číslo jednací: 46587/2025/162
spisová značka: R0136/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Nová budova 2. stupně základní školy v Markvartovicích |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 1. 12. 2025 |
| Související rozhodnutí | 36768/2025/500 46587/2025/162 |
| Dokumenty |  2025_R0136.pdf 371 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0136/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-46587/2025/162 |
|
Brno 28. 11. 2025 |
V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 13. 10. 2025
zadavatelem
- obec Markvartovice, IČO 00300411, se sídlem Šilheřovická 491, 747 14 Markvartovice, ve správním řízení právně zastoupena Mgr. Alešem Vejrem, advokátem, ev. č. ČAK 16331, se sídlem Umělecká 305/1, 702 00 Ostrava,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 25. 9. 2025, č. j. ÚOHS-36768/2025/500 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0525/2025/VZ, zahájeném na návrh navrhovatele, kterými jsou
- společníci společnosti „Společnost BAK – KP REVITAL – ZŠ Markvartovice“:
- BAK stavební společnost, a.s., IČO 28402758, se sídlem Žitenická 871/1, 190 00 Praha, a
- KP REVITAL s.r.o., IČO 02632195, se sídlem Pod Lesíkem 556/23, 724 00 Ostrava,
kteří dne 5. 1. 2024 uzavřeli „Společenskou smlouvu č. 2024/2201“, na jejímž základě je ve správním řízení oprávněn jednat vedoucí společník BAK stavební společnost, a.s., IČO 28402758, se sídlem Žitenická 871/1, 190 00 Praha,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Nová budova 2. stupně základní školy v Markvartovicích“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-058458, ve znění pozdějších změn, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 18. 12. 2023 pod ev. č. 780790-2023, ve znění pozdějších změn,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0525/2025/VZ, č. j. ÚOHS-36768/2025/500 ze dne 25. 9. 2025,
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel zahájil užší zadávací řízení na veřejnou zakázku. Společnost BAK – KP REVITAL – ZŠ Markvartovice (dále jako „navrhovatel“) podala v zadavatelem stanovené lhůtě nabídku na veřejnou zakázku. Dne 20. 9. 2024 vybral zadavatel navrhovatele oznámením o výběru dodavatele a označil jeho nabídku za ekonomicky nejvýhodnější.
2. Zadavatel rozhodnutím ze dne 27. 6. 2025 rozhodl o zrušení zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“) z důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“).
3. Dne 11. 7. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne směřující proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (dále jen „námitky“).
4. Zadavatel dne 18. 7. 2025 doručil navrhovateli své rozhodnutí o námitkách z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), ve kterém námitky navrhovatele odmítnul z důvodů, uvedených v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
5. Navrhovatel podal dne 25. 7. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, který směřoval proti zrušení zadávacího řízení.
6. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podle § 249 ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).
II. Napadené rozhodnutí
7. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti, když v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a určitě nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele včetně důvodů ekonomických ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, a tedy neposkytl účastníkům zadávacího řízení dostatečné odůvodnění zrušení zadávacího řízení dle zákona, které by bylo zpětně přezkoumatelné. Výrokem II napadeného rozhodnutí zrušil Úřad rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a všechny případné následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na veřejnou zakázku podle § 263 odst. 2 zákona. Výrokem III Úřad zakázal zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení do pravomocného skončení řízení správního a výrokem IV uložil Úřad zadavateli povinnost k úhradě nákladů řízení.
8. Úřad shledal odůvodnění zadavatele ohledně zrušení zadávacího řízení nedostatečným, jelikož zadavatel neuvedl jasně a srozumitelně dopad okolností v odůvodnění na schopnost financování veřejné zakázky. Okolnosti odůvodňující zrušení zadávacího řízení dle zadavatele spočívají v tom, že zastupitelstvo dvakrát neschválilo uzavřít smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem a v tvrzené ekonomické neschopnosti plnit, jež měla nastat v průběhu zadávacího řízení v souvislosti s neschválením změny územního plánu obce zastupitelstvem. Úřad dále zdůraznil, že odůvodnění v rozhodnutí o námitkách nelze považovat za dostačující, protože účastníci řízení se k němu nemohli vyjádřit. Důvody zrušení zadávacího řízení musí být uvedeny v rozhodnutí o zrušení, nikoliv později v rozhodnutí o námitkách.
9. Vzhledem k tomu, že odůvodnění zrušení zadávacího řízení není zpětně přezkoumatelné, a zadavatel tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, Úřad shledal rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení nezákonným.
III. Rozklad zadavatele
10. Dne 13. 10. 2025 doručil zadavatel Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 29. 9. 2025. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
11. Zadavatel v rozkladu považuje rozhodnutí Úřadu za nesprávné a dále uvádí, že i přes to, že nepopírá svou povinnost prokázat důvody zrušení zadávacího řízení, nesouhlasí, že měl povinnost tyto důvody prokázat již v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vůči všem účastníkům řízení, a dovozuje, že tato povinnost existuje pouze ve správním řízení vůči Úřadu.
12. Dále je také zadavatel přesvědčen, že doplnění odůvodnění v rozhodnutí o námitkách postačuje ve smyslu transparentnosti a přezkoumatelnosti postupu zrušení zadávacího řízení, kdy svou ekonomickou nezpůsobilost financovat veřejnou zakázku zadavatel navrhovateli prokázal poskytnutím tabulky své pracovní skupiny.
13. Zadavatel nakonec namítá neexistenci povinnosti odůvodnit rozhodnutí svého zastupitelstva ohledně neuzavření smlouvy s navrhovatelem. Svou argumentaci staví na § 95 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy toto ustanovení taxativně vymezí, co musí obsahovat zápis ze zasedání. Odůvodnění dle zadavatele tento výčet neobsahuje, tudíž zadavatel ani nemá povinnost usnesení zastupitelstva odůvodnit.
Závěr rozkladu
14. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že návrh navrhovatele zamítne.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu
15. Dne 20. 10. 2025 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k rozkladu. Zadavatel dle navrhovatele neuvádí v rozkladu žádnou argumentaci, jež by ovlivňovala závěry napadeného rozhodnutí.
16. Navrhovatel se nejprve vyjadřuje k tabulce z rozhodnutí zadavatele o námitkách, vypracované pracovní skupinou zadavatele, ze které má plynout ekonomická nezpůsobilost zadavatele financovat předmětnou veřejnou zakázku. Finanční údaje, jež jsou obsahem této tabulky, navrhovatel popisuje jako „velmi aproximativní a neověřitelné“.
17. Navrhovatel dále poukazuje na výši finančního zůstatku zadavatele včetně skutečnosti o výši dotace poskytované z Modernizačního fondu, spravovaného Státním fondem životního prostředí České republiky. Tyto skutečnosti mají dle navrhovatele dokazovat, že údaje v uvedené tabulce jsou čistě zavádějící a zároveň prokazovat zadavatelovu skutečnou možnost financovat veřejnou zakázku. Dle navrhovatele se tedy jednalo pouze o svévoli zadavatele bez skutečných důvodů smlouvu s navrhovatelem neuzavřít.
18. Navrhovatel namítá, že pokud by zadavatel měl možnost svévolně zadávací řízení zrušit bez řádného a přezkoumatelného odůvodnění, zakládalo by to rozpor s hlavními zásadami zákona o zadávání veřejných zakázek. Dle navrhovatele proto tento postup nelze připustit a jedná se o netransparentnost ze strany zastupitelstva zadavatele s nebezpečnými následky.
19. Navrhovatel má za to, že právní posouzení napadeného rozhodnutí je věcně správné a rozklad by měl být zamítnut.
IV. Řízení o rozkladu
20. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
21. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.
22. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
23. Zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení s uvedením § 127 odst. 2 písm. d) zákona.
24. Zadavatel se domnívá, že tyto důvody, pro které se rozhodl zrušit zadávací řízení, lze sdělit účastníkům řízení dodatečně i po vydání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, konkrétně v rozhodnutí o námitkách navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.
25. Současně zadavatel zastává názor, že důvody zrušení zadávacího řízení: ekonomická nezpůsobilost financovat veřejnou zakázku a nesouhlas zastupitelstva s uzavřením smlouvy o dílo, naplňují zákonnou definici důvodů hodných zvláštního zřetele. Ekonomickou nezpůsobilost doložil navrhovateli tabulkou a nesouhlas zastupitelstva dle zadavatele není třeba odůvodňovat s odkazem na taxativní výčet povinného obsahu zápisu ze zasedání zastupitelstva dle § 95 zákona o obcích, respektive absenci povinnosti uvést odůvodnění v zákoně o obcích.
K náležitostem rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení
26. Spornou otázkou v nyní šetřené věci je, zda může zadavatel doplnit či zcela odůvodnit zrušení zadávacího řízení po tom, co vydá rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, například v rozhodnutí o námitkách nebo až ve správním řízení před Úřadem (bod III rozkladu).
27. Zákon výslovně neuvádí, zdali všechny důvody zrušení zadávacího řízení musí být uvedeny přímo v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, či zda mohou být uvedeny později. Odpověď na spornou otázku lze nicméně najít v zásadě transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona a rozhodovací praxi Úřadu či správních soudů.
28. Například podle právní věty rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 platí, že „[z]ásada transparentnosti (§ 25 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách) je porušena tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehlédnutelným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“
29. V souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona mělo být zrušení zadávacího řízení odůvodněno zadavatelem tak, aby mohlo být zpětně přezkoumatelné. Přezkoumatelný, tedy transparentní vůči všem účastníkům řízení by byl pouze postup uvedení důvodů dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona v samotném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Postup zadavatele ve zdejším případě se však stal nečitelným ve smyslu výše citovaného rozsudku, a tedy i nepřezkoumatelným, a to tím, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení sice argumentuje ekonomickou nezpůsobilostí zadavatele financovat předmět veřejné zakázky, nicméně neuvádí žádné konkrétní (ekonomické, číselné) údaje, které by umožňovaly účastníkům zadávacího řízení alespoň rámcově ověřit, zda je tvrzená ekonomická nezpůsobilost zadavatele reálná.
30. Odůvodnění musí být uvedeno přímo v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Pokud by bylo uvedeno později nebo v jiných úkonech zadavatele, mohlo by to mít dopad na práva účastníků včetně jejich obrany u Úřadu. Významný dopad by to mělo zejména na možnost účastníků efektivně využít svá procesní práva, konkrétně právo podat námitky podle § 241 zákona. Lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení je dle § 242 zákona pouze 15 dnů ode dne doručení sdělení o zrušení zadávacího řízení. Účastník musí mít k dispozici kompletní odůvodnění již v okamžiku, kdy mu k podání námitek běží lhůta, aby mohl kvalifikovaně formulovat své námitky. Postup, kdyby kompletní odůvodnění účastník k dispozici neměl, by totiž mohl vést k omezení faktické možnosti obrany účastníků.
31. V rozsudku č. j. 31 Af 18/2013-98 ze dne 18. 12. 2014 vyslovil Krajský soud v Brně názor, že ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele lze přezkumu podrobit toliko ty důvody zrušení zadávacího řízení, které zadavatel pojme do rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (viz bod 18 rozsudku). Rozsudek byl sice vynesen za předchozí právní úpravy, nicméně tato jeho obecná teze je použitelná i za stávající právní úpravy. Z té totiž nevyplývá, že by na tyto otázky zákonodárce nahlížel jinak.
32. Na tomto místě lze také uvést rozsudek Krajského soudu v Brně, č. j. 29 Af 85/2016-202 ze dne 28. 1. 2019, ve kterém soud uvedl, že odůvodnění v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení musí obsahovat konkrétní a přesvědčivé důvody pro toto vyloučení, včetně popisu úvah, které zadavatele k vyloučení vedly. Smyslem odůvodnění je, aby zadavatel vyloučenému uchazeči bezodkladně sdělil, že došlo k jeho vyloučení a z jakého důvodu se tak stalo. Takovou informaci vyloučený uchazeč potřebuje mimo jiné k tomu, aby se mohl proti vyloučení bránit podáním námitek. Jakékoliv dodatečné odůvodnění nelze považovat za legitimní prostředek ke zhojení transparentnosti rozhodnutí o vyloučení. Závěry tohoto rozhodnutí lze analogicky vztáhnout i na šetřený případ ohledně odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, jako úkonu zadavatele vůči účastníkům zadávacího řízení. Těm totiž rovněž zákon přiznává právo podat proti zrušení zadávacího řízení námitky [srov. § 241 odst. 2 písm. a) zákona] a toto jejich právo omezuje lhůtou (§ 242 zákona). Případné doplnění důvodů, které nastalo ve zdejším šetřeném případě, odkazem na tabulku z rozhodnutí o námitkách navrhovatele, nelze považovat za přípustné či relevantní. Obsah odůvodnění zrušení zadávacího řízení musí být totiž objektivně přezkoumatelný již při sdělení tohoto úkonů účastníkům zadávacího řízení, neboť to spouští běh lhůty pro podání námitek (§ 242 odst. 2 zákona ve spojení s § 128 odst. 1 zákona). K této skutečnosti se vyjádřil předseda Úřadu například v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0005/2025/VZ, č. j. ÚOHS-09222/2025/163 ze dne 11. 3. 2025, ve kterém uvedl, že „Při posouzení zákonnosti přezkoumávaného úkonu zadavatele lze vycházet pouze z odůvodnění uvedeného v samotném rozhodnutí o zrušení ZŘ, nikoliv z jiných důvodů či skutečností, které zadavatel dále uvedl v rozhodnutí o námitkách či ve vyjádření k návrhu nebo vyjádření k rozkladu.“ Dále lze opětovně odkázat na rozhodovací praxi citovanou v bodě 45 napadeného rozhodnutí. Zavedená rozhodovací praxe Úřadu je v této otázce četná a jednoznačná a nelze se od ní odchýlit ani v šetřeném případě.
Výše uvedené závěry potvrzuje i komentářová literatura: „Zrušit zadávací řízení je tedy možné pouze tehdy, je-li pro to dán zákonem stanovený důvod. Taxativní výčet těchto důvodů obsahuje právě komentované ustanovení a další ustanovení ZVZ výše citovaná. Tyto důvody lze přitom rozdělit na důvody, při jejichž naplnění je zadavatel povinen zadávací řízení zrušit, a důvody, jež zadavatele opravňují k jeho zrušení. Zadavatel je v případě zrušení zadávacího řízení povinen tento krok odůvodnit. Povinnost odůvodnění zrušení zadávacího řízení plyne z poměrné rozsáhlé rozhodovací praxe a váže se na zásadu transparentnosti. Ta konstatuje, že aby bylo rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení přezkoumatelné, musí být důvody zrušení zadávacího řízení uvedeny dostatečně, jednoznačně a srozumitelně, včetně zdůvodnění situace, která ke zrušení zadávacího řízení vedla, a v případech dle § 127 odst. 2 písm. d) též včetně určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Je taktéž vhodné podřadit toto odůvodnění pod příslušný odstavec či písmeno komentovaného ustanovení. Zrušení zadávacího řízení je zadavatel také povinen odůvodnit v rámci písemné zprávy zadavatele, a to dle § 217 odst. 2 písm. j), kterou je povinen vyhotovit ke každému zadávacímu řízení. V neposlední řadě je zadavatel dle § 128 povinen zrušení zadávacího řízení adresně oznámit účastníkům zadávacího řízení a současně zrušení uveřejnit dle § 212 ve VVZ a případně TED (s výjimkou JŘBU, viz dále). Z rozhodovací praxe též plyne, že není dostačující, aby zadavatel uvedl důvody zrušení zadávacího řízení jen v některém pozdějším dokumentu, zejména v písemné zprávě, v rozhodnutí o námitkách či ve vyjádření k návrhu na zahájení přezkumného řízení ÚOHS; tyto je nutné uvést ve sdělení účastníkům zadávacího řízení. Účelem takového sdělení je umožnit obranu účastníků proti případného (sic!) nezákonnému zrušení zadávacího řízení, která je možná pouze v případě, kdy účastníci disponují relevantními informacemi.“[1] (tučné zvýraznění doplněno) S ohledem na výše uvedené pak ve smyslu zákona a judikatury nelze dojít k jinému závěru, než že zrušení zadávacího řízení je netransparentní, a tedy nepřezkoumatelné.
K významu rozhodnutí zastupitelstva pro zrušení zadávacího řízení
33. Primárním důvodem ke zrušení zadávacího řízení byl dle zadavatele nesouhlas zastupitelstva s uzavřením smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem, jinými slovy navrhovatelem. Zadavatel považuje opakovaný nesouhlas zastupitelstva s uzavřením smlouvy za důvod, který před ustanovením § 127 odst. 2 písm. d) zákona obstojí sám o sobě, a to s poukazem na fakt, že ustanovení § 95 zákona o obcích stanovuje výčet náležitostí zápisu usnesení zastupitelstva, z tohoto výčtu však neplyne požadavek na odůvodnění takového usnesení.
34. K tomu lze uvést, že skutečnost, že zastupitelstvo své rozhodnutí odůvodňovat nemusí, ještě neznamená, že by zadavatel nebyl povinen odůvodnit zrušení zadávacího řízení, byť jej staví na tom, jak rozhodlo zastupitelstvo.
35. Pro přehlednost následujících úvah lze nejprve uvést, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení nelze ztotožňovat s rozhodnutím zastupitelstva zadavatele o neschválení uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Ačkoliv rozhodnutí zastupitelstva o schválení uzavření či neuzavření smlouvy může mít vliv na další postup zadavatele v zadávacím řízení, stále jde o rozhodnutí v jiné otázce, než je otázka zrušení zadávacího řízení. K projednání otázky schválení uzavření smlouvy může dojít i několikrát po sobě s různým výsledkem i s různými důvody. Nelze tedy a priori ztotožňovat důvody neschválení uzavření smlouvy s důvody zrušení zadávacího řízení.
36. Za druhé, zákon o obcích je obecným předpisem, který upravuje rozhodování orgánů obce. Zákon o zadávání veřejných zakázek je předpisem, který obsahuje speciální pravidla pro rozhodování obce v otázkách spojených s průběhem zadávacího řízení. I když zákon o obcích danou povinnost uvést odůvodnění výslovně zastupitelstvu neukládá, v zákoně o zadávání veřejných zakázek povinnost odůvodňovat rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vyplývá ze zásady transparentnosti s ohledem na možnost obrany účastníků a nutnost jejich obeznámení s důvody zrušení zadávacího řízení. Pokud ze zákona o zadávání veřejných zakázek vyplývají s ohledem na výše uvedené přísnější požadavky na rozhodování obce jako zadavatele veřejné zakázky, např. právě ve vztahu k odůvodňování jejího postupu v zadávacím řízení, nemůže se obec dovolávat na ustanovení zákona o obcích, který na její postup obecně takové požadavky nekladou.
37. Na náležité odůvodnění zrušení zadávacího řízení je třeba klást o to silnější důraz, jestliže se v šetřeném případě jedná o nadlimitní veřejnou zakázku.[2] V takovém případě má zadavatel povinnost smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřít (§ 124 odst. 1 zákona), ledaže neprokáže důvody pro zrušení zadávacího řízení.
38. Je tedy odpovědností zadavatele (obce), aby byl schopen svým povinnostem plynoucím ze zákona o zadávání veřejných zakázek dostát, i když mu zákon o obcích podobnou povinnost sám neukládá. Hodlá-li se zadavatel při zrušení zadávacího řízení odkazovat na usnesení zastupitelstva, je na něm, aby buď důvody zrušení zadávacího řízení zformuloval sám, anebo aby nejprve vysvětlil zastupitelstvu požadavky, které na zadavatele zákon klade, a také to, jaké následky bude mít jejich nesplnění (např. v podobě nedostatečného odůvodnění zrušení zadávacího řízení), aby tak docílil toho, že se od zastupitelstva důvody jeho usnesení případně dozví. Navíc, zastupitelstvo je součástí zadavatele, nikoliv subjekt stojící samostatně. Se zadavatelem tvoří organizační celek a rozhoduje-li zastupitelstvo v určitých věcech tak, že to může ovlivnit právní poměry zadavatele navenek, zadavatel odpovídá za jeho úkony. Zadavatel tak nemůže pouze slepě odkazovat na rozhodování zastupitelstva, jelikož se jedná o vnitřní proces tvorby vůle samotného zadavatele.
39. Jinými slovy, fakt, že se zastupitelstvo určitým způsobem usneslo, neznamená nic jiného, než že zadavatel skrze svůj nejvyšší orgán vytvořil určité rozhodnutí. Považovat skutečnost, že zastupitelstvo přijalo určité usnesení, za důvod pro zrušení zadávacího řízení hodný zvláštního zřetele, by tedy znamenalo umožnit zadavateli zcela libovolně rozhodovat o zrušení zadávacího řízení. To je s ohledem na smysl a účel zákona, který koncipuje zrušení zadávacího řízení jako výjimku z jinak povinného uzavření smlouvy, zcela nepřijatelné.
40. K obdobné otázce se vyjádřil i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. 10. 2020, č. j. 5 As 74/2019–39, kdy zdůraznil, že pokud není samotné rozhodnutí zastupitelstva o zrušení zadávacího řízení doloženo objektivními skutečnostmi, není dostačující. Pouhá obava, byť důvodná, že realizace zakázky v požadovaném termínu není možná, nebyla dostatečným důvodem pro zrušení zadávacího řízení. Ačkoliv současná právní úprava § 127 odst. 2 písm. d) zákona připouští subjektivní důvody pro zrušení zadávacího řízení, tyto musí být řádně odůvodněny. Stejně jako v uvedené věci tak i v nyní posuzovaném případě, kde je míra odůvodnění dokonce nižší než v případě řešeném před Nejvyšším správním soudem (zadavatel pouze odkazuje na vůli zastupitelstva smlouvu neuzavřít), nelze akceptovat zrušení zadávacího řízení, pokud chybí konkrétní a ověřitelné věcné důvody, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
41. Pokud jde o dozorovou pravomoc Ministerstva vnitra nad akty obcí přijatými v samostatné působnosti, je třeba uvést, že jde o pravomoc obecnou. Úřad má oproti tomu pravomoc zvláštní, založenou zvláštním právním předpisem a vyhrazenou toliko aktům přijatým při zadávání veřejných zakázek. Tvrdí-li zadavatel, že jedině toto ministerstvo (a v návaznosti na něj správní soudy) může přezkoumávat akty obcí v samostatné působnosti, pak ani tato námitka rozkladu není důvodná. Úřad totiž nijak nerozporuje soulad rozhodnutí zastupitelstva např. se zákonem o obcích, ale zákonnost rozhodnutí zadavatele ve vztahu k zákonu.
Shrnutí
42. Zadavatelem tvrzená ekonomická nezpůsobilost plnit ze smlouvy na veřejnou zakázku nebyla v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení popsána takovým způsobem, aby účastníci zadávacího řízení měli skutečnou možnost uplatnit prostředky obrany proti postupu zadavatele efektivně. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo proto v tomto bodě shledáno netransparentním.
43. Důvod zrušení zadávacího řízení spočívající v předchozím opakovaném nevyjádření souhlasu s uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku zastupitelstvem zadavatele sám o sobě jako důvod zvláštního zřetele hodný neobstojí, neboť pokud zadavatel současně neuvede důvody, pro které zastupitelstvo souhlas s uzavřením smlouvy nevyslovilo, jde o pouhé vyjádření vůle smlouvu neuzavřít, nikoliv o uvedení věcných (zejm. ekonomických) důvodů, na základě kterých se tak děje. Existují-li v pozadí rozhodnutí zastupitelstva takové důvody, pak nejsou zadavatelem vyjádřeny transparentně.
VI. Závěr
44. Z výše uvedených důvodů je třeba uzavřít, že napadené rozhodnutí je správné a zákonné, neboť odůvodnění zrušení zadávacího řízení mělo být uvedeno v rozhodnutí zadavatele o předmětném zrušení zadávacího řízení. Zadavatel porušil zásadu transparentnosti, a jeho postup je tak nepřezkoumatelný.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. BAK stavební společnost, a.s. Žitenická 871/1, Prosek, 190 00 Praha 9
2. Mgr. Aleš Vejr, advokátní kancelář Umělecká 305/1, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 127 [Důvody zrušení zadávacího řízení]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 962. K § 127 zákona.
[2] Srov. § 4 nařízení vlády 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění ke dni zahájení zadávacího řízení.