číslo jednací: 35825/2025/161
spisová značka: R0117/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | D0 stavba 511, Běchovice – D1 – Kontrolní zkoušky objednatele |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 29. 9. 2025 |
| Související rozhodnutí | 28843/2025/500 35825/2025/161 |
| Dokumenty |  2025_R0117.pdf 299 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0117/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-35825/2025/161 |
|
Brno 29. 9. 2025 |
V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 18. 8. 2025, podaném navrhovatelem
- CONSULTEST s.r.o., IČO 25346784, se sídlem Medkova 974/4, 627 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 11. 1. 2023 Mgr. Radkem Zapletalem, advokátem, ev. č. ČAK 09253, IČO 66250871, se sídlem Arne Nováka 3/4, 602 00 Brno,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0434/2025/VZ, č. j. ÚOHS-28843/2025/500 ze dne 1. 8. 2025, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 20. 6. 2025 na návrh z téhož dne výše označeného navrhovatele ve věci návrhu z téhož dne na uložení zákazu plnění „Smlouvy na opakující se služby“ č. 02PT-008226 uzavřené dne 21. 5. 2025 mezi
zadavatelem
- Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4,
a vybraným dodavatelem
- TPA ČR, s.r.o., IČO 25122835, se sídlem Vrbenská 1821/31, 370 06 České Budějovice,
na veřejnou zakázku „D0 stavba 511, Běchovice – D1 – Kontrolní zkoušky objednatele“ zadávanou na základě „Výzvy k podání nabídky“ ze dne 15. 4. 2025 v dynamickém nákupním systému „Provádění kontrolních zkoušek objednatele/správce stavby na stavbách ŘSD“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 8. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 8. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-033726 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 8. 2022 pod ev. č. 465441-2022,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0434/2025/VZ, č. j. ÚOHS-28843/2025/500 ze dne 1. 8. 2025
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad obdržel dne 20. 6. 2025 návrh navrhovatele z téhož dne na uložení zákazu plnění „Smlouvy na opakující se služby“ č. 02PT-008226 uzavřené dne 21. 5. 2025 (dále jen „smlouva“) mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „zákon“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.
II. Napadené rozhodnutí
2. Úřad rozkladem napadeným rozhodnutím rozhodl tak, že se návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí k údajné nejednoznačnosti hodnoticího kritéria „Vzdálenost laboratoře od stavby“ Úřad uvedl, že vymezení daného kritéria shledává zcela jednoznačným; zadavatel bude jednoduše řečeno hodnotit, zda nejrychlejší trasa (ať už jakákoli – zadavatel v tomto ohledu nestanovil žádnou limitaci vyjma toho, že nebude zohledněn provoz) dosáhne či přesáhne limit 90 minut a podle toho přidělí příslušné bodové ohodnocení (0 nebo 5 bodů). Ohledně interpretace daného kritéria evidentně neměl pochybnosti ani navrhovatel, který v rámci nabídky doložil trasu vedoucí po dálnici D1, kdy dojezdová doba činí 1 hod 47 minut, přičemž tato doba byla i ověřena a hodnocena zadavatelem, jak se podává z oznámení o výběru dodavatele či protokolu o hodnocení a posouzení nabídek.
4. Úřad pak k námitce protichůdných zájmů vybraného dodavatele konstatoval, že lze bezpochyby souhlasit se zadavatelem, že tvrzení navrhovatele jsou k šetřené věci zcela irelevantní, neboť zhotovitelem stavby „D0 stavba 511, Běchovice – D1“, na níž mají být prováděny kontrolní zkoušky poptávané v rámci šetřené veřejné zakázky, není společnost STRABAG a.s. ani jiná společnost spadající do navrhovatelem zmiňovaného koncernu, nýbrž společnosti EUROVIA CZ a.s., Stavby mostů a.s., PORR a.s. a PORR Bau GmbH.
III. Námitky rozkladu
5. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 1. 8. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 18. 8. 2025, byl podán v zákonné lhůtě. Navrhovatel brojí proti napadenému rozhodnutí pro údajnou nesprávnost závěrů Úřadu o jednoznačném a srozumitelném stanovení dodatečného hodnoticího kritéria a o neexistenci pochybení postupu zadavatele při posouzení tvrzených protichůdných zájmů vybraného dodavatele ve smyslu § 79 odst. 1 zákona.
6. Navrhovatel konkrétně shledává nesprávný závěr Úřadu, že zadavatel stanovil hodnoticí kritérium „Vzdálenost laboratoře od stavby“ jednoznačně a srozumitelně i přesto, že nevzal v úvahu existenci funkcionality webové aplikace mapy.com umožňující definovat pro stanovení trasy jízdy a doby jízdy z místa A do místa B ve variantě „Rychlá“ (bez zohlednění provozu) další dvě podmožnosti, a to (i) možnost vyhnout se placeným úsekům a (ii) možnost vyhnout se dálnicím. Volba těchto možností ovlivňuje dle navrhovatele jak volbu trasy jízdy, prováděnou aplikací mapy.com, tak dojezdovou dobu, a má tedy přímý dopad na výhodnost nabídky uchazeče. Z podaných nabídek nelze zjistit dříve než při samotném jejich hodnocení, jaký subparametr varianty „Rychlá“ (bez zohlednění provozu) tohoto hodnoticího kritéria byl u jednotlivých uchazečů při formulování jejich nabídky nastaven. Toto hodnoticí kritérium tak, jak bylo zadávací dokumentací definováno, není dle navrhovatele transparentní, neboť neskýtá záruku „stejného metru“ při hodnocení podaných nabídek.
7. Navrhovatel právní posouzení této otázky Úřadem, stejně jako s ní spojené otázky možnosti navrhovatele brojit již dříve proti takto formulovanému hodnoticímu kritériu, shledává nesprávným. Navíc, pokud se Úřad v napadeném rozhodnutí věcné polemice s argumentací navrhovatele k této otázce v jím podaných námitkách bez dalšího vyhýbá toliko odkazem na účelovost navrhovatelovy argumentace, je napadené rozhodnutí dle navrhovatele v tomto ohledu i nepřezkoumatelné.
8. Navrhovatel dále namítá, že v případě vybraného dodavatele se jedná o účastníka zadávacího řízení, který se zadávacího řízení účastnil v protichůdném zájmu. Pokud Úřad v napadeném rozhodnutí tuto navrhovatelem nastolenou otázku nevyhodnotil jako relevantní pro zadávací řízení, posoudil věc dle navrhovatele nesprávně. Pokud navrhovatel poukazoval na to, že protichůdnost hospodářského zájmu vybraného dodavatele a jeho ovládající osoby může zakládat nedostatek technické kvalifikace dodavatele, pak není dle navrhovatele důvodné takovou námitku navrhovatele shledávat za neopodstatněnou jen proto, že navrhovatel nepředložil konkrétní skutečnosti a důkazy prokazující, že vybraný dodavatel skutečně jedná v případě posuzované veřejné zakázky v protichůdném zájmu.
Závěr rozkladu
9. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání, případně aby napadené rozhodnutí změnil a uložil zadavateli zákaz plnění dotčené smlouvy.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
10. Dne 22. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele, v němž se v celém rozsahu ztotožňuje s napadeným rozhodnutím.
11. Zadavatel poukazuje, že navrhovatel pouze opakuje tvrzení, jež však byla vyvrácena Úřadem v prvostupňovém řízení. Podaný rozklad dle zadavatele neobsahuje žádnou novou argumentaci, proto zadavatel v plném rozsahu odkazuje na své vyjádření k návrhu, jehož obsah stručně rekapituluje.
12. Zadavatel závěrem navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad navrhovatele zamítl.
13. Vybraný dodavatel se k rozkladu navrhovatele nevyjádřil.
IV. Řízení o rozkladu
14. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
15. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.
V. K námitkám rozkladu
16. Úvodem k námitce navrhovatele, že je napadené rozhodnutí nesprávné a nepřezkoumatelné, uvádím, že se s ní neztotožňuji.
17. Otázka přezkoumatelnosti rozhodnutí byla opakovaně řešena i soudní judikaturou, například lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 102/2013-165 ze dne 10. 12. 2015 nebo na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 291/2015-26 ze dne 2. 6. 2016.
18. Napadené rozhodnutí pak shledávám ve světle uvedené judikatury z hlediska skutkových zjištění i jejich právního posouzení plně přezkoumatelným. Je totiž postaveno na zákonných ustanoveních, obsahuje důkazy pro podporu tvrzených skutečností a úvahy Úřadu v něm obsažené jsou zcela zřejmé, logické a konzistentní. Úřad zjistil stav věci dostatečně a nad jakékoli důvodné pochybnosti, aby mohl učinit kvalifikované závěry o zákonnosti postupu zadavatele. Úřad jasně konstatoval, že vymezení daného hodnoticího kritéria zadavatelem bylo jednoznačné a srozumitelné. Dostatečně také odůvodnil, proč argument navrhovatele protichůdnými zájmy vybraného dodavatele považuje ve věci za zcela irelevantní. Důvody, pro které Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, jsou zřejmé a lze je v řízení o rozkladu přezkoumat. Ostatně i sám navrhovatel s nimi polemizuje.
K namítanému hodnoticímu kritériu
19. Navrhovatel v rozkladu obdobně jako v návrhu brojí proti hodnoticímu kritériu „Vzdálenost laboratoře od stavby“, k němuž setrvává na názoru, že je zadavatel nestanovil jednoznačně a srozumitelně, když nevzal v úvahu existenci funkcionality webové aplikace mapy.com umožňující definovat pro stanovení trasy jízdy a doby jízdy z místa A do místa B ve variantě „Rychlá“ (bez zohlednění provozu) další dvě podmožnosti, a to (i) možnost vyhnout se placeným úsekům a (ii) možnost vyhnout se dálnicím.
20. Úřad skutkové okolnosti týkající se vymezení tohoto hodnoticího kritéria přehledně popsal v bodech 41 až 44 napadeného rozhodnutí.
21. Lze shrnout, že zadavatel stanovil jako hodnoticí kritéria nabídkovou cenu s váhou 95 % a „Vzdálenost laboratoře od stavby“ s váhou 5 %. K hodnoticímu kritériu „Vzdálenost laboratoře od stavby“ pak specifikoval, že bude hodnocena dojezdová doba z konkrétního pracoviště laboratoře použitého k plnění předmětu veřejné zakázky na stavbu. K tomu podrobněji uvedl: „Hodnota dojezdové doby bude ověřena pomocí webu mapy.com, kde budou jednotlivě zadány adresy místa všech uvažovaných pracovišť příslušných zkušebních laboratoří a místo stavby určené zadavatelem takto: GPS z mapy: 50.0339156N, 14.6269503E umístění na ulici: K Uhříněvsi (mezi Uhříněves a Královice), na mapy.com bude použit režim trasy ‚Rychlá‘ (bez zohlednění provozu).
V případě, kdy místa všech uvažovaných pracovišť laboratoří (myšleno každé jednotlivé pracoviště), které se budou podílet na plnění této veřejné zakázky, budou v dojezdové době od místa stavby určeném zadavatelem do 90 minut (včetně), potom Účastník obdrží v rámci hodnocení tohoto kritéria 5 bodů.
V případě, kdy kterékoli místo pracoviště laboratoře, které se bude podílet na plnění této veřejné zakázky, bude v dojezdové době od místa stavby určeném zadavatelem více než 90 minut, potom Účastník obdrží v rámci hodnocení tohoto kritéria 0 bodů.“
22. Právní posouzení této námitky Úřad provedl dostatečně v bodech 54 až 58 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry se ztotožňuji, jelikož mám za to, že v nich Úřad přesvědčivě vysvětlil, proč dané námitce navrhovatele nemohl dát za pravdu.
23. Konkrétně v bodě 56 napadeného rozhodnutí Úřad shrnul, že zadavatel stanovil, že v rámci kritéria hodnocení „Vzdálenost laboratoře od stavby“ bude hodnocena dojezdová doba z konkrétního pracoviště laboratoře na stavbu, přičemž tato doba bude ověřena pomocí webu mapy.com za použití režimu trasy „Rychlá“ (bez zohlednění provozu). Pro tyto účely zadavatel v čl. 7.7. Výzvy zároveň stanovil, že nabídka musí mj. obsahovat doložení vzdálenosti laboratoře (všech jednotlivých pracovišť) od stavby, a to prostřednictvím printscreenu z webu mapy.com.
24. Z výše popsaného jsem přesvědčen, že zadavatel dané kritérium vymezil jednoznačně a srozumitelně. Jak přehledně zrekapituloval Úřad, zadavatel bude jednoduše řečeno hodnotit, zda nejrychlejší trasa (ať už jakákoli – zadavatel v tomto ohledu nestanovil žádnou limitaci vyjma toho, že nebude zohledněn provoz) dosáhne či přesáhne limit 90 minut a podle toho přidělí příslušné bodové ohodnocení (0 nebo 5 bodů).
25. Námitka navrhovatele, že zadavatel nevzal v úvahu dvě podmožnosti, a to (i) možnost vyhnout se placeným úsekům a (ii) možnost vyhnout se dálnicím, jejichž volba ovlivňuje jak volbu trasy jízdy, prováděnou aplikací mapy.com, tak dojezdovou dobu, a má tedy přímý dopad na výhodnost nabídky uchazeče, je tak zcela irelevantní. Zadavatel se prostě rozhodl bonifikovat 5 body takovou nabídku, u níž „Vzdálenost laboratoře od stavby“ nepřesáhne 90 minut (bez zohlednění provozu). Volba trasy tak (včetně navrhovatelem zmíněných podmožností) byla zcela na uvážení dodavatele.
26. Jinými slovy pro zadavatele je při hodnocení dle tohoto kritéria zcela nepodstatné, jakou dodavatel zvolí trasu, zda se vyhne placeným úsekům či dálnicím, nebo nikoli. Pro zadavatele je pouze rozhodné, zda se dodavatel při své volbě trasy „vejde“ do 90 minut, pak má nárok na bonifikaci 5 body. V opačném případě, když dojezdová doba přesáhne 90 minut, dodavatel v tomto kritériu dostane 0 bodů. Takové vymezení kritéria a jeho bodového hodnocení nezakládá žádné pochybnosti o jeho transparentnosti.
27. Navrhovatelovo zpochybňování „stejného metru“ při hodnocení podaných nabídek zadavatelem je rovněž neopodstatněné. Každý dodavatel může zvolit trasu dle vlastního uvážení při vědomí toho, že 5 bodů obdrží pouze tehdy, když dojezdová doba nepřesáhne 90 minut. Opakuji, že takové vymezení hodnoticího kritéria je tak zcela transparentní, jednoznačné a srozumitelné.
28. Ostatně, jak správně poukázal Úřad, ohledně interpretace daného kritéria evidentně neměl pochybnosti ani navrhovatel, který v rámci nabídky doložil trasu vedoucí po dálnici D1, kdy dojezdová doba činí 1 hod 47 minut, přičemž tato doba byla i ověřena a hodnocena zadavatelem, jak vyplývá z oznámení o výběru dodavatele či protokolu o hodnocení a posouzení nabídek. Navrhovatel ani nikterak nerozporuje, že by vzdálenost jeho laboratoře mohla být při využití jiného nastavení tohoto hodnoticího kritéria v hranici 90 minut, ani že by laboratoře vybraného dodavatele tuto hranici snad měly překročit.
29. Ze zprávy o hodnocení nabídek, resp. její přílohy „Ověření dojezdové doby jednotlivých pracovišť – printscreeny z mapy.com“ je rovněž patrné, že zadavatel ověřoval dojezdovou dobu v režimu trasy „Rychlá“ (bez zohlednění provozu) bez ohledu na to, jakými typy silnic příslušná trasa vede, tzn. rozhodující byl pouze časový údaj nejrychlejší trasy.
30. V návaznosti na výše popsané proto námitku navrhovatele, že hodnoticí kritérium „Vzdálenost laboratoře od stavby“ nebylo stanoveno jednoznačně, srozumitelně a transparentně, odmítám jako zcela neopodstatněnou. Ostatně její relevanci již zcela vyvrátil Úřad v bodech 54 až 58 napadeného rozhodnutí, jak bylo rozebráno výše.
31. Stejně tak Úřad v bodech 64 a 65 napadeného rozhodnutí vyvrátil i námitku navrhovatele zpochybňující závěr Úřadu, že navrhovatel mohl a měl proti tomuto hodnoticímu kritériu brojit již dříve. Plně se totiž ztotožňuji s Úřadem, že údajná nesprávnost hodnoticího kritéria „Vzdálenost laboratoře od stavby“ měla být namítána do konce lhůty pro podání nabídek, nikoli až po oznámení výběru dodavatele (tvrzená nezákonnost zadávacích podmínek se zcela jistě nemohla projevit až v pozdější fázi zadávání veřejné zakázky – zde hodnocení nabídek).
K námitce protichůdných zájmů vybraného dodavatele
32. Navrhovatel dále namítá, že se v případě vybraného dodavatele jedná o účastníka zadávacího řízení, který se zadávacího řízení účastnil v protichůdném zájmu ve smyslu § 79 odst. 1 zákona. Navrhovatel tuto svou námitku odůvodňuje tím, že je dle něj vybraný dodavatel součástí koncernového podnikatelského seskupení (zahrnujícího i společnost STRABAG a.s., která je zhotovitelem řady stavebních prací pro zadavatele) a jako takový nemůže mít postavení nezávislé laboratoře. Navrhovatel tak setrvává na názoru, že zadavatel pochybil, pokud u vybraného dodavatele neposoudil, resp. nevyhodnotil protichůdné zájmy dle dotčeného ustanovení zákona. Posouzení této otázky Úřadem jako irelevantní tak navrhovatel považuje za nesprávné.
33. Právní posouzení této námitky Úřad provedl v bodech 59 až 63 napadeného rozhodnutí, s nimiž souhlasím.
34. V prvé řadě Úřad v bodě 60 napadeného rozhodnutí vhodně upozornil, že ustanovení § 79 odst. 1 věty druhé zákona, jež stanoví, že zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky, je koncipováno jako oprávnění zadavatele, nikoli jeho povinnost. Již na základě této okolnosti tedy nelze spatřovat porušení zákona zadavatelem ve skutečnosti, že v zadávacích podmínkách veřejné zakázky nevyloučil účast (slovy navrhovatele) „koncernových“ dodavatelů na veřejné zakázce.
35. Rovněž komentář k § 79 odst. 1 věty druhé zákona (viz Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online) výslovně uvádí: „I v případě, že zadavatel tyto protichůdné zájmy dodavateli prokáže, není dána zákonná povinnost k vyloučení takového dodavatele. Je toliko na zvážení zadavatele, zda jeho důkazní pozice je pro daný krok dostatečně silná a zda s ohledem na ostatní okolnosti k takovému kroku přistoupí či nikoliv.“
36. Z výše řečeného je patrné, že i kdyby u vybraného dodavatele existovalo podezření na jeho protichůdné zájmy se zájmy zadavatele, bylo by zcela na zvážení zadavatele, zda ustanovení § 79 odst. 1 věty druhé zákona využije, navíc by to musel být právě zadavatel, kdo by byl povinen tyto protichůdné zájmy vybranému dodavateli prokázat. Každopádně by volba aplikace § 79 odst. 1 věty druhé zákona byla výhradně na rozhodnutí zadavatele. Žádný jiný subjekt, ať už jiný dodavatel včetně navrhovatele, ba ani Úřad však v žádném případě nemůže zadavatele k využití tohoto ustanovení zákona povinovat.
37. Už z výše popsaných důvodů je námitka navrhovatele ohledně dovozovaných protichůdných zájmů vybraného dodavatele nedůvodná.
38. Její absolutní neopodstatněnost je pak již jen umocněna upozorněním Úřadu v bodě 62 napadeného rozhodnutí, v němž je potvrzeno, že zhotovitelem stavby „D0 stavba 511, Běchovice – D1“, na níž mají být prováděny kontrolní zkoušky poptávané v rámci šetřené veřejné zakázky, není společnost STRABAG a.s. ani jiná společnost spadající do navrhovatelem zmiňovaného koncernu, nýbrž společnosti EUROVIA CZ a.s., Stavby mostů a.s., PORR a.s. a PORR Bau GmbH. Platí současně, že dřívější spolupráce určitých subjektů na jiných zakázkách nezakládá automaticky jejich vzájemnou propojenost či jednání ve shodě, takový předpoklad by relevantní trh zcela deformoval. Každý subjekt je povinen vykonávat svou odbornou činnost poctivě a profesionálně v souladu s příslušnými předpisy týkajícími se daného oboru.
39. Uzavírám tedy, že Úřad řádně posoudil všechny okolnosti případu, když návrh na uložení zákazu plnění smlouvy zamítl, neboť se zadavatel namítaných porušení zákona nedopustil.
K zákonnosti napadeného rozhodnutí
40. Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti a shrnuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí rozhodl v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.
41. K zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností, na který aplikoval relevantní ustanovení zákona, interpretovaná ve světle příslušné judikatury. Úřad řádně označil všechny podklady pro vydání napadeného rozhodnutí a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě vyhodnotil, že se zadavatel namítaného porušení zákona nedopustil. Úřad rovněž uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za srozumitelné, vnitřně bezrozporné a přezkoumatelné. Uzavírám, že jsem v dotčeném případě nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí.
VI. Závěr
42. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí.
43. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4
2. Mgr. Radek Zapletal, advokát, Arne Nováka 3/4, 602 00 Brno
3. TPA ČR, s.r.o., Vrbenská 1821/31, 370 06 České Budějovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup předsedy Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.