číslo jednací: 39882/2025/163
spisová značka: R0125/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Obec Velké Heraltice – systémy na měření rychlosti |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 23. 10. 2025 |
| Související rozhodnutí | 30614/2025/500 39882/2025/163 |
| Dokumenty |  2025_R0125.pdf 311 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0125/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-39882/2025/163 |
|
Brno 15. 10. 2025 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 4. 9. 2025 navrhovatelem
- GEMOS DOPRAVNÍ SYSTÉMY a.s., IČO 24132098, se sídlem Hálova 47/12, Satalice, 190 15 Praha 9, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 7. 2025 Mgr. Michalem Šimků, advokátem ev. č. ČAK 09430, se sídlem Šítkova 233/1, 110 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-30614/2025/500 ze dne 13. 8. 2025 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0474/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- obec Velké Heraltice,IČO 00300837, se sídlem Opavská 142, 747 75 Velké Heraltice,
ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Obec Velké Heraltice – systémy na měření rychlosti“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 18. 3. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00002599,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0474/2025/VZ, č. j. ÚOHS-30614/2025/500 ze dne 13. 8. 2025
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel zahájil dne 18. 3. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky. Dne 10. 4. 2025 zadavatel oznámil na svém profilu, že k plnění veřejné zakázky vybral navrhovatele (dále jen „oznámení o výběru 1“) [1].
2. Dne 29. 5. 2025 zadavatel uveřejnil na svém profilu oznámení o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 28. 5. 2025. Jako důvod vyloučení zadavatel uvedl § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“)[2] s tím, že navrhovatel nabízí systém, který nesplňuje požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci, konkrétně měření okamžité rychlosti nesplňuje požadavek na měření rychlosti vozidel v celé šíři vozovky (dále jen „oznámení o vyloučení“)[3].
3. Dne 10. 6. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky[4] proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Zadavatel námitky navrhovatele v plném rozsahu odmítl. Následně Úřad obdržel dne 7. 7. 2025 návrh[5] navrhovatele. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 ZZVZ ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.
4. Navrhovatel podaným návrhem brojil proti rozhodnutí o vyloučení. Navrhovatel v návrhu uvedl, že po uveřejnění oznámení o výběru již zadavatel neměl zákonné oprávnění znovu nabídku navrhovatele posuzovat, neboť otázka splnění technických parametrů nabízeného plnění měla být posouzena před samotným výběrem dodavatele (dále též jako „námitka procesního pochybení zadavatele“). Navrhovatel byl dále přesvědčen, že pro technologii měření okamžité rychlosti nebyl požadavek na měření rychlosti vozidel v celé šíři vozovky v zadávacích podmínkách vůbec stanoven (dále též jako „námitka nejasné zadávací dokumentace“).
II. Napadené rozhodnutí
5. Dne 13. 8. 2025 vydal Úřad napadené rozhodnutí[6], jehož výrokem návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
6. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval jak námitkou procesního pochybení zadavatele, tak námitkou nejasné zadávací dokumentace. K námitce procesního pochybení zadavatele se vyjádřil v bodech 72 až 77 odůvodnění napadeného rozhodnutí, když konstatoval, že zadavatel byl oprávněn vůči navrhovateli postupovat podle § 46 ZZVZ i poté, co jej vybral jako vybraného dodavatele. K namítaným nejasným zadávacím podmínkám se pak Úřad vyjádřil v bodech 59 až 71 odůvodnění napadeného rozhodnutí, když konstatoval, že ze zadávací dokumentace (konkrétně z přílohy č. 3b[7] obsahující projektovou dokumentaci) jednoznačně vyplývá, že zadavatel požadoval, aby celý instalovaný systém měření, tj. zařízení pro měření úsekové rychlosti doplněné o zařízení pro měření okamžité rychlosti, zajišťoval měření rychlosti vozidel v celé šíři vozovky.
III. Námitky rozkladu
7. Dne 4. 9. 2025 obdržel Úřad rozklad[8] navrhovatele proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 20. 8. 2025. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl na čtvrtek 4. 9. 2025. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.
8. Navrhovatel v rozkladu nejprve namítá procesní pochybení zadavatele (totožně jako výše uvedená námitka procesního pochybení) v podobě nezákonného postupu při zaslání výzev navrhovateli, neboť ty měly být dle navrhovatele učiněny dříve, než zadavatel odeslal oznámení o výběru dodavatele. Zadavatel dle navrhovatele zveřejněním oznámení o výběru potvrdil, že nabídka navrhovatele je se zadávací dokumentací v souladu, čímž poskytl navrhovateli právní jistotu, že byl vybrán, a že s ním uzavře smlouvu.
9. Další námitka rozkladu se týká dle navrhovatele nejasného a zmatečného nastavení zadávacích podmínek (totožně jako výše uvedená námitka nejasné zadávací dokumentace). Navrhovatel má za to, že zadávací dokumentace je terminologicky nejednotná, když okamžité měření rychlosti je zmíněno jen letmo, přičemž zadavatel k němu neuvádí žádnou bližší specifikaci a nepožaduje žádné speciální parametry (tedy ani to, že by mělo měřit v celé šíři vozovky). Navrhovatel je tedy toho názoru, že jím poskytnuté zařízení na okamžité měření rychlosti podmínky požadované zadavatelem jednoznačně splnilo.
Závěr rozkladu
10. Navrhovatel s ohledem na uvedené skutečnosti navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil orgánu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že je vázán právním názorem předsedy Úřadu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
11. Dne 9. 9. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele. Zadavatel se v něm ztotožňuje s napadeným rozhodnutím a trvá na své argumentaci, kterou uvedl v oznámení o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a dále v rozhodnutí o námitkách ze dne 25. 6. 2025[9].
12. Zadavatel je přesvědčen o tom, že veřejná zakázka byla zadána v souladu s platnými právními předpisy, a že tedy nedošlo k porušení ZZVZ.
IV. Řízení o rozkladu
13. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
14. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.
V. K námitkám rozkladu
Nejasné zadávací podmínky
15. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že zadávací podmínky veřejné zakázky byly stanoveny nejasně, když zadavatel k okamžitému měření rychlosti neuvedl žádnou bližší specifikaci a nepožadoval dle navrhovatele žádné speciální parametry. Zadávací dokumentace je dle navrhovatele terminologicky nejednotná, což ji činí zmatečnou. Navrhovatel k tomu dále uvádí, že jím nabízené zařízení splnilo podmínky požadované zadavatelem, neboť požadavek, aby zařízení na měření okamžité rychlosti umožňovalo měření rychlosti vozidel v celé šíři vozovky (dále též „sporovaný požadavek“), nebyl zadavatelem v zadávacích podmínkách stanoven.
16. Úřad se k této námitce vyjádřil v bodech 60-71 odůvodnění napadeného rozhodnutí, když konstatoval, že rozhodné pro posouzení, zda projektová dokumentace obsahovala sporovaný požadavek zadavatele, je, že kromě technických parametrů jsou součástí projektové dokumentace rovněž dva další dokumenty, a to dokument s názvem Velké Heraltice a dokument Malé Heraltice. Oba tyto dokumenty přitom taktéž obsahují specifikaci požadavků na instalovaný systém měření rychlosti, včetně sporovaného požadavku. Dle Úřadu tedy nebylo možné přisvědčit argumentaci navrhovatele, podle níž zadávací podmínky neobsahují sporovaný požadavek.
17. Z bodu 2. 1. zadávací dokumentace jasně vyplývá, že podrobná technická specifikace vztahující se k předmětu plnění veřejné zakázky je uvedena v příloze č. 3a – Položkový rozpočet a v příloze č. 3b – Projektová dokumentace. Součástí přílohy č. 3b, tedy součástí projektové dokumentace jsou poté tři dokumenty s názvem: „PD_ Minimální technické parametry systému měření úsekové rychlosti“, „PD_ Obec Malé Heraltice příloha tech. řešení měření“ a „PD_ Obec Velké Heraltice příloha tech. řešení měření“. Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že všechny tři předmětné dokumenty tvoří projektovou dokumentaci veřejné zakázky.
18. Dva výše uvedené dokumenty, konkrétně „PD_ Obec Malé Heraltice příloha tech. řešení měření“ a „PD_ Obec Velké Heraltice příloha tech. řešení měření“ (dále jen „dokumenty 1 a 2“) pak výslovně uvádí, že zadavatel požaduje instalaci systému měření úsekové rychlosti, doplněnou o systém měření okamžité rychlosti. Zároveň oba zmíněné dokumenty 1 a 2 obsahují „Základní požadavky na instalovaný systém“, v rámci nichž je mimo jiné uvedeno, že tento systém bude měřit rychlost všech dvoustopých a jednostopých vozidel v celé šíři vozovky (tedy i v případech, že vozidlo jede v protisměru, tedy např. předjíždějící vozidla a vozidla záměrně objíždějící detekční místo, nebo v případech, kdy vozidlo jede po krajnici).
19. Na základě výše uvedeného lze tedy konstatovat, že projektová dokumentace obsahuje v dokumentech 1 a 2 základní požadavky na celý instalovaný systém. Za „instalovaný systém“ lze s ohledem na obsah dokumentů 1 a 2 jednoznačně označit jak systém měření úsekové rychlosti, tak systém měření okamžité rychlosti. Základní požadavky zde uvedené se tedy vztahují jak na systém úsekového měření rychlosti, tak na systém měření okamžité rychlosti. V rámci zmiňovaných základních požadavků je mimo jiné výslovně obsažen také sporovaný požadavek na předmět plnění. V rámci této části projektové dokumentace tedy neshledávám zmatečnost ani nejasnost vymezených zadávacích podmínek a konstatuji, že zadávací podmínky, resp. projektová dokumentace v dokumentech 1 a 2 obsahuje sporovaný požadavek.
20. Zároveň projektová dokumentace obsahuje také třetí dokument s názvem „PD_ Minimální technické parametry systému měření úsekové rychlosti“ (dále jen „dokument 3“), který (jak již název napovídá) se vztahuje na systém měření úsekové rychlosti vozidel. I zde je uveden pod bodem 6 požadavek na měření rychlosti všech dvoustopých a jednostopých vozidel v celé šíři vozovky. V daném případě lze konstatovat, že se však jedná v případě úsekového měření rychlosti o duplicitní podmínku, která nemůže mít za následek nejasnost či zmatečnost zadávacích podmínek.
21. K dokumentu 3 považuji za vhodné podotknout, že není třeba se dále zabývat otázkou, zda se ostatní v něm uvedené technické parametry vztahují také na systém měření okamžité rychlosti, neboť předmětem tohoto správního řízení byla zejména otázka vymezení sporovaného požadavku, který jak bylo výše jasně uvedeno, lze dovodit z dokumentů 1 a 2. Chtěl-li navrhovatel údajnou nejasnost zadávacích podmínek spočívající ve vymezení ostatních technických parametrů z dokumentu 3 namítat ve vztahu k systému měření okamžité rychlosti, měl možnost tak učinit ve lhůtě do podání nabídek ve smyslu § 242 odst. 4 ZZVZ. K uvedené skutečnosti však nedošlo. Navrhovatel námitkami a následně návrhem nebrojil proti zadávacím podmínkám, nýbrž až proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení. V dané fázi je proto třeba posoudit výlučně otázku, zda zadavatel správně vyhodnotil nesplnění technického požadavku na předmět plnění navrhovatelem, a zda tímto postupem byly naplněny zákonné podmínky pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení.
22. S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že podrobná technická specifikace vztahující se k předmětu plnění veřejné zakázky obsahuje sporovaný požadavek zadavatele, přičemž tento nečiní zadávací podmínky nejasnými či zmatečnými. Námitku navrhovatele tedy neshledávám důvodnou.
K tvrzenému procesnímu pochybení zadavatele
23. Další námitkou rozkladu je námitka procesního pochybení zadavatele. Dle navrhovatele zadavatel zásadně procesně pochybil, když poté, co na svém profilu publikoval oznámení o výběru 1 (kdy se vybraným dodavatelem stal navrhovatel), neměl zákonné právo navrhovatele z veřejné zakázky vyloučit ani jej vyzývat k objasnění nebo doplnění dokladů jím předložených. Zadavatelem zvolený postup byl tak dle navrhovatele v rozporu se zákonem i zadávací dokumentací, neboť soulad nabídky se zadávací dokumentací měl zadavatel posoudit dříve, než vybral jako vítěze zakázky navrhovatele. Zveřejněním oznámení o výběru 1 zadavatel dle navrhovatele potvrdil, že předmětná nabídka je se zadávací dokumentací v souladu, což poskytlo navrhovateli právní jistotu, že byl vybrán, a že s ním zadavatel uzavře smlouvu na plnění veřejné zakázky.
24. Úřad se k dané námitce vyjádřil v bodech 72-77 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zde konstatoval, že výzva ze dne 28. 4. 2025, prostřednictvím které zadavatel požádal navrhovatele o doložení kopie certifikátu o schválení typu měřidla, ze kterého má vyplývat, že navrhovatelem nabízené zařízení pro měření rychlosti je v souladu s minimálními technickými parametry, které jsou uvedeny v projektové dokumentaci (dále jen „výzva 1“)[10], a výzva ze dne 6. 5. 2025, prostřednictvím které zadavatel požádal navrhovatele o sdělení informace, jakým systémem bude realizovat měření okamžité rychlosti, a zároveň požádal navrhovatele o doložení kopie certifikátu (dále jen „výzva 2“)[11], jsou výzvami ve smyslu § 46 ZZVZ, jejichž prostřednictvím zadavatel žádal navrhovatele o předložení certifikátů za účelem objasnění údajů uvedených v nabídce. Úřad k tomu dále uvedl, že postup dle ustanovení § 46 ZZVZ lze uplatnit vůči všem účastníkům zadávacího řízení, tedy i vůči vybranému dodavateli, což je aprobováno i rozhodovací praxí Úřadu.
25. Nejprve považuji za vhodné uvést, že zadavatel skutečně posoudil soulad nabídky navrhovatele se zadávací dokumentací před oznámením o výběru 1. Tento svůj postup zadavatel zdokumentoval v Protokolu o posouzení splnění podmínek účasti ze dne 8. 4. 2025[12]. Zde bylo uvedeno, že hodnoticí komise posoudila nabídku z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci. Konkrétně hodnoticí komise posoudila, že nabídka navrhovatele obsahovala mimo jiné čestné prohlášení o splnění požadavků na technickou kvalifikaci (ve smyslu § 79 ZZVZ a v rozsahu stanoveném zadávací dokumentací), v němž navrhovatel také prohlásil, že je schopen předložit veškeré doklady prokazující splnění požadavků zadavatele, a dále že nabídka obsahovala také návrh smlouvy včetně jeho Přílohy č. 1, v rámci které navrhovatel odkázal na Přílohu č. 3b zadávací dokumentace obsahující projektovou dokumentaci vypracovanou zadavatelem.
26. Nabídka navrhovatele tedy neobsahovala konkrétní technickou specifikaci jím nabízeného předmětu plnění, když v tomto ohledu obsahovala jen čestné prohlášení o splnění požadavků na technickou kvalifikaci a v rámci Přílohy č. 1 návrhu smlouvy pouze odkaz na Přílohu č. 3b zadávací dokumentace, tedy na projektovou dokumentaci. Lze tedy shrnout, že nabídka navrhovatele skutečně splnila podmínky stanovené zadávací dokumentací a oznámení o výběru 1 proběhlo v souladu se zákonem.
27. Následně však zadavatel získal zřejmě pochybnost o navrhovatelem tvrzených skutečnostech, přičemž si jejich věrohodnost chtěl ve smyslu § 39 odst. 5 ZZVZ ověřit. Celkem dvěma výzvami (výzva 1 a výzva 2) vyzval tedy navrhovatele k předložení certifikátů za účelem objasnění údajů uvedených v nabídce.
28. Je nepochybné, že výzva 1 i výzva 2 byly výzvami ve smyslu § 46 ZZVZ. Tomuto závěru přitom nesvědčí pouze fakt, že je to v obou daných výzvách výslovně uvedeno, ale také to, že se i po posouzení jejich obsahové stránky skutečně jedná o výzvy k objasnění údajů obsažených v nabídce prostřednictvím doplnění certifikátů, které nebyly součástí nabídky. Zadavatel tak prostřednictvím daných výzev požadoval objasnit, zda plnění nabídnuté navrhovatelem skutečně odpovídá zadávacím podmínkám.
29. Zásadní právní otázkou v rámci této námitky tedy je, zda byl zadavatel oprávněn využít institut výzvy podle § 46 ZZVZ i po oznámení o výběru dodavatele, tedy až do okamžiku uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.
30. Dle § 46 ZZVZ platí, že „[z]adavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely“.
31. Pro možné využití výše uvedeného institutu ze strany zadavatele je tedy primárně podstatné, aby stále probíhalo zadávací řízení na veřejnou zakázku a dále aby předmětná výzva směřovala vůči účastníkovi tohoto zadávacího řízení. V nyní projednávaném případě bylo zadávací řízení zahájeno dne 18. 3. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele. Navrhovatel se ve smyslu § 47 odst. 1 písm. b) ZZVZ stal účastníkem předmětného zadávacího řízení dnem podání nabídky. I přesto, že následně došlo dne 10. 4. 2025 k oznámení o výběru navrhovatele jakožto vybraného dodavatele, stále byl navrhovatel i přes změnu ve svém postavení (a související terminologii označování) účastníkem zadávacího řízení. Výše uvedené lze podpořit i rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 16. 11. 2022, č. j. 31 Af 73/2020-178, v němž bylo jasně uvedeno, že „(…) zadavatel byl oprávněn vybranému dodavateli adresovat výzvu k objasnění či doplnění ve smyslu § 46 odst. 1 ZZVZ“.
32. Lze tedy konstatovat, že zadávací řízení v době podání výzvy 1 i 2 stále probíhalo a zároveň tehdy vybraný dodavatel mohl být vyzván dle § 46 ZZVZ, jelikož smyslem tohoto institutu je objasnit nabídku a vyjasnit si případné pochybnosti zadavatele, které nemají vliv na hodnocení nabídky. Obě základní podmínky pro využití institutu výzvy dle § 46 ZZVZ byly tedy splněny. Zadavatel tak byl nepochybně oprávněn postup dle § 46 ZZVZ v nyní projednávaném případě využít až do zániku jeho účasti v zadávacím řízení či do skončení samotného zadávacího řízení v podobě uzavření smlouvy, případně jeho zrušení ze strany zadavatele, a to i přesto, že již proběhlo posouzení splnění podmínek účasti.
33. Na základě výše uvedeného je tedy zapotřebí plně souhlasit s názorem Úřadu, že pokud zadavatel poté, co vybral navrhovatele jako vybraného dodavatele (byť již došlo k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení), získal pochybnosti o tom, zda jím nabízené plnění skutečně odpovídá zadávacím podmínkám, měl plné právo si tuto skutečnost prostřednictvím postupu podle § 46 ZZVZ ověřit.
34. Co se týká v rozkladu zmíněného rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 8. 2. 2018 č. j. ÚOHS-R0182/2017/VZ-03924/2018/321/HBa, je nutné podotknout, že daným rozhodnutím bylo argumentováno již v návrhu a Úřad se s ním v rámci bodu 76 odůvodnění napadeného rozhodnutí náležitě vypořádal. Odkazované rozhodnutí se zabývalo otázkou, zda zadavatel mohl v rámci zadávací dokumentace požadovat předložení pojistné smlouvy jako další podmínky pro uzavření smlouvy ve smyslu § 104 ZZVZ a v případě jejího nepředložení využít postupu dle § 122 ZZVZ v podobě výzvy a následného vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Jednalo se tedy o odlišnou právní otázku, než jaká je předmětem nyní vedeného správního řízení. Předmětné rozhodnutí se možnou výzvou zadavatele ve smyslu § 46 ZZVZ vůči vybranému dodavateli nezabývalo a nelze ho tedy aplikovat na nyní přezkoumávanou problematiku.
35. S ohledem na výše uvedené zadavatel postupoval správně a v souladu se zákonem, když vyzval navrhovatele k objasnění jím předložené nabídky ve smyslu § 46 ZZVZ. Ani tuto námitku procesního pochybení zadavatele tedy neshledávám důvodnou.
K oprávněnosti vyloučení navrhovatele
36. Výše bylo konstatováno, že zadávací podmínky obsahovaly sporný požadavek a že zadavatel měl i po oznámení o výběru 1 právo využít institut výzvy dle § 46 ZZVZ. Vzhledem k těmto okolnostem je nezbytné dále posoudit, zda údaje poskytnuté navrhovatelem v odpovědích na výzvu 1 a 2 opravňovaly zadavatele k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.
37. Navrhovatel v odpovědi ze dne 9. 5. 2025 předložil zadavateli po výzvě 2 informaci, že měření okamžité rychlosti bude realizováno silničním rychloměrem SYDO Traffic Velocity Z, a rovněž doložil certifikát o schválení typu měřidla č. 0111-CS-C001-20[13]. V bodě 1.1 daného certifikátu je uvedena informace, že „[r]ychloměr umožňuje měření v jednom jízdním pruhu“. Z navrhovatelem poskytnutého certifikátu tedy jasně vyplývá, že systém měření okamžité rychlosti nesplňoval sporovaný požadavek zadavatele. Systém měření okamžité rychlosti nabízený navrhovatelem tedy nesplnil zadávací podmínky.
38. Vzhledem k tomu, že doklady předložené navrhovatelem nesplňovaly zadávací podmínky (konkrétně sporovaný požadavek projektové dokumentace), došlo k jeho oprávněnému vyloučení ze zadávacího řízení ve smyslu § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ.
VI. Závěr
39. Po posouzení, že zadavatel správně vyhodnotil nesplnění technického požadavku na předmět plnění navrhovatelem, jsem dospěl k závěru, že zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele v souladu se zadávacími podmínkami i se ZZVZ.
40. Na základě výše uvedeného jsem shledal, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Velké Heraltice, Opavská 142, 747 75 Velké Heraltice
2. Mgr. Michal Šimků, Šítkova 233/1, 110 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 17.
[2] Pozn. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[3] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 17.
[4] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 1.
[5] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 1.
[6] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 27.
[7] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 13.
[8] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 28.
[9] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 1 či 14.
[10] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 18.
[11] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 18.
[12] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 17.
[13] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 18.