číslo jednací: 28013/2025/500
spisová značka: S0408/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | V 00754 – Židlochovice – rozvoj digitálních služeb města a jeho organizací - nové vyhlášení |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 18. 9. 2025 |
| Související rozhodnutí | 28013/2025/500 34994/2025/161 |
| Dokumenty |  2025_S0408.pdf 421 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0408/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-28013/2025/500 |
|
Brno 28. 7. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 6. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – město Židlochovice, IČO 00282979, se sídlem Masarykova 100, 667 01 Židlochovice, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 17. 6. 2025 společností Steska, Kavřík, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 03045315, se sídlem Vídeňská 228/7, 639 00 Brno,
- navrhovatel – CNS a.s., IČO 26129558, se sídlem Nad Šafranicí 574, 276 01 Mělník, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 5. 2025 JUDr. Janem Boltnarem, Ph.D., advokátem ev. č. ČAK 13948, se sídlem Růžová 1, 110 00 Praha 1,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „V 00754 – Židlochovice – rozvoj digitálních služeb města a jeho organizací - nové vyhlášení“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-009562, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 2. 2025 pod ev. č. 108596-2025, ve znění pozdější opravy,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – CNS a.s., IČO 26129558, se sídlem Nad Šafranicí 574, 276 01 Mělník – ze dne 2. 6. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – město Židlochovice, IČO 00282979, se sídlem Masarykova 100, 667 01 Židlochovice – učiněných při zadávání veřejné zakázky „V 00754 – Židlochovice – rozvoj digitálních služeb města a jeho organizací - nové vyhlášení“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-009562, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 2. 2025 pod ev. č. 108596-2025, ve znění pozdější opravy, na základě návrhu ze dne 2. 6. 2025, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – město Židlochovice, IČO 00282979, se sídlem Masarykova 100, 667 01 Židlochovice, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 17. 6. 2025 společností Steska, Kavřík, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 03045315, se sídlem Vídeňská 228/7, 639 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 17. 2. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „V 00754 – Židlochovice – rozvoj digitálních služeb města a jeho organizací - nové vyhlášení“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-009562, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 2. 2025 pod ev. č. 108596-2025, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že veřejná zakázka je zadávána jako nadlimitní veřejná zakázka na dodávky s částečným podílem služeb.
3. Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena ve výši 4 178 000,- Kč bez DPH.
4. Z čl. 4 „Vymezení předmětu zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že zakázka je v souladu s § 35 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) rozdělena na 3 části:
a) Část 1: Portál úředníka
b) Část 2: Dodávka a implementace infrastruktury
c) Část 3: Spisová služba pro organizace města (ESSL)[1]
přičemž aktuálně je v rámci opakovaného zadávacího řízení zadávána pouze část 3, tj. v tomto (šetřeném) zadávacím řízení se podávají nabídky pouze na tuto jednu část.
5. Podrobná technická specifikace předmětu plnění veřejné zakázky je obsažena v příloze č. 3 zadávací dokumentace obsahující smlouvu o dílo na dodávku a implementaci systému spisové služby pro organizace města (ESSL) (dále jako „smlouva o dílo“) a servisní smlouvu o údržbě, podpoře a rozvoji systému.
6. Ze smlouvy o dílo vyplývá, že jejím účelem je dodávka systému spisové služby pro organizace města (ESSL) „(…) včetně jeho implementace a napojení na ostatní infrastrukturu Objednatele (včetně současně budované infrastruktury), migrace dat ze stávajícího systému a následné předání funkčního kompletu Objednateli, zaškolení administrátorů, uživatelů, rozvoje a podpory. Systém je určený pro Objednatele (Město Židlochovice) a pro jeho organizace. Systém musí být navržen a dodán tak, aby neumožňoval vendor lock-in.“.
7. V čl. 6 zadávací dokumentace zadavatel vymezil kritéria pro hodnocení nabídek následovně. „Podané nabídky budou v souladu s ustanovením § 114 odst. 1 zákona hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Zadavatel bude ekonomickou výhodnost nabídek v souladu s ustanovením § 114 odst. 2 zákona hodnotit podle nabídkové ceny v Kč bez DPH a kvality.“
Zadavatel dále stanovil, že hodnotící kritérium „Celková nabídková cena v Kč bez DPH“ má váhu 60 % a hodnotící kritérium „Kvalita návrhu systému (prezentace)“ má váhu 40 %.
8. Zadavatel v čl. 6 zadávací dokumentace rovněž podrobněji popsal kritérium „Kvalita návrhu systému (prezentace)“, přičemž stanovil, že v rámci toho kritéria dodavatel představí nabízený systém ve formě videozáznamu prezentace, která bude probíhat dle v zadávací dokumentaci uvedeného scénáře. Zadavatel dále požadoval, aby videozáznam prezentace dodavatel předal v rámci nabídky.
9. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel dvě nabídky včetně nabídky navrhovatele – CNS a.s., IČO 26129558, se sídlem Nad Šafranicí 574, 276 01 Mělník, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 5. 2025 JUDr. Janem Boltnarem, Ph.D., advokátem ev. č. ČAK 13948, se sídlem Růžová 1, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“).
10. Po otevření nabídek dne 27. 3. 2025 hodnoticí komise zadavateli doporučila vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Z výpisu z usnesení z 53. Rady města Židlochovice datovaného dne 25. 4. 2025 vyplývá, že Rada města rozhodla o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci. Tato skutečnost byla navrhovateli oznámena dne 25. 4. 2025 v přípise „Oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ z téhož dne (dále jen „oznámení o vyloučení“).
11. Dne 9. 5. 2025 podal navrhovatel námitky proti svému vyloučení (dále jen „námitky“), přičemž zadavatel tyto námitky v plném rozsahu odmítl svým „Rozhodnutí zadavatele o námitce“ ze dne 22. 5. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
12. Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 2. 6. 2025 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. OBSAH NÁVRHU
13. Navrhovatel v podaném návrhu brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení. Důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo tvrzené nesplnění zadávací podmínky spočívající v povinnosti předložit v rámci nabídky videozáznam prezentace nabízeného systému. Navrhovatel trvá na tom, že zadavatel v zadávací dokumentaci nespecifikoval konkrétní formu předání videozáznamu prezentace, a proto nelze považovat za porušení zadávacích podmínek, pokud navrhovatel videozáznam zadavateli zpřístupnil prostřednictvím odkazu na externí úložiště obsaženém v nabídce. Navrhovatel je přesvědčen, že jeho nabídka byla podána řádně a obsahovala jedinečný odkaz na externí úložiště, které obsahuje informaci o historii uloženého dokumentu potvrzující, že s nabídkou nemohlo být po jejím podání manipulováno. Navrhovatel je proto přesvědčen, že jím zvolená forma předání videozáznamu v rámci nabídky (prostřednictvím odkazu) je v souladu se zadávacími podmínkami a jeho vyloučení ze zadávacího řízení je nezákonné. Požadavek zadavatele, aby byl videozáznam prezentace vložen přímo do nabídky jako samostatný soubor nevyplývá dle navrhovatele ze zadávacích podmínek. Jedná se tedy dle navrhovatele o čistě formální požadavek, jehož nesplnění nemohlo a nemělo vést k jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Dle názoru navrhovatele zadavatel svým postupem porušil základní zásady zadávacího řízení, a to především zásadu přiměřenosti, transparentnosti a rovného zacházení. Navrhovatel je tak přesvědčen, že zadavatel porušil § 36 odst. 3 zákona, když svým postupem přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, a rovněž § 39 odst. 1 zákona, když tvrdí, že navrhovatel nesplnil zadavatelem stanovený způsob podání nabídky (respektive způsob předání videozáznamu prezentace v rámci nabídky), který však ze zadávací dokumentace nevyplývá.
14. Navrhovatel rovněž shledává pochybení zadavatele v tom, že jej nevyzval k objasnění nabídky dle § 46 zákona. Zadavatel namísto výzvy k objasnění přistoupil rovnou k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, přičemž takový postup je dle navrhovatele v rozporu se zásadou transparentnosti a zásadou rovného zacházení. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-05450/2024/500 ze dne 6. 2. 2024 dle něhož zadavatel v případě, kdy nemá z předložené nabídky postaveno najisto, zda nabídka zadávací podmínky splňuje, či nikoliv, a zda jsou tedy dány důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, musí získat jednoznačný podklad pro posouzení této skutečnosti, a je proto v takovém případě povinen využít institut výzvy dle § 46 odst. 1 zákona.
15. Navrhovatel současně v části návrhu brojí i proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti nejasnosti a neurčitosti zadávací podmínky spočívající v požadavku zadavatele zahrnout do nabídky videozáznam prezentace nabízeného plnění. Navrhovatel je přesvědčen, že nezákonnost této zadávací podmínky spočívající v její nejasnosti a neurčitosti vyšla najevo až s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel proto trvá na tom, že citovaná zadávací podmínka je nejasná, přičemž případné nejasnosti v zadávací dokumentaci by měly být vykládání k tíži zadavatele jakožto jejího autora.
16. V závěru svého návrhu se navrhovatel rovněž vyjadřuje k rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel považuje odůvodnění rozhodnutí o námitkách za nedostatečné, neboť má za to, že se zadavatel dostatečně nevypořádal s konkrétními námitkami navrhovatele. Navrhovatel zejména poukazuje ne to, že součástí námitek byly i námitky proti zadávacím podmínkám, kterými se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vůbec nezabýval a formálně tak o těchto námitkách nebylo doposud rozhodnuto. Navrhovatel formulace užité zadavatelem v rozhodnutí o námitkách považuje za obecné a nevysvětlující.
17. Součástí návrhu byla rovněž žádost navrhovatele o vydání předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
18. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 2. 6. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
19. Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
20. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 3. 6. 2025.
21. Dne 12. 6. 2025 Úřad obdržel od zadavatele na technickém nosiči dat dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu. Zadavatel rovněž Úřadu ve smyslu § 262a zákona zajistil přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji, které se vztahující k veřejné zakázce.
22. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu trvá na tom, že nabídka navrhovatele nesplnila zadávací podmínky a zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel ze zadávací dokumentace dovozuje, že videozáznam prezentace měl být dodavateli jednoznačně předán v rámci nabídky prostřednictvím elektronického nástroje. Dle názoru zadavatele jsou zadávací podmínky v tomto smyslu jednoznačné a transparentní. Zadavatel je přesvědčen, že odkaz na externí úložiště nelze považovat za vhodný způsob pro podání části nabídky, neboť zákon výslovně vyžaduje podání nabídek v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, který významně ovlivňuje transparentnost zadávacího řízení, neboť mj. zaznamenává přesný čas podání nabídky a zajišťuje její nezměnitelnost. Zadavatel poukazuje na to, že soubory zveřejněné na webu dodavatele nesplňují náležitosti elektronického nástroje, neboť nejsou šifrovány, nelze u nich pořídit záznamy o provedených el. úkonech a zadavatel není schopen zkontrolovat, zda v souladu s § 109 odst. 2 zákona byl takový soubor doručen ve stanovené lhůtě a zda s ním nebylo manipulováno. Zadavatel tedy například není schopen ověřit, zda byl soubor na externí odkaz nahrán před uplynutím lhůty pro podání nabídek, neboť zadavatel neměl k tomuto odkazu před uplynutím lhůty pro podání nabídek přístup. Zadavatel rovněž poukazuje na to, že navrhovatel na své úložiště, resp. na svůj web může uvést jakékoliv datum či informaci, přičemž zadavatel není schopen objektivně ověřit, zda byl daný soubor skutečně v uvedené datum uveřejněn a zda s ním nebylo později manipulováno. K nevyužití práva vyžádat si od navrhovatele objasnění nabídky zadavatel sděluje, že nemohl využít výzvy k objasnění nabídky dle § 46 odst. 1 zákona, neboť doplnění nabídky o dokument (videozáznam prezentace), který bude následně hodnocen podle kritérií hodnocení, zákon nepřipouští. K tvrzené nezákonnosti zadávacích podmínek zadavatel konstatuje, že dle jeho názoru byly tyto stanoveny jednoznačně a transparentně. Zadavatel uzavírá, že v rámci zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem a současně v rozhodnutí o námitkách vypořádal všechny argumenty navrhovatele obsažené v námitkách.
23. Rozhodnutím ze dne 16. 6. 2025 Úřad zamítl žádost navrhovatele ze dne 2. 6. 2025 o nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky.
24. Usnesením ze dne 18. 6. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v zadávacím řízení v průběhu správního řízení.
25. Usnesením ze dne 27. 6. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Tato lhůta byla usnesením ze dne 4. 7. 2025 na žádost navrhovatele ze dne 3. 7. 2025 účastníkům správního řízení prodloužena.
26. Dne 11. 7. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém navrhovatel setrval na svých argumentech vyjádřených již v návrhu. Navrhovatel je přesvědčen, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by měl být videozáznam prezentace předán jako samostatný soubor. Dle navrhovatele je třeba rozlišit „předání samostatného souboru prostřednictvím elektronického nástroje a stanovení této podmínky výslovně v zadávací dokumentaci a předání videozáznamu prezentace prostřednictvím nabídky, která byla předána prostřednictvím elektronického nástroje.“ Vzhledem k absenci konkrétního požadavku na formu předání videozáznamu prezentace považuje navrhovatel za legitimní, aby si dodavatelé zvolili způsob předání tohoto záznamu podle vlastního uvážení, např. i s ohledem na velikost datového souboru, přičemž dle navrhovatele je stěžejní skutečnost, aby byl videozáznam prezentace předán v rámci nabídky. Navrhovatel trvá na tom, že jeho postup je v souladu se zadávací dokumentací, když nabídku podal prostřednictvím elektronického nástroje a videozáznam prezentace předal prostřednictvím této nabídky (vložením odkazu na externí úložiště), aniž by videozáznam nahrál jako samostatný soubor v elektronickém nástroji.
27. Navrhovatel dále trvá na tom, že zadavatel pravděpodobně při rozhodování o námitkách zohledňoval i skutečnost, že odkaz uvedený navrhovatelem v rozhodnutí o námitkách nebyl funkční. Navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel své tvrzení o možné manipulaci s odkazem po uplynutí lhůty pro podání nabídek nedoložil a součástí spisu není žádný dokument, který by názor navrhovatele vyvracel. Navrhovatel proto nadále setrvává na své argumentaci uvedené v návrhu a je přesvědčen, že již v rámci nabídky prokázal ve vztahu k zadavateli skutečnost, že tvrzení o možnosti měnit nabídku po uplynutí lhůty k podání nabídek není správné.
28. Dne 14. 7. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém trvá na tom, že jeho postup byl v souladu se zákonem. Zadavatel zdůrazňuje, že zákon přímo určuje, jakým způsobem se podávají nabídky, přičemž výklad zadávacích podmínek směřující k tomu, že by mělo být umožněno podání části nabídky (v tomto případě dokonce té části, která má být předmětem hodnocení) i jiným způsobem než prostřednictvím zadavatelem určeného elektronického nástroje, je proti smyslu samotných zákonných požadavků na podávání nabídek.
29. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-026685/2025/500 ze dne 17. 7. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného Úřadem.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
30. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení rozhodl tak, že se návrh navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
31. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
32. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
33. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
34. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.
35. Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.
36. Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
37. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
38. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
39. Podle § 107 odst. 1 zákona se nabídky podávají písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje (dále jen „nabídka v elektronické podobě“) nebo v listinné podobě.
40. Podle § 108 odst. 2 zákona zadavatel nesmí otevřít nabídku před uplynutím lhůty pro podání nabídek.
41. Podle § 109 odst. 2 zákona zadavatel kontroluje při otevírání nabídek v elektronické podobě, zda nabídka byla doručena ve stanovené lhůtě a zda s ní nebylo před jejím otevřením manipulováno.
42. Podle § 213 odst. 2 zákona v případě elektronických nástrojů, jejichž prostřednictvím je prováděn příjem nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast, žádostí o zařazení do systému kvalifikace, případně žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrh, zadavatel zajistí, aby
a) mohlo být přesně určeno datum a čas provedení elektronického úkonu podle tohoto zákona,
b) před stanovenými lhůtami nikdo neměl přístup k jejich obsahu,
c) pouze oprávněné osoby mohly stanovit nebo změnit data pro zpřístupnění doručených údajů,
d) během zadávacího řízení nebo soutěže o návrh byl přístup ke všem nebo k části předaných údajů možný pouze na základě předchozího rozhodnutí oprávněných osob,
e) rozhodnutí oprávněných osob podle písmene d) mohlo umožnit přístup k předaným informacím nebo dokumentům až po předem stanoveném datu,
f) doručené a zpřístupněné informace nebo dokumenty byly přístupné pouze osobám, které jsou oprávněné se s nimi seznamovat, a byly chráněny proti neoprávněnému přístupu třetích osob,
g) v případě porušení nebo pokusu o porušení podmínek podle § 213 odst. 2 písm. b) až f) zákona bylo zajištěno, že porušení nebo pokus o porušení budou spolehlivě zjistitelné, a
h) byla pro elektronické nástroje zajištěna technická podpora a servis v případě poruchy.
43. Podle § 213 odst. 3 písm. c) zákona Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou podmínky podávání, příjmu a otevírání nabídek, žádostí o účast a návrhů v soutěži o návrh prostřednictvím elektronického nástroje.
44. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3 cit. ustanovení zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
45. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Zjištěné skutečnosti
46. Čl. 6 zadávací dokumentace stanoví k hodnotícímu kritériu č. 2 „Kvalita návrhu systému (prezentace)“ (dále rovněž jako „kritérium č. 2“), že »[v] rámci toho kritéria dodavatel představí nabízený systém ve formě video záznamu prezentace, která bude probíhat dle níže uvedeného scénáře. V rámci záznamu Dodavatel provede „živou“ komentovanou prezentaci ESSL na demoverzi ESSL s demo daty. [D]odavatel vždy uvede název požadavku tak, jak je uveden ve Scénáři prezentace ESSL, a provede jeho prezentaci (provedení úkonu). Nahrávání záznamu ukončí po představení posledního bodu Scénáře prezentace ESSL. Video záznam prezentace Dodavatel předá v rámci nabídky.[2] Pro záznam prezentace ESSL bude Dodavateli poskytnut celkový maximální přípustný časový limit 120 minut. Dodavatel prezentací Systému prokáže kvalitu jím nabízeného Systému, a dále, že jím nabízený Systém je funkční a splňuje zadavatelem vybrané požadavky, které zadavatel popsal ve Scénáři prezentace systému. V případě, že dodavatel prezentaci Systému odmítne, nerealizuje v požadovaném termínu nebo neprovede prezentaci Systému v celém rozsahu Scénáře prezentace, získá v rámci tohoto kritéria č. 2, 0 bodů.« Následuje tabulka obsahující jednotlivé požadavky označené P01 – P33, přičemž u každého z požadavků je uveden jeho popis.
47. Podmínky sestavení a podání nabídek jsou popsány zejm. v čl. 9 zadávací dokumentace, který stanoví, že zadavatel „požaduje podání nabídek v elektronické podobě prostřednictví profilu zadavatele. Listinné podání nabídky zadavatel nepřipouští.“ Dále pak zadávací dokumentace stanoví jakožto podrobné informace k podání nabídek v elektronické podobě mj. následující: »Pro podání nabídky v elektronické podobě bude použit nástroj dostupný na adrese https://zidlochovice.profilzadavatele-vz.cz (Portál CENT, dále jen „CENT“), kde jsou rovněž dostupné podrobné informace pro uživatele a kontakty na uživatelskou podporu.«
48. K obsahu nabídky čl. 9 zadávací dokumentace dále uvádí, že „[n]abídka účastníka musí obsahovat následující doklady a dokumenty v elektronické podobě zpracované dle požadavků zadavatele uvedených v této zadávací dokumentaci:
a) krycí list nabídky
b) doklady prokazující splnění základní způsobilosti
c) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti
d) doklady prokazující splnění technické kvalifikace
e) návrhy smluv splňující požadavky čl. 8 zadávací dokumentace
f) přílohy návrhu smlouvy (technické specifikace…)
g) další doklady požadované v zadávací dokumentaci (např. plná moc, čestná prohlášení apod.)“
49. V bodu 9.2 zadávací dokumentace zadavatel upozorňuje na povinnost výhradně elektronické komunikace s dodavatelem, přičemž nabídky musí být podány výhradně prostřednictvím elektronického nástroje.
50. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 27. 3. 2025 do 10:00 hod.
51. Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel dvě nabídky včetně nabídky navrhovatele.
52. Nabídka navrhovatele se skládá z dokumentu označeného jako nabídka ze dne 26. 5. 2025 (dále jen „nabídka“), vyplněných příloh zadávací dokumentace, výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů a dokumentů prokazujících technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona.
53. Na straně 6 nabídky se nachází nadpis „Hodnocení nabídky dle kritéria č. 2 ZD“, pod nímž je napsáno následující: „Níže naleznete odkaz, kde lze posoudit kvalitu návrhu systému dle kritéria č.2 ZD
prezentace eSSL ELISA CNS as.mkv“
Úřad ověřil, že po kliknutí na tento odkaz dojde k otevření webového prohlížeče a k přesměrování na stránku platformy Clipchamp[3], kde se zobrazí náhledové okno s videem pojmenovaným „prezentace eSSL ELISA CNS as“. Pod názvem videa je mj. uvedeno datum 19. března 2025.
54. Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 27. 3. 2025 vyplývá, že v 10:00 hodin téhož dne hodnoticí komise započala hodnocení obdržených nabídek a mj. zjistila, že navrhovatel do nabídky nevložil videozáznam prezentace nabízeného plnění, nýbrž toliko v nabídce poskytl odkaz, na kterém lze prezentaci zhlédnout.
55. Z výpisu z usnesení z 53. Rady města Židlochovice datovaného dne 25. 4. 2025 vyplývá, že Rada města Židlochovice na svém zasedání konaném dne 24. 4. 2024 usnesením č. 2025/53/5.6.1 rozhodla o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci. Tato skutečnost byla navrhovateli sdělena v oznámení o vyloučení, ze kterého vyplývá následující. Zadavatel dospěl k závěru, že nabídka navrhovatele podaná ve lhůtě pro podání nabídek do elektronického nástroje je v rámci kritéria č. 2 nehodnotitelná, neboť neobsahuje zadavatelem požadovanou prezentaci, resp. videozáznam této prezentace. Nabídka navrhovatele obsahuje toliko odkaz na externí úložiště, na kterém má být prezentace umístěna. Zadavatel v této souvislosti konstatoval, že navrhovatel tím, že prezentaci umístil na jím kontrolovaný webový odkaz, má možnost tuto prezentaci, která by měla být předmětem hodnocení, kdykoliv měnit (na rozdíl od situace, kdy by byla prezentace vložena přímo do elektronického nástroje v rámci nabídky). Zadavatel tento postup považuje za rozporný se zásadou transparentnosti a přirovnává jej k situaci, kdy by účastník zadávacího řízení v nabídce neuvedl nabídkovou cenu, kterou by zveřejnil na určitém jím kontrolovaném odkazu na webu, pročež by do nabídky umístil pouze odkaz na tento web. Zadavatel v oznámení o vyloučení argumentuje rovněž rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 6/2015 ze dne 3. 6. 2015, ze kterého dovodil, že postup, kterým by účastník zadávacího řízení po uplynutí lhůty pro podání nabídek měnil údaj, jenž byl hodnotícím kritériem pro výběr nabídek, by porušil zásady transparentnosti a rovného zacházení. S ohledem na právě uvedené zadavatel uzavřel, že nabídka navrhovatele nesplnila zadávací podmínky, a vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.
56. Dne 9. 5. 2025 podal navrhovatel námitky proti svému vyloučení, v nichž trvá na tom, že jím zvolený způsob předání videozáznamu prezentace prostřednictvím odkazu obsaženého v nabídce je v souladu se zadávacími podmínkami, a proto neměl být ze zadávacího řízení vyloučen. Navrhovatel trvá na tom, že ve své nabídce uvedl jedinečný odkaz na externí uložiště, přičemž závěr zadavatele, že by navrhovatel mohl změnit videozáznam uložený na daném odkazu po uplynutí lhůty pro podání nabídek, je dle navrhovatele založen na pouhé domněnce, neboť zadavatel nezkoumal povahu a funkce odkazu na externí úložiště. Námitky podal navrhovatel rovněž proti zadávacím podmínkám, neboť dospěl k závěru, že po jeho vyloučení ze zadávacího řízení vyšlo najevo, že zadávací podmínky jsou neurčité a nejasné, a to zejména v části týkající se požadavku na předání videozáznamu prezentace. Zadávací podmínky dle navrhovatele nabízí několik možností jejich výkladu a jsou tak nejednoznačné, přičemž případné nejasnosti v zadávací dokumentaci by měly být vykládány k tíži zadavatele, nikoli k tíži dodavatele.
57. Zadavatel námitky ve svém rozhodnutí o námitkách v plném rozsahu odmítl. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil své přesvědčení, že zadávací podmínky jsou naprosto jednoznačné a transparentní, když z nich vyplývá jako jediný možný způsob podání nabídky prostřednictvím elektronického nástroje a rovněž povinnost dodavatele předat videozáznam prezentaci v rámci nabídky. Dle zadavatele je tak zřejmé, že videozáznam prezentace měl být předán v rámci nabídky prostřednictvím elektronického nástroje. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách vysvětlil, proč nelze považovat odkaz na externí úložiště za možný způsob pro předložení videozáznamu prezentace v rámci nabídky s ohledem na požadavky kladené na elektronické nástroje v souvislosti s podáváním nabídek a s tím související transparentnost zadávacího řízení. Zadavatel tedy setrval na svých argumentech obsažených v oznámení o vyloučení a potvrdil svůj závěr o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.
Právní posouzení
K tvrzení navrhovatele, že rozhodnutí o námitkách je nedostatečné
58. Navrhovatel v podaném návrhu brojí mj. proti rozhodnutí o námitkách, neboť považuje odůvodnění tohoto rozhodnutí za nedostatečné. Navrhovatel je přesvědčen, že se zadavatel nevypořádal se všemi namítanými skutečnostmi, zejména pak poukazuje na to, že součástí námitek byly i námitky proti zadávacím podmínkám, kterými se zadavatel dle názoru navrhovatele v rozhodnutí o námitkách nezabýval vůbec a formálně tak o těchto námitkách nebylo doposud rozhodnuto.
59. S ohledem na právě uvedené přistoupil Úřad před samotným věcným přezkumem k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel, v situaci, kdy podané námitky odmítl, v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v námitkách tvrzeným, a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.
60. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň, pokud námitky odmítá, své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným (s výjimkou situací, kdy jsou námitky odmítnuty z procesních důvodů dle ustanovení § 245 odst. 3 zákona a postačuje odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí dle uvedeného ustanovení).
61. Z uvedeného lze dovodit, že argumentace zadavatele obsažená v rozhodnutí o námitkách by měla být, pokud možno, co nejvíce komplexní a měla by reagovat na veškerý podstatný obsah námitek. Úvahy zadavatele musí být přezkoumatelné jak co do důvodů, tak co do srozumitelnosti. Navrhovatel by měl mít po seznámení se s argumentací zadavatele dostatečnou představu, zda a jak jeho otázky byly zodpovězeny a zda jsou vypořádány tak, aby mohl učinit rozhodnutí podat či nepodat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele vedoucí k zahájení správního řízení. Zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.
62. Úřad v této souvislosti též odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ, ve kterém předseda Úřadu uvedl: „Jak jsem již uvedl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0197,0199/2019/VZ-00212/2020/321/TMi ze dne 3. 1. 2020, »povinnost vypořádat všechny námitky nelze chápat tak, že se zadavatel vyjádří ke každé větě, která je součástí námitek vůči zadávací dokumentaci. Podstatou této povinnosti je, aby se zadavatel ke všem námitkám v rámci celého rozhodnutí o námitkách věcně vyjádřil a neopomenul žádnou z námitek. Může tak učinit i komplexním objasněním zadávací dokumentace. Na rozhodnutí o námitkách je proto nutno nazírat jako na jeden celek a vyjádření k jednotlivým námitkám vnímat v kontextu celého rozhodnutí«. (…) Není možné a především není účelné, vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jeho úmysl zahájit správní řízení. (…) Opakuji tedy, že ač je samozřejmě po zadavateli nutno požadovat vyjádření ke všem navrhovatelovým námitkám, není účelem institutu námitek a rozhodnutí o nich, zahlcovat zadavatele rozsáhlými podáními, na jejichž každou větu by bylo nutné podrobně odpovídat. Takový postup by byl absurdní, zneužitelný a byl by v rozporu jak se smyslem institutu námitek, tak se zásadami zadávání veřejných zakázek.“.
63. Předně k tomu Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky navrhovatele proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.
64. K v návrhu uvedenému tvrzení navrhovatele, že se zadavatel vůbec nezabýval námitkou proti zadávacím podmínkám, které navrhovatel považuje za neurčité a nejasné v části týkající se požadavku na předání videozáznamu prezentace nabízeného plnění v rámci nabídky (a jejichž nejasnost měla vyplynout právě v důsledku vyloučení navrhovatele), Úřad sděluje následující. Úřad je přesvědčen, že zadavatel tuto námitku dostatečně jasně a srozumitelně v rozhodnutí o námitkách vypořádal, když citoval konkrétní části zadávací dokumentace, ze kterých jednoznačně dovodil, že videozáznam prezentace nabízeného plnění měl být dodavateli předán v rámci nabídky prostřednictvím elektronického nástroje. Zadavatel tedy v rozhodnutí o námitkách vyjádřil své přesvědčení, že zadávací podmínky jsou formulovány naprosto jednoznačně a transparentně. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách obsáhl úvahy o důležitosti podávání nabídek a všech jejich částí prostřednictvím elektronického nástroje, a to především s ohledem na transparentnost zadávacího řízení. Zadavatel zejména zdůraznil, že pouze u nabídek podaných prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje je možné zajistit, že s nabídkou nebude po jejím podání manipulováno. Dále zadavatel poukázal na to, že elektronické nástroje zaznamenávají přesný čas podání nabídky a veškeré úkony učiněné v souvislosti s danou nabídkou, což umožňuje zpětnou kontrolu a výrazně posiluje transparentnost zadávacího řízení. Úřad je tedy přesvědčen, že se zadavatel dostatečně srozumitelně vypořádal s tím, proč dle něj nelze připustit možnost elektronického podání nabídek či jejich částí jinak než prostřednictvím elektronického nástroje, čímž rovněž odpověděl na otázku navrhovatele, proč nelze považovat předložení videozáznamu prezentace prostřednictvím odkazu na externí úložiště za souladné se zadávacími podmínkami.
65. V této souvislosti Úřad konstatuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách. Na základě obsahu odůvodnění rozhodnutí o námitkách Úřad konstatuje, že se zadavatel k námitkám vyjádřil v celkovém jejich kontextu dostatečně podrobně a srozumitelně, tedy tak, aby byl dodržen smysl rozhodnutí o námitkách, jak jej vyjádřil ve výše citovaném rozhodnutí předseda Úřadu. Z rozhodnutí o námitkách totiž vyplývá, že navrhovatel obdržel srozumitelnou odpověď na otázku, proč zadavatel nepovažuje zadávací podmínky vztahující se ke způsobu předložení videozáznamu prezentace za nejasné. Zadavatel rovněž dostatečně jasně vypořádal námitky, kterými navrhovatel brojil proti svému vyloučení ze zadávacího řízení, když jednoznačně vysvětlil, proč nelze připustit poskytnutí videozáznamu prezentace, který má být předmětem hodnocení, prostřednictvím odkazu na externí úložiště kontrolované navrhovatelem. Jinými slovy z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zcela zřejmé, z jakého důvodu zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl. Úřad v této souvislosti dodává, že skutečnost, že navrhovatel s odůvodněním zadavatele nesouhlasí, pak nemůže bez dalšího zakládat nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách.
66. Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že zadavatel postihnul gros každé z námitek, když z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel považuje tvrzení navrhovatele za lichá, stejně tak proč považuje stanovené zadávací podmínky a svůj následný postup spočívající ve vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek za souladný se zákonem, pročež Úřad neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona.
K namítané nejasnosti zadávacích podmínek a k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení
67. Navrhovatel v podaném návrhu brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení, neboť trvá na tom, že zadavatel v zadávací dokumentaci nespecifikoval konkrétní formu předání videozáznamu prezentace nabízeného plnění, a proto nelze považovat za porušení zadávacích podmínek, pokud navrhovatel videozáznam prezentace zadavateli zpřístupnil prostřednictvím odkazu na externí úložiště. Navrhovatel současně v návrhu brojí i proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti nejasnosti a neurčitosti zadávací podmínky spočívající v požadavku zadavatele zahrnout do nabídky videozáznam prezentace nabízeného plnění. Navrhovatel je přesvědčen, že nejasnost této zadávací podmínky vyšla najevo až na základě rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.
68. Zadavatel naopak trvá na tom, že nabídka navrhovatele nesplnila zadávací podmínky a zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel ze zadávací dokumentace jednoznačně dovozuje, že videozáznam prezentace měl být navrhovatelem předán v rámci nabídky prostřednictvím elektronického nástroje. Dle názoru zadavatele jsou zadávací podmínky v tomto smyslu jednoznačné a transparentní.
69. Aby bylo možné posoudit, zda byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení v souladu se zákonem, je nezbytné se nejprve zabývat výkladem relevantních zadávacích podmínek. Zadavatel totiž vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu jejich údajného nesplnění, přičemž mezi účastníky správního řízení je spor především o jejich výklad, resp. to, zda stanovují povinnost dodavatelům předložit v rámci samotné nabídky videozáznam prezentace nabízeného plnění. Posouzení zadávacích podmínek tak pro Úřad představuje předběžnou otázku jejíž vyřešení je nezbytné pro následné zhodnocení zákonnosti samotného vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.
70. Úřad v této souvislosti nejprve v obecné rovině konstatuje, že zákon o zadávání veřejných zakázek je právním předpisem na pomezí veřejného a soukromého práva, jehož hlavní cíl tkví v tom, aby veřejné zakázky byly zadávány v co nejširší hospodářské soutěži, čehož nezbytným předpokladem je, aby se tak dělo obecně férovým způsobem, tj. za dodržení zákonem a zadavatelem stanovených podmínek a při dodržení základních zásad stanovených v § 6 zákona. Vzhledem k tomu, že při zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků, konstruuje zákonodárce záměrně zadávací řízení jako formalizovaný proces. Úřad v dalším předesílá, že odpovědnost za celý průběh zadávacího řízení nese za všech okolností zadavatel, který je povinen v celém průběhu zadávacího řízení postupovat striktně podle požadavků zákona tak, aby byly splněny základní zásady zadávacího řízení, vyjádřené v ustanovení § 6 zákona.
71. Zásadní pro celé zadávací řízení je zadávací dokumentace, tj. soubor dokumentů obsahující zadávací podmínky, na jejímž základě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Zadávací dokumentace tedy musí obsahovat požadavky zadavatele a technické podmínky v takovém rozsahu, aby byla nejen úplná a správná, ale současně, aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby si kterýkoliv potenciální dodavatel po seznámení s ní mohl učinit představu, co je předmětem konkrétní veřejné zakázky, jakým způsobem má zpracovat nabídku, a zda se tedy případně daného zadávacího řízení zúčastní. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace ze strany zadavatele lze spatřovat rovněž v tom, že na jejím základě budou dodavatelé schopni podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle předem stanovených kritérií. Zákon i rozhodovací praxe Úřadu stanoví jasnou odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávacích podmínek. Uvedené pravidlo výslovně vyplývá z § 36 odst. 3 zákona, přičemž k tomuto ustanovení zákona komentářová literatura[4] uvádí, že „(…) zadávací podmínky musí být určité a jednoznačné. Zadavatel by při jejich přípravě neměl připustit, aby si tyto podmínky mohli různí dodavatelé vykládat různě, případně aby vznikaly pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele.“. Komentářová literatura dále uvádí, že „(…) v případě, kdy by se vyskytla jakákoliv nejasnost či neurčitost v zadávacích podmínkách, nelze tuto nejasnost v žádném případě vykládat k tíži dodavatele, neboť takový postup by byl v rozporu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení dle § 6. Jediným subjektem, který je zcela odpovědný za správnost a úplnost zadávacích podmínek, je vždy pouze zadavatel. Je však třeba zdůraznit, že hodnocení, zda byly zadávací podmínky stanoveny určitě a jednoznačně, by se mělo provádět z pohledu dodavatele jednajícího s obvyklými znalostmi a péčí s přihlédnutím k podmínkám na trhu, do nějž předmět veřejné zakázky svým věcným vymezením a rozsahem spadá. Dle mínění autorů komentáře nelze přijmout závěr o neurčitosti či nejasnosti zadávacích podmínek pouze na základě toho, že si je některý z dodavatelů vyložil nesprávně, neboť nedisponoval obvyklými znalostmi či nevynaložil obvyklou péči při studiu zadávacích podmínek.“.
72. S ohledem na právě uvedené se Úřad nejprve zaměřil na posouzení zadávacích podmínek relevantních pro projednávaný případ, přičemž zjistil následující skutečnosti.
73. V čl. 6 „Kritéria pro hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel vymezil dvě kritéria hodnocení, a to kritérium č. 1 „Celková nabídková cena v Kč bez DPH“ s vahou 60 % a kritérium č. 2 „Kvalita návrhu systému (prezentace)“ s vahou 40 %. V rámci kritéria č. 2 má dodavatel představit nabízený systém ve formě videozáznamu prezentace, která bude probíhat dle scénáře popsaného v zadávací dokumentaci, kdy dodavatel provede „živou“ komentovanou prezentaci nabízeného systému spisové služby pro organizace města, přičemž vždy uvede název požadavku tak, jak je popsán ve scénáři prezentace, a následně provede jeho prezentaci (provedení úkonu). Nahrávání záznamu bude ukončeno po představení posledního bodu scénáře prezentace. Zadávací dokumentace k tomu dále stanovila, že „[v]ideo záznam prezentace dodavatel předá v rámci nabídky.“.
74. V čl.9 „Podmínky sestavení a podání nabídek dle § 103 zákona“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že požaduje podání nabídek v elektronické podobě s využitím el. nástroje dostupného na adrese https://zidlochovice.profilzadavatele-vz.cz (Portál CENT). V bodě 9.2 zadávací dokumentace pak zadavatel jednoznačně upozornil na skutečnost, že nabídky musí být podány výhradně prostřednictvím elektronického nástroje.
75. Z uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel požadoval podání nabídek prostřednictvím elektronického nástroje CENT. Tento způsob podání nabídek odpovídá zákonu, který v § 107 odst. 1 stanoví, že nabídky se podávají písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje nebo v listinné podobě. Komentářová literatura k tomu uvádí, že nabídky by měly být podávány primárně v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje. Pouze v případech stanovených v § 211 odst. 5 zákona může zadavatel umožnit podávání nabídek v listinné podobě. Zadavatel je současně povinen vždy v zadávacích podmínkách stanovit (identifikovat) elektronický nástroj, prostřednictvím kterého mají dodavatelé možnost podat svou nabídku v elektronické podobě, příp. jiný způsob a podmínky podávání nabídek.[5] Z hlediska podoby nabídek je zadavatel oprávněn zejména určit, zda je možné podání jen elektronických nabídek nebo jen nabídek v listinné podobě, anebo připustí kombinovanou podobu nabídek, tzn. jak elektronických, tak listinných nabídek. Nicméně nabídka v elektronické podobě je podávána vždy prostřednictvím elektronického nástroje, přičemž elektronický nástroj využívaný zadavatelem musí splňovat požadavky dle § 213 zákona.[6]
76. Elektronické nástroje, kterými je prováděn příjem nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast, žádostí o zařazení do systému kvalifikace, případně žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrh, musí splňovat specifické požadavky nad rámec požadavků obecných. Tyto požadavky vyplývají z povahy těchto dokumentů, u kterých zákon z důvodu zachování zásady transparentnosti vyžaduje „ochranu“ před neoprávněnou manipulací a přístupem k jejich obsahu před vypršením příslušné lhůty (lhůta pro podání nabídek, lhůta pro podání žádosti o účast apod.). Pokud by došlo k tomu, že s předmětným dokumentem někdo neoprávněně manipuloval či nedovoleně zpřístupnil jeho obsah, bylo by nutné takové řízení dle zákona shledat jako netransparentní. Pro eliminaci takových následků zákon v ustanovení § 213 odst. 2 definuje požadavky, které elektronický nástroj musí splňovat. Jedná se například o požadavky na jednoznačnou identifikaci (a zjistitelnost) všech provedených úkonů v rámci elektronického nástroje, zamezení přístupu k dokumentům neoprávněným osobám a kontinuální funkčnost elektronického nástroje (servis a podpora). Elektronické nástroje určené pro příjem nabídek tak musí jednoznačně splňovat zejména požadavek na i) zajištění důvěrnosti nabídek, který je třeba vnímat tak, že s obsahem nabídky či s jednotlivými částmi obsahu nabídky se seznámí pouze osoby k tomu oprávněné; ii) zachování úplnosti údajů obsažených v nabídkách, čímž se rozumí zajištění nezměnitelnosti obsahu učiněného úkonu a vyloučení možnosti neoprávněné manipulace s obsahem nabídky; iii) možnost zpřístupnění obsahu nabídek až po uplynutí lhůty stanovené pro jejich podání. Podrobné požadavky týkající se elektronických nástrojů stanoví vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, ve znění pozdějších předpisů.[7]
77. Ačkoliv je to tedy zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky, je v případě vymezení způsobu pro podání nabídek omezen výše citovaným ustanovením zákona, ze kterého jednoznačně vyplývá preference elektronické podoby nabídek, které mohou být podány toliko prostřednictvím el. nástroje splňujícího požadavky vymezené v § 213 zákona. V projednávaném případě zadavatel v zadávacích podmínkách všechny potenciální uchazeče o veřejnou zakázku upozornil na to, že nabídky musí být podány výhradně prostřednictvím el. nástroje CENT. Zadavatel v zadávací dokumentaci dále vymezil požadavky na zpracování nabídky a rovněž specifikoval jaké doklady a údaje musí být v nabídce obsaženy. Jedním z požadavků zadavatele bylo mj. předložení videozáznamu komentované prezentace nabízeného systému v rámci nabídky, který měl sloužit jako podklad pro hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Kvalita návrhu systému (prezentace)“. Z textace zadávací dokumentace je, dle přesvědčení Úřadu, možno učinit jediný závěr ve vztahu ke způsobu podání nabídky, a to včetně předmětného videozáznamu, a to ten, že videozáznam musí být součástí nabídky, a tedy být přímo vložen do elektronického nástroje CENT spolu s nabídkou. Tu Úřad uvádí, že zadavatelem zvolený způsob (požadavek) na předložení nabídky, vč. požadovaného videozáznamu do nabídky, která je podána v certifikovaném nástroji představuje vhodné řešení, jak docílit vysoké míry transparentnosti řízení, neboť nebudou do budoucna vznikat případné pochybnosti ve smyslu, zda např. s předloženým videozáznamem nebylo po uplynutí lhůty pro podání nabídek manipulováno atp. Jak bylo popsáno výše, elektronický nástroj disponuje určitými (zákonem požadovanými) funkcemi nezbytnými pro zajištění transparentnosti zadávacího řízení; umožňuje například nastavení, aby byla nabídka zadavateli zpřístupněna až po uplynutí lhůty pro podání nabídek, aby byla zpřístupněna toliko osobám k tomu oprávněným, zaručuje autentičnost nabídky a její nezměnitelnost apod. Úřad je tedy toho názoru, jak již bylo vyloženo výše, že zadávací podmínky je nutné považovat za dostatečně určité, neboť z nich v jejich vzájemné souvislosti vyplývá, že videozáznam prezentace nabízeného plnění měl být potenciálními uchazeči o veřejnou zakázku jakožto součást nabídky vložen (podán) přímo do elektronického nástroje. Zadavatel tedy v tomto případě nepřipouštěl, aby např. nabídka obsahovala odkazy na jiná místa, kde je možno zbytek nabídky (v podobě požadovaného videozáznamu) dohledat. Takový postup by ostatně případně na zadavatele kladl složitější (vyšší) nároky z hlediska udržení míry transparentnosti zadávacího řízení; tudíž ani není na místě vnímat požadavek zadavatele na učinění videozáznamu součástí nabídky, jako jakkoliv problematický.
78. Ačkoliv Úřad připouští, že samotné jazykové znění zadávací podmínky, že videozáznam prezentace má být byl předložen „v rámci nabídky“, by mohlo, toliko však při izolovaném výkladu, vyvolat určité interpretační otázky, je nezbytné vykládat zadávací dokumentaci jako celek a rovněž s ohledem na znění zákona. V projednávaném případě přitom zadavatel v jiné části zadávací dokumentace výslovně a zcela jednoznačně stanovil požadavek na podání nabídky prostřednictvím el. nástroje. V této souvislosti Úřad podotýká, že hodnocení, zda byly zadávací podmínky stanoveny určitě a jednoznačně, by se mělo provádět z pohledu dodavatele jednajícího s obvyklými znalostmi a péčí. I s ohledem na to, že zadávací řízení představuje formalizovaný proces, je zadavatel stejně jako jiné subjekty podílející se na zadávacím řízení povinen dodržovat pravidla vyplývající zejména ze zákona, přičemž je třeba vycházet z předpokladu, že dodavatel, který se účastní zadávacího řízení, je s těmito pravidly obeznámen a jedná s obvyklou mírou odborné péče. Zákon přitom stanoví jednoznačné požadavky na způsob podání nabídek, včetně požadavků na el. nástroje jejich prostřednictvím jsou elektronické nabídky podávány, které umožňují prokazatelné doručení nabídky, její nedotknutelnost až do okamžiku jejího otevření a rovněž zaznamenávají jednotlivé úkony s nabídkou spojené, přičemž těchto skutečností si navrhovatel jakožto dodavatel jednající s náležitou péčí měl být vědom. Na tomto místě je pak vhodné podotknout, že zatímco zadavatel odpovídá za stanovené zadávací podmínky, je to dodavatel, kdo odpovídá za jím podanou nabídku.
79. Na základě výše uvedeného je tedy nutné uzavřít, že zadávací podmínky musí být vykládány ve vzájemné souvislosti a i s ohledem na právní rámec stanovený v zákoně, pročež je zřejmé, že podmínky byly formulovány určitě, srozumitelně a v souladu se zákonem, když z nich jednoznačně vyplývá požadavek, aby videozáznam prezentace nabízeného systému byl předložen přímo v nabídce (tj. byl její součástí), která měla být podána výlučně prostřednictvím elektronického nástroje CENT (včetně všech dokumentů a údajů vyžadovaných zadavatelem v zadávací dokumentaci). Jiný výklad nelze připustit, a to i s ohledem na pravidla pro podání nabídek a následnou manipulaci s nimi vymezená v zákoně.
80. Dále se Úřad zaměřil na posouzení toho, zda byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení v souladu se zákonem.
81. Z oznámení o vyloučení Úřad zjistil, že navrhovatel byl s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení vyloučen z důvodu, že jeho nabídka nesplnila zadávací podmínky, konkrétně že navrhovatel do nabídky podané prostřednictvím elektronického nástroje nevložil videozáznam prezentace, nýbrž toliko poskytl odkaz, ne kterém lze prezentaci zhlédnout.
82. Úřad, jak již bylo uvedeno výše, má za to, že zadávací podmínka vymezená v čl. 6 zadávací dokumentace je jednoznačná, neboť nelze dojít k jinému závěru než, že zadavatel požadoval, aby dodavatel ve své nabídce podané prostřednictvím elektronického nástroje předložil rovněž videozáznam prezentace nabízeného systému, který měl následně sloužit jako podklad pro hodnocení nabídky v rámci kritéria č. 2.
83. Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel dvě nabídky včetně nabídky navrhovatele. Na straně 6 dokumentu označeného jako nabídka ze dne 26. 5. 2025 se nachází nadpis „Hodnocení nabídky dle kritéria č. 2 ZD“, pod nímž je napsáno následující: „Níže naleznete odkaz, kde lze posoudit kvalitu návrhu systému dle kritéria č.2 ZD“. Dále je zde obsažen odkaz, po jehož otevření dojde k přesměrování na stránku platformy Clipchamp, kde se zobrazí okno s videem pojmenovaným „prezentace eSSL ELISA CNS as“. Pod názvem videa je mj. obsaženo datum 19. března 2025. Z obsahu nabídky navrhovatele je rovněž zřejmé, že tato nezahrnuje žádnou složku či soubor označený jako prezentace nabízeného systému ani žádné video tuto prezentaci obsahující (ostatně toto ani sám navrhovatel netvrdí).
84. Vzhledem k tomu, že ze zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá požadavek, aby videozáznam prezentace byl (faktickou) součástí nabídky, která je podávána prostřednictvím el. nástroje, je nutné konstatovat, že v daném případě nepostačuje zpřístupnění videozáznamu pouze prostřednictvím odkazu na externí úložiště, ze kterého si zadavatel může prezentaci stáhnout.
85. Navrhovatel v návrhu trvá na tom, že „[e]xterní úložiště obsahuje informaci o detailní historii uloženého dokumentu, která potvrzuje, že s nabídkou nemohlo být po jejím podání manipulováno a ani nemohla být měněna.“. K prokázání této skutečnosti přiložil toliko snímek obrazovky obsahující videozáznam prezentace nacházející se na daném odkaze, na němž je pod videem zobrazeno konkrétní datum 19. března 2025. V kontextu předmětné veřejné zakázky je třeba vycházet z toho, že zadavatel, stanovil jednoznačně požadavek na to, že požaduje, aby součástí nabídky byl i videozáznam. Úřad nevylučuje, že skutečně na odkazované stránce může být nahrán dokument ze dne 19. března 2025, se kterým nebylo manipulováno. Nicméně právě prokazování těchto skutečností o originalitě (a shodnosti) takového dokumentu ze strany zadavatele, v případě, že by takové řešení pro podání nabídky připouštěl, by mohlo být značně komplikované. Právě proto nelze dávat k tíži zadavateli (který požadoval učinit videozáznam součástí nabídky), aby případně pracoval s předmětným dokumentem, který byl podán jinou formou, než kterou vyžadoval v zadávacích podmínkách. Lze se spravedlivě domnívat, že právě takovýmto situacím hodlal zadavatel předejít, když výslovně požadoval, aby kompletní nabídka byla vložena do certifikovaného elektronického nástroje.
86. Úřad uzavírá, že na základě posouzení všech relevantních podkladů je zjevné, že nabídka podaná navrhovatelem neobsahuje videozáznam prezentace požadovaný zadavatelem v zadávací dokumentaci jako podklad pro hodnocení nabídky v rámci kritéria č. 2, čímž byla naplněna podmínka pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť údaje předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky. Úřadu tak nezbývá než konstatovat, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když vyloučil navrhovatele z právě uvedeného důvodu ze zadávacího řízení.
87. K argumentu, že zadavatel ve vztahu k navrhovateli postupoval zcela formálně a porušil při jeho vyloučení ze zadávacího řízení zásadu přiměřenosti, která se měla projevit prostřednictvím „(…) proporcionálního, rozumného vyvážení vztahu mezi závažností porušení určitého požadavku stanoveného zadavatelem v zadávacích podmínkách a následným dopadem na navrhovatele v podobě jeho dalšího působení v zadávacím řízení, či jeho vyloučení.“ [8], Úřad sděluje následující. Jak bylo konstatováno výše v tomto rozhodnutí požadavek transparentnosti je jedním z klíčových atributů celého zadávacího řízení. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 35/2018-75 ze dne 25. 2. 2020). Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o férovosti a řádnosti průběhu zadávacího řízení, tj. o tom, že zadavatel jedná regulérně. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v postupu zadavatele shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Ca 166/2005-125 ze dne 14. 5. 2007)[9]. Se zásadou transparentnosti je pak velmi úzce spojeno pravidlo, že obsah nabídky musí být fixován k okamžiku jejího podání do zadávacího řízení. Pouze pokud je možné jednoznačně určit, jaký obsah měla nabídka v okamžiku jejího podání, je schopen zadavatel ověřit, že byla podána včas a zda s ní nebylo po jejím doručení nijak manipulováno. Jak již bylo uvedeno k výše, nelze klást zadavateli k tíži, když stanovil pravidlo pro podání kompletní nabídky do elektronického nástroje; jiné připuštěné možnosti zvyšují nároky na zadavatele, aby bylo možno zadávací řízení provést transparentně (lze-li to vůbec).
88. K argumentu navrhovatele, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti a rovného zacházení, když nevyzval navrhovatele k objasnění nabídky dle § 46 odst. 1 zákona a namísto toho přímo přistoupil k jeho vyloučení Úřad uvádí následující. Základním účelem ustanovení § 46 zákona je poskytnout zadavateli nástroj, který mu umožní posoudit soulad nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) se zadávacími podmínkami a zákonem v situaci, kdy je obsah nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) nejasný. V takovém případě lze vyžadovat objasnění již předložených informací, přičemž není rozhodné, čeho se objasňovaná informace týká. Ačkoli ze zákona vyplývá, že postup dle § 46 zákona je pro zadavatele fakultativní (zadavatel může, ale nemusí žádost o objasnění či doplnění dle komentovaného ustanovení učinit), v některých případech může být zadavatel povinen nechat si identifikovanou nejasnost objasnit, aby měl spolehlivý podklad pro jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena, resp. zda splňuje zadávací podmínky či nikoliv. Oprávnění zadavatele k postupu dle § 46 odst. 1 zákona je limitováno rozsahem nově předložených podkladů, které je zadavatel následně oprávněn zohlednit při dalším posuzování či hodnocení příslušné nabídky. V tomto ohledu je zadavatel limitován zákazem materiální změny nabídky a zákazem doplňování nabídky o údaje, doklady nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení ve smyslu § 46 odst. 2 zákona.
89. V projednávaném případě navrhovatel do své nabídky nevložil videozáznam prezentace, který měl sloužit jako podklad pro hodnocení nabídky v rámci kritéria č. 2 „Kvalita návrhu systému (prezentace)“. Navrhovatel do své nabídky toliko vložil odkaz na externí úložiště, na kterém se video prezentace nacházela, přičemž tento způsob nepovažoval zadavatel za souladný se zadávacími podmínkami, resp. se zákonem, a proto vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení. Úřad je toho názoru, že v projednávaném případě nebyl zadavatel povinen vyzvat navrhovatele k doplnění videozáznamu prezentace, neboť jak vyplývá z oznámení o vyloučení, zadavatel měl již na základě předložené nabídky navrhovatele postaveno najisto, že tato nesplňuje zadávací podmínky a je dán důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Úřad rovněž upozorňuje na to, že zadavatel je při postupu podle § 46 zákona limitován mj. zákazem doplňování nabídky o údaje doklady nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení, přičemž právě video prezentace nabízeného plnění měla být významných podkladem pro hodnocení nabídky v rámci hodnotícího kritéria č. 2. Nezbývá tedy než konstatovat, že zadavatel ani nebyl oprávněn vyzvat navrhovatele k doplnění videozáznamu prezentace, neboť zákon v § 46 odst. 2 formuluje jednoznačný zákaz doplnění nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek o údaje či doklady, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení, ostatně tuto skutečnost zadavatel navrhovateli objasnil i ve svém rozhodnutí o námitkách.
90. Navrhovatel v podaném návrhu a rovněž ve vyjádření k podkladům rozhodnutí trvá na tom, že zadavatel při rozhodování o námitkách zohlednil i navrhovatelem nezaviněnou skutečnost o údajné nefunkčnosti odkazu na videozáznam prezentace obsaženém v námitkách. Úřad uvádí, že se jedná o argument zcela irelevantní, neboť zadavatel ani v oznámení o vyloučení ani v rozhodnutí o námitkách svou argumentaci neopírá o nefunkčnost odkazu přiloženého v nabídce navrhovatele. Zadavatel v oznámení o vyloučení a rovněž v rozhodnutí o námitkách dostatečně jasně a srozumitelně formuloval důvody, pro které nelze připustit navrhovatelem zvolenou formu předání videozáznamu (prostřednictvím odkazu na externí úložiště), přičemž nezáleží na tom, zda se jedná o odkaz funkční či nikoliv. Z věty obsažené v rozhodnutí o námitkách „[v] rámci námitky poskytnutý odkaz (…) je však nefunkční, což o nespolehlivosti takového způsobu podání nabídky jednoznačně vypovídá.“ toliko vyplývá, že zadavatel kromě jiných důvodů považuje za nespolehlivý způsob předání videozáznamu prostřednictvím odkazu, neboť nelze zaručit jeho funkčnost. Z uvedeného nelze žádným způsobem dovodit, že by zadavatel při rozhodování o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dospěl k závěru, že by byl navrhovatelem předložený odkaz nefunkční a z toho důvodu by navrhovatele vyloučil, zadavatel pouze možnou nefunkčnost daného odkazu použil jako dílčí argument pro podporu svých závěrů o nedostatcích této formy předání videozáznamu prezentace.
91. Ve světle všech shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tedy Úřad uzavírá, že v šetřeném případě zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když dne 25. 4. 2025 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, když nabídka předložená navrhovatelem nesplňovala zadávací podmínky, neboť navrhovatel v rámci nabídky podané prostřednictvím el. nástroje nepředložil videozáznam prezentace nabízeného předmětu plnění, který měl být podkladem pro hodnocení nabídky v rámci kritéria č. 2, přestože tak zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval, a proto Úřad podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a návrh navrhovatele zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Steska, Kavřík, advokátní kancelář, s.r.o., Vídeňská 228/7, 639 00 Brno
2. JUDr. Jan Boltnar, Ph.D., advokát Růžová 1, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Zkratka „ESSL“ je v zadávací dokumentaci užívána pro systém spisové služby pro organizace města – pozn. Úřadu
[2] Zvýraznění provedeno Úřadem – pozn. Úřadu
[3] Microsoft Clipchamp je online editor videa navržený tak, aby usnadnil vytváření videa pro každého, i pro ty, kteří nemají zkušenosti s úpravami. Editor videí umožňuje kombinovat video assety, obrázky a zvukové soubory společně a také přidávat vizuální efekty, jako jsou překryvné texty, přechody a filtry. Bližší informace dostupné zde: https://support.microsoft.com/cs-cz/topic/what-is-clipchamp-750e8940-cd76-4abf-9767-b34d3d3285d7
[4] Podešva, V., Sommer, L., Votrubec, J., Flaškár, M., Harnach, J., Měkota, J., Janoušek, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-3-6]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.
[5] PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. Zákon o zadávání
veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-7-3]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z:
www.aspi.cz. ISSN 2336-517X
[6] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 107 [Nabídky]. In: ŠEBESTA, Milan,
NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H.
Beck, 2022, s. 823.
[7] PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. Zákon o zadávání
veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-7-3]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z:
www.aspi.cz. ISSN 2336-517X
[8] Blíže viz. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-13715/2024/161 ze dne 3. 4. 2024
[9] Ačkoli se uvedený rozsudek KS v Brně vztahuje k předchozí právní úpravě, tj. zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, Úřad je přesvědčen, že lze jeho závěry plně vztáhnout i na nynější právní úpravu obsaženou v zákoně, a tedy i na šetřenou veřejnou zakázku, což platí paušálně o veškeré judikatuře, kterou je v odůvodnění tohoto rozhodnutí argumentováno, neboť výklad zásady transparentnosti přijetím nové právní úpravy nedoznal žádných zásadních změn.