číslo jednací: 40480/2025/162
spisová značka: R0129/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Víceúčelový sportovní areál UKB – výběr zhotovitele stavby |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 20. 10. 2025 |
| Související rozhodnutí | 33075/2025/500 40480/2025/162 |
| Dokumenty |  2025_R0129.pdf 307 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0129/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-40480/2025/162 |
|
Brno 17. 10. 2025 |
V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 17. 9. 2025
navrhovatelem
- FABERSTAV, s.r.o., IČO 21407517, se sídlem Nové sady 988/2, Staré Brno, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 1. 7. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 1. 9. 2025, č. j. ÚOHS-33075/2025/500 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0524/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele,
- Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno
při zadávání veřejné zakázky s názvem „Víceúčelový sportovní areál UKB – výběr zhotovitele stavby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-007367, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 2. 2025 pod ev. č. 74208-2025, ve znění pozdějších změn,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0524/2025/VZ, č. j. ÚOHS-33075/2025/500 ze dne 1. 9. 2025,
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel zahájil otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku. Společnost ESOX, s r.o., IČO 00558010, se sídlem Libušina třída 826/23, Kohoutovice, 623 00 Brno (dále jako „hlavní dodavatel“) podala v zadavatelem stanovené lhůtě nabídku na veřejnou zakázku. Dne 16. 6. 2025 bylo hlavnímu dodavateli doručeno rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení z téhož dne, a to z důvodů dle § 48 odst. 2 písm. c) a § 48 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“).
2. Navrhovatel, jako poddodavatel hlavního dodavatele, dne 01.07.2025 podal námitky proti vyloučení hlavního dodavatele z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky.
3. Zadavatel dne 15.07.2025 doručil navrhovateli své rozhodnutí o námitkách z téhož dne, ve kterém námitky navrhovatele odmítnul z důvodu, že nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241 zákona.
4. Navrhovatel podal dne 25. 7. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, který směřoval proti vyloučení hlavního dodavatele.
5. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podle § 249 ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).
II. Napadené rozhodnutí
6. Dne 1. 9. 2025 vydal Úřad napadené rozhodnutí, jehož výrokem návrh navrhovatele podle ustanovení § 265 písm. b) zákona zamítnul, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.
7. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že aktivní legitimace k podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele se odvíjí od legitimace k podání námitek, a zdůraznil, že aktivní legitimace konkrétní osoby k podání návrhu je dána za kumulativního splnění dvou předpokladů (podmínek):
- jedná se o dodavatele,
- kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma.
8. Pokud jsou tyto podmínky splněny, pak následuje posouzení, proti jakému úkonu zadavatele byly námitky podány. Posuzované námitky byly podány navrhovatelem, jako poddodavatelem, a směřovaly proti vyloučení hlavního dodavatele. Úřad uvedl, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení. Rozhodnutí zadavatele o vyloučení hlavního dodavatele se netýká stanovení zadávacích podmínek, ani volby druhu zadávacího řízení a nejedná se ani o postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení; jedná se právě o ustanovením zákona předvídaný jiný úkon zadavatele, proti kterému mohou podat námitky pouze účastníci zadávacího řízení.
9. Úřad dále přistoupil k posouzení postavení navrhovatele jako účastníka zadávacího řízení. Dospěl k tomu, že se navrhovatel prokazatelně nestal účastníkem zadávacího řízení, neboť dodavatel se stává účastníkem řízení v okamžiku, kdy buď vyjádří předběžný zájem nebo podá žádost o účast nebo nabídku, nebo zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení
10. Vzhledem k tomu, že dle předložených tvrzení a důkazů a dle výkladu zákona objektivně nelze shledat navrhovatele účastníkem zadávacího řízení, nelze ani dovodit jeho aktivní legitimaci k podání námitek ohledně vyloučení hlavního dodavatele a je tedy osobou neoprávněnou k podání návrhu k Úřadu. Úřad uvádí, že případná vzniklá či hrozící újma je v šetřeném případě nedůvodná. Argumentaci navrhovatele ohledně potřeby vykládat zákon eurokonformně a umožnit přístup k přezkumu co nejširšímu počtu osob, Úřad shledal nedůvodnou s odkazem na úmysl zákonodárce omezit možnosti přezkumu jiným subjektům nežli účastníkům.
III. Rozklad navrhovatele
11. Dne 17. 9. 2025 doručil navrhovatel Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 2. 9. 2025. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
12. Navrhovatel v rozkladu tvrdí, že Úřad rozhodl nezákonně a věcně nesprávně a dále, že řízení bylo zatíženo procesními vadami zakládajícími jeho nezákonnost. Navrhovatel uvádí, že i přes to, že není účastníkem zadávacího řízení ve smyslu § 47 zákona, svědčí mu aktivní legitimace k podání námitek proti úkonu zadavatele spočívajícímu ve vyloučení hlavního dodavatele z tohoto řízení. Svou argumentaci staví na teleologickém a eurokonformním výkladu § 241 odst. 3 zákona a označuje použití pouze jazykového výkladu Úřadem za nesprávné.
13. Navrhovatel dále podrobně namítá rozpor napadeného rozhodnutí s dřívější rozhodovací praxí Úřadu ve věci připuštění aktivní legitimace k podání námitek členů společnosti (konsorcia) či sdružení, podle § 2716 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ačkoliv je účastníkem jako celek. Přes tuto rozhodovací praxi a definici konsorcia dovozuje i svou aktivní legitimaci k podání námitek, nespatřuje faktický rozdíl a odkazuje na obdobný společný záměr.
14. Dále je také navrhovatel přesvědčen, že směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek byla nesprávně transponována do již zmíněného ustanovení zákona a upozorňuje na nutnost výkladu směrnice ve smyslu přiznání možnosti přezkumu co nejširšímu počtu osob, kterým hrozí či vznikla újma. Navrhovatel se domnívá, že pokud mu hrozí újma, tak by možnost přezkumu, respektive aktivní legitimace k podání námitek, měla být přiznána i jemu.
15. Navrhovatel také nakonec namítá porušení § 260 zákona a tvrdí, že ve správním spise zcela absentuje jakýkoliv samostatný nebo doplňující záznam, který by tyto dokumenty označil za vyloučené z nahlížení do spisu ve smyslu § 260 odst. 2 zákona.
16. Navrhovatel navrhuje vydání předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení dle § 246 odst. 1 písm. d) zákona.
Závěr rozkladu
17. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
18. Dne 19. 9. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu. Navrhovatel dle zadavatele neuvádí v rozkladu žádnou argumentaci, jež by ovlivňovala závěry napadeného rozhodnutí.
19. Zadavatel zdůrazňuje, že nelze stavět postavení členů společnosti a postavení poddodavatele na roveň. K tomu uvádí, že podstatným rozdílem je jejich odpovědnost za podanou nabídku a odpovědnost mezi sebou. Zadavatel má pak nároky a práva pouze vůči tomu, kdo podal nabídku, tedy účastníkovi, kterým se poddodavatel nestal. Povinnosti a práva ze smlouvy vůči zadavateli má opět účastník. Pro zadavatele nemá význam, jak jsou vztahy mezi poddodavatelem a dodavatelem smluvně upraveny.
20. Z vyjádření vyplývá, že dle zadavatele ustanovení § 241 odst. 3 zákona není v rozporu s evropskými směrnicemi.
21. Zadavatel se dále vyjadřuje k údajnému porušení § 260 zákona, kdy dle zadavatele mělo navrhovateli jít pouze o to, aby se dostal k informacím uvedeným v nabídkách ostatních účastníků, a kdy tyto informace ani obsah jiných dokumentů nebyl předmětem správního řízení a neměly by vliv na posuzování jeho aktivní legitimace. Současně navrhovatelův návrh na předběžné opatření byl zcela účelový s cílem zabránit zadavateli uzavřít smlouvu.
22. Zadavatel má za to, že právní posouzení napadeného rozhodnutí je věcně správné a rozklad by měl být zamítnut.
IV. Řízení o rozkladu
23. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
24. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise, přičemž byl přijat následující závěr.
25. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo nepřistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
26. Navrhovatel se domnívá, že je aktivně legitimován k podání námitek proti úkonu zadavatele spočívajícímu ve vyloučení hlavního dodavatele ze zadávacího řízení i přes to, že navrhovatel, jak sám nerozporuje, nebyl a není účastníkem zadávacího řízení ve smyslu § 47 zákona, nýbrž toliko poddodavatelem hlavního dodavatele. Tento závěr staví na argumentaci, že § 241 odst. 3 zákona nelze vykládat pouze jazykovým výkladem, nýbrž i teleologicky a v kontextu práva EU.
27. Pro nutnost použití jiné interpretace nežli pouze jazykového výkladu právní normy, navrhovatel odkazuje na judikaturu Ústavního soudu. V rozkladu cituje nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97, v němž Ústavní soud konstatoval, že jazykový výklad slouží pouze jako prvotní přiblížení se významu právní normy.
28. Navrhovatelova argumentace ohledně aktivní legitimace spočívá na dvou hlavních důvodech:
1. připuštění aktivní legitimace k podání námitek proti úkonům zadavatele ve smyslu § 241 odst. 3 zákona i u jednotlivých členů společnosti či sdružení v rozhodovací praxi Úřadu,
2. přímý účinek a nesprávná transpozice čl. 1 odst. 3 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (dále jen „přezkumná směrnice“), právě skrze zmíněný § 241 odst. 3 zákona.
K aktivní legitimaci poddodavatele
29. K prvnímu bodu navrhovatel dále uvádí, že důvody, pro které je členům sdružení přiznávána aktivní legitimace, jsou plně uplatnitelné i ve vztahu k poddodavatelům účastníka zadávacího řízení, jelikož jsou též dotčeny úkony zadavatele. Navrhovatel je přesvědčen, že s odkazem na účel ustanovení § 241 odst. 3 zákona lze dojít k závěru, že pokud přiznává Úřad aktivní legitimaci jednotlivým členům společnosti, musí ji přiznat i poddodavateli, jelikož i ten je zainteresován na výsledku zadávacího řízení stejně jako členové společnosti.
30. Navrhovatel má dále za to, že jednotliví členové konsorcia (společnosti) nejsou účastníky zadávacího řízení, a to i přes odůvodnění v bodě 64 napadeného rozhodnutí odkazující na rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0189/2017/VZ19785/2017/542/ODv, kde Úřad výslovně uvádí, že členové společnosti jsou účastníky zadávacího řízení a účastníkem není samotné konsorcium. Svou argumentaci staví na tom, že zákon operuje s kategorií dodavatele i ve smyslu více osob, jednajících společně bez ohledu na právní osobnost, dle § 47 odst. 1 a § 5 zákona. Podmínkou účastenství dle navrhovatele tedy není právní osobnost, což ani ze zákona nevyplývá. Účastenství ve smyslu § 47 zákona vzniká dle navrhovatele tomu, kdo fakticky projeví úmysl účastnit se zadávacího řízení, podá nabídku, žádost či projeví zájem, přičemž dle § 5 zákona může vzniknout i více osobám společně. Argumentace Úřadu, že aktivní legitimace náleží každému jednomu členovi společnosti zvlášť, proto rovněž jde nad rámec toho, co plyne z textu zákona.[1]
31. Spornou otázkou v nyní šetřené věci tedy je, zda je navrhovatel jako poddodavatel aktivně legitimován k podání námitek proti vyloučení hlavního dodavatele ze zadávacího řízení.
32. Dle § 241 odst. 1 zákona má aktivní legitimaci k podání námitek dodavatel, kterému postupem zadavatele hrozí či vznikla újma.
33. V nyní šetřeném případě jde o podání námitek proti vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Tento případ spadá pod aktivní legitimaci dle § 241 odst. 3 zákona, tedy do okruhu námitek, jež může podat pouze účastník řízení (hlavní dodavatel). Účastníkem zadávacího řízení navrhovatel (poddodavatel) není, což i on v rozkladu potvrzuje. Aktivní legitimace poddodavatele se vztahuje především na fázi stanovení zadávacích podmínek, tedy na otázky nespadající pod omezení dle § 241 odst. 3 zákona. Případné nezákonné (např. příliš přísné, nepřiměřené) nastavení zadávacích podmínek totiž může poddodavateli znemožnit, aby se podílel na příslušné části plnění veřejné zakázky tím, že nebude schopen najít vhodného smluvního partnera, který by na sebe vzal celkovou odpovědnost za plnění veřejné zakázky (hlavního dodavatele). Takové námitky jsou však přípustné toliko ve lhůtě pro podání nabídek, neboť jen v této lhůtě je možné zadávací podmínky změnit. Jakmile jde však o námitky vůči úkonům nebo opomenutím zadavatele po uplynutí lhůty pro podání nabídek, např. vyloučení konkrétního účastníka ze zadávacího řízení, aktivní legitimace poddodavatele dána není, protože okruh uchazečů o veřejnou zakázku je již uzavřen a případné výhrady proti zadávacím podmínkám, případně volbě druhu zadávacího řízení či režimu veřejné zakázky již nemohou být ze strany uchazečů vznášeny.
34. Výhradně účastník zadávacího řízení požívá zákonné ochrany v rámci tohoto kontraktačního procesu a jedině účastník zadávacího řízení následně zakázku získává, a vstupuje tak do právního vztahu se zadavatelem. Z tohoto vztahu pak jedině účastníkovi zadávacího řízení plyne právo plnit veřejnou zakázku, právo na případný hospodářský zisk z tohoto plnění, jakož i odpovědnost za splnění této zakázky. Ochrana poskytovaná zákonem proti újmě způsobené porušením jeho pravidel se tak ve fázi po uplynutí lhůty pro podání nabídek (např. při vylučování) váže pouze na účastníka řízení. Ten má právo se v řízení bránit a tím bránit i zájmy svých poddodavatelů jako svých smluvních partnerů (nikoliv možných budoucích smluvních partnerů zadavatele). Poddodavatel nemá žádná přímá práva vůči zadavateli, neboť se nachází v právním vztahu toliko vůči hlavnímu dodavateli. Smyslem a účelem zákona není poddodavateli taková práva přiznat.
35. Z výše popsaného teleologického výkladu zákona tak plyne, že je to účastník zadávacího řízení (hlavní dodavatel), kdo se má proti svému vyloučení bránit. Jeho postup nemůže suplovat jeho poddodavatel. Proto také zákon váže aktivní legitimaci k podání námitek, uvedených v odst. 3 ustanovení § 241 zákona, pouze na účastenství. Má-li poddodavatel při vyloučení hlavního dodavatele za to, že zadavatel porušil zákon, musí apelovat na svého smluvního partnera (hlavního dodavatele), aby prostředky právní obrany vůči postupu zadavatele uplatnil. To je jediná cesta, jak se může domoci zrušení rozhodnutí o vyloučení v řízení před Úřadem. Ani ze smyslu a účelu zákona tak neplyne, že by v nynějším případě bylo možno aktivní legitimaci poddodavatele dovodit.
36. S ohledem na výše uvedené pak ve smyslu zákona nelze dojít k jinému závěru, než že aktivní legitimace navrhovateli nenáleží, nejedná se o účastníka řízení a nenáleží mu tedy ani právo podat námitky týkající se např. vyloučení daného hlavního dodavatele (účastníka) ze zadávacího řízení. Jazykový výklad ustanovení § 241 odst. 3 zákona je jasný, teleologický výklad nevede k odlišnému závěru, jak se navrhovatel mylně domnívá. Otázka eurokonformního výkladu bude rozebrána ještě níže.
37. Shodný výklad aktivní legitimace poddodavatele k podání námitek dokládá i rozhodnutí ze dne 2. 10. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0110/2025/VZ, jež také váže tuto legitimaci pouze na situace nespadající pod výčet úkonů dle odst. 3. ustanovení § 241 zákona, a to dokonce v jednacím řízení s uveřejněním, kde kompletní zadávací podmínky nemusí být zadavatelem stanoveny už při zahájení zadávacího řízení, ale mohou být finalizovány až po vzniku účastenství jednotlivých dodavatelů. I za takových okolností bylo dovozeno, že námitky po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast (např. námitky proti změnám zadávacích podmínek v režimu § 61 odst. 11 zákona) může podávat toliko účastník zadávacího řízení.
38. Navrhovatel dále namítá interpretační nekonzistenci Úřadu ohledně připuštění aktivní legitimace subjektům, které podle zákona dle navrhovatele účastníky nejsou – členové společnosti (konsorcia), a na straně druhé ji upírá poddodavatelům, ačkoliv jejich hospodářský zájem na výsledku zadávacího řízení může být v konkrétní situaci srovnatelný nebo i silnější. [2]
39. K tomu je třeba uvést, že jakýkoliv závěr v otázce, zda členové společnosti (konsorcia) mohou podávat námitky každý sám za sebe, každý jménem celé společnosti nebo třeba jen všichni dohromady za celou společnost, nijak neodůvodňuje, proč by měl mít poddodavatel aktivní legitimaci k podání námitek proti vyloučení hlavního dodavatele. Členové společnosti jsou totiž vždy považováni za účastníky zadávacího řízení (lhostejno, zda samostatně nebo společně), zatímco poddodavatel hlavního dodavatele postavení účastníka zadávacího řízení nikdy nezískává. Nejde tedy o analogickou situaci, a poddodavatel hlavního dodavatele tak nemůže nikdy využít námitky podle § 241 odst. 3 zákona.
K přímému účinku a nesprávné transpozici směrnice
40. K druhému hlavnímu bodu rozkladové argumentace navrhovatel uvádí, že ustanovení čl. 1 odst. 3 přezkumné směrnice, které požaduje, aby bylo přezkumné řízení dostupné každé osobě, která měla zájem na získání veřejné zakázky a které vznikla nebo hrozí újma, mělo být nesprávně transponováno do zákona, konkrétně skrze § 241 odst. 3 zákona, který omezuje a vztahuje tento přezkum určitých úkonů či opomenutí zadavatele pouze na účastenství v zadávacím řízení.[3]
41. Této námitce však nelze přisvědčit. Přezkumné řízení dle přezkumné směrnice je míněno jako tzv. opravný prostředek (srov. znění preambule této směrnice). Čl. I odst. 3 přezkumné směrnice má tak zajistit možnost procesní obrany těm osobám, které požívají ochrany podle zadávacích směrnic (např. směrnice č. 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES). V případě právní úpravy vyloučení je takovým chráněným subjektem pouze dodavatel [srov. čl. 57 směrnice č. 2014/24/EU, který hovoří o hospodářských subjektech, a čl. 2 bod 10, který hospodářským subjektem rozumí toliko osobu, která nabízí poskytnutí relevantního plnění]. Ani ustanovení přezkumné směrnice tak nemůže mířit na ochranu poddodavatelů při vyloučení jejich hlavního dodavatele, neboť zadávací směrnice chrání toliko zájmy dodavatele hlavního. Není tedy pravdou, že by ustanovení § 241 odst. 3 zákona zužovalo rozsah aktivní legitimace oproti přezkumné směrnici.
42. Pro úplnost je třeba uvést, že v rozporu s výše uvedeným nejsou závěry rozhodovací praxe Úřadu, která aktivní legitimaci přiznává za určitých okolností i poddodavatelům. Ty byly správně shrnuty v bodě 36 rozhodnutí ze dne 2. 10. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0110/2025/VZ a týkají se (při splnění dalších podmínek) toliko námitek podávaných proti zadávacím podmínkám, volbě druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky či postupu směřujícímu k zadání zakázky mimo zadávací řízení. Zpochybňuje-li dodavatel určité části plnění některý z výše uvedených postupů zadavatele, zpravidla se ještě nachází ve fázi, kdy ještě nemusí mít jasno v tom, zda příslušnou část plnění poskytne jako poddodavatel či například jako účastník konsorcia (a ostatně se po něm rozhodnutí v této otázce ještě zpravidla ani nežádá). Proto jej nelze a priori zbavit aktivní legitimace, neboť je stále ještě myslitelné, že se účastníkem zadávacího řízení stane jako člen konsorcia.
43. K navrhovatelově námitce týkající se rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S302/2012/VZ-19924/2012/513/EDo ze dne 23. 10. 2012, v němž byla připuštěna aktivní legitimace poddodavatele k podání námitek a návrhu proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, lze uvést následující. Navrhovatelova argumentace je absolutně nedůvodná, jelikož dané rozhodnutí Úřadu se řídilo předchozí právní úpravou, konkrétně zákonem o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. Namítá-li navrhovatel, že předchozí právní úprava byla více ve shodě s přezkumnou směrnicí, není tomu tak, jak ostatně bylo výše vysvětleno (§ 241 odst. 3 zákona s přezkumnou směrnicí v rozporu není).
44. Navrhovatel dále vyjádřil svůj nesouhlas s posouzením Úřadu v otázce kauce. Úvaha Úřadu ohledně složení kauce byla však zmíněna pouze nad rámec nosných důvodů pro zamítnutí návrhu. Jakkoliv s ní navrhovatel nesouhlasí, nemůže jít o důvod pro případné zrušení napadeného rozhodnutí.
K údajnému porušení § 260 zákona
45. Navrhovatel dále namítal, že Úřad porušil § 260 odst. 2 zákona, kdy navrhovateli neuvedl a neoznačil, jaké dokumenty jsou z nahlížení vyloučeny a tím zatížil rozhodnutí procesními vadami.
46. Navrhovatel v podstatě namítá, že Úřad pochybil, když nesepsal část dokumentů vyloučených z nahlížení. To je v zásadě pravda, nicméně jde o vadu řízení, která nemá žádný vliv na zákonnost či správnost napadeného rozhodnutí. Seznam dotčených dokumentů byl navrhovateli zpřístupněn, dokumenty byly dostupné na veřejném profilu zadavatele, a navrhovatel se tak mohl efektivně domáhat jejich případného zařazení mezi podklady rozhodnutí. Nutno podotknout, že by mu to patrně v nynějším případě nemohlo být nikterak ku prospěchu, neboť šlo v zásadě pouze o zadávací dokumentaci a její vysvětlení. Nešlo tedy o dokumenty, které by mohly jakkoliv zvrátit závěr o nedostatku jeho aktivní legitimace. Dále je třeba uvést, že ze záznamu o shromáždění podkladů rozhodnutí č. j. ÚOHS-30740/2025/524 je patrné, že Úřad dotčené dokumenty mezi podklady rozhodnutí nezařadil, a tedy na jejich základě vůbec nerozhodoval. Navrhovatel tedy nebyl krácen na svém právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.
47. Z výše uvedených důvodů dle § 89 odst. 2 správního řádu tedy nelze k takové vadě řízení v nynějším řízení o rozkladu přihlédnout.
VI. Závěr
48. Z výše uvedených důvodů je třeba uzavřít, že napadené rozhodnutí je správné a zákonné, neboť navrhovatel není aktivně legitimován k podání návrhu. Nejedná se o účastníka zadávacího řízení, který mohl podat námitky vůči vyloučení hlavního dodavatele.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno
2. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy