číslo jednací: 41533/2025/500
spisová značka: S0549/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Bezpilotní průzkumný systém SMALL UAS – nákup
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo obrany
  2. EXCALIBUR INTERNATIONAL a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 23. 12. 2025
• Související rozhodnutí: 41533/2025/500; 49651/2025/161

Spisová značka:  ÚOHS-S0549/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-41533/2025/500

Brno 24. 10. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 1. 8. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha,
• navrhovatel – EXCALIBUR INTERNATIONAL a.s., IČO 29289688, se sídlem U Rustonky 714/1, 186 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Bezpilotní průzkumný systém SMALL UAS – nákup“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 1. 2025 pod ev. č. Z2025-003270 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 1. 2025 pod ev. č. 36035-2025,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – EXCALIBUR INTERNATIONAL a.s., IČO 29289688, se sídlem U Rustonky 714/1, 186 00 Praha – ze dne 1. 8. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Bezpilotní průzkumný systém SMALL UAS – nákup“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 1. 2025 pod ev. č. Z2025-003270 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 1. 2025 pod ev. č. 36035-2025, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

 I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“), zahájil dne 15. 1. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Bezpilotní průzkumný systém SMALL UAS – nákup“; oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 1. 2025 pod ev. č. Z2025-003270 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 1. 2025 pod ev. č. 36035-2025 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Dle čl. 1 „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ bodu 1.1. „Výzvy k podání nabídky a zadávací dokumentace – část pro vyzvané účastníky“ (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky „dodávka 2 souprav průzkumného bezpilotního systému, již zavedeného u ozbrojených složek států NATO, kategorie SMALL s kolmým startem a přistáním – VTOL, typu pevné křídlo s pohyblivými plochami splňující technické parametry a kritéria uvedená ve Specifikaci požadovaného plnění, která je přílohou č. 1 ZD, včetně dodávky 4 kusů standardizovaných leteckých palet 463 L a provedení školení pilotů operátorů a technického personálu“.

3.             Dle oznámení o zahájení zadávacího řízení je předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena na 611 847 933,88 Kč bez DPH.

4.             Lhůta pro podání žádosti o účast dle oznámení o zahájení zadávacího řízení končila dne 25. 2. 2025.

5.             Zadavatel odeslal dne 17. 4. 2025 sedmi dodavatelům, kteří prokázali kvalifikaci, výzvu k podání nabídky.

6.             Dle čl. 12 „Lhůta pro podání nabídek“ bodu 12.1. zadávací dokumentace končila lhůta pro podání nabídek dne 8. 7. 2025 ve 12:00 hod. Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel 3 nabídky na plnění veřejné zakázky.

7.             Dne 8. 7. 2025 v 7:53:15 hod. doručil navrhovatel – EXCALIBUR INTERNATIONAL a.s., IČO 29289688, se sídlem U Rustonky 714/1, 186 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – zadavateli námitky ze dne 7. 7. 2025, kterými brojil proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, které jsou dle něj stanoveny v rozporu se zákonem (dále jen „námitky“).

8.             Zadavatel dne 22. 7. 2025 námitky svým rozhodnutím z téhož dne odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne prostřednictvím datové zprávy do datové schránky.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 1. 8. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

II.              OBSAH NÁVRHU

10.         Navrhovatel v návrhu brojí proti zadávacím podmínkám, kdy vymezuje 3 okruhy namítaných skutečností, a to:

a)      diskriminační vymezení specifikace předmětu plnění veřejné zakázky, v důsledku kterého byla ze strany zadavatele bezdůvodně a neoprávněně znemožněna účast, resp. podání nabídky většině dodavatelů,

b)      neurčité, nejasné, a proto netransparentní stanovení konkrétních technických požadavků zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky, v důsledku kterého účastníci zadávacího řízení nemají ani nemohou mít jasnou představu, jaké konkrétní plnění zadavatel požaduje, resp. jaké konkrétní technické požadavky má plnění požadované zadavatelem splňovat, a je jim tak fakticky znemožněno řádně připravit a následně podat nabídku a současně vyloučeno, aby zadavatel obdržel porovnatelné nabídky,

c)      zmatečné, neurčité a netransparentní stanovení pravidel pro hodnocení nabídek, v rámci kterého zadavatel plánuje hodnotit i naplnění závazných technických požadavků stanovených zadavatelem v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, přičemž hrozí, že nabídky nebudou zadavatelem hodnoceny objektivně.

11.         Nadto navrhovatel uvádí, že se zadavatel s řadou námitek navrhovatele v rozhodnutí o námitkách nevypořádal vůbec, což činí rozhodnutí o námitkách nezákonným a nepřezkoumatelným.

12.         V rámci okruhu a) navrhovatel uvádí následující.

13.         Z požadavků Přílohy č. 1 – Specifikace požadovaného plnění (Minimální technické požadavky a kritéria pro bezpilotní průzkumný systém SMALL UAS) zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 1 zadávací dokumentace“), konkrétně z požadavku, který stanoví, že: „pořizovaný bezpilotní průzkumný systém SMALL UAS musí mít ukončený vývoj, jinými slovy, ke dni uplynutí lhůty pro podání nabídek se musí jednat o systém vykazující všechny požadované funkcionality. Požaduje se bezpilotní průzkumný systém, který je již zaveden do používání u ozbrojených složek státu NATO“, není zřejmé, co se rozumí ukončeným vývojem. Využití slovního spojení „jinými slovy“ dle navrhovatele vzbuzuje nejasnost a nejistotu, zda zadavatel považuje vývoj za ukončený vždy, pokud nabízené plnění bude k datu konce lhůty pro podání nabídek disponovat požadovanými funkcionalitami, nebo zda zadavatel chápe ukončení vývoje v souladu s obecnou praxí a relevantními právními předpisy tak, že za okamžik ukončení vývoje se považuje okamžik získání tzv. typové certifikace bezpilotního systému u oprávněné certifikační autority.

14.         Navrhovatel namítá, že »v případě prvního výkladu by Zadavatel zcela ignoroval skutečnost, že bezpilotní systémy jsou v oblasti obrany a bezpečnosti fakticky vyvíjeny tzv. na míru požadavků konkrétního zadavatele, co se týká požadovaných funkcionalit. Pravděpodobnost, že by více dodavatelů disponovalo ke dni konce lhůty pro podání nabídek bezpilotním systémem, který by již disponoval všemi funkcionalitami požadovanými Zadavatelem je minimální, když standardní postup je takový, že konkrétní řešení je dodáváno každému zadavateli dle jeho požadavků, a to až na základě uzavřené smlouvy. Pokud by tedy nabízené plnění mělo mít ukončen vývoj ve vztahu ke všem jeho funkcionalitám, jak plyne ze zadávacích podmínek Veřejné zakázky, muselo by se jednat o plnění, které bylo ve stejné konfiguraci již někdy vyrobeno, a navíc i zavedeno do užívání v některé z ozbrojených složek členského státu NATO. V tohoto výkladu tak reálně dochází k tomu, že Zadavatel fakticky vylučuje podání nabídek všem dodavatelům, vyjma dodavatele zřejmě preferovaného Zadavatelem, jehož systém s největší pravděpodobností všechny požadavky (funkcionality) stanovené Zadavatelem v zadávacích podmínkách ke dni konce lhůty pro podání nabídek splňuje. V případě druhé výkladu pojmu „ukončený vývoj“, v praxi běžně akceptovaného a chápaného, založeného na tom, že vývoj se považuje za ukončený okamžikem typové certifikace, by Zadavatel zcela ignoroval skutečnost, že je-li již nějaký konkrétní bezpilotní systém typově certifikován, jedná se o certifikaci civilní, nikoliv vojenskou a pravděpodobně nikoliv v konfiguraci požadované Zadavatelem. Navrhovatel je přesvědčen, že většina bezpilotních systémů většiny relevantních dodavatelů je z povahy věci stále ve vývojové fázi, přičemž konkrétní plnění je vždy uzpůsobováno požadavkům konkrétního zákazníka, zejména potom v případech dodávek bezpilotních systémů pro vojenské účely. I v případě druhého možného výkladu tak Zadavatel znemožňuje podání nabídek většině dodavatelů bezpilotních systémů.«

15.         Navrhovatel je tedy přesvědčen, že požadavek zadavatele, aby jím poptávané plnění mělo ukončený vývoj a bylo zavedeno do užívání v ozbrojených složkách některého z členských států NATO, je diskriminační a nezákonný, neboť fakticky vylučuje účast (podání nabídky) ze strany většiny jinak kvalifikovaných a kompetentních dodavatelů.

16.         Navrhovatel pak také namítá, že požadavek na „senzor pracující za každého počasí v několika snímacích režimech včetně režimu SAR/MTI“, je diskriminační, když je předmětný senzor vyráběn pouze jediným výrobcem v USA, přičemž drtivá většina výrobců bezpilotních systémů nedisponuje ani typovou certifikací jejich bezpilotního systému, která by zahrnovala též předmětný senzor, ani takový senzor běžně společně se svým bezpilotním systémem nedodává. V praxi by tak ke dni podání nabídek musela většina dodavatelů nabídnout bezpilotní systém nacházející se více či méně v jeho vývojové fázi, tedy v rozporu s požadavky stanovenými v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.

17.         V rámci okruhu b) navrhovatel uvádí následující.

18.         K nejasnosti termínu „ukončený vývoj“ navrhovatel uvádí, že není zřejmé, zda bude pro zadavatele dostačující, pokud mu bude nabídnut systém, který sice již disponuje všemi zadavatelem stanovenými funkcionalitami, nebo je současně nezbytné, aby ve vztahu k takovému systému neprobíhal další vývoj. Takový požadavek by byl v rozporu se zákonem, neboť by účastníkům zadávacího řízení fakticky nařizoval ukončit další vývoj svého řešení, pokud by se rozhodli jej nabídnout zadavateli.

19.         Navrhovatel dále namítá, že požadavek na dodání modulu datového spojení pro bezpilotní průzkumný systém na větší vzdálenosti a požadavek na satelitní spojení je neurčitý. Z žádného dokumentu tvořícího zadávací dokumentaci totiž není seznatelné, co konkrétně zadavatel poptává. Zadavatel se v rámci zadávací dokumentace omezil na pouhé uvedení obecného a v zásadě nic neříkajícího pojmu „modul datového spojení na větší vzdálenost“, přičemž zcela rezignoval na vymezení alespoň minimálních základních parametrů, které má takový komunikační modul splňovat. Ze zadávací dokumentace není zřejmé, co se rozumí větší vzdáleností, jakým způsobem má být komunikace prostřednictvím předmětného modulu datového spojení realizována, co má být předmětem datové komunikace realizované prostřednictvím požadovaného modulu, jaká má být minimální rychlost takové komunikace, jaká je požadovaná spolehlivost takové komunikace, jaké je požadováno zabezpečení takové komunikace atd. Jelikož budou v důsledku této skutečnosti zadavateli nabídnuta řešení technicky i funkčně odlišná, zadavatel obdrží neporovnatelné nabídky. Stanovením předmětné zadávací podmínky se měl zadavatel dopustit porušení § 36 odst. 3 zákona.

20.         Navrhovatel namítá, že nerozumí tomu, proč požaduje-li zadavatel v rámci vyhrazené změny závazku popsat a nacenit 2 moduly datového spojení pro bezpilotní průzkumný systém na větší vzdálenost, kterými se rozumí moduly SATCOM či jiné, včetně podpůrného vybavení, tak proč současně požaduje v nabídkách i popsat a nacenit možné alternativní druhy satelitního spojení, a to aniž by v zadávací dokumentaci uvedl, kde by tyto alternativy měly být v rámci nabídky naceněny. Požadavek zadavatele na moduly datového spojení a jejich alternativy je tak zcela neurčitý a netransparentní.

21.         Navrhovatel namítá, že požadavek na „minimální užitečné zatížení 11,3 kg (pokud více – výhoda)“ je zcela neurčitý co do specifikace naznačované výhody plynoucí z případného vyššího užitečného zatížení. Z formulace předmětného požadavku je zřejmé, že je nezbytné, aby bezpilotní systém, nabízený v rámci nabídek účastníků zadávacího řízení, měl užitečné zatížení alespoň 11,3 kg. Nebude-li tento požadavek splněn, půjde o nesplnění zadávacích podmínek, kdy jedinou možností postupu pro zadavatele bude vyloučení účastníka zadávacího řízení. Pokud však účastník nabídne plnění s vyšším užitečným zatížením, není ze zadávacích podmínek zřejmé, jaká výhoda by z takové skutečnosti měla pro účastníka plynout, když parametr užitečného zatížení v kg není v rámci kritérií hodnocení stanovených vůbec obsažen.

22.         Ve vztahu k požadavku „nosnost bezpilotního letadla umožní použití senzorů s velmi kvalitním snímáním obrazu z větších vzdáleností. Tyto optoelektronické hlavice senzory umožní například rozpoznání činnosti osob na vzdálenost až 5 km…“ a k požadavku „Příprava k letu by neměla zabrat více jak 60 minut“, navrhovatel namítá, že jde o zcela neurčité požadavky, ze kterých není zřejmé, za jaké situace budou účastníkem splněny, a naopak kdy uznány nebudou. Není tak zejména zřejmé:

• co se rozumí senzory s velmi kvalitním snímáním obrazu;
• co se rozumí větší vzdáleností;
• jakou činnost osob je třeba, aby senzory rozpoznaly na zadavatelem definovanou vzdálenost (pohyb, střelbu nebo naopak zda osoba mluví nebo zpívá?);
• co se stane, pokud příprava k letu zabere více než 60 minut;
• na základě jaké metodiky má být stanovena doba nezbytná pro přípravu k letu.

23.         V rámci okruhu c) navrhovatel uvádí následující.

24.         Navrhovatel namítá, že nelze souhlasit se způsobem vymezení jednotlivých kritérií hodnocení v oblasti kvality a se zadavatelem popsaným způsobem hodnocení, který je nejasný, v mnoha ohledech zavádějící a nepřesný, kdy hrozí reálné riziko, že zadavatel obdrží neporovnatelné nabídky, případně bude podané nabídky hodnotit na základě kritérií vykládaných každým z účastníků zadávacího řízení a v konečném důsledku i zadavatelem jinak.

25.         Navrhovatel také namítá, že s ohledem na popis hodnoticích kritérií a způsob jejich hodnocení zadavatel směřuje k tomu, že v rámci hodnocení bude hodnotit i splnění těch požadavků, které v jiných částech zadávací dokumentace označil za mandatorní, tedy takové, jejichž nesplnění má být spojeno s vyloučením účastníka ze zadávacího řízení. Takový postup je dle navrhovatele rozporným se zákonem.

26.         Navrhovatel ve vztahu ke kritériím hodnocení označovaným jako „Dosah“, „Dostup“ a „Výdrž v letu“, zařazeným do skupiny „Letové charakteristiky UA v základní konfiguraci“, namítá, že zadavatel v Příloze č. 3 – Pravidla pro hodnocení nabídek zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 3 zadávací dokumentace“) sice stanovil, jaké parametry nabízeného plnění bude hodnotit, nestanovil však jednoznačně, ve vztahu k jakým provozním podmínkám mají být tyto parametry vykazovány. Ze zadávací dokumentace ani nevyplývá, co se považuje za základní konfiguraci.

27.         Navrhovatel dále ve vztahu ke kritériím hodnocení označovaným jako „Senzory“ a „Ostatní užitečné zatížení“, zařazeným do skupiny „Payload“, namítá, že zadavatel v příloze č. 3 zadávací dokumentace sice stanoví, co bude v rámci těchto kritérií kvality hodnotit, nestanoví však jednoznačně, k jaké části plnění se uvedená kritéria hodnocení vztahují. Ze zadávací dokumentace tak není zřejmé, zda v rámci uvedených kritérií bude hodnocena schopnost bezpilotního prostředku (dále též jako „UA“) nést senzory a ostatní užitečné zatížení uvedené v příloze č. 3 zadávací dokumentace, nebo zda v rámci předmětných kritérií hodnocení budou hodnoceny technické parametry dodavateli nabízených senzorů a dalších částí plnění veřejné zakázky.

28.         K tomu navrhovatel dodává, že pokud je dodávka senzorů mandatorním požadavkem, nemůže být současně předmětem hodnocení, a to ani z hlediska funkcionality, ani z hlediska nosnosti. Zadavatelem stanovený způsob hodnocení je proto nezákonný.

29.         Pokud zadavatel uvádí, že „budou posuzovány níže uvedené schopnosti“, pak je třeba dle navrhovatele konstatovat, že ze zadávacích podmínek není zřejmé, jak zadavatelem definované schopnosti souvisí s užitečným zatížením UA. Pokud má být hodnocena schopnost UA disponovat některou ze zadavatelem definovaných funkcionalit, je třeba konstatovat, že u žádné ze zadavatelem definovaných funkcionalit není zřejmé, co jimi zadavatel rozumí, tedy v jakém případě splní nabízené představy zadavatele a co bude v rámci předmětného kritéria kladně hodnoceno. Vytýkaný nedostatek je zřejmý zejména u funkcionalit „Letadlová radiová stanice“ a „SATCOM, popř. jiná alternativa“. Ze zadávací dokumentace není vůbec zřejmé, o jakou letadlovou radiovou stanici se má jednat, jaké parametry má splňovat, jakým normám musí odpovídat atd. V případě funkcionality SATCOM platí obdobně totéž, přičemž co rozumí zadavatel „jinou alternativou“, není navrhovateli vůbec zřejmé.

30.         Obdobné navrhovatel uvádí i v případě zadavatelem definovaných schopností retranslatace senzorického a taktického datalinku. Pokud zadavatel plánuje hodnotit, zda účastníky nabídnuté plnění bude disponovat uvedenými schopnostmi, nezbývá než namítnout, že splnění uvedených parametrů je zadavatelem požadováno v rámci specifikace technických podmínek (parametrů) na plnění vymezených v příloze č. 1 zadávací dokumentace, kde je uvedeno, že „dále je požadován modul retranslatace komunikačních signálů umožňující retranslataci taktického datalinku“. Obdobně požadavek na satelitní komunikaci je zadávací podmínkou dle přílohy č. 1 zadávací dokumentace. Je vyloučeno a v rozporu se zákonem, aby zadavatel hodnotil splnění parametru (požadavku), který v rámci zadávací dokumentace stanovil jako závazný, tedy jehož nesplnění by mělo být spojeno s vyloučením dodavatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek.

31.         Na základě výše uvedených skutečností navrhovatel žádá, aby Úřad konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem a aby jako nápravné opatření zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

III.              PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

32.         Úřad obdržel návrh dne 1. 8. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

33.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

34.         Přípisem ze dne 5. 8. 2025 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení.

35.         Dne 11. 8. 2025 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“) a současně byla Úřadu zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení v elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele k návrhu

36.         Zadavatel úvodem zmiňuje, že se k veškerým původně namítaným skutečnostem navrhovatele řádně vyjádřil v rozhodnutí o námitkách.

37.         Zadavatel uvádí, že zadávací podmínky v celém svém kontextu přesně definují, co se rozumí termínem „ukončený vývoj“, a to včetně způsobu, jakým bude zadavatel tuto skutečnost ověřovat. Požadovaný bezpilotní systém musí být ve stádiu ukončeného vývoje, tzn. musí se jednat o plně funkční, provozně ověřené řešení, které nevyžaduje žádnou další technickou integraci, vývojové úpravy ani testování. Požadavek na ukončený vývoj je dle zadavatele v souladu se zásadou hospodárnosti a účelnosti stanovenou zákonem, neboť investice do systému, který nemá veškeré požadované (nabízené) funkcionality vyvinuty a odzkoušeny může vést k dodatečným nákladům na integraci, testování a úpravy, čemuž se chce zadavatel vyhnout. Zadavatel požadavkem na ukončený vývoj dále zamezuje podání spekulativních nabídek, které by nabízely produkt, který reálně existuje pouze na papíře a požadovanými funkcionalitami ve skutečnosti nedisponuje. Zadavatel tedy požaduje technologicky dokončený systém, který je plně funkční, splňuje požadované parametry a je bez dalšího připraven k nasazení bez nutnosti dodatečných úprav nebo vývoje rozhraní a další integrace, tj. zadavatel realizuje nákup existujícího systému, nikoliv vývojový program.

38.         Zadavatel dále uvádí, že jeho záměrem je nakoupit existující a plně funkční systém, nikoliv systém, který je vyvíjen „na míru“ pro zadavatele. Dle něj jsou technické požadavky uvedené v zadávací dokumentaci stanoveny na základě jeho objektivních potřeb, s ohledem na provozní zkušenosti, bezpečnostní požadavky a interoperabilitu v rámci NATO. Na základě průzkumu trhu a svých znalostí a zkušeností získaných při spolupráci s aliančními partnery zadavatel identifikoval v daném čase více výrobců, kteří jsou schopni stanovené požadavky na požadovaný bezpilotní systém splnit. Příkladem zadavatel uvádí AeroVironment se systémem JUMP 20; ShieldAI se systémem V-BAT; Boeing INSITU se systémem Scan Eagle, Integrator; Airbus se systémem Flexrotor; L3 Harris se systémem FVR-90; Edge Autonomy se systémem Penguin C VTOL; Aeronautics Ltd se systémem Orbiter 5. Zadavatel tedy stanovenými požadavky nepreferuje konkrétního dodavatele, nýbrž tyto reflektují potřebu kompatibility, provozní spolehlivosti a bezpečnosti, tj. požadavky Armády České republiky. Zadavatel umožňuje dodání jakéhokoliv bezpilotního prostředku daného typu zavedeného v armádách NATO a splňujícího technické požadavky, zadávací řízení proto není postaveno na míru jednomu preferovanému dodavateli. Jak uvádí příkladmý výčet, v armádách NATO je zavedeno několik typů bezpilotního systému splňujícího požadavky zadavatele, a tudíž se nemůže jednat o diskriminující a nezákonný požadavek.

39.         K požadavku na senzor SAR/MTI, který má být dle navrhovatele diskriminační, zadavatel uvádí, že hlavním (nejznámějším) výrobcem senzoru SAR/MTI je společnost IMSAR s modelovou řadou NSP-3 a NSP-5, přičemž tyto senzory využívají zejména společnosti AeroVironment, ShieldAI, Boeing INSITU, Airbus a TEXTRONE SYSTEMS. Dále pak ale na trhu existují společnosti, které si senzor SAR/MTI vyrábí samy anebo používají řešení jiných, třetích stran. Jedná se například o Edge Autonomy, Aeronautics Ltd a TEKEVER. Jelikož i hlavní výrobce, společnost IMSAR, poskytuje tento senzor značné části výrobců, nemůže být tento požadavek chápán jako diskriminační.

40.         K nejasnosti termínu „ukončený vývoj“ zadavatel uvádí, že postačuje, pokud nabízený systém bude mít ukončený vývoj veškerých nabízených funkcionalit. Zadavatel z logiky věci nemůže a nechce jakémukoliv dodavateli bránit v jeho svobodném právu vyvíjet (mimo rámec zadávacího řízení) jím nabízené bezpilotní systémy či jiné zboží. Na druhou stranu zadavatel pro svou činnost musí pořídit systém, který je plně funkční, splňuje požadované parametry a je bez dalšího připraven k nasazení (tj. bez nutnosti dodatečných úprav nebo vývoje rozhraní a další integrace).

41.         K namítanému ne dost určitému požadavku zadavatele na dodání modulu datového spojení pro bezpilotní průzkumný systém na větší vzdálenosti a požadavku na satelitní spojení zadavatel uvádí, že jej nepovažuje za neurčitý, neboť jej nadefinoval zcela záměrně velmi obecně tak, aby neomezoval soutěž pouze na dodavatele, kteří používají konkrétní technologii. Úmyslem zadavatele bylo nediskriminovat inovativní řešení, která mohou mít odlišné technické přístupy, ale splňují požadovanou funkčnost, proto umožnil účastníkům navrhnout optimální řešení pro potřeby zadavatele, které odpovídá jejich technickému know-how a provozním zkušenostem v rámci aliance NATO.  Požadavek na „větší vzdálenost“ pak vychází z běžných operačních scénářů aliančních partnerů, kde se bezpilotní systémy běžně používají v rozsahu desítek kilometrů. Zadavatel předpokládá, že účastníci znají standardy NATO a jsou schopni nabídnout řešení odpovídající těmto scénářům. Zadavatel nechtěl preferovat konkrétní technologii (např. LTE, satelitní spojení, mesh síť apod.), aby právě tímto požadavkem neznemožnil účast některých potencionálních dodavatelů a současně obecnou definicí reflektuje dynamický vývoj trhu, kdy zejména v důsledku konfliktu na Ukrajině došlo k významnému rozvoji BLOS komunikace (Beyond Line of Sight), přičemž i někteří ukrajinští výrobci jsou již dnes zavedeni v rámci NATO. Zadavatel záměrně ponechal na vůli potenciálních dodavatelů, jaké vhodné řešení zvolí, a to zejména s ohledem na jim známý poměr mezi cenou zvoleného technického řešení a váhou danou tomuto hodnoticímu kritériu. Přičemž zadavatel jasně definuje, že jemu vyhovuje jakékoliv řešení splňující tyto požadavky (např. SATCOM, Starlink či jiné) a v podstatě díky hodnoticím kritériím preferuje levnější řešení. Nejedná se tedy o rezignaci zadavatele na specifikaci datového spojení, ale o umožnění dodání různých technických řešení požadovaného datového spojení. Samotný pojem BLOS je v „bezpilotním světě“ konkrétní a zadavatel předpokládá, že navrhovatel je v daném oboru odborníkem a z tohoto důvodu uvedenému pojmu rozumí, přičemž BLOS lze zabezpečit několika způsoby. Zadavateli jde o schopnost BLOS spojení, které představuje druh záložního spojení v případě výpadku LOS komunikace, což nahrává bezpečnosti provozu, ale také v případě, kdy reliéf terénu neumožňuje použití LOS komunikace a okolnosti si vyžadují spojit se na větší vzdálenost.

42.         Celý požadavek na dodávku 2 modulů datového spojení pro bezpilotní průzkumný systém na větší vzdálenost včetně podpůrného vybavení je zadavatelem koncipován jako vyhrazená změna závazku podle § 100 odst. 1 zákona, a to zejména proto, že zadavatel plnohodnotně využije bezpilotní systém i bez této funkcionality a pro její případný nákup se rozhodne až na základě předložené nabídky při porovnání ceny za nabízenou funkcionalitu. Jako vyhrazenou změnu závazku dodavatelé tuto jimi nabízenou funkcionalitu nacení a uvedou do položky „vyhrazená změna závazku“. Jelikož se jedná „pouze“ o podpůrnou funkcionalitu (vyhrazenou změnu závazku), přičemž zadavateli jemu známé formy technického řešení dodavatelů vyhovují, nepovažuje zadavatel za předmětné vymezovat minimální základní technické parametry, které má takový komunikační modul splňovat (např. rychlost komunikace, spolehlivost, její zabezpečení apod.).

43.         K požadavku na užitečné zatížení zadavatel uvádí, že z formulace předmětného požadavku je zřejmé, že je nezbytné, aby bezpilotní prostředek nabízený v rámci nabídek účastníků zadávacího řízení měl užitečné zatížení alespoň 11,3 kg. Z vyjádření navrhovatele je zřejmé, že požadavku na minimální užitečné zatížení rozumí zcela přesně tak, jak to zadavatel zamýšlel, jen upozorňuje na údajnou nejasnost textu v závorce (pokud více – výhoda). Tento text má pouze informativní povahu znamenající, že pokud dodavatel nabídne vyšší užitečné zatížení (payload), je to „pouhou“ výhodou pro zadavatele bez dopadu na hodnocení, tj. zadavatel vyšší hodnotu užitečného zatížení uvítá, přičemž jak navrhovatel správně uvádí, pokud dodavatel užitečné zatížení nesplní, bude ze zadávacího řízení vyloučen. Pravidla pro hodnocení a jednotlivá hodnoticí kritéria jsou stanovena v příloze č. 3 zadávací dokumentace, přičemž z nich jasně plyne, že vyšší užitečné zatížení není nikterak bodově či jinak zvýhodněno. Navrhovatelem tvrzená netransparentnost co do obsahu i následného možného postupu zadavatele je jen účelově tvrzená, neboť z žádného textu přílohy č. 3 zadávací dokumentace, která upravuje hodnoticí kritéria, žádná „výhoda“ neplyne, a tudíž se nemůže ani promítnout do hodnocení.

44.         K zadávacím podmínkám, že „nosnost bezpilotního letadla umožní použití senzorů s velmi kvalitním snímáním obrazu z větších vzdáleností. Tyto optoelektronické senzory umožní například rozpoznání činnosti osob na vzdálenost až 5 km... “ a „Příprava k letu by neměla zabrat více jak 60 minut.“ zadavatel uvádí, že navrhovatel vytrhává uvedený text z kontextu a nepřihlíží, nebo spíš záměrně opomíjí, dopřesnění požadavků na senzory s kvalitním snímáním obrazu, které jsou uvedeny v příloze č. 3 a v příloze č. 1 zadávací dokumentace, v části „Požadavky na senzorické vybavení“, následovně:

• integrace EO/IR senzorů do elektronicky stabilizovaného gimbalu (s LP/LS), včetně EO/IR senzoru v elektronicky stabilizovaném gimbalu (s LD) se schopností přesného koncového navedení munice na cíl (LD);
• rozlišovací schopnost EO/IR senzoru na úrovni 7 až 8 dle STANAG 7194.

Takto nastavené parametry (požadavky na senzory), které zadavatel požaduje, se dají považovat za sofistikované, a takovéto senzory lze považovat z pohledu zadavatele za kvalitní. Namítaná nejasnost spočívající v tom, jakou činnost osob je třeba rozpoznat, spíše svědčí o naprosté neznalosti navrhovatele, neboť rozlišovací schopnost senzorů je požadována na úrovni NIIRS 7 a 8 dle STANAG 7194, jak je uvedeno v příloze č. 1 zadávací dokumentace v části „Požadavky na senzorické vybavení“.

45.         Zadavatel dále uvádí, že v zadávacích podmínkách stanovil, že „[p]řípravou letu se rozumí vybalení z přepravních boxů, uvedení do letuschopného stavu, provedení předletové přípravy včetně plánování letové mise a samotný vzlet bezpilotního letadla.“. Jelikož tento upřesňující text následuje v příloze č. 1 zadávací dokumentace ihned po větě „Příprava k letu nesmí zabrat více jak 60 minut.“, nelze než se domnívat, že navrhovatel opomenul tento text záměrně, aby navodil dojem pochybení zadavatele a mohl jej nařknout ze skutečnosti, že zadávací podmínky jsou stiženy vadou nejasnosti a neurčitosti. Zadavatel konstatuje, že zadávací podmínky stanovil a poskytl všem potenciálním dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení tak, aby každý potencionální dodavatel mohl podat nabídku.

46.         Zadavatel dodává, že rozsah 60 minut je maximální možná doba pro přípravu k letu. Pokud výrobce deklaruje, že předletová příprava zabere delší časový úsek, neplní taková nabídka požadavky zadavatele, přičemž účastník zadávacího řízení, který tuto nabídku podal, bude vyloučen ze zadávacího řízení. Požadavek je nastaven tak, aby odpovídal parametrům plánovaného taktického nasazení, tj. potřebě urychlit dobu přípravy k nasazení systému.

47.         Ke stanovení pravidel hodnocení zadavatel uvádí, že zákon v žádném svém ustanovení nezakazuje hodnocení technických parametrů, které jsou zároveň mandatorním technickým požadavkem (tj. jehož nesplnění vede k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení), a to za předpokladu, že takové kritérium je relevantní ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a že je vymezeno objektivně měřitelným a nediskriminačním způsobem. Navrhovatel neuvádí, které konkrétní ustanovení zákona nepovoluje, resp. zakazuje v rámci hodnoticích kritérií hodnotit i některé technické parametry, které jsou mandatorním požadavkem. Zadavatel v zadávací dokumentaci jasně a transparentně uvedl, že splnění určitých technických parametrů (např. dodání některých mandatorních senzorů) bude hodnoceno jako součást ekonomické výhodnosti nabídky, a proto je tento postup zcela v souladu se zásadami uvedenými v ustanovení § 6 zákona, především pak se zásadou transparentnosti a přiměřenosti. Zadavatel se dále ohrazuje proti nijak nepodloženému tvrzení navrhovatele, že má v úmyslu hodnotit nabídky, které neplní mandatorní technické požadavky. Takové nabídky budou zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučeny. Vždy, když zadavatel dojde k závěru, že nabídka neplní požadované technické parametry (mandatorní požadavky), dojde k jejímu vyloučení. Tato skutečnost vyplývá i z vysvětlení zadávací dokumentace V. ze dne 26. 5. 2025 v reakci na dotaz č. 2. I zde musí zadavatel opětovně konstatovat, že navrhovatel, ať už nevědomě či zcela záměrně, nepracuje se zadávacími podmínkami jako celkem, ale neustále vytrhává jejich jednotlivosti, z čehož následně vyvozuje nelogické a zcestné závěry.

48.         Zadavatel v rámci kritéria kvality stanovil, že u „Letových charakteristik bezpilotního prostředku v základní konfiguraci“ bude hodnotit „dosah“, „dostup“ a „výdrž v letu“. Navrhovatel zde namítá, že zadavatel nestanovil jednoznačně, tzn. ve vztahu k jakým provozním podmínkám mají být tyto parametry vykazovány. Vzhledem ke skutečnosti, že konkrétní podmínky, které by zadavatel stanovil, nelze v reálném prostředí nikdy přesně nastavit či nasimulovat (s výjimkou zkušební komory, zde však zase nelze provádět pilotáž), vymezil zadavatel tyto podmínky v příloze č. 1 zadávací dokumentace v části „Požadavky na konstrukční parametry“ jako „podmínky mírného podnebného pásu odpovídající průměrné roční teplotě v prostředí ČR“. Tudíž tvrzení navrhovatele není pravdivé, zadavatel tyto podmínky vymezil, a to značně pregnantním způsobem.

49.         Zadavatel se ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že ze zadávací dokumentace není zcela zřejmé, co je považováno za základní konfiguraci, neboť definice základní konfigurace je primárně uvedena v příloze č. 1 zadávací dokumentace následovně: „Bezpilotní letadlo musí být v základní konfiguraci vybaveno elektrooptickými / infračervenými senzory. Nosnost bezpilotního letadla umožní použití senzorů s velmi kvalitním snímáním obrazu z větších vzdáleností. Tyto elektrooptické senzory umožní například rozpoznání činnosti osob na vzdálenost až 5 km. V základní konfiguraci se požaduje stabilizovaná optoelektronická hlavice typu gimbal s Laser Pointer (LP)/Laser Spotter (LS) a v rozšířené konfiguraci stabilizovaná optoelektronická hlavice s Laser Designator (LD) v souladu se STANAG 3733 k navádění chytré (přesné) munice dle příslušné kategorie.“, přičemž zadavatel uvedené ještě potvrzuje ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 6. května 2025 (dále jen „vysvětlení ZD I“) následujícím textem odpovědi: »Zadavatel potvrzuje, že „základní konfigurace“ BL zahrnuje schopnost WaveRelay v pásmech L a C současně, pokud je tato schopnost technologicky možná pro dodavatele.«, a současně doplňuje: »Splnění 5 základních parametrů souvisejících s „BL“ je: MGTOW je maximální povolená hmotnost, kterou žádná z konfigurací nesmí překročit. Výdrž, dolet, dosah jsou vyžadovány v jednom letu, v základní konfiguraci vybavené EO/IR senzorem.«. Zadavatel tedy pojem „základní konfigurace UA“ určitě, jasně a srozumitelně definoval a následně ještě upřesnil výše uvedeným vysvětlením zadávací dokumentace.

50.         Zadavatel dále uvádí, že, jak je uvedeno v rámci kritéria kvality u „Letových charakteristik bezpilotního prostředku v základní konfiguraci“, bude se hodnotit „dosah“, „dostup“ a „výdrž v letu“. Tyto dílčí parametry budou posuzovány na základě průvodní a provozní dokumentace výrobce (popř. technického listu) předložené v nabídce účastníka zadávacího řízení. U dílčích parametrů – „dosah“ v NM/km, „dostup“ v ft a „výdrž v letu“ v hod. – bude vždy sledována nejvyšší hodnota (nejvyšší hodnota = nejlepší) a pro výpočet se použije vzorec pro nejvyšší hodnotu. U parametru „dosah“ lze získat max. 7,2 bodů, u „dostupu“ max. 4,8 bodů a u „výdrže v letu“ lze získat max. 12 bodů. Celkem lze za parametr „Letové charakteristiky bezpilotního prostředku v základní konfiguraci“ získat 24 bodů. Jak tedy z uvedeného plyne, zadavatel stanovil v rámci hodnocení dosahu, dostupu a výdrže v letu hodnocení dostatečně jasným a srozumitelným způsobem, přičemž pro všechny účastníky zadávacího řízení jsou tyto parametry jednotné a srozumitelné. Zadavatel je současně přesvědčen, že jasně uvedl, k jakým podmínkám a při jaké konfiguraci se mají údaje předmětných kvalitativních kritérií, resp. údaje uvedené v jednotlivých nabídkách (v průvodní a provozní dokumentaci, případně v technických listech) účastníků zadávacího řízení, vztahovat. Tímto zadavatel vymezil mantinely tak, aby obdržel co nejpřesnější a nejporovnatelnější hodnoty v jednotlivých nabídkách.

51.         K tvrzené nejasnosti týkající se toho, co se bude hodnotit v rámci parametru „Payload“, zadavatel uvádí, že v části B. „Payload“ je jasně, zcela srozumitelně a transparentně stanoveno, že u dílčího parametru „Senzory“ bude posuzována uvedená schopnost, tj. zda nabízený bezpilotní prostředek disponuje danou schopností, nikoliv zda ji (schopnost) tento umí nést. Ve stejné části přílohy č. 3 zadávací dokumentace je následující odrážkou stanoveno, že v rámci dílčího parametru „Ostatní užitečné zatížení“ budou posuzovány níže uvedené schopnosti, a to na základě průvodní a provozní dokumentace výrobce (popř. technického listu) předložené v dané nabídce účastníka zadávacího řízení. Tudíž z textu opět jasně vyplývá, že budou hodnoceny schopnosti, kterými bude nabízený bezpilotní prostředek disponovat, nikoliv možnost nést tuto schopnost.

52.         Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

53.         Usnesením ze dne 15. 8. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony. V průběhu správního řízení zadavatel Úřad o jednotlivých úkonech průběžně informoval.

54.         Úřad dne 21. 8. 2025 telefonicky požádal zadavatele o zaslání chybějících částí dokumentace o zadávacím řízení, zejm. původní verze zadávacích podmínek (výzva k podání nabídek, vč. příloh) a záznamů o průzkumu trhu a o předběžných tržních konzultacích, které zadavatel realizoval.

55.         Zadavatel ve dnech 25. 8. 2025 a 28. 8. 2025 doručil Úřadu požadované dokumenty.

56.         Usnesením ze dne 3. 9. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k prokázání svého tvrzení, že senzory SAR v požadované konfiguraci jsou na trhu běžně dostupné, tj. aby doložil ke svému tvrzení relevantní podklady, dále k předložení relevantní části dokumentu STANAG 7194, ze kterého vyplývá, co se rozumí pod pojmem rozlišovací schopnost senzoru na úrovni 7 až 8, a k písemnému objasnění požadavků v dílčím kritériu hodnocení „Ostatní užitečné zatížení“.

57.         Zadavatel dne 9. 9. 2025 doručil Úřadu v návaznosti na usnesení ze dne 3. 9. 2025 přípis (dále jen „sdělení zadavatele“), jehož obsahem je sdělení požadovaných informací.

Sdělení zadavatele

58.         Zadavatel uvádí, že SAR je specifický druh radaru, jehož dostupnost je omezená zejména na prostředí obrany, vědy a výzkumu a dálkový průzkum z vesmíru a z atmosféry (remote sensing). Všichni výrobci tohoto druhu senzoru jsou sledování vládami daných zemí a celkově na trhu existuje omezené množství těchto výrobců. Během předběžných tržních konzultací zadavatel obdržel informace od čtyř potenciálních dodavatelů poptávaného bezpilotního systému, který disponuje senzorem SAR. Tento fakt svědčí o dostupnosti senzoru SAR z více zdrojů. Tvůrce specifikace požadovaného zboží mimo jiné vycházel ze zkušeností z aliančního prostředí NATO a ze zkušeností s provozem od aliančních partnerů. Zadavatel obdržel tři nabídky, přičemž všechny tři nabídky obsahovaly senzor SAR, z čehož je patrná dostupnost tohoto senzoru. Dále je zjevné, i z otevřených zdrojů, že další výrobci mají integrovanou technologii SAR/MTI: TEKEVER, BAYKAR, Aeronautics Ltd, Airbus nebo další, jako např. Edge Autonomy (USA) a Schiebel (Rakousko).

59.         Z předběžných tržních konzultací z roku 2023 vyplývá následující:

a)      dodavatel BOEING INSITU, senzor SAR/MTI NSP-5,.

b)      dodavatel ShieldAI, senzor SAR/MTI NSP-3,

c)      dodavatel PRAMACOM-HT, spol. s.r.o., zastupující výrobce AeroVironment, senzor SAR/MTI NSP-3,

d)      dodavatel TEXTRON SYSTEMS, senzor SAR/MTI NSP-3.

Nabídky doručené zadavateli dne 8. července 2025 potvrdily výše uvedené, když obsahovaly následující:

a)      účastník zadávacího řízení ShieldAI, senzor SAR/MTI NSP-3,

b)      účastník zadávacího řízení PRAMACOM-HT, spol. s.r.o., zastupující výrobce AeroVironment, senzor SAR/MTI NSP-3,

c)      účastník zadávacího řízení RETIA, a.s., senzor SAR.

60.         Zadavatel uvádí, že na základě zkušeností s působením v zahraničních operacích a současně dle požadavků na kvalitu senzoru byla v zadávací dokumentaci požadována rozlišovací schopnost EO/IR senzoru na úrovni 7 až 8 dle STANAG 7194 NIIRS (NATO IMAGERY INTERPRETABILITY RATING SCALE). Zároveň v příloze č. 1 zadávací dokumentace také bylo zmíněno, že „tyto elektrooptické senzory umožní například rozpoznání činnosti osob na vzdálenost až 5 km.“ Všichni účastníci zadávacího řízení, kteří podali nabídky, pochopili zadání a dodali adekvátní senzor vzhledem k požadavku na jeho rozlišovací schopnost. Obecně to tedy znamená, že např. senzor EO je schopen dle tabulky NIIRS 7 rozpoznat danou věc, jak je výše uvedeno, např. až na vzdálenost 5 km. Úroveň 7 je již vnímána jako velmi vysoká, tzn. velmi kvalitní. Čím vyšší úroveň, tím dále teoreticky může setrvat senzor od místa pozorování, čímž se sníží potenciální kompromitace (tepelné vyzařování dronu, akustické jevy, radarová detekce). V tuzemských podmínkách nelze provést doslova analýzu dle výše zmíněné stupnice NIIRS z důvodu obsahu daných bodů pro jednotlivé stupně. Ve velké míře je k určení interpretovatelnosti snímků ve stupnici použito raketových systémů, lodí, letadel a radarů, které obvykle není možno porovnat v místě konání vojskových zkoušek. Místo výše zmíněných 4 prvků byl zadavatelem dopřesněn ekvivalent právě v podobě osob a jejich činnosti na vzdálenost až 5 km. Takto lze stanovit a objektivně hodnotit konkrétní prvky, jako např. druh ruční zbraně, kterou jednotlivec drží nebo např. činnost osob u stojícího osobního automobilu, případně lze využít i další cíle, jako např. osobní automobil, bojové vozidlo či radarový systém. Obecně lze konstatovat, že čím větší číslo NIIRS, tím je dokonalejší senzor (úroveň detailů, které NIIRS popisují, je obrovská a zpravidla je potřeba velmi kvalitní senzor, aby pozorované činnosti bylo možno rozpoznat). Analogie k tomuto hodnocení je „senzor s velmi kvalitním snímáním obrazu“. Současně zadavatel ve svém sdělení uvedl ve formě tabulky přehled požadavků na rozlišovací schopnosti u různých druhů senzorů na úrovni 7 a 8, jak vyplývají z NIIRS.

61.         Zadavatel potvrdil, že všechny schopnosti v dílčím kritériu hodnocení „Ostatní užitečné zatížení“ uvedené v příloze č. 3 zadávací dokumentace v kategorii B „Payload“ tj. „schopnost retranslace senzorického datalinku v pásmech L a S“, „schopnost retranslace taktického datalinku vlnových forem TSM/ANW2C“, „modul komunikace s ATC“ a „SATCOM, popř. jiná alternativa“, jsou mandatorním požadavkem.

Další průběh správního řízení

62.         Rozhodnutím ze dne 17. 9. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení vedeného správního řízení.

63.         Usnesením ze dne 24. 9. 2025 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k přesnému označení všech částí dokumentu »Příloha 1 – Přehled zjištěných údajů a informací z předběžných tržních konzultací k investiční akci „Bezpilotní průzkumný systém SMALLUAS - nákup“ prováděné od července do září 2023«, které podle zadavatele obsahují obchodní tajemství, jeho zdůvodnění a zaslání dotčeného dokumentu Úřadu.

64.         Dne 29. 9. 2025 Úřad obdržel od zadavatele přípis, jehož přílohou byl dokument »Příloha 1 – Přehled zjištěných údajů a informací z předběžných tržních konzultací k investiční akci „Bezpilotní průzkumný systém SMALLUAS – nákup“ prováděné od července do září 2023« s vyznačeným obchodním tajemstvím.

65.         Usnesením ze dne 2. 10. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, kterou usnesením ze dne 9. 10. 2025 na žádost navrhovatele ze dne 8. 10. 2025 prodloužil, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

66.         Dne 16. 10. 2025 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům

67.         Navrhovatel předně odkazuje na skutečnosti a důkazy předložené již v návrhu a v námitkách, na kterých stále trvá. Navrhovatel také trvá na tom, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách s řadou námitek vůbec nevypořádal, což činí rozhodnutí o námitkách nezákonným a nepřezkoumatelným.

68.         Navrhovatel uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadávací řízení není zadavatelem vedeno s cílem realizovat přiměřeně širokou a nediskriminační soutěž, ale výhradně s cílem získat zadavatelem již předem vybrané plnění, což je zřejmé již jen ze skutečnosti, že zadavatel obdržel pouze 3 nabídky na plnění veřejné zakázky, přičemž následně dvě z těchto nabídek vyloučil. Zadavatel tak fakticky disponuje toliko jedinou nabídkou.

69.         Navrhovatel má tak za prokázané, že zadavatel stanovil kritéria a způsob hodnocení nabídek nejasně a neurčitě, tedy netransparentně, kdy v důsledku vadného stanovení kritérií a způsobu hodnocení, v kombinaci s nejasně a diskriminačně stanovenou specifikací požadovaného plnění, nebylo zajištěno, aby obdržel porovnatelné nabídky, ani nebylo zajištěno, že ze strany zadavatele bude vybrána skutečně nejvýhodnější nabídka.

70.         Navrhovatel se vyjádřil zejména k tvrzením zadavatele ohledně senzorů SAR. Navrhovatel uvádí, že zařízení, na která zadavatel odkazuje ve svém vyjádření, nejsou běžně dostupná, a to nejen na civilním trhu, ale ani v oblasti obrany, kdy jde o vybavení, které se v dané kategorii požadované zadavatelem v rámci Evropské unie a členských zemí NATO (vyjma USA) prakticky nepoužívá.

71.         Navrhovatel také dodává, že odkazy předložené zadavatelem k doložení možných dodavatelů senzorů SAR jsou zcela zavádějící a nehodnotné, a to z následujících důvodů:

a)      společnost BAYKAR k dnešnímu dni nedodala žádnému členskému státu NATO jediný svůj prostředek se senzorem SAR,

b)      společnost Aeronautics LTd. opět k dnešnímu dni nedodala žádnému členskému státu NATO jediný svůj prostředek se senzorem SAR,

c)      společnost Airbus svůj senzor SAR typu „Sirtap“ teprve vyvíjí.

72.         Navrhovatel má tedy za to, že nemohou existovat bezpilotní letouny, které by byly vybaveny senzorem SAR některého z uvedených výrobců a současně splňovaly požadavky zadavatele definované v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, zejména potom požadavek na ukončený vývoj bezpilotního letounu a technické požadavky na senzor SAR, přičemž je zcela zřejmé a zadavatel to fakticky ve svých vyjádřeních nepřímo potvrzuje, že ze strany zadavatele jsou fakticky a úmyslně poptávány pouze bezpilotní letouny dodávané z USA, které využívají pouze jednu rodinu SAR radarů (NSP-3/5 společnosti IMSAR). Právě uvedené vyplývá jak z předběžných tržních konzultací, na které se zadavatel přímo odkazuje (když potvrzuje, že všichni dodavatelé, se kterými měl údajně vést předběžnou tržní konzultaci, přepokládali využití senzoru SAR/MTI NSP-3 nebo NSP-5, tj. senzor vyráběný společnosti IMSAR), tak i z nabídek na plnění veřejné zakázky, které zadavatel obdržel. Z vyjádření zadavatele je totiž zřejmé, že minimálně dva z účastníků zadávacího řízení nabídli plnění se senzorem SAR/MTI NSP-3, přičemž u třetího nebyla tato podrobnost zadavatelem vymezena.

73.         Navrhovatel uzavírá, že zadavatel bez objektivního důvodu podstatným způsobem omezil trh a soutěž, kdy současně neprokázal, že senzory SAR jsou na trhu dostupné. Nelze opomenout, že vyjma USA neexistuje členská země NATO, která by senzory SAR disponovala. Odkazy na fotografie a internetové prezentace výrobců tak nejsou relevantním důkazem, zvláště když se výrobce odvolává na nelétající a nesloužící typy a nebo na pouhé 3D kresby.

74.         Na základě výše uvedených skutečností navrhovatel setrvává na svém závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem.

IV.              ZÁVĚRY ÚŘADU

75.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, jakož i dalších podkladů opatřených Úřadem rozhodl o tom, že zadavatel při stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky nepostupoval v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

76.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

77.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

78.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

79.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona pro účely zákona se rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

80.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

81.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

82.         Podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona platí, že podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku.

83.         Podle § 39 odst. 3 zákona platí, že pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení nebo hodnocení nabídek zadavatel stanoví kritéria, která vyjadřují objektivní a ověřitelné skutečnosti související s

a)      předmětem veřejné zakázky, včetně vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí nebo sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, nebo

b)      kvalifikací dodavatele.

84.         Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a)      parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b)      odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c)      odkazu na štítky.

85.         Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a)      kritéria hodnocení,

b)      metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c)      váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

86.         Podle § 116 odst. 3 zákona musí být kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

87.         Podle § 245 odst. 1 zákona musí být v námitkách uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá. V případě, že účastník zadávacího řízení podává proti svému vyloučení námitky z důvodu obnovení své způsobilosti podle § 76 zákona, v námitkách neuvádí, v čem je spatřováno porušení zákona; uvede však popis nápravných opatření, která přijal k obnovení své způsobilosti.

88.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

89.         V příloze č. 1 zadávací dokumentace je uvedeno mj. následující:

„Zadavatel požaduje dodat 2 soupravy UAS kategorie SMALL s kolmým startem a přistáním – VTOL, typu pevné křídlo s pohyblivými plochami a 4 ks standardizované letecké palety 463 L.

Pořizovaný bezpilotní průzkumný systém SMALL UAS musí mít ukončený vývoj, jinými slovy, ke dni uplynutí lhůty pro podání nabídek se musí jednat o systém vykazující všechny požadované funkcionality. Požaduje se bezpilotní průzkumný systém, který je již zaveden do používání u ozbrojených složek států NATO.

(…)

Požadované vlastnosti a minimální obsah jedné soupravy bezpilotního průzkumného systému SMALL UAS:

• 4× bezpilotní letadlo (BL)
• Minimálně 1× pozemní datový terminál (GDT)
• 1× vypouštěcí/přistávací zařízení, je-li dodáváno
• Minimálně 2× pozemní řídící stanice – GCS (Ground Control Station) se zabudovaným simulátorem
• 1× zařízení pro vertikální vzlet a přistání BL (VTOL kit), je-li dodáváno
• 4× EO/IR senzor se stabilizovanou hlavicí: 1× gimbal EO/IR s Laser Target Designator – LD, 3× gimbal EO/IR s Laser Pointer (LP)/Laser Spotter (LS)
• 1× speciální senzor SAR schopný pracovat i v režimu MTI
• 1× speciální senzor elektromagnetického sledování, je-li dodáván
• 4× modul retranslace komunikačních signálů
• pozemní vybavení určené pro diagnostiku a servis BL
• náhradní díly pro 1000 letových hodin soupravy UAS.

Případně v každé soupravě 1× modul datového spojení pro bezpilotní průzkumný systém na větší vzdálenost včetně podpůrného vybavení (celkem tedy 2 ks) – bude předmětem vyhrazené změny závazku dle ust. § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Jako případná alternativa spojení na větší vzdálenost, stejně jako záložní (contingency) spojení a schopnost provozu v BLOS (Beyond Line of Sight) je od dodavatele požadováno popsat možné druhy satelitního spojení (např. SATCOM, Starlink či jiné), které je schopen dodat. Zároveň je požadováno jejich nacenění, které bude předloženo v rámci cenové nabídky a bude součástí hodnocení nabídek.

(…)

Požadované parametry UAS:

• maximální vzletová hmotnost s užitečným zatížením do 100 kg;
• minimální letová vytrvalost (v základní konfiguraci) 10 hodin;
• minimální dosah od pozemní řídící stanice 100 km (LOS);
• minimální dostup (v základní konfiguraci) 4 550 m. n. m. (AMSL);
• minimální užitečné zatížení 11,3 kg (pokud více – výhoda)

(…)

Bezpilotní letadlo musí být v základní konfiguraci vybaven elektrooptickými / infračervenými senzory. Nosnost bezpilotního letadla umožní použití senzorů s velmi kvalitním snímáním obrazu z větších vzdáleností. Tyto elektrooptické senzory umožní například rozpoznání činnosti osob na vzdálenost až 5 km. V základní konfiguraci se požaduje stabilizovaná optoelektronická hlavice typu gimbal s Laser Pointer (LP)/Laser Spotter (LS) a v rozšířené konfigurace stabilizovaná optoelektronická hlavice s Laser Designator (LD) v souladu se STANAG 3733 k navádění chytré (přesné) munice dle příslušné kategorie. Bezpilotní letadlo musí mít datové relé využívající vestavěný modul MPU-5 dle architektury STRK a radiostanici pro komunikaci s orgány Řízení letového provozu (ŘLP). Pro plnohodnotné plnění úkolu s použitím základního senzorického vybavení musí k přípravě a ovládání systému stačit pouze dvě osoby. Požaduje se implementace „Full Mission Simulátoru“ pro komplexní výcvik, plánování misí a přípravu pilotů operátorů. K zajištění provozuschopnosti bezpilotního systému je požadována souprava náhradních dílů pro 1 000 letových hodin.

Další možné konfigurace závisí na povaze úkolu, například využití speciálních senzorů SAR schopný pracovat i v režimu MTI (Synthetic Aperture Radar/Moving Target Indikátor), nebo senzoru elektromagnetického sledování (ESM). Dále je požadován modul retranslace komunikačních signálů umožňující retranslaci taktického datalinku – komunikace v příslušných vlnových formách, pro podporu pozemních jednotek, včetně orgánů řídící letového provozu.

Požadavky na konstrukční parametry:

• bezpilotní systém (UAS) kategorie SMALL dle STANAG 4670;
• konstrukční řešení UAS s pevným křídlem a pohyblivými plochami;
• schopnost startu a přistání VTOL;
• spalovací motor na běžně dostupný druh paliva;
• stanovená maximální vzletová hmotnost do 100 kg;
• vytrvalost letu v základní konfiguraci s EO/IR senzorem, v podmínkách mírného podnebného pásu odpovídajícímu průměrné roční teplotě v prostředí ČR, dosahující minimálně 10 hodin;
• stanovený dosah od pozemní řídící stanice (GCS) minimálně 100 km při zachování LOS;
• provoz UAS v prostředí od -20 do + 45 °C;
• základní letový simulátor na bázi Full Mission Simulator (FMS), nejlépe zabudovaný v GCS, sloužící k výcviku pilotů-operátorů;
• teplotní rozsah pro použití UA musí být nejméně -20 °C až +45 °C;
• energetický management UAS musí podporovat napětí 230 V, nebo napětí 110/230 V.

Požadavky na senzorické vybavení:

• optoelektronický senzor (EO kamera) umožňující vedení průzkumu ve spektru viditelného světla. Rozlišení senzoru minimálně 1280*720p;
• infračervený senzor (pracující v části spektra MWIR, SWIR) umožňující vedení průzkumu za zhoršených světelných podmínek. Rozlišení senzoru minimálně 640*480p;
• integrace EO/IR senzorů do elektronicky stabilizovaného gimbalu (s LP/LS), včetně EO/IR senzoru v elektronicky stabilizovaném gimbalu (s LD) se schopností přesného koncového navedení munice na cíl (LD);
• rozlišovací schopnost EO/IR senzoru na úrovni 7 až 8 dle STANAG 7194;
• senzor pracující za každého počasí v několika snímacích režimech včetně režimu SAR/MTI;
• senzor se schopností elektromagnetického sledování s rozsahem 30-6000 MHz, je-li dodáván.

Požadavky na SW a přenos dat:

• šifrování datalinku, např. AES 256;
• transpondér se schopností ADS-B out (standardně v módu S; pokud je nabízen, je preferován mód 5);
• možnost automatického letu po předem definované trati;
• možnost manuálního letu řízeného pilotem operátorem;
• při ztrátě uplink/downlink možnost nastavení fail safe módů s možností nastavení místa přistání;
• funkce detekce a sledování statických i pohyblivých cílů – osob a vozidel;
• možnost vložení vlastních mapových podkladů a výškopisu do systému;
• provoz bez nutnosti připojení k veřejné síti Internet;
• komunikace v definovaných frekvenčních pásmech používaných v AČR;
• schopnost komunikace mezi pilotem operátorem a orgány ŘLP prostřednictvím BLUA (I. a II. letecké pásmo, s odskoky 8,33 kHz);
• schopnost retranslace TSM a ANW2C vlnových forem (225–450 MHz);
• schopnost datalinku vedení komunikace v rámci satelitního spojení (např. SATCOM);
• inerciální navigace/vizuální navigace nebo jiný alternativní způsob navigace;
• využití pokročilých forem umělé inteligence pro zvýšení autonomie a podpory činností pilota operátora, např. detekce pozemních cílů a provoz v GPS denied environment;
• konstrukční řešení zaměřeno na nízkou cross section UA (snížení detekce radary);
• zvýšená odolnost antén vůči elektromagnetickému rušení GPS/GNSS a C2.“

90.         V čl. 2 „Předmět smlouvy“, bodu 5. přílohy č. 2 – Požadované smluvní podmínky – Kupní smlouva (…) zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“) je uvedeno následující»Kupující si v souladu s ust. § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. vyhrazuje právo na rozšíření předmětu smlouvy o dodávku 2 modulů datového spojení pro UAS na větší vzdálenost včetně podpůrného vybavení, jejichž cena je uvedena v Cenovém rozkladu, který tvoří přílohu č. 2 smlouvy (dále jen „cenový rozklad“). Kupující může tohoto práva využít do 6 měsíců od podpisu smlouvy oběma smluvními stranami, a to za podmínek uvedených v této smlouvě. Pro dodání výše uvedených modulů včetně podpůrného vybavení se použijí ustanovení této smlouvy o dodání zboží analogicky.«

91.         Z čl. 19 „Závěrečná ustanovení“, bodu 8., návrhu smlouvy vyplývá, že nedílnou součástí smlouvy je mj. příloha č. 2 – Cenový rozklad (dále jen „příloha č. 2 návrhu smlouvy“)

92.         V čl. 2.   „Cena vyhrazené změny závazku dle čl. 2 odst. 5. smlouvy“ přílohy č. 2 návrhu smlouvy je uvedena následující tabulka:

„Název zboží		Počet	Cena bez DPH v Kč	DPH v Kč	Cena včetně DPH v Kč
Modul datového spojení pro bezpilotní průzkumný systém na větší vzdálenost včetně podpůrného vybavení		2“

93.         V příloze č. 3 zadávací dokumentace je uvedeno mj. následující:

“PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ NABÍDEK

dle § 115 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

Nabídky budou hodnoceny v souladu s ust. § 114 odst. 1 zákona podle jejich ekonomické výhodnosti. V souladu s § 114 odst. 2 zákona bude zadavatel ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit podle následujících kritérií:

BHi	Kritérium	Váha	Požadovaná hodnota
BH1	Celková nabídková cena za bezpilotní průzkumný systém, palety a školení (viz. bod 1., přílohy č. 2 smlouvy)	28 %	Nejnižší hodnota
BH2	Cena za vyhrazený závazek (dodávka 2 modulů datového spojení pro UAS na větší vzdálenost včetně podpůrného vybavení)	12 %	Nejnižší hodnota
BH3	Dosah	7,20 %	Nejvyšší hodnota
BH4	Dostup	4,8 %	Nejvyšší hodnota
BH5	Výdrž v letu	12,00 %	Nejvyšší hodnota
BH6	Senzory	12,6 %	Nejvyšší hodnota
BH7	Ostatní užitečné zatížení	5,4 %	Nejvyšší hodnota
BH8	GCS a GSE	12,00 %	Nejvyšší hodnota
BH9	Rychlost rozvinutí	3,6 %	Nejnižší hodnota
BH10	Logistická stopa	2,4 %	Nejnižší hodnota

Metoda hodnocení nabídek:

a)      Výsledné pořadí nabídek bude stanoveno podle součtu bodového hodnocení (dále jen „BH“) BH= BH1 + BH2 + BH3 + BH4 + BH5 + BH6 + BH7 + BH8 + BH9+BH10, kde nejvýhodnější je nabídka s nejvyšší hodnotou BH.

b)      Výpočet jednotlivých BH bude proveden podle následujícího postupu a ve výpočtu se BHi bude zaokrouhlovat na dvě desetinná místa.

Vzorec pro výpočet požadované nejnižší hodnoty: BHi = (a/b)*V

Vzorec pro výpočet požadované nejvyšší hodnoty: BHi = (b/a)*V

Kde            a – nejlepší hodnota parametru ze všech nabídek

b – hodnota posuzované nabídky

V – váha kritéria v %, kdy pro výpočet je váha kritéria v % převedena na body, tzn. např. 2,4 % = 2,4 bodů, 12 % = 12 bodů.

c)      Při rovnosti BH u dvou nebo více nabídek bude lépe hodnocena nabídka s návrhem na delší dobu záruky za jakost.

(…)

OSTATNÍ PARAMETRY KVALITY

Kvalitou se rozumí naplnění schopností uvedených v tomto bodě, které se současně zapracují do Specifikace plnění, která tvoří přílohu č. 1 PSP (dále jen „příloha č. 1 PSP“). Tyto schopnosti musí být doložitelné z průvodní a provozní dokumentace výrobce předložené v nabídce účastníka řízení (popř. z technického listu zboží obsahujícího požadované parametry – dále jen „technický list“). Jedná se o:

A.      Letové charakteristiky BP v základní konfiguraci - 24 %, tj. 24 bodů

• dosah max. 7,2 bodů
• dostup max. 4,8 bodů
• výdrž v letu max. 12 bodů

B.      Payload – 18 %, tj. 18 bodů

• Senzory max. 12,6 bodů
• Ostatní užitečné zatížení max. 5,4 bodů

C.      GCS a GSE – 12 %, tj. 12 bodů

• Možnosti GCS
• Check list
• Letový/taktický simulátor
• Kompatibilita se STANAG 7085

D.     Nasaditelnost systému – 6 %, tj. 6 bodů

• Rychlost rozvinutí – max. 3,6 bodů
• Logistická stopa- max. 2,4 bodů

Popis hodnocení:

A. Letové charakteristiky UA v základní konfiguraci

- V rámci tohoto parametru se bude hodnotit: dosah, dostup a výdrž v letu.

- Tyto dílčí parametry budou posuzovány na základě průvodní a provozní dokumentace výrobce (popř. technického listu) předložené v nabídce účastníka řízení.

 - Dosah v NM/km, dostup v ft a výdrž v hod.

- U všech zmíněných dílčích parametrů bude sledována nejvyšší hodnota (nejvyšší hodnota=nejlepší), pro výpočet se použije vzorec pro nejvyšší hodnotu. U parametru dosah lze získat max. 7,2 bodů, u dostupu max. 4,8 bodů a u výdrži v letu lze získat max. 12 bodů. Celkem lze za parametr Letové charakteristiky UA v základní konfiguraci získat 24 bodů.

B. Payload

- V rámci tohoto parametru se budou hodnotit: Senzory a Ostatní užitečné zatížení.

- V rámci dílčího parametru Senzory budou posuzovány níže uvedené schopnosti na základě průvodní a provozní dokumentace výrobce (popř. technického listu) předložené v nabídce účastníka řízení:

• ESM – senzor průzkumu elektromagnetického spektra
• Senzor EO v rozlišení 1280×720 p, EO Wide FOV minimálně 1,8°
• Senzor EO v rozlišení 1280×720 p, EO Wide FOV minimálně 0,8°
• Senzor IR (MWIR) v rozlišení minimálně 640×480 p
• Senzor IR (SWIR) v rozlišení minimálně 640×480 p
• Laser Designator LD
• Laser Pointer LP/Laser Spotter LS
• SAR s režimem MTI

- U dílčího parametru Senzory (u výše zmíněných schopností) bude sledována poměrově nejvyšší hodnota v součtu (nejvyšší hodnota=nejlepší), maximálně lze získat 12,6 bodů.

- V rámci dílčího parametru Ostatní užitečné zatížení budou posuzovány níže uvedené schopnosti na základě průvodní a provozní dokumentace výrobce (popř. technického listu) předložené v dané nabídce účastníka řízení.

• Schopnost retranslace senzorického datalinku v pásmech L a S
• Schopnost retranslace taktického datalinku vlnových forem TSM/ANW2C
• Modul komunikace s ATC
• SATCOM, popř. jiná alternativa

- U dílčího parametru Ostatní užitečné zatížení (u všech výše zmíněných schopností) bude sledována poměrově nejvyšší hodnota v součtu (nejvyšší hodnota=nejlepší), maximálně lze získat 5,4 bodů.

- Celkem lze za parametr Payload získat 18 bodů.“

94.         Ve vysvětlení ZD I je uvedeno mj. následující:

»Otázka č. 2: Poskytněte metodiku hodnocení a bodování nabídky SAR/MTI užitečného zatížení, např. bude základem hodnocení dosah a přesnost detekce?

Odpověď: Pokud dodavatel nabídne schopnost SAR senzoru, obdrží v rámci hodnocení nabídek 1 bod v souladu s přílohou č. 3 ZD. Dosah a přesnost detekce nebo jiné parametry nebudou hodnoceny.

(…)

Otázka č. 7: Potvrďte, že „základní konfigurace" BL zahrnuje schopnost WaveRelay v pásmech L a C současně.

Odpověď: Ano, Zadavatel potvrzuje, že „základní konfigurace“ BL zahrnuje schopnost WaveRelay v pásmech L a C současně, pokud je tato schopnost technologicky možná pro dodavatele.

(…)

Text: schopnost komunikace mezi pilotem operátorem a orgány ŘLP prostřednictvím BLUA

Otázka č. 9: Definujte "BLUA".

Odpověď: Jedná se o rádiový modul v „BL“, který může zprostředkovat přenos mezi operátorem a ATC.

(…)

Otázka č. 13: Musí být 5 základních požadovaných parametrů UAS (MGTOW, výdrž, dosah, dosah a užitečné zatížení) splněno v jednom letu, nebo mohou být splněny nezávisle v různých letech/konfiguracích?

Odpověď: Splnění 5 základních parametrů souvisejících s „BL“ je: MGTOW je maximální povolená hmotnost, kterou žádná z konfigurací nesmí překročit. Výdrž, dolet, dosah jsou vyžadovány v jednom letu, v základní konfiguraci vybavené EO/IR senzorem. Užitečné zatížení 11,3 kg lze dosáhnout například použitím konfigurace EO/IR a SAR senzorů, v samostatném letu pro konkrétní misi.

(…)

Text: minimální užitečné zatížení 11,3 kg (pokud více – výhoda)

Otázka č. 14: Jak je hodnoceno další užitečné zatížení nad 11,3 kg jako výhodné vzhledem k přiděleným kritériím v příloze 3?

Odpověď: Další užitečné zatížení nad 11,3 kg nebude v souladu s přílohou č. 3 ZD hodnoceno více body. Výhodné znamená, že vyšší hodnota je v zájmu zadavatele, ale nemá vliv na bodování.

(…)

Text: nejnižší cena za vyhrazený závazek získá nejvyšší počet bodů, tj. 12 bodů

Otázka č. 17: Definujte vyhrazený závazek.

Odpověď: Vyhrazený závazek je definovaný na str. 2 přílohy č. 1 Specifikace požadovaného plnění s odkazem na čl. 2 odst. 5 přílohy č. 2 návrhu smlouvy. Jedná se o dodávku 2 modulů datového spojení pro UAS na větší vzdálenost včetně podpůrného vybavení. Jako případná alternativa spojení na větší vzdálenost, stejně jako záložní (contingency) spojení a schopnost provozu v BLOS (Beyond Line of Sight) je od dodavatele požadováno popsat možné druhy satelitního spojení (např. SATCOM, Starlink či jiné), které je schopen dodat. Zároveň je požadováno jejich nacenění, které bude předloženo v rámci cenové nabídky a bude součástí hodnocení nabídek. Zadavatel nepřipouští varianty.

(…)

Otázka č. 18: Popište metodiku hodnocení pro LD/LM/LF.

Odpověď: Pokud senzor v souladu s přílohou č. 3 ZD nabízí schopnost laserového ozařovače/ukazovátka a laserového dálkoměru, bude hodnocen 1 bodem. Pokud dodavatel nabízí schopnost laserového značkovače cílů (LD), bude hodnocen dalším 1 bodem.

Otázka č. 19: Jsou EO, MWIR, LWIR a SWIR senzory všechny minimální požadavky?

Odpověď: Minimální požadavek je EO/IR (MWIR nebo LWIR). Specifický požadavek, který bude hodnocen + 1 bodem, je schopnost SWIR.

Text: Senzor EO v rozlišení minimálně 1080×720p, level zoom minimálně 180×

Otázka č. 20: V příloze 1 "Požadavky na senzorové vybavení"... je specifikováno rozlišení obrazu alespoň 1280*720p. V příloze 3 je specifikován "EO senzor s rozlišením alespoň 1080×720p" a druhý odkaz na "EO senzor s rozlišením alespoň 960×720p". Uveďte, prosím, požadavek na rozlišení pro EO.

Odpověď: Pokud jde o EO senzor, je pro zadavatele přijatelné rozlišení minimálně 960×720p – toto rozlišení bude hodnoceno 1 bodem. Při rozlišení EO senzoru 1280×720p – přidělí zadavatel v rámci hodnocení v souladu s přílohou č. 3 ZD 2 body.«

95.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace II ze dne 9. 5. 2025 (dále jen „vysvětlení ZD II“) je uvedeno mj. následující:

„Otázka č. 24: Pokud je podobná konfigurace používána v jiných zemích NATO, je to dostatečné splnění požadavků? Výjimky jsou různé datové spoje a náklady.

Odpověď: Ano. Zadavatel potvrzuje, že zavedení do užívání u ozbrojených složek států NATO je dostatečné pro splnění požadavku ukončeného vývoje.“

96.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace IV ze dne 26. 5. 2025 (dále jen „vysvětlení ZD IV“) je uvedeno v rámci dotazu 1 mj. následující:

»Můžete poskytnout objasňující informace k „modulům datového spojení pro bezpilotní systém na větší vzdálenost" uvedeným v části 1.2? Naše interpretace je, že se jedná o samostatný systém pouze pro zobrazení na stejné rádiové síti jako letadlo.

Odpověď: Zadavatel uvádí, že se jedná o dodatečné samostatné moduly SATCOM nebo jiné moduly využívající satelitní připojení, např. STARLINK k pořizovanému bezpilotnímu systému. Zadavatel tímto interpretuje BLOS schopnost spojení (Beyond Line of Sight), která může být zajištěna odpovídajícím modulem satelitní komunikace. Probíhající spojení je definováno směrem od GCS k BL přes satelitní spojení. Zadavatel požaduje, aby účastníci poskytli popis i nacenění nabízeného řešení, např. modul SATCOM, využití modulu STARLINK či jiné alternativy. Nacenění bude předloženo v rámci cenové nabídky a bude součástí hodnocení nabídek, přičemž zadavatel nepřipouští varianty nabízeného řešení satelitního spojení.«

Právní posouzení

K rozhodnutí o námitkách

97.         Dříve, než Úřad přistoupí k samotnému meritu věci, považuje za vhodné se na tomto místě stručně vyjádřit k námitce navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, kdy dle navrhovatele se zadavatel „s řadou námitek navrhovatele v Rozhodnutí o námitkách nevypořádal vůbec, což činí Rozhodnutí o námitkách nezákonným a nepřezkoumatelným“.

98.         K uvedenému Úřad předně v obecnosti uvádí, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do  nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

99.         Pokud tedy navrhovatel uvádí řadu námitek, z nichž některé spolu úzce souvisí, avšak nevnáší nové světlo do posuzované věci, když spíše dotváří danou argumentační rovinu, či případně nejsou ani relevantní pro posouzení té které předmětné otázky, je nadbytečné, aby se zadavatel jednotlivě s takovými námitkami podrobně vypořádával, pokud komplexně postihne podstatu námitkové argumentace.

100.     Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku nejprve konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

101.     Úřad přezkoumal dotčené rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že z odůvodnění citovaného rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele dle § 245 odst. 2 zákona odmítl jako nedůvodné, resp. proč považuje svůj postup v zadávacím řízení související se stanovením zadávacích podmínek za souladný se zákonem, stejně tak proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché. Současně má Úřad za to, že zadavatel v citovaném rozhodnutí o námitkách postihl ve vztahu ke každému okruhu navrhovatelem vznesených námitek jejich podstatu, resp. gros, přičemž skutečnost, že se nevypořádal s každým jednotlivým dílčím aspektem argumentace navrhovatele, nemůže založit nepřezkoumatelnost daného rozhodnutí. Ostatně navrhovatel byl s to na podkladě daného rozhodnutí o námitkách podat velmi podrobně odůvodněný návrh, na jehož základě jsou Úřadem činěny níže uvedené závěry.

102.     Je pak na místě dodat, že rozhodnutí o námitkách má 21 stran, přičemž samotnému odůvodnění odmítnutí námitek se zadavatel věnuje od str. 12. Byť samotný počet stran nemusí svědčit o naplnění požadavků § 245 zákona, nepochybně jde o určitou indicii značící, že zadavatel věnoval vypořádání námitek navrhovatele určité úsilí.

103.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti má tak Úřad za to, že námitka navrhovatele ohledně nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách není důvodná.

K nastavení zadávacích podmínek

104.     Navrhovatel v návrhu brojí proti nastavení zadávacích podmínek, kdy vymezuje 3 okruhy namítaných skutečností, a to:

a)      diskriminační vymezení specifikace předmětu plnění veřejné zakázky, v důsledku kterého byla ze strany zadavatele bezdůvodně a neoprávněně znemožněna účast, resp. podání nabídky většině dodavatelů,

b)      neurčité, nejasné, a proto netransparentní stanovení konkrétních technických požadavků zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky, v důsledku kterého účastníci zadávacího řízení nemají ani nemohou mít jasnou představu, jaké konkrétní plnění zadavatel požaduje, resp. jaké konkrétní technické požadavky má plnění požadované zadavatelem splňovat a je jim tak fakticky znemožněno řádně připravit a následně podat nabídku a současně vyloučeno, aby zadavatel obdržel porovnatelné nabídky,

c)      zmatečné, neurčité a netransparentní stanovení pravidel pro hodnocení nabídek, v rámci kterého zadavatel plánuje hodnotit i naplnění závazných technických požadavků stanovených zadavatelem v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, přičemž hrozí, že nabídky nebudou zadavatelem hodnoceny objektivně.

105.     Úřad v obecné rovině uvádí, že je to zadavatel, kdo stanoví zadávací podmínky tak, aby odpovídaly jeho potřebám. Vymezení předmětu veřejné zakázky tedy závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen nejlépe definovat své potřeby (které mají být plněním veřejné zakázky uspokojeny) a nikdo jiný není oprávněn stanovovat předmět plnění namísto zadavatele.

106.     K tomu je však třeba také doplnit, že svoboda zadavatele při vymezování technických podmínek (= požadavků na předmět plnění veřejné zakázky) není zcela bezbřehá. Veškeré požadavky na předmět plnění, které omezují soutěž o veřejnou zakázku, musí zadavatel především vymezit na základě svých legitimních (objektivně zdůvodnitelných) potřeb. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr výrobku, práce nebo poptávané služby, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to uskutečnění co nejširší soutěže o konkrétní veřejnou zakázku.

107.     Úřad dále uvádí, že zájmem chráněným zákonem je efektivní vynakládání veřejných prostředků, čehož je dosahováno prostřednictvím vytváření podmínek pro spravedlivou a co nejvíce otevřenou soutěž potenciálních dodavatelů poptávaného plnění. K dosažení či popření tohoto cíle přispívá především to, jak zadavatel nastaví zadávací podmínky, jelikož právě ty mohou omezit potenciální dodavatele v možnosti nabídku vůbec podat.

108.     Z formulace ustanovení § 36 odst. 1 zákona lze dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry zdánlivě „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy o porušení zásady zákazu diskriminace nejedná). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Současně je však třeba zdůraznit, že takový objektivní důvod musí být současně důvodem legitimním, tj.  možnost stanovit zadávací podmínky způsobem, který některé dodavatele a priori zvýhodňuje, nesmí být vykládána extenzivně, tj. v konkrétním případě se musí jednat spíše o nutný (vedlejší) důsledek potřeb zadavatele, nikoli o situaci, kdy by určitý důvod zadavatel sám uměle vytvářel, udržoval či rozšiřoval. Zjednodušeně řečeno cílem zadavatele musí vždy být hospodářskou soutěž o určité plnění co nejvíce otevřít, pochopitelně v rámci limitů možného, nikoli postupovat tak, aby ji co nejvíce omezil či dokonce uzavřel.

109.     K zásadě zákazu diskriminace ve smyslu § 6 odst. 2 zákona, resp. k povinnosti jejího dodržování se vyjadřuje např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, ze kterého vyplývá, že smysl ustanovení § 6 zákona „v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.“ Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, „že smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 zákona k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“ Nejvyšší správní soud dále konstatoval: „Klíčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy ‚zjevná nepřiměřenost‘ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria ‚zjevné nepřiměřenosti‘ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“ Byť se uvedené závěry obsažené v citovaném rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě, jsou dle názoru Úřadu plně aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, neboť přijetí nové právní úpravy nikterak nepozměnilo smysl základních zásad. Ostatně tyto závěry jsou rovněž přiléhavé i ve vztahu ke stanovení technických podmínek plnění veřejné zakázky, přestože se citované soudní rozhodnutí týká stanovení požadavků zadavatele na kvalifikaci potenciálních dodavatelů. Jádro citovaného rozsudku totiž spočívá v uchopení zjevné nepřiměřenosti v jednání zadavatele, a to bez rozdílu, zda k ní mělo dojít nastavením požadavků na samotný předmět plnění či nastavením požadavků na kvalifikaci, resp. způsobilost dodavatelů. Úřad dále upozorňuje, že samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené požadavky na předmět plnění mohli splnit všichni dodavatelé předmětných dodávek. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, kteří jsou schopni předmět plnění řádně, v požadovaných specifikacích či parametrech dodat.

110.     V souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2016 sp. zn. 31 Af 3/2015, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“ V kontextu uvedeného lze odkázat rovněž na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 31 Af 3/2015 ze dne 9. 7. 2009, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi apod.“

111.     Obecně v souvislosti s procesem zadávání veřejných zakázek Úřad dále konstatuje, že v zadávacím řízení lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele vnímat jako do určité míry limitující, resp. omezující, nicméně určitá míra limitace je zákonem předem předvídána. Uvedená míra přípustnosti omezení hospodářské soutěže je však limitována tím, že k ní nesmí docházet bezdůvodně. Případné omezení pak tedy musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele a je to právě zadavatel, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku, neboť právě zadavatel zadávací podmínky  definuje, a tedy musí být schopen bez veškerých pochybností důvodnost jím stanovených zadávacích podmínek obhájit a odůvodnit (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021 sp. zn. 29 Af 53/2019).

112.     Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení, resp. požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, mj. § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci technických podmínek kromě jiného zásady nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé z dodavatelů. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb (viz výše uváděná judikatura). Technická specifikace pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny.

113.     Navrhovatel v rámci části a) namítá možné diskriminační vymezení předmětu plnění, přičemž vymezuje dvě skutečnosti, a to požadavek na „ukončený vývoj“, když dle navrhovatele bezpilotní systémy jsou v oblasti obrany a bezpečnosti fakticky vyvíjeny tzv. na míru požadavků konkrétního zadavatele, co se týká požadovaných funkcionalit. Pravděpodobnost, že by více dodavatelů disponovalo ke dni konce lhůty pro podání nabídek bezpilotním systémem, který by již disponoval všemi funkcionalitami požadovanými zadavatelem, je dle navrhovatele minimální, když standardní postup je takový, že konkrétní řešení je dodáváno každému zadavateli dle jeho požadavků, a to až na základě uzavřené smlouvy.

114.     Z přílohy č. 1 zadávací dokumentace vyplývá požadavek, podle kterého „[p]ořizovaný bezpilotní průzkumný systém SMALL UAS musí mít ukončený vývoj, jinými slovy, ke dni uplynutí lhůty pro podání nabídek se musí jednat o systém vykazující všechny požadované funkcionality. Požaduje se bezpilotní průzkumný systém, který je již zaveden do používání u ozbrojených složek států NATO.“

115.     Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že požadavkem na bezpilotní systém ve stádiu ukončeného vývoje rozumí řešení, které je plně funkční, provozně ověřené a které nevyžaduje žádnou další technickou integraci, vývojové úpravy ani testování. Požadavek je dle zadavatele v souladu se zásadou hospodárnosti a účelnosti, neboť investice do systému, který nemá veškeré požadované funkcionality vyvinuty a odzkoušeny, může vést k dodatečným nákladům na integraci, testování a úpravy, čemuž se chce zadavatel vyhnout. Zadavatel požadavkem na ukončený vývoj dále zamezuje podání spekulativních nabídek, které by nabízely produkt, který reálně existuje pouze na papíře a požadovanými funkcionalitami ve skutečnosti nedisponuje. Zadavatel tedy požaduje technologicky dokončený systém, který je plně funkční, splňuje požadované parametry a je bez dalšího připraven k nasazení bez nutnosti dodatečných úprav nebo vývoje rozhraní a další integrace, tj. zadavatel realizuje nákup existujícího systému, nikoliv vývojový program.

116.     Zadavatel uvádí, že technické požadavky stanovil na základě jeho objektivních potřeb, s ohledem na provozní zkušenosti, bezpečnostní požadavky a interoperabilitu v rámci NATO. Zadavatel pak dodává, že na základě průzkumu trhu a svých znalostí a zkušeností získaných při spolupráci s aliančními partnery identifikoval více výrobců, kteří jsou schopni stanovené požadavky splnit. Příkladem zadavatel uvádí AeroVironment se systémem JUMP 20; ShieldAI se systémem V-BAT; Boeing INSITU se systémem Scan Eagle, Integrator; Airbus se systémem Flexrotor; L3 Harris se systémem FVR-90; Edge Autonomy se systémem Penguin C VTOL; Aeronautics Ltd se systémem Orbiter. Zadavatel uzavírá, že nepreferuje konkrétního dodavatele, nýbrž reflektuje potřebu kompatibility, provozní spolehlivosti a bezpečnosti, přičemž umožňuje dodání jakéhokoliv bezpilotního prostředku daného typu zavedeného v armádách NATO a splňujícího technické požadavky; zadávací řízení tedy není postaveno na míru jednomu preferovanému dodavateli, neboť, jak vyplývá ze shora uvedeného výčtu, v armádách NATO je zavedeno několik typů bezpilotního systému splňujících požadavky zadavatele, a tudíž nemůže jít o diskriminující a nezákonný požadavek.

117.     Úřad předně uvádí, že ze znění předmětné zadávací podmínky je zjevné, že pojmem „ukončený vývoj“ je myšlen požadavek na takové řešení, které je plně funkční, obsahující všechny požadované funkcionality a které je provozně ověřené, neboť ze samotného znění zadávací podmínky, kdy je stanoveno, že „bezpilotní průzkumný systém SMALL UAS musí mít ukončený vývoj, jinými slovy, ke dni uplynutí lhůty pro podání nabídek se musí jednat o systém vykazující všechny požadované funkcionality. Požaduje se bezpilotní průzkumný systém, který je již zaveden do používání u ozbrojených složek států NATO“ nelze na základě jazykového výkladu dojít k jinému validnímu závěru.

118.     Z vyjádření zadavatele vyplývá, že zadavatel předmětný požadavek odůvodňuje svými objektivními potřebami, s ohledem na provozní zkušenosti, bezpečnostní požadavky a interoperabilitu v rámci NATO. K tomu Úřad uvádí, že s ohledem na povahu zadavatele a samotného plnění je požadavek na „ukončený vývoj“ s odkazem na bezpečnost a interoperabilitu v rámci NATO odůvodnitelný. Úřad se nicméně dále zabýval i tím, zda je požadavek také přiměřený.

119.     Zadavatel uvádí, že na základě průzkumu trhu a svých zkušeností identifikoval více výrobců, kteří jsou schopni stanovené požadavky splnit, přičemž uvedl příkladem řadu výrobců, kteří jsou schopni požadované řešení nabídnout. Z dokumentace o zadávacím řízení pak vyplývá, že zadavatel obdržel 3 nabídky, přičemž však 2 nabídky zadavatel ze zadávacího řízení vyloučil.

120.     Úřad však uvádí, že ze skutečnosti, že zadavateli zbyla v zadávacím řízení pouze jediná relevantní nabídka, nelze bez dalšího usuzovat na diskriminační vymezení předmětu plnění, případně netransparentnost zadávacích podmínek. Podstatná je již skutečnost, že byly podány 3 nabídky, přičemž dodavatelé ve všech podaných nabídkách nabídli takové plnění, které má „ukončený vývoj“ a které obsahuje senzor SAR, jak je podrobněji popsáno níže. Tedy všechny podané nabídky splňovaly ty zadávací podmínky, které navrhovatel považuje za diskriminační.

121.     K uvedenému Úřad uzavírá, že vzhledem k tomu, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel 3 nabídky, nelze dojít k závěru, že by zadávací podmínka byla nastavena tak, aby byla vytvořena na míru pouze jedinému dodavateli. Úřad pak dodává, že zadavatel stanoví zadávací podmínky vždy podle svých potřeb a svým způsobem má možnost omezit soutěž, nicméně zadavatel musí být schopen vždy své požadavky odůvodnit. Dle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2020-88 ze dne 3. 11. 2021 je nutné posuzovat při zkoumání legitimnosti zadávacích podmínek následující: „Aby zadávací podmínky nebyly diskriminační, musí požadavky v nich vyjádřené vycházet z objektivně zdůvodnitelných skutečností a korespondovat s účelem, kterého má být realizací veřejné zakázky dosaženo. (…) Naproti tomu, postup zadavatele veřejné zakázky, který do zadávacích podmínek zahrne účelové požadavky, které povedou k úmyslnému vyloučení některých dodavatelů, nebude v souladu s § 36 odst. 1 ZZVZ.“ V šetřeném případě Úřad shledal požadavek zadavatele na dodání hotového a ověřeného bezpilotního systému jako oprávněný a odůvodněný a nebylo zjištěno, že by předmětný požadavek byl stanoven s cílem úmyslně vyloučit některé z dodavatelů ze soutěže o veřejnou zakázku. Míra podrobnosti odůvodnění, která je ve vztahu k požadavkům od zadavatele vyžadována, je vždy odvislá od míry omezení soutěže, které dané požadavky způsobí. Jelikož nebylo zjištěno, že by byla hospodářská soutěž v šetřené věci zcela vyloučena, Úřad konstatuje, že zdůvodnění zadavatele, ač je poměrně obecného charakteru (ostatně i vznesená námitka je poměrně obecná), obstojí. Vzhledem k uvedenému pak Úřad uvádí, že předmětný požadavek je přiměřený a dostatečně odůvodněný.

122.     Navrhovatel v rámci části a) také namítá, že požadavek na „senzor pracující za každého počasí v několika snímacích režimech včetně režimu SAR/MTI“, je diskriminační, když je předmětný senzor vyráběn pouze jediným výrobcem v USA, přičemž drtivá většina výrobců bezpilotních systémů nedisponuje ani typovou certifikací jejich bezpilotního systému, která by zahrnovala též předmětný senzor, ani takový senzor běžně společně se svým bezpilotním systémem nedodává.

123.     Zadavatel uvádí, že hlavním výrobcem senzoru SAR/MTI (dále též jako „senzor SAR“) je společnost IMSAR s modelovou řadou NSP-3 a NSP-5, přičemž tyto senzory využívají zejména společnosti AeroVironment, ShieldAI, Boeing INSITU, Airbus a TEXTRONE SYSTEMS. Dále pak ale na trhu existují společnosti, které si senzor SAR vyrábí samy anebo používají řešení jiných třetích stran. Jedná se například o Edge Autonomy, Aeronautics Ltd a TEKEVER. Jelikož i hlavní výrobce poskytuje tento senzor značné části výrobců, nemůže být tento požadavek chápán jako diskriminační. Zadavatel také uvedl, že z předběžných tržních konzultací byly obdrženy informace od čtyř potenciálních dodavatelů poptávaného systému, který disponuje senzorem SAR.

124.     Z přílohy č. 1 „Přehled zjištěných údajů a informací“ záznamu z předběžných tržních konzultací vyplývá, že zadavatel obdržel odpovědi od 4 dodavatelů, přičemž řešení dodavatele BOEING INSITU obsahuje senzor SAR/MTI NSP-5, řešení dodavatele ShieldAI obsahuje senzor SAR/MTI NSP-3, řešení dodavatele PRAMACOM-HT, spol. s.r.o. obsahuje senzor SAR/MTI NSP-3, a řešení dodavatele TEXTRON SYSTEMS obsahuje senzor SAR/MTI NSP-3. Z  dokumentace o zadávacím řízení také vyplývá, že všechny tři obdržené nabídky obsahovaly senzor SAR.

125.     Navrhovatel má za to, že nemohou existovat bezpilotní letouny, které by byly vybaveny senzorem SAR některého z výrobců BAYKAR, Aeronautics LTd. nebo Airbus zmiňované zadavatelem a současně splňovaly požadavky zadavatele definované v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, zejména potom požadavek na ukončený vývoj bezpilotního letounu a technické požadavky na senzor SAR, přičemž má zadavatel poptávat pouze bezpilotní letouny dodávané z USA, které využívají pouze jednu rodinu SAR radarů (NSP-3/5 společnosti IMSAR).

126.     Navrhovatel však nerozporuje zadavatelem zmíněného výrobce TEKEVER, přičemž z internetových stránek výrobce TEKEVER https://www.tekever.com/news/tekever-expands-its-ar5-drone-capabilities-with-game-changing-synthetic-aperture-radar-sar-technology/, vyplývá, že výrobce TEKEVER vyrábí vlastní senzor SAR.

127.     Úřad také dodává, že z předběžných tržních konzultací i obdržených nabídek vyplývá, že existují dodavatelé (minimálně 7), kteří mají k dispozici senzory SAR, byť se jedná o senzory společnosti IMSAR (NSP-3/5). Zadavateli nemůže jít k tíži skutečnost, že výrobce z USA má určitý technologický náskok před např. evropskými výrobci, přičemž zadavatel nevyloučil možnost dodat plnění i se senzorem SAR od jiného výrobce. Zadavatel pak také prokázal, že existuje i jiný relevantní výrobce senzoru SAR. Navíc i skutečnost, že řada dodavatelů má přístup k senzorům SAR společnosti IMSAR naznačuje, že se nejedná se o situaci, kdy by existoval pouze jediný možný dodavatel, který by se mohl ucházet o veřejnou zakázku.

128.     Úřad uvádí, že z výše uvedeného vyplývá, že se nepotvrdila námitka navrhovatele, že předmětný senzor je vyráběn pouze jediným výrobcem, přičemž drtivá většina výrobců bezpilotních systémů nedisponuje ani typovou certifikací jejich bezpilotního systému, která by zahrnovala též předmětný senzor, ani takový senzor běžně společně se svým bezpilotním systémem nedodává, kdy je zřejmé, že celá řada dodavatelů má senzor SAR k dispozici a nabízí jej ve svých řešeních, přičemž na trhu existuje minimálně jeden další výrobce předmětného senzoru. Požadavek zadavatele tak není stanoven diskriminačně, neboť nepřiměřeně neomezuje hospodářskou soutěž, což je zřejmé i z toho, že zadavatel obdržel 3 nabídky obsahující senzor SAR.

129.     Úřad tedy v rámci námitek okruhu a) shrnuje, že zadavatel nevymezil specifikaci předmětu plnění veřejné zakázky diskriminačně a v rozporu se zákonem, neboť nedošlo k bezdůvodnému a neoprávněnému znemožnění účasti většiny dodavatelů. Tento závěr je pak činěn i s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky. Pokud zadavatel, mezi jehož hlavní úkoly patří zabezpečování obrany České republiky, svými požadavky míří na dodání plnění určité kvality (zde tedy zařízení vybaveného špičkovými senzory, jejichž kvalitativní parametry ostatně ani navrhovatel věcně nezpochybňuje), může mu být jen stěží kladeno k tíži, že trh s takovým specifickým vybavením není neomezeně široký, resp. že existují výrobci s určitým technologickým náskokem. Nelze pak učinit závěr, že by mělo být zapovězeno tohoto technologického náskoku při zajišťování obrany České republiky využít.

130.     Navrhovatel v rámci okruhu námitek b) namítá, že požadavek na „ukončený vývoj“ je nejasný, protože není zřejmé, zda bude pro zadavatele dostačující, pokud mu bude nabídnut systém, který sice již disponuje všemi zadavatelem stanovenými funkcionalitami, nebo je současně nezbytné, aby ve vztahu k takovému systému neprobíhal další vývoj, takový požadavek by pak byl v rozporu se zákonem, neboť by účastníkům zadávacího řízení fakticky nařizoval ukončit další vývoj svého řešení, pokud by se rozhodli jej nabídnout zadavateli.

131.     Zadavatel uvádí, že nemůže a nechce jakémukoliv dodavateli bránit v jeho svobodném právu vyvíjet (mimo rámec zadávacího řízení) jím nabízené bezpilotní systémy či jiné zboží. Na druhou stranu, zadavatel pro svou činnost musí pořídit systém, který je plně funkční, splňuje požadované parametry a je bez dalšího připraven k nasazení bez nutnosti dodatečných úprav nebo vývoje rozhraní a další integrace.

132.     Z vysvětlení ZD II vyplývá následující: „Zadavatel potvrzuje, že zavedení do užívání u ozbrojených složek států NATO je dostatečné pro splnění požadavku ukončeného vývoje.“

133.     Úřad uvádí, že u formulace zadávací podmínky „bezpilotní průzkumný systém SMALL UAS musí mít ukončený vývoj, jinými slovy, ke dni uplynutí lhůty pro podání nabídek se musí jednat o systém vykazující všechny požadované funkcionality“ lze na základě jazykového a logického výkladu dojít pouze k závěru, že zadavatel požaduje funkční existující řešení, přičemž z žádné části předmětné zadávací podmínky nevyplývá, že by zadavatel nějakým způsobem omezoval dodavatele v dalším vývoji požadovaného plnění mimo zadávací řízení. Stanovení takového požadavku by ani nebylo v kompetenci zadavatele a současně by ani nedávalo smysl, neboť by zamezovalo dalšímu vývoji (zlepšení) výrobku, který vychází z odvětví, které je postaveno na inovacích a rychlém vývoji spojeném s vývojem nových technologií. Ve vysvětlení ZD II navíc zadavatel potvrdil, že samotné zavedení do užívání u ozbrojených složek států NATO je dostatečné pro splnění požadavku ukončeného vývoje. Předmětná zadávací podmínka je tedy stanovena dostatečně jasně a nabízí pouze jediný logický výklad.

134.     Navrhovatel v rámci části b) dále namítá, že požadavek na dodání „modulu datového spojení pro bezpilotní průzkumný systém na větší vzdálenosti“ je neurčitý, protože není seznatelné, co konkrétně zadavatel poptává. Zadavatel se v rámci zadávací dokumentace omezil na pouhé uvedení obecného a v zásadě nic neříkajícího pojmu „modul datového spojení na větší vzdálenost“, přičemž zcela rezignoval na vymezení alespoň minimálních základních parametrů, které má takový komunikační modul splňovat. Ze zadávací dokumentace není zřejmé, co se rozumí větší vzdáleností, jakým způsobem má být komunikace prostřednictvím předmětného modulu datového spojení realizována, co má být předmětem datové komunikace realizované prostřednictvím požadovaného modulu, jaká má být minimální rychlost takové komunikace, jaká je požadovaná spolehlivost takové komunikace, jaké je požadováno zabezpečení takové komunikace atd.

135.     Navrhovatel považuje požadavek zadavatele na moduly datového spojení a jejich alternativy za zcela neurčitý a netransparentní, když uvádí, že nerozumí, proč zadavatel požaduje popsat a nacenit možné alternativní druhy satelitního spojení, a to aniž by v zadávací dokumentaci uvedl, kde by tyto alternativy měly být v rámci nabídky naceněny.

136.     K tomu zadavatel uvádí, že uvedený požadavek nepovažuje za neurčitý, neboť jej nadefinoval zcela záměrně velmi obecně tak, aby neomezoval soutěž pouze na dodavatele, kteří používají konkrétní technologii, nediskriminoval inovativní řešení splňující požadovanou funkčnost a umožnil účastníkům navrhnout optimální řešení, které odpovídá jejich technickému know-how a provozním zkušenostem v rámci aliance NATO.

137.     Dle zadavatele vychází požadavek na „větší vzdálenost“ z běžných operačních scénářů aliančních partnerů, kde se bezpilotní systémy běžně používají v rozsahu desítek kilometrů, přičemž zadavatel předpokládá znalost standardů NATO. Zadavatel nepreferuje konkrétní technologii, aby nebyla omezena účast některých potencionálních dodavatelů a současně obecnou definicí reflektuje dynamický vývoj trhu. Zadavatel ponechává na dodavatelích, jaké řešení zvolí, přičemž zadavatel jasně definuje, že jemu vyhovuje jakékoliv řešení splňující stanovené požadavky a preferuje levnější řešení. Zadavatel tedy umožňuje dodání různých technických řešení požadovaného datového spojení. Samotný pojem BLOS je dle zadavatele v „bezpilotním světě“ konkrétní a zadavatel předpokládá, že dodavatelé pojmu rozumí, přičemž BLOS lze zabezpečit několika způsoby. Zadavateli jde o schopnost BLOS spojení, které představuje druh záložního spojení v případě výpadku LOS komunikace, což nahrává bezpečnosti provozu, ale také v případě, kdy reliéf terénu neumožňuje použití LOS komunikaci a okolnosti si vyžadují spojit se na větší vzdálenost.

138.     Zadavatel pak celý požadavek na dodávku 2 modulů datového spojení pro bezpilotní průzkumný systém na větší vzdálenost včetně podpůrného vybavení koncipoval jako vyhrazenou změnu závazku podle § 100 odst. 1 zákona, a to zejména proto, že plnohodnotně využije bezpilotní systém i bez této funkcionality a pro její případný nákup se rozhodne až na základě předložené nabídky při porovnání ceny za nabízenou funkcionalitu. Jako vyhrazenou změnu závazku dodavatelé tuto jimi nabízenou funkcionalitu nacení a uvedou do položky „vyhrazená změna závazku“. Jelikož se jedná „pouze“ o podpůrnou funkcionalitu, přičemž zadavateli jemu známé formy technického řešení dodavatelů vyhovují, nepovažuje zadavatel za předmětné vymezovat minimální základní technické parametry, které má takový komunikační modul splňovat.

139.     Z přílohy č. 1 zadávací dokumentace vyplývá, že „[p]řípadně v každé soupravě 1× modul datového spojení pro bezpilotní průzkumný systém na větší vzdálenost včetně podpůrného vybavení (celkem tedy 2 ks) – bude předmětem vyhrazené změny závazku dle ust. § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Jako případná alternativa spojení na větší vzdálenost, stejně jako záložní (contingency) spojení a schopnost provozu v BLOS (Beyond Line of Sight) je od dodavatele požadováno popsat možné druhy satelitního spojení (např. SATCOM, Starlink či jiné), které je schopen dodat. Zároveň je požadováno jejich nacenění, které bude předloženo v rámci cenové nabídky a bude součástí hodnocení nabídek.“

140.     Z vysvětlení ZD I vyplývá, že „[v]yhrazený závazek je definovaný na str. 2 přílohy č. 1 Specifikace požadovaného plnění s odkazem na čl. 2 odst. 5 přílohy č. 2 návrhu smlouvy. Jedná se o dodávku 2 modulů datového spojení pro UAS na větší vzdálenost včetně podpůrného vybavení. Jako případná alternativa spojení na větší vzdálenost, stejně jako záložní (contingency) spojení a schopnost provozu v BLOS (Beyond Line of Sight) je od dodavatele požadováno popsat možné druhy satelitního spojení (např. SATCOM, Starlink či jiné), které je schopen dodat. Zároveň je požadováno jejich nacenění, které bude předloženo v rámci cenové nabídky a bude součástí hodnocení nabídek. Zadavatel nepřipouští varianty. “

141.     Z vysvětlení ZD IV pak také vyplývá, že „se jedná o dodatečné samostatné moduly SATCOM nebo jiné moduly využívající satelitní připojení, např. STARLINK k pořizovanému bezpilotnímu systému. Zadavatel tímto interpretuje BLOS schopnost spojení (Beyond Line of Sight), která může být zajištěna odpovídajícím modulem satelitní komunikace. Probíhající spojení je definováno směrem od GCS k BL přes satelitní spojení. Zadavatel požaduje, aby účastníci poskytli popis i nacenění nabízeného řešení, např. modul SATCOM, využití modulu STARLINK či jiné alternativy. Nacenění bude předloženo v rámci cenové nabídky a bude součástí hodnocení nabídek, přičemž zadavatel nepřipouští varianty nabízeného řešení satelitního spojení.“

142.     Úřad uvádí, že ze zadávací dokumentace je zřejmé, že zadavatel požaduje dodání 2 modulů datového spojení pro bezpilotní průzkumný systém na větší vzdálenost, přičemž dodavatel může nabídnout libovolné technické řešení. Zadavatel požaduje, aby dodavatel technické řešení popsal a nacenil, přičemž nacenění dodavatel provede v rámci cenového rozkladu v příloze č. 2 a v příloze č. 3 zadávací dokumentace. Ve vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel také dopřesnil, že požaduje dodatečné samostatné moduly SATCOM nebo jiné moduly využívající satelitní připojení, např. STARLINK k pořizovanému bezpilotnímu systému, kdy zadavatel uvedeným interpretuje BLOS schopnost spojení (Beyond Line of Sight), která může být zajištěna odpovídajícím modulem satelitní komunikace.

143.     Úřad tedy uzavírá, že zadavatel vymezil svůj požadavek na moduly datového spojení pro bezpilotní průzkumný systém na větší vzdálenost dostatečně určitě k podání relevantní nabídky, případné nejasnosti pak rozptýlil ve vysvětlení zadávací dokumentace, kde uvedl, že se jedná o jakýkoliv modul zajišťující satelitní komunikaci, která slouží jako druh záložního spojení v případě výpadku LOS komunikace, pro podporu bezpečnosti provozu, ale také například v případě, kdy reliéf terénu neumožňuje použití LOS komunikaci a okolnosti si vyžadují spojit se na větší vzdálenost, a tedy daný požadavek vymezil srozumitelně pomocí účelu, tj. k čemu daný požadavek směřuje a jakou potřebu zadavatele má zajistit. Nastavením svého požadavku zadavatel nezúžil hospodářskou soutěž, když ponechal na dodavatelích, jakým konkrétním způsobem zajistí požadovanou funkcionalitu, a kteří sami mohou zvážit, jaké řešení s ohledem na váhu kritéria zvolí, neboť zadavatel nestanovil žádné bližší „omezující“ technické parametry spojení, tzn. v daném ohledu zadavatel postupoval „prosoutěžně“. Vzhledem k uvedenému tedy nelze považovat předmětný požadavek za netransparentní a stanovený v rozporu se zákonem.

144.     Navrhovatel v rámci části b) dále namítá, že požadavek na „minimální užitečné zatížení 11,3 kg (pokud více – výhoda)“ je neurčitý co do specifikace naznačované výhody plynoucí z případného vyššího užitečného zatížení, neboť ze zadávacích podmínek není zřejmé, jaká výhoda by měla pro účastníka plynout v případě, že tento nabídne řešení s vyšším užitečným zatížením.

145.     Zadavatel uvádí, že z formulace požadavku je zřejmé, že bezpilotní prostředek má mít užitečné zatížení alespoň 11,3 kg. Text v závorce (pokud více – výhoda) má pouze informativní povahu znamenající, že pokud dodavatel nabídne vyšší užitečné zatížení, je to „pouhou“ výhodou pro zadavatele bez dopadu na hodnocení. Pokud pak dodavatel u bezpilotního systému parametr užitečné zatížení nesplní (užitečné zatížení bude činit méně než 11,3 kg), bude ze zadávacího řízení vyloučen. Přičemž i z pravidel pro hodnocení nabídek jasně plyne, že vyšší užitečné zatížení není nikterak bodově či jinak zvýhodněno.

146.     Ve vysvětlení ZD I také zadavatel uvedl, že „[d]alší užitečné zatížení nad 11,3 kg nebude v souladu s přílohou č. 3 ZD hodnoceno více body. Výhodné znamená, že vyšší hodnota je v zájmu zadavatele, ale nemá vliv na bodování.“

147.     Úřad uzavírá, že požadavek na „minimální užitečné zatížení 11,3 kg (pokud více – výhoda)“ je stanoven dostatečně určitě, kdy ze samotné formulace je zřejmé, co zadavatel požaduje, přičemž případnou nejasnost textu „(pokud více – výhoda)“ zadavatel objasnil ve vysvětlení zadávací dokumentace I, tedy znění předmětného požadavku ve spojení s vysvětlením je transparentní a nemůže vést k nejasnostem a obdržení neporovnatelných nabídek, příp. ke spekulacím, že dodavatel získá předem nedefinovanou výhodu, předmětný požadavek je tak stanoven v souladu se zákonem.

148.     Navrhovatel v rámci části b) konečně namítá, že ve vztahu k požadavku „nosnost bezpilotního letadla umožní použití senzorů s velmi kvalitním snímáním obrazu z větších vzdáleností. Tyto optoelektronické hlavice senzory umožní například rozpoznání činnosti osob na vzdálenost až 5 km…“ a „Příprava k letu by neměla zabrat více jak 60 minut“ jde o zcela neurčité požadavky, ze kterých není zřejmé, za jaké situace budou účastníkem splněny a naopak kdy uznány nebudou. Není tak zejména zřejmé, co se rozumí senzory s velmi kvalitním snímáním obrazu, co se rozumí větší vzdáleností, jakou činnost osob je třeba, aby senzory rozpoznaly na zadavatelem definovanou vzdálenost (pohyb, střelbu nebo naopak zda osoba mluví nebo zpívá), co se stane, pokud příprava k letu zabere více než 60 minut, a na základě jaké metodiky má být stanovena doba nezbytná pro přípravu k letu.

149.     Zadavatel uvádí, že požadavky na senzory s kvalitním snímáním obrazu jsou dopřesněny v přílohách č. 1 a č. 3 zadávací dokumentace. K namítané nejasnosti spočívající v tom, jakou činnost osob je třeba rozpoznat, zadavatel odkazuje na rozlišovací schopnost senzorů, která je požadována na úrovni NIIRS 7 a 8 dle STANAG 7194, jak je uvedeno v příloze č. 1 zadávací dokumentace v části požadavky na senzorické vybavení. Zadavatel dále uvádí, že v zadávacích podmínkách jasně uvádí, že „[p]řípravou letu se rozumí vybalení z přepravních boxů, uvedení do letuschopného stavu, provedení předletové přípravy včetně plánování letové mise a samotný vzlet bezpilotního letadla.“. Zadavatel dodává, že rozsah 60 minut je maximální možná doba pro přípravu k letu. Pokud předletová příprava zabere delší časový úsek, neplní taková nabídka požadavky zadavatele, přičemž účastník zadávacího řízení, který tuto nabídku podal, bude vyloučen ze zadávacího řízení.

150.     V příloze č. 1 zadávací dokumentace je uvedeno v rámci požadavků na senzorické vybavení následující:

• „integrace EO/IR senzorů do elektronicky stabilizovaného gimbalu (s LP/LS), včetně EO/IR senzoru v elektronicky stabilizovaném gimbalu (s LD) se schopností přesného koncového navedení munice na cíl (LD);
• rozlišovací schopnost EO/IR senzoru na úrovni 7 až 8 dle STANAG 7194;“.

151.     Úřad uzavírá, že zadavatel vymezil, co rozumí pod pojmem „senzory s velmi kvalitním obrazem“, neboť je vždy nutné nahlížet na zadávací podmínky jako na jeden celek, přičemž zadavatel v rámci přílohy č. 1 zadávací dokumentace vymezuje své požadavky na senzorické vybavení, kdy uvádí zcela konkrétní požadavky na senzory EO/IR vč. definování jejich rozlišovací schopnosti tak, jak je uvedeno výše. Zadavatel rovněž přímo v rámci namítané zadávací podmínky uvedl, jakou vzdálenost rozumí pod pojmem „větší vzdálenost“, kdy je přímo v rámci předmětného požadavku uvedeno „umožní například rozpoznání činnosti osob na vzdálenost až 5 km…“, tedy vzdálenost až 5 km je určující pro rozpoznání detailů. Zadavatel také vymezil rozlišovací schopnost senzorů v příloze č. 1 zadávací dokumentace, když zadavatel odkazuje na rozlišovací schopnost senzorů, která je požadována na úrovni NIIRS 7 a 8 dle STANAG 7194, kdy byla dopřesněna míra detailu, a to ekvivalentem k definované úrovni dokumentu NATO, který slouží k hodnocení kvality obrazových dat, a to právě v podobě rozpoznání osob a jejich činností na vzdálenost až 5 km, přičemž takto lze objektivně hodnotit konkrétní prvky např. druh ruční zbraně, kterou jednotlivec drží, nebo např. činnost osob u stojícího automobilu. Zadavatel tak z pohledu Úřadu dostatečně definoval úroveň kvality obrazu u senzorů, které mají být součástí plnění veřejné zakázky. Nelze též opomíjet, že zadavatel se zadávací dokumentací neobrací na laiky, ale na dodavatele – profesionály, kteří se pohybují na daném trhu, a lze od nich očekávat takové odborné znalosti, aby byli schopni daný pojem v kontextu celé zadávací dokumentace vyložit.

152.     K namítané nejasnosti požadavku, že „[p]říprava k letu by neměla zabrat více jak 60 minut“ Úřad uzavírá, že je zcela zřejmé, co se stane, pokud příprava k letu zabere více než 60 minut, neboť se jedná o závaznou zadávací podmínku, jejíž nesplnění vede k vyloučení ze zadávacího řízení, jak ostatně ve svém vyjádření potvrzuje i zadavatel. Co se rozumí předletovou přípravou pak zadavatel vymezuje hned ve stejném odstavci, kdy uvádí, že „[p]řípravou letu se rozumí vybalení z přepravních boxů, uvedení do letuschopného stavu, provedení předletové přípravy včetně plánování letové mise a samotný vzlet bezpilotního letadla.“

153.     Úřad tedy v rámci námitek okruhu b) shrnuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky jasně a určitě, a nedošlo k porušení zásad dle § 6 zákona, zejména pak zásady transparentnosti a zadávací podmínky byly formulovány v souladu s § 36 odst. 3 zákona.

154.     Navrhovatel v rámci okruhu námitek c) nesouhlasí se způsobem vymezení jednotlivých kritérií hodnocení v oblasti kvality a zadavatelem popsaný způsob hodnocení považuje za nejasný, v mnoha ohledech zavádějící a nepřesný. Navrhovatel také namítá, že zadavatel bude hodnotit i splnění těch požadavků, které v jiných částech zadávací dokumentace označil za mandatorní, takový postup je dle navrhovatele v rozporu se zákonem.

155.     Úřad se předně zabýval námitkou navrhovatele, že není možné hodnotit splnění těch požadavků, které zadavatel definoval jako minimální technické požadavky, tj. tyto označil za mandatorní, přičemž jejich nesplnění vede k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.

156.     Úřad obecně uvádí, že základní podmínkou pro využitelnost konkrétního kritéria (parametru) pro účely hodnocení nabídek je souvislost s předmětem zadávané veřejné zakázky. Pro vymezení kritérií hodnocení platí základní požadavek vyjádřený v § 39 odst. 3 zákona, totiž že předmětem hodnocení mohou být výhradně skutečnosti objektivní a ověřitelné, související s předmětem veřejné zakázky (nebo kvalifikací dodavatele, tu však pozor na § 116 odst. 1 zákona, který pro nadlimitní režim stanoví přísnější pravidla). Kritéria kvality musí být vymezena takovým způsobem, aby nabídky mohly být podle těchto kritérií vzájemně porovnatelné.

157.     Zákon pak dále omezuje zadavatele v § 116 odst. 3 zákona, když zakotvuje zákaz stanovit jako kritéria kvality pro hodnocení smluvní podmínky, jejichž předmětem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky, přičemž jimi bude nutné rozumět zejména různé formy smluvních pokut.

158.     Zadavatel je tak povinen vymezit jednotlivá kritéria kvality dostatečně jednoznačným a srozumitelným způsobem a do takových podrobností, jež jsou nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení, a současně tak, aby každý z dodavatelů již předem přesně věděl, co bude předmětem hodnocení, jaké řešení je pro zadavatele v rámci stanovených kritérií kvality nejvhodnějším plněním a jakým způsobem budou zadavatelem nabídky v rámci stanovených kritérií kvality mezi sebou hodnoceny. Kritéria kvality nesmí umožňovat různý (rozdílný) výklad toho, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude zadavatel nabídky hodnotit.

159.     Úřad shrnuje, že ze zákona obecně neplyne zákaz hodnotit i taková kritéria, která jsou uvedená jako mandatorní, jejichž nenaplnění vede k vyloučení zadavatele ze zadávacího řízení, a to za předpokladu, že se jedná o taková kritéria, která souvisí s předmětem veřejné zakázky a jsou stanovena jednoznačným a srozumitelným způsobem, tedy takovým způsobem, aby nabídky mohly být podle těchto kritérií vzájemně porovnatelné. Je však nepochybné, že zadavatel je povinen vyloučit vždy takového dodavatele, který stanovené požadavky nesplní, a současně pak musí zadavatel při samotném hodnocení dodržet pravidlo, že se hodnotí, tj. porovnávají mezi sebou, pouze nabídky dodavatelů, kteří nebyli ze zadávacího řízení vyloučeni. Úřad se tedy dále zabýval tím, jakým způsobem zadavatel kritéria hodnocení v zadávací dokumentaci stanovil.

160.     Navrhovatel ve vztahu k dílčím kritériím hodnocení označovaným jako „dosah“, „dostup“ a „výdrž v letu“, namítá, že zadavatel sice stanovil, jaké parametry nabízeného plnění bude hodnotit, nestanovil však jednoznačně, ve vztahu k jakým provozním podmínkám mají být tyto parametry vykazovány. Ze zadávací dokumentace ani nevyplývá, co se považuje za základní konfiguraci.

161.     Zadavatel uvádí, že vymezil provozní podmínky v příloze č. 1 zadávací dokumentace v rámci požadavků na konstrukční parametry, a to jako podmínky mírného podnebného pásu odpovídající průměrné roční teplotě v prostředí ČR. Zadavatel pak dodává, že vedle definice základní konfigurace popsané v příloze č. 1 zadávací dokumentace uvedené také potvrdil v rámci vysvětlení ZD I. Zadavatel rovněž uvádí, že předmětné dílčí parametry budou posuzovány na základě průvodní a provozní dokumentace výrobce. U předmětných dílčích parametrů bude vždy sledována nejvyšší hodnota a pro výpočet se použije vzorec pro nejvyšší hodnotu.

162.     V příloze č. 1 zadávací dokumentace je uvedeno, že „[b]ezpilotní letadlo musí být v základní konfiguraci vybaveno elektrooptickými / infračervenými senzory. Nosnost bezpilotního letadla umožní použití senzorů s velmi kvalitním snímáním obrazu z větších vzdáleností. Tyto elektrooptické senzory umožní například rozpoznání činnosti osob na vzdálenost až 5 km. V základní konfiguraci se požaduje stabilizovaná optoelektronická hlavice typu gimbal s Laser Pointer (LP)/Laser Spotter (LS) a v rozšířené konfiguraci stabilizovaná optoelektronická hlavice s Laser Designator (LD) v souladu se STANAG 3733 k navádění chytré (přesné) munice dle příslušné kategorie.“

163.     V příloze č. 1 zadávací dokumentace v části „Požadavky na konstrukční parametry“ je pak také uvedeno, že „vytrvalost letu v základní konfiguraci s EO/IR senzorem, v podmínkách mírného podnebného pásu odpovídajícímu průměrné roční teplotě v prostředí ČR, dosahující minimálně 10 hodin“.

164.     V příloze č. 3 zadávací dokumentace v rámci hodnocení části „A. Letové charakteristiky UA v základní konfiguraci“ je uvedeno následující:

„V rámci tohoto parametru se bude hodnotit: dosah, dostup a výdrž v letu.

- Tyto dílčí parametry budou posuzovány na základě průvodní a provozní dokumentace výrobce (popř. technického listu) předložené v nabídce účastníka řízení.

 - Dosah v NM/km, dostup v ft a výdrž v hod.

- U všech zmíněných dílčích parametrů bude sledována nejvyšší hodnota (nejvyšší hodnota=nejlepší), pro výpočet se použije vzorec pro nejvyšší hodnotu. U parametru dosah lze získat max. 7,2 bodů, u dostupu max. 4,8 bodů a u výdrži v letu lze získat max. 12 bodů. Celkem lze za parametr Letové charakteristiky UA v základní konfiguraci získat 24 bodů.“

165.     Ve vysvětlení ZD I zadavatel uvedl, že „základní konfigurace BL zahrnuje schopnost WaveRelay v pásmech L a C současně, pokud je tato schopnost technologicky možná pro dodavatele“ a také, že „[v]ýdrž, dolet, dosah jsou vyžadovány v jednom letu, v základní konfiguraci vybavené EO/IR senzorem.“

166.     K tomu Úřad uzavírá, že zadavatel stanovil dílčí kritéria hodnocení označovaná jako „dosah“, „dostup“ a „výdrž v letu“ dostatečně jasně a srozumitelně. Ze znění pravidel hodnocení je lehce seznatelné, co a jak bude zadavatel hodnotit v rámci předmětných kritérií, přičemž je i patrné, ve vztahu k jakým provozním podmínkám mají být tyto parametry vykazovány, kdy se jedná o podmínky mírného podnebného pásu odpovídajícímu průměrné roční teplotě v prostředí ČR, jak je uvedeno v příloze č. 1 zadávací dokumentace. Zadavatel rovněž v příloze č. 1 zadávací dokumentace obsáhl, co považuje za základní konfiguraci, když uvedl, že „[b]ezpilotní letadlo musí být v základní konfiguraci vybaveno elektrooptickými / infračervenými senzory. Nosnost bezpilotního letadla umožní použití senzorů s velmi kvalitním snímáním obrazu z větších vzdáleností. Tyto elektrooptické senzory umožní například rozpoznání činnosti osob na vzdálenost až 5 km. V základní konfiguraci se požaduje stabilizovaná optoelektronická hlavice typu gimbal s Laser Pointer (LP)/Laser Spotter (LS) a v rozšířené konfiguraci stabilizovaná optoelektronická hlavice s Laser Designator (LD) v souladu se STANAG 3733 k navádění chytré (přesné) munice dle příslušné kategorie.“ Případné nejasnosti zadavatel rozptýlil ve vysvětlení zadávací dokumentace I, kde potvrdil, že „základní konfigurace BL zahrnuje schopnost WaveRelay v pásmech L a C současně, pokud je tato schopnost technologicky možná pro dodavatele“ a také, že „[v]ýdrž, dolet, dosah jsou vyžadovány v jednom letu, v základní konfiguraci vybavené EO/IR senzorem.“ Zadavatel tedy vymezil způsob hodnocení nabídek v rámci dílčích kritérií hodnocení „dostup“, „dosah“ a „výdrž v letu“, dostatečně jasným a určitým způsobem.

167.     Navrhovatel v rámci části c) dále ve vztahu k dílčím kritériím hodnocení označovaným jako „Senzory“ a „Ostatní užitečné zatížení“, zařazeným do skupiny „Payload“, namítá, že ze zadávací dokumentace není zřejmé, zda v rámci uvedených kritérií bude hodnocena schopnost UA nést senzory a ostatní užitečné zatížení, nebo zda v rámci předmětných kritérií hodnocení budou hodnoceny technické parametry nabízených senzorů a dalších částí plnění veřejné zakázky. Navrhovatel dodává, že pokud budou posuzovány schopnosti, pak ze zadávacích podmínek není zřejmé, jak definované schopnosti souvisí s užitečným zatížením UA. Ze zadávací dokumentace pak také není zřejmé, co jednotlivými funkcionalitami zadavatel rozumí, tedy v jakém případě budou v rámci předmětného kritéria přidělovány body. Vytýkaný nedostatek je dle navrhovatele zřejmý zejména u funkcionalit „Letadlová radiová stanice“ a „SATCOM, popř. jiná alternativa“. Ze zadávací dokumentace není vůbec zřejmé, o jakou letadlovou radiovou stanici se má jednat, jaké parametry má splňovat, jakým normám musí odpovídat atd. V případě funkcionality SATCOM platí obdobně to samé, přičemž co rozumí zadavatel „jinou alternativou“, zůstává dle navrhovatele zcela nevyjasněno. Obdobné pak má platit i v případě schopností retranslantace senzorického a taktického datalinku.

168.     Zadavatel uvádí, že v části B. „Payload“ je jasně a zcela srozumitelně a transparentně stanoveno, že u dílčího parametru „Senzory“ bude posuzována uvedená schopnost, tj. zda nabízený bezpilotní prostředek disponuje danou schopností, nikoliv zda ji (schopnost) umí nést. Ve stejné části přílohy č. 3 zadávací dokumentace je následující odrážkou stanoveno, že v rámci dílčího parametru „Ostatní užitečné zatížení“ budou posuzovány níže uvedené schopnosti, a to na základě průvodní a provozní dokumentace výrobce (popř. technického listu) předložené v dané nabídce účastníka zadávacího řízení. Tudíž z textu opět jasně vyplývá, že budou hodnoceny schopnosti, kterými bude nabízený bezpilotní prostředek disponovat, nikoliv možnost nést tuto schopnost.

169.     V příloze č. 3 zadávací dokumentace v části B. „Payload“ uvedeno následující:

„- V rámci tohoto parametru se budou hodnotit: Senzory a Ostatní užitečné zatížení.

- V rámci dílčího parametru Senzory budou posuzovány níže uvedené schopnosti na základě průvodní a provozní dokumentace výrobce (popř. technického listu) předložené v nabídce účastníka řízení:

• ESM – senzor průzkumu elektromagnetického spektra
• Senzor EO v rozlišení 1280×720 p, EO Wide FOV minimálně 1,8°
• Senzor EO v rozlišení 1280×720 p, EO Wide FOV minimálně 0,8°
• Senzor IR (MWIR) v rozlišení minimálně 640×480 p
• Senzor IR (SWIR) v rozlišení minimálně 640×480 p
• Laser Designator LD
• Laser Pointer LP/Laser Spotter LS
• SAR s režimem MTI

- U dílčího parametru Senzory (u výše zmíněných schopností) bude sledována poměrově nejvyšší hodnota v součtu (nejvyšší hodnota=nejlepší), maximálně lze získat 12,6 bodů.

- V rámci dílčího parametru Ostatní užitečné zatížení budou posuzovány níže uvedené schopnosti na základě průvodní a provozní dokumentace výrobce (popř. technického listu) předložené v dané nabídce účastníka řízení.

• Schopnost retranslace senzorického datalinku v pásmech L a S
• Schopnost retranslace taktického datalinku vlnových forem TSM/ANW2C
• Modul komunikace s ATC
• SATCOM, popř. jiná alternativa

- U dílčího parametru Ostatní užitečné zatížení (u všech výše zmíněných schopností) bude sledována poměrově nejvyšší hodnota v součtu (nejvyšší hodnota=nejlepší), maximálně lze získat 5,4 bodů.

- Celkem lze za parametr Payload získat 18 bodů.“

170.     Ve vysvětlení ZD I zadavatel uvedl, že „[p]okud dodavatel nabídne schopnost SAR senzoru, obdrží v rámci hodnocení nabídek 1 bod v souladu s přílohou č. 3 ZD. Dosah a přesnost detekce nebo jiné parametry nebudou hodnoceny“, dále pak také „Pokud senzor v souladu s přílohou č. 3 ZD nabízí schopnost laserového ozařovače/ukazovátka a laserového dálkoměru, bude hodnocen 1 bodem. Pokud dodavatel nabízí schopnost laserového značkovače cílů (LD), bude hodnocen dalším 1 bodem.“, „Minimální požadavek je EO/IR (MWIR nebo LWIR). Specifický požadavek, který bude hodnocen + 1 bodem, je schopnost SWIR.“ a ve vztahu ke schopnosti „Senzor EO v rozlišení minimálně 1080×720p, level zoom minimálně 180ד zadavatel uvedl: „Pokud jde o EO senzor, je pro zadavatele přijatelné rozlišení minimálně 960×720p – toto rozlišení bude hodnoceno 1 bodem. Při rozlišení EO senzoru 1280×720p – přidělí zadavatel v rámci hodnocení v souladu s přílohou č. 3 ZD 2 body.“

171.     Úřad uvádí, že z formulace předmětných dílčích hodnoticích kritérií v části B. „Payload“ je zřejmé, že zadavatel bude hodnotit zde uvedené schopnosti, tj. v případě parametrů „Senzory“, zda bezpilotní systémy disponují schopnostmi – ESM – senzor průzkumu elektromagnetického spektra; Senzor EO v rozlišení 1280×720 p, EO Wide FOV minimálně 1,8°; senzor EO v rozlišení 1280×720 p, EO Wide FOV minimálně 0,8°; senzor IR (MWIR) v rozlišení minimálně 640×480 p; senzor IR (SWIR) v rozlišení minimálně 640×480 p; laser Designator LD; laser Pointer LP/Laser Spotter L; SAR s režimem MTI, a v případě dílčího kritéria hodnocení „Ostatní užitečné zatížení“ pak budou přidělovány body podle toho, zda nabízené plnění disponuje schopnostmi –  retranslace senzorického datalinku v pásmech L a S, retranslace taktického datalinku vlnových forem TSM/ANW2C, modul komunikace s ATC, SATCOM, popř. jiná alternativa. Jsou tedy hodnoceny technické parametry (schopnosti) nabízených senzorů a dalších částí plnění (zda jimi bezpilotní systémy nabízené v rámci předmětu plnění disponují), a nikoliv pak schopnost nést definované senzory (za každou „splněnou“ schopnost bude udělen bod, přičemž výsledné bodové hodnoty jednotlivých nabídek budou předmětem přepočtu na základě vzájemného porovnání v souladu se zadávacími podmínkami – viz níže).

172.     Úřad se dále zabýval tím, zda jsou kritéria hodnocení stanoveny dostatečně určitě, jasně a v souladu se zásadou transparentnosti a ustanovením § 36 odst. 3 zákona.

173.     K zásadě transparentnosti v souvislosti s použitím kritérií kvality lze v obecné rovině odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 35/2018-75 ze dne 25. 2. 2020, ve kterém soud konstatoval: „Požadavek na transparentnost je klíčovým atributem celého zadávacího (resp. koncesního) řízení. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Jinak by v zadávacím řízení nemohlo být dosaženo »obecně objektivního postupu«, jak jej coby promítnutí zásady transparentnosti jako »vůdčí zásady pro zadávací řízení« v podrobné sumarizaci dosavadní rozhodovací činnosti Soudního dvora rekapitulovala generální advokátka Stix-Hackl ve svém stanovisku ve věci C-231/03 Coname. K tomu, aby mohlo být konstatováno porušení zásady transparentnosti, postačí, vzbuzují-li okolnosti případu důvodné pochybnosti o férovosti a řádnosti průběhu zadávacího řízení (srov.rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159, nebo ze dne 20. 6. 2012, č. j. 7 Afs 31/2012-55). Jsou-li v postupu zadavatele shledány takové prvky, jež by mohly činit zadávací řízení nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele, není pak splněn požadavek transparentnosti, nehledě na to, zda se podaří prokázat konkrétní porušení některé konkrétní zákonné povinnosti či nikoliv. Jestliže § 116 odst. 3 ZZVZ konkrétně požaduje vymezení kritérií kvality tak, aby bylo ověřitelné naplnění těchto kritérií, pak nepožaduje nic jiného než to, aby byla tato kritéria stanovena transparentně. Předpokladem ověřitelnosti naplnění kritérií je jejich vymezení tak, že u uchazečů nebudou vzbuzovat pochybnosti o tom, co bude zadavatel hodnotit, a o co tedy mají ve svých nabídkách usilovat. Kritéria kvality tedy musí být srozumitelná a jednoznačná (srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222).“

174.     Z uvedeného judikátu tedy jednoznačně vyplývá, že veškeré úkony zadavatele, resp. postup zadavatele v rámci daného zadávacího řízení, musí být činěny tak, aby dostály zásadě transparentnosti. Transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem zejména takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně.

175.     Úřad dále obecně k § 36 odst. 3 zákona uvádí, že podle něj je zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a tyto poskytnout dodavatelům, a to buď v rámci zadávací dokumentace, případně následně v rámci vysvětlení zadávací dokumentace. Zadávací podmínky kromě umožnění vlastního rozhodnutí dodavatele, zda se zúčastní zadávacího řízení (podá nabídku) či nikoliv, musí být připraveny a formulovány v dostatečné míře podrobnosti, aby mohly být podány vzájemně srovnatelné nabídky. Uvedené ovšem neznamená, že by zadavatel musel detailně popsat veškeré jednotlivé aspekty zadávacího řízení (např. definovat obecně známé výrazy či odborné termíny) a procedury výběru dodavatele, pokud zadávací podmínky (jejich výklad) jsou odborně zdatnému dodavateli zřejmé. Zadavatel tedy zadávací podmínky vymezí v dostatečné míře podrobnosti, i když vychází z predikce dostatečné odborné úrovně dodavatelů. Pokud takovým požadavkům zadavatel vyhoví, nelze mu vytýkat, že by tímto přenášel odpovědnost za správnost zadávacích podmínek na dodavatele s argumentem, že měl zadávací podmínky vymezit s větší mírou podrobnosti. 

176.     Ve vztahuk § 116 odst. 3 zákona Úřad v obecné rovině uvádí, že zákon v tomto ustanovení stanoví základní a minimální požadavky na způsob vymezení jednotlivých kritérií kvality v zadávací dokumentaci. V první řadě musí být kritéria kvality vymezena takovým způsobem, aby nabídky mohly být podle těchto kritérií vzájemně porovnatelné. Zadavatel je povinen vymezit jednotlivá kritéria kvality dostatečně jednoznačným a srozumitelným způsobem a do takových podrobností, jež jsou nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení, a současně tak, aby každý z dodavatelů již předem přesně věděl, co bude předmětem hodnocení, jaké řešení je pro zadavatele v rámci stanovených kritérií kvality nejvhodnějším plněním a jakým způsobem budou zadavatelem nabídky v rámci stanovených kritérií kvality mezi sebou hodnoceny. Kritéria kvality nesmí umožňovat různý (rozdílný) výklad toho, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude zadavatel nabídky hodnotit. Druhým zákonným požadavkem na způsob vymezení kritérií kvality v zadávací dokumentaci je dle dotčeného odstavce 3 ověřitelnost naplnění kritérií kvality. Uvedený požadavek tak předem vylučuje taková kritéria kvality, která nejsou ze své povahy ověřitelná.

177.     Zadavatel v příloze č. 3 zadávací dokumentace stanovil, že nabídky budou hodnoceny dle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž tu bude hodnotit dle stanovených kritérií s požadovanou hodnotou (nejnižší x nejvyšší) a jim stanovené váhy v procentech.

178.     Zadavatel v příloze č. 3 zadávací dokumentace rovněž stanovil metodu hodnocení nabídek, a to tak, že:

„Výsledné pořadí nabídek bude stanoveno podle součtu bodového hodnocení (dále jen „BH“) BH= BH1 + BH2 + BH3 + BH4 + BH5 + BH6 + BH7 + BH8 + BH9+BH10, kde nejvýhodnější je nabídka s nejvyšší hodnotou BH.

Výpočet jednotlivých BH bude proveden podle následujícího postupu a ve výpočtu se BHi bude zaokrouhlovat na dvě desetinná místa.

Vzorec pro výpočet požadované nejnižší hodnoty: BHi = (a/b)*V

Vzorec pro výpočet požadované nejvyšší hodnoty: BHi = (b/a)*V

Kde        a – nejlepší hodnota parametru ze všech nabídek

b – hodnota posuzované nabídky

V – váha kritéria v %, kdy pro výpočet je váha kritéria v % převedena na body, tzn. např. 2,4 % = 2,4 bodů, 12 % = 12 bodů.

Při rovnosti BH u dvou nebo více nabídek bude lépe hodnocena nabídka s návrhem na delší dobu záruky za jakost.“

179.     V příloze č. 3 zadávací dokumentace v části B. „Payload“ v případě dílčího kritéria hodnocení „Senzory“ je stanoveno, že bude u předmětných schopností (obsažených ve výčtu) „sledována poměrově nejvyšší hodnota v součtu (nejvyšší hodnota=nejlepší), maximálně lze získat 12,6 bodů“. Obdobně pak v případě dílčího kritéria hodnocení „Ostatní užitečné zatížení“ je stanoveno, že bude u předmětných schopností (obsažených ve výčtu) „sledována poměrově nejvyšší hodnota v součtu (nejvyšší hodnota=nejlepší), maximálně lze získat 5,4 bodů“.

180.     Zadavatel ve vysvětlení ZD I objasnil, že „[p]okud dodavatel nabídne schopnost SAR senzoru, obdrží v rámci hodnocení nabídek 1 bod v souladu s přílohou č. 3 ZD. Dosah a přesnost detekce nebo jiné parametry nebudou hodnoceny“, dále pak také „Pokud senzor v souladu s přílohou č. 3 ZD nabízí schopnost laserového ozařovače/ukazovátka a laserového dálkoměru, bude hodnocen 1 bodem. Pokud dodavatel nabízí schopnost laserového značkovače cílů (LD), bude hodnocen dalším 1 bodem.“, „Minimální požadavek je EO/IR (MWIR nebo LWIR). Specifický požadavek, který bude hodnocen + 1 bodem, je schopnost SWIR.“ a k zadávací podmínce „Text: Senzor EO v rozlišení minimálně 1080×720p, level zoom minimálně 180ד, „Pokud jde o EO senzor, je pro zadavatele přijatelné rozlišení minimálně 960×720p – toto rozlišení bude hodnoceno 1 bodem. Při rozlišení EO senzoru 1280×720p – přidělí zadavatel v rámci hodnocení v souladu s přílohou č. 3 ZD 2 body.“

181.     Z přílohy č. 1 zadávací dokumentace vyplývá, senzorické vybavení musí splňovat následující parametry:

• „optoelektronický senzor (EO kamera) umožňující vedení průzkumu ve spektru viditelného světla. Rozlišení senzoru minimálně 1280*720p;
• infračervený senzor (pracující v části spektra MWIR, SWIR) umožňující vedení průzkumu za zhoršených světelných podmínek. Rozlišení senzoru minimálně 640*480p;
• integrace EO/IR senzorů do elektronicky stabilizovaného gimbalu (s LP/LS), včetně EO/IR senzoru v elektronicky stabilizovaném gimbalu (s LD) se schopností přesného koncového navedení munice na cíl (LD);
• rozlišovací schopnost EO/IR senzoru na úrovni 7 až 8 dle STANAG 7194;
• senzor pracující za každého počasí v několika snímacích režimech včetně režimu SAR/MTI;
• senzor se schopností elektromagnetického sledování s rozsahem 30-6000 MHz, je-li dodáván.“

182.     Z uvedeného vyplývá, že zadavatel za každou uvedenou schopnost v rámci parametrů definovaných u dílčího kritéria hodnocení „Senzory“, kterou obsahuje řešení dodavatele, udělí jeden bod, přičemž požadavky na senzor EO v rozlišení 1280×720 p, senzor IR (MWIR) v rozlišení minimálně 640×480 p, senzor IR (SWIR) v rozlišení minimálně 640×480 p, laser Designator LD, Laser Pointer LP/Laser Spotter LS, a SAR s režimem MTI jsou podle přílohy č. 1 zadávací dokumentace mandatorní, jejichž nesplnění vede k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, ale schopnosti ESM – senzor průzkumu elektromagnetického spektra a senzory EO Wide FOV minimálně 1,8° a EO Wide FOV minimálně 0,8°, v případě požadavků na ohniskovou vzdálenost, jsou fakultativní, které mohou dodavatelům poskytnout bonusový bod.

183.     V případě parametrů u dílčího kritéria hodnocení „Ostatní užitečné zatížení“ zadavatel nevyvrací tvrzení navrhovatele a ve svém vyjádření potvrzuje, že všechny požadované schopnosti, tj. „schopnost retranslace senzorického datalinku v pásmech L a S“, „schopnost retranslace taktického datalinku vlnových forem TSM/ANW2C“, „modul komunikace s ATC“ a „SATCOM, popř. jiná alternativa“, jsou mandatorními požadavky, jejichž nesplnění vede k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Je tedy patrné, že řešení všech dodavatelů musí obsahovat všechny uvedené funkcionality, a proto fakticky musí dodavatelé získat plný počet bodů v dílčím kritériu hodnocení „Ostatní užitečné zatížení“, neboť v opačném případě by museli být vyloučeni ze zadávacího řízení.

184.     K vytýkané nejasnosti u funkcionalit „Letadlová radiová stanice“ a „SATCOM, popř. jiná alternativa“, tedy, že ze zadávací dokumentace není vůbec zřejmé, o jakou letadlovou radiovou stanici se má jednat, jaké parametry má splňovat, jakým normám musí odpovídat atd., a obdobně též u funkcionality SATCOM, Úřad uvádí následující.

185.     K funkcionalitě „SATCOM, popř. jiná alternativa“ se již Úřad vyjádřil výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, kdy se jedná o moduly datového spojení pro bezpilotní průzkumný systém využívající satelitní připojení, např. STARLINK k pořizovanému bezpilotnímu systému, kdy zadavatel uvedeným interpretuje BLOS schopnost spojení (Beyond Line of Sight), která může být zajištěna odpovídajícím modulem satelitní komunikace, přičemž dle Úřadu zadavatel svůj požadavek definoval v dostatečné míře.

186.     Zadavatel uvádí, že letadlová radiová stanice je definována v příloze č. 1 zadávací dokumentace jako „schopnost komunikace mezi pilotem operátorem a orgány ŘLP prostřednictvím BLUA (I. a II. letecké pásmo, s odskoky 8,33 kHz)“.

187.     Z přílohy č. 3 zadávací dokumentace vyplývá, že původní požadavek na „letadlovou rádiovou stanici“ byl vypuštěn a byl přejmenován na požadavek na „modul komunikace s ATC“.

188.     Z přílohy č. 1 zadávací dokumentace tedy vyplývá zcela konkrétní požadavek na schopnost komunikace prostřednictvím „BLUA“.

189.     Ve vysvětlení ZD I zadavatel definoval „BLUA“ následovně: »Jedná se o rádiový modul v „BL“, který může zprostředkovat přenos mezi operátorem a ATC«.

190.     Úřad tedy uvádí, že zadavatel dostatečně specifikoval, co rozumí pojmem „modul komunikace s ATC“, a to i ve spojení s vysvětlením ZD I.

191.     Na základě všeho výše uvedeného tak Úřad uzavírá, že, jelikož u posuzovaných kritérií hodnocení byla zadavatelem v zadávací dokumentaci, i v návaznosti na související vysvětlení zadávací dokumentace dostatečně jasně a srozumitelně popsána, resp. vysvětlena, metoda vyhodnocení nabídek v rámci těchto kritérií kvality, neshledal Úřad nedodržení zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, jak namítal navrhovatel. Úřad dále konstatuje, že v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí vyvodil, že si účastníci zadávacího řízení mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny, tedy že zadávací podmínky v namítané části byly stanoveny a poskytnuty dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pročež zadavatel nepřenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak v této souvislosti namítal s odkazem na § 36 odst. 3 zákona navrhovatel. Úřad tedy ani neshledal porušení § 116 odst. 3 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, jak v souvislosti s metodou vyhodnocení nabídek namítal navrhovatel, když v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí shledal, že zadavatel vymezil kritéria hodnocení tak, aby jejich naplnění bylo ověřitelné.

192.     S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha

2.      EXCALIBURINTERNATIONAL a.s., U Rustonky 714/1, 186 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy