číslo jednací: 36155/2025/162
spisová značka: R0099/2025/VZ

• Instance: II.
• Věc: REKONSTRUKCE SOUMOSTÍ LIBEŇSKÝ MOST, Praha 7 a 8
• Účastníci:
  1. Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s.
  2. EUROVIA CZ a.s.
  3. Metrostav TBR a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 24. 9. 2025
• Související rozhodnutí: 24290/2025/500; 36155/2025/162

Spisová značka:  ÚOHS-R0099/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-36155/2025/162

Brno 23. 9. 2025

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 14. 7. 2025 vybraným dodavatelem  

• Metrostav TBR a.s., IČO 09884572, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8,

a v řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 15. 7. 2025 zadavatelem  

• Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s., IČO 03447286, se sídlem Veletržní 1623/24, 170 00 Praha 7, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 2. 4. 2024 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0256/2024/VZ, č. j. ÚOHS‑24290/2025/500 ze dne 30. 6. 2025, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 18. 3. 2024 na návrh navrhovatele

• EUROVIA CZ a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, 140 00 Praha 4,

ve věci uložení zákazu plnění Smlouvy o dílo č. 3/22/5800/001, ve znění pozdějších změn, uzavřené dne 18. 1. 2022 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku s názvem „REKONSTRUKCE SOUMOSTÍ LIBEŇSKÝ MOST, Praha 7 a 8“ zadávanou v otevřeném řízení, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 2. 2022 pod ev. č. zakázky Z2020-037366 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 59971-2022,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0256/2024/VZ, č. j. ÚOHS‑24290/2025/500 ze dne 30. 6. 2025

p o t v r z u j i

a podané rozklady

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Shora uvedený zadavatel dne 21. 10. 2020 zahájil odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky.

2.             Dne 18. 1. 2022 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky Smlouvu o dílo č. 3/22/5800/001 (dále jen „Smlouva“).

3.             Zadavatel v čl. 4.1 „Závazné podklady“ Požadavků objednatele, které jsou součástí přílohy č. 2 „Závazný vzor návrhu Smlouvy“ zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „Požadavky objednatele“), stanovil, že jedním z podkladů, „které je Zhotovitel při realizaci Stavby povinen dodržet“, je mj. dokument „LIBEŇSKÝ MOST, PRAHA 7 A 8, Č. AKCE 999984 INŽENÝRSKÁ A PROJEKČNÍ ČINNOST PRO DOPRACOVÁNÍ DOPRAVNĚ-ARCHITEKTONICKÉ STUDIE LIBEŇSKÉHO SOUMOSTÍ PRO POTŘEBY ZAKÁZKY DESIGN AND BUILD“ (dále jen „Studie“) ze dne 18. 9. 2020 zpracovaný společností AI PRAHA s.r.o., IČO 06385796, se sídlem Národní obrany 909/45, 160 00 Praha 6 (dále jen „společnost AI PRAHA“).

4.             Rada hl. m. Prahy usnesením č. 1857 ze dne 1. 8. 2022 schválila „aktualizaci dopravně – architektonické studie Libeňského soumostí ‚Libeňský most, Praha 7 a 8, č. akce 999984‘ pro potřeby zakázky Design and Build, verze 1. 8. 2022, (…)“ (dále jen „Studie 2“).

5.             Usnesením č. 2966 ze dne 18. 12. 2023 Rada hl. m. Prahy revokovala výše zmíněné usnesení tak, že Studii 2 nahradila studií ze dne 1. 12. 2023 (dále jen „Studie 3“), která je tak „podklad[em] pro další přípravu a realizaci této investiční akce“ (tj. „Libeňský most, Praha 7 a 8, č. akce 999984“).

6.             Dne 19. 3. 2024 podal navrhovatel k Úřadu návrh ze dne 18. 3. 2024 na uložení zákazu plnění Smlouvy ve znění, resp. dle požadavků Studie 3 (dále jen „návrh“). Dnem, kdy Úřad obdržel návrh, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

7.             Navrhovatel se návrhem domáhal uložení zákazu plnění Smlouvy, neboť dle něj v důsledku změny provedené Studií 3 došlo k velmi podstatné/zásadní změně Smlouvy, a tímto fakticky došlo k zadání nové veřejné zakázky, a to mimo rámec zákona, tj. bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, ačkoli byl zadavatel dané oznámení povinen uveřejnit. Zadavatel přitom dle navrhovatele neuveřejnil ani dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu dle § 212 odst. 2 zákona.

8.             Dne 23. 7. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0256/2024/VZ, č. j. ÚOHS‑28361/2024/500 z téhož dne, kterým rozhodl o návrhu, a to tak, že návrh navrhovatele zamítl, neboť dle něj nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření (dále jen „rozhodnutí 1“). Proti rozhodnutí 1 podal navrhovatel dne 6. 8. 2024 rozklad. Následně předseda Úřadu rozhodnutím ze dne 3. 10. 2024 sp. zn. ÚOHS-R0132/2024/VZ, č. j. ÚOHS‑33916/2024/162 z téhož dne rozhodl o zrušení rozhodnutí 1 a vrácení věci Úřadu k novému posouzení (dále jen „rozhodnutí o rozkladu 1“).

9.             Dne 24. 2. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0256/2024/VZ, č. j. ÚOHS‑07107/2025/500 (dále jen „rozhodnutí 2“), kterým rozhodl o návrhu navrhovatele, a to tak, že návrh navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Proti rozhodnutí 2 podal navrhovatel dne 11. 3. 2025 rozklad. Následně předseda Úřadu rozhodnutím ze dne 29. 4. 2025 sp. zn. ÚOH‑R0023/2025/VZ, č. j. ÚOHS‑15570/2025/162 z téhož dne rozhodl o zrušení rozhodnutí 2 a vrácení věci Úřadu k novému posouzení (dále jen „rozhodnutí o rozkladu 2“).

II.             Napadené rozhodnutí

10.         Výrokem I rozklady napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavateli se podle § 264 odst. 1 zákona ukládá zákaz plnění Smlouvy v rozsahu změn odpovídajících Studii 3 jakožto podkladu pro další přípravu a realizaci investiční akce, tj. veřejné zakázky, neboť v důsledku schválení Studie 3 jakož i faktických kroků zadavatele a vybraného dodavatele předcházejících i následujících schválení Studie 3 došlo postupem dle § 254 odst. 1 písm. a) zákona, tj. bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení či předběžného oznámení, ev. dobrovolného oznámení o záměru uzavřít smlouvu, k podstatné změně závazku ze Smlouvy ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona bez provedení zadávacího řízení spočívající ve změně části „design“ veřejné zakázky (min. ve vztahu k mostnímu objektu X-656, který byl oproti původnímu záměru zdemolován a bude nahrazen tvarovou replikou, a mostnímu objektu V009, který bude oproti původnímu záměru zdemolován a nahrazen tvarovou replikou), kdy vybraný dodavatel nově projektuje a provádí inženýring dle Studie 3, přičemž tato změna by mohla umožnit účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně.

11.         Výrokem II napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.

12.         V napadeném rozhodnutí Úřad konstatoval, že ze zadávacích podmínek veřejné zakázky plyne, že Studie byla zadavatelem začleněna mezi závazné podklady a v její souvislosti připustil jen určité odchylky. Úřad doplnil dokazování a na základě zjištěných skutečností konstatoval, že je nepochybné, že vybraný dodavatel postupuje v rámci projekčních a inženýrských činností dle Studie 3. Ve vztahu k mostu X-656 Úřad uzavřel, že v důsledku přijetí Studie 3 došlo k významné (podstatné) změně části design veřejné zakázky, když vybraný dodavatel již neprojektuje most, který měl být opraven/rekonstruován, ale projektuje dle požadavků Studie 3 výstavbu zcela nového mostu, čímž došlo k podstatné změně plnění (závazku ze Smlouvy). Ohledně mostního objektu V009 Úřad uvádí, že ohledně jeho konstrukce byla kromě skutečného stavu zásadní zejména ratifikace normy tzv. Eurocode 2. S ohledem na danou situaci bylo konstatováno, že nelze pokračovat dle požadavků zadavatele a byla doporučena výměna poprsních zdí, obloukových pasů a navazujících částí pilířů. Ačkoli most V009 nebyl doposud zdemolován, je jisté, že k jeho demolici dojde tak, jak předpokládá Studie 3 a vybraný dodavatel v tomto smyslu provádí i projekční práce. Vybraný dodavatel tedy v současné době neprojektuje rekonstrukci mostu V009 dle Studie, ale výstavbu zcela nového mostu dle Studie 3. V daném případě tedy došlo k změně povahy veřejné zakázky.

13.         Úřad přitom neshledal naplnění podmínek pro aplikaci výjimek dle § 222 odst. 2, 4 až 7 zákona ani nebyly prokázány důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující pokračování plnění smlouvy ve smyslu § 264 odst. 3 nebo 4 zákona.

III.           Rozklad vybraného dodavatele

14.         Dne 14. 7. 2025 podal vybraný dodavatel Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí, který doplnil dne 21. 7. 2025 (dále jen „rozklad“). Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo vybranému dodavateli doručeno dne 30. 6. 2025. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

15.         Vybraný dodavatel podal rozklad co do výroku I napadeného rozhodnutí a uvádí, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, je dle něj nesprávné a rozporné s právními předpisy, ve výroku je neurčité a co do odůvodnění nepřezkoumatelné. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že: (i) Úřad se odklonil od předchozích závěrů bez odůvodnění, (ii) Úřad se nezabýval tím, jak, kdy a v jaké formě mělo být o zakazovaných změnách rozhodnuto (argumentace o opožděnosti návrhu a nezaplacení správního poplatku), (iii) závěry Úřadu o tom, jak a kdy mělo ke změně veřejné zakázky dojít, jsou vzájemně rozporné, (iv) Úřad rozhodl o zákazu změn v rozsahu Studie 3, aniž by uvedl jejich výčet a zakázal i ty změny, jimiž se meritorně nezabýval, v) Úřad zaměňuje projekční a stavební část plnění veřejné zakázky, které na sobě nutně nejsou závislé. Úřad nereflektoval, že projekční práce v původním rozsahu a projektování změn nelze oddělit, neboť tvoří funkční celek.

16.         Dle vybraného dodavatele Úřad nesprávně posoudil otázku celkového charakteru veřejné zakázky, resp. jeho změny v kontextu § 222 zákona. Úřad dle něj též nesprávně posoudil oddělitelnost změn ve smyslu § 222 odst. 5 zákona, resp. míru vzájemné souvislosti projekčních a stavebních prací.

17.         Vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. 

IV.          Rozklad zadavatele

18.         Dne 15. 7. 2025 podal zadavatel Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí, který doplnil dne 25. 7. 2025 (dále jen „rozklad“). Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 30. 6. 2025. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

19.         Zadavatel v rozkladu namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, vychází z nesprávného posouzení skutkových okolností a z nesprávného právního posouzení věci. Dále je dle něj napadené rozhodnutí vnitřně rozporné a/nebo jsou závěry v rozporu s provedeným dokazováním.

20.         Dle zadavatele: (i) Úřad nevymezil rozsah zákazu plnění smlouvy dle Studie 3; napadené rozhodnutí je nejasné a neurčité, (ii) Úřad se odklonil od závěrů předchozích rozhodnutí bez řádného odůvodnění, (iii) napadené rozhodnutí nevypořádalo argumentaci zadavatele o a) charakteru projektu Design & Build, b) režimu Smlouvy dle podmínek FIDIC, c) změny u objektu X-656 jsou minoritní, ovšem zákaz by vedl k paralýze celého projektu, (iv) změna u objektu X-656 byla založena více než rok před schválením Studie 3, návrh proto nebyl podán v zákonné lhůtě, (v) napadené rozhodnutí postrádá analýzu změn plynoucích ze Studie 3 dle § 222 zákona, (vi) v napadeném rozhodnutí chybí zdůvodnění závěru, že u objektů X-656 a V009 se nově bude jednat o novostavbu, (vii) Úřad chybně hodnotí důkazy, (viii) Úřad nesprávně vyhodnotil povahu Studie 3, její vztah ke Smlouvě a k jednotlivým změnám, přičemž návrh je částečné opožděný a částečně předčasný, (ix) Úřad vykládá pojem celková povaha veřejné zakázky v rozporu s judikaturou a rozhodovací praxí, zaměňuje pojmy celková povaha a předmět veřejné zakázky, (x) Úřad směšuje oddělitelnost dodatečně zjištěných prací a/nebo nepředvídatelných změn v projekční i stavební části, (xi) Úřad nesprávně vyhodnocuje důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem na pokračování plnění Smlouvy.

21.         Zadavatel závěrem navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. 

Vyjádření navrhovatele k rozkladům

22.         Dne 13. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k rozkladu vybraného dodavatele z téhož dne. Navrhovatel uvádí, že s tvrzeními vybraného dodavatele nesouhlasí, napadené rozhodnutí považuje za správné a navrhuje zamítnutí rozkladu vybraného dodavatele.

23.         Dále dne 18. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele z téhož dne. Navrhovatel opět uvádí, že se ztotožňuje s napadeným rozhodnutím a navrhuje zamítnutí rozkladu zadavatele.

Replika zadavatele k vyjádření navrhovatele

24.         Dne 28. 8. 2025 obdržel Úřad přípis zadavatele označený jako „Doplnění rozkladu a replika zadavatele k vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele“. V uvedené replice zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-25643/2025/162 ze dne 14. 7. 2025 ohledně celkové povahy veřejné zakázky a dále reaguje na vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele, které označuje za nepravdivé nebo zkreslující.

V.            Řízení o rozkladech

25.         Úřad po doručení rozkladů neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladech.

Stanovisko předsedy Úřadu

26.         Po projednání rozkladů a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladech a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.

VI.          K námitkám rozkladů

Stručné shrnutí závěrů

27.         V daném případě lze setrvat na závěrech napadeného rozhodnutí, neboť jsou správné.

28.         Opačný závěr, tj. že by se v daném případě (zjednodušeně řečeno) provedenou změnou z citlivé rekonstrukce na takové rozšíření demolice, že nyní půjde v podstatě o novostavbu dvou stěžejních mostních objektů, nejednalo o podstatnou změnu veřejné zakázky, jednoduše nelze přijmout.

29.         K dokreslení celkové situace je vhodné uvést, že diskuse a zvažování variant ohledně Libeňského soumostí se vedou již mnoho let. Lze sice rozumět pozici zadavatele, který při volbě řešení tohoto projektu musel čelit celé řadě výzev včetně těch politických, to jej ovšem nezbavuje povinnosti postupovat v souladu se zákonem.

30.         Historické územní rozhodnutí o umístění stavby „Rekonstrukce souboru mostních objektů a komunikací (…) Libeňský most“ je přitom ještě ze dne 16. 1. 2006, přičemž návrh na rozhodnutí o umístění stavby byl podán 16. 7. 2004.[1] Již v tomto územním rozhodnutí se předpokládá demolice převážné části původní stavby (mj. i mostu X-656 a části mostu V009) a též se uvádí, že stávající konstrukce nevyhovuje pro zatížení dle norem a vzhledem k typu konstrukce a stavu narušení není možné dosáhnout správných hodnot zatížení mostů ani rozsáhlou opravou.

31.         Zadavatel ovšem zvolil cestu rekonstrukce objektů, dne 21. 10. 2020 zahájil otevřené řízení na veřejnou zakázku a dne 18. 1. 2022 uzavřel s vybraným dodavatelem Smlouvu na její plnění.

32.         Veřejná zakázka byla zadána jako projekt typu Design & Build (dále též „D&B“). Při postupu metodou D&B jde o jedno celkové nedílné plnění, které se skládá z dvou rovnocenných nedílných částí. Jde přitom de facto o jakési spojené nádoby, když změna v části design se nutně projeví i ve fázi build (tj. stavební části), protože obě tyto části plnění jsou neoddělitelné a tvoří dohromady jeden celek plnění. S postupem prací se přitom postupně modifikovalo i plnění, a to v projekční i stavební části, což zachycují četné změnové listy.

33.         Studie je pro plnění veřejné zakázky závazným dokumentem. Původní Studii nahradila Studie 2 a následně Studie 3, přičemž se v průběhu prací vydávaly četné změnové listy, které ovšem na stávajícím profilu zadavatele nejsou dohledatelné (kromě 4 zveřejněných v části veřejné zakázky portálu Národní elektronický nástroj[2]), ve Věstníku veřejných zakázek je jako poslední zveřejněný změnový list č. 58, ale nejsou zde dohledatelné všechny.[3] Tímto se stává situace ohledně změn postupu nepřehledná a přezkum nad úkony zadavatele s vybraným dodavatelem značně ztížený.

34.         Aktuálně se v pracích postupuje dle schválené Studie 3, což je doloženo i četnými důkazy, i když se strany k tomuto postupu nepřiznávají. Zcela nejmarkantnější a jasně viditelnou změnou je přitom dnes již zdemolovaný most X-656. V zadávací dokumentaci (dále též „ZD“) přitom byla zcela jasně stanovena prvotní potřeba zadavatele jako citlivá rekonstrukce, resp. „zachování a rekonstrukce“ obou mostních objektů. V daném případě tedy zadavatel nepožadoval stavbu jakéhokoliv mostu, nýbrž právě rekonstrukci historické stavby s důrazem na její zachování. Dnes je již naprosto zřejmé, že uvedenému zadání nelze dostát, když mostní objekt X‑656 byl již zdemolován a ohledně mostu V009 je nepochybné, že k jeho demolici (v naprosto drtivé většině jeho rozsahu) dojde taktéž a nahrazen bude novým mostem. Kromě toho, že se ohledně mostu X‑656 oproti původnímu zadání již nebude jednat o zachování a rekonstrukci, dle Studie 3 již půjde o nahrazení „volnou tvarovou replikou“. V případě mostu V009 oproti zachování a rekonstrukci dle Studie, půjde již dle Studie 3 o tvarovou repliku a „nový tvar nosné konstrukce na stávajících pilířích v řece Vltavě“ (uvedené bude ještě podrobněji rozvedeno a vizualizováno níže). Nadto lze doplnit, že Studie 3 obsahuje i další změny, např. zkrácení inundačního mostu z 8 polí na 3 pole a další změny.

35.         Je tedy zřejmé, že v nynějším případě došlo k podstatné změně závazku ze smlouvy, která změnila celkovou povahu veřejné zakázky, když se z citlivé rekonstrukce nově stává drtivá demolice stěžejních objektů a nahrazení původních objektů objekty nově postavenými, a to bez provedení nového zadávacího řízení. Studie 3 je přitom tím klíčovým dokumentem, který navrhuje komplexní řešení Libeňského soumostí a přilehlého okolí, souhrnně a hloubkově precizuje konkrétní plnění (změny), definuje projekt i postup navrženého řešení a závazně integruje namítané změny. Z postupu smluvních stran je přitom zřejmé, že se touto studií již řídí, i když prozatím převážně ve vztahu k části design. Obsah Studie 3 se tak obsahem Smlouvy nepochybně stal. Existence dohody o takové změně původně uzavřené Smlouvy (tj. uzpůsobení předmětu díla obsahu Studie 3 jak v části design, tak v části build) byla předmětem dokazování v řízení v I. stupni. Úřad uzavřel, že ke změně došlo, a to na základě uceleného řetězce nepřímých důkazů, neboť výše uvedená dohoda o změně závazku nebyla Úřadu předložena v písemné podobě. V tomto rozhodnutí o rozkladu budou závěry Úřadu přezkoumány a bude vysvětleno, proč obstojí.

36.         Pokud zadavatel namítá souladnost jeho postupu se zákonem, resp. tvrdí, že na něj dopadá zákonná výjimka a nešlo o podstatnou změnu, je povinen řádně tvrdit rozhodné skutečnosti a toto své tvrzení i řádně prokázat. V průběhu správního řízení ovšem tyto skutečnosti prokázány nebyly a bylo konstatováno, že k podstatné změně závazku ze Smlouvy došlo.

Rozhodné skutečnosti a důkazní prostředky

37.         Dále lze podrobněji rozvést stěžejní rozhodné skutečnosti případu.

38.         Zadavatel v čl. 3 ZD stanovil, že předmět veřejné zakázky je výběr zhotovitele stavebních prací a souvisejících projekčních a inženýrských činností blíže specifikovaných v návrhu Smlouvy a Požadavcích objednatele a realizován bude podle standardů FIDIC – Yellow book, jako projekt typu D&B. Technické podmínky veřejné zakázky jsou dle § 92 odst. 2 zákona nahrazeny Požadavky objednatele. Dále bylo stanoveno, že předmětem stavby je rekonstrukce komunikace a přestavba mostních objektů, přičemž v rámci stavby dojde k opravě objektu V009 a X-656. Dle zadávací dokumentace vycházejí Požadavky objednatele ze Studie, přičemž dle čl. 4.1 Požadavků objednatele je Studie závazným podkladem.

39.         V závěru čl. 3.1 ZD se uvádí: „[v]e vztahu k Objektu V009 a Objektu X656 byly v posledních letech provedeny řady diagnostických průzkumů, mimořádných mostních prohlídek a zkoušek. Dále si Zadavatel nechal zpracovat řadu odborných analýz a studií ohledně současného technického stavu těchto objektů a možnostech jejich rekonstrukce. Zadavatel je přesvědčen, že vynaložil maximální možné úsilí pro co nejobjektivnější zjištění stavu, z nichž vyplynulo, že je možné Objekt V009 i Objekt X656 tzv. citlivě rekonstruovat dle v rozsahu a za předpokladů uvedených v Požadavcích objednatele“ (zvýraznění doplněno).

40.         V čl. 1 Požadavků objednatele se uvádí: „Předmět Díla je specifický tím, že kombinuje části tvořené novostavbou, na které jsou kladeny požadavky pro novostavby běžné, s částmi rekonstruovanými (obloukové části mostů V009, X656), u kterých má Objednatel specifické požadavky“. Z uvedeného je zřejmé, že zadavatelem bylo jasně stanoveno, že ohledně mostů V009 a X-656 se má jednat o rekonstrukci.

41.         Dle výše uvedeného lze shrnout, že v daném případě zadavatel stanovil, že se (i) jedná o projekt typu Design & Build, (ii) při zadání veřejné zakázky určil, že se bude jednat o citlivou rekonstrukci objektů V009 a X-656, přičemž (iii) zadavatel dle jeho slov vynaložil maximální možné úsilí pro co nejobjektivnější zjištění stavu, z čehož vyplynulo, že je možné objekty V009 i X-656 citlivě rekonstruovat. Lze též předeslat, že zadávací podmínky neobsahují vyhrazení změny závazku ve smyslu § 100 zákona.

42.         Ohledně metody Design & Build lze stručně uvést, že se jedná o takovou metodu, kde jeden dodavatel zajišťuje jak vypracování projektové dokumentace, tak i samotnou realizaci stavby a za obě tyto části nese plnou odpovědnost. Jde v podstatě o plnění „na klíč“, kdy dodavatel odpovídá za případné nedostatky jím navrženého řešení a je povinen veškeré plnění realizovat za (jednu) nabídkovou cenu. I když se v praxi obecně pozornost soustředí spíše na část build, tj. stavební činnosti, nelze opomenout samotnou část design, která je rovněž nedílnou součástí zadaného a vysoutěženého plnění. V nynějším případě do projekčního kroku vstupuje ještě třetí prvek, resp. strana, když AI PRAHA s.r.o. uzavřeli se zadavatelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem plnění je činnost spočívající v dopracování Studie (později pak i Studie 2 a Studie 3).

43.         Pochybnosti stran správnosti zvolené metody D&B již byly nastíněny i v rozhodnutí o rozkladu 1. I když volba této metody nebyla napadena v průběhu zadávacího řízení (a zpochybnění zadávacích podmínek není předmětem tohoto řízení), je ovšem potřeba v této souvislosti uvést, že s ohledem na pochybnosti stran realizovatelnosti rekonstrukce a za současného nevyhrazení si změn závazku v zadávací dokumentaci, se opravdu nejednalo o šťastnou volbu. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci jasně vymezil, že se v daném případě bude jednat o rekonstrukci (nikoliv o demolici a novostavbu), dotčené strany jsou tímto vázané a je nutné setrvat na takovém plnění, jaké bylo definováno smlouvou na veřejnou zakázku. Přípustné jsou dle § 222 odst. 1 zákona toliko změny, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou zákonem, resp. změny závazku, které se za podstatnou změnu nepovažují ve smyslu § 222 odst. 2, 4, 5 ,6 a 7 zákona.

44.         V daném případě přitom vyvstaly již před samotným zahájením veřejné zakázky značné pochybnosti stran realizovatelnosti rekonstrukce předmětných objektů. Jak bylo uvedeno výše, o potřebě demolice objektů se mluvilo již v roce 2006 v historickém územním rozhodnutí o umístění stavby (viz výše bod 30). Zadavatel měl již v roce 2018 od předních odborníků v oboru zcela jasné informace o tom, že rekonstrukce se jeví jako nevhodná, příp. je na samé hranici proveditelnosti, některé zdroje uváděly zcela jasně, že rekonstrukci nedoporučují.

45.         V reportáži „Architekti a technici doporučili Libeňský most zbourat (TVPRAHA)“,[4] zveřejněné dne 16. 5. 2018, odborníci z ČVUT a ČKAIT označují za hlavní problém nekvalitní, resp. zastaralý použitý materiál. Rekonstrukce je v reportáži označena jako náročná a zbytečná. Doporučení stavby nového mostu bylo dáno i dle závěru workshopu se zástupci Technické rady pro mostní objekty Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 3. 5. 2018,[5] kde bylo mimo jiné upozorňováno, že hlavním problémem je původně použitý beton, když životnost a trvanlivost mostu lze dle něj zajistit jen novou konstrukcí.

46.         Pochybnosti před zahájením zadávání veřejné zakázky byly tedy mnohem větší než pravděpodobnost možnosti zdařilé rekonstrukce.

47.         Posléze těmto důvodným pochybnostem daly za pravdu i později zjištěné skutečnosti, kdy sám zadavatel i vybraný dodavatel shodně tvrdí, že nešlo postupovat jinak, něž cestou demoličních prací, což odpovídá právě Studii 3 (k tomuto detailněji níže). Již dne 6. 12. 2022 po provedení statického posouzení mostu X-656 bylo sděleno, že oprava geometrie obloukových pásů je značně problematická a na hranici technologických možností s vysokým rizikem poškození. Zadavatel se i navzdory tomu rozhodl zadat veřejnou zakázku se specifikací „rekonstrukce“, a to bez sjednané možnosti vyhrazení si změny. Z tohoto je tedy nutné vycházet.

48.         Po zahájení plnění veřejné zakázky bylo nejprve postupováno zejména v části týkající se designu, přičemž jednotlivé dílčí části plnění byly postupně upravovány, měněny či doplňovány, což probíhalo četnými změnovými listy. Změnové listy jsou vesměs vydávány ex post, a tedy zpětně zachycují dohodnutý postup. Z předložených podkladů lze přitom stěží zjistit rozhodný okamžik ke konkrétním změnám popsaným ve změnových listech z pohledu závazkového práva, tj. kdy přesně v jednotlivém případě nastala konkrétní změna závazku.

49.         Usnesením Rady hlavního města Prahy č. 2966 ze dne 18. 12. 2023 byla schválena a nahrazena dosavadní Studie 2 Studií 3, která je dle textu tohoto usnesení podkladem pro další přípravu a realizaci dané investiční akce.

50.         Studie 3 pak oproti prvotní Studii znamená výrazný posun, resp. podstatnou změnu plnění.

51.         Studie[6] (mimo jiné):

• v čl. 5.1 uvádí, že „představuje komplexní návrh řešení Libeňského soumostí. Základním předpokladem návrhu je zachování historických Janákových obloukových konstrukcí – obloukového mostu přes Vltavu V009 a stávajícího obloukového mostu X-656“,
• v čl. 5.2 stanovila principy návrhu:
• „zachování a rekonstrukce historického obloukového mostu V009 přes Vltavu, při které budou nahrazena jeho stávající rámová předpolí novými rámovými předpolími tvarově dle původních Janákových skic (…)“ (zvýraznění doplněno),
• „zachování a rekonstrukce historického obloukového mostu přes bývalé východní rameno Vltavy (Inundační most X-656) při které budou nahrazena jeho stávající rámová předpolí novými rámovými předpolími tvarově dle původních Janákových skic (…)“ (zvýraznění doplněno),
• „nově navržené rámové konstrukce předpolí obloukových mostů V009 a X-656, Nového Inundačního mostu a mostů přes Štorchovu a Voctářovu“,[7]
• „rampy na Rohanský ostrov souběžné s novým inundačním mostem“,
• „základní kontinuální šířka Libeňského soumostí 21 m“,
• dále se ohledně mostu V009 v čl. 6.2 uvádí, že „[z] architektonického hlediska se bude jednat o citlivou rekonstrukci“ a „[t]ato varianta počítá s výměnou vozovkového souvrství včetně roznášecí desky. U kleneb 1 a 5 bude konstrukce upravena ubouráním na klenbu nasedlých rámových stojek a doplněním násypu. Lze uvažovat, že celý zásyp nad klenbami 1 a 5 může být, zejména kvůli stavebním stavům, vyměněn. Nad klenbami 2-4 bude ponechán původní násyp (…) Základy a pilíře mostu nebudou zesilovány. (…) Kamenný obklad pilířů bude očištěn tlakovou vodou, vyspárován a lokálně doplněn shodným kamenným obkladem ve tvaru doplňovaných částí“ (zvýraznění doplněno). „Budou zachovány všechny kandelábry, jak vyplývá ze zprávy [13], budou pouze lokálně vyspraveny dle původní struktury“,
• ohledně mostu X-656 čl. 6.6 opět uvádí, že „[z] architektonického hlediska se bude jednat o citlivou rekonstrukci“ a že „most X-656 se bude rekonstruovat shodným způsobem, jako most přes Vltavu V009 (…) Fasáda mostu ohraničená začátkem schodišť na terénu bude zachována a restaurována“ (zvýraznění doplněno),
• ohledně nového inundačního mostu čl. 6.3 uvádí, že „vychází z původních Janákových skic, konstrukčně dle řezu obr. 8 a 9. Most má 8 polí, 7 nad terénem s rozpětími do 24 m, jedno s nejdelším rozpětím 36 m nad novým kanálem“.

52.         Studie 3[8] uvádí:

• „obsahuje návrh komplexního řešení Libeňského soumostí a přilehlého okolí. Změny uvedené v této verzi jsou způsobeny aktuálními požadavky vyplývajícími z plánovaných stavebních záměrů v přilehlém okolí soumostí (…) Finálně tato verze architektonické studie řeší nově zjištěný stav obloukových mostů (most přes Vltavu – V009 a most X656) v souvislosti se statickými přepočty konstrukcí vzhledem k normovým požadavkům, dodatečnými průzkumy a ve vztahu k proveditelnosti rekonstrukce. Ve výpočtech obou obloukových mostů byly zohledněny nejen dříve zjištěné mechanicko-fyzikální parametry z provedených diagnostik a zatěžovacích zkoušek, ale také aktuální stav obou konstrukcí. K tomu byl přizpůsoben jejich návrh dle Zadání akce“,
• Popis změn oproti Studii 1:
• „rekonstrukce mostu přes Vltavu V-009 v podobě tvarové repliky, vycházející z původního Janákova řešení – nový tvar nosné konstrukce na stávajících pilířích v řece Vltavě
• zkrácení inundačního mostu z 8 polí na 3 pole
• nájezdové a sjízdné rampy na násypovém tělese ponechány a upraveny pro pěší, cyklisti[c]kou a motorovou dopravu
• rekonstrukce mostu X-656 v podobě tvarové repliky, vycházející z původního Janákova řešení – a propojení s mosty přes Štorchovu a Voctářovu ulici dle původních Janákových skic reagujících na dispozici mostu X-656
• nově navržené propojení prostorů pod mostem X-656 a piazzetty včetně přístupových schodišť (…)“ (zvýraznění doplněno),
• v čl. 3 je uvedeno: „Návrh počítá s rozsáhlejší rekonstrukcí mostu přes Vltavu V009 vycházející z původního Janákova řešení – nový tvar nosné konstrukce na stávajících pilířích v řece Vltavě. Oblouková konstrukce přes zaniklé východní rameno řeky Vltavy X‑656 bude nahrazena volnou tvarovou replikou. Obloukové mosty jsou propojeny nově navrženými trámovými konstrukcemi navazujícími tvarově na původní, ve skicách dochovaný Janákův návrh předpolí obloukových mostů“. Principy návrhu jsou:
• „rekonstrukce historického obloukového mostu V009 přes Vltavu, při které budou nahrazena jeho stávající rámová předpolí novými trámovými předpolími tvarově dle původních Janákových skic a vybudována nová horní konstrukce obloukových částí s využitím stávajících návodních pilířů ve Vltavě dle přiložených vizualizací a výkresů
• stávající obloukový most přes zaniklé východní rameno řeky Vltavy X-656 bude nahrazen volnou tvarovou replikou dle přiložených vizualizací a výkresů
• nájezdové a sjízdné rampy na násypovém tělese ponechány a upraveny oproti verzi 1 také pro motorovou dopravu
• nově navržené trámové konstrukce předpolí obloukových mostů V-009 a X-656, inundačního mostu a mostů přes Štorchovu a Voctářovu
• prostory v mostních opěrách u obloukového mostu X-656 i u nových trámových konstrukcí jsou navrženy jako prostory pro občanskou vybavenost (kavárny, obchody, služby atd.)
• úprava šířkového uspořádání při zachování dopravního řešení z ARS verze 1“ (zvýraznění doplněno),
• v čl. 4 se uvádí:
• „Most přes Vltavu V009 bude rekonstruován ve větším rozsahu, než předpokládala ARS verze 1, při níž bude realizována nová konstrukce obloukových částí se zachováním vizuálního stylu podle návrhu architekta Pavla Janáka na stávajících návodních pilíř[ích] ve Vltavě. Koncept tvarového návrhu vychází z původního Janákova návrhu. Zachovává všechny důležité prvky prostorového a tvarového řešení. Čtyři trojkloubové oblouky (v příčném řezu) původního mostu jsou nahrazeny čtyřmi vetknutými betonovými oblouky rozměrů cca 2000/700 mm v každém poli (celkem 5 polí)“
• „Stávající obloukový most přes zaniklé východní rameno řeky Vltavy X-656 bude nahrazen volnou tvarovou replikou dle přiložených vizualizací, výkresů a fyzického modelu. Koncept návrhu vychází z původního Janákova návrhu. Zachovává všechny důležité prvky prostorového a tvarového řešení. Čtyři trojkloubové oblouky (v příčném řezu) původního mostu jsou nahrazeny čtyřmi novými vetknutými betonovými oblouky rozměrů cca 2000/700 mm. V pohledu bude zachováno jedno pole s obloukem a navazujícím[i] konstrukcemi dle původních Janákových skic“.

53.         Stěžejní rozdíly mezi Studií a Studií 3 jsou dle výše uvedeného zřejmé. Studie 3 už oproti Studii neuvádí u obou mostů pojem „zachování“, u mostů V009 a X-656 se shodně uvádí, že již nově půjde pouze o tvarovou repliku, dokonce u mostu X-656 se uvádí, že bude nahrazen „volnou tvarovou replikou“. Inundační most bude mít místo 8 polí pouze 3 pole.

54.         Vizualizace dotčených mostů dle Studie vypadají následovně, když rekonstruované části jsou vyznačené červenou barvou:

 55.         Vizualizace dotčených mostů dle Studie 3 pak vypadají následovně. Pouze červeně vyznačené části zůstávají zachovány a rekonstruovány, veškeré zbývající části stavby mají být nově postaveny. U mostu X-656 je zřejmé, že z původní stavby nezůstalo k rekonstrukci nic.

56.         Dle výše uvedeného je zřejmé, že se v nynější fázi již rozhodně nejedná o „citlivou rekonstrukci“. V daném případě bylo plnění (a to jak část design, tak i část build) jasně vázáno na rekonstrukci objektů, přičemž bylo předem zřejmé, že se nebude jednat o jednoduchou činnost, ale půjde o komplexní náročnou rekonstrukci historického objektu, resp. vícero mostních objektů. I z předběžných tržních konzultací z roku 2019 vyplývá, že dotazovaní dodavatelé označují rekonstrukci jako rizikovou či obtížnou, případně byla označena i za neproveditelnou a preferují spíše výstavbu nové mostní konstrukce.[9] Sám vybraný dodavatel v předběžných tržních konzultacích uvedl, že nejvhodnější řešení je „[v]ýstavba nového mostu s případným využitím některých historických prvků stávajícího mostu“.[10] Rovněž v Příloze č. 4 k expertní zprávě č. 1700 J 019-04 zpracované Kloknerovým ústavem ČVUT v Praze ze dne 31. 1. 2018[11] se ohledně mostu V009 uvádí, že u povrchů betonových konstrukcí mostu je možná sanace, ovšem budou jen zpomaleny degradační procesy, nebo sanace vad kleneb a částí opěr je teoreticky možná, avšak technologicky velmi náročná a z hlediska dosaženého zlepšení sporná a uvádí i jiné výhrady (viz str. 217 a násl. tohoto dokumentu). Nelze tak přijmout argumentaci, že v projekčních a stavebních pracích není rozdílu mezi citlivou rekonstrukcí historického objektu dopravní infrastruktury a demolicí a novostavbou repliky předmětných objektů. Jak již bylo uvedeno výše, jelikož byla zvolená metoda D&B, jsou obě části plnění (design i build) neoddělitelně spjaté a společně tvoří jeden funkční celek plnění. Pokud tedy dochází ke změně v projektové části, mění se i část stavební. Lze též uvést, že i když počet podaných nabídek v rámci veřejné zakázky není pro posouzení změny Smlouvy určující, lze zmínit, že v daném případě byly podány pouze 2 nabídky, a to vybraného dodavatele a navrhovatele, přičemž jde o finančně nákladnou a nepochybně dodavatelsky zajímavou, i když možná riskantní, stavební akci.

57.         Lze konstatovat, že v nynějším případě zadavatel společně s vybraným dodavatelem Studií 3 provedli komplexní a podstatnou změnu díla, a to z citlivé rekonstrukce na v podstatě demolici (téměř celého objektu) a novostavbu. Z postupu stran lze přitom jednoznačně uzavřít, že tyto postupují v souladu se Studií 3, a to co do části design i co do části build.

58.         Zadavatel přitom takovou změnu prokazatelně umožnil ve smyslu § 222 odst. 1 zákona, když vybraný dodavatel dle Studie 3 prokazatelně postupuje. Případné tvrzení, že dle Studie 3 postupováno není, nebylo v proběhlém řízení dostatečně prokázáno, přitom zadavatel ani vybraný dodavatel nepředložili jinou závaznou studii. Pokud tedy vybraný dodavatel i zadavatel tvrdí, že se dle Studie 3 nepostupuje, dále ovšem netvrdí ani neprokazují, dle jakého jiného zadání nebo studie se tedy v projekčních i stavebních (demoličních) pracích postupuje. Jiný dokument zachycující plán či zadání prací nebyl v řízení předložen, ani není Úřadu znám. Úřad se přitom zadavatele na postup dle Studie 3 dotazoval opakovaně,[12] ovšem zadavatel sdělil pouze obecná tvrzení, že posuzuje každou změnu, že se jedná prozatím o teoretické změny, přičemž úplné změny dle něj bude možné posoudit až v okamžiku „zafixování“ stavby. Zadavatel ovšem existenci Studie 3 nepopírá a akcentuje její vliv na předmět plnění Smlouvy.[13]

59.         Je přitom zcela jasné, že dle původní Studie se již nepostupuje, ani postupovat nelze, když most X-656 byl již zdemolován a je zřejmé, že u mostu V009 k demolici taktéž dojde. Je tedy nepochybné, že základní předpoklad, resp. princip návrhu dle Studie, tj. „zachování historických Janákových obloukových konstrukcí – obloukového mostu přes Vltavu V009 a stávajícího obloukového mostu X-656“, již nemůže být dodržen.

60.         Změna tedy nastala jak v části design, když jde při projektování demolice a novostavby o jinou činnost než o navržení rekonstrukce, tak i v části build, když již došlo k částečné demolici a de facto místo výrazné sanace a opravy dojde v podstatě k novostavbě objektů.

61.         Skutečnost, že se dle Studie 3 reálně postupuje, lze doložit následující důkazní prostředky:

• Usnesením č. 2966 ze dne 18. 12. 2023 Rada hl. m. Prahy revokovala usnesení Rady hl. m. Prahy č. 1857 tak, že Studii 2 nahradila Studií 3, jako podklad „pro další přípravu a realizaci této investiční akce“.[14]
• Na svém 10. zasedání přijalo Zastupitelstvo hlavního města Prahy dne 25. 1. 2024 návrh, že ukládá Radě hlavního města Prahy „přejmenovat akci rekonstrukce soumostí Libeňský most Praha 7 a 8 na nový název: stavba soumostí Libeňský most Praha 7 a 8, a to v dokumentech a materiálech MHMP, aby to odpovídalo skutečnému stavu, resp. postupu“. Předseda představenstva zadavatele na zasedání potvrdil, že zadavatel postupuje při realizaci veřejné zakázky dle Studie 3: „Odhad doby trvání demolice je zhruba 3 – 4 měsíce, a okamžitě by měla začít stavební etapa 1A etapy podle schváleného projektu. Zdůrazňuji, podle schváleného projektu, který je v souladu s nově schválenou studií, tudíž i víme, co tam vznikne“ (zvýraznění doplněno).Mimo jiné se v diskusi opakovaně uvádělo, že se již o rekonstrukci nejedná, jelikož vznikne novostavba a též zazněla obava, že se jedná o podstatnou změnu smlouvy na veřejnou zakázku.[15]
• Změnový list č. 37 ze dne 8. 2. 2024 uvádí: „Vzhledem k novému, značně většímu rozsahu rekonstrukce mostu V009, kdy dojde mimo jiné k nahrazení jeho nosné konstrukce, bylo nezbytné (…)“.[16]
• Sdělení předsedy představenstva zadavatele pro měsíčník Osmička v článku „Libeňský most půjde k zemi. Havárie zastavila tramvaje“,[17] kde ohledně inundačního oblouku uvedl: „Bylo zřejmé, že nevydrží nové nároky na plnou zatížitelnost a bylo rozhodnuto o jeho náhradě za novou konstrukci.“ Dále uvádí: „Rozhodli jsme se pro verzi, která bude znamenat náhradu podstatné části konstrukce za konstrukci novou, která bude v maximální možné míře udržovat vizuální parametry, kvůli kterým je most cenný.“
• Náměstek ředitele zadavatele pro portál e15.cz v článku „Bourání Libeňského mostu začne na konci dubna, rozhodl magistrát“[18] ohledně starého inundačního mostu X-656 uvedl: „Zahajují se úkony k demolici. Do konce února, to znamená příští týden, budou vymístěny všechny inženýrské sítě (…) Předpokládáme že práce na odstranění (inundačního) mostu budou zahájeny na přelomu dubna a května“.
• Usnesení Úřadu Městské části Praha 8 o zastavení řízení ze dne 13. 2. 2024, sp. zn. MCP8 034452/2023/OV.Bau, č. j. MCP8 082570/2024: „Dne 30.1.2024 obdržel stavební úřad stanovisko žadatele, kterým informuje stavební úřad o schválení upravené Dopravně - architektonické studie Libeňského soumostí, Libeňský most Praha 7 a 8, č. akce 999984 (DA), která tvoří závazný podklad pro realizaci této stavby“. Ohledně mostu přes řeku Vltavu uvádí: „podle dostupných nových informací má však být most zhotoven nově jako replika pouze při využití částí stávajících podpěr“.[19]

• Oznámení Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 11. 3. 2024 o záměru poskytnout krátkodobě zadavateli pozemky.[20]
• Příspěvek zastupitele městské části Praha 8 na sociální síti Facebook ze dne 23. 4. 2024, v němž zveřejnil fotografii demolice mostu X-656.[21]
• Novinové články:
• „FOTO: Jde k zemi. Začalo bourání části Libeňského mostu“ ze dne 4. 4. 2024[22]
• „Právě včas. Začala demolice části Libeňského mostu, konstrukce se už hroutí“ ze dne 4. 4. 2024[23]
• „Demolice mostu přes ulici Štorchova v části Libeňského soumostí si vyžádá krátkodobé dopravní omezení“ ze dne 23. 4. 2024[24]
• „‚Citlivá rekonstrukce‘ Libeňského mostu formou demolice“ ze dne 25. 4. 2024[25].
• Fotodokumentace místa, kde stával Objekt X-656; doručeno Úřadu dne 24. 5. 2024.[26]
• Zápis z 16. jednání Výboru pro dopravu Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 22. 10. 2024, na němž zadavatel (náměstek ředitele) uvedl: „Co se týká Libeňského mostu, tak tam pokračujeme v projektování a povolovacích procesech. Měli bychom odevzdat projektovou dokumentaci na provizorní most do konce roku. Pak budeme projektovat dále velký most (…) Musíme postavit provizorní most, na který musíme přeložit všechny sítě a pěší spojení. Následně se musí most zbourat, zesílit pilíře, postavit nová nosná konstrukce a příslušenství.“[27]
• Rozhodnutí o změně územního rozhodnutí a o změně stavby před jejím dokončením č. j. MHMP 1946454/2024 ze dne 16. 12. 2024, v němž je mj. uvedeno: „Obsahem změny stavby, etapa 1a je zejména objekt mostu X656, který nahrazuje 2 původní nepropojené mosty v úseku staničení trasy km 1,110 až km 1,390, tj. nad ulicemi Štorchova a Voctářova (tato část je stavbou trvalou) (…) Stavba mostu je výrazně měněna a využívá jen původní založení mostu“ (zvýraznění doplněno).[28]
• Dodatek č. 2 ze dne 4. 2. 2025 ke smlouvě o poskytování služeb správce stavby s názvem „Správce stavby a koordinátor – Libeňský most, Praha 7 a 8, č. a. 999984“. K uzavření došlo z důvodu navýšení poskytovaných služeb Správcem stavby a prodloužení projekční fáze díla. V popisu důvodů změny se uvádí: „3. Změna způsobu rekonstrukce mostu V009 (Most přes Vltavu) oproti citlivé rekonstrukci bude most demolován po pilíře a bude vystavěna replika – Rozhodnutí RHMP Usnesením č. 2966 ze dne 18.12.2023 (…) 5. Deformace a havarijní stav inundačního mostu X-656. Zhotovitel zajistil podepření mostu, zajistil doplňkový geo průzkum, geodetické zaměření a zřízení rady monitoringu RAMO. Změna způsobu rekonstrukce tohoto mostu, nově demolice a realizace nového mostu. 6. Aktualizace závazného podkladu Dopravně architektonické studie pro potřeby projekčních prací na základě statických analýz a okolností zjištěných v rámci přípravných prací (aktuálně 3. verze studie)“.[29]

62.         Lze uzavřít, že z výše shrnutých důkazních prostředků je zřejmé, že zadavatel a vybraný dodavatel nyní postupují v souladu se schválenou Studií 3, přičemž důkaz o opaku nebyl žádným z účastníků správního řízení předložen.

63.         Rovněž lze podotknout, že hodnota doposud vyčíslených dodatečných prací dle změnových listů č. 1 až 50[30] činí cca 114 mil. Kč.[31] Je tedy zřejmé, že hodnota prací se v průběhu realizace značně navýšila.

64.         Nelze přitom přehlédnout podobnost nynějšího případu s případem tzv. Trojského mostu[32] (a to nikoliv jen aktéry případů). V uvedeném případě šlo (na rozdíl od nynější věci) o spáchání správního deliktu při výstavbě tzv. Trojského mostu, když tamější zadavatel provedl podstatnou změnu smlouvy o dílo s vybraným uchazečem (nynějším vybraným dodavatelem) tak, že bez použití zákonného druhu zadávacího řízení podstatně rozšířil předmět veřejné zakázky, což mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.[33] Úřad uvedl, že správní delikt byl spáchán sérií na sebe navazujících kroků zadavatele, tj. nejednalo se o klasickou situaci spáchání správního deliktu v jediném okamžiku, ale v důsledku posloupnosti dílčích úkonů a ujednání zadavatele a vybraného uchazeče. Důsledkem jednotlivých jednání přitom byla faktická změna části předmětu veřejné zakázky, Trojského mostu, když ve výsledku šlo o vizuálně odlišný most oproti původní zadávací dokumentaci s odlišnou nosnou konstrukcí, jiným postupem výstavby a v jiné hodnotě. Podobně jako ve zdejším případě se tedy strany smlouvy odchýlily od předchozího smluveného zadání a podobně jako ve zdejším případě takovouto dohodu rovněž nedaly dostatečně transparentně najevo.

65.         Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 48/2017-94 ze dne 1. 2. 2019 ohledně předmětné věci potvrdil, že absence písemné smlouvy (dodatku) nemůže sloužit k obcházení zákona. Dále též soud uvádí: „Není totiž podstatné, jak jsou smluvní vztahy soukromoprávně klasifikovány a kombinovány (jak jsou fakticky z pohledu soukromoprávního – závazkového – uskutečněny), naopak rozhodné je, zda faktická činnost ‚zadavatele‘ a ‚dodavatele‘ vykazovala znaky zadání veřejné zakázky (mutatis mutandis bod 14. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14.6.2017, č.j. 7 As 135/2017-31, či rozsudek zdejšího soudu ze dne 8.10.2015, č.j 30 Af 47/2013-102). Pro zdejší soud je – z týchž důvodů jako pro žalovaného – nepřijatelný výklad, podle něhož by bylo možno obejít zákaz podstatné změny uzavřené smlouvy faktickým postupem zadavatele bez formální změny již uzavřené smlouvy (tu smlouvy o dílo)“.

66.         Nejvyšší správní soud pak rozsudkem č. j. 10 As 53/2019-69 ze dne 27. 4. 2021 potvrdil, že „došlo při výstavbě Trojského mostu k zásadnímu odklonu od dotčené části smlouvy o dílo, která nebyla dodržena, a došlo k výstavbě jiné stavby a v jiné hodnotě. Nelze přitom přehlédnout, že v projednávané věci spočívalo jednání stěžovatelky nejen v konání (výše popsaných aktivních úkonech), ale též v nekonání – strpění výstavby jiné stavby než původně sjednané. Rovněž toto nekonání je tedy nutné posoudit jako dílčí úkon (krok) a jako součást již uvedených aktivních dílčích úkonů, jejichž následkem bylo porušení původní smlouvy o dílo a vznik nových (jiných) práv a závazků vyplývajících z jednání stěžovatelky, které bylo v rozporu s původní smlouvou o dílo“.

67.         Ohledně zákazu podstatné změny smlouvy lze odkázat i na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), jak bylo uvedeno i v bodě 241 napadeného rozhodnutí, a to zejména na rozsudek sp. zn. C-454/06 ze dne 19. 6. 2008 ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH (dále jen „rozsudek Pressetext“), v němž SDEU definoval znaky změny smlouvy na veřejnou zakázku, při jejichž naplnění je nutné změnu považovat za podstatnou. Podmínkami jsou a) uskutečnění změny během doby trvání veřejné zakázky, b) „pokud by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata“, nebo c) „značnou měrou zakázku rozšiřuje o služby, které původně nebyly předpokládány“  nebo d) „mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána“. Uvedenému odpovídá i znění § 222 odst. 1 zákona.

68.         V daném případě je přitom nutné na předmětnou problematiku pohlížet optikou veřejných zakázek. Pokud byla veřejná zakázka zadána na rekonstrukci, je nutné kalkulovat s tímto plněním. Citlivá rekonstrukce historických (téměř stoletých) mostních objektů, které jsou v havarijním stavu, je nepochybně jinou činností, než stavba nových mostních objektů a nese se sebou jiná specifika i technologické postupy. Lze též zopakovat, že v nynějším případě byly v rámci veřejné zakázky podány jen 2 nabídky, a to značně rozdílné co do nabídkové ceny, když nabídková cena vybraného dodavatele činila 2 181 105 625,36 Kč bez DPH a navrhovatele částku 3 628 350 000,00 Kč bez DPH.[34] Jedním z možných vysvětlení tohoto cenového rozdílu může být odlišné vyhodnocení (a nacenění) náročnosti rekonstrukce a s tím souvisejících rizik v nabídce navrhovatele. Pokud by byla zakázka zadána na plnění ve formě rozsáhlé demolice a novostavby, lze v takovém případě předpokládat jiný, resp. širší okruh soutěžitelů, a to jak v části design, tak v části build. Rekonstrukci objektů lze považovat za specifičtější a často náročnější plnění než novostavbu, na což ostatně poukazovali dodavatelé v rámci předběžných tržních konzultací. Jak bylo uvedeno v rozhodnutí o rozkladu 1, požadavky na to, co má být navrhnuto, představují vymezení předmětu plnění zakázky, o niž probíhá soutěž, a podléhají-li zásadním změnám po uzavření smlouvy, znamená to, že neproběhla reálná hospodářská soutěž o zakázku na to plnění, které zadavatel ve výsledku obdrží, ale na zakázku, jejímž předmětem je plnění jiné.

69.         Nad rámec uvedeného lze dodat, že otázka rekonstrukce Libeňského mostu byla výrazně politizovaným tématem, které bylo pod tlakem i drobnohledem veřejnosti. To nicméně nemůže zbavovat zadavatele odpovědnosti za to, aby byla veřejná zakázka plněna dle stanovených podmínek a dle zákona. Je to výlučně zadavatel, kdo vymezuje předmět plnění veřejné zakázky a specifikuje požadavky veřejné zakázky a za tyto též nese odpovědnost. Rovněž je odpovědností zadavatele, že tento nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 222 odst. 1 zákona. V neposlední řadě je zadavatel rovněž povinen zajistit, aby objektivní existence důvodů pro splnění výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, byla prokazatelná a přezkoumatelná.

70.         Dle výše uvedeného lze konstatovat, že postupem dle Studie 3 v daném případě došlo k podstatné změně závazku ze Smlouvy, resp. zadavatel tuto umožnil, ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona bez provedení zadávacího řízení, neboť došlo k takové změně veřejné zakázky, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně.

71.         V daném případě přitom nebylo prokázáno naplnění podmínek pro možnou aplikaci výjimek dle § 222 odst. 2 a 4 až 7 zákona, viz též body 283 a násl. napadeného rozhodnutí.Jak uvádí i odborná literatura: „zadavatel poruší povinnost dle odstavce 1 komentovaného ustanovení, pokud umožní změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, která je dle odstavce 3 komentovaného ustanovení podstatná, aniž by prokázal oprávnění k aplikaci některého z postupů definovaných zejména odstavců 4 až 7 komentovaného ustanovení“.[35]

72.         Celkovou povahu veřejné zakázky je dle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 15/2023‑197 ze dne 4. 4. 2024 potřebné posuzovat dle „dominantní (určující) povahy poptávaného plnění, kterým má být zadavatelův požadavek uspokojen“, tj. v nynějším případě optikou rekonstrukce. Ve vztahu k pojmu celková povaha veřejné zakázky půjde o dominantní, nosné prvky konkrétní veřejné zakázky, které jsou pro konkrétní zadavatelovy potřeby, jež mají být plněním veřejné zakázky uspokojeny, klíčové, a to bez ohledu na ty složky, které v jejím celkovém souhrnu nelze označit za charakteristické. Původní (iniciační) potřeba zadavatele dle zadávacích podmínek byla jasná – citlivá rekonstrukce mostních objektů.

73.         Studie přitom na str. 9 též uvádí: „Oblouková pole o třech kloubech z prostého betonu použitá u mostů X656 a V009 jsou považována za největší hodnotu stavby. Trojkloubové oblouky byly použity již u mostu Mánesova a Hlávkova. Klenba mostu X656 na libeňské straně je největší klenbou tohoto typu v Evropě“. Z uvedeného je zřejmé, že je zde dána i historická a estetická stránka, resp. potřeba. Cílem zadavatele tedy nebyla stavba (jakéhokoliv) mostu, ale potřeba rekonstrukce těchto historických mostních objektů, při zachování jejich podstatné části, od čehož bylo nakonec upuštěno a v daném případě došlo k podstatné změně závazku.

74.         Lze shrnout, že zadavatele v případě dovolávání se citovaných výjimek tíží břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Zadavatel ovšem tato břemena v proběhlém správním řízení neunesl a dané skutečnosti neprokázal. Rovněž lze uvést, že v daném případě nebyly prokázány ani důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující pokračování plnění smlouvy dle § 264 odst. 3 a 4 zákona.

K námitkám rozkladu vybraného dodavatele

75.         Vybraný dodavatel namítá (i) nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, jelikož se Úřad odklonil od předchozích závěrů bez odůvodnění. Uvedenou námitku je nutné odmítnout jako nedůvodnou.

76.         Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem i správním řádem. Napadené rozhodnutí bylo řádně a značně obsáhle (78 stran) odůvodněno, a to včetně uvedení všech rozhodných skutečností, podkladů pro jeho vydání, doplněného dokazování i úvah, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení a obsahuje též právní posouzení věci, včetně zdůvodnění změn předchozího závěru. Taktéž obsahuje vypořádání námitek účastníků správního řízení. Úřad posuzoval všechny zjištěné skutečnosti, hodnotil podklady podle své úvahy, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo (§ 50 odst. 4 správního řádu). Z napadeného rozhodnutí je patrné, že Úřad dospěl k předmětným závěrům dle doplněného dokazování, a to na základě celistvé mozaiky koherentních důkazů, které ve svém vzájemném souladu prokazují tvrzené skutečnosti. Napadené rozhodnutí je vystavěno na jasném, srozumitelném a uceleném argumentačním systému, z něhož rozumně plynou právní závěry (srovnej např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 989/08, nebo rozsudek NSS č. j. 9 As 221/2014-43). Napadené rozhodnutí netrpí nepřezkoumatelností. Pokud se Úřad od svých dříve učiněných úvah odklonil, učinil tak právě na základě nově provedených důkazů.

77.         Dle vybraného dodavatele se (ii) Úřad nezabýval tím, jak, kdy a v jaké formě mělo být o zakazovaných změnách rozhodnuto a též namítá opožděnost návrhu.

78.         Co se týče rozhodného okamžiku změny veřejné zakázky, je nutné uvést, že v nynějším případě nelze zcela jednoznačně a určitě „zapíchnout pomyslný špendlík“ do konkrétního bodu na časové ose případu, a označit, že v tento konkrétní moment došlo k podstatné změně veřejné zakázky a odkdy případně je pro postup vybraného dodavatele Studie 3 závazná (tj. je součástí Smlouvy). To ovšem není uloženému zákazu na újmu.

79.         Situace je časově nepřehledná, a to mj. i pro formu přijímání změnových listů ex post, jakož i z důvodu vícera hráčů, jež vstupují do rozhodovacího procesu při celkové kooperaci ohledně veřejné zakázky (zadavatel, vybraný dodavatel, správce stavby, zpracovatel Studie, Zastupitelstvo hlavního města Prahy a Rada hlavního města Prahy), nota bene když i zadavatel uvedl, že je pro něj určující doporučení Rady monitoringu. Z podkladů, které měl Úřad a má i předseda Úřadu, tedy nelze zcela jasně určit jedno konkrétní datum podstatné změny veřejné zakázky. Ostatně ani vybraný dodavatel rozhodné datum neuvádí, pouze zmatečně odkazuje na řadu dat, případně sám uvádí, že příčiny „vyvstaly v průběhu plnění veřejné zakázky“.[36]

80.         Je ovšem zřejmé, jak bylo výše uvedeno, že smluvní strany nyní postupují dle Studie 3. Ostatně zadavatel ani vybraný dodavatel v řízení neprokazují, že by postupovali dle jiné studie nebo jiného projektu.

81.         Z předložených podkladů a též přehledně shrnuté časové osy případu (viz zejm. body 259 a 272 napadeného rozhodnutí) lze konstatovat, že Studie 3 byla přijata Radou hl. m. Prahy dne 18. 12. 2023 Usnesením č. 2966. Dále lze vyčíst, že sám zadavatel uvedl,[37] že pro další postup na mostě X-656 a V009 bude rozhodovat na základě doporučení Rady monitoringu. Předmětné jednání Rady monitoringu se přitom uskutečnilo dne 22. 1. 2024. Lze tedy usuzovat, že zadavatel se po schválení Studie 3 Radou hl. m. Prahy a na základě daného doporučení Rady monitoringu následně závazně rozhodl pro postup dle Studie 3, což pak koresponduje s následujícími kroky – zastupitelstvo přejmenovalo „akci“ na „Stavba soumostí Libeňský most Praha 7 a 8“ aby to lépe odpovídalo skutečnému stavu, resp. postupu. Rovněž následovalo v únoru 2024 sdělení předsedy představenstva zadavatele do článku pro měsíčník Osmička,[38] v němž uvedl: „Rozhodli jsme se pro verzi, která bude znamenat náhradu podstatné části konstrukce za konstrukci novou, která bude v maximální možné míře udržovat vizuální parametry, kvůli kterým je most cenný“. Následovalo pak oznámení správce stavby o zrušení Studie 2 usnesením Rady hl. m. Prahy a jejím nahrazení Studií 3 i usnesení Úřadu městské části Praha 8 o zastavení společného územního a stavebního řízení, kde se uvádí, že byla schválena upravená studie, tj. Studie 3. K uvedenému je nutné doplnit, že jednotlivé kroky plnění, které korespondovaly se Studií 3, se děly i před samotným přijetím Studie 3, jelikož se nejedná o izolované události, ale o postupné plnění veřejné zakázky. K uvedeným datům lze též dodat, že je z těchto zřejmé, že návrh nebyl podán opožděně.

82.         K uvedenému lze odkázat i na výše zmíněný rozsudek Krajského soudu č. j. 62 Af 48/2017‑94 ze dne 1. 2. 2019 ve věci tzv. Trojského mostu, v němž soud konstatoval, že v tamějším případě „určení přesného okamžiku, kdy ke změně smlouvy o dílo došlo, je za řetězení shora rekapitulovaných postupně uskutečňovaných kroků podle zdejšího soudu nemožné; ke změně smlouvy došlo faktickým postupným konáním žalobce“. Dále pak uvádí: „Jestliže nemožnost určení přesného okamžiku změny smlouvy byla způsobena samotným žalobcem (zadavatelem), který místo formalizovaného procesu změny smlouvy dle ZVZ (za tam stanovených podmínek) smlouvu o dílo v části týkající se Trojského mostu podstatně změnil zcela mimo rámec ZVZ, nemůže se dovolávat toho, že nelze přesně určit okamžik takové změny.“ Uvedené závěry jsou relevantní i pro posouzení této věci.

83.         Lze dodat, že jsou to právě smluvní strany, resp. zadavatel, který v nynějším případě postupuje značně nečitelně, když není transparentně známo, co je v daném případě přesně projektováno a dle jakého podkladu, přičemž projekční práce jsou součástí plnění. Uvedený nečitelný postup přitom nemůže jít k tíži navrhovatele a případné nemožnosti kontroly postupu ze strany Úřadu. Tvrzení vybraného dodavatele, že Úřad popisuje situaci „nesrozumitelně“, tedy není namístě.

84.         Pokud vybraný dodavatel uvádí, že neexistuje o změně závazku žádný jednotlivý dokument, ke kterému by se dala změna časově a věcně vztáhnout, pak lze zopakovat, že absence písemné smlouvy (dodatku) nemůže sloužit k obcházení zákona. Přitom je to právě Studie 3, která hmatatelně, souhrnně a komplexně uvádí konkrétní změny a dopady na veřejnou zakázku. Navrhovatel pak návrhem na zákaz plnění napadá dohodu stran, jejímž obsahem je, že se budou Studií 3 řídit. Existence takové dohody byla ve správním řízení prokázána uceleným řetězcem nepřímých důkazů. Dokument zachycující změnu závazku výslovně tedy není třeba.

85.         Vybraný dodavatel i zadavatel sice ve správním řízení argumentují, že Studie 3 není závazná, ovšem po jejím schválení Radou hl. m. Prahy dne 18. 12. 2023 se již dle důkazních prostředků dále při plnění postupuje v souladu s jejím zněním, minimálně v části design.

86.         Dle posouzení shromážděných důkazních prostředků a zjištěných skutečností (viz výše) byly uvedené skutečnosti řádně posouzeny a na jejich základě byl učiněn uvedený závěr. Úřad i předseda Úřadu v souladu se zákonem hodnotí podklady podle své úvahy a přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo. Nelze přitom přiznat ochranu postupu příčícímu se zákonu. Zadavatel zde nepředestřel takové důkazní prostředky, které by prokazovaly jeho tvrzení o (ne)závaznosti Studie 3.

87.         Ohledně objektu V009 pak vybraný dodavatel uvádí, že ke změně veřejné zakázky dosud nedošlo a návrh je předčasný. Sám vybraný dodavatel ovšem v pozn. pod čarou č. 4 na straně 4 jeho rozkladu potvrzuje, že změna ohledně mostu V009 je projektována. Jak bylo již několikrát uvedeno v případě metody D&B jde o vzájemně provázané části, a změně v části design, bude pak odpovídat i změna ve stavební části. Nelze tedy přisvědčit, že by ke změně ještě nedošlo, pokud nastala změna dosud pouze v části design. Pro existenci změny závazku není v tomto případě nezbytné, aby všechny smluvené změny byly již uvedeny v život přímo na staveništi (tj. aby se začalo stavět či bourat). Lze přitom uvést, že dovolené (i drobné) změny závazku ve smyslu zákona jsou přípustné, a to i ve fázi projekčních prací, ovšem rozhodné je, zda se jedná o změny podstatně měnící závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku, tj. ve vztahu k původní specifikaci veřejné zakázky, k čemuž došlo v nynějším případě. Toto rozhodnutí tak nemá být vykládáno izolovaně tak, že jakékoliv změny v projekčních pracích znamenají automaticky změnu závazku.

88.         Dále vybraný dodavatel namítá, že (iii) závěry Úřadu o tom, jak a kdy mělo ke změně veřejné zakázky dojít, jsou vzájemně rozporné. K tomuto lze uvést, že ohledně rozhodného okamžiku již byla argumentace uvedena výše. Pro uložení zákazu plnění smlouvy není nutné určit přesné datum změny, pokud k tomuto nelze jednoznačně dospět, jak tomu bylo v nynějším případě (opět lze odkázat na rozhodnutí ve věci tzv. Trojského mostu), v případě, že je zřejmé, že návrh nebyl podán opožděně. V případě uložení zákazu plnění smlouvy je podstatné určení obsahu dané smlouvy či dodatku. To v nynějším případě zřejmé je, když text Studie 3, včetně dopadů na plnění dle Smlouvy je známý. Není přitom povinností ani úkolem Úřadu, aby přesné znění Studie 3 učinil součástí výroku rozhodnutí. Zákaz uložený v tomto řízení se týká pouze takové dohody o změně závazku, která byla napadena návrhem. I když nyní neznáme její doslovnou podobu, neboť není zachycena písemně, ale její existence byla prokázána toliko nepřímými důkazy, je jisté, že jde o dohodu vzniklou před vydáním napadeného rozhodnutí. Předmětem uloženého zákazu tak nejsou změny závazku, které v budoucnu teprve vzniknou. Předpokladem uložení zákazu plnění je totiž, aby ve správním řízení bylo prokázáno, že k uzavření takové dohody o změně závazku již došlo. To prokázáno bylo, jak je z napadeného rozhodnutí zjevné. Rovněž bylo prokázáno, že je podle této Studie 3 již postupováno. Napadeným rozhodnutím uložený zákaz plnění dle znění Studie 3 je tedy přiléhavý.

89.         Vybraný dodavatel s rozkladem předložil novou dohodu uzavřenou se zadavatelem o dalším postupu při realizaci díla ze dne 17. 7. 2025 (dále jen „Dohoda“). Uvedená Dohoda se týká objektu V009 a v čl. 2.2 a 2.3 uvádí:

„2.2 S ohledem na tuto skutečnost bylo ze strany Objednatele po provedené analýze rozhodnuto, že Zhotovitel provede na Mostě přes Vltavu ty stavební práce, které odpovídají původním zadávacím podmínkám Veřejné zakázky, přičemž dodatečně zjištěné nezbytné stavební práce, s nimiž původní zadání nepočítalo, tj. demolice oblouků, poprsních zdí, části pilířů, specializované zakládání a stavba nové nosné konstrukce mostu, budou zadány odděleně v zadávacím řízení / zadávacích řízeních v režimu ZZVZ.

2.3 Zhotovitel touto Dohodou vyjadřuje souhlas, že nebude realizovat ty části Díla podle Smlouvy, které se z důvodu nutnosti provedení rekonstrukce Mostu přes Vltavu ve větším rozsahu, než bylo původně zamýšleno, stanou neproveditelnými, resp. které je nutno z důvodu technických nebo technologických zahrnout do nově připravované veřejné zakázky (veřejných zakázek). Jedná se konkrétně o následující stavební práce:

• rámový most Holešovice – stavba nosné konstrukce předpolí (založení, spodní stavba, pokládka svrchních vrstev a příslušenství mostu zůstávají předmětem Smlouvy),
• rekonstrukce obloukových částí obloukového Mostu přes Vltavu, poprsních zdí a zhotovení roznášecí desky (odstrojení mostu, vymístění inženýrských sítí, demolice svrchních vrstev, následné uložení inženýrských sítí zpět na most, pokládka svrchních vrstev a příslušenství mostu zůstávají předmětem Smlouvy),
• nový inundační most na Libeňské straně – stavba nosné konstrukce (založení, spodní stavba, pokládka svrchních vrstev a příslušenství mostu zůstávají předmětem Smlouvy)

(společně jako „Méněpráce“)“.

90.         V bodě 43 rozkladu vybraný dodavatel uvádí: „[a]by se strany vypořádaly s těmito ničím nepodloženými spekulacemi úřadu stran dalšího postupu zadavatele ohledně stavebních prací (zejm.) na objektu V009, předkládá vybraný dodavatel úřadu nově uzavřenou dohodu omezující výslovně předmět veřejné zakázky s tím, že se z ní tyto práce vyjímají, resp. že je shoda obou stran, že stavební práce v rozsahu změny řešení mostu V009 nikdy nebyly sjednány. (…)“.

91.         Výše uvedenou Dohodu tedy vybraný dodavatel předkládá za účelem prokázání, že strany smlouvy upustily od svého nezákonného jednání. K tomu je třeba uvést zaprvé, že Dohoda není koncipována jako finální vynětí stavebních prací ze smlouvy o dílo, neboť v jejím čl. 3.3 se uvádí: „Smluvní strany se zavazují v případě potřeby uzavřít dodatek ke Smlouvě, kterým bude rozsah a finanční hodnota Méněprací formálně vypuštěna z předmětu plnění Smlouvy, přičemž kroky k uzavření takového dodatku začnou činit kroky ihned po zafixování projektového řešení v povolovacích procesech.“ (zvýraznění doplněno).

92.         Zadruhé, není zjevné, jakým způsobem má vypuštění části předmětu plnění původního závazku dle původního Smlouvy prokazovat, že bylo vypuštěno i plnění dle Dohody o změně závazku (tj. v rozsahu dle Studie 3), jejíž existence byla ve správním řízení prokázána.

93.         V nynějším případě však nelze odtrhávat část plnění dle veřejné zakázky, a to v tom smyslu, že by vybraný dodavatel provedl pouze část design, a část build už nikoliv. V tomto rozhodnutí bylo opakovaně uvedeno, že v případě D&B takto postupovat nelze. Již samotným vyčleněním podstatné části plnění build z veřejné zakázky se mění povaha veřejné zakázky z D&B na samostatný design, a část build tak bude realizována jinou veřejnou zakázkou. Též bylo uvedeno, že vybraný dodavatel odpovídá za řádné provedení díla jako celku, tj. to, co vybraný dodavatel vyprojektuje, má následně i postavit, jelikož za plnění obou uvedených částí nese plnou odpovědnost, což by bylo v případě realizace Dohody v tomto smyslu prolomeno. Tím však původně sjednaný závazek rovněž doznal podstatné změny, neboť kdyby zadavatel původně zadával v zadávacím řízení pouze část design, mohl by okruh dodavatelů být mnohem širší.

94.         Vybraný dodavatel též brojí proti tomu, že dle něj (iv) Úřad neuvádí, jaké změny veřejné zakázky ze Studie 3 vyplývají, přičemž zakázal i ty změny, jimiž se meritorně nezabýval.

95.         Lze se ztotožnit se závěrem dle napadeného rozhodnutí, že byly zjištěny a popsány podstatné změny ve vztahu k plnění ohledně dvou naprosto klíčových částí veřejné zakázky.

96.         Namítaný detailní seznam či rozbor veškerých povedených změn není v daném případě potřebný ani nezbytný. Napadeným rozhodnutím bylo zakázáno plnění Smlouvy v rozsahu odpovídajícím Studii 3, a to všech změn tam uvedených en bloc, což je řádná precizace výroku. Zadavatel a vybraný dodavatel obsah Studie 3 nepochybně detailně znají, ostatně tento zná i navrhovatel, když proti němu brojil návrhem. Není potřebné ani účelné detailně specifikovat všechny jednotlivé změny dle Studie 3. Ostatně takový seznam specifikovaných změn dle Studie 3 v proběhlém řízení nebyl schopen doložit ani vybraný dodavatel ani zadavatel. Opět lze zdůraznit, že zadavatel neuzavřel písemný dodatek ke Smlouvě, změnové listy projekční práce komplexně nedefinují, přičemž vybraný dodavatel dle „něčeho“ nadále postupuje v projekčních pracích. Zastřené jednání zadavatele nemůže jít v neprospěch navrhovatele a ani Úřad mu nemůže nečinně přihlížet, jinak by nebyla přiznána právní ochrana navrhovateli. Lze též uvést, že nynější správní řízení není řízením o přestupku a zadavatel měl povinnost prokazovat, že jeho postup je v souladu se zákonem.

97.         Úřad v nynějším případě nemá jinou možnost postupu, než k nějakému okamžiku prokázanou podstatnou změnu závazku ze Smlouvy „zastavit“, popsat zjištěné skutečnosti a zakázat její další plnění v rozsahu dle Studie 3. Nelze přitom postupovat tak, že by se zakázalo plnění dle Studie 3 pouze částečně, tj. jen např. část build, jak požaduje zadavatel, ale je potřebné zakázat plnění Smlouvy dle Studie 3 jako celek, neboť zadavatel zadal zakázku jako jeden celek. Paušální poukaz na zákaz plnění Smlouvy dle Studie 3 tedy nečiní výrok neurčitým ani nezakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.

98.         Vybraný dodavatel též namítá, že (v) Úřad zaměňuje projekční a stavební část plnění veřejné zakázky, které na sobě nutně nejsou závislé. K tomuto již byla předestřena argumentace opakovaně výše a lze na tuto pro stručnost odkázat.

99.         Rovněž lze doplnit, že nabídková cena byla naceněna jako komplex celkového díla jednou částkou. Ve Smlouvě sice jsou uvedeny částky projekčních, inženýrských a stavebních prací, ovšem vysoutěžená cena byla stanovena jako jeden celek a vybraný dodavatel může jednotlivé položky upravovat dle potřeb.

100.     Případná problematičnost či nemožnost případného dalšího opakovaného postupu v režimu D&B, jak nastiňuje vybraný dodavatel, není předmětem nynějšího řízení. Zvolení režimu provedení veřejné zakázky, stejně jako vymezení jejích podmínek, je zcela na zadavateli a na jeho odpovědnosti.

101.     Dle vybraného dodavatele dále Úřad nesprávně posoudil otázku celkové povahy veřejné zakázky, resp. jeho změny v kontextu § 222 zákona, když se pouze rozšířil rozsah bouracích prací a nemění se charakter plnění.

102.     Vybraný dodavatel nastiňuje debatu na téma, kolik procent bouracích prací je ještě podřaditelných pod rekonstrukci, nicméně takto případ posuzovat nelze. Výše v tomto rozhodnutí bylo detailně popsáno, k jakým navrhovaným změnám na základě Studie 3 došlo, a proč se již nemůže jednat o nepodstatnou změnu. Uvedené skutečnosti jsou přitom patrné i z vizualizací v bodech 54 a násl. tohoto rozhodnutí, když původní plán bouracích prací již byl mnohanásobně překročen. Detailně pak ohledně původně kalkulovaných prací lze odkázat na čl. 6.2 a 6.6 Studie. Na základě Studie 3 je zřejmé, že na uvedených objektech de facto již není v podstatě co rekonstruovat, když most X-656 je již zbořen a z mostu V009 mají dle Studie 3 zůstat pouze 3 patky mostu. Z citlivé rekonstrukce a zachování objektů se stává demolice a novostavba, případně dokonce volné tvarové repliky, v případě nového inundačního mostu pak nastává zkrácení z 8 polí na 3. Je zřejmé, že se nejedná pouze o kosmetické úpravy.

103.     Rovněž již bylo zmíněno, že v případě rekonstrukce historického objektu dopravní infrastruktury, který byl uzavřen pro nevyhovující stav, se jedná o jiné technologické postupy a úkony, než v případě (pouhé) novostavby. Veřejná zakázka byla zadána jako rekonstrukce, ovšem v nynější fázi již k rekonstrukci nedochází. V takovém případě bylo na místě zadání nové veřejné zakázky, nikoliv zvolit cestu podstatných změn závazku.

104.     Zadavatel ve Studii stanovil principy návrhu v čl. 5.2 (viz výše bod 51), kde se jasně uvádí „zachování a rekonstrukce“ obou mostů, přičemž u obou se uvádí, že se bude jednat o citlivou rekonstrukci, mj. se též uvádí, že budou zachovány kandelábry, nebo též detaily o sanaci povrchů madel a sloupků i výplní zábradlí a říms.

105.     Úřad též dle vybraného dodavatele nesprávně posoudil oddělitelnost změn ve smyslu § 222 odst. 5 zákona, resp. míru vzájemné souvislosti projekčních a stavebních prací. K dané námitce lze opět stručně zmínit, že vybraný dodavatel opomíná specifika D&B. Pokud se snaží vybraný dodavatel argumentovat tak, že není rozdílu mezi projektováním rekonstrukce a projektováním novostavby, pak tomuto názoru nelze přisvědčit. I z laického pohledu lze nepochybně konstatovat, že v projekčních pracích náročné rekonstrukce historického objektu bude rozdíl oproti projekci nového mostního objektu. Jelikož bylo konstatováno, že došlo k podstatné změně závazku ze Smlouvy, není již potřebné se detailně zabývat jednotlivými specifiky, jelikož daná podstatná změna dopadá na část design i build. K tomuto lze opět odkázat na závěry případu tzv. Trojského mostu, že při takovýchto případech nelze jednoduše uzavřít „chtěli jste most, máte most“, ale je potřeba dodržet specifika veřejné zakázky a smlouvy.

106.     Ohledně námitky neoddělitelnosti plnění ve smyslu § 222 odst. 5 zákona lze setrvat na závěrech napadeného rozhodnutí, viz bod 285. Zadavatel v řízení řádně netvrdil, ani neprokázal, že by změna v osobě dodavatele nebyla možná. Ostatně ohledně objektu V009 sám zadavatel s vybraným dodavatelem navrhují dle Dohody tyto práce vyčlenit do samostatné veřejné zakázky. Tudíž předpokládají oddělitelnost plnění i možnost zadání prací jinému dodavateli. Nelze tedy přisvědčit tvrzení vybraného dodavatele.

K námitkám rozkladu zadavatele

107.     Zadavatel v rozkladu namítá, že (i) Úřad nevymezil rozsah zákazu plnění smlouvy dle Studie 3. Napadené rozhodnutí je tak dle jeho názoru nejasné a neurčité.

108.     Uvedená námitka byla vypořádána výše v bodech 95 a násl. tohoto rozhodnutí. Lze setrvat na závěru, že napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné ani nicotné.

109.     Zadavatel též uvádí, že ohledně plnění, které nebylo předmětem Smlouvy (např. piazetta), se nejedná o změnu Smlouvy. K tomuto tvrzení lze uvést, že ohledně dotčených částí se jedná o rozšíření předmětu plnění dle Smlouvy. Tato jednotlivá plnění není nutné zde detailně zkoumat, jelikož byl závěr o podstatné změně závazku ze Smlouvy učiněn ve vztahu ke dvěma stěžejním mostním objektům. Nadto, ohledně případných staveb, které nebyly součástí plnění dle Smlouvy, se pak zákaz uložený napadeným rozhodnutím nijak nedotýká a není zadavateli na újmu, protože by nebyly ve smyslu Smlouvy plněny ani bez tohoto zákazu.

110.     Dle zadavatele se (ii) Úřad odklonil od závěrů předchozích rozhodnutí bez řádného odůvodnění. K uvedené námitce lze odkázat na závěry dle bodu 76 tohoto rozhodnutí. Lze opakovaně uvést, že Úřad rozhodl na základě doplněného dokazování a po posouzení veškerých důkazů v jejich vzájemné souvislosti.

111.     Dále zadavatel namítá, že (iii) napadené rozhodnutí nevypořádalo jeho argumentaci o a) charakteru projektu Design & Build, b) režimu Smlouvy dle podmínek FIDIC, c) změny u objektu X-656 jsou minoritní, ovšem zákaz by vedl k paralýze celého projektu.

112.     Uvedené námitce nelze přisvědčit. Napadené rozhodnutí i toto rozhodnutí obsáhle popsalo specifika a charakter postupu dle D&B i Smlouvy. Též ohledně zásadního objektu X‑656 byly popsány rozhodné skutečnosti. Není přitom povinností správního orgánu reagovat na každý dílčí argument uplatněný v podáních a ten obsáhle vyvrátit, úkolem je uchopit obsah a smysl argumentace a vypořádat se s ní (podpůrně srov. nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 201/04, I. ÚS 729/2000, nebo I. ÚS 116/05). Napadené rozhodnutí přitom řádně odůvodňuje přijaté závěry.

113.     Zadavatel namítá, že (iv) změna u objektu X-656 byla založena více než rok před schválením Studie 3, návrh proto nebyl podán v zákonné lhůtě. K tomuto lze též odkázat na vypořádání v bodech 78 a násl. tohoto rozhodnutí.

114.     Ohledně mostního objektu X-656 lze též dodat, že zboření mostu X-656 bylo důkazem o tom, že zadavatel umožnil změnu závazku v tom smyslu, že bude postupováno podle Studie 3. Aby totiž bylo možno dle Studie 3 postupovat, bylo třeba nejdříve most X-656 zbořit. Výsledná podoba mostu X-656 ovšem nebyla sjednána již dávno před uplynutím lhůty pro podání návrhu, jak tvrdí zadavatel. Je to právě až Studie 3, která stanoví, že se nový most X-656 postaví, v jaké podobě a specifikaci. Naprojektovaná a provedená demolice objektu ještě neznamená, že bylo závazně stanoveno a precizováno, že dojde ke stavbě nového mostního objektu, dle jakého projektu, jakou bude mít přesnou podobu a jakým postupem stavebních prací bude zhotoven (tj. v rovině design i build), nebo jak navazuje na zbytek díla. Je též myslitelné, že při rozhodnutí o demolici ještě nebyla učiněna dohoda ohledně těchto skutečností. Povinnost projektovat nový most dle zadané specifikace a následně jej dle projektu i postavit tak vzniká až s dohodou o tom, že Studie 3 se stane závazným podkladem, podle kterého má vybraný dodavatel postupovat. Existence této dohody byla ve správním řízení prokázána nepřímými důkazy, byť ji Úřad nemá k dispozici v písemné podobě. Změnový list č. 21 neřeší finální konkrétní podobu dotčeného mostu X-656 a závazně nespecifikuje konkrétní změny Smlouvy (a to ani v části design, ani build). Rovněž zadavatel neprojevil dostatečně jasnou a závaznou vůli k realizaci této změny, když sám uvedl, že pro další postup na mostě X-656 a V009 se bude rozhodovat na základě doporučení Rady monitoringu, které se uskutečnilo až dne 22. 1. 2024. Zadavatel tedy neprokázal, že by ke změně Smlouvy došlo k nějakému konkrétnímu datu, ostatně ani sám neuvádí, ke kterému datu nebo kterým úkonem přesně tak mělo dojít. Není tedy pravdivé tvrzení, že by Úřad zakazoval změnu již dříve přijatou a nyní toliko deklaratorně zachycenou ve Studii 3.

115.     Lze uzavřít, že finální podobu mostního objektu X-656, včetně toho, že nebude věrnou kopii původního mostu, pak detailně specifikuje až Studie 3. Zadavatelem odkazovaný změnový list č. 21 uvádí, že nastane „výměna obloukových pasů a mostů“. Až Studie 3 pak poskytuje komplexní „finální“ navržené řešení soumostí.

116.     Zadavatel uvádí, že rozsah demolice u mostu X-656 byl zvýšen jen o 10 až 15 %, což ovšem nijak nedokládá ani neprokazuje. Naopak na vizualizacích v bodech 54 a násl. tohoto rozhodnutí je patrné, jak zásadně se demoliční práce na daném mostu rozšířily.

117.     Zadavatel též namítá, že (v) napadené rozhodnutí postrádá analýzu změn plynoucích ze Studie 3 dle jednotlivých podmínek § 222 zákona. Ohledně namítaného lze setrvat na závěrech dle bodů 283 a násl. napadeného rozhodnutí. K celkové povaze veřejné zakázky lze přitom odkázat na vícero bodů tohoto rozhodnutí – zejm. body 34 a násl., 51, 56, 71, 73, 95 a násl., 102 až 106.

118.     Stran (ne)naplnění § 222 odst. 5 zákona lze aprobovat závěry dle bodu 285 napadeného rozhodnutí. V daném případě nebylo dostatečně tvrzeno a ani prokázáno, že by změna v osobě dodavatele nebyla možná, viz též výše bod 71 a násl. a body 105 a 106.

119.     Dále zadavatel uvádí, že v napadeném rozhodnutí chybí zdůvodnění možného rozdělení prací na objektu X-656. K tomuto se jen stručně doplňuje, jak bylo uvedeno, že je to právě zadavatel, kdo měl prokázat tvrzenou nedělitelnost prací. Ohledně mostního objektu V009 zadavatel potvrzuje, že po pečlivé přípravě může být toto plnění samostatně soutěženo. Není vůbec zřejmé, proč by po pečlivé přípravě nebylo možné takto postupovat i v jiných částech plnění, např. ohledně mostu X-656. Pokud tedy plnění ohledně mostu V009 je oddělitelné od původní veřejné zakázky, zadavatel nepředložil takové tvrzení a důkazy, které budou prokazovat, že ohledně mostu X-656 je situace natolik odlišná, že zde nebylo možné postupovat oddělením prací.  Ve vztahu k Dohodě a k objektu V009 zadavatel na str. 15 rozkladu v bodě 15 uvádí, že replika objektu V009 a její zhotovení nikdy nebylo předmětem Smlouvy, ovšem není zřejmé, proč tedy obdobné neplatí i ve vztahu k objektu X-656 a replika tohoto mostu taktéž nebyla předmětem Smlouvy a byla by tudíž samostatně soutěžena.

120.     Zadavatel tedy oprávněnost postupu dle § 222 odst. 4 až 7 zákona neprokázal.

121.     Zadavatel též namítá, že (vi) v napadeném rozhodnutí chybí zdůvodnění závěru, že u objektů X‑656 a V009 se nově bude jednat o novostavbu. Nelze přitom dospět k jinému závěru, když u mostu X-656 došlo k jeho celkové demolici a navrhována je stavba zcela nového mostu a u mostu V009 je zřejmé, že kromě zcela marginální části dojde taktéž k demolici a stavbě nového mostu. Podstatná je skutečnost, že povaha a rozsah prací dle původního zadání veřejné zakázky je diametrálně odlišný od prací nyní plánovaných a v daném případě se podstatně mění plnění veřejné zakázky. Viz výše body 34 a násl., 56, 60, 68 a 103 a násl. tohoto rozhodnutí.

122.     Rovněž co se týče (vii) potenciálního okruhu dodavatelů, bylo již uvedeno, že v případě (pouhé) novostavby lze předpokládat širší okruh zájemců, než v případě odborné a náročné rekonstrukce. Dle § 222 odst. 3 zákona postačuje pro naplnění hypotézy pouhá možnost ovlivnění účasti jiných dodavatelů v zadávacím řízení, účast jiných dodavatelů nemusí být prokázána.[39]

123.     Zadavatel dále obsáhle brojí[40] proti (viii) posouzení a vyhodnocení Studie 3, k čemuž lze uvést, že jak napadené rozhodnutí, tak i toto rozhodnutí komplexně posuzuje Studii 3 ve vztahu k předmětu sporu a na uvedených závěrech lze setrvat.

124.     Další námitkou zadavatele je, že Úřad vykládá pojem celková povaha veřejné zakázky v rozporu s judikaturou a rozhodovací praxí, zaměňuje pojmy celková povaha a předmět veřejné zakázky.

125.     Ohledně celkové povahy veřejné zakázky (jakožto rekonstrukce) již byla argumentace výše uvedena, a tato prostupuje celým tímto rozhodnutím. Zejména lze (nikoliv výlučně) odkázat na body 34, 35, 67, 72, 73 a 102 a násl. tohoto rozhodnutí a na body 241 a násl. i bod 279 napadeného rozhodnutí.

126.     Zadavatel uvádí, že Úřad směšuje oddělitelnost dodatečně zjištěných prací a/nebo nepředvídatelných změn v projekční i stavební části. Uvedené již bylo vypořádáno výše i v bodě 285 napadeného rozhodnutí se závěrem, že tvrzená výjimka dle § 222 odst. 5 nebyla v řízení prokázána, resp. zadavatel neunesl v této věci tzv. důkazní břemeno. Rovněž lze opět uvést, že ohledně objektu V009 zadavatel i vybraný dodavatel shodně naznali, že toto plnění oddělitelné je, ovšem v čem se tak zásadně odlišuje od jiných částí plnění, které již dle nich oddělitelné nejsou, vysvětleno nebylo.

127.     Dále zadavatel namítá, že (xi) Úřad nesprávně vyhodnocuje důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem na pokračování plnění Smlouvy. Nad rámec již uvedeného lze odkázat na body 296 a násl. napadeného rozhodnutí a lze zopakovat, že zadavatel nepřednesl taková tvrzení, která by prokazovala důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující pokračování plnění Smlouvy.

128.     Zadavatel argumentuje faktickou nemožností zajistit projekční práce jinou cestou, což v řízení nebylo prokázáno. Skutečnost, že předávání prací jinému případnému dodavateli bude komplikovanější nebo zdlouhavější než pokračování vybraného dodavatele, ovšem není důvodem hodným zvláštního zřetele ve smyslu zákona.

129.     Rovněž případné finanční vypořádání neprokazuje nemožnost z ekonomických důvodů, ani případný výběr nového správce stavby, resp. k tomuto zadavatel nepředkládá důkazy, které by prokazovaly, že by změna v osobě dodavatele působila zadavateli nepřiměřené důsledky. Dle § 264 odst. 3 zákona přitom ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za důvod hodný zvláštního zřetele pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy. Lze též konstatovat, že uložení zákazu plnění smlouvy a změna dodavatele vždy s sebou nesou i další finanční nároky či vícepráce. To ovšem neznamená, že by tím pádem nikdy nebylo možné uložit zákaz plnění. Tvrzení zadavatele v nynější věci jsou příliš obecná a nelze na ně přistoupit. Dá se též předpokládat, že v případě, že zadavatel provede nové zadávací řízení a řádně specifikuje dané plnění, proběhne nová soutěž, která může mít více účastnících se dodavatelů a může v konečném důsledku zadavateli přinést ještě výhodnější ekonomickou nabídku, než je původní komplikované plnění této veřejné zakázky, kde se účastnili jen dva dodavatelé. Námitce zadavatele tedy nelze přisvědčit.

130.     Nebylo blíže popsáno ani tvrzené „riziko zmaření výsledků dosavadních jednání s dotčenými subjekty“. Uvedená obecná tvrzení přitom zadavatel nijak nedokládá a neprokazuje.

131.     Ohledně provozování mostu V009 lze uvést, že i zadavatel potvrzuje, že doprava na tomto mostu je již nyní omezena. Nedokládá ovšem, že by dopravní situace kvůli tomuto omezení kolabovala, nebo že by tak nastalo v případě prodloužení tohoto omezení, když je doprava sice omezena, ale je řešena náhradní dopravou, k tomuto viz též bod 296 napadeného rozhodnutí. Lze uzavřít, že tvrzená omezení nedosahují takové intenzity, která by zakládala nutnost odložit zákaz plnění, příp. od něj zcela upustit. Případné komplikace s omezením dopravy na mostu měly být zadavateli známé a tuto skutečnost měl zvážit při svém postupu.

132.     Lze též zdůraznit, že zadavateli není ukládán zákaz plnění dle Smlouvy, ale pouze zákaz pokračovat v plnění Smlouvy v rozsahu změn dle Studie 3.

K námitkám dle repliky zadavatele

133.     Zadavatel dále ve své replice k vyjádření navrhovatele odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-25643/2025/162 ze dne 14. 7. 2025 ohledně celkové povahy veřejné zakázky. Lze konstatovat, že uvedené rozhodnutí není s nynějšími závěry v rozporu. Jednak bylo uzavřeno, že v nynějším případě nebyla zachována celková povaha veřejné zakázky a též bylo výše popsáno, že zadavatel měl předem řadu informací o tom, že provést rekonstrukci tak, jak požadoval, bude značně problematické, pokud vůbec možné. Též lze s odkazem na bod 35, 84 a 114 výše zdůraznit, že souhrnné celkové řešení jak v části design, tak i build obsahuje až Studie 3, když do schválení této studie nebylo zřejmé, jak se navrhuje dále v projektu komplexně postupovat, pouze byly dohadovány a zveřejněny částečné úkony, bez závazného plánu budoucí realizace.

134.     Lze tedy souhrnně uvést, že námitky vybraného dodavatele a zadavatele uvedené v rozkladech nebyly shledány důvodnými. Napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu se zákonem.

Závěrečné shrnutí

135.     Závěrem lze opakovaně uvést a shrnout, že v daném případě bylo prokázáno, že již před samotným zahájením veřejné zakázky zde byly značné pochybnosti stran realizovatelnosti rekonstrukce předmětných objektů. Zadavatel byl ovšem ochoten podstoupit toto značné riziko a veřejnou zakázku zadal na „citlivou rekonstrukci“ metodou D&B. Při postupu metodou D&B v případě rekonstrukce, je riziko podstatných změn závazku vyšší, což se v nynějším případě i projevilo. Zadavatel přitom v daném případě postupuje značně nepředvídatelně a nečitelně, když vyhotovuje změnové listy, které až ex post zachycují dohodnutý postup, a to ani ne ve všech detailech. Stejně tak stále není ochoten označit, podle jaké studie vlastně probíhají veškeré nynější práce, zejména ty v části design. Pokud jsou dávány pokyny správcem stavby k činnostem dle Studie 3, pak je nazývá posouzením možného postupu, ačkoliv je zřejmé, že aby bylo možné požádat o stavební povolení, musí být zřejmé, co se bude vlastně stavět. Z tohoto důvodu musí probíhat projekční práce dle konkrétní varianty. S ohledem na již proběhlé demolice, to nemůže být realizace toho, co bylo původně vysoutěženo.

136.     Uvedené skutečnosti a jednání přitom nemohou jít k tíži navrhovatele (ani Úřadu při vykonávání dozoru nad dodržováním zákona). Lze zdůraznit, že je potřeba chránit hospodářskou soutěž a když zadavatel zadá veřejnou zakázku dle specifikovaného plnění, uzavře s vybraným dodavatelem na takové plnění smlouvu a následně závaznou specifikaci zásadně změní, nelze jeho postup ponechat bez odezvy. V nynějším případě přitom byl předložen ucelený obraz o postupné změně předmětu plnění, včetně změny povahy veřejné zakázky, a to až do fáze, když se z citlivé rekonstrukce historických objektů stala drtivá demolice a novostavba. Uvedenému postupu nelze přiznat právní ochranu.

VII.        Závěr

137.     Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, nebyly shledány důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1
2. EUROVIA CZ a.s., U Michelského lesa 1581/2, 140 00 Praha 4
3. Metrostav TBR a.s., Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Územní rozhodnutí Úřadu Městské části Praha 8, č. j. OV/2004/3257/Bau; ve spise položka č. 28, příloha č. 7. Toto rozhodnutí obsahuje i rozhodnutí o námitce účastníka řízení, kterým je občanské sdružení Za krásnou Prahu, přičemž toto občanské sdružení mj. v námitkách uvedlo i: „Obnova mostů je nutná, s ohledem na veřejný zájem je však nezbytné upřednostnit jeho opravu před demolicí.“

[2] Dostupné zde:

https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/p:vz:query=REKONSTRUKCE%20SOUMOST%C3%8D%20LIBE%C5%87SK%C3%9D%20MOST%2C%20PRAHA%207%20A%208/detail-zakazky/N006-20-V00028336/zadavaci-dokumentace.

[3] Změnové formuláře zveřejněny zde: https://vvz.nipez.cz/formulare-zakazky/Z2020-037366.

[4] Reportáž dostupná online: https://www.youtube.com/watch?v=f3o10gcHBfg.

[5] Záznam z workshopu dostupný online: https://video.aktualne.cz/dvtv/zive-co-dal-s-libenskymmostem-technicka-rada-pro-mostniobj/r~ba9c4a3e4ec411e894960cc47ab5f122/?redirected=1525435829.

[6] Ve spise položka č. 74.

[7] V čl. 5.1 Požadavků objednatele zadavatel připustil, ovšem nevyžadoval, stanovené odchylky od Studie, ty se ovšem nedotýkají zde citovaných požadavků Studie.

[8] Ve spise položka č. 76.

[9] Ve spise položka č. 119 a její přílohy, č. 123 a její příloha.

[10] Ve spise položka č. 123, příloha č. 1.

[11] Ve spise položka č. 4, příloha č. 1.

[12] Viz usnesení č. j. ÚOHS-43963/2024/524 ze dne 19. 11. 2024 a č. j. ÚOHS-45841/2024/524 ze dne 29.11.2024.

[13] Sdělení zadavatele k usnesení ÚOHS ze dne 13. 12. 2024, zaevidováno pod č. j. ÚOHS-48406/2024/500.

[14] Ve spise položka č. 1, příloha č. 1.

[15] Ve spise položka č. 5, příloha č. 1.

[16] Ve spise položka č. 8, příloha č. 34.

[17] Ve spise položka č. 3, příloha č. 3; dostupné online zde: https://www.mesicnikosmicka.cz/02-2024/strana-4.

[18] Ve spise položka č. 3, příloha č. 1; dostupné online zde: https://www.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/bourani-libenskeho-mostu-zacne-na-konci-dubna-rozhodl-magistrat-1413735.

[19] Ve spise položka č. 3.

[20] Ve spise položka č. 5.

[21] Ve spise položka č. 185, příloha č. 1.

[22] Ve spise položka č. 33, příloha č. 5; dostupné online zde: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-foto-jde-k-zemi-zacalo-bourani-casti-libenskeho-mostu-40466448.

[23] Ve spise položka č. 33, příloha č. 1; dostupné online zde: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/bourani-libensky-most-demolice-zacatek.A240403_172559_praha-zpravy_baky. Zde se též uvádí: „O den dříve se ukázalo, že rozhodnutí most zbourat bylo správné, protože už při přípravných prací se část konstrukce začala hroutit (…) Odborníci, tzv. rada monitoringu, se proto nakonec odklonili od původního plánu inundační most podepřít konstrukcí. Tato možnost by podle nich byla nevýhodná časově i finančně. Náklady by mohly dosáhnout až stovek milionů a realizace podpěr by mohla trvat i několik měsíců. Přistoupilo se proto nakonec k demolici.“

[24] Ve spise položka č. 33, příloha č. 10; dostupné online zde: https://libenak.eu/aktualni-informace/demolice-mostu-pres-ulici-storchova-v-casti-libenskeho-soumosti-si-vyzada-kratkodobe-dopravni-omezeni/.

[25] Ve spise položka č. 185, příloha č. 4; dostupné online zde: https://www.prahain.cz/politika/martin-jedlicka-top-09-citliva-rekonstrukce-libenskeho-mostu-formou-demolice-18194.html.

[26] Ve spise položka č. 33, příloha č. 7-9.

[27] Ve spise položka č. 127, příloha č. 2.

[28] Ve spise položka č. 162, příloha č. 1.

[29] Ve spise položka č. 154.

[30] Ve spise položka č. 77 a její přílohy a položka č. 127, přílohy č. 3, 4 a 5.

[31] Včetně zveřejněných změnových listů č. 54, 55 a 58 pak činí tato částka přes 117 mil. Změnové formuláře jsou zveřejněny zde: https://vvz.nipez.cz/formulare-zakazky/Z2020-037366.

[32] Rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0005/2017/VZ-0897/2017/321/EDo ze dne 15. 3. 2017. Následně potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 48/2017-94 ze dne 1. 2. 2019 a rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 53/2019-69 ze dne 27. 4. 2021.

[33] Za uvedený delikt byla tamějšímu zadavateli uložena pokuta ve výši 11 000 000 Kč.

[34] Zveřejněno zde: https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/p:vz:query=REKONSTRUKCE%20SOUMOST%C3%8D%20LIBE%C5%87SK%C3%9D%20MOST%2C%20PRAHA%207%20A%208/detail-zakazky/N006-20-V00028336/vysledek.

[35] ŠEBESTA, M., NOVOTNÝ, P., MACHUREK, T., DVOŘÁK, D. a kol. § 222 [Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1325.

[36] Viz bod 37 rozkladu vybraného dodavatele.

[37] Dle záznamu z projednání zjištěných skutečností na mostě X-656 ze dne 11. 1. 2024.

[38] Článek „Libeňský most půjde k zemi. Havárie zastavila tramvaje“. Ve spise položka č. 3, příloha č. 3; dostupný online zde: https://www.mesicnikosmicka.cz/02-2024/strana-4.

[39] Lze též podpůrně odkázat na zápis z 10. zasedání Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 25. 1. 2024, kde se uvádí: „A těch 16 společností se zajímalo v předtržní konzultaci o to, jestli to bude stavba prakticky nového mostu, to co tady dneska vidíme, anebo jestli to opravdu má být citlivá rekonstrukce, která prakticky nejde udělat. A bylo jim řečeno, že tam má být ta citlivá rekonstrukce, takže se přihlásily pouze dvě společnosti ze 16“.

[40] Viz str. 14 a násl. rozkladu zadavatele.