číslo jednací: 17270/2025/500
spisová značka: S0176/2025

• Instance: I.
• Věc: Centrální služby pro dodavatele (dodávka, provoz a rozvoj centrálních služeb NIPEZ)
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj
  2. QCM s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 2. 7. 2025
• Související rozhodnutí: 17270/2025/500; 24588/2025/161

Spisová značka:  ÚOHS-S0176/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-17270/2025/500

Brno 12. 5. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 3. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha,
• navrhovatel – QCM s.r.o., IČO 26262525 se sídlem Heršpická 813/5, 639 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Centrální služby pro dodavatele (dodávka, provoz a rozvoj centrálních služeb NIPEZ)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-040411, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 11. 2024 pod ev. č. 687211-2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – QCM s.r.o., IČO 26262525 se sídlem Heršpická 813/5, 639 00 Brno – ze dne 3. 3. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Centrální služby pro dodavatele (dodávka, provoz a rozvoj centrálních služeb NIPEZ)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-040411, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 11. 2024 pod ev. č. 687211-2024, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[1] (dále jen „zákon“), zahájil dne 8. 11. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení „Centrální služby pro dodavatele (dodávka, provoz a rozvoj centrálních služeb NIPEZ)“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-040411, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 11. 2024 pod ev. č. 687211-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Podle čl. 2.2. zadávací dokumentace je předmět veřejné zakázky vymezen následovně:

„Předmětem veřejné zakázky je vytvoření a dodávka centrálních služeb NIPEZ a zajištění jejich provozu, podpory a rozvoje.

• Předmětem plnění je vytvoření následujících aplikačních prvků:
• Komponenta Generování klíčů (GK)
• Komponenta Centrální příjem nabídek (CPřN)
• Komponenta Centrální podání nabídek (CPoN)
• Komponenta Centrální komunikace (CK).

Součástí vytvoření komponent je také vytvoření aplikačních rozhraní, která zpřístupní služby zajišťované jednotlivými komponentami ostatním prvkům NIPEZ.

Podrobná specifikace veřejné zakázky je obsažena v příloze č. 1 závazného návrhu smlouvy, který tvoří přílohu č. 8 této zadávací dokumentace – Centrální služby NIPEZ pro dodavatele – Technická specifikace.“

3.             Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel dvě nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – QCM s.r.o., IČO 26262525 se sídlem Heršpická 813/5, 639 00 Brno (dále jen „navrhovatel“).

4.             Navrhovatel v nabídce předložil dokumenty vztahující se k prokazování technické kvalifikace, a to seznam významných dodávek a významných služeb požadovaných dle čl. 5.4 písm. a) zadávací dokumentace (dále jen „seznam významných dodávek a služeb“) a dále předložil dokumenty vztahující se k prokázání technické kvalifikace požadované dle čl. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace (v podrobnostech viz níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

5.             Dne 17. 12. 2024 zadavatel zaslal navrhovateli žádost o objasnění nebo doplnění předložených údajů nebo dokladů, nebo o doplnění dalších nebo chybějících údajů nebo dokladů dle ustanovení § 46 zákona (dále jen „žádost č. 1“). Navrhovatel na žádost č. 1 reagoval prostřednictvím objasnění a doplnění údajů nabídky ze dne 18. 12. 2024 (dále jen „objasnění č. 1“).

6.             Dne 2. 1. 2025 zadavatel zaslal navrhovateli druhou žádost o objasnění nebo doplnění předložených údajů nebo dokladů, nebo o doplnění dalších nebo chybějících údajů nebo dokladů dle ustanovení § 46 zákona (dále jen „žádost č. 2“). Navrhovatel na žádost č. 2 reagoval prostřednictvím objasnění a doplnění údajů nabídky ze dne 8. 1. 2025 (dále jen „objasnění č. 2“).

7.             Dle „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ ze dne 24. 1. 2025, jež bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění požadavků stanovených k prokázání technické kvalifikace. Zadavatel dospěl k závěru, že údaje a doklady předložené účastníkem nesplňují zadávací podmínky v celém rozsahu a tyto nebyly účastníkem objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

8.             Dne 7. 2. 2025 podal navrhovatel námitky proti rozhodnutí o vyloučení, v nichž rovněž zpochybňuje zadávací podmínky (dále také jen „námitky“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

9.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 21. 2. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitkám navrhovatele nevyhověl a tyto odmítl.

10.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval uvedené rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem a nadále nesouhlasí s rozhodnutím o svém vyloučení, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 3. 3. 2025 Úřad obdržel téhož dne. Návrh byl téhož dne ve stejnopise doručen zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

11.         Navrhovatel svým návrhem přímo reaguje na rozhodnutí o námitkách, přičemž z velké části odkazuje na svoji argumentaci uvedenou v námitkách, které byly podány z důvodu nesouhlasu s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení. V souvislosti s rozhodnutím o námitkách navrhovatel uvádí, že toto nebylo učiněno v souladu se zákonem.

12.         Dle navrhovatele zadavatel nesprávně dovodil, že nastaly důvody pro jeho vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, tj. že nabídka navrhovatele nesplňuje zadávací podmínky v celém rozsahu. Zadavatel měl dále nesprávně usoudit, že navrhovatel údaje a doklady nedoplnil na základě žádosti dle § 46 zákona, a tudíž nastaly důvody pro vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona. Navrhovatel se dále domnívá, že byl zadavatelem neprávem obviněn z uvedení údajů, které neodpovídají skutečnosti, a které měly nebo mohly mít vliv na posouzení podmínek účasti, čímž měl být naplněn i důvod pro vyloučení dle § 48 odst. 2. písm. c) zákona.

Ke splnění technické kvalifikace dle čl. 5.4. písm. a) zadávací dokumentace

13.         Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, dle kterého neprokázal splnění nastavené technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, protože neuvedl dostatečný počet referencí (významných dodávek), které vyhovují požadavkům zadávací dokumentace, a ve kterém zadavatel rozporuje předložené reference, a to „Věstník veřejných zakázek“, „Implementace a správa formulářového systému“, „Portál Dodavatele“ a „Portál pro vhodné uveřejnění“.

14.         Navrhovatel nesouhlasí s tím, že by z jeho strany došlo k nesplnění technické kvalifikace dle čl. 5.4. písm. a) zadávací dokumentace.

15.         Dle navrhovatele ze zadávací dokumentace nevyplývá, že seznam významných dodávek a služeb musel obsahovat oba požadované typy referencí (vývoj a servis). Není ani stanoveno, že jedna reference nemůže být započítána jako dvě významné služby, což je právě případ reference „Věstník veřejných zakázek“, která logicky představuje obě významné dodávky a služby. Dle navrhovatele je třeba dojít k závěru, že zadavatel neuvedl žádný třetí typ (když měl seznam významných dodávek a služeb obsahovat 3 reference). V takovém případě mohla být uvedena jakákoliv dodávka a služba, kterou navrhovatel za významnou dodávku a službu označí, protože její obsah nebyl v zadávací dokumentaci vůbec vymezen.

16.         Navrhovatel zastává názor, že zadavatel vymezil tento kvalifikační požadavek značně zmateně a nejasně přičemž není povinností dodavatele opravovat zmatené a nejasné podmínky, když za stanovení zadávacích podmínek a jejich správnost je v plné míře odpovědný samotný zadavatel. Zadavatel tedy nemůže dávat navrhovateli k tíži, že jasně nevymezil své požadavky. Ustanovení nařizující předložení obou typů referencí není v zadávací dokumentaci uvedeno, stejně jako ustanovení zakazující jednou referencí splnit obě významné dodávky a služby. Stěžovatel je přesvědčen, že uvedení reference „Věstník veřejných zakázek“ v kombinaci s jakoukoliv další referencí (když nebyla vymezena žádná třetí reference) splňuje požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci dle čl. 5.4. písm. a) zadávací dokumentace.

Ke splnění technické kvalifikace dle čl. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace – role Solution architekt

17.         Navrhovatel nesouhlasí s důvodem svého vyloučení ze zadávacího řízení spočívajícím v údajném nesplnění požadavků na zkušenosti člena realizačního týmu v roli Solution architekt. Navrhovatel je přesvědčen, že dle doložených referencí má člen realizačního týmu A.B. [pseudonymizováno] požadované zkušenosti pro danou pozici.

18.         Navrhovatel zpochybňuje názor zadavatele, že informační systémy uvedené v referenčních zakázkách nejsou součástí kritické infrastruktury státu, když podle informací, které má navrhovatel k dispozici, měly být oba systémy zařazeny mezi kritickou infrastrukturu státu.

19.         Navrhovatel dále uvádí, že neexistuje formální slovník definující tuto pozici s tím, že pojmy aplikační a technologická vrstva architektury jsou značně široké. Zadavatel tedy dle navrhovatele posuzuje čistě subjektivně a účelově, zda práci na dané zakázce zařadí mezi požadované činnosti či nikoliv. Navíc při neznalosti konkrétních okolností vlastní zakázky není možné dle navrhovatele toto posouzení objektivně realizovat.

Ke splnění technické kvalifikace dle čl. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace – role Manažer provozu

20.         Navrhovatel nesouhlasí s důvodem svého vyloučení ze zadávacího řízení, spočívajícím v údajném nesplnění požadavků na zkušenosti člena realizačního týmu v roli Manažera provozu. Navrhovatel nepovažuje za správné stanovisko zadavatele, dle kterého doložené osvědčení o úspěšném absolvování kurzu „Interní auditor ISO/IEC 20 000 IT Service Management“ není certifikací a že jeho předmětem není řízení provozu informačních systémů. Navrhovatel je přesvědčen, že certifikát předložený pro účely prokázání zkušeností člena realizačního týmu v roli Manažer provozu plně odpovídá zadávacím podmínkám.

21.         Navrhovatel uvádí, že C.D. [pseudonymizováno] implementoval v rámci organizace Stěžovatele metodiky řízení provozu dle standardů ISO 20 000 a ISO 27 000. Certifikát, který byl předložen jako součást nabídky, byl vydán v rámci kurzu „Interní audit ISO/IEC 20 000 IT Service Management“ a dle názoru navrhovatele prokazuje odbornou způsobilost v dané oblasti.

22.         Navrhovatel se neztotožňuje se závěrem zadavatele, podle něhož předložený dokument nemá charakter certifikátu, ale pouze osvědčení o absolvování kurzu. Podle názoru navrhovatele není v kontextu zadávací dokumentace podstatný formální název dokumentu, ale jeho obsah a účel, kterým je prokázání znalosti a schopnosti řídit provoz informačního systému podle uvedených metodik.

23.         Ačkoliv je vzhledem k výše uvedenému navrhovatel přesvědčen, že certifikát naplňuje požadavky zadávací dokumentace a měl být zadavatelem uznán, v rámci odpovědi na žádost dle § 46 zákona doplnil na pozici Manažera provozu další osobu – E.F. [pseudonymizováno], aby prokázal, že disponuje dostatečně kvalifikovaným odborným personálem.

24.         Dle navrhovatele není pravdou, že z životopisu E.F. [pseudonymizováno] nevyplývá zkušenost 5 let na pozici manažera provozu, jak tvrdí zadavatel. Navrhovatel zastává názor, že je z předloženého životopisu E.F. [pseudonymizováno] zjevné, že byla více jak 5 let vedoucí (ředitelka) servisní podpory prodeje elektronových mikroskopů, tedy byla vedoucím provozu, protože oddělení servisní podpory prodeje je jistě provozem.

25.         Navrhovatel poukazuje na to, že přístup zadavatele, který interpretuje požadavek na zkušenost na pozici manažera výlučně v kontextu předmětu veřejné zakázky, ze zadávací dokumentace nevyplývá. V této souvislosti Navrhovatel zdůrazňuje, že pokud měl být požadavek vnímán tímto způsobem, bylo povinností zadavatele jej formulovat jednoznačně, přesně a srozumitelně, včetně konkrétního vymezení obsahu požadované zkušenosti, tak jak jej chápe v kontextu dané zakázky. Dle znění zadávací dokumentace však E.F. [pseudonymizováno] požadavky na kvalifikaci splňuje.

K porušení ust. § 245 zákona

26.         Dle navrhovatele zadavatel dále nepostupoval při vyřizování námitek v souladu s § 245 zákona. Navrhovatel konstatuje, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách je na mnoha místech značně neurčité a není podložené relevantními argumenty.

27.         Navrhovatel zdůrazňuje povinnost zadavatele rozhodnutí o odmítnutí námitek odůvodnit, a to tak, aby bylo přezkoumatelné. Dle navrhovatele jde o zcela logický požadavek, neboť zadavatel je osobou odpovědnou za průběh zadávacího řízení, a měl by proto být schopen svůj postup v rámci zadávacího řízení zcela obhájit. Zákon navíc výslovně uvádí povinnost se v odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí námitek podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Tuto svou povinnost zadavatel nesplní, pokud se vypořádá s námitkami pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech.

28.         Navrhovatel v námitkách mj. oponoval, že zadavatel zcela nesmyslně rozlišuje pojmy „vývoj“ a „rozvoj“, což jsou zaměnitelné, obsahově shodné termíny, které mohou popisovat stejnou činnost. Dle navrhovatele zadavatel dále nijak nedefinoval pojem „provoz“, přičemž na tomto místě v textu námitek cituje definici pojmu z veřejně dostupných zdrojů. Dalším namítaným nedostatkem je dle navrhovatele otázka výkladu pojmu „aplikační a technologická vrstva architektury“. Dle navrhovatele neexistuje formální definice, přičemž pojmy aplikační a technologická vrstva architektury jsou značně široké, zadavatel je tedy posuzuje čistě subjektivně a účelově. Dle navrhovatele tak byly zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem. Navrhovatel se v námitkách dále ohrazuje proti tvrzení zadavatele, že předložené osvědčení člena realizačního týmu není uznatelným certifikátem, ale pouze osvědčením o absolvování kurzu. Dle navrhovatele právě tyto v námitkách tvrzené skutečnosti nebyly ze strany zadavatele v rozhodnutí o námitkách řádně vypořádány.

Závěr

29.         S ohledem na skutečnosti uvedené v návrhu se navrhovatel domáhá, aby Úřad uložil zadavateli podle § 263 odst. 3 zákona nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a tímto navrátil navrhovatele zpět do zadávacího řízení nebo zrušil zadávací řízení.

30.         Navrhovatel je dále přesvědčen, že jsou alternativně naplněny i důvody pro případné uložení nápravného opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách a uložení zadavateli povinnosti vypracovat řádné rozhodnutí v souladu se zákonem.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

31.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 3. 3. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

32.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

33.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 6. 3. 2025.

34.         Usnesením ze dne 6. 3. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

35.         Dne 11. 3. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu.

Vyjádření zadavatele k návrhu

36.         Zadavatel úvodem svého vyjádření uvádí rekapitulaci požadavků, kterých se navrhovatel prostřednictvím návrhu domáhá.  

37.         Zadavatel ve svém vyjádření nad rámec rozhodnutí o vyloučení uvádí, že se neztotožňuje s názory navrhovatele, že zadavatel není oprávněn vyloučit dodavatele pouze za splnění podmínky, že některé předložené údaje či doklady neodpovídají skutečnosti ani s tvrzením navrhovatele, že jím poskytnuté nepravdivé informace neměly nebo nemohly mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na výsledek hodnocení nabídek.

38.         Vzhledem ke skutečnosti, že dle názoru zadavatele navrhovatel v návrhu neuvádí žádné nové skutečnosti a pouze opakovaně opisuje skutečnosti uvedené v rámci podaných námitek, neuvádí ani zadavatel žádné nové skutečnosti a svým vyjádřením odkazuje Úřad v plném rozsahu na rozhodnutí o námitkách a na rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel se domnívá, že ve zmíněných dokumentech, na něž odkazuje, jsou uvedeny veškeré relevantní informace, na základě kterých přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

39.         Dle rozhodnutí o vyloučení přistoupil zadavatel k vyloučení navrhovatele v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, neboť předložené doklady nesplňují zadávací podmínky v celém rozsahu a nedošlo ani k jejich doplnění na základě žádosti podle § 46 zákona. Pro účely rozhodnutí o vyloučení zadavatel vycházel z nabídky navrhovatele, dále z objasnění č. 1 a objasnění č. 2 a z vyjádření objednatelů předložených referenčních zakázek.

40.         Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále uvádí, že došlo k naplnění možnosti vyloučit navrhovatele i dle § 48 odst. 2 písm. c), neboť jím předložené údaje neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti.

K prokazování požadavků dle čl. 5.4. písm. a) zadávací dokumentace

41.         Dle zadavatele navrhovatel neprokázal splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona požadované v čl. 5.4. písm. a) zadávací dokumentace, neboť ve své nabídce ani odpovědích na žádosti podle § 46 zákona nepředložil minimálně 3 významné dodávky nebo služby poskytnuté za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, které by splňovaly zadavatelem stanovené požadavky.

42.         De zadavatele je argumentace stěžovatele týkající se absence třetího typu významné dodávky nebo služby zcela zavádějící. Zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci předložení 3 významných dodávek nebo služeb. Stanovil proto 2 typy významných dodávek nebo služeb a u každého explicitně uvedl, že musí být zastoupen alespoň jednou. Z tohoto je jednoznačně zřejmé, že jeden ze stanovených typů bude zastoupen dvakrát a druhý jednou. Pokud by zadavatel chtěl připustit, že jedna významná dodávka nebo služba, která bude naplňovat parametry obou typů významných dodávek nebo služeb, bude započítána dvakrát, výslovně by tuto informaci uvedl v zadávací dokumentaci. Reference „Věstník veřejných zakázek“ je tedy v tomto smyslu zadavatelem započítána jako jedna významná služba, ačkoliv splňuje podmínky obou typů významných služeb.

K prokazování požadavků dle čl. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace

43.         Dle zadavatele navrhovatel neprokázal splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona požadované v čl. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace, neboť neprokázal splnění všech požadavků kladených na členy realizačního týmu v kategoriích role Solution architekt a role Manažer provozu.

44.         Zadavatel konkrétně uvádí, že v nabídce navrhovatele nebylo prokázáno, že pan A.B. [pseudonymizováno], kterého navrhovatel uvedl v kategorii role Solution Architekt, má alespoň 2 zkušenosti s návrhem aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu. Ve strukturovaném profesním životopise pana A.B. [pseudonymizováno] předloženém v nabídce jsou uvedeny dvě zakázky, na kterých se podílel. Zadavatel jako zkušenost prokazující shora uvedený požadavek neuznal zakázku „Implementace a správa formulářového systému“ pro objednatele Státní ústav pro kontrolu léčiv, neboť tento systém není systémem veřejné správy zařazeným do kritické infrastruktury státu. Zadavatel v návaznosti na tento závěr využil postupu dle § 46 zákona, načež v reakci na výzvu byla k prokázání zkušeností A.B. [pseudonymizováno] ze strany navrhovatele uvedena nová zakázka, a to projekt komplexního formulářového modulu a modulu přípravy vstupního zpracování respondentských dat nové generace Statistického informačního systému pro Český statistický úřad. Zadavatel uzavřel, že tímto navrhovatel nijak neprokázal splnění požadavků stanovených zadávací dokumentací, tj. že se v daném případě jedná o informační systém zařazený do kritické infrastruktury státu. Zadavatel tak opětovně aplikoval postup dle ust. § 46 zákona. Zadavatel dále uvádí, že v návaznosti na to navrhovatel ani v objasnění č. 2 splnění požadavků neprokázal a pouze uvedl, že předmětný systém bude po dokončení zařazen mezi významné informační systémy veřejné správy s tím, že z tohoto důvodu uvedenou zkušenost nelze ze strany zadavatele akceptovat.

45.         Stejně tak zadavatel neuznal ani další zkušenosti A.B. [pseudonymizováno], které byly součástí objasnění č. 2, a to zakázky „Kybernetická bezpečnost 2024 VaK Hodonín a. s.“ a „Kybernetická bezpečnost Nemocnice Tišnov“. Dle zadavatele se ani v jednom z případů nejedná o návrh aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazený do kritické infrastruktury státu.

46.         Zadavatel tedy coby zkušenost prokazující splnění požadavků na člena realizačního týmu v kategorii role Solution Architekt neuznal žádnou ze zkušeností nově předložených v odpovědích navrhovatele na žádosti zadavatele podle § 46 zákona.

47.         Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel neprokázal, že pan C.D. [pseudonymizováno], kterého uvedl v kategorii role Manažer provozu, má certifikaci pro řízení provozu informačních systémů dle dodavatelem zvolené metodiky řízení provozu. Zadavatel neakceptoval v nabídce předložené osvědčení o úspěšném absolvování kurzu „Interní auditor ISO/IEC 20 000 IT Service Management“ vystavené pro C.D. [pseudonymizováno]. Dle zadavatele tento dokument není certifikací, ale pouze osvědčením o absolvování kurzu, a jeho předmětem není řízení provozu informačních systémů.

48.         Zadavatel následně využil postupu dle § 46 zákona. Navrhovatel objasněním č. 1 požadované skutečnosti neprokázal, tudíž byl zadavatelem opětovně vyzván žádostí č. 2. Navrhovatel v objasnění č. 2 doplnil realizační tým o nového člena v kategorii Manažer provozu – E.F. [pseudonymizováno]. Dle zadavatele však z předloženého životopisu nevyplývá požadovaná prokazatelná zkušenost minimálně pět let na pozici manažera provozu. V životopise je uvedena délka praxe od 10/2023 dosud, a to na pozici manažer provozu na vývojovém oddělení QCM, s.r.o., které neodpovídá požadované délce. Dále je uvedena praxe od 3/2016 do 9/2023 na pozici Ředitel servisní podpory prodeje elektronových mikroskopů, která sice požadovanou délku trvání splňuje, nicméně dle zadavatele neodpovídá předmětu veřejné zakázky. V návaznosti na výše uvedené zadavatel dospěl k závěru, že účastník neprokázal splnění všech požadavků na člena realizačního týmu v kategorii role Manažer provozu.

Závěr

49.         Pro úplnost zadavatel konstatuje, že navrhovatel naplnil více důvodů pro vyloučení ze zadávacího řízení, přičemž v souladu se zákonem platí, že k vyloučení ze zadávacího řízení je dostačující naplnění pouze jediného důvodu podle některého odstavce či písmene ustanovení § 48 zákona.

50.         V rozhodnutí o námitkách, na které ve svém vyjádření k návrhu zadavatel odkazuje, je nad rámec rozhodnutí o vyloučení uvedeno přesvědčení zadavatele o účelovosti argumentace navrhovatele týkající se zmateného a nejasného vymezení kvalifikačního požadavku v čl. 5.4. písm. a) zadávací dokumentace. Argumentace navrhovatele je dle zadavatele pouze důsledkem nedostatku řádných argumentů. Navrhovatel dle zadavatele nevyužil svého oprávnění podat námitky proti zadávací dokumentaci, respektive námitky byly v tomto rozsahu podány opožděně.

51.         S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad ve smyslu § 265 písm. a) zákona návrh zamítl, jelikož nelze zjistit důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

52.         Usnesením ze dne 8. 4. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

53.         Dne 15. 4. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí. Téhož dne Úřad obdržel i vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

54.         Zadavatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí v plném rozsahu odkazuje na svá dřívější vyjádření a dále navrhuje, aby Úřad provedl rovněž důkaz pomocí emailové komunikace s objednateli referenčních zakázek.

55.         Zadavatel ve vztahu k referenční zakázce zadávané Českým statistickým úřadem doplňuje, že právní úprava od sebe rozlišuje kritickou infrastrukturu a významnou infrastrukturu. Pokud je tedy v zadávací dokumentaci k referenční zakázce uvedeno, že daný informační systém bude klasifikován jako významný informační systém, nelze konstatovat, že byl v případě této referenční zakázky splněn požadavek na jeho zařazení do kritické infrastruktury státu.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

56.         Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí odkazuje na obsah svého návrhu a dále i obsah námitek, přičemž zdůrazňuje své neměnné stanovisko, dle kterého zadavatel svým postupem porušil zákon.

57.         Dle navrhovatele došlo ze strany navrhovatele ke zjevnému narušení teze prosazované Úřadem, dle které zadavatelé při nastavení kvalifikačních předpokladů a při jejich následném posuzování nemají vytvářet bezdůvodné a protiprávní překážky řádné hospodářské soutěže.

Další průběh správního řízení

58.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-14419/2025/500 ze dne 17. 4. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

59.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou a vyjádření předložených účastníky řízení, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

60.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel musí při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

61.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel dodavatelům stanoví a poskytne zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

62.         Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

63.         Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

64.         Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

65.         Podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny údaje, doklady, vzorky nebo modely na základě žádosti podle § 46 zákona.

66.         Podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

67.         Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může k prokázání technické kvalifikace zadavatel požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

68.         Podle § 242 odst. 2 zákona musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

69.         Podle § 242 odst. 4 zákona musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek, pokud je tato stanovena.

70.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

71.         Podle § 245 odst. 3 zákona zadavatel odmítne námitky, které jsou podány opožděně.

72.         Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

73.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

74.         Dle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o kybernetické bezpečnosti“), se kritickou informační infrastrukturou [rozumí] prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

75.         Dle ustanovení § 2 písm. d) zákona o kybernetické bezpečnosti se významným informačním systémem rozumí informační systém spravovaný orgánem veřejné moci, který není kritickou informační infrastrukturou ani informačním systémem základní služby a u kterého narušení bezpečnosti informací může omezit nebo výrazně ohrozit výkon působnosti orgánu veřejné moci.

76.         Dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 117/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích (dále jen „vyhláška o významných informačních systémech“) je významný informační systém podle § 2 písm. d) zákona o kybernetické bezpečnosti informační systém, jehož správcem je orgán veřejné moci, který je organizační složkou státu, krajem nebo hlavním městem Praha, využívaný při výkonu veřejné moci k zajištění:

a)             elektronické pošty, je-li určena k použití v rámci výkonu veřejné moci,

b)             kontrolní nebo inspekční činnosti anebo státního dozoru,

c)             výkonu veřejné moci při přípravě na krizové situace a jejich řešení,

d)             vedení úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup,

e)             mezinárodní spolupráce, nebo

f)              zadávání veřejných zakázek.

77.         Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 365/2000 Sb., informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o informačních systémech veřejné správy“) se informačním systémem veřejné správy rozumí funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy nebo plnění jiných funkcí státu anebo dalších veřejnoprávních korporací.

Zjištěné skutečnosti

78.         V čl. 5.4. písm. a) zadávací dokumentace je uvedeno: „Splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ: Dodavatel předloží seznam minimálně 3 významných dodávek nebo služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení názvu významných dodávek nebo významných služeb, popisu významných dodávek nebo významných služeb, jejich ceny, doby jejich poskytnutí s uvedením kalendářního měsíce a roku počátku a konce poskytnutí významné dodávky nebo významné služby a identifikace objednatele.

Požadovaná minimální úroveň:

Významnou dodávkou nebo významnou službou se rozumí

·        vývoj a dodání informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu, kde hodnota služeb dosáhla alespoň 10 mil Kč bez DPH. Zadavatel požaduje, aby dodavatel v seznamu významných dodávek nebo významných služeb uvedl alespoň 1 takovou významnou dodávku nebo významnou službu,

·        servis, provoz a rozvoj informačního systému, kde hodnota služeb (servis, provoz a rozvoj informačního systému) dosáhla alespoň 5 mil Kč bez DPH ročně. Zadavatel požaduje, aby dodavatel v seznamu významných dodávek nebo významných služeb uvedl alespoň 1 takovou významnou dodávku nebo významnou službu.

Způsob prokázání:

dodavatel předloží seznam významných dodávek a služeb, ze kterého vyplyne splnění minimálních požadavků Zadavatele a ve kterém bude vedle uvedených náležitostí i kontakt na objednatele významných dodávek nebo významných služeb, kde lze jejich provedení ověřit. Dodavatel může využít vzor seznamu významných dodávek a významných služeb z přílohy č. 2 této zadávací dokumentace.“

79.         V čl. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace je uvedeno: „Splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) ZZVZ: Seznam techniků nebo technických útvarů (dále jen ‚členové realizačního týmu‘), kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli. Dodavatel předloží seznam členů realizačního týmu, který bude obsahovat osoby naplňující níže uvedené předpoklady, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to v tomto profesním složení:

[…]

·           kategorie role Solution architekt splňující následující požadavky:

o   zkušenost minimálně pět (5) let na pozici architekta odpovědného za aplikační a technologickou vrstvu architektury;

o   alespoň 2 zkušenosti s návrhem aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu;

[…]

·           kategorie role Manažer provozu splňující následující požadavky:

o   zkušenost minimálně pět (5) let na pozici manažera provozu;

o   certifikaci pro řízení provozu informačních systémů (např. ITIL) dle dodavatelem zvolené metodiky řízení provozu;

[…]

80.         Dle článku Čl. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace je dále stanoveno, že u každého předkládaného projektu musí být uveden název projektu, objednatel, finanční rozsah, popis předmětu, vykonávané činnosti a vykonávané pozice. Zadavatel výslovně požaduje, aby se uvedené osoby fakticky přímo podílely na realizaci veřejné zakázky, a to ve vztahu k požadovaným kategoriím role, resp. v rozsahu odpovídajícím požadovaným zkušenostem a potřebám při plnění veřejné zakázky.

81.         Způsob prokazování zadavatel stanovil tak, že „[d]odavatel v nabídce předloží seznam členů realizačního týmu, ve kterém budou uvedeny konkrétní osoby zastávající uvedené kategorie role. Kategorie role členů realizačního týmu nelze vzájemně kombinovat – jeden pracovník nemůže zastávat více kategorií role. Jedna kategorie role může být plněna více osobami. I když bude kategorie role vykonávána více osobami, stále se bude jednat o jednu kategorii role. Dodavatel je zároveň povinen tyto osoby uvést v závazném návrhu smlouvy jako osoby, které se budou na plnění veřejné zakázky skutečně podílet. Dodavatel může využít vzor seznamu členů realizačního týmu z přílohy č. 3 této zadávací dokumentace. Stejné osoby uvede dodavatel do přílohy č. 5 závazného návrhu smlouvy, který je přílohou č. 8 této zadávací dokumentace.

Dodavatel dále předloží strukturované profesní životopisy členů realizačního týmu, ze kterých bude vyplývat splnění výše uvedených požadavků pro uvedené kategorie role. Za tímto účelem dodavatel může využít vzor strukturovaného životopisu z přílohy č. 4 této zadávací dokumentace.

Je-li pro danou kategorii role požadován certifikát, musí být doložen v nabídce.“

82.         Navrhovatel ve své nabídce za účelem prokázání své technické kvalifikace dle čl. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace pro kategorii role Solution architekt předložil strukturovaný profesní životopis A.B. [pseudonymizováno]. V tomto životopise byl mj. uveden stručný výpis a popis zakázek, na kterých tato osoba podílela, a to zakázka „Věstník veřejných zakázek“ a zakázka „Implementace a správa formulářového systému“. V životopise je dále v podrobnostech ohledně uvedených zakázek odkázáno na seznam významných služeb, který je taktéž součástí nabídky.

83.         Ve vztahu k zakázce „Věstník veřejných zakázek“ jsou ve zmíněném seznamu uvedeny mj. následující informace: 

Zakázka č. 1
Název zakázky	Věstník veřejných zakázek
Objednatel	Spojené nástroje elektronické s.r.o., Ministerstvo pro místní rozvoj
Cena zakázky	27 490 000 Kč bez DPH
Doba poskytnutí	26. 1. 2022 - dosud
Popis	Vývoj a dodání informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu, kde hodnota služeb dosáhla alespoň 10 mil Kč bez DPH. Věstník veřejných zakázek https://vvz.nipes.cz, implementace pro MMR ČR, publikace VZ do evropského registru TED, po úspěšném uveřejnění v TED pak publikace na národním webu, soulad se z.č. 134/2016 Sb. integrace s Centrální databází zadavatelů pomocí OAuth2, integrace s evropským zakázkovým systémem TED, Integrace s NIA /CAAIS, certifikovanými elektronickými nástroji zadavatelů autentizací.

84.         Ve vztahu k zakázce „Implementace a správa formulářového systému“ jsou ve zmíněném seznamu uvedeny mj. následující informace:

Zakázka č. 2
Název zakázky	Implementace a správa formulářového systému
Objednatel	Státní ústav pro kontrolu léčiv
Cena zakázky	10 310 000 Kč bez DPH
Doba poskytnutí	3. 8. 2019 - doposud
Popis	IS hlášení na SÚKL pro pacienty a další subjekty. Založeno na otevřeném formulářovém systému QCM. Počet zpracovávaných formulářů a dotazníků pro více jak 5 000 respondentů. Proces CI/CD, automatický deploy uvolněných verzí, napojení na repository git, deploy kontejnerů z images.

85.         Z dokumentu „Protokol o jednání komise“ (dále jen „protokol o jednání“) vyplývá, že se komise na svém prvním jednání dne 4. 12. 2024 rozhodla, že u objednatele zakázky „Implementace a správa formulářového systému“ prostřednictvím dotázání ověří, zda se v daném případě jedná o informační systém veřejné správy zařazený do kritické infrastruktury ČR. Pro tyto účely byl objednateli zaslán dotaz, zda je „Formulářový systém SÚKL informačním systémem veřejné správy zařazeným do kritické infrastruktury ČR“.

86.         Dle protokolu o jednání se dne 13. 12. 2024 uskutečnilo druhé jednání komise, kdy bylo v návaznosti na ověřování výše uvedených skutečností z odpovědi objednatele ze dne 12. 12. 2024 zjištěno, že se v případě zakázky „Implementace a správa formulářového systému“ Státního ústavu pro kontrolu léčiv nejedná o informační systém zařazení do kritické infrastruktury státu.

87.         V návaznosti na zjištěné nedostatky zadavatel v žádosti č. 1 uvádí mj. následující:

„A.B. [pseudonymizováno] – Solution architekt

 – z údajů uvedených ve strukturovaném profesním životopise a v celé nabídce není zřejmé, že pan A.B. [pseudonymizováno] má alespoň 2 zkušenosti s návrhem aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu. Formulářový systém Státního ústavu pro kontrolu léčiv není informačním systémem veřejné správy zařazeným do kritické infrastruktury státu. Žádáme o doplnění údajů, které budou jednoznačně dokládat splnění požadavků zadavatele pro tuto roli.“.

88.         V objasnění č. 1 navrhovatel uvádí mj. následující skutečnosti:

„A.B. [pseudonymizováno] – Solution architekt

A.B. [pseudonymizováno] se podílel na návrhu a řízení solution architektury na projektech Věstník veřejných zakázek a v současné době na projektech komplexního formulářového modulu a modulu přípravy vstupního zpracování respondentských dat nové generace Statistického informačního systému pro Český statistický úřad. Tato řešení jsou zařazena do kritické infrastruktury.

A.B. [pseudonymizováno] splňuje tyto požadavky:

o    zkušenost minimálně pět (5) let na pozici architekta odpovědného za aplikační a technologickou vrstvu architektury;

o    alespoň 2 zkušenosti s návrhem aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu;“.

89.         V žádosti č. 2 zadavatel uvádí mj. následující:

„A.B. [pseudonymizováno] – Solution architekt

S ohledem na uvedení nových skutečností u A.B. [pseudonymizováno] požaduje komise průkazné doložení, že projekt komplexního formulářového modulu a modulu přípravy vstupního zpracování respondentských dat nové generace Statistického informačního systému pro Český statistický úřad je součástí kritické infrastruktury ČR, neb tato informace není veřejně známá a ověřitelná. Rovněž komise požaduje uvedení kontaktních údajů (e-mail a telefon) na osobu na straně Českého statistického úřadu, u které lze uvedené informace rovněž ověřit.“.

90.         V objasnění č. 2 navrhovatel uvádí mj. následující skutečnosti:

„A.B. [pseudonymizováno] – Solution architekt

Zasíláme požadovaný kontakt pro potvrzení, že projekt komplexního formulářového modulu a modulu přípravy vstupního zpracování respondentských dat nové generace Statistického informačního systému pro Český statistický úřad bude po jeho dokončení zařazen mezi Významné informační systémy veřejné správy. Kontakt pro ověření […]. Pokud Zadavatel nepovažuje referenci nové generace Statistického informačního systému pro Český statistický úřad za relevantní můžeme níže doplnit další.“

91.         Součástí výše citovaného objasnění č. 2 bylo rovněž doplnění nových referencí, a to:

Název zakázky	Kybernetická bezpečnost 2024 VaK Hodonín a.s.
Objednatel	Agora plus a.s., Řípská 11c, 627 00 Brno Koncový objednatel Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s.
Doba poskytnutí	6/2024–12/2024
Popis	návrh aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci projektu informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu

Název zakázky	Kybernetická bezpečnost Nemocnice Tišnov
Objednatel	Agora plus a.s., Řípská 11c, 627 00 Brno Koncový objednatel Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace
Doba poskytnutí	12/2023–11/2024
Popis	návrh aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci projektu informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu

92.         Z dokumentu „Posouzení technické kvalifikace nabídek na CSD NIPEZ“ zadavatel v souvislosti s kategorií role Solution architekt uvádí následující:

„A.B. [pseudonymizováno]

o    Po ověření informací se potvrdilo, že reference ‚Implementace a správa formulářového systému‘ pro SÚKL není IS VS zařazeným do kritické infrastruktury státu. Není tak naplněn požadavek na roli.

o    Uchazeč místo toho ve svém doplnění uvedl 2 náhradní reference, kde dle vyjádření uchazeče poskytovali subdodávku jinému subdodavateli služeb. Tuto skutečnost (ač bylo požadováno) průkazně nijak nedoložil. Předložené však nelze považovat za reference naplňující požadavky na zkušenost příslušné role, neboť předmětem plnění ‚Kybernetická bezpečnost Nemocnice Tišnov‘ ani ‚Kybernetická bezpečnost 2024 VaK Hodonín a.s.‘ nebyl návrh aplikační technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu. Uchazeč tuto informaci v rozporu se skutečnost ověřitelnou ve smlouvě uvedl, ač se nezakládá na pravdě.

o    A.B. [pseudonymizováno] tak nesplňuje požadavky na roli Solution architekta.“.

93.         Dle protokolu o jednání komise na svém 4. jednání dne 10. 1. 2025 konstatovala, že navrhovatel nesplnil podmínky účasti v zadávacím řízení, přičemž závěrem bylo doporučení zadavateli v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) až c) zákona vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť údaje a doklady předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky a nebyly objasněny nebo doplněny ani na základě opakované žádosti komise podle § 46 zákona a dále neodpovídají skutečnosti v celém rozsahu, přičemž měly nebo mohly mít vliv na posouzení podmínek účasti.

Právní posouzení

K rozhodnutí o vyloučení navrhovatele

94.         Úřad na tomto místě konstatuje, že meritem sporu v šetřeném případě je otázka oprávněnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

95.         Úřad předně uvádí, že mezi účastníky řízení není sporu o skutkových okolnostech v tom ohledu, které dokumenty a jakého obsahu navrhovatel v nabídce nebo jejím následném objasnění zadavateli předložil. Mezi účastníky řízení je však sporná otázka spočívající v posouzení, zda navrhovatel předloženými dokumenty prokázal splnění technické kvalifikace v souladu se zadávací dokumentací.

96.         Úřad v souvislosti s tím konstatuje, že ustanovením § 48 zákona je při naplnění konkrétně stanovených podmínek dáno zadavateli oprávnění (v některých případech povinnost) vyloučit účastníka zadávacího řízení. Úřad v souvislosti s možným vyloučením účastníka ze zadávacího řízení v obecnosti uvádí, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že účastníka může vyloučit výlučně z důvodů zákonem stanovených. Mezi zákonné důvody pro vyloučení patří mj. důvod uvedený v ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž lze účastníka zadávacího řízení vyloučit, jestliže jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník ve stanovené lhůtě nedoložil či důvod uvedený v ustanovení § 48 odst. 2 písm. b) zákona, podle nějž lze účastníka zadávacího řízení vyloučit, jestliže údaje, doklady, vzorky nebo modely nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

97.         Úřad dále konstatuje, že využití institutu vyloučení ze zadávacího řízení je zpravidla fakultativní. To znamená, že je na uvážení zadavatele, zda dodavatele za předpokladu naplnění zákonných kritérií vyloučí. V případě, že se jedná o vybraného dodavatele, je však dle § 48 odst. 8 zákona vyloučení obligatorní. Při vylučování účastníka zadávacího řízení, ať už se jedná o vyloučení obligatorní či fakultativní, musí zadavatel vždy dodržovat zásady stanovené § 6 zákona; zadavatel zejména musí rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení v souladu se zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona odůvodnit tak, aby toto bylo určité, jasné, srozumitelné a zpětně přezkoumatelné.

98.         Úřad v obecné rovině také uvádí, že pokud je předmětem přezkumu rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení odůvodněné více důvody, ke konstatování toho, že toto rozhodnutí je v souladu se zákonem, postačí, pokud je zjištěna existence alespoň jednoho z uvedených důvodů pro vyloučení. I kdyby tedy ostatní důvody pro vyloučení oprávněné nebyly, Úřad při zjištění i jen jediného oprávněného důvodu vyloučení musí rozhodnout, že zadavatel účastníka vyloučil důvodně a jeho postup při vyloučení účastníka byl tedy v souladu se zákonem. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie, neboť v případě, kdy je zde minimálně jeden oprávněný důvod pro vyloučení daného dodavatele, bylo by nadbytečné a zbytečně zatěžující pro účastníky zadávacího řízení i Úřad zabývat se otázkou zákonnosti ostatních důvodu pro vyloučení a souvisejícími skutečnostmi a důkazy, a to i např. skrze rozsáhlé dokazování, neboť posouzení těchto skutečností by nemělo na výsledek rozhodnutí vliv.

99.         V kontextu výše uvedeného Úřad přezkoumal vyloučení navrhovatele ze zde šetřeného zadávacího řízení, přičemž se nejprve zaměřil na rovinu vyloučení navrhovatele z důvodu nesplnění kritérií technické kvalifikace dle čl. 5.4 písm. b) zadávací dokumentace. Jeden z důvodů pro vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona zde zadavatel konkrétně spatřoval v tom, že navrhovatel neprokázal splnění požadavků na člena realizačního týmu v kategorii role Solution architekt, když navrhovatel neprokázal splnění požadavku na alespoň 2 zkušenosti s návrhem aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu.

100.     Z výše uvedeného vyplývá, že pro splnění požadavku kladeného zadavatelem na člena realizačního týmu na pozici Solution architekt musely být mj. kumulativně naplněny následující požadavky:

• existence minimálně dvou referenčních zakázek, na kterých se člen realizačního týmu v dané pozici podílel (resp. dvou zkušeností),
• předmětem těchto zkušeností je návrh aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému,
• jedná se o informační systém veřejné správy a
• tento informační systém je systémem zařazeným do kritické infrastruktury státu.

101.     Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, resp. z nabídky navrhovatele, navrhovatel na pozici role Solution architekt uvedl osobu A.B. [pseudonymizováno], přičemž splnění požadavků kladených na člena realizačního týmu na pozici Solution architekt prokazoval uvedením dvou zkušeností, a to konkrétně referenční zakázky „Věstník veřejných zakázek“ zadávané objednatelem Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, a dále referenční zakázky „Implementace a správa formulářového systému“ zadávané objednatelem Státní ústav pro kontrolu léčiv[2].

102.     Z předložených zkušeností zadavatel bez dalšího uznal za odpovídající veškerým požadavkům zadávací dokumentace kladeným na člena realizačního týmu na pozici Solution architekt pouze veřejnou zakázku „Věstník veřejných zakázek“, o čemž není mezi účastníky správního řízení veden spor.

103.     Zadavatel nicméně získal pochybnosti týkající se zkušenosti v rámci referenční zakázky „Implementace a správa formulářového systému“, tudíž přistoupil k ověření, zda je tato zakázka způsobilá k prokázání požadovaných zkušeností daného člena týmu. Zadavatel dospěl ke zjištění, že zakázku nelze uznat pro účely prokázání požadovaných zkušeností osoby na pozici Solution architekt, neboť se nejedná o informační systém veřejné správy zařazený do kritické infrastruktury státu (viz výše v bodech 85. a 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

104.     S ohledem na skutečnost, že ve vztahu k osobě na pozici Solution architekt byl stanoven požadavek na prokázání kvalifikace předložením dvou zkušeností, požádal zadavatel navrhovatele žádostí č. 1 o objasnění předložených údajů nebo dokladů, nebo o doplnění dalších nebo chybějících dokladů nebo údajů. V této žádosti zadavatel mj. požadoval doplnění údajů, které budou jednoznačně dokládat splnění požadavků zadavatele pro roli Solution architekt, neboť z údajů uvedených v nabídce není zřejmé, že A.B. [pseudonymizováno] má alespoň 2 zkušenosti s návrhem aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu, když jedna z předložených referenčních zakázek nezahrnuje informační systém veřejné správy zařazený do kritické infrastruktury státu.

105.     Navrhovatel ve stanovené lhůtě (dne 18. 12. 2024) odeslal zadavateli objasnění č. 1, přičemž v rámci své odpovědi navrhovatel nijak nezpochybňuje zadavatelem učiněný závěr, že referenční zakázku „Implementace a správa formulářového systému“, kterou navrhovatel předkládal ve své nabídce, není možné k prokázání požadované zkušenosti člena týmu na pozici Solution architekt akceptovat. Nad rámec dříve předloženého navrhovatel pouze velmi obecně doplnil, že se A.B. [pseudonymizováno], coby člen realizačního týmu v roli Solution architekt, v současné době podílí „na projektech komplexního formulářového modulu a modulu přípravy vstupního zpracování respondentských dat nové generace Statistického informačního systému pro Český statistický úřad“.

106.     S ohledem na skutečnost, že ve svém objasnění č. 1 navrhovatel nijak neprokazuje, že uvedená zkušenost splňuje požadavky stanovené zadávací dokumentací, tj. že „projekt komplexního formulářového modulu a modulu přípravy vstupního zpracování respondentských dat nové generace Statistického informačního systému pro Český statistický úřad“ je mj. informačním systémem veřejné správy, který je součástí kritické infrastruktury ČR, požádal zadavatel navrhovatele žádostí č. 2 o průkazné doložení požadovaných skutečností.

107.     Navrhovatel ve stanovené lhůtě (dne 8. 1. 2025) odeslal zadavateli objasnění č. 2, ve kterém v souvislosti s výše citovanou referenční zakázkou doplňuje, že „projekt komplexního formulářového modulu a modulu přípravy vstupního zpracování respondentských dat nové generace Statistického informačního systému pro Český statistický úřad“ bude po jeho dokončení zařazen mezi významné informační systémy veřejné správy. Navrhovatel v souvislosti s předmětnou referenční zakázkou nicméně neuvedl žádné další skutečnosti prokazující splnění požadavků vyplývajících ze zadávacích podmínek, tj. že se jedná mj. o informační systém zařazený do kritické infrastruktury státu.

108.     Z veřejně dostupných zdrojů pak vyplývá, že popisu referenční zakázky tak, jak jej uvádí navrhovatel, tj. „projekt komplexního formulářového modulu a modulu přípravy vstupního zpracování respondentských dat nové generace Statistického informačního systému pro Český statistický úřad“, odpovídá veřejná zakázka s názvem „Rámcová dohoda s více dodavateli o rozvoji a provozu systému SIS 5.0“[3], jejímž zadavatelem je Česká republika – Český statistický úřad[4].

109.     Ze zadávací dokumentace referenční zakázky „Rámcová dohoda s více dodavateli o rozvoji a provozu systému SIS 5.0“ vyplývá, že:

„Zadavatel informuje účastníky, že informační systém SIS 5.0 bude v budoucnu podle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚Zákon o kybernetické bezpečnosti‘) klasifikován jako významný informační systém. Vybraní dodavatelé jednotlivých veřejných zakázek tak budou zadavatelem evidováni jako významný dodavatel podle vyhlášky č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti) (dále jen ‚vyhláška o kybernetické bezpečnosti‘).

Data zpracovávaná tímto informačním systémem budou z hlediska důvěrnosti, integrity a dostupnosti klasifikována stupněm ‚vysoká‘ dle klasifikace uvedené v příloze č. 1 vyhlášky o kybernetické bezpečnosti.“

110.     Z výše uvedených skutečností (objasnění č. 2 i veřejně dostupných informací k předmětné referenční zakázce) vyplývá, že se v případě citované veřejné zakázky má jednat o významný informační systém veřejné správy. Na základě uvedeného je možné dospět k závěru, že se tedy nemůže jednat o informační systém zařazený do kritické infrastruktury státu, neboť z ust. § 2 písm. d) zákona o kybernetické bezpečnosti přímo vyplývá, že významný informační systém je systém, který není kritickou informační infrastrukturou (viz bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí). S ohledem na uvedené dospěl Úřad k závěru, že předloženou referencí nemohla být prokázána zadavatelem požadovaná zkušenost osoby v pozici role Solution architekt.

111.     Navrhovatel nad rámec citovaného vyjádření objasněním č. 2 doplnil nabídku o další dvě zkušenosti člena realizačního týmu v roli Solution architekt, a to konkrétně o referenční zakázku „Kybernetická bezpečnost 2024 VaK Hodonín a.s.“ zadávanou objednatelem Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s.[5], a dále referenční zakázku „Kybernetická bezpečnost Nemocnice Tišnov“ zadávanou objednatelem Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace[6], přičemž ani jedna nebyla ze strany zadavatele uznána pro účely prokázání požadavků kladených zadavatelem na člena realizačního týmu v roli Solution architekt. Úřad se tedy dále zabýval tím, zda byl postup zadavatele oprávněný, když výše uvedené dodatečně předložené zkušenosti k prokázání požadavku na osobu v pozici Solution architekt neakceptoval.

112.     Z požadavku na prokázání zkušeností osoby na pozici Solution architekt je zjevné, že mají být předloženy dvě zkušenosti s informačním systémem veřejné správy. Obecně lze konstatovat, že veřejná správa je činnost vykonávaná orgány státu a dalšími veřejnoprávními subjekty, jejímž cílem je zajišťování veřejných záležitostí ve veřejném zájmu, a to v souladu s právem. Představuje tedy praktické uplatňování výkonné moci, při kterém správní orgány rozhodují o právech a povinnostech jednotlivců i právnických osob, spravují veřejný majetek, poskytují veřejné služby nebo vykonávají dozor. Veřejná správa se dělí na státní správu, kterou vykonávají orgány státu, a samosprávu, kterou vykonávají územní nebo profesní korporace v rámci zákonem svěřené působnosti.

113.     Společnost Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. je akciovou společností, tedy právnickou osobou soukromého práva, která není orgánem veřejné správy. Zároveň se ani nejedná o veřejnoprávní korporaci, neboť akciová společnost není zřízena zákonem k výkonu veřejné moci a nepůsobí jako samostatný subjekt veřejného práva. Nemocnice Tišnov je pak příspěvkovou organizací a nejedná se tedy o veřejnoprávní korporaci. Zároveň nemocnice nevykonává působnost v oblasti veřejné správy samostatně, ale plní úkoly zadané zřizovatelem. Z tohoto důvodu není možné ji považovat za orgán veřejné správy, ani za veřejnoprávní korporaci, která by samostatně vykonávala veřejnou moc na základě zákona. Lze tedy dospět k závěru, že navrhovatelem dodatečně předloženými zkušenostmi nebyly naplněny požadavky zadavatele, a to minimálně ve vztahu k nutnosti prokázat zkušenost s informačním systémem veřejné správy. S ohledem na uvedené dospěl Úřad k závěru, že prostřednictvím předložených referencí nebyla prokázána požadovaná kvalifikace osoby v pozici role Solution architekt.

114.     Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel v šetřeném případě požadoval mj. prokázání splnění technické kvalifikace prostřednictvím člena realizačního týmu na pozici Solution architekt, přičemž dle čl. 5.4 zadávací dokumentace měl navrhovatel povinnost v souvislosti s uvedenou osobou mj. prokázat alespoň 2 zkušenosti s návrhem aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu. Z dokumentace o zadávacím řízení však vyplývá, že navrhovatel v nabídce ve vztahu k osobě na pozici Solution architekt splnění požadovaného minimálního množství zkušeností neprokázal, neboť zadávacím podmínkám odpovídala toliko jedna předložená zkušenost.

115.     Navrhovatel v nyní projednávané věci dostal příležitost splnění technickém kvalifikace v dodatečné lhůtě prokázat, neboť zadavatel se na něj dvakrát obrátil s žádostí o objasnění nabídky dle § 46 zákona. Z dokumentace o zadávacím řízení však jednoznačně vyplývá, že splnění podmínek technické kvalifikace ve vztahu ke zkušenostem osoby na pozici Solution architekt nebylo prokázáno, neboť navrhovatel ani dodatečně nepředložil žádnou referenční zakázku, která by odpovídala požadavkům zadavatele.

116.     Na základě všech shora uvedených úvah Úřad neshledal nezákonnost v postupu zadavatele, který vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění zadávacích podmínek v důsledku neprokázání splnění kvalifikace, resp. nedoplnění dokladů o prokázání technické kvalifikace požadované v odst. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace, neboť navrhovatel neprokázal splnění všech požadavků kladených na člena realizačního týmu v kategorii role Solution architekt. Navrhovatel údaje a doklady prokazující splnění dané podmínky nepředložil ani na základě výzvy č. 1 a výzvy č. 2 dle § 46 zákona. Na tomto místě Úřad připomíná, že je to především navrhovatel, kdo je povinen svou způsobilost nejen tvrdit, ale i řádně prokázat.

117.     V souladu se zásadou procesní ekonomie se Úřad naplněním dalších důvodů pro vydání návrhem napadeného rozhodnutí o vyloučení již nezabýval, neboť k vyloučení bylo přistoupeno v souladu se zákonem, když tak bylo učiněno v návaznosti na nesplnění požadavků na prokázání zkušeností člena realizačního týmu na pozici Solution architekt. Dle Úřadu byl dán minimálně jeden zákonný důvod pro vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení a posouzení dalších důvodů pro vyloučení navrhovatele by tedy ničeho neměnilo na skutečnosti, že zadavatel byl oprávněn navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení vyloučit.

K požadavkům kladeným na rozhodnutí o námitkách

118.     Navrhovatel ve svém návrhu dále uvádí, že zadavatel nedostál své povinnosti dle § 245 odst. 1 zákona, když se v rámci svého rozhodnutí o námitkách dostatečně nevypořádal se všemi námitkami navrhovatele. Navrhovatel v této části konstatuje, že odůvodnění rozhodnutí o vyřízení námitek je ze strany zadavatele na mnoha místech značně neurčité a není podložené relevantními argumenty, tudíž jej navrhovatel považuje za nepřezkoumatelné. Navrhovatel rovněž namítá, že se zadavatel mohl při vyřizování námitek dopustit přestupku.

119.     Dle navrhovatele se zadavatel konkrétně v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s argumentací navrhovatele týkající se výkladu některých pojmů, jako je zaměnitelnost pojmů vývoj a rozvoj, pojem aplikační a technologická vrstva architektury a pojem provoz, resp. funkce manažera provozu. Zadavatel dle navrhovatele dále v rozhodnutí o námitkách neuvádí dostatečnou argumentaci, proč předložené osvědčení pro osobu v pozici Manažer provozu není certifikací, resp. proč toto osvědčení nepostačuje k uznání kvalifikace. Rovněž se zadavatel dle navrhovatele dále dostatečně nevypořádal s jeho argumentací týkající se tvrzených nezákonných zadávacích podmínek, když námitky v této části v podstatě pouze odmítl pro opožděnost.

120.     K tomu Úřad předně v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné.

121.     Povinnost dodržet zásadu transparentnosti ve vztahu k rozhodnutí o námitkách je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.

122.     Úřad se v souvislosti s namítaným porušením ustanovení § 245 zákona neztotožňuje s názorem navrhovatele, že zadavatel sporné námitky nevypořádal. Zadavatel dle názoru Úřadu dodržel základní pravidlo vyplývající z ustálené rozhodovací praxe (viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-31830/2020/323/MBr), dle něhož je potřeba na námitky reagovat, a to alespoň souhrnně s tím, že není potřeba vypořádávat každé jednotlivé tvrzení přímo a explicitně. Námitky se ve své podstatě týkaly způsobu stanovení technické kvalifikace a dále rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, přičemž zadavatel reagoval dostatečným způsobem v několika článcích (odstavcích) v rozhodnutí o námitkách. Z rozhodnutí o námitkách jako celku jasně vyplývá, z jakých důvodů zadavatel vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, čemuž odpovídá i argumentace navrhovatele v jeho návrhu.

123.     Je-li tedy z rozhodnutí o námitkách zřejmé, proč zadavatel považuje argumenty stěžovatele za liché, stejně tak je-li z něj patrné, z jakých důvodů zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele, a rovněž nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění a současně lze dovodit, že je postihnuto gros námitek, pak je naplněna povinnost vymezená v § 245 odst. 1 zákona spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Námitky mají být vypořádány s ohledem na jejich obsah a míru podrobnosti. Tj. čím podrobnější jsou, tím podrobněji je potřeba se jimi zabývat. Pokud navrhovatel něco uvádí toliko obecně (v daném případě např. právě otázky výkladu pojmů), je zcela v pořádku, že ani zadavatel nezabíhá do větší míry detailu a tudíž nelze konstatovat nesprávné vypořádání námitek pouze proto, že zadavatel mohl některou svoji argumentaci blíže rozvést.

124.     Co se týče části námitek týkající se stanovení požadavků na splnění technické kvalifikace (resp. námitek proti zadávacím podmínkám), zadavatel v tomto rozsahu námitky odmítl z důvodu jejich opožděnosti. I přes právě uvedené však zadavatel v rozhodnutí o námitkách předkládá i své věcné vyjádření, když trvá na jednoznačném výkladu zadávacích podmínek, co do jejich formulace a srozumitelnosti použitých pojmů, resp. na jejich transparentnosti. Nevyjadřuje-li se zadavatel podrobně k otázce výkladu pojmu „aplikační a technologická vrstva architektury“, pak je to z toho důvodu (jak zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí), že navrhovatel předloženou zkušeností neprokázal splnění jiných dílčích požadavků kladených na zkušenosti člena týmu, přičemž zadavatel v této souvislosti uvedl, že vypořádání předmětného pojmu považuje v této situaci za irelevantní.

125.     Pro úplnost Úřad doplňuje, že posouzení rozhodnutí o námitkách v nyní šetřené věci se týká dostatečnosti vypořádání námitek ve vztahu k zákonnosti jejich vypořádání. Nejedná se tak o posouzení věcné správnosti vypořádání námitek, ani přezkoumání zákonnosti postupu zadavatele při posouzení namítaných skutečností.

126.     V návaznosti na výše uvedené Úřad pro úplnost dodává, že nebylo-li dovozeno porušení ustanovení § 245 zákona, jak je výše uvedeno, nedošlo v souvislosti s náležitostmi vypořádání námitek ze strany zadavatele ani k případnému naplnění skutkové podstaty přestupku dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. f) zákona.

Závěr

127.     Na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad ve věci návrhu navrhovatele ze dne 3. 3. 2025 rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha

2.             QCM s.r.o., Heršpická 813/5, 639 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona k okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[2] Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 (dále jen „Státní ústav pro kontrolu léčiv“)

[3] Uveřejněná ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 9. 2023 pod ev. č. Z2023-023381

[4] IČO 00025593, se sídlem Na padesátém 3268/81, 100 00 Praha.

[5]Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s., IČO 49454544 se sídlem Purkyňova 2933/2, 695 11 Hodonín (dále jen „Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s.“)

[6] Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace, IČO 44947909, se sídlem Purkyňova 279, 666 13 Tišnov (dále jen „Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace“)