číslo jednací: 38914/2025/500
spisová značka: S0278/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Smlouvy o provozování systému sdílených jízdních kol
• Účastníci:
  1. město Žďár nad Sázavou
  2. obec Polnička
  3. Freebike s.r.o.
  4. REKOLA Bikesharing s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 17. 12. 2025
• Související rozhodnutí: 38914/2025/500; 48780/2025/162

Spisová značka:  ÚOHS-S0278/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-38914/2025/500

Brno 9. 10. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 4. 2025, jehož účastníky jsou

• navrhovatel – Freebike s.r.o., IČO 27143503, se sídlem Křižíkova 237/36a, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 2. 2025 JUDr. Pavlem Musilem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 08810, KMVS, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 27864898, se sídlem Hellichova 458/1, 118 00 Praha,
• strany smlouvy:
• zadavatel – město Žďár nad Sázavou, IČO 00295841, se sídlem Žižkova 227/1, 591 01 Žďár nad Sázavou, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 16. 4. 2025 Urban legal, advokátní kancelář s.r.o., IČO 17983835, se sídlem Slovákova 279/11, 602 00 Brno,
• zadavatel – obec Polnička, IČO 00840670, se sídlem Polnička 225, 591 02 Polnička, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 5. 2025 Urban legal, advokátní kancelář s.r.o., IČO 17983835, se sídlem Slovákova 279/11, 602 00 Brno,
• vybraný dodavatel – REKOLA Bikesharing s.r.o., IČO 04893875, se sídlem Křenová 89/19, 602 00 Brno,

ve věci návrhu z téhož dne na uložení zákazu plnění „Smlouvy o provozování systému sdílených jízdních kol“ uzavřené dne 24. 2. 2025 na veřejnou zakázku „Sdílená jízdní kola 2025 - 2027“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 12. 2024 pod ev. č. Z2024-062517 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 12. 2024 pod ev. č. 760407-2024,

rozhodl takto:

I.

Zadavatelům – město Žďár nad Sázavou, IČO 00295841, se sídlem Žižkova 227/1, 591 01 Žďár nad Sázavou a obec Polnička, IČO 00840670, se sídlem Polnička 225, 591 02 Polnička – se podle § 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz plnění „Smlouvy o provozování systému sdílených jízdních kol“ uzavřené dne 24. 2. 2025 mezi jmenovanými zadavateli a vybraným dodavatelem – REKOLA Bikesharing s.r.o., IČO 04893875, se sídlem Křenová 89/19, 602 00 Brno, na realizaci veřejné zakázky „Sdílená jízdní kola 2025 - 2027“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 12. 2024 pod ev. č. Z2024-062517 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 12. 2024 pod ev. č. 760407-2024, neboť daná smlouva byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) citovaného zákona přes zákaz jejího uzavření stanovený v § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. citovaného zákona před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele.

II.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavatelům – město Žďár nad Sázavou, IČO 00295841, se sídlem Žižkova 227/1, 591 01 Žďár nad Sázavou a obec Polnička, IČO 00840670, se sídlem Polnička 225, 591 02 Polnička – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatelé – město Žďár nad Sázavou, IČO 00295841, se sídlem Žižkova 227/1, 591 01 Žďár nad Sázavou, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 16. 4. 2025 Urban legal, advokátní kancelář s.r.o., IČO 17983835, se sídlem Slovákova 279/11, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel město Žďár“ a „společnost Urban legal, advokátní kancelář s.r.o.“) a obec Polnička, IČO 00840670, se sídlem Polnička 225, 591 02 Polnička, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 5. 2025 společností Urban legal, advokátní kancelář s.r.o. (dále jen „zadavatel obec Polnička“ nebo společně jako „zadavatelé“) – zahájili dne 11. 12. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem společného zadání veřejné zakázky „Sdílená jízdní kola 2025 - 2027“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 12. 2024 pod ev. č. Z2024-062517 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 12. 2024 pod ev. č. 760407-2024 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             V úvodu zadávací dokumentace zadavatel definoval veřejnou zakázku jako zakázku nadlimitní.

3.             V úvodu zadávací dokumentace je dále stanoveno, že „[z]adavatelé se na základě smlouvy o společném zadávání veřejných zadavatelů ze dne 10.12.2024 dohodli, že zadávací řízení a veškeré v něm učiněné úkony (vyjma uzavírání smluv a jejich uveřejnění v registru smluv a úkonů, které jsou v ZZVZ vyhrazeny každému zadavateli samostatně) bude provádět Zadavatel č. 1^[1] (dále jen zadavatel).“.

4.             Dne 10. 12. 2024 byla mezi zadavateli uzavřena smlouva o společném zadávání [mj. s odkazem na § 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)]. Ze smlouvy o společném zadávání je zřejmé, že zadavatel město Žďár je oprávněn zastupovat sdružené zadavatele navenek při právních jednáních dle zákona, s výjimkou uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, která bude výsledkem zadávacího řízení na veřejnou zakázku a kterou budou uzavírat oba zadavatelé. Z plné moci, která tvoří přílohu smlouvy o společném zadávání, pak vyplývá, že zadavatel obec Polnička zmocňuje touto plnou mocí zadavatele město Žďár v souvislosti se společným zadáním veřejné zakázky k zastupování ve všech úkonech, které jsou nezbytné nebo vhodné k řádnému provedení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.^[2]

5.             V čl. 1.1 zadávací dokumentace zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky následovně: „Předmětem zakázky je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavateli a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout 78 ks mechanických jízdních kol a 20 ks elektrických jízdních kol ke sdílení / půjčování uživatelům na území města Žďár nad Sázavou a obce Polnička, a to v provozu v každém okamžiku, včetně provozování systému veřejného sdílení jízdních kol a provozování aplikace podporující provoz systému sdílení/půjčování kol. Všechna provozovaná jízdní kola budou splňovat podmínky pro provoz na pozemních komunikacích a veškeré povinné technické parametry dle příslušných právních předpisů.“

6.             V čl. 1.6 zadávací dokumentace zadavatel vymezil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 5 400 000,- Kč bez DPH.

7.             V čl. 7.1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 15. 1. 2025 do 10:00 hod.

8.             V čl. 7.3 zadávací dokumentace zadavatel upozornil, že „[n]abídky se podávají v české jazyce, v elektronické podobě a prostřednictvím E-ZAK.^[3]“

9.             Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že dne 14. 1. 2025 v 16:33 hod. byla zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK doručena nabídka navrhovatele – Freebike s.r.o., IČO 27143503, se sídlem Křižíkova 237/36a, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 2. 2025 JUDr. Pavlem Musilem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 08810, KMVS, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 27864898, se sídlem Hellichova 458/1, 118 00 Praha (dále jen „navrhovatel“).

10.         Dne 14. 1. 2025 v 17:00 hod. byla nabídka navrhovatele dodána rovněž do datové schránky zadavatele, přičemž dne 15. 1. 2025 v 7:07 hod. se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba za zadavatele.

11.         Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 15. 1. 2025 (dále jen „protokol o otevírání nabídek“) vyplývá, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel nabídky od tří dodavatelů – navrhovatele, společnosti nextbike Czech Republic s.r.o., IČO 07389108, se sídlem Libušina 526/101, Chválkovice, 779 00 Olomouc (dále jen „nextbike“) a společnosti REKOLA Bikesharing s.r.o., IČO 04893875, se sídlem Křenová 89/19, 602 00 Brno (dále jen „REKOLA Bikesharing“ nebo „vybraný dodavatel“).Z protokolu dále vyplývá, že zadavatel dospěl k závěru, že nabídka navrhovatele nebyla doručena v zadávací dokumentaci stanoveným způsobem, když byla doručena jak prostřednictvím el. nástroje, tak prostřednictvím datové schránky. Proto zadavatel s odkazem na § 28 odst. 2 zákona nepovažoval tuto nabídku za podanou a v průběhu zadávacího řízení k ní nepřihlížel.

12.         Z oznámení o výběru dodavatele ze dne 6. 2. 2025 vyplývá, že dne 5. 2. 2025 zadavatel vybral k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku společnost REKOLA Bikesharing. Oznámení o výběru dodavatele bylo prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK odesláno dne 6. 2. 2025 vybranému dodavateli a společnosti nextbike.

13.         Dne 11. 2. 2025 zaslal navrhovatel dotaz zadavateli k průběhu zadávacího řízení (dále jen „dotaz ze dne 11. 2. 2025“), přičemž zadavatel odpověděl navrhovateli přípisem ze dne 21. 2. 2025 (dále jen „odpověď zadavatele ze dne 21. 2. 2025“), ve kterém sdělil, že k nabídce navrhovatele nepřihlížel, pročež se navrhovatel ani nestal účastníkem zadávacího řízení ve smyslu § 47 zákona a nevznikla mu s tím spojená práva, tedy ani právo být informován o průběhu zadávacího řízení.

14.         Dne 24. 2. 2025 byla mezi zadavateli a vybraným dodavatelem uzavřena „Smlouva o provozování systému sdílených jízdních kol“ na veřejnou zakázku (dále jen „smlouva“).

15.         Dle čl. IV „Doba a místo plnění, trvání Smlouvy“ smlouvy platí, že je smlouva sjednána na dobu určitou, a to ode dne její účinnosti do 31. 12. 2027.

16.         Dne 4. 3. 2025 podal navrhovatel námitky z téhož dne (dále jen „námitky“) proti postupu zadavatele spočívajícím v nepřihlížení k nabídce navrhovatele.

17.         Dne 21. 3. 2025 bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí o námitkách z téhož dne, ve kterém zadavatel námitky navrhovatele odmítl dle § 245 odst. 3 písm. a) zákona, neboť dle jeho názoru nebyly podány osobou k tomu oprávněnou. Dle zadavatele totiž navrhovatel nepodal nabídku v souladu se zadávací dokumentací, a nestal se tak účastníkem zadávacího řízení, pročež mu nevznikla práva s tím spojená, a to ani právo na podání námitek proti úkonům zadavatele v zadávacím řízení.

18.         Dne 10. 4. 2025 obdržel Úřad od navrhovatele návrh na zákaz plnění smlouvy z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

19.         V úvodu návrhu navrhovatel v kontextu vyjádření jemu vzniklé újmy konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když k nabídce navrhovatele vůbec nepřihlížel a zcela ji ignoroval. Dále uvádí, že zaslal zadavateli dne 11. 2. 2025 dotaz k průběhu zadávacího řízení, neboť podal dne 14. 1. 2025 do zadávacího řízení nabídku a od té doby nebyl zadavatelem informován o dalším postupu. Zadavatel jej neinformoval o tom, zda již proběhlo hodnocení nabídek ani mu neoznámil výběr dodavatele. Navrhovatel je přesvědčen, že odpověď zadavatele, kterou obdržel dne 21. 2. 2025, z materiálního hlediska naplňuje podstatu rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, proti kterému lze podat námitky ve smyslu § 241 odst. 2 písm. a) zákona. V tomto přípise totiž zadavatel konstatoval, že nabídka navrhovatele nebyla doručena způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci (neboť byla zaslána jak prostřednictvím E-ZAK, tak prostřednictvím datové schránky), a proto se k ní s ohledem na § 28 odst. 2 zákona nepřihlíží. Zadavatel proto uzavřel, že se navrhovatel v důsledku toho nestal účastníkem zadávacího řízení ve smyslu § 47 zákona a nevznikla mu s tím spojená práva. Navrhovatel byl přesvědčen, že postup zadavatele nebyl v souladu se zákonem, a proto dne 4. 3. 2025 podal proti tomuto postupu námitky. Následně se však navrhovatel z registru smluv dozvěděl, že dne 24. 2. 2025 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku. Navrhovatel je proto přesvědčen, že zadavatel porušil povinnost stanovenou v § 246 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona, když uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku ještě před uplynutím lhůty pro podání námitek proti vyloučení účastníka zadávacího řízení. Navrhovatel proto žádá o uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku. 

20.         Navrhovatel v návrhu trvá na tom, že podal nabídku v zadávací dokumentaci stanoveným způsobem, když dne 14. 1. 2025 zaslal zadavateli nabídku prostřednictvím E-ZAK. Skutečnost, že nabídku zaslal následně rovněž prostřednictvím datové schránky, nemůže dle navrhovatele způsobit neplatnost nabídky zaslané prostřednictvím E-ZAK. Pro úplnost v této souvislosti navrhovatel dodává, že datová zpráva, kterou navrhovatel zaslal (duplicitně) svou nabídku ve stejném znění, jako již dříve prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK, byla pojmenována i popsána tak, aby z ní bylo patrné, že v příloze je nabídka na veřejnou zakázku. I pokud by s nabídkou podanou prostřednictvím datové zprávy bylo manipulováno (což zadavatel ani netvrdí), tak je navrhovatel přesvědčen, že případné zveřejnění nabídkové ceny by bylo na újmu pouze jemu, nikoliv zadavateli nebo dalším dodavatelům. Navrhovatel dále sděluje, že se zadavatelem komunikoval prostřednictvím datových zpráv zasílaných do datové schránky zadavatele i před podáním nabídky. Konkrétně navrhovatel tímto způsobem zaslal zadavateli dotaz k zadávací dokumentaci, přičemž zadavatel nijak nerozporoval, že způsob, kterým byla žádost o vysvětlení, resp. dotazy k zadávací dokumentaci zaslány není v souladu se zadávací dokumentací (tj. nejsou zaslány prostřednictvím E-ZAK).

21.         Navrhovatel dále v návrhu popisuje, že v poslední den lhůty pro podání nabídek kontaktoval zaměstnankyni zadavatele a upozornil na to, že nabídku poslal rovněž datovou schránkou. Navrhovatel zejm. konzultoval elektronický podpis a vysvětlil, že „(…) nabídku poslal prostřednictvím datové schránky také proto, jelikož v E-ZAK neměl (…) nainstalovaný elektronický podpis, který by potvrdil identitu společnosti (Krycí list nabídky byl podepsán elektronicky ve formátu .pdf) (…)“. Navrhovatel proto upozorňuje, že zaměstnankyně zadavatele tento postup nerozporovala, ani neupozornila, že by se k takové nabídce nepřihlíželo.

22.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovatel uzavírá, že nezákonný postup zadavatele, který vedl k podání námitek a následnému porušení zákazu uzavřít smlouvu, spočíval v odmítnutí posoudit a hodnotit nabídku navrhovatele podanou prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK. Ve spojení se skutečností, že nabídková cena navrhovatele byla nejnižší, je navrhovatel přesvědčen, že mu vznikla v důsledku tohoto postupu zadavatele újma spočívající ve ztrátě možnosti stát se vybraným dodavatelem. Důvod, kterým zadavatel v rozhodnutí o námitkách odůvodnil nepřihlédnutí k nabídce podané přes E-ZAK (tedy její duplicitní zaslání datovou schránkou), je dle navrhovatele v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Souběžné podání nabídky dvěma různými způsoby (z nichž jeden byl řádný dle § 211 zákona) samo o sobě dle navrhovatele nezakládá nezákonnost nabídky ani neposkytuje navrhovateli neoprávněnou výhodu, pokud jsou obě podání obsahově totožná a podána ve lhůtě. Pokud by snad zadavatel nabyl podezření, že duplicita podání způsobila zásadní vadu řízení ohrožující jeho transparentnost (jak tvrdí v rozhodnutí o námitkách), pak jediným zákonným řešením bylo dle navrhovatele zrušení celého zadávacího řízení. Rozhodnutí zadavatele nepřihlížet k nabídce zaslané prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK bez dalšího, aniž by přistoupil k zákonem předvídanému procesnímu postupu (např. formálnímu vyloučení dle § 48 zákona), považuje navrhovatel za porušení zásad zákona.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

23.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 10. 4. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

24.         Účastníky správního řízení podle ustanovení § 256 zákona jsou:

• navrhovatel,
• strany smlouvy:
• zadavatelé,
• vybraný dodavatel.

25.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 14. 4. 2025.

26.         Dne 22. 4. 2025 obdržel Úřad od zadavatele město Žďár podání obsahující mj. vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne. Zadavatel v tomto vyjádření Úřadu sdělil, že v souladu s § 262a zákona zpřístupnil Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení uloženou v elektronickém nástroji. K vlastnímu podání proto zadavatel přiložil pouze ty dokumenty, které tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení podle § 216 odst. 1 zákona, ale nejsou uveřejněny či obsaženy na elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele ze dne 22. 4. 2025

27.         V úvodu svého vyjádření zadavatel shrnuje průběh zadávacího řízení a podstatu sporu mezi ním a navrhovatelem, kterou je otázka, zda se navrhovatel stal účastníkem zadávacího řízení a vznikla mu s tím spojená práva, či nikoliv. Zadavatel je přesvědčen, že se navrhovatel nestal účastníkem zadávacího řízení, neboť nepodal nabídku v souladu se zadávací dokumentací a zadavatel k ní proto nemohl přihlédnout. Je-li v zadávací dokumentaci i v zákoně (srov. § 107 odst. 1 zákona) připuštěno podávat nabídku výhradně prostřednictvím elektronického nástroje, je i podání nabídky dvěma způsoby (prostřednictvím E-ZAK a prostřednictvím datové schránky) dle názoru zadavatele nutné považovat za podání nabídky v rozporu se stanovenými podmínkami. Zadavatel nesouhlasí s argumentem navrhovatele, že by měl přihlížet alespoň k nabídce podané prostřednictvím el. nástroje, neboť je přesvědčen, že údaje v nabídce předložené oběma způsoby se zcela shodují, a materiálně se tedy jedná o jedinou nabídku ve smyslu § 107 zákona, a nelze na ni pohlížet jako na dvě oddělené části. Podstatná je dle zadavatele rovněž skutečnost, že údaje obsažené v nabídce navrhovatele (i té podané prostřednictvím E-ZAK) byly zadavateli zpřístupněny před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Tato okolnost má zásadní dopady na transparentnost zadávacího řízení a rovné zacházení s nabídkami všech účastníků. Zadavatel poukazuje na to, že nepřístupnost údajů obsažených v nabídkách před uplynutím lhůty pro podání nabídek představuje jeden z nejdůležitějších aspektů zajištění rovného přístupu a transparentnosti zadávacího řízení. Právě z tohoto důvodu je technickým podmínkám elektronických nástrojů věnovaná v zákoně i jeho prováděcích předpisech taková pozornost. Připuštění výkladu navrhovatele by dle zadavatele znamenalo legalizaci zcela nekontrolovaného zasílání nabídek zadavatelům různými způsoby vedle předepsaného podávání nabídek výhradně prostřednictvím certifikovaných elektronických nástrojů. S údaji obsaženými v nabídkách by následně mohlo být „obchodováno“ ve snaze přizpůsobit a vylepšit „řádně“ podané nabídky prostřednictvím elektronického nástroje. Transparentnost zadávacích řízení by v takové situaci byla prakticky vyloučena, a to dle názoru zadavatele nelze připustit.

28.         Jako další argument zadavatel uvádí, že vzhledem k tomu, že nabídka navrhovatele byla doručena prostřednictvím datové schránky před uplynutím lhůty pro podání nabídek, je vyloučena možnost kontroly, zda s nabídkou nebylo manipulováno ve smyslu § 109 odst. 2 zákona, což může mít rovněž vliv na transparentnost celého zadávacího řízení. Zadavatel v této souvislosti zdůrazňuje, že v případě podání nabídky do datové schránky před uplynutím lhůty pro podání nabídek nemá zadavatel možnost takovou zprávu individuálně neotevřít a nezabývat se jí. V souladu s § 211 odst. 9 zákona je dokument doručovaný prostřednictvím datové schránky doručen okamžikem dodání do datové schránky adresáta, a to bez ohledu na to, zda konkrétní zpráva bude skutečně otevřena. V okamžiku dodání zprávy do datové schránky je zpráva zpřístupněna všem osobám, které mají s ohledem na svá oprávnění přístup do datové schránky, a jakoukoliv manipulaci s údaji obsaženými v těchto zprávách nelze dle zadavatele vyloučit. Na tom nic nemění ani skutečnost, že nabídka navrhovatele doručená do datové schránky byla označena jako nabídka a samotná nabídka byla obsažena v přílohách této zprávy. Informační systém datových schránek totiž dle zadavatele neobsahuje žádné záznamy o tom, kdy byly či nebyly otevřeny přílohy datové zprávy. Zadavatel proto později nemůže prokázat, že zprávu ve skutečnosti neotevřel. Zadavatel je přesvědčen, že právě z tohoto důvodu je podávání elektronických nabídek připuštěno pouze prostřednictvím certifikovaných elektronických nástrojů, které odlišují okamžik doručení a otevření nabídky. Datová schránka, e-mail ani jiné prostředky elektronické komunikace totiž jednoznačně nezajistí, že se zadavatel nedostane k údajům v nabídce dřív, než je k tomu dle zákona oprávněn.

29.         Zadavatel rovněž nesouhlasí s tím, že by vytvořil jakýsi precedens v komunikaci prostřednictvím datové schránky, když akceptoval žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, kterou navrhovatel podal prostřednictvím datové schránky, ačkoliv v zadávací dokumentaci bylo uvedeno, že komunikace se zadavatelem má probíhat výhradně prostřednictvím E-ZAK. Podání nabídky a podání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace tímto způsobem dle zadavatele nelze srovnávat. Oba instituty mají odlišný význam a dopady do průběhu a zákonnosti zadávacího řízení. Zadavatel vysvětluje, že odpověděl na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace v zájmu zachování co nejširší hospodářské soutěže a ve snaze získat co nejvíc relevantních nabídek. To však dle názoru zadavatele neznamená, že tím mohlo být založeno legitimní očekávání navrhovatele, že i nabídku je možné podat do datové schránky. Zásadní rozdíl mezi žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace a nabídky spočívá dle zadavatele v tom, že § 98 zákona na rozdíl od § 107 zákona nestanoví způsob, jakým mají být žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podány. Zatímco žádost o vysvětlení zadávací dokumentace tak zadavatel v rámci vstřícnosti dle jeho názoru akceptovat mohl, s nedodržením způsobu podání nabídek spojuje § 28 odst. 2 zákona obligatorní následek, že k takto (nesprávně) podané nabídce se nepřihlíží.

30.         Zadavatel považuje za irelevantní i komunikaci mezi zaměstnankyněmi navrhovatele a zadavatele ze dne 15. 1. 2025. Dle zadavatele nelze očekávat, že již v den uplynutí lhůty pro podání nabídek budou posouzeny všechny nabídky, včetně právního posouzení důsledků podání nabídky i do datové schránky. Zaměstnankyně zadavatele proto vzala informaci sdělenou telefonicky pouze na vědomí, aniž by se k ní jakkoliv závazně vyjadřovala.

31.         Zadavatel tedy trvá na svém závěru, že se navrhovatel nestal účastníkem zadávacího řízení a nemá nárok na žádné právní prostředky, kterými by se mohl po uplynutí lhůty pro podání nabídek bránit proti údajně „nezákonnému“ postupu zadavatele. Odpověď ze dne 21. 2. 2025 na dotaz navrhovatele o průběhu zadávacího řízení proto nemůže být formálně ani „z materiálního hlediska“ považována za vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ve smyslu § 48 zákona. Tato odpověď dle zadavatele představuje pouze deklaratorní sdělení stavu, který nastal ex lege v důsledku nesprávně podané nabídky navrhovatele, a jako taková nijak nezasahuje do práv navrhovatele jakožto (domnělého) účastníka zadávacího řízení, neboť tímto se navrhovatel vůbec nestal. Doručením odpovědi navrhovateli proto dle zadavatele nezačala běžet tzv. blokační lhůta ve smyslu § 246 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona. Zadavatel je proto přesvědčen, že nemohl uzavřít smlouvu v rozporu se zákazem jejího uzavření ve smyslu § 254 odst. 1 písm. b) zákona, jak dovozuje navrhovatel. Výklad navrhovatele dovedený do důsledku by dle zadavatele totiž znamenal, že prakticky jakýkoliv dotaz kohokoliv, kdo není účastníkem zadávacího řízení (resp. negativní odpověď zadavatele na něj), by aktivoval § 246 odst. 1 zákona a znemožnil zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku. Zadavatel tedy navrhuje zamítnutí návrhu.  

Další průběh správního řízení

32.         Z vyjádření zadavatele vyplynulo, že město Žďár provádí úkony zadávacího řízení za obec Polnička na základě smlouvy o společném zadávání ze dne 10. 12. 2024. Z plné moci, která tvoří přílohu smlouvy o společném zadávání, pak vyplývá, že zadavatel obec Polnička zmocňuje touto plnou mocí zadavatele město Žďár k zastupování ve všech úkonech, které jsou nezbytné nebo vhodné k řádnému provedení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Vzhledem k tomu, že v projednávaném případě již došlo v souladu s § 51 odst. 1 zákona k ukončení zadávacího řízení uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, dospěl Úřad k tomu, že zadavatel město Žďár není na základě výše označené plné moci zmocněn k zastupování zadavatele obec Polnička v probíhajícím správním řízením, přičemž žádná jiná plná moc či jiné zmocnění k zastupování zadavatele obec Polnička nebylo Úřadu předloženo. S ohledem na právě uvedené Úřad usnesením ze dne 12. 5. 2025 stanovil zadavateli obec Polnička lhůtu k předložení písemné procesní plné moci.

33.         Dne 14. 5. 2025 byla Úřadu předložena procesní plná moc ze dne 16. 4. 2025, na jejímž základě je zadavatel obec Polnička ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 5. 2025 společností Urban legal, advokátní kancelář s.r.o.

34.         Usnesením ze dne 14. 5. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

35.         Dne 20. 5. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům pro rozhodnutí, ve kterém trvá na svém návrhu v plném rozsahu. Navrhovatel trvá na tom, že postup zadavatele, kdy nepřihlédl k podané nabídce prostřednictvím E-ZAK z důvodu existence duplicitního podání nabídky datovou schránkou, byl nezákonný a v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel neměl přihlížet toliko k nabídce podané datovou schránkou, naopak nabídku podanou prostřednictvím E-ZAK měl řádně posoudit a hodnotit. Dále navrhovatel zastává názor, že pokud zadavatel shledal riziko v narušení transparentnosti, měl zvážit zrušení celého zadávacího řízení, nikoliv ignorovat nejvýhodnější nabídku navrhovatele. Postup zadavatele byl dle navrhovatele netransparentní a svědčí o účelovosti a snaze obejít povinnost vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

36.         Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům pro rozhodnutí nevyjádřili.

Rozhodnutí ve věci

37.         Dne 3. 6. 2025 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-20416/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž podle § 265 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

38.         Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že pokud byla nabídka navrhovatele ve lhůtě pro podání nabídek nejprve podána prostřednictvím el. nástroje a následně ještě zaslána prostřednictvím datové schránky, nelze považovat takový způsob podání nabídky – jako celek – za souladný se zákonem ani se zadávací dokumentací. Na tyto dva úkony „podání nabídky“ totiž dle Úřadu nelze nahlížet samostatně, neboť se stále jedná o stejnou nabídku zaslanou zadavateli dvěma způsoby, tedy v rozporu s požadavkem k zaslání nabídek pouze prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK specifikovaným v zadávací dokumentaci. Úřad tedy uzavřel, že v projednávaném případě navrhovatel podal nabídku v rozporu s pravidly stanovenými v zadávací dokumentaci, přičemž k takové nabídce se s ohledem na § 28 odst. 2 zákona nepřihlíží a od zadavatele není ve vztahu k takové nabídce zákonem požadován žádný úkon. Navrhovatel se tak nestal účastníkem zadávacího řízení ve smyslu § 47 zákona a nevznikla mu s tím spojená práva. Odpověď zadavatele ze dne 21. 2. 2025, ve které navrhovateli sdělil, že k jeho nabídce nepřihlížel, nelze dle Úřadu ani materiálně považovat za rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť navrhovatel se vůbec nestal jeho účastníkem. V souvislosti s touto odpovědí tedy zadavatel nebyl vázán tzv. blokační lhůtou dle § 246 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona, ve které by nesměl uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

39.         Úřad v napadaném rozhodnutí rovněž konstatoval, že navrhovatel svým postupem ohrozil zadávací řízení vadou netransparentnosti, neboť pokud by zadavatel k nabídce navrhovatele přihlížel (je nerozhodné, zda k nabídce podané prostřednictvím el. nástroje nebo prostřednictvím datové schránky, neboť se jedná o nabídku totožnou), nebyl by žádným způsoben schopen prokázat, že nezískal informace z této nabídky ještě před uplynutím lhůty pro podání nabídek a nesdělil je jiným potenciálním dodavatelům.

Řízení o rozkladu

40.         Dne 17. 6. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne (dále jen „rozklad“), ve kterém navrhovatel trvá na tom, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, které neodpovídá smyslu a účelu zákona a je v rozporu se zákonem a základními zásadami správního řízení.

41.         Podle navrhovatele se Úřad dopustil nepřípustného sloučení dvou samostatných právních jednání, když při svém rozhodování vycházel ze skutečnosti, že navrhovatel podal pouze jedinou nabídku jako celek, a proto se k této nabídce navrhovatele v souladu s § 28 odst. 2 zákona nepřihlíží, a když následně aplikoval sankční ustanovení v rozporu se zásadou přiměřenosti a účelem zákona. V rozkladu jsou dále obsaženy podrobné námitky týkající se tvrzené nesprávné aplikace § 28 odst. 2 zákona a zachování zásady transparentnosti v zadávacím řízení.

42.         Usnesením ze dne 18. 6. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu pro vyjádření k rozkladu.

43.         Dne 30. 6. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k rozkladu, ve kterém konstatoval, že se plně ztotožňuje  napadeným rozhodnutím.

44.         Podle přesvědčení zadavatele podal navrhovatel materiálně jednu nabídku obsahující totožné údaje a doklady dvěma způsoby – prostřednictvím předepsaného elektronického nástroje a prostřednictvím datové schránky – čímž způsobil, že zadavatel získal přístup k údajům a dokladům obsaženým v nabídce navrhovatele před uplynutím lhůty pro podání nabídek. V důsledku této okolnosti (z důvodů čistě na straně navrhovatele) nelze dle zadavatele ani na nabídku podanou prostřednictvím elektronického nástroje pohlížet jako na nabídku řádně podanou. U takové nabídky jako celku totiž nelze zaručit, že s ní nebylo manipulováno.

45.         Zadavatel trvá na tom, že k nabídce, která nebyla podána způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci, se v souladu s § 28 odst. 2 zákona nepřihlíží. Dodavatel, který podal takovou nabídku, se nestává účastníkem zadávacího řízení, a nemá tedy procesní práva, která zákon přisuzuje pouze účastníkům zadávacího řízení. Z tohoto důvodu nepředstavuje odpověď zadavatele ze dne 21. 2. 2025 rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení ve smyslu § 48 zákona. Takové sdělení tedy dle zadavatele ani nemohlo aktivovat tzv. „blokační lhůtu“ dle § 246 odst. 1 zákona, a v šetřeném případě tak není dán žádný zákonný důvod pro uložení zákazu plnění smlouvy. S ohledem na tyto závěry zadavatel předsedovi Úřadu navrhl, aby rozklad navrhovatele zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

Rozhodnutí předsedy Úřadu

46.         Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-29110/2025/162 ze dne 8. 8. 2025, které nabylo právní moci dne 12. 8. 2025 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“ nebo „rozhodnutí předsedy Úřadu“), zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

47.         Předseda Úřadu se ve svém rozhodnutí nejprve zabýval tím, zda postup navrhovatele zapříčinil netransparentnost zadávacího řízení, přičemž souhlasil s Úřadem, že navrhovatel porušil § 107 odst. 1 zákona, když podal nabídku i datovou schránkou. Neplatí ovšem, že jakékoliv seznámení se zadavatele s obsahem nabídek před uplynutím lhůty pro jejich podání (zde přečtením datové zprávy) automaticky založí takovou netransparentnost, která vyžaduje zrušení zadávacího řízení. Dle předsedy Úřadu v případě, kdy je obsah nabídky zadavateli pouze zpřístupněn způsobem, jakým k tomu došlo v projednávaném případě, tedy z důvodů na straně dodavatele, který nabídku podal, pochybnost o záměrech zadavatele, a tedy i o regulérnosti a férovosti jeho postupu nevzniká pouze tím, že má možnost se s nabídkou seznámit ještě před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Aby taková pochybnost mohla vzniknout, musela by existovat určitá indicie o tom, že zadavatel skutečně hodlal předčasně zjištěné údaje z nabídky použít v rozporu se zákonem, přičemž tyto indicie by musel ten, kdo by usiloval o zrušení zadávacího řízení pro netransparentnost, tvrdit a prokázat.

48.         Následně se předseda Úřadu zaměřil na aplikaci ustanovení § 28 odst. 2 zákona na projednávaný případ, kdy došlo k podání jediné nabídky dvěma způsoby, a to konkrétně na to, zda lze ustanovení § 28 odst. 2 zákona aplikovat tak, že v případě vady jednoho z vícera podání nabídky se nepřihlíží ke všem učiněným podáním, včetně toho, které bylo učiněno řádně. Předseda Úřadu zejména přistoupil k teleologickému výkladu tohoto ustanovení zákona, přičemž konstatoval, že citované ustanovení sleduje účel zachování transparentnosti a snížení administrativní zátěže zadavatele. Dle předsedy Úřadu k zachování transparentnosti zadávacího řízení a rovněž ke snížení administrativní zátěže postačovalo, aby se v projednávaném případě nepřihlíželo pouze k tomu podání nabídky, které bylo učiněno v rozporu se zadávacími podmínkami (tj. prostřednictvím datové schránky).

49.         Předseda Úřadu proto konstatoval, že Úřad aplikoval § 28 odst. 2 zákona způsobem, který neodpovídá jeho účelu, a rovněž tak činil pod vlivem nesprávného závěru o tom, že navrhovatel způsobil tak intenzivní netransparentnost zadávacího řízení, že kdyby zůstal jeho účastníkem, hrozilo by zrušení zadávacího řízení. Fikci nepodání nabídky bylo třeba vztáhnout jen na jedno konkrétní podání, které bylo učiněno v rozporu se stanovenými pravidly, tj. na podání učiněné datovou schránkou. Předseda Úřadu proto uzavřel, že je nutné přistoupit k novému posouzení skutkových okolností projednávaného případu, pročež zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc Úřadu k novému projednání.

Nové projednání věci Úřadem

50.         Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem ze dne 18. 8. 2025 vyrozuměl účastníky o pokračování správního řízení.

51.         Usnesením ze dne 28. 8. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

52.         Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

53.         Úřad – vázán právními názory předsedy Úřadu uvedenými v druhostupňovém rozhodnutí – přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení rozhodl podle § 264 odst. 1 zákona o uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, neboť smlouva byla zadavatelem uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) zákona, tj. přes zákaz jejího uzavření stanovený zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

54.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

55.         Podle § 28 odst. 2 zákona platí, že k žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce, která nebyla zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu, se nepřihlíží.

56.         Podle § 47 odst. 1 zákona se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy

1. vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 nebo § 129a odst. 3 zákona,
2. podá žádost o účast nebo nabídku, nebo
3. zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení.

57.         Podle § 50 zákona zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru; to neplatí v případě zadávacího řízení, v němž je jen jeden účastník.

58.         Podle § 107 odst. 1 zákona se nabídky podávají písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje (dále jen „nabídka v elektronické podobě“) nebo v listinné podobě.

59.         Podle § 107 odst. 3 zákona dodavatel může podat v zadávacím řízení jen jednu nabídku. Nabídka obsahující varianty podle § 102 zákona se považuje za jednu nabídku.

60.         Podle § 108 odst. 2 zákona zadavatel nesmí otevřít nabídku před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

61.         Podle § 109 odst. 1 zákona se otevřením nabídky v elektronické podobě rozumí zpřístupnění jejího obsahu zadavateli. Nabídky v elektronické podobě otevírá zadavatel po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

62.         Podle § 109 odst. 2 zákona zadavatel kontroluje při otevírání nabídek v elektronické podobě, zda nabídka byla doručena ve stanovené lhůtě a zda s ní nebylo před jejím otevřením manipulováno.

63.         Podle § 123 odst. 1 zákona oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení

a.      zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b.      výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele (…).

64.         Podle § 211 odst. 1 zákona komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně.

65.         Podle § 211 odst. 4 zákona při komunikaci podle odstavce 1 nebo 2 cit. ustanovení zákona nesmí být narušena důvěrnost nabídek a žádostí o účast a úplnost údajů v nich obsažených. Zadavateli nesmí být umožněn přístup k obsahu nabídek a žádostí o účast před uplynutím lhůty stanovené pro jejich podání.

66.         Podle § 211 odst. 9 zákona platí, že při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.

67.         Podle § 213 odst. 2 zákona v případě elektronických nástrojů, jejichž prostřednictvím je prováděn příjem nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast, žádostí o zařazení do systému kvalifikace, případně žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrh, zadavatel zajistí, aby

a.      mohlo být přesně určeno datum a čas provedení elektronického úkonu podle tohoto zákona,

b.      před stanovenými lhůtami nikdo neměl přístup k jejich obsahu,

c.       pouze oprávněné osoby mohly stanovit nebo změnit data pro zpřístupnění doručených údajů,

d.      během zadávacího řízení nebo soutěže o návrh byl přístup ke všem nebo k části předaných údajů možný pouze na základě předchozího rozhodnutí oprávněných osob,

e.      rozhodnutí oprávněných osob podle písmene d) mohlo umožnit přístup k předaným informacím nebo dokumentům až po předem stanoveném datu,

f.        doručené a zpřístupněné informace nebo dokumenty byly přístupné pouze osobám, které jsou oprávněné se s nimi seznamovat, a byly chráněny proti neoprávněnému přístupu třetích osob,

g.      v případě porušení nebo pokusu o porušení podmínek podle § 213 odst. 2 písm. b) až f) zákona bylo zajištěno, že porušení nebo pokus o porušení budou spolehlivě zjistitelné, a

h.      byla pro elektronické nástroje zajištěna technická podpora a servis v případě poruchy.

68.         Podle § 246 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti vyloučení účastníka zadávacího řízení.

69.         Podle § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele.

70.         Podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením.

71.         Podle § 254 odst. 5 zákona zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu zašle Úřadu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení. Pokud nepostupuje v zadávacím řízení nebo postupuje v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro zahájení uveřejnění oznámení nebo výzvy, sdělí Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový postup.

72.         Podle § 254 odst. 6 zákona zadavatel Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 rovněž doručí své vyjádření k návrhu. Pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty podle odstavce 5 citovaného ustanovení zákona dále měnit nebo rozšiřovat.

73.         Podle § 264 odst. 1 zákona Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákona zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle odstavce 3 citovaného ustanovení zákona, je neplatná od samého počátku.

74.         Podle § 264 odst. 3 zákona pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.

Zjištěné skutečnosti

75.         V úvodu zadávací dokumentace je popsán způsob komunikace mezi zadavatelem a dodavateli, konkrétně je zde stanoveno následující: „Zadavatel komunikuje s dodavateli písemně. Písemná komunikace probíhá elektronicky, a to prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK (dále jen E-ZAK) Pro komunikaci se zadavatelem prostřednictvím E-ZAK a pro podání nabídky je dodavatel povinen zaregistrovat se na adrese E-ZAK: https://zakazky.zdarns.cz/.“

76.         V čl. 7.1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 15. 1. 2025 do 10:00 hod.

77.         V čl. 7.3 zadávací dokumentace zadavatel upozornil, že „[n]abídky se podávají v české jazyce, v elektronické podobě a prostřednictvím E-ZAK.“

78.         V čl. 7.4 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že pokud nebude nabídka zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci, nepovažuje se za podanou a v průběhu zadávacího řízení se k ní nepřihlíží.

79.         Čl. 7.5 zadávací dokumentace stanoví, že dodavatel může podat v zadávacím řízení jen jednu nabídku.

80.         Dle čl. 7.7 zadávací dokumentace je účastník zadávacího řízení odpovědný za obsah jím podané nabídky.

81.         V čl. 10. „HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace jsou popsána pravidla pro hodnocení nabídek. Konkrétně je zde popsáno, že zadavatel stanovil jako jediné kritérium nabídkovou cenu, přičemž nabídky budou vyhodnoceny prostým seřazením nabídek podle výše nabídkové ceny od nabídky nejnižší nabídkovou cenou po nabídku s nejvyšší nabídkovou cenou.

82.         Dle čl. 12.2 zadávací dokumentace žádost o vysvětlení zadávacích podmínek musí dodavatelé zasílat v písemné formě v elektronické podobě prostřednictvím E-ZAK.

83.         Podle čl. 13. 1 zadávací dokumentace nabídka, která nebude splňovat požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci, zejména nebude úplná nebo nebude obsahovat veškeré údaje, doklady, informace, přílohy či jiné náležitosti, nesplňuje zadávací podmínky.

84.         Dne 9. 1. 2025 v 15:45 byla prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK zadavateli doručena nabídka vybraného dodavatele s nabídkovou cenou ve výši 3 820 824,- Kč bez DPH.

85.         Dne 14. 1. 2025 ve 16:33 hod. byla zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK doručena nabídka navrhovatele s nabídkovou cenou ve výši 3 808 638,63 Kč bez DPH.

86.         Dne 14. 1. 2025 v 17:00 hod. byla nabídka navrhovatele se stejnou nabídkovou cenou dodána rovněž do datové schránky zadavatele, přičemž dne 15. 1. 2025 v 7:07 hod. se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba zadavatele.

87.         Dne 15. 1. 2025 v 9:42 byla prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK zadavateli doručena nabídka společnosti nextbike s nabídkovou cenou ve výši 4 444 200,- Kč bez DPH.

88.         Protokol o otevírání nabídek uvádí, že otevírání nabídek v elektronické podobě se uskutečnilo dne 15. 1. 2025 v elektronickém nástroji E-ZAK a bylo zahájeno v 10:03:54 hod. Dále je zde uvedeno, že zadavatel obdržel celkem 3 nabídky, které byly zadavateli doručeny v elektronické podobě prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje E-ZAK ve lhůtě pro podání nabídek. Nicméně dále se zde uvádí, že nabídka navrhovatele s pořadovým číslem 2 byla doručena rovněž prostřednictvím datové schránky zadavatele město Žďár, přičemž obsah datové zprávy byl zadavateli zpřístupněn přihlášením oprávněné osoby do datové schránky dne 15. 1 2025 v 7:07 hod., tj. ještě před koncem lhůty pro podání nabídek. Na základě těchto skutečností dospěly oprávněné osoby k závěru, že nabídka navrhovatele nebyla zadavateli doručena v zadávací dokumentaci stanoveným způsobem a s odvoláním na § 28 odst. 2 zákona se nepovažuje za podanou a v průběhu zadávacího řízení se k ní nepřihlíží. Dle protokolu o otevírání nabídek tedy tato nabídka nebude dále hodnocena ani posouzena. Protokol o otevírání nabídek dále pracuje pouze s dvěma podanými nabídkami, tj. s nabídkou vybraného dodavatele a nabídkou společnosti nextbike, u nichž uvádí, že byla provedena kontrola podaných nabídek způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci, přičemž bylo konstatováno, že nabídky byly doručeny ve stanovené lhůtě, jsou autentické a s datovými zprávami obsahujícími nabídky nebylo před jejich otevřením manipulováno.

89.         Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 27. 1. 2025 vyplývá, že v tento den se uskutečnilo jednání hodnoticí komise, na kterém byla vyhodnocena nabídka vybraného dodavatele jako ekonomicky nejvýhodnější.

90.         Dne 5. 2. 2025 zadavatel vybral k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku vybraného dodavatele. Oznámení o výběru dodavatele ze dne 6. 2. 2025 bylo prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK odesláno téhož dne vybranému dodavateli a společnosti nextbike.

91.         Dne 11. 2. 2025 zaslal navrhovatel dotaz zadavateli k průběhu zadávacího řízení. Zadavatel na něj odpověděl přípisem ze dne 21. 2. 2025, ve kterém sdělil, že k nabídce navrhovatele nepřihlížel, proto se navrhovatel nestal účastníkem zadávacího řízení ve smyslu § 47 zákona a nevznikla mu s tím spojená práva. Zadavatel rovněž upozornil na to, že vzhledem ke skutečnosti, že údaje z nabídky byly zadavateli zpřístupněny před uplynutím lhůty pro podání nabídek, nemůže potvrdit, že s takovou nabídkou nebylo manipulováno ve smyslu § 109 odst. 2 zákona. Zadavatel ve své odpovědi proto uzavřel, že v této situaci neměl jinou možnost, než k nabídce navrhovatele nepřihlédnout jako k celku, a to s ohledem na dodržení základních zásad transparentnosti a rovného zacházení dle § 6 odst. 1 a 2 zákona.

92.         Dne 24. 2. 2025 byla mezi zadavateli a vybraným dodavatelem uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky.

93.         Dne 4. 3. 2025 podal navrhovatel námitky proti postupu zadavatele spočívajícím v nepřihlížení k nabídce navrhovatele podané prostřednictvím E-ZAK.

Právní posouzení

94.         Navrhovatel se podaným návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, neboť je přesvědčen, že tato byla uzavřena přes zákaz jejího uzavření stanovený zákonem, a to konkrétně před uplynutím lhůty pro podání námitek proti vyloučení účastníka zadávacího řízení ve smyslu § 246 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona, neboť zadavatel s navrhovatelem nejednal jako s účastníkem zadávacího řízení.

95.         V šetřeném případě je tedy spor mezi účastníky správního řízení o tom, zda se navrhovatel stal účastníkem zadávacího řízení a vznikla mu s tím spojená práva, či nikoliv. Navrhovatel je přesvědčen, že tím, že dne 14. 1. 2025 podal do zadávacího řízení nabídku prostřednictvím E‑ZAK, se stal účastníkem zadávacího řízení a na tom nic nemění ani skutečnost, že stejnou nabídku poté zadavateli zaslal i prostřednictvím datové schránky. Dále je navrhovatel přesvědčen, že odpověď zadavatele ze dne 21. 2. 2025, ve které mu zadavatel sdělil, že k jeho nabídce jako celku nepřihlíží z důvodu nedodržení podmínek stanovených v zadávací dokumentaci, v podstatě představuje rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel má tedy za to, že zadavatel dne 24. 2. 2025 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky v době, kdy navrhovateli běžela lhůta pro podání námitek. Zadavatel se tak dle názoru navrhovatele dopustil porušení zákona, když uzavřel smlouvu v rozporu se zákazem jejího uzavření dle § 246 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona. Naopak zadavatel zastává názor, že k nabídce navrhovatele nelze dle § 28 odst. 2 zákona přihlížet, neboť ji navrhovatel podal jak prostřednictvím el. nástroje E-ZAK, tak prostřednictvím datové schránky, tj. způsobem v rozporu s požadavky stanovenými v zadávací dokumentaci. Navrhovatel se tak dle zadavatele vůbec nestal účastníkem zadávacího řízení a nevznikla mu s tím spojená práva, tj. ani právo k podání námitek. Smlouva tedy dle zadavatele byla uzavřena v souladu se zákonem.

96.         Úřad se v projednávaném případě nejprve zaměřil na to, zda nabídka navrhovatele byla podána v souladu se zadávací dokumentací, resp. v souladu se zákonem, přičemž zjistil následující skutečnosti.

97.         Zadavatel na několika místech zadávací dokumentace uvedl, že komunikace mezi ním a dodavateli bude probíhat písemně, a to prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK. Zadavatel v zadávací dokumentaci rovněž jednoznačně konstatoval, že nabídky se podávají v elektronické podobě prostřednictvím E-ZAK. Tento způsob podání nabídek odpovídá zákonu, který v § 107 odst. 1 stanoví, že nabídky se podávají písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje nebo v listinné podobě. Komentářová literatura k tomu uvádí, že nabídky by měly být podávány primárně v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje. Pouze v případech stanovených v § 211 odst. 5 zákona může zadavatel umožnit podávání nabídek v listinné podobě. Zadavatel je současně povinen vždy v zadávacích podmínkách stanovit (identifikovat) elektronický nástroj, prostřednictvím kterého mají dodavatelé možnost podat svou nabídku v elektronické podobě, příp. jiný způsob a podmínky podávání nabídek.^[4] Z hlediska podoby nabídek je zadavatel oprávněn zejména určit, zda je možné podání jen elektronických nabídek nebo jen nabídek v listinné podobě, anebo připustí kombinovanou podobu nabídek, tzn. jak elektronických, tak listinných nabídek. Nicméně nabídka v elektronické podobě je podávána vždy prostřednictvím elektronického nástroje, přičemž elektronický nástroj využívaný zadavatelem musí splňovat požadavky dle § 213 zákona. ^[5]

98.         Ačkoliv je to tedy zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky, je v případě vymezení způsobu pro podání nabídek omezen výše citovaným ustanovením zákona, ze kterého jednoznačně vyplývá preference elektronické podoby nabídek, které mohou být podány toliko prostřednictvím el. nástroje splňujícího požadavky vymezené v § 213 zákona. V projednávaném případě zadavatel v zadávacích podmínkách všechny potenciální uchazeče o veřejnou zakázku upozornil na to, že nabídky musí být podány prostřednictvím el. nástroje E-ZAK. Zadavatel v zadávací dokumentaci také sdělil, jak bude postupovat v případě, kdy nabídka nebude doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci. Zadavatel vycházel z § 28 odst. 2 zákona, kde zákon jasně stanoví, že pokud nedojde k podání nabídky požadovaným způsobem, v souladu se zadávací dokumentací, pak se k takové nabídce nepřihlíží (zadavatel k takové nabídce přihlížet ani nesmí).

99.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že dne 14. 1. 2025 v 16:33 hod. navrhovatel podal prostřednictvím E-ZAK nabídku do zadávacího řízení. V tentýž den v 17:00 hod. byla tato nabídka rovněž dodána do datové schránky zadavatele. Dne 15. 1. 2025 v 7:07 hod. se do datové schránky přihlásila osoba, která měla s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. Je tedy zřejmé, že navrhovatel nabídku podal prostřednictvím el. nástroje E-ZAK dle požadavků zadavatele a tutéž nabídku rovněž zaslal prostřednictvím datové schránky (to, že se skutečně jedná o totožnou nabídku navrhovatele podanou dvěma způsoby konstatuje sám navrhovatel v návrhu: „(…) nabídka podaná prostřednictvím stanoveného elektronického nástroje E-ZAK je identická s nabídkou, kterou uchazeč zaslal prostřednictvím systému datových schránek.“). Došlo tedy k podání jedné nabídky dvěma různými způsoby. V této souvislosti je nutné připomenout, že podání nabídky prostřednictvím systému datových schránek neumožňuje zadávací dokumentace ani zákon, který jednoznačně v § 107 stanoví, že v případě nabídek podávaných v elektronické podobě je připuštěno jejich podání pouze prostřednictvím elektronického nástroje. Nezbývá tedy než konstatovat, že podání nabídky navrhovatele prostřednictvím systému datových schránek bylo podáním v rozporu se zadávací dokumentací a rovněž v rozporu se zákonem, který jako jediný způsob pro podání elektronické nabídky stanoví certifikovaný elektronický nástroj splňující požadavky zákona a prováděcích předpisů. Podáním nabídky prostřednictvím datové schránky tak navrhovatel porušil § 107 odst. 1 zákona. 

100.     Pokud pak navrhovatel v této souvislosti ve svém návrhu podotýká, že se zadavatelem i přesto, že zadavatel vyžadoval výlučně komunikaci prostřednictvím el. nástroje, v průběhu zadávacího řízení komunikoval prostřednictvím datové schránky (zaslal tímto způsobem žádost o vysvětlení zadávací dokumentace), a proto předpokládal, že i podání nabídky je tímto způsobem možné, pak Úřad upozorňuje, že žádost o vysvětlení zadávací dokumentace a nabídka představují zcela odlišné instituty, pro které jsou v zákoně stanovena odlišná pravidla. U žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace zákon výslovně nestanoví způsob jejího podání, pouze lze z obecných pravidel pro komunikaci upravených v § 211 zákona dovodit, že by měla být písemná. Naopak podání nabídky představuje zásadní úkon v zadávacím řízení, pro který jsou v zákoně stanovena konkrétní pravidla, přičemž při podávání nabídek v elektronické podobě zákon jednoznačně vyžaduje podání prostřednictvím el. nástroje splňujícího specifické požadavky. Ačkoliv tedy zadavatel mohl postupovat „prosoutěžně“ a upustit u žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace od svého požadavku komunikace prostřednictvím el. nástroje, nemohl připustit podání nabídky způsobem, který nepřipouští ani zákon. Navrhovatel tedy nemohl na základě toho, že mu zadavatel odpověděl na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace podanou prostřednictvím datové schránky, legitimně očekávat, že je možno tímto způsobem podat i nabídku, neboť ani zákon tento způsob podání nabídky nepřipouští. Podání nabídky prostřednictvím datové schránky tedy jednoznačně nelze považovat za souladné se zákonem, což ostatně nerozporuje ani sám navrhovatel.

101.     Dále je nutné nicméně zvážit následky tohoto pochybení ze strany navrhovatele, a to zejména s ohledem na transparentnost zadávacího řízení. Ustanovení § 108 odst. 2 zákona stanoví, že zadavatel nesmí otevřít nabídku před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Dále však nespecifikuje ani nerozlišuje důvody, na základě kterých k nezákonnému otevření nabídky může dojít. Komentářová literatura k ustanovení § 108 odst. 2 zákona stanoví, že pokud zadavatel otevře nabídku před uplynutím lhůty pro podání nabídek, jedná se o neodstranitelnou vadu zadávacího řízení, která odůvodňuje zrušení zadávacího řízení. Jiným případem však je situace, kdy zadavatel otevře nabídku před uplynutím lhůty pro podání nabídek z důvodu pochybení na straně dodavatele (například proto, že nabídka nebyla řádně označena). V takovém případě nebude k nabídce v souladu s § 28 odst. 2 přihlíženo a zadavatel postupuje v zadávacím řízení, jako by nabídka nebyla podána.^[6] Je tedy zřejmé, že cílem tohoto ustanovení zákona je zabránit předčasnému otevření řádně a včas podané nabídky. Jak však podotýká předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, neřeší situaci spočívající v předčasném otevření nabídky dodané nikoli řádně z důvodů na straně dodavatele, kterému zadavatel nemohl zabránit, přičemž k této situaci došlo v šetřeném případě.

102.     V této souvislosti je dle závěrů obsažených v rozhodnutí předsedy Úřadu třeba odlišovat dvě situace. První z nich je případ, kdy zadavatel sám aktivně otevře řádně a včas podanou nabídku před uplynutím lhůty pro podání nabídek. V takovém případě se stává jeho postup nečitelným, nekontrolovatelným a vzniká podezření, že zadavatel zamýšlí poskytnout informace z nabídky některému dodavateli s cílem ovlivnit jej k podání či stažení nabídky, nebo změně nabídky již podané. V takovém případě by bylo nutné konstatovat zásadní netransparentnost zadávacího řízení. Je přitom nerozhodné, zda tak zadavatel činil úmyslně či z nedbalosti (administrativním pochybením), neboť motiv takového jednání zadavatele je jen obtížně zjistitelný. Naopak v případě, kdy je obsah nabídky zadavateli pouze zpřístupněn způsobem, jakým k tomu došlo v projednávaném případě, tedy z důvodů na straně dodavatele, který nabídku podal v rozporu se zákonem rovněž prostřednictvím datové schránky, pochybnost o záměrech zadavatele, a tedy i o regulérnosti a férovosti jeho postupu nevzniká pouze tím, že má možnost se s nabídkou seznámit ještě před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Jak uvedl Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 55/2021-65 ze dne 9. 2. 2023 (potvrzeném rozsudkem NSS č. j. 3 As 10/2023-53 ze dne 24. 5. 2024), „pro dovození porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení by vnější pozorovatel musel mít alespoň v obecné rovině důvodnou obavu, že proces výběru nebyl spravedlivý a řádný“. Aby tedy taková pochybnost mohla vzniknout, musela by existovat určitá indicie o tom, že zadavatel skutečně hodlal předčasně zjištěné údaje z nabídky použít v rozporu se zákonem. Taková indicie bude zpravidla spočívat v následném chování účastníků zadávacího řízení. Předseda Úřadu k tomu ve svém rozhodnutí dodává že takovéto indicie ohledně vyzrazení informací z nabídky, která byla zadavateli nedopatřením jednání dodavatele zpřístupněna, by musel ten, kdo by usiloval o zrušení zadávacího řízení pro netransparentnost, tvrdit a prokázat.

103.     Úřad nemá za to, že by v projednávaném případě existovaly indicie o vyzrazení informací z nabídky navrhovatele, která byla zadavateli v důsledku pochybení na straně navrhovatele zpřístupněna, k čemuž uvádí následující. V projednávaném případě byla nabídka navrhovatele, kterou podal prostřednictvím datové schránky, zpřístupněna zadavateli dne 15. 1. 2025 v 7:07 hod., neboť v tomto okamžiku se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba. V tentýž den o pár hodin později, konkrétně v 9:42 hod., byla do zadávacího řízení doručena další nabídka, a to nabídka společnosti nextbike. Obě tyto skutečnosti nastaly ještě před uplynutím lhůty pro podání nabídky v 10:00 hod. V projednávaném případě nebyla později podaná nabídka společnosti nextbike výhodnější oproti nabídce navrhovatele a uvedené tak nikterak neindikuje, že by zadavatel hodlal předčasně zjištěné údaje z nabídky navrhovatele vyzradit, resp. že by tyto údaje vyzradil jiným dodavatelům (např. právě společnosti nextbike). Ani jiné indicie svědčící o nekalém jednání zadavatele Úřad v projednávaném případě nezjistil, pročež zůstává riziko vyzrazení informací z nabídky ostatním dodavatelům jen teoretické. Ostatně ani sami účastníci řízení neusilují o zrušení zadávacího řízení z důvodu jeho netransparentnosti.

104.     Dále se Úřad zaměřil na to, zda lze ustanovení § 28 odst. 2 zákona aplikovat tak, jak to učinil zadavatel, že v situaci, kdy navrhovatel nabídku podal jak prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK (tj. dle zadávacích podmínek, resp. zákonným způsobem), tak prostřednictvím datové schránky (tj. způsobem v rozporu s požadavky stanovenými v zadávací dokumentaci), nelze k nabídce navrhovatele jakožto k celku přihlížet a navrhovatel se proto vůbec nestal účastníkem zadávacího řízení a nevznikla mu s tím spojená práva.

105.     Jak již bylo uvedeno výše, v projednávaném případě ze zjištěných skutečností jednoznačně vyplývá, že dne 14. 1. 2025 v 16:33 hodin byla nabídka navrhovatele zadavateli podána prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK, tedy ve lhůtě a způsobem, který stanovila zadávací dokumentace. Následně, téhož dne v 17:00 hodin byla totožná nabídka navrhovatele dodána i do datové schránky zadavatele. Můžeme tedy v tomto případě hovořit o dvou podáních obsahujících totožné právní jednání (projev vůle navrhovatele). V obou těchto podáních je totiž obsažena totožná nabídka navrhovatele v materiálním smyslu, což potvrzuje navrhovatel ve svém návrhu, kde uvádí, že zaslal (duplicitně) svou nabídku ve stejném znění datovou zprávou, jako již dříve prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK. Lze tedy konstatovat, že nabídka byla navrhovatelem podána pouze jedna ve smyslu § 107 odst. 3 zákona, ačkoliv tak navrhovatel učinil dvěma podáními (první podání bylo odesláno prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK a druhé prostřednictvím datové schránky).

106.     Podle § 28 odst. 2 zákona platí, že se k žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce, která nebyla zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu, nepřihlíží. Zadavatel je toho názoru, že nelze přihlížet ani k nabídce navrhovatele podané prostřednictvím datové schránky ani k nabídce podané prostřednictvím E-ZAK. Naopak navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel neměl přihlížet ve smyslu citovaného ustanovení zákona toliko k podání učiněnému prostřednictvím datové schránky, a naopak přihlížet k nabídce podané navrhovatelem ve lhůtě k tomu určené prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje E-ZAK, tj. k podání učiněnému řádně.  

107.     Vyvstává tedy otázka, jestli lze ustanovení § 28 odst. 2 zákona aplikovat tak, jak to učinil zadavatel v projednávaném případě, že v případě vad jednoho z vícera podání nabídky nelze přihlížet ke všem učiněným podáním, včetně toho které bylo učiněno řádně.

108.     K tomuto předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvádí, že »[j]azykovým výkladem k odpovědi na tuto otázku dospět spíše nelze. Slova „k nabídce se nepřihlíží“ mohou znamenat jednak to, že se nepřihlíží k nabídce coby právnímu jednání, které je cílem všech jednotlivých podání, jednak i to, že se nepřihlíží k jednotlivému podání, které je stiženo vadou. Řešení není zjevné ani z definičního ustanovení § 28 odst. 1 písm. f) zákona (systematický výklad).[7] Zároveň nelze shledat ani žádný logický argument, který by dokázal tuto otázku jednoduše vyřešit.«

109.     Úřad proto vázán právními názory předsedy Úřadu obsaženými v druhostupňovém rozhodnutí přistoupil k teleologickému výkladu zákona a zaměřil se na účel ustanovení § 28 odst. 2 zákona.

110.     Tento byl v druhostupňovém rozhodnutí předestřen následovně. Prvním cílem daného ustanovení zákona je zachování transparentnosti zadávacího řízení, když relativně přísnou sankcí utvrzuje pravidla týkající se podání nabídek pro případ jejich porušení. K zachování transparentnosti dochází tak, že dodavatel je touto sankcí (negativně) motivován k tomu, aby podal nabídku včas a stanoveným způsobem. K tomu, aby byl dodavatel motivován dodržet pravidla pro podávání nabídek, a zachovat tak transparentnost zadávacího řízení, ve zdejším případě postačilo, aby se fikce nepodání uplatnila pouze na to podání nabídky, které bylo učiněno v rozporu se zadávacími podmínkami (tj. na podání učiněné prostřednictvím datové schránky). Riziko vyzrazení informace z nabídky, kterému má bránit § 108 odst. 2 zákona, totiž panovalo pouze ohledně informací uvedených v nabídce podané datovou schránkou, která je zadavateli přístupná. Před uplynutím lhůty pro podání nabídek, kdy jedině bylo možno informace z nabídky podané datovou schránkou zneužít, zadavatel ještě nemohl vědět o tom, že je nabídka zaslaná elektronickým nástrojem fakticky stejná, neboť ta mu ještě dostupná nebyla. Zadavatel si tedy nemohl být jist tím, v jaké verzi je nabídka dodavatele vlastně podána. Na základě výše uvedené úvahy proto pro zachování účelu § 28 odst. 2 zákona postačovalo, pokud se hrozba sankce v podobě fikce nepodání nabídky vztahovala pouze na podání nabídky učiněné v rozporu se stanovenými pravidly. Nepřihlížet k ostatním řádným podáním nabídky již nepřinášelo ve prospěch transparentnosti zadávacího řízení žádnou přidanou hodnotu. Motivaci dodavatele dodržet pravidla pro podávání nabídek by takový postup žádným způsobem nezvýšil, neboť dodavatel, který řádné podání činí, takovou motivaci ohledně tohoto podání již měl.

111.     Zadruhé, ustanovení § 28 odst. 2 zákona mnohem výrazněji sleduje cíl snížit administrativní zátěž zadavatele, když nabídkou doručenou nikoliv ve stanovené lhůtě či nikoliv stanoveným způsobem se zadavatel vůbec nemusí zabývat. Zadavateli tak postačí učinit stručné a jednoduché posouzení, zda nabídka byla doručena včas a stanoveným způsobem. Zákonodárce by jistě mohl zvolit jiné řešení, např. stanovit pro takovou nabídku následek vyloučení. Fikce nepodání nabídky je však pro zadavatele řešením jednodušším, neboť nemusí o takto banálních vadách podání nabídky vyhotovovat rozhodnutí o vyloučení. V situaci, která nastala v nynějším případě, postačilo ke snížení administrativní zátěže zadavatele, pokud by se nepřihlédlo právě a pouze k tomu podání nabídky, které bylo učiněno v rozporu se zadávacími podmínkami. Naopak, nepřihlédnutí i k podání řádně učiněnému s argumentem, že jde o totožnou nabídku, obnáší pro zadavatele administrativní práci navíc: aby takový závěr mohl přijmout, musí prostudovat a detailně porovnat obě podání, aby mohl dojít k závěru, že jde skutečně o jednu totožnou, nikoliv o dvě různé nabídky. Takové posouzení vůbec nemusí být nekomplikované, stručné či jednoduché.

112.     Lze tedy uzavřít, že § 28 odst. 2 zákona nelze vykládat tak, že by následek v podobě toho, že se k nabídce nepřihlíží, plynoucí z podání nabídky způsobem rozporným se zadávacími podmínkami (datovou schránkou), bylo možno vztáhnout i na jiné, řádné podání téže nabídky (elektronickým nástrojem). Takový postup neodpovídá smyslu a účelu tohoto ustanovení. Fikci nepodání nabídky tak bylo třeba v této situaci vztáhnout pouze na to jedno konkrétní podání, které bylo učiněno v rozporu se stanovenými pravidly, a to na podání učiněné datovou schránkou.

113.     S ohledem na právě uvedené Úřad na tomto místě shrnuje, že v šetřeném případě došlo dne 14. 1. 2025 k doručení nabídky navrhovatele zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK, a to v čase v 16:33 hodin tedy ve lhůtě a způsobem, který stanovila zadávací dokumentace. Následně, téhož dne v 17:00 hodin byla totožná nabídka navrhovatele dodána i do datové schránky zadavatele, přičemž tento postup navrhovatele byl jednoznačně v rozporu se zadávací dokumentací a rovněž v rozporu se zákonem. Jak bylo konstatováno výše toto druhé podání naplnilo hypotézu § 28 odst. 2 zákona, a tudíž se k němu vůbec nepřihlíží. Vady tohoto podání však nelze vztáhnout i na jinak řádně (skrze elektronický nástroj) učiněné první podání nabídky. Proto je nutné trvat na tom, že v okamžiku, kdy navrhovatel podal řádně v souladu se zákonem nabídku prostřednictvím elektronického nástroje, stal se v souladu s § 47 odst. 1 písm. b) účastníkem šetřeného zadávacího řízení a vznikla mu s ním spojená práva dle zákona. V projednávaném případě tak je pro zadávací řízení relevantní pouze nabídka podaná v souladu se zadávací dokumentací prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK. Veškeré úkony zadavatele (jako např. posouzení, hodnocení, vyloučení či výběr) se mají vztahovat právě k této k řádně a včas doručené nabídce, u níž je také nutno zajistit dodržení uvedených ustanovení zákona.

114.     V projednávaném případě nicméně zadavatel ani k nabídce navrhovatele podané prostřednictvím elektronického nástroje nepřihlížel, a proto navrhovatele vůbec nepovažoval za účastníka zadávacího řízení a jako s účastníkem s ním vůbec nejednal. Zadavatel tedy ani nemohl přistoupit k jeho vyloučení ze zadávacího řízení, neboť jej vůbec nepovažoval za účastníka tohoto zadávacího řízení. Proto nelze souhlasit s názorem navrhovatele, že odpověď zadavatele ze dne 21. 2. 2025, ve které mu zadavatel sdělil, že k jeho nabídce jako celku nepřihlíží z důvodu nedodržení podmínek stanovených v zadávací dokumentaci, představuje rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Úřad je toho názoru, že navrhovatel řádně podal nabídku prostřednictvím E-ZAK a stal se tak účastníkem zadávacího řízení, zadavatel nepřistoupil k jeho vyloučení ze zadávacího řízení a navrhovatel tedy byl nadále jeho účastníkem a svědčila mu práva s tímto spojená.

115.     Postup zadavatele, kdy tento s navrhovatelem jako s účastníkem zadávacího řízení vůbec nejednal, ačkoliv měl, je tedy nutné považovat za rozporný se zákonem. Navrhovateli tak v předmětném zadávacím řízení vznikla všechna práva s účastenstvím spojená. Jedno z těchto práv se odráží v povinnosti zadavatele odeslat všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele obecně upravené v § 50 zákona. Dle tohoto ustanovení je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru všem účastníkům, kterým dosud nezanikla účast v zadávacím řízení podle § 47 odst. 2 zákona. K odeslání oznámení není zadavatel povinen v případě, kdy je v zadávacím řízení pouze jeden účastník.Současně podle § 123 odst. 1 zákona v případě nadlimitních veřejných zakázek, kterou zde řešená veřejná zakázka je, platí, že oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita, přičemž s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek, a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, jenž musí obsahovat v citovaném ustanovení zákona dále specifikované údaje a doklady. Komentářová literatura k § 50 stanoví následující: „V případě, že zadavatel neoznámí rozhodnutí o výběru dodavatele všem účastníkům, znemožní jim využití jejich práva na ochranu před nezákonným postupem zadavatele. Pokud by tedy bylo oznámení o výběru zasláno pouze některým účastníkům, dopustil by se zadavatel diskriminačního jednání a nerovného zacházení s účastníky, protože by bezdůvodně zvýhodnil některé účastníky před jinými v rámci možnosti podat námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele. (…) Nadto, jak vyplývá i z rozhodovací praxe ÚOHS, pokud zadavatel oznámení o výběru některému účastníkovi nedoručí, tomuto účastníkovi nezačne běžet lhůta pro podání námitek. Pokud tedy zadavatel uzavře smlouvu, přičemž opomněl doručit oznámení o výběru některému z účastníků, pak tento účastník může podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, neboť zadavatel uzavřel smlouvu před uplynutím lhůty pro podání námitek, tj. v blokační lhůtě [§ 246 odst. 1 písm. a), § 254 odst. 1 písm. b)].“ [8]

116.     Jak bylo uvedeno již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky od tří dodavatelů, a zadávacího řízení se tedy ve smyslu § 47 odst. 1 písm. b) zákona účastnili 3 účastníci (s ohledem na skutečnosti výše uvedené se stal účastníkem zadávacího řízení i navrhovatel, který dne 14. 1. 2025 v 16:33 hodin prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK doručil zadavateli svou nabídku). Je tedy zřejmé, že šetřené zadávací řízení není případem, kdy je v zadávacím řízení pouze jeden účastník. S ohledem na § 50 zákona a skutečnost, že šetřená veřejná zakázka byla zadávána v nadlimitním režimu, tedy bylo povinností zadavatele odeslat oznámení o výběru dodavatele (spolu se zákonem vyžadovanými náležitostmi dle § 123 zákona) všem účastníkům předmětného zadávacího řízení, jejichž účast v zadávacím řízení nezanikla, tj. mj. právě i navrhovateli.

117.     Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavatel dne 6. 2. 2025 vyhotovil dotčené oznámení o výběru (tj. dokument s označením „Oznámení o výběru dodavatele“), které téhož dne odeslal prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK pouze vybranému dodavateli a společnosti nextbike (v rámci zprávy s názvem, resp. předmětem „Oznámení o výběru dodavatele“). Co se však týče osoby navrhovatele, z elektronického nástroje E-ZAK nevyplývá, že by vyhotovené oznámení o výběru bylo ze strany zadavatele navrhovateli odesláno a doručeno, resp. že by přímo osobě navrhovatele byla odeslána a doručena jakákoliv zpráva uvedeného se týkající. Na tuto skutečnost poukazuje i navrhovatel ve svém návrhu, kdy konstatuje, že „[p]o podání nabídky (…) neobdržel od zadavatele žádné další informace ohledně dalšího postupu Zadávacího řízení, tedy ani informace, zda již proběhlo hodnocení nabídek, ani oznámení o výběru dodavatele, a to vše ani po poměrně dlouhé době od uplynutí lhůty pro podání nabídek do Zadávacího řízení.“. Ostatně tuto skutečnost potvrzuje i zadavatel, který ve svém vyjádření trvá na tom, že se navrhovatel vůbec nestal účastníkem zadávacího řízení a zadavatel nebyl povinen s ním jako s účastníkem jednat, tedy ani odeslat mu oznámení o výběru dodavatele.

118.     Úřad dále uvádí, že podle § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona nesmí zadavatel uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele, přičemž podle § 242 odst. 2 zákona platí, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Úřad za to, že v šetřeném případě nemohla navrhovateli začít běžet lhůta pro podání námitek dle § 242 odst. 2 zákona proti výběru dodavatele, neboť zadavatel navrhovateli jakožto účastníkovi zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 50 ve spojení s § 123 odst. 1 zákona řádně nezaslal. Úřad dodává, že s ohledem na logický a teleologický výklad ustanovení § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona je nutné toto ustanovení zákona vyložit tak, že jeho účelem je zabránit uzavření smlouvy nejen v situacích, kdy již běží lhůta pro podání námitek proti výběru dodavatele, tj. ve chvíli, kdy účastníci řízení mají reálnou možnost napadnout námitkami oznámení o výběru dodavatele, ale tím více i v situaci, kdy reálnou možnost napadnout námitkami oznámení o výběru dodavatele nemají, neboť vzhledem k nezaslání oznámení o  výběru dodavatele účastníkovi zadávacího řízení tato lhůta ani nezačala plynout. K tomu srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0031/2024/VZ, č. j. ÚOHS-10544/2024/500 ze dne 8. 3. 2024, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0057/2024/VZ, č. j. ÚOHS-19793/2024/162 ze dne 15. 5. 2024, či rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0038/2018/VZ-12786/2018/513/JLí ze dne 27. 4. 2018, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0086,0087,0088/2018/VZ-22465/2018/321/EDo ze dne 6. 9. 2018. Úřadu tak nezbývá než uzavřít, že zadavatel v šetřeném případě neoznámením výběru dodavatele znemožnil navrhovateli využít jeho práva na ochranu před eventuálním nesprávným postupem zadavatele, neboť navrhovatel se od zadavatele o výběru dodavatele nedozvěděl a nemohl tak případně podat zdůvodněné námitky, a proto zadavatel nebyl s ohledem na § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona[9] oprávněn uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, resp. měl zákonem stanovený zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

119.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že v šetřeném případě zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem předmětnou smlouvu postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) zákona, tj. přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem, konkrétně přes zákaz uvedený v § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona.

K uložení zákazu plnění smlouvy

120.     Podle § 264 odst. 1 zákona platí, že Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona.

121.     V šetřeném případě se navrhovatel domáhá uložení zákazu plnění smlouvy podle § 264 odst. 1 zákona. Úřad výše shledal, že smlouva byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona, přičemž shledané porušení zákona vede k přijetí nápravného opatření dle § 264 odst. 1 zákona spočívajícího v uložení zákazu plnění smlouvy.

122.     Při samotném rozhodnutí o uložení zákazu plnění předmětné smlouvy je Úřad povinen posoudit existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem a vyžadujících pokračování plnění smlouvy podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona, které zadavatel tvrdil a prokazoval, k čemuž Úřad dodává, že břemeno tvrzení i břemeno důkazní leží na zadavateli.

123.     Dle § 254 odst. 5 zákona zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu doručí Úřadu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení. Pokud nepostupuje v zadávacím řízení nebo postupuje v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro zahájení uveřejnění oznámení nebo výzvy, sdělí Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový postup.

124.     Dle § 254 odst. 6 zákona zadavatel Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 rovněž doručí své vyjádření k návrhu. Pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty podle odstavce 5 dále měnit nebo rozšiřovat.

125.     Komentářová literatura k tomu stanoví, že „[j]e na zadavateli, aby unesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně existence důvodů hodných zvláštního zřetele spojeného s veřejným zájmem vyžadujícím pokračování plnění smlouvy. ZVZ přitom stanoví tuto lhůtu jako koncentrační, což znamená, že po jejím uplynutí již zadavatel není oprávněn uvádět nová tvrzení a návrhy nových důkazních prostředků nebo již dříve uvedená tvrzení a důkazní prostředky měnit. Z uvedeného plyne, že pokud zadavatel usiluje o využití § 264 odst. 3 nebo 4, musí svému vyjádření k návrhu věnovat náležitou pozornost.“ [10]

126.     Výše uvedená zákonná ustanovení a rovněž komentářová literatura hovoří zcela jasně o povinnosti zadavatele výslovně, podrobně a jednoznačně specifikovat důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem a vyžadující pokračování plnění smlouvy, a to již v zákonné lhůtě pro vyjádření zadavatele k návrhu. Úřad s ohledem na právě uvedené neaplikoval § 264 odst. 3 zákona ve smyslu posuzování důvodů zvláštního zřetele hodných spojených s veřejným zájmem a vyžadujících pokračování plnění smlouvy, když existenci takových důvodů zadavatel ve svém vyjádření k návrhu v šetřeném případě vůbec netvrdil, natož aby je dostatečně prokázal.

127.     Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě (v řízení zahájeném na návrh na uložení zákazu plnění smlouvy) došlo k naplnění podmínek dle § 264 odst. 1 zákona, neboť smlouva na veřejnou zakázku, byla uzavřena postupem dle § 254 odst. 1 písm. b) zákona přes zákaz jejího uzavření dle § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona, rozhodl Úřad o uložení zákazu plnění smlouvy tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

128.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

129.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku I. uložil zadavatelům zákaz plnění smlouvy, rozhodl Úřad současně o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

130.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000278.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             JUDr. Pavel Musil, Ph.D., advokát, KMVS, advokátní kancelář, s.r.o., Hellichova 458/1, 118 00 Praha

2.             Urban legal, advokátní kancelář s.r.o., Slovákova 279/11, 602 00 Brno

3.             REKOLA Bikesharing s.r.o., Křenová 89/19, 602 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] zadavatel město Žďár – pozn. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

[2] S ohledem na smlouvu o společném zadávání Úřad v rámci tohoto rozhodnutí užívá pojem „zadavatel“, kterým se rozumí zadavatel město Žďár jednající v zadávacím řízení za oba zadavatele.

[3] E-ZAK je certifikovaný elektronický nástroj pro zadávání veřejných zakázek v souladu se zákonem – pozn. Úřadu.

[4] PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-5-19]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

[5] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 107 [Nabídky]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 823.

[6] dtto

[7] Z ustanovení plyne, že pro účely tohoto zákona se nabídkou rozumí údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně

zadavateli na základě zadávací dokumentace nebo výzvy k podání nabídek.

[8] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 50 [Oznámení o výběru]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 412. 

[9] Úřad pro úplnost doplňuje, že si je vědom skutečnosti, že v rámci návrhu navrhovatel zmiňuje porušení blokační lhůty v souvislosti s domnělým rozhodnutím o vyloučení, nicméně Úřad má za to, že podstatou návrhu je právě ta skutečnost, že zadavatel v rozporu se zákonem nejednal s navrhovatelem jako s účastníkem řízení, ačkoliv k tomu byl povinen, tudíž došlo k uzavření smlouvy, aniž by měl možnost v této souvislosti jakkoliv hájit svá práva. Proto má Úřad za to, že závěr o nezákonnosti postupu zadavatele uzavřením smlouvy v době blokační lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele je fakticky v intencích návrhu.

[10] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 254 [Zvláštní ustanovení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1488.