číslo jednací: 33075/2025/500
spisová značka: S0524/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Víceúčelový sportovní areál UKB – výběr zhotovitele stavby |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 20. 10. 2025 |
| Související rozhodnutí | 33075/2025/500 40480/2025/162 |
| Dokumenty |  2025_S0524.pdf 355 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0524/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-33075/2025/500 |
|
Brno 1. 9. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 7. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno,
- navrhovatel – FABERSTAV, s. r.o., IČO 21407517, se sídlem Nové sady 988/2, Staré Brno, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 7. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Víceúčelový sportovní areál UKB – výběr zhotovitele stavby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-007367, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 2. 2025 pod ev. č. 74208-2025, ve znění pozdějších změn,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – FABERSTAV, s. r.o., IČO 21407517, se sídlem Nové sady 988/2, Staré Brno, 602 00 Brno – ze dne 25. 7. 2025 na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Víceúčelový sportovní areál UKB – výběr zhotovitele stavby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-007367, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 2. 2025 pod ev. č. 74208-2025, ve znění pozdějších změn, se podle § 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 25. 7. 2025 návrh navrhovatele – FABERSTAV, s. r.o., IČO 21407517, se sídlem Nové sady 988/2, Staré Brno, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 7. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno (dále jen „navrhovatel“); dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Víceúčelový sportovní areál UKB – výběr zhotovitele stavby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-007367, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 2. 2025 pod ev. č. 74208-2025, ve znění pozdějších změn (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky je podle čl. 2. „Předmět veřejné zakázky, podmínky plnění“ bodu 2.1. zadávací dokumentace „(…) stavba víceúčelového sportovního komplexu rozděleného do dvou funkčních celků - venkovní sportoviště a sportovní hala pro Masarykovu univerzitu.“.
3. Z čl. 2. „Předmět veřejné zakázky, podmínky plnění“ bodu 2.2. zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 330 000 000 Kč bez DPH.
4. Rozhodnutím o vyloučení ze dne 16. 6. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) zadavatel vyloučil dodavatele – ESOX, spol. s r.o., IČO 00558010, Libušina tř. 826/23, 623 00 Brno (dále jen „dodavatel ESOX“) – ze zadávacího řízení. Dne 1. 7. 2025 podal dodavatel ESOX námitky proti svému vyloučení, které byly zadavateli doručeny prostřednictvím jeho profilu téhož dne. Rozhodnutím ze dne 15. 7. 2025 zadavatel námitky dodavatele ESOX věcně odmítl, neboť je shledal nedůvodnými.
5. Dne 1. 7. 2025 podal proti rozhodnutí o vyloučení dodavatele ESOX ze zadávacího řízení námitky též navrhovatel. Rozhodnutím o námitkách ze dne 15. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) zadavatel námitky navrhovatele s odkazem na § 245 odst. 3 písm. a) zákona odmítl, neboť nebyly podány oprávněnou osobou podle § 241 zákona.
6. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne
25. 7. 2025 k Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).
II. OBSAH NÁVRHU
7. Navrhovatel v úvodu návrhu uvádí, že je realizačním poddodavatelem dodavatele ESOX a v rámci plnění šetřené veřejné zakázky měl pro dodavatele ESOX zajišťovat zejména projektové práce, pasportizaci předmětu stavby a další související činnosti, a to v celkové hodnotě necelých 8 mil. Kč bez DPH.
8. Navrhovatel uvádí, že dodavatel ESOX byl ze zadávacího řízení vyloučen z důvodu uvedení nepravdivých informací ve vztahu k osobě hlavního stavbyvedoucího, přičemž tento závěr navrhovatel považoval za neopodstatněný, pročež podal proti vyloučení dodavatele ESOX námitky, které zadavatel odmítl z důvodu, že nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241 zákona.
9. Navrhovatel se nejprve vyjadřuje ke své aktivní legitimaci pro podání námitek a návrhu v šetřené věci.
10. Navrhovatel uvádí, že je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné provádění staveb, projektová činnost ve výstavbě a další činnosti související s realizací stavebních prací, přičemž na základě uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí se měl podílet na plnění veřejné zakázky jako poddodavatel.
11. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách argumentoval, že navrhovatel nepředložil k námitkám dokument, ze kterého by plynulo, že skutečně vystupuje v postavení poddodavatele dodavatele ESOX, a že takový dokument nebyl obsažen ani v nabídce dodavatele ESOX. Takový argument zadavatele navrhovatel nepovažuje za relevantní, když zadávací dokumentace nestanovila žádný požadavek na identifikaci poddodavatelů, ani na doložení jakýchkoliv dokladů vztahujících se k poddodavatelům, a nepovažoval tak za nutné přikládat smlouvu o smlouvě budoucí ani k námitkám; pro vyloučení jakýchkoli pochybností však navrhovatel přílohou návrhu dokládá potvrzení o existenci smlouvy mezi navrhovatelem a dodavatelem ESOX.
12. Navrhovatel dále tvrdí, že je odborně způsobilý k realizaci části předmětu veřejné zakázky a v důsledku vyloučení dodavatele ESOX mu tak vzniká újma spočívající v tom, že se nemůže podílet na plnění veřejné zakázky, přičemž tato skutečnost s sebou nese přímou ztrátu v podobě ušlého zisku z plánované obchodní spolupráce a dle § 241 odst. 1 zákona ho tak opravňuje k podání námitek, neboť navrhovatel tak splňuje podmínky aktivní legitimace k podání námitek.
13. Navrhovatel pak odkazuje na část rozhodnutí zadavatele o námitkách a uvádí, že si je vědom
§ 241 odst. 3 zákona, podle kterého platí, že námitky proti postupu zadavatele, které nesměřují proti zadávacím podmínkám, volbě druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky nebo proti postupu zadavatele směřujícímu k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení je oprávněn podat pouze účastník daného zadávacího řízení, nicméně podle názoru navrhovatele je toto ustanovení třeba vykládat extenzivně, a to tak, aby přezkumné řízení před Úřadem bylo přístupné i jiným osobám, které mají na výsledku zadávacího řízení prokazatelný hospodářský nebo profesní zájem. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 48/2013-272 ze dne 30. 5. 2014 a další mnohá rozhodnutí Úřadu týkající se aktivní legitimace, podle kterých platí, že možnost podání námitek a návrhu by mělo být dostupné co nejširšímu okruhu dodavatelů.
14. Navrhovatel pak odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0115/2017/VZ-28357/2017/323/KKř, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0189/2017/VZ19785/2017/542/ODv, v němž Úřad konstatoval, že námitky proti rozhodnutí
o výběru může v případě podání společné nabídky podat nejen samotná společnost (všichni její členové), ale i každý člen společnosti samostatně. Navrhovatel se naprosto ztotožňuje s tímto přístupem a má za to, že v souladu se smyslem a účelem institutu námitek je legitimní připustit možnost podání námitek také ze strany poddodavatele účastníka zadávacího řízení, neboť je fakticky zainteresován na realizaci konkrétního plnění obdobně jako člen společnosti. Navrhovatel dodává, že výsledek zadávacího řízení má pro něho zásadní význam, neboť přímo ovlivňuje jeho možnost získat konkrétní zakázku a realizovat na jejím základě obchodní zisk
i profesní přínos.
15. Navrhovatel dále upozorňuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S302/2012/VZ19924/2012/513/Edo ze dne ze 23. 10. 2012, v němž Úřad výslovně aproboval, že námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení může podat i poddodavatel účastníka, jehož nabídka by byla s vysokou pravděpodobností vybrána jako nejvýhodnější. Navrhovatel dodává, že je-li podle rozhodovací praxe Úřadu přípustné, aby námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podával i poddodavatel účastníka, pak navrhovatel nevidí důvod, proč by tato možnost neměla být přiznána rovněž poddodavateli účastníka, který byl vyloučen ze zadávacího řízení. Navrhovatel dodává, že předmětné rozhodnutí bylo následně zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně, nicméně k jeho zrušení nedošlo z důvodu nesprávného posouzení otázky aktivní legitimace poddodavatele, nýbrž pro nedostatečně zjištěný skutkový stav ve vztahu k samotným důvodům zrušení zadávacího řízení; argumentace Úřadu týkající se legitimace poddodavatele k podání námitek proti rozhodnutí o zrušení tedy nebyla soudem vyvrácena a zůstává z pohledu navrhovatele nadále relevantní.
16. K argumentu zadavatele, že výše uvedené rozhodnutí Úřadu bylo vydáno v souladu
s legislativou platnou v době, kdy byla rozhodnutí vydána, tzn. dle zákona č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách, který tuto problematiku upravoval jiným způsobem, navrhovatel uvádí, že ustanovení § 241 zákona je třeba vykládat eurokonformním způsobem, a to zejména v kontextu čl. 1 odst. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/66/ES ze dne
11. 12. 2007 (dále jen „směrnice“), který stanoví, že „členské státy zajistí, aby bylo přezkumné řízení podle prováděcích pravidel, která mohou členské státy samy stanovit, dostupné alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda“. Navrhovatel opakuje, že v daném případě byl jako poddodavatel smluvně zapojen do realizace veřejné zakázky a jeho účast byla zcela závislá na setrvání generálního dodavatele v zadávacím řízení, tzn. jeho zájem na zadání zakázky byl nejen reálný, ale také prokazatelný a konkrétní a v důsledku rozhodnutí o vyloučení dodavatele ESOX mu tak vznikla újma, která naplňuje podmínky stanovené evropským právem pro přístup k přezkumným prostředkům. Z těchto důvodů je podle navrhovatele třeba ustanovení § 241 odst. 3 zákona vykládat v souladu s výše uvedenou směrnicí, a tedy přiznat aktivní legitimaci i takovým subjektům, které sice formálně nevystupují jako účastníci řízení, avšak jsou jeho výsledkem bezprostředně dotčeny. Navrhovatel pak připomíná, že jazykový výklad, k němuž se uchyluje zadavatel, je sice jednou z výkladových metod, ale tou základní, jež by nikdy neměla popírat smysl a účel dané úpravy.
17. K vyjádření zadavatele, že „ust. § 241 odst. 3 ZZVZ, které zužuje okruh osob možných podat námitky proti určitým úkonům [by] postrádalo smysl [v případě eurokonformmího výkladu předmětného ustanovení]. Jako osobu, která má nebo měla zájem získat zakázku, a měla by mít určitou procesní jistotu a možnost dovolávat se svých práv souvisejících s podanou nabídkou, lze po skončení lhůty pro podání nabídek považovat účastníka zadávacího řízení, v případě podání společné nabídky i jednotlivé členy společnosti. Sám Navrhovatel měl možnost podat svou nabídku (s pomocí poddodavatelů), případně podat společnou nabídku, to však neučinil, proto se nemůže domáhat stejných práv jako dodavatelé, kteří nabídku podali. Zadavatel má za to, že uvedené ustanovení v zákoně omezující možnost podání námitek proti určitým úkonům pouze účastníkům je zcela odůvodněné, protože pouze účastník je nositelem odpovědnosti za svou podanou nabídku a rovněž účastník sám má rozhodovací právo, jak bude postupovat v průběhu zadávacího řízení, tzn. např. zda bude objasňovat a doplňovat nabídku či nikoli na základě žádosti zadavatele, což může mít za následek rovněž vyloučení, nebo zda poskytne součinnost k podpisu smlouvy, podá námitky apod. Do těchto úkonů rovněž nemůže zasahovat poddodavatel účastníka a přebírat tak pravomoc nakládat s nabídkou, kterou sám nepodal. A tak je tomu i v tomto případě, poddodavatel nemůže disponovat pravomocemi, které plynou účastníkovi na základě toho, že podal nabídku do Veřejné zakázky.“, navrhovatel uvádí, že on sám by se nikdy zakázky takového rozsahu nemohl účastnit jako účastník zadávacího řízení, dle výkladu zadavatele by tak poddodavateli nebyla přiznána žádná ochrana. Z hlediska odpovědnostního poddodavatel může s účastníkem zadávacího řízení nést společnou a nerozdílnou odpovědnost za realizaci veřejné zakázky a pokud je taková ochrana přiznána samotnému členu společnosti, který nese společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění zakázky a který není účastníkem ve smyslu zákonné definice, pak je zcela nelogické, aby nebyla přiznána poddodavateli, který ji také může nést a který taktéž není účastníkem ve smyslu zákonné definice.
18. Na základě výše uvedeného má navrhovatel za to, že mu svědčí aktivní legitimace k podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení společnosti ESOX ze zadávacího řízení. Navrhovatel měl být na základě smluvního vztahu reálně zapojen do plnění veřejné zakázky, měl tedy na jejím získání prokazatelný hospodářský zájem, a rozhodnutí zadavatele se jej bezprostředně dotýká ve formě hrozící či již vzniklé újmy. Vzhledem k výkladu § 241 zákona ve světle české judikatury i evropského práva je dle navrhovatele třeba přiznat přístup k přezkumným prostředkům rovněž takovým subjektům, které jsou fakticky zainteresovány na výsledku zadávacího řízení, byť nejsou jeho účastníky ve smyslu zákonné definice, ale naplňují definici účastenství v širším slova smyslu, tj. jedná se o osoby, které mají nebo měly zájem na získání určité zakázky a kterým v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda. Navrhovatel jako poddodavatel takovou osobou dle svého tvrzení nepochybně je, když svoji škodu odvozuje od dodavatele ESOX jako účastníka, jehož je přímým smluvním partnerem, a škodu, kterou v zadávacím řízení utrpí dodavatel ESOX, bude navrhovatel důvodně pociťovat jako újmu vlastní.
19. V další části návrhu se navrhovatel vyjadřuje k důvodům vyloučení dodavatele ESOX ze zadávacího řízení a konkretizuje, z jakých důvodů považuje vyloučení dodavatele ESOX za nezákonné.
20. Závěrem návrhu navrhovatel opakovaně specifikuje újmu, která mu nezákonným postupem zadavatele hrozí, a akcentuje, že je odborně způsobilý k realizaci části předmětu veřejné zakázky.
21. Navrhovatel se pak vyjadřuje i k výši složené kauce, když tvrdí, že jakožto poddodavatel nemohl stanovit celkovou nabídkovou cenu, a byl tedy povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč.
22. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil opatření k nápravě podle
§ 263 zákona a zrušil rozhodnutí námitkách, přičemž dodává, že pokud by Úřad dospěl k závěru, že navrhovatel nebyl osobou oprávněnou k podání návrhu, pak požaduje, aby jeho návrh byl považován za podnět k zahájení řízení z moci úřední podle § 249 zákona.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
23. Správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno dne 25. 7. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
24. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.
25. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 28. 7. 2025.
26. Dne 1. 8. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu signované téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“), přičemž společně s tímto vyjádřením zadavatel zaslal část dokumentace o zadávacím řízení, a další části dokumentace o zadávacím řízení Úřadu zpřístupnil v elektronickém nástroji zadavatele.
Vyjádření zadavatele k návrhu
27. Zadavatel v úvodu návrhu uvádí, že námitky navrhovatele odmítl v souladu s § 245 odst. 3 písm. a) zákona, neboť nebyly podány osobou oprávněnou podle § 241 zákona, když § 241 odst. 3 zákona stanoví, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení, přičemž navrhovatel prokazatelně účastníkem zadávacího řízení nebyl a není, protože do něj nepodal nabídku. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu, která vykládá předmětné ustanovení tak, že tímto ustanovením zákon fakticky omezuje možnost podání námitek proti úkonům a opomenutím v rámci zadávacího řízení pouze na jeho účastníky, tedy odjímá tuto možnost subjektům, které se zadávacího řízení neúčastní. Podle názoru zadavatele tedy není možné dospět k jinému závěru, než že navrhovatel nebyl dle § 241 odst. 3 zákona oprávněn podat proti vyloučení jiného účastníka zadávacího řízení námitky, a není tudíž ani oprávněn podat proti rozhodnutí zadavatele o odmítnutí jeho námitek návrh na přezkoumání úkonů zadavatele.
28. Zadavatel dodává, že pokud by takovému jednání navrhovatele byla ze strany Úřadu přiznána právní ochrana, jednalo by se o bezprecedentní zásah do právní jistoty zadavatelů veřejných zakázek, když tímto způsobem by pak mohlo být u Úřadu napadáno vyloučení dodavatele někým, kdo vůbec účastníkem daného zadávacího řízení nebyl, nepodal nabídku, a není tedy ani povinen složit kauci v zákonem stanovené výši.
29. Zadavatel dále uvádí, že jedním z důvodů, proč návrh podává navrhovatel a nikoliv dodavatel ESOX, je dle jeho názoru právě výše kauce, která by na základě nabídkové ceny dodavatele ESOX činila cca 2,79 mil. Kč. Pokud by Úřad přistoupil na výklad zákona předkládaný navrhovatelem, nemusel by se dle zadavatele jakýkoliv vyloučený účastník zadávacího řízení, obzvláště na finančně nákladná plnění, proti svému vyloučení bránit sám, ale pověřil by svého domnělého poddodavatele, aby návrh na přezkum úkonů u Úřadu podal on s rizikem ztráty podstatně nižší kauce. Takovému zneužití práva nemůže být dle zadavatele přiznána právní ochrana.
30. K navrhovatelem předložené smlouvě mezi ním a dodavatelem ESOX, která má potvrzovat jejich poddodavatelský vztah, zadavatel uvádí, že nedoložení tohoto vztahu mezi navrhovatelem a dodavatelem ESOX nebylo stěžejním argumentem zadavatele pro odmítnutí námitek navrhovatele.
31. K rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. R0115/2017, které potvrdilo rozhodnutí Úřadu sp. zn. S0189/2017, zadavatel uvádí, že navrhovatel zcela odhlédl od toho, že se jedná o zcela jinou situaci, než je řešena v tomto případě. V rámci zmíněného rozhodnutí je řešeno postavení člena společnosti v případě podání společné nabídky, které s sebou nese určitou odpovědnost za podanou nabídku, nikoli však postavení poddodavatele, který žádnou odpovědnost za podanou nabídku nenese. Z uvedeného důvodu nelze dle zadavatele ztotožňovat přístup Úřadu v těchto naprosto odlišných situacích. Co se týče navrhovatelem zmiňovaného rozhodnutí sp. zn. S302/2012, které se již týká postavení poddodavatele, tu zadavatel trvá na tom, že bylo řešeno a vydáno v souladu s legislativou platnou v době, kdy bylo rozhodnutí vydáno, tzn. dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přičemž tento zákon upravoval postup při podání námitek odlišně.
32. Zadavatel trvá na tom, že poddodavatel nemůže disponovat stejnými pravomocemi, které plynou účastníkovi na základě toho, že podal nabídku. Zadavatel dodává, že uplynutím lhůty pro podání návrhu bez využití práva podat návrh již zanikla účast v zadávacím řízení i samotnému dodavateli ESOX, a nelze tedy nabídku této společnosti vracet zpět do zadávacího řízení, aniž by k tomu sama dala podnět. Nelze dle zadavatele dopustit, aby poddodavatel účastníka rozhodoval o podané nabídce účastníka, aniž by nesl sám odpovědnost za podanou nabídku.
33. Co se týče tvrzení navrhovatele o nezákonnosti vyloučení dodavatele ESOX, odkazuje zadavatel v celém rozsahu na rozhodnutí o námitkách dodavatele ESOX a ve vyjádření k návrhu důvody vyloučení pouze stručně shrnuje a trvá na tom, že dodavatel ESOX předložil v rámci zadávacího řízení nepravdivé údaje, a zadavatel tak měl oprávněný důvod k jeho vyloučení.
34. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl dle § 265 písm. b) zákona, protože nebyl podán oprávněnou osobou, popř. aby bylo správní řízení podle § 257 písm. h) zákona zastaveno, jelikož návrhu nepředcházely řádně podané námitky.
IV. DALŠÍ PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
35. Usnesením ze dne 14. 8. 2025 Úřad stanovil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
36. Přípisem ze dne 18. 8. 2025 navrhovatel požádal Úřad o zpřístupnění dokumentů z nabídek všech účastníků zadávacího řízení, konkr. o zpřístupnění Přílohy č. 1 zadávací dokumentace – Formulář nabídky a Přílohy č. 2 zadávací dokumentace – Odborná úroveň.
37. Navrhovatel se vyjádřil k podkladům rozhodnutí dne 22. 8. 2025.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
38. Navrhovatel opakuje, že je přesvědčen o tom, že by mu měla svědčit aktivní legitimace k podání návrhu, a to s ohledem na jeho vztah s dodavatelem ESOX a s ohledem na rozsah předmětu plnění, které mělo být navrhovatelem v rámci nabídky zajištěno.
39. Navrhovatel uvádí, že rozhodovací praxe Úřadu jasně dokládá, že námitky proti jednotlivým úkonům zadavatele mohou podávat i jednotliví členové společnosti (sdružení), která podala nabídku, a to samostatně, bez ohledu na skutečnost, že formálně je účastníkem zadávacího řízení pouze společnost (sdružení) jako celek. Úřad dle navrhovatele zjevně akceptuje materiální pojetí § 241 odst. 3 zákona, přičemž důvodem pro připuštění aktivní legitimace jednotlivých členů sdružení je zejména skutečnost, že tito jsou bezprostředně zainteresováni na výsledku zadávacího řízení a že v případě jejich vyloučení by mohlo dojít k přímému zásahu do jejich právní či ekonomické sféry; obdobná logika je dle navrhovatele aplikovatelná i na postavení poddodavatele.
40. Navrhovatel dále poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu, konkr. na rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0410/2022/VZ, sp. zn. ÚOHS-S456/2019/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0678/2023/VZ, v rámci kterých Úřad připustil, aby námitky proti zadávacím podmínkám podávaly i subjekty, které svoji aktivní legitimaci odvozují od toho, že se na plnění veřejné zakázky mohou podílet jako poddodavatelé; navrhovatel považuje za nelogické, že je možné přiznat poddodavateli aktivní legitimaci k napadení zadávacích podmínek, které mu způsobují újmu, avšak v případě, kdy zadavatel provede v další fázi zadávacího řízení úkon se stejným dopadem na jeho oprávněné zájmy (např. vyloučí účastníka, jehož byl navrhovatel poddodavatelem), tak by měl být tento poddodavatel naopak z možnosti obrany zcela vyloučen.
41. Dále pak navrhovatel opětovně odkazuje na znění směrnice a uvádí, že evropská právní úprava nikterak nerozlišuje mezi různými druhy námitek v závislosti na tom, vůči jakému úkonu zadavatele směřují, a neomezuje okruh subjektů oprávněných k jejich podání pouze na formální účastníky zadávacího řízení. Dle navrhovatele je klíčovým kritériem existence zájmu na získání zakázky a možnost vzniku újmy v důsledku postupu zadavatele. Navrhovatel se proto důvodně domnívá, že i ve světle evropského rámce je třeba vykládat ustanovení § 241 odst. 3 zákona v souladu s požadavky unijního práva. Pokud by vnitrostátní právní úprava fakticky znemožnila podání námitek či návrhu osobě, která sice není formálním účastníkem řízení, avšak měla bezprostřední zájem na realizaci veřejné zakázky a reálně jí hrozí újma, jednalo by se o výklad rozporný se zněním unijní směrnice. Navrhovatel má za to, že eurokonformní výklad má přednost před striktním jazykovým výkladem českého zákona. Postavení poddodavatele podle navrhovatele zcela naplňuje kritéria uvedená ve směrnici.
42. Navrhovatel se dále vyjadřuje k obsahu správního spisu, přičemž odkazuje na § 260 odst. 1 a odst. 2 zákona a uvádí, že součástí správního spisu je seznam dokumentace zpřístupněné Úřadu prostřednictvím profilu zadavatele ke dni 11. 8. 2025, ale předmětem zpřístupněných podkladů pro vydání rozhodnutí není samotný obsah zpřístupněné dokumentace.
43. Navrhovatel si je vědom, že Úřad je oprávněn vyloučit z nahlížení do spisu dokumentaci o zadávacím řízení, s výjimkou těch listin, které slouží nebo mají sloužit jako důkaz (§ 260 odst. 1 zákona). Současně je však Úřad podle navrhovatele povinen pořídit seznam všech jednotlivých dokumentů, které jsou z nahlížení vyloučeny, a tento seznam zpřístupnit účastníkům řízení (§ 260 odst. 2 zákona). S ohledem na výše uvedené má navrhovatel za to, že je povinností Úřadu buď zpřístupnit mu v rámci nahlížení do spisu dokumenty, které byly Úřadu zpřístupněny prostřednictvím profilu zadavatele, anebo – pokud tyto dokumenty mají být z nahlížení vyloučeny – poskytnout účastníkům řízení řádný a úplný seznam podle § 260 odst. 2 zákona, v němž bude jednoznačně vymezeno, které dokumenty jsou z nahlížení vyloučeny.
44. Navrhovatel uzavírá, že ze zpřístupněného obsahu dokumentace vyplývá, že zadavatel již přistoupil k výběru dodavatele, aniž by z řízení vyloučil další účastníky. Navrhovatel je přitom přesvědčen, že v daném případě mohlo dojít k nerovnému posouzení a hodnocení jednotlivých nabídek, neboť má za to, že i zbývající účastníci uváděli na pozici hlavních stavbyvedoucích osoby, jejichž činnost měla spíše manažerský charakter a neodpovídala požadavku každodenní přítomnosti na stavbě. Z téhož důvodu, pro který byl ze zadávacího řízení vyloučen účastník ESOX, by tedy museli být vyloučeni i ostatní účastníci, což se však dle navrhovatele nestalo. Aby mohl navrhovatel svá tvrzení kvalifikovaně doložit a podrobněji se vyjádřit k otázce možného porušení zásady rovného zacházení, je nezbytné, aby mu byly zpřístupněny alespoň dokumenty „Formulář nabídky“ a „Odborná úroveň“ ze všech nabídek.
45. Navrhovatel žádá zrušení rozhodnutí o námitkách a zpřístupnění dokumentace, kterou zadavatel poskytl prostřednictvím svého profilu, a to alespoň v rozsahu dokumentů „Formulář nabídky“ a „Odborná úroveň“ ze všech podaných nabídek, a stanovení nové lhůty k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Pokud by tyto dokumenty měly být z nahlížení do spisu vyloučeny, navrhovatel požaduje, aby Úřad účastníkům řízení poskytl řádný seznam dokumentů ve smyslu § 260 odst. 2 zákona, v němž bude jednoznačně vymezeno, které dokumenty jsou z nahlížení vyloučeny, a stanovil novou lhůtu k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí.
V. ZÁVĚRY ÚŘADU
46. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech důkazů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky správního řízení, rozhodl tak, že návrh navrhovatele zamítl, protože nebyl podán oprávněnou osobou, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující.
Relevantní ustanovení právních předpisů
47. Podle § 47 odst. 1 zákona se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy
a) vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 zákona nebo § 129a odst. 3 zákona,
b) podá žádost o účast nebo nabídku, nebo
c) zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení.
48. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.
49. Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti
a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona,
b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo
c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.
50. Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.
51. Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.
52. Podle § 245 odst. 3 zákona zadavatel odmítne rovněž námitky, které
a) nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241 zákona,
b) jsou podány opožděně, nebo
c) nesplňují náležitosti podle § 244 zákona.
53. Podle § 265 písm. b) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
Právní posouzení
54. Úřad předně uvádí, že zadavatel odmítl námitky navrhovatele s odkazem na § 245 odst. 3 písm. a) zákona, protože nebyly podány oprávněnou osobou podle § 241 zákona, pročež se Úřad v rámci posouzení skutečností namítaných v návrhu nejprve zaměřil na otázku, zda jsou naplněny základní předpoklady pro to, aby jej mohl věcně přezkoumat, přičemž dospěl k závěru, že je zde dán důvod pro zamítnutí návrhu dle § 265 písm. b) zákona, a to z důvodu nedostatečné aktivní legitimace navrhovatele, k čemuž konstatuje následující.
55. Aktivní legitimace k podání návrhu k Úřadu na přezkum postupu zadavatele dle § 250 odst. 1 zákona se odvíjí od aktivní legitimace k podání námitek. Jak bylo uvedeno výše, podle § 241 odst. 1 zákona platí, že „námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen ‚stěžovatel‘)“. Námitky se podávají písemně a lze je podle § 241 odst. 2 zákona podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek (námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona), dále je lze podat proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem. Ustanovení § 241 odst. 1 a odst. 2 zákona je pak dále korigováno ustanovením § 241 odst. 3 zákona, které uvádí, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení. Z ustanovení § 241 odst. 3 zákona tak plyne, že právo podat zadavateli zdůvodněné námitky je u jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, přiznáno pouze a výhradně osobě účastníka zadávacího řízení.
56. V šetřeném případě je úkonem, který byl navrhovatelem napadán námitkami, úkon spočívající v rozhodnutí zadavatele o vyloučení dodavatele ESOX ze zadávacího řízení.
57. V šetřené věci je zásadní posouzení otázky, zda byly námitky podány osobou k tomu oprávněnou, když námitky proti rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení a následný návrh k Úřadu nepodal vyloučený účastník zadávacího řízení, ale jeho poddodavatel (navrhovatel)[1]. K tomu Úřad uvádí následující.
58. Výše uvedená ustanovení zákona týkající se podání námitek, jakožto primární ochrany dodavatelů proti nesprávnému postupu zadavatele, jasně vymezují, které osoby jsou k podání námitek oprávněné.
59. Ustanovení § 241 odst. 3 zákona jasně stanoví, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postupu zadavatele směřujícímu k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení. V šetřené věci byly námitky navrhovatele podány proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení dodavatele ESOX ze zadávacího řízení, přičemž navrhovatel se v šetřeném zadávacím řízení označuje jako poddodavatel[2] dodavatele ESOX; rozhodnutí zadavatele o vyloučení dodavatele ESOX se netýká stanovení zadávacích podmínek, ani volby druhu zadávacího řízení a nejedná se ani o postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení; jedná se právě o ustanovením § 241 odst. 3 zákona předvídaný jiný úkon zadavatele, proti kterému mohou podat námitky pouze účastníci zadávacího řízení.
60. Ve shodě se zadavatelem Úřad odkazuje na komentářovou literaturu, která k § 241 odst. 3 zákona uvádí, že „Zákonodárce zde fakticky omezuje možnost podání námitek proti úkonům a opomenutím v rámci zadávacího řízení pouze na jeho účastníky, tedy odjímá tuto možnost subjektům, které se zadávacího řízení neúčastní, a tím pádem je pro ně výsledek zadávacího řízení irelevantní. Uvedená úprava tak odpovídá funkčnímu pojetí námitek jako rychlé možnosti napravení případných rozporů v úzkém kontaktu zadavatel-účastník zadávacího řízení, tedy těch osob, které jsou primárně zainteresovány na předmětu zadávacího řízení.“[3].
61. Ustanovení § 241 odst. 3 zákona hovoří zcela jasně a nejsou zde pochybnosti o jeho smyslu, účelu, jeho významu, nebo jiných úmyslech zákonodárce, které by měly směřovat k jinému výkladu než výkladu v tom smyslu, že předmětné ustanovení má umožnit podání námitek proti konkrétním úkonům zadavatele pouze účastníkům zadávacího řízení. Ani teleologický nebo systematický výklad zákona tudíž dle názoru Úřadu nevede k jinému výkladu předmětného ustanovení než výklad jazykový, jak se snaží tvrdit navrhovatel.
62. Kdo je účastníkem zadávacího řízení pak stanovuje § 47 odst. 1 zákona, který uvádí, že dodavatel se stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 zákona nebo § 129a odst. 3 zákona, podá žádost o účast nebo nabídku, nebo zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení. Ani jedna ze zákonem předvídaných premis v daném případě však ve vztahu k osobě navrhovatele nenastala, tzn. navrhovatel se prokazatelně nestal účastníkem zadávacího řízení.
63. Je zcela bezpředmětná veškerá argumentace navrhovatele týkající se újmy, která mu hrozí či vznikla vyloučením dodavatele ESOX ze zadávacího řízení, nebo argumentace stran podílu navrhovatele na plnění veřejné zakázky, neboť § 241 odst. 3 zákona výslovně vylučuje podání námitek proti vyloučení dodavatele jinou osobou, než účastníkem zadávacího řízení, a je tudíž nadbytečné zjišťovat, zda, popř. v jaké míře navrhovateli hrozí újma na jeho právech, neboť zakotvením § 241 odst. 3 zákona zákonodárce de facto předpokládá, že nikdo jiný než účastník zadávacího řízení nemůže být jinými úkony než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení dotčen. Postavení poddodavatele je v zadávacím řízení zcela závislé na hlavním dodavateli soutěženého plnění, který disponuje všemi právy a povinnostmi spojenými s účastí v zadávacím řízení; účastník zadávacího řízení je odpovědný za svou nabídku a je to pouze a jedině tento účastník (popř. jeden z účastníků, pokud se jedná o sdružení vzniklé za účelem podání společné nabídky), který má právo domáhat se svých práv spojených s jeho účastí v zadávacím řízení; poddodavatel své postavení a setrvání v zadávacím řízení odvozuje výhradně od tohoto dodavatele. Nedávalo by smysl, aby Úřad přezkoumával vyloučení dodavatele ESOX na základě návrhu jiné osoby, když sám dodavatel ESOX měl možnost podat k Úřadu návrh, ale neučinil tak.
64. K odkazu navrhovatele na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0115/2017/VZ-28357/2017/323/KKř, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0189/2017/VZ19785/2017/542/ODv, v němž Úřad konstatoval, že námitky proti rozhodnutí o výběru může v případě podání společné nabídky podat nejen samotná společnost (všichni její členové), ale i každý člen společnosti samostatně, Úřad uvádí, že toto rozhodnutí se týká zcela odlišného skutkového stavu, když navrhovatel v šetřeném zadávacím řízení není členem společnosti, která podala v šetřené veřejné zakázce nabídku, ale je v pozici poddodavatele, tzn. ve zcela odlišném postavení. Společník společnosti podávající nabídku je zavázán přímo zadavateli, se kterým následně případně uzavírá smlouvu, kdežto poddodavatel své postavení vždy odvozuje pouze od hlavního dodavatele a se zadavatelem ho de facto nespojuje žádný obchodně-právní vztah. Členové společnosti podávající nabídku jsou prokazatelně účastníky zadávacího řízení, účastníkem naopak není samotné konsorcium, které (coby společnost podle § 2716 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) vůbec nemá právní osobnost. Úřad se ztotožňuje s názorem navrhovatele uvedeným ve vyjádření k podkladům, že postavení těchto osob je podobné co do jejich zájmu na výsledku zadávacího řízení, tzn. jak poddodavatel, tak člen společnosti má zájem na tom, aby byla nabídka úspěšná a on z ní mohl určitým způsobem profitovat, nicméně z hlediska odpovědnosti za podanou nabídku je postavení těchto osob zcela odlišné, což je však pro aktivní legitimaci pro podání námitek týkajících se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, tedy např. námitek týkajících se vyloučení ze zadávacího řízení, zásadní.
65. Co se týče rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S302/2012/VZ19924/2012/513/Edo ze dne 23. 10. 2012, v němž Úřad dle navrhovatele výslovně aproboval, že námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení může podat i poddodavatel účastníka, jehož nabídka by byla s vysokou pravděpodobností vybrána jako nejvýhodnější, Úřad uvádí, že toto rozhodnutí bylo vydáno dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který byl zrušen ke dni 30. 9. 2006 a který ustanovení § 241 odst. 3 zákona neobsahoval; tzn. v době vydání odkazovaného rozhodnutí byla účinná odlišná právní úprava institutu námitek, která nebyla do zákona přejata. I navrhovateli je tudíž bezpochyby zřejmé, že závěry tohoto rozhodnutí nelze v šetřené věci aplikovat, protože se vztahují k odlišné právní úpravě.
66. Co se týče argumentace navrhovatele, že ustanovení § 241 zákona je třeba vykládat eurokonformním způsobem, a to zejména v kontextu čl. 1 odst. 3 směrnice, který stanoví, že „členské státy zajistí, aby bylo přezkumné řízení podle prováděcích pravidel, která mohou členské státy samy stanovit, dostupné alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda“, k tomu Úřad pouze dodává, že eurokonformní výklad zákona se uplatní pouze v případě nejasností, nejednoznačností nebo mezer v zákoně, přičemž takovým výkladem nelze jít proti jednoznačnému znění zákona. Zákon jako celek umožňuje přístup k přezkumnému řízení širokému okruhu osob a bezpochyby tak naplňuje požadavky směrnice, avšak u jiné osoby, než u účastníka zadávacího řízení zákonodárce očividně neshledal v případě jiných úkonů než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postupu zadavatele směřujícímu k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení ani potenciální možnost vzniku škody a přístup k přezkumnému řízení tak jinému subjektu než účastníkovi zadávacího řízení neumožnil.
67. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí pak navrhovatel odkázal na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0410/2022/VZ, sp. zn. ÚOHS-S456/2019/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0678/2023/VZ, v rámci kterých Úřad připustil, aby námitky proti zadávacím podmínkám podávaly i subjekty, které svoji aktivní legitimaci odvozují od toho, že se na plnění veřejné zakázky mohou podílet jako poddodavatelé. Úřad uvádí, že odkazovaná rozhodnutí nic nemění na výše uvedeném, když se týkají námitek proti zadávacím podmínkám, nikoliv dalších úkonů zadavatele. Úřad na rozdíl od navrhovatele považuje za velmi logické přiznat aktivní legitimaci k napadení zadávacích podmínek širšímu okruhu osob než v případě námitek proti dalším úkonům zadavatele. Jednak to vyplývá přímo ze zákona, kdy Úřad opakuje, že § 241 odst. 3 zákona hovoří zcela jasně a nelze ho vykládat jinak, než že neumožňuje podat námitky proti jiným než tam vyjmenovaným úkonům a opomenutím zadavatele jiným osobám než účastníkům zadávacího řízení, jednak je třeba zdůraznit i skutečnost, že jiné úkony či opomenutí zadavatele než ty uvedené v 241 odst. 3 zákona se již týkají podané nabídky a za podanou nabídku odpovídá výhradně dodavatel, který tuto nabídku podal; v případě umožnění podání námitek např. proti v šetřeném případě napadenému rozhodnutí o vyloučení by dle výkladu navrhovatele byla připuštěna možnost disponovat s podanou nabídkou každé osobě, která se měla podílet na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž by dodavatel podávající nabídku de facto ztratil veškerou kontrolu nad svojí nabídkou a mohl by být do zadávacího řízení „vrácen“ i proti své vůli. Úřad akcentuje, že dodavatel ESOX byl oprávněn podat námitky a následně návrh proti svému vyloučení ze zadávacího řízení, ale v případě návrhu tak neučinil, přičemž tímto zároveň uplatnil své dispoziční právo s nabídkou a vyjádřil vůli nebránit se dále proti svému vyloučení ze zadávacího řízení. Nelze připustit, aby taková práva dodavatele byla narušena jakoukoliv třetí osobu.
68. K žádosti navrhovatele ze dne 18. 8. 2025 o zpřístupnění dokumentů z nabídek účastníků zadávacího řízení, kterou navrhovatel zopakoval i ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, kde dále požadoval zpřístupnění soupisu, popř. poskytnutí dokumentů zpřístupněných na profilu zadavatele ke dni 11. 8. 2025, Úřad uvádí, že navrhovatelem požadované dokumenty (zejména dokumenty „Formulář nabídky“ a „Odborná úroveň“ ze všech podaných nabídek) nebyly podkladem pro vydání rozhodnutí v této věci, a proto je Úřad neučinil součástí spisu, jak navrhovatel požadoval, přičemž soupis dokumentů, které zadavatel Úřadu zpřístupnil na profilu zadavatele ke dni 11. 8. 2025, je ve spisu v souladu s § 260 zákona obsažen a byl navrhovateli zpřístupněn (položka č. 13 spisu).
69. Pro úplnost Úřad uvádí, že by aprobováním jednání poddodavatele též mohlo velmi jednoduše docházet k obcházení zákona co do složené výše kauce, neboť, jak je vidno z podaného návrhu a složené kauce, poddodavatel velmi alibisticky argumentuje tím, že nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, pročež složil kauci ve výši 100 tis. Kč, přestože v úvodu návrhu vypočítává svůj finanční podíl na šetřené veřejné zakázce, zaštiťuje se její vysokou hodnotou a ztrátou, která mu vzniká vyloučením dodavatele ESOX. Lze tudíž spíše uvažovat tím směrem, že se takovým jednáním dodavatel ESOX a navrhovatel mohou snažit obejít zákonné ustanovení týkající se výpočtu kauce, která by se v případě návrhu dodavatele ESOX počítala z nabídkové ceny a činila by dle vyjádření zadavatele cca 2, 79 mil. Kč.
70. Vzhledem k výše uvedenému tedy Úřad návrh navrhovatele podle ustanovení § 265 písm. b) zákona zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Podaný rozklad proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno
2. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Úřad pro úplnost uvádí, že dodavatel ESOX, jakožto vyloučený účastník zadávacího řízení podal proti rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení námitky (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nicméně následně nepodal návrh k Úřadu.
[2] Tuto skutečnost navrhovatel prokazuje předložením „Potvrzení o existenci smlouvy“ podepsaným dne 23. 7. 2025 zástupci navrhovatele a dodavatele ESOX, které bez bližších podrobností uvádí, že navrhovatel a dodavatel ESOX mají mít „(…) uzavřenou smlouvu, jejímž obsahem je závazek, že poddodavatel poskytne v rámci plnění veřejné zakázky dodavateli zejména projektové práce, pasportizaci předmětu stavby a další související činnosti“. Jelikož je otázka skutečného vztahu mezi navrhovatelem a dodavatelem ESOX pro šetřené správní řízení bezpředmětná, když zásadní je pouze skutečnost, že navrhovatel nebyl účastníkem zadávacího řízení, tak se Úřad obsahem, formou, popř. důkazní hodnotou tohoto prohlášení blíže nezabýval a navrhovatele považuje za poddodavatele dodavatele ESOX, jak se navrhovatel v průběhu zadávacího řízení a následně správního řízení před Úřadem označuje, přestože skutečný vztah mezi navrhovatelem a poddodavatelem ESOX nemá za prokázaný.
[3] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-8-13]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.