číslo jednací: 24588/2025/161
spisová značka: R0065/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Centrální služby pro dodavatele (dodávka, provoz a rozvoj centrálních služeb NIPEZ) |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 2. 7. 2025 |
| Související rozhodnutí | 17270/2025/500 24588/2025/161 |
| Dokumenty |  2025_R0065.pdf 279 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0065/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-24588/2025/161 |
|
Brno 2. 7. 2025 |
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 27. 5. 2025 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem
- QCM s. r. o., IČO 26262525 se sídlem Heršpická 813/5, 639 00 Brno
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-17270/2025/500 ze dne 12. 5. 2025 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0176/2025/VZ ve věci návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele
- Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Centrální služby pro dodavatele (dodávka, provoz a rozvoj centrálních služeb NIPEZ)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-040411, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 11. 2024 pod ev. č. 687211-2024, ve znění pozdějších oprav,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-17270/2025/500 ze dne 12. 5. 2025 vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0176/2025/VZ
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel zahájil dne 8. 11. 2024 otevřené zadávací řízení „Centrální služby pro dodavatele (dodávka, provoz a rozvoj centrálních služeb NIPEZ)“, v němž poptává vytvoření a dodávku centrálních služeb NIPEZ a zajištění jejich provozu, podpory a rozvoje, a to v podobě vytvoření čtyř komponent (generování klíčů, centrální příjem nabídek, centrální podání nabídek a centrální komunikace), dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“)[1].
2. Zadavatel v zadávacím řízení obdržel dvě nabídky, přičemž jednu podal navrhovatel. Toho zadavatel ze zadávacího řízení vyloučil rozhodnutím ze dne 24. 1. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) pro nesplnění několika podmínek technické kvalifikace (požadavku na referenci dodavatele, požadavků na solution architekta a požadavků na manažera provozu). Navrhovatel se proti svému vyloučení bránil námitkami ze dne 7. 2. 2025 a následně návrhem ze dne 3. 3. 2025.
3. Návrh byl Úřadu doručen 3. 3. 2025 a dnem obdržení návrhu bylo v souladu s § 248 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkumu úkonu zadavatele. Návrhem se navrhovatel domáhá, aby bylo rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení zrušeno nebo aby bylo zrušeno zadávací řízení.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 12. 5. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0176/2025/VZ, č. j. ÚOHS-17270/2025/500, jehož výrokem návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
5. Úřad se v napadeném rozhodnutí, veden zásadou ekonomie řízení, zabýval jedním z důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a to tím, zda a jak navrhovatel prokázal kvalifikaci člena týmu na pozici solution architekt, pana H [pseudonymizováno] (dále jen „Ing. H.“), a návazně tím, jak zadavatel rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení odůvodnil. Shledal, že vyloučení navrhovatele proto, že neprokázal splnění kvalifikační podmínky ve vztahu k osobě solution architekta, je v pořádku, neboť navrhovatel splnění kvalifikace neprokázal a předloženými referenčními zakázkami ji nesplnil. Odůvodnění rozhodnutí o vyloučení shledal Úřad dostatečným.
III. Námitky rozkladu
6. Dne 27. 5. 2025 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne. Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 12. 5. 2025. Rozklad byl podán řádně a včas.
7. V rozkladu navrhovatel namítá, že Úřad průběh zadávacího řízení špatně věcně uchopil a následně věc nesprávně právně posoudil. Navrhovatel trvá na tom, že všechny referenční zakázky k osobě solution architekta a osobě pana Ing. H. splňují zadávací podmínky, tedy jde o informační systémy veřejné správy zařazené do kritické infrastruktury státu.
8. Zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl odkaz na zákon o kybernetické bezpečnosti, proto je nutno pojem kritická infrastruktura státu nutno chápat v obecném slova smyslu. Navrhovatel rovněž nesouhlasí s výkladem pojmu veřejná správa, který Úřad dle jeho názoru rovněž vykládá příliš úzce a ledabyle. Referenční zakázky, které navrhovatel předložil až později v průběhu vyjasňování jeho nabídky, tak spadají do pojmu informačních systémů veřejné správy, které jsou kritickou infrastrukturou státu.
9. Zadavatel se dle navrhovatele dosud nijak nevyjádřil k definici pojmu aplikační a technologická vrstva architektury. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel při posuzování kvalifikace porušil vlastní zadávací podmínky, neboť neexistuje formální slovník definující tuto pozici. Pojmy aplikační a technologická vrstva architektury jsou značně široké. Zadavatel tedy posuzuje čistě subjektivně a účelově, zda práci na dané zakázce zařadí mezi požadované činnosti či nikoliv. Navíc při neznalosti konkrétních okolností vlastní zakázky není možné toto posouzení objektivně provést.
10. Navrhovatel v další části rozkladu napadá rozhodnutí o námitkách proti vyloučení ze zadávacího řízení s tím, že trpí nedostatkem důvodů a je věcně nesprávné.
Závěr rozkladu
11. Navrhovatel s ohledem na uvedené skutečnosti žádá, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání, případně aby napadené rozhodnutí změnil tak, že uloží zadavateli nápravné opatření.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
12. K rozkladu se podáním ze dne 4. 6. 2025 vyjádřil zadavatel. Zadavatel upozorňuje, že výklad pojmů „kritická infrastruktura“ a „informační systém veřejné správy“ nebyl předmětem námitek a tato argumentace je opožděná.
13. Navrhovateli musí být jasné, co je kritickou infrastrukturou, neboť statutár je současně jednatelem společnosti Spojené nástroje elektronické s. r. o., která je provozovatelem Věstníku veřejných zakázek, který spadá mezi prvky kritické infrastruktury státu.
14. Dle zadavatele navrhovatel v návrhu tvrdil, že budoucí systémy „Kybernetická bezpečnost nemocnice Tišnov“ a „Kybernetická bezpečnost 2024 VaK Hodonín, a. s.“ budou zařazeny do kritické infrastruktury státu a tento pojem používal ve smyslu příslušného právního předpisu a vyhlášky a jeho význam nikterak nerozporoval. Zadavatel navrhuje, aby byl rozklad zamítnut.
IV. Řízení o rozkladu
15. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
16. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
17. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
Skutkový stav
18. Předmětem veřejné zakázky je vytvoření a dodávka centrálních služeb NIPEZ a zajištění jejich provozu, podpory a rozvoje včetně některých aplikačních prvků a rozhraní. Navrhovatel podal do zadávacího řízení nabídku, avšak byl zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen pro nesplnění tří podmínek technické kvalifikace. Proti tomuto postupu se bránil námitkami, návrhem a nyní i rozkladem.
19. Úřad přezkoumal jeden důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a sice splnění kvalifikačních podmínek stran člena týmu na pozici solution architekta ve smyslu části 5.4. b) zadávací dokumentace.
20. Zadavatel požadoval, aby tento člen týmu měl alespoň pětiletou zkušenost na pozici architekta odpovědného za aplikační a technologickou vrstvu architektury a alespoň 2 zkušenosti s návrhem aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu.
21. Navrhovatel na pozici solution architekta navrhl osobu Ing. H. Ke splnění kvalifikačních podmínek pak uvedl zkušenost s veřejnou zakázkou Věstník veřejných zakázek (zadavatel Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, dále též „reference 1“) a veřejnou zakázkou Implementace a správa formulářového systému (zadavatel Státní ústav pro kontrolu léčiv, dále též „reference 2“).
22. Zadavatel referenci 1 uznal a v případě reference 2 oslovil jejího zadavatele, aby ověřil splnění zadávacích podmínek. Státní ústav pro kontrolu léčiv sdělil, že se nejedná o informační systém veřejné správy zařazený do kritické infrastruktury státu.
23. V návaznosti na to zadavatel vyzval navrhovatele k doplnění údajů, které budou jednoznačně dokládat splnění požadavků zadavatele pro roli solution architekta.
24. Navrhovatel doplnil ke kvalifikaci solution architekta projekt komplexního formulářového modulu a modulu přípravy vstupního zpracování respondentských dat nové generace Statistického informačního systému (zadavatel Český statistický úřad, dále též „reference 3“). K tomuto projektu navrhovatel sdělil kontaktní osobu na objednatele a uvedl, že systém bude po jeho dokončení zařazen mezi významné informační systémy veřejné správy. Dále přidal projekt Kybernetická bezpečnost 2024 (poddodavatel dodavatele Agora plus a. s., koncový objednatel Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s., dále též „reference 4“) a projekt Kybernetická bezpečnost Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace (poddodavatel dodavatele Agora plus a. s., koncový objednatel Nemocnice Tišnov, příspěvková organizace, dále též „reference 5“).
25. Zadavatel navrhovatele v části týkající se solution architekta vyloučil ze zadávacího řízení, neboť žádnou z předložených referencí nebyla doložena kvalifikace solution architekta. Konkrétně zadavatel v rozhodnutí o vyloučení vytkl referencím tyto nedostatky:
- referenci 2: „systém není systémem veřejné správy zařazeným do kritické infrastruktury státu“,
- referenci 3: „účastník neprokázal, že se jedná o informační systém zařazený do kritické infrastruktury státu“,
- referenci 4 a 5: „dle registru smluv a vyjádření kontaktní osoby objednatele se nejedná o návrh aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu“.
Mimoto zadavatel využil i důvod vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. c) zákona, neboť předložené údaje neodpovídají skutečnosti. V případě reference 3 totiž jde o systém, který bude zařazen mezi významné informační systémy veřejné správy, a je tak nepravdivé prohlášení navrhovatele v odpovědi na první žádost o vysvětlení ze dne 23. 12. 2025, který označil tento projekt za systém kritické infrastruktury. V případě referencí 4 a 5 zadavatel u objednatelů těchto referencí rovněž ověřil, že se ani v jednom případě nejedná o návrh aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu, ačkoliv to navrhovatel v odpovědi na žádost o vysvětlení výslovně uvedl.
26. O námitkách navrhovatele pak zadavatel k části týkající se referencí solution architekta uvedl, že sám navrhovatel uvádí, že Ing. H. pracoval na analýze kybernetické bezpečnosti v projektech, kde výstupem byl návrh změn aplikační a technologické vrstvy architektury, což nesplňuje zadávací podmínku. Navíc navrhovatelem předkládaná zkušenost se netýká vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy, což zadavatel ověřil u dodavatele, kterému navrhovatel dělal poddodávku. Předmětem plnění reference 4 a 5 nebyl návrh aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu.
Námitka nesprávného výkladu pojmu systém kritické infrastruktury a pojmu veřejná správa
27. Navrhovatel v návrhu i nyní v rozkladu trvá na tom, že reference předložené k prokázání kvalifikace solution architekta zadávací podmínky splňují. Zadavatel v zadávací dokumentaci nikde neuvedl odkaz na zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti (dále též „ZKB“) a vyhlášku č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech (dále též „VVIS“). To činí až Úřad v napadeném rozhodnutí. Proto je nutno pojem kritická infrastruktura chápat v obecném, širším slova smyslu. V širším slova smyslu je součást kritické infrastruktury státu i Státní úřad pro kontrolu léčiv, nemocnice a provoz vodovodu a kanalizace, neboť bez nich by řádný život ve státu nebyl možný. Proto jsou i jejich systémy kritické, nezbytné a jsou součástí kritické infrastruktury. Nelze přičítat k tíži navrhovateli, že nejasné definice chápe jinak než zadavatel. Úřad svým postupem narušuje zásadu rovnosti, zadavateli vypomáhá a odstraňuje výkladem závady zadávací dokumentace.
28. Navrhovatel dále nesouhlasí s výkladem pojmu veřejná správa, jde o klíčový pojem, kterému se ale napadené rozhodnutí věnuje pouze ledabyle. Zabývá se pojmem veřejná správa, ale následně nelogicky přechází do pojmu orgán veřejné správy. Požadavek na dodání sytému pro orgán veřejné správy nebyl součástí zadávacích podmínek, Úřad se jím neměl zabývat. Veřejná správa je veškerá organizovaná činnost veřejné moci zaměřená na správu veřejných záležitostí ve prospěch společnosti. Veřejnou správnou je i provoz kanalizace a nemocnice.
29. K této rozkladové námitce v prvé řadě předesílám, že zadavatel je součástí státní správy poptávajícím vytvoření nových součástí Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ). Jde tedy o zvýšení funkčnosti informačního systému veřejné správy ve smyslu definice obsažené v § 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (dále též „ZISVS“). Zadavatel se zadávacími podmínkami, a to jak co do předmětu plnění, tak co do kvalifikačních požadavků obrací na dodavatele – profesionály pohybující se na nabídkové straně tvorby systémů veřejné správy. Od takového okruhu dodavatelů je pak zcela případné očekávat více než základní erudici ohledně informačních systémů veřejné správy a rozlišování informačních a komunikačních systémů z hlediska ZKB.
30. ZISVS je zákonem z roku 2000 a ZKB z roku 2014, jde tedy o zákony, které nejsou novinkou a pojmy v nich užívané jsou již obecně v povědomí, což platí zejména o zcela základních zaužívaných pojmech kritická infrastruktura a informační systém veřejné správy. Zadavatel není obecně povinen uvádět v zadávací dokumentaci odkazy na konkrétní zákony, v tomto případě, kdy jde o plnění přímo založené na těchto dvou předpisech, se pak takový požadavek jeví až absurdní.
31. Z předložené a uznané reference 1 je navíc patrno, že navrhovatel je dodavatelem, jenž se podílel na projektu Věstník veřejných zakázek. Ten je součástí NIPEZ a je současně systémem kritické infrastruktury ve smyslu § 2 písm. b) ZKB. Navrhovateli tak musí být známa jak existence ZISVS, tak i ZKB a jejich prováděcích předpisů, neboť jimi se musel řídit již při realizaci reference 1 a jeví se vyloučené, aby zadávacím podmínkám neporozuměl.
32. Nelze tak souhlasit s námitkou, že Úřad odkazem na ZKB vypomáhá zadavateli. Pojem informační systém zařazený do kritické infrastruktury státu nelze v kontextu zadávacího řízení chápat jinak než jako pojem převzatý přímo ze ZKB.
33. Co se týká pojmu veřejné správy, zadavatel v zadávacích podmínkách vyžaduje referenci na informační systém veřejné správy zařazený do kritické infrastruktury státu. I pojem informačního systému veřejné správy je tak zákonem definován. Dle § 1 odst. 1 ZISVS je informační systém veřejné správy spravován státními orgány, orgány územních samosprávných celků nebo státními právnickými osobami. Tato definice se překrývá s tím, jak veřejnou správu definuje Úřad v bodu 112 napadeného rozhodnutí. Pojem orgán veřejné správy, proti němuž brojí navrhovatel v rozkladu, je pak legislativní zkratka zavedená právě § 1 odst. 1 ZISVS.
34. Z uvedeného pak jednoznačně vyplývá, že pojmy použité zadavatelem k popisu požadavků na referenční zakázky jsou pojmy definované zákony, a není tak namístě jim – zvláště je-li požadováno plnění přímo regulované těmito zákony – přikládat jiný význam, než jaký ze zákona mají. Mimoto význam, který jim připisuje navrhovatel, je tak široký, že by v jeho důsledku spadaly do prvků kritické infrastruktury prakticky veškeré informační systémy, které alespoň nějak zajišťují hladký chod společnosti.
35. Reference předložené navrhovatelem tak musí být projekty, které jsou informačním systémem veřejné správy ve smyslu ZISVS zařazené mezi systémy kritické infrastruktury ve smyslu ZKB.
36. Reference 2 není systémem zařazeným do kritické infrastruktury, což je závěr, který učinil zadavatel na základě dotazu na zadavatele referenční zakázky. Navrhovatel netvrdí a neprokazuje opak.
37. K referenci 3 sám navrhovatel již ve vysvětlení nabídky ze dne 8. 1. 2025 uvedl, že systém bude po dokončení zařazen mezi významné informační systémy veřejné správy. Významný informační systém je však dle § 2 písm. d) ZKB systém, který není kritickou informační infrastrukturou. To ověřil i Úřad, viz bod 109 napadeného rozhodnutí.
38. Reference 4 je referencí, která nesplňuje definici informačního systému veřejné správy ve smyslu § 1 odst. 1 ZISVS, neboť byla realizována pro soukromou právnickou osobu, zde potvrzuji závěry Úřadu v bodu 113 napadeného rozhodnutí. Nic nenasvědčuje ani tomu, že by se mohlo jednat o prvek kritické infrastruktury, neboť vodní hospodářství je z hlediska § 2 písm. i) ZKB základní službou a informační systém základní služby není automaticky prvkem kritické infrastruktury, na jeho provozovatele jsou kladeny z hlediska ZKB jiné požadavky.
39. Reference 5 je referencí, která byla realizována pro nemocnici zřizovanou městem, tedy pro subjekt, který není ani státním orgánem, ani orgánem územního samosprávného celku ani státní právnickou osobou ve smyslu § 1 odst. 1 ZISVS. Mimoto z hlediska § 2 písm. i) ZKB je zdravotnictví základní službou a jeho informační systém je informačním systémem základní služby, tedy není systémem kritické informační infrastruktury.
40. Po posouzení jednotlivých referencí konstatuji, že zadavatel ani Úřad nepochybili, když neshledali, že by některá z uvedených referencí zadávací podmínky splňovala, a tedy byl naplněn důvod pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.
41. Vzhledem k tomu, že Úřad postupoval při přezkumu postupu zadavatele věcně správně, není důvod, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a Úřad byl zavázán se zabývat i dalšími důvody, pro které byl navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen, jak navrhovatel požaduje v závěru str. 7 rozkladu.
K námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách
42. Navrhovatel v části VI rozkladu dále namítá, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné, neboť z něj není zřejmé, z jakého zdroje a na základě jakých indicií zadavatel dospěl k závěru, že reference 4 a 5 nejsou součástí kritické infrastruktury státu, když podle informací navrhovatele by jimi být měly. Zadavatel navíc nevypořádal námitku týkající se definice pojmu aplikační a technologická vrstva architektury, formální slovník definující tento pojem totiž neexistuje, a i zadavatel posuzuje naplnění této podmínky subjektivně a účelově.
43. K tomuto námitkovému okruhu uvádím, že z textu rozhodnutí o vyloučení je zřejmé, že zadavatel při posouzení referencí 4 a 5 vycházel z registru smluv a z vyjádření kontaktních osob objednatelů referenčních zakázek. Z textu rozhodnutí o námitkách pak vyplývá, že tyto dvě reference nejsou uznány, neboť Ing. H. jen analyzoval kybernetickou bezpečnost referenčních zakázek, což nesplňuje zadávací podmínku stanovenou jako návrh aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy. Dalším důvodem pro neuznání referencí je dle rozhodnutí o námitkách to, že nejde o informační systémy veřejné správy, což zadavatel ještě ověřil u dodavatele, jehož byl navrhovatel poddodavatelem. Předmětem plnění reference 4 a 5 tedy dle rozhodnutí o námitkách nebyl návrh aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu.
44. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele i rozhodnutí o námitkách se jeví jako dostatečně určité, jeho věcné důvody byly ověřeny a z hlediska přezkoumatelnosti obstojí. V této situaci bylo na navrhovateli, aby zadavatelova tvrzení a zjištění vyvrátil konkrétními argumenty a důkazy. Prohlášení v tom smyslu, že „podle informací, které má navrhovatel k dispozici, měly být oba systémy zařazeny mezi kritickou infrastrukturu státu“, je vágní a nedostačující.
45. Co se týká pojmu aplikační a technologická vrstva architektury, je pravdou, že zadavatel tento pojem v rozhodnutí o vyloučení dodavatele ani v rozhodnutí o námitkách navrhovatele nevysvětluje, ačkoliv s ním pracuje. Jakkoli se jedná o drobnou vadu obou úkonů, nejde v žádném případě o vadu, pro kterou by tyto dva úkony neobstály. Bez ohledu na výklad tohoto pojmu je totiž evidentní, že důvody pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení jsou dány, navrhovatel kvalifikační podmínky pro pozici solution architekta nesplnil. Definice pojmu „aplikační a technologická vrstva architektury“ tak není pro posouzení zákonnosti postupu Úřadu ve správním řízení ani zákonnosti postupu zadavatele v zadávacím řízení relevantní. I pokud by zadavatel tento pojem vykládal odlišně od navrhovatele, nic to nemění na závěru, že předložené referenční zakázky nesplňují další dva parametry zadávací podmínky.
46. Navrhovatel dále v rozkladu brojí proti dalším částem rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách. Ty však nebyly předmětem posouzení Úřadu, proto je nadbytečné je na tomto místě vypořádávat.
VI. Závěr
47. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, přičemž jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení správně přezkoumal všechny námitky navrhovatele, uvedl a srozumitelně odůvodnil úvahy, na jejichž základě dospěl k závěrům rozhodnutí, uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.
48. V posuzované věci zadavatel, jakožto orgán státní správy, požadoval reference na zakázky informačních systémů veřejné správy zařazených do kritické infrastruktury státu a svým požadavkem se obracel na profesionály, kteří mají zkušenosti právě z této oblasti. Takovýmto dodavatelům musí být známo, co je informační systém veřejné správy, resp. že veřejná správa je v tomto kontextu definována § 1 ZISVS, neboť tento zákon stanoví povinnosti týkající se právě těchto informačních systémů, tímto zákonem se řídí i zadavatelem poptávaná zakázka. Totéž pak platí pro informační systém zařazený do kritické infrastruktury. I tento pojem je definován ZKB a informační systém musí vyhovovat jeho požadavkům a požadavkům jeho prováděcích předpisů. Nejedná se a nemůže se jednat o každý informační systém instituce, která zajišťuje provoz života ve státu, jak uvádí v rozkladu navrhovatel. Infrastruktura je zákonem o kybernetické bezpečnosti rozvrstvena do několika úrovní, přičemž kritická infrastruktura představuje až tu nejvyšší. Navrhovatelem předložené referenční zakázky nesplňují ani požadavek na to, aby se jednalo o informační systémy veřejné správy, ani požadavek na to, aby šlo o prvky kritické infrastruktury. Zadavatel splnění obou těchto podmínek ověřoval u objednatelů referenčních zakázek s negativním výsledkem. Důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pak přehledně popsal jak v rozhodnutí o vyloučení, tak i posléze v rozhodnutí o námitkách.
49. Na základě výše uvedeného jsem shledal, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha
2. QCM s. r. o., Heršpická 813/5, 639 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona k okamžiku zahájení zadávacího řízení, postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.