číslo jednací: 25166/2025/162
spisová značka: R0073/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | V432/429 – zdvojení vedení (P.0407), stavebně-montážní práce |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 9. 7. 2025 |
| Související rozhodnutí | 19823/2025/500 25166/2025/162 |
| Dokumenty |  2025_R0073.pdf 291 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0073/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-25166/2025/162 |
|
Brno 8. 7. 2025 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 13. 6. 2025 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže navrhovatelem – společníky:
- RRR spol. s r.o., IČO 25410946, se sídlem 17. listopadu 5349, 430 04 Chomutov;
- STROICOMMERCE s. s r.o., EUID 109514464, se sídlem ul. Gerber 5, 1619 Občina Stolična, okres Vitoša, Bulharsko;
- FENIX COMERCIO DE FERROS E MATERIAL ELETRICO LTDA s. s r.o., UID 19.860.249/0001‑50, se sídlem Rua Itapeva, č. 246, Bairro Sǎo Luiz, Cidade de Canoas, Estado do Rio Grande do Sul; (RS), CEP: 92.420-090, Brazílie;
kteří uzavřeli dne 4. 3. 2025 „Smlouvu o sdružení právnických osob ve společnosti“, zastoupeni ve správním řízení na základě plné moci ze dne 21. 4. 2025 vedoucím společníkem RRR spol. s r.o., IČO 25410946, se sídlem 17. listopadu 5349, 430 04 Chomutov
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0294/2025/VZ, č. j. ÚOHS‑19823/2025/500 ze dne 29. 5. 2025, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 22. 4. 2025 na návrh výše uvedeného navrhovatele z téhož dne ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- ČEPS, a.s., IČO 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha,
učiněných při zadávání části 1 „V432/429 – zdvojení vedení, Úsek 2 (P.0407), stavebně-montážní práce“ a části 2 „V432/429 – zdvojení vedení, Úsek 3 (P.0407), stavebně-montážní práce“ veřejné zakázky „V432/429 – zdvojení vedení (P.0407), stavebně-montážní práce“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 1. 2025 pod ev. č. Z2025-005655, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 1. 2025 pod ev. č. 58147-2025,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0294/2025/VZ, č. j. ÚOHS‑19823/2025/500 ze dne 29. 5. 2025
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Shora uvedený zadavatel zahájil dne 27. 1. 2025 odesláním oznámení o zahájení otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky. Navrhovatel podal nabídku na část 1 a 2 veřejné zakázky.
2. Zadavatel rozhodnutím o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení ze dne 19. 3. 2025 rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínky (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“).
3. Dne 2. 4. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky proti rozhodnutí o vyloučení účastníka z téhož dne (dále jen „námitky“), přičemž zadavatel tyto námitky v plném rozsahu odmítl, a to rozhodnutím o námitkách ze dne 11. 4. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
4. Navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil a dne 22. 4. 2025 podal návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu. Dnem obdržení návrhu bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
II. Napadené usnesení
5. Rozkladem napadeným usnesením Úřad podle § 257 písm. c) zákona zastavil správní řízení, neboť v souvislosti s podáním návrhu navrhovatele nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 odst. 1 zákona.
6. Úřad napadené usnesení odůvodnil tím, že dle § 255 odst. 1 zákona měl navrhovatel složit kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny. Celková nabídková cena navrhovatele ve vztahu k oběma částem veřejné zakázky dohromady činila 3 155 258 883,83 Kč bez DPH, tj. 1 % z této částky představuje částka 31 552 589 Kč. S ohledem na to, že dle § 255 odst. 1 zákona je stanovena maximální výše kauce 10 000 000 Kč, navrhovatel měl ve lhůtě pro doručení návrhu složit kauci ve výši 10 000 000 Kč. Navrhovatel ovšem složil kauci pouze ve výši 100 000 Kč, proto Úřad správní řízení dle § 257 písm. c) zákona zastavil.
III. Rozklad navrhovatele
7. Dne 13. 6. 2025 obdržel Úřad rozklad navrhovatele proti napadenému usnesení. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 29. 5. 2025, rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
8. Navrhovatel v rozkladu namítá nezákonnost, zmatečnost a nepřezkoumatelnost napadeného usnesení a též libovůli a formalistický přístup Úřadu. Nejprve navrhovatel opakuje argumentaci k meritu věci, dále pak ohledně kauce uvádí, že se závěry Úřadu nesouhlasí. Navrhovatel je toho názoru, že nemohl stanovit celkovou nabídkovou cenu, proto dle zákona složil kauci ve výši 100 000 Kč. Uvádí, že ve veřejné zakázce ještě proběhne elektronická aukce, která předpokládá snižování cen a o uvedené ceně není možné říct, že je ní navrhovatel vázán. Výši kauce má dle navrhovatele ve svých rukou zadavatel, jelikož stanovuje způsob hodnocení nabídek. Zadavatel dle navrhovatele nestanovil v zadávacích podmínkách mechanismus stanovení nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek a navrhovatel nebyl schopen stanovit nabídkovou cenu. Navrhovatel uvádí, že musí mít postaveno najisto, z jaké nabídkové ceny kauci skládá a v případě nejistoty skládá 100 000 Kč. Navrhovatel závěrem navrhuje zrušení napadeného usnesení.
IV. Řízení o rozkladu
9. Dne 23. 6. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podanému rozkladu z téhož dne, v němž uvádí, že se plně ztotožňuje se závěry Úřadu v napadeném usnesení.
10. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
11. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného usnesení, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž byl přijat následující závěr.
12. Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výroku, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného usnesení.
V. K námitkám rozkladu
13. V daném případě lze setrvat na závěrech napadeného usnesení, neboť jsou správné.
14. Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu, nejde-li o případ podle odst. 2 tohoto ustanovení, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z jeho nabídkové ceny za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. Za nabídkovou cenu se pro účely výpočtu této kauce považuje rovněž cena uvedená v předběžné nabídce. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč.
15. Kauce musí být složena, tj. připsána, na účet Úřadu ve lhůtě pro doručení návrhu dle § 251 odst. 2 zákona. Jestliže tato kauce není na účet Úřadu připsána v uvedené lhůtě nebo ve výši určené podle § 255 odst. 1 zákona, Úřad je v souladu s dikcí § 257 písm. c) zákona povinen správní řízení zastavit.
16. Navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu dle § 251 odst. 2 zákona složil kauci ve výši 100 000 Kč. Stěžejní v dané věci je tedy posouzení, zda navrhovatel složil kauci ve správné výši.
17. Navrhovatel podal nabídku na část 1 a 2 veřejné zakázky, přičemž z navrhovatelem vyplněné přílohy č. 1 zadávací dokumentace plyne, že jeho nabídková cena pro část 1 je 2 006 423 154,43 Kč bez DPH a pro část 2 je to 1 148 835 729,40 Kč bez DPH, což celkem činí částku 3 155 258 883,83 Kč bez DPH.
18. Navrhovatel byl tedy povinen dle výše uvedeného složit kauci ve výši 1 % ze své nabídkové ceny, což činí částku 31 552 589 Kč. S ohledem na znění § 255 odst. 1 zákona, které horní hranici maximální výše kauce stanovuje na 10 000 000 Kč, byl navrhovatel povinen uhradit kauci právě ve výši 10 000 000 Kč.
19. Výše uvedené ustanovení je poměrně jasné: primárně nastupuje výpočet 1 % z nabídkové ceny navrhovatele (se stanovenou minimální a maximální sazbou) a až v případě, že navrhovatel není objektivně schopen stanovit celkovou nabídkovou cenu, nastupuje alternativa v podobě složení paušální částky 100 000 Kč. Shodně přitom uvádí i stanovisko Úřadu k výpočtu výše kauce,[1] které je veřejně dostupné na stránkách Úřadu a slouží navrhovatelům jako návod pro snazší orientaci ve výpočtu kauce.
20. Navrhovatel argumentuje, že nebyl schopen stanovit nabídkovou cenu, jelikož ve veřejné zakázce ještě proběhne elektronická aukce, která může cenu snížit a též proto, že zadavatel nestanovil přesný mechanismus pro stanovení nabídkové ceny pro účely hodnocení.
21. Argumentaci navrhovatele ovšem nelze přisvědčit.
22. Navrhovatel sám podal nabídku, kde byla celková nabídková cena (tj. cena složená z částky pro část 1 a pro část 2) řádně vyčíslena v korunách a zcela jasně uvedena. Navrhovatel se tedy svou nabídkou zavázal k této celkové nabídkové ceně pro realizaci veřejné zakázky. Výše kauce se následně vypočítá právě z této nabídkové ceny.
23. Ohledně skutečnosti, že se vychází ze součtu nabídkových cen za ty části veřejné zakázky, ve vztahu k nimž byla podána nabídka, lze plně odkázat na bod 38 napadeného usnesení.
24. Jak uvádí i rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 18/2006–79 ze dne 31. 8. 2009, nabídkovou cenou je cena, za kterou se uchazeč ve své nabídce zavázal realizovat předmět plnění veřejné zakázky. A dále též soud v tomto rozsudku uvedl, že navrhovatel je povinen si výši kauce vypočítat sám podle své nabídkové ceny.
25. Shodně též uvádí i rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 63/2018-93 ze dne 21. 10. 2020, v němž soud uvádí: „Při výpočtu kauce se nepostupuje striktně jen dle kritérií, která jsou určena pro hodnocení nabídek. Nabídkovou cenu pro účely výpočtu kauce ve smyslu § 255 zákona o zadávání veřejných zakázek je nutno chápat jako cenu, za kterou se žalobce zavázal realizovat předmět plnění veřejné zakázky, a to za podmínek a v rozsahu stanovených zadávací dokumentací. (…) S ohledem na fázi zadávacího procesu, v jaké je typicky přezkum žalovaným realizován, tomu ani nemůže být jinak a vychází se z dokumentace zadavatele bez ohledu na to, zda se skutečný rozsah bude po zadání veřejné zakázky odlišovat“ (zvýraznění doplněno).
26. Rozhodujícím momentem ve vztahu k vyčíslení kauce je přitom skutečnost, zda navrhovatel nabídku podal a kdy. V rozsudku č. j. 62 Af 19/2022–108 ze dne 4. 5. 2023 Krajský soud v Brně uvedl: „(…) kauce podle § 255 odst. 1 věty první ZZVZ bude stanovena z nabídkové ceny, (…) se kterou navrhovatel v době podání návrhu k žalovanému v zadávacím řízení ‚stále soutěží‘, kterou je vázán a zadavatel je oprávněn ji hodnotit, neboť pouze takto stanovená kauce fakticky reflektuje hodnotu, jakou má pro navrhovatele jeho účast v zadávacím řízení“ (zvýraznění doplněno).
27. Pro výpočet kauce jsou tedy zásadní skutečnosti nastalé k okamžiku podání návrhu, tj. nabídková cena stanovená navrhovatelem ke dni 22. 4. 2025. Pro nynější posouzení proto není rozhodné, jak by případně cenu ovlivnila elektronická aukce, když tato ke dni podání návrhu neproběhla, a tudíž nebyla způsobilá ovlivnit celkovou cenu pro účely daného výpočtu kauce. Je sice pravdou, že elektronická aukce je zpravidla využívána za účelem dosažení ekonomicky výhodnější nabídky prostřednictvím snížení nabídkové ceny. Nicméně nelze garantovat, že v jejím průběhu skutečně ke snížení podaných nabídkových cen dojde. Výsledek elektronické aukce je totiž zcela nejistý a závislý jen na vůli účastníků zadávacího řízení, kteří nejsou povinni učinit aukční krok (příhoz), tedy nabídnout nižší cenu oproti své původní nabídce. Nabídková cena uvedená v původní nabídce tak před zahájením elektronické aukce představuje jediný závazný a relevantní údaj o ceně, za kterou účastník zadávacího řízení nabízí realizaci předmětu veřejné zakázky, neboť k tomuto okamžiku ještě není tato cena aukčně modifikována. Jinak by tomu bylo v situaci, že by navrhovatel zpochybňoval průběh již provedené elektronické aukce. Pak by byla rozhodující jeho nabídková cena ve výši, na jakou ji snížil v průběhu aukce.
28. Jak bylo uvedeno i v napadeném usnesení, platí, že nabídkovou cenu dle nabídky účastníka zadávacího řízení nelze ztotožňovat se skutečnou cenou, resp. konečnou cenou uhrazenou zadavatelem za plnění veřejné zakázky. Shodně opět uvádí i stanovisko Úřadu k výpočtu výše kauce.[2] Ust. § 255 zákona přitom neuvádí jako rozhodnou skutečnou/konečnou cenu nabídky, ale právě nabídkovou cenu navrhovatele, která byla v nynějším případě navrhovatelem zcela jasně stanovena. Lze též zdůraznit, že novelou zákona[3] je nyní v § 255 odst. 1 zákona výslovně uvedeno, že za nabídkovou cenu se pro účely výpočtu této kauce považuje rovněž cena uvedená v předběžné nabídce. Pokud tedy zákon za nabídkovou cenu pro účely výpočtu kauce výslovně uvádí i cenu dle předběžné nabídky, která vůbec nemusí být konečnou cenou a lze dost dobře předpokládat její změnu, tím spíše toto potvrzuje výše předestřené závěry.
29. Lze též zopakovat, že výše kauce by měla být především v určitém poměru k hodnotě přezkoumávané zakázky. Propadnutí kauce je totiž přiměřeným procesním rizikem neúspěšnosti návrhu a jeho účelem je mimo jiné zabránění podávání zjevně nedůvodných a účelových návrhů (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 17/2016-183 ze dne 29. 8. 2017).Výše odkazovaný rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 63/2018-93 ze dne 21. 10. 2020 přitom uvádí: „Účelem stanovení kauce v přezkumném řízení je dojít k částce, která bude adekvátní k celkové hodnotě veřejné zakázky, jejíž přezkum je požadován. (…) Uvedená částka je však v hrubém nepoměru k celkové hodnotě veřejné zakázky s ohledem na definovanou dobu, předmět veřejné zakázky a nabídkovou cenu žalobce“. V soudem projednávaném případě přitom žalobce uhradil kauci 50 000 Kč, když výsledná nabídková cena byla vypočtena na 30 337 200 Kč. V nynějším případě je přitom rozdíl částek, tj. celková nabídková cena 3 155 258 883,83 Kč vs. 100 000 Kč kauce, ještě propastnější.
30. Navrhovatelem odkazovaná rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0155/2019/VZ-30450/321/VJu ze dne 8. 11. 2019 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS‑S0295/2019/VZ-21197/2019/531/MKi ze dne 16. 8. 2019 vychází ze stejných závěrů, přičemž konstatují, že pro účely stanovení kauce bylo možné určit nabídkovou cenu navrhovatele. Ovšem v případě rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS‑28138/2020/321/HBa ze dne 9. 9. 2020, na které též navrhovatel odkazuje, se jednalo o odlišné skutkové okolnosti a bylo na rozdíl od nynějšího případu konstatováno, že nabídkovou cenu nelze v posuzované věci jednoznačně stanovit, jelikož nebylo zřejmé, jaké množství plnění bude tamější zadavatel po dodavateli požadovat (zda 30 nebo 60 ks).Navrhovatelem uvedená rozhodnutí tedy nesvědčí ve prospěch jeho argumentace.
31. Navrhovatel též uvádí, že „výši kauce má de facto ve svých rukou zadavatel“, jelikož stanovuje způsob hodnocení nabídek. K tomu je třeba uvést, že výše kauce se odvíjí od nabídkové ceny, která zase vyplývá z předmětu veřejné zakázky (druhu plnění a jeho objemu) a z hodnoty zisku, který si navrhovatel přeje dosáhnout. Zadavatel sice definuje požadované plnění pro účely nacenění, ovšem výši celkové nabídkové ceny má v rukou navrhovatel, který připravuje a vyčísluje svou nabídku. Na výši kauce mají tedy obvykle vliv jak zadavatel, tak i navrhovatel. Lze si samozřejmě představit, že zadavatel sofistikovaně nastaví způsob sestavení nabídkové ceny tak, že nebude odpovídat jeho skutečným potřebám, a to pouze za účelem, aby uměle navýšil kauci skládanou za případný návrh. Indicie o takovém postupu však ve zdejším případě dány nejsou, resp. navrhovatel ani nic takového netvrdí.
32. Stanovení nabídkové ceny je v zadávací dokumentaci upraveno jasně. Je specifikováno v čl. 11.2 zadávací dokumentace, v němž se uvádí, že účastníci stanoví nabídkovou cenu za kompletní provedení díla jednotlivých částí veřejné zakázky v rozsahu dle projektové dokumentace a smlouvy o dílo. Navrhovatel přitom netvrdí, a toto ani z ničeho nevyplývá, že by v daném případě zadavatel stanovil nejasný způsob nacenění nebo že by ze zadávací dokumentace nebylo zřejmé, jak ohledně nacenění postupovat. Jak již bylo výše uvedeno, pro výpočet výše kauce je proto rozhodná částka nabídkové ceny v době podání návrhu. Navrhovatelé obecně tedy mají vždy postaveno najisto, který den je rozhodným pro výpočet jejich kauce.
33. K navrhovatelem zcela obecně uplatněné námitce nepřezkoumatelnosti a zmatečnosti lze uvést, že Úřad řádně uvedl, na základě jakých ustanovení zákona rozhodl a napadené usnesení řádně odůvodnil. Napadené usnesení netrpí nepřezkoumatelností ani zmatečností.
34. Rozklad do velké míry rekapituluje meritorní argumentaci navrhovatele. Ta však v otázce zákonnosti zastavení řízení z důvodu nesložení kauce v řádné výši (tj. důvodu procesního) není relevantní, a proto nebyla v tomto rozhodnutí o rozkladu vypořádána.
35. Závěrem lze shrnout, že v případě, kdy nastane některý z důvodů uvedených v § 257 zákona, Úřad nemá jinou možnost než správní řízení usnesením zastavit. Jelikož v daném případě dle § 257 písm. c) zákona nedošlo ke složení kauce ve výši podle § 255 odst. 1 zákona, bylo namístě zastavit správní řízení bez dalšího. Úřad tedy rozhodl správně a v souladu se zákonem, když předmětné správní řízení podle § 257 písm. c) zákona zastavil.
36. Lze tedy souhrnně uvést, že námitky navrhovatele uvedené v rozkladu nebyly shledány důvodnými. Napadené usnesení nebylo vydáno v rozporu se zákonem.
VI. Závěr
37. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, nebyly shledány důvody pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. ČEPS, a.s., Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha
2. RRR spol. s r.o., 17. listopadu 5349, 430 04 Chomutov
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupné na: https://www.uohs.cz/download/Sekce_VZ/Metodiky/Kauce-vykladove-stanovisko-a-priklady-UPDATED.pdf.
[2] Tamtéž.
[3] Zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost od 16. 7. 2023.