číslo jednací: 01702/2026/163
spisová značka: R0164/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Horkovodní napáječ Bítešská, Západní brána – ul. Labská |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 15. 1. 2026 |
| Související rozhodnutí | 43782/2025/500 01702/2026/163 |
| Dokumenty |  2025_R0164.pdf 346 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0164/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-01702/2026/163 |
|
Brno 15. 1. 2026 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 21. 11. 2025 navrhovatelem
- HOCHTIEF CZ a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupenou na základě plné moci ze dne 1. 9. 2018 společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-43782/2025/500 ze dne 7. 11. 2025 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0693/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
• Teplárny Brno, a.s., IČO 46347534, se sídlem Okružní 828/25, 638 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 8. 2025 společností S - Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání sektorové veřejné zakázky „Horkovodní napáječ Bítešská, Západní brána – ul. Labská“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 3. 2025 pod ev. č. Z2025-015826, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 3. 2025 pod ev. č. 194987-2025, ve znění pozdější opravy,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0693/2025/VZ, č. j. ÚOHS-43782/2025/500 ze dne 7. 11. 2025
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel zahájil dne 25. 3. 2025 odesláním oznámení o zahájení otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky. Dne 19. 8. 2025 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o zrušení ZŘ“ nebo „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“)[1]. Zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení dle ustanovení § 170 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“)[2], neboť si tuto možnost vyhradil v zadávací dokumentaci předmětné sektorové veřejné zakázky.
2. Proti tomuto postupu podal navrhovatel dne 2. 9. 2025 námitky[3]. Zadavatel námitky navrhovatele v plném rozsahu odmítl[4]. Následně Úřad obdržel dne 19. 9. 2025 návrh[5] navrhovatele. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 ZZVZ ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.
3. Navrhovatel podaným návrhem brojil proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel v návrhu uvedl, že rozhodnutí o zrušení ZŘ je nezákonné, neboť zadavatelem tvrzené důvody jsou neopodstatněné a účelové. Zadavatel dle navrhovatele neprokázal existenci reálných a relevantních důvodů pro zrušení zadávacího řízení, a tudíž je rozhodnutí o zrušení ZŘ v rozporu se ZZVZ.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 7. 11. 2025 vydal Úřad napadené rozhodnutí[6], jehož výrokem návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel si možnost zrušit zadávací řízení dle § 170 ZZVZ v zadávací dokumentaci vyhradil, zrušení zadávacího řízení zadavatel transparentně odůvodnil v souladu s § 6 ZZVZ a důvod zrušení zadávacího řízení uvedený v rozhodnutí o zrušení má oporu v dokumentaci o zadávacím řízení. Úřad považoval za logické a přirozené, že zadavatel trval na koordinaci a časovém sladění realizace stavby horkovodního napáječe na ul. Jihlavské[7] (dále jen „stavba Jihlavská“) s úsekem SO 01 této veřejné zakázky, který zahrnuje napojení na stavbu Jihlavská, a zároveň se snažil z důvodu akutní potřeby zrealizovat zahájení prací v rámci úseku SO 01 nyní přezkoumávané veřejné zakázky v nejbližším možném termínu. Rozhodnutí o zrušení ZŘ tak nepředstavovalo dle Úřadu libovůli zadavatele, nýbrž se jednalo o důvod, který byl založen na objektivních skutečnostech. Úřad tedy neshledal, že by předmětné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo v rozporu se ZZVZ.
III. Námitky rozkladu
6. Dne 21. 11. 2025 obdržel Úřad rozklad[8] navrhovatele proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 7. 11. 2025. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl, v souladu s počítáním času dle § 40 správního řádu, na pondělí 24. 11. 2025. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.
7. Navrhovatel v rozkladu namítá, že se Úřad nedostatečně seznámil s obsahem zadávacích podmínek, když zcela opominul základní skutečnosti a nijak se k nim v napadeném rozhodnutí nevyjádřil. Zejména se dle navrhovatele jednalo o existenci čl. XIV. návrhu Smlouvy o dílo[9], který upravuje postup zadavatele v případě neúměrného prodloužení zadávacího řízení. Dále Úřad dle navrhovatele nezohlednil ani další významné skutečnosti, a to, že zadavatel nevyloučil pozdější realizaci veřejné zakázky, začátek stavebních prací v roce 2025 byl stanoven pouze jako předpokládaný, bez konkrétního či dokonce nepřekročitelného data, a že zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 15. 4. 2025[10] (dále jen „vysvětlení ZD“) potvrdil, že počítá s prodloužením realizace veřejné zakázky v důsledku nepříznivých klimatických podmínek v zimním období.
8. Důvodem zrušení zadávacího řízení byl dle navrhovatele fakt, že podal dne 8. 8. 2025 k Úřadu návrh proti svému vyloučení[11], přičemž zadavatel se tímto postupem snažil dosáhnout toho, aby správní řízení o vyloučení navrhovatele (vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0571/2025/VZ) bylo procesně zastaveno, čímž by zákonnost vyloučení navrhovatele zůstala nepřezkoumána.
9. Dále navrhovatel namítá, že Úřad se napadeným rozhodnutím podstatným způsobem odchýlil od dosavadní rozhodovací praxe, která důsledně uvádí, že zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku musí být vykládáno restriktivně.
10. Zadavatel navázal termíny dokončení jednotlivých částí veřejné zakázky na právní moc rozhodnutí o povolení stavebního záměru. Úřad se však ani nepokusil zjistit bližší informace o předmětném povolení stavebního záměru, což dle navrhovatele vyloučilo možnost přezkoumat, zda by vůbec mohlo v roce 2025 dojít k zahájení stavebních prací.
11. Dále navrhovatel namítá, že harmonogramy předložené účastníky zadávacího řízení v jejich nabídkách nemohou sloužit jako relevantní důkazy pro vyslovení oprávněnosti zrušení zadávacího řízení, neboť byly logicky koncipovány na základě předpokladů uvedených v zadávací dokumentaci, přičemž zadavatel počítal s následnou aktualizací před podpisem smlouvy o dílo podle skutečného zahájení realizace zakázky.
12. Zadavatel údajnou potřebu realizace části veřejné zakázky do konce roku 2025 začal dle navrhovatele tvrdit až v rozhodnutí o zrušení ZŘ. Dle navrhovatele ani z vysvětlení ZD nevyplývá potřeba dokončení žádného konkrétního plnění v roce 2025, přičemž zadavatel fakticky nevyloučil ani to, že by byla celá realizace posunuta až do roku 2026. Z výše uvedeného tak dle navrhovatele vyplývá, že tvrzení zadavatele ohledně nutné realizace části úseku SO 01 dříve, než dojde k dokončení povrchových vrstev vozovky v ulici Jihlavská, je nepravdivé.
13. Závěrem navrhovatel v rozkladu zmiňuje, že sám zadavatel ve vysvětlení ZD navrhl řešení pro případ, že by se realizace stavebních prací posunula do zimního období. Zároveň je dle navrhovatele potřeba si uvědomit, že napojení díla, které je předmětem veřejné zakázky na stavbu Jihlavská, bude provedeno „minimalisticky“, v jedné šachtě BH30. Z výše uvedeného je dle navrhovatele zřejmé, že závěry Úřadu v napadeném rozhodnutí jsou zcela nedůvodné a nemají oporu v dokumentaci o zadávacím řízení.
14. Navrhovatel je přesvědčen, že Úřad neposoudil šetřený případ správně a v souladu se ZZVZ, přičemž došlo rovněž k porušení zásad vedení správního řízení podle § 2 odst. 4 správního řádu a podle § 3 správního řádu.
Závěr rozkladu
15. Navrhovatel se domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
16. Dne 28. 11. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele.
17. Zadavatel zde uvádí, že ke zrušení zadávacího řízení přistoupil v souladu s § 170 ZZVZ, přičemž se jedná o možnost zrušení zadávacího řízení nad stanovenou škálu pro klasické veřejné zakázky. Zákon sice výslovně stanoví, že zadavatel musí svůj postup odůvodnit, nicméně na samotné odůvodnění neklade žádné požadavky.
18. Zadavatel dále uvádí, že okolnosti pro realizaci stavebních zakázek se mohou měnit, a to nejen při jejich realizaci, ale i v průběhu vlastního zadávacího řízení. V okamžiku, kdy navrhovatel podal návrh k Úřadu proti jeho vyloučení, bylo již zadavateli zřejmé, že se dostal do časové tísně s realizací části SO 01 veřejné zakázky v místě napojení na stavbu Jihlavská, když již nebylo možné zadávací řízení dokončit tak, aby mohla být potřebná část stavby realizována do konce roku 2025.
19. Zadavatel se také vyjadřuje k navrhovatelem odkazovaným dokumentům a skutečnostem, z nichž má údajně vyplývat, že zadavatel nevyloučil pozdější realizaci a dokončení veřejné zakázky jako celku. Toto však dle zadavatele nerozporuje potřebu realizovat úsek SO 01 do konce roku 2025. Navrhovatelem odkazované dokumenty a skutečnosti tak na důvodech zadavatele nic nemění a skutkový stav byl Úřadem dle zadavatele zjištěn správně.
20. Zároveň není dle zadavatele pravdou, že by zrušil zadávací řízení z toho důvodu, že by nechtěl nechat přezkoumat zákonnost vyloučení navrhovatele. Zadavatel je i nadále přesvědčen, že byl jeho postup v podobě vyloučení navrhovatele zcela souladný se zákonem a ke zrušení ZŘ přistoupil z toho důvodu, že zadávací řízení již nebylo možno realizovat dle jeho potřeb.
21. Závěrem zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
IV. Řízení o rozkladu
22. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
23. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.
V. K námitkám rozkladu
Obecně k výkladu § 170 ZZVZ
24. V nyní projednávaném případě si zadavatel v bodě 18.3. zadávací dokumentace, v souladu s § 170 ZZVZ, vyhradil právo zrušit zadávací řízení i bez naplnění důvodů podle § 127 ZZVZ. Základní a klíčovou otázkou posuzovaného případu proto je, zda následné rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podle zmíněného § 170 ZZVZ bylo učiněno v souladu s požadavky ZZVZ.
25. Obecně lze podotknout, že otázku zrušení zadávacího řízení evropská právní úprava obsažená ve směrnicích, konkrétně ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES a ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES, výslovně neupravuje, resp. ji nijak nelimituje, a to tím spíše ve vztahu k sektorovým veřejným zakázkám. Prostor pro eurokonformní výklad zde proto absentuje, přičemž podmínky pro zrušení zadávacího řízení tak jsou čistě národní úpravou. Nutno podotknout, že byť je rozhodující výklad úpravy přijaté vnitrostátním zákonodárcem, je možné přihlédnout i k judikatuře Soudního dvora Evropské Unie[12] uvědomující si neexistenci podrobných postupů pro zrušení zadávacího řízení ve výše uvedených směrnicích, i přesto na danou problematiku reagující obecnými závěry a tedy vztahující se k dané problematice zrušení zadávacího řízení.
26. U § 170 ZZVZ lze konstatovat, že se jedná o zvláštní ustanovení o možnosti zrušení zadávacího řízení pro zadavatele zadávající sektorové veřejné zakázky, a to i bez naplnění důvodů podle § 127 ZZVZ. Zákon zde zadavateli ukládá výslovně povinnost v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvést odůvodnění svého postupu. Žádné jiné podmínky však ustanovení § 170 ZZVZ neuvádí.
27. Komentářová literatura k příslušnému § 170 ZZVZ uvádí, že „[p]ři zadávání sektorové veřejné zakázky může zadavatel zrušit zadávací řízení i při nesplnění obecných důvodů pro zrušení zadávacího řízení podle § 127, jestliže si takovou možnost vyhradil v zadávací dokumentaci. V praxi se lze kupříkladu setkat s využitím tohoto institutu v rámci předem pevně stanovených termínů výluk (typicky v drážní dopravě, obdobně však může jít také o sezónní výluku v rámci teplárenství), kdy si zadavatel vyhradí možnost zrušit zadávací řízení v případech, kdy je z nastalých okolností zjevné, že sektorovou veřejnou zakázku v pevně stanoveném termínu nelze realizovat (například poptávaná náhradní autobusová doprava pro účely zajištění náhradní dopravy v průběhu železniční výluky).“[13]
28. Dále dle komentářové literatury „[k]omentované ustanovení rozšiřuje v případě sektorových veřejných zakázek škálu možností pro zrušení zadávacího řízení oproti klasickým veřejným zakázkám. Pokud si totiž zadavatel zadávající sektorovou veřejnou zakázku vyhradil v zadávací dokumentaci, tj. v písemných dokumentech sdělovaných nebo zpřístupňovaných účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6, možnost zrušení zadávacího řízení, pak je k tomuto oprávněn kdykoliv bez naplnění podmínek uvedených v § 127. (…) Pokud však zadavatel této možnosti využije a následně dojde ke zrušení zadávacího řízení, je pak povinen v oznámení o zrušení zadávacího řízení, které je zadavatel povinen odeslat do 30 dnů od vlastního zrušení (viz komentář k § 128), odůvodnit, proč se rozhodl zadávací řízení zrušit. Při odůvodňování může zadavatel samozřejmě využít důvody uvedené v § 127, tedy stejně jako v případě, pokud by uvedenou výhradu vůbec neučinil, nicméně důvodem mohou být i jiné skutečnosti, a to jak objektivní, tak i subjektivní povahy.“[14]
29. Z výše uvedeného lze dovodit, že je třeba určit jisté hranice mezi „běžným“ zrušením zadávacího řízení z důvodů uvedených v § 127 ZZVZ, zrušením zadávacího řízení v souladu s výhradou dle § 170 ZZVZ a nepochybně také mezi účelovým zrušením zadávacího řízení popírajícím smysl zadávání veřejných zakázek. Je nutné vzít v potaz také skutečnost, že ačkoli je zadavatel povinen zrušení zadávacího řízení učiněné na základě výhrady dle § 170 ZZVZ odůvodnit, zákon na obsah tohoto odůvodnění neklade žádné další specifické nároky. Ustanovení § 170 ZZVZ je formulováno poměrně vágně a obecně, čemuž musí odpovídat i jeho výklad. Zadavatel je tedy povinen uvést důvody zrušení zadávacího řízení, avšak nelze po něm spravedlivě požadovat více, než zákon výslovně stanoví. Pokud by se tak dělo, případný výše nastíněný „rozšiřující“ výklad tohoto ustanovení by vedl k popření samotného smyslu výhrady dle § 170 ZZVZ, neboť by ji činil fakticky nevyužitelnou. Uvedená výhrada má povahu formální podmínky, přičemž úloha Úřadu se v tomto kontextu omezuje na přezkum, zda se nejedná o zjevné obcházení zákona, resp. zda úkon v podobě zrušení zadávacího řízení nepopírá smysl zadávání veřejných zakázek.
30. Pro ilustraci lze uvést poněkud absurdní situaci, v níž by zadavatel uvedl v odůvodnění zrušení zadávacího řízení důvod, že nechtěl uzavřít smlouvu o plnění veřejné zakázky s konkrétním vybraným dodavatelem. V takovém případě by se však postup zadavatele jednoznačně jevil jako zjevné obcházení ZZVZ popírající smysl zadávání veřejné zakázky, přičemž by rozhodně nebyl oprávněný a nebyl by ani v souladu s ustanovením § 170 ZZVZ.
31. Shrneme-li výše uvedené, ustanovení § 170 ZZVZ je třeba vykládat tak, že Úřad v těchto případech nepřezkoumává „správnost“ či „vhodnost“ rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení v materiálním smyslu, nýbrž toliko to, zda tento postup nepředstavuje zjevné obcházení zákona a zda nepopírá základní smysl a účel zadávání veřejných zakázek.
32. Hranice přezkumu je tedy vymezena požadavkem, aby uvedené důvody zrušení nebyly svévolné, diskriminační či účelově zaměřené k popření základních principů zadávání veřejných zakázek. Důvody zrušení mohou být, v souladu s komentářovou literaturou, jak objektivní, tak i subjektivní povahy, avšak nesmí být založeny na pouhé neochotě zadavatele uzavřít smlouvu s konkrétním vybraným dodavatelem.
33. Současně platí, že při aplikaci § 170 ZZVZ není nezbytné, aby byly naplněny některé z konkrétních důvodů zrušení zadávacího řízení vymezených v § 127 ZZVZ. Rozhodující je, zda zrušení zadávacího řízení jako celek respektuje smysl zadávacího procesu a nepůsobí jako prostředek k jeho faktickému popření.
Přezkum konkrétních důvodů zrušení zadávacího řízení
34. V nyní projednávaném případě zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ uvedl taktéž jeho odůvodnění. V něm mimo jiné konstatoval, že napojení nyní šetřené veřejné zakázky na stavbu Jihlavská musí být dokončeno tak, aby povrchy vozovky pro obnovení dopravy v ulici Jihlavská byly dokončeny do konce roku 2025. Po dokončení povrchů bude totiž komunikace v záruční době a stavební zásahy do vozovky nebudou možné. Realizace dílčí části SO 01 nyní projednávané veřejné zakázky by tak měla být zrealizována dříve, než dojde k dokončení povrchových vrstev vozovky v ulici Jihlavská. Realizace ostatních úseků zadávané veřejné zakázky není v časové tísni a lze ji dle zadavatele odložit do let 2026-2027. Zadavatel tedy jednal ve snaze rozdělit předmět zadávané veřejné zakázky tak, aby mohl samostatně zadat dílčí část (konkrétně úsek SO 01) a následně pak zadat zbývající část původního předmětu plnění, neboť s ohledem na aktuální stav zadávané veřejné zakázky, která byla napadena návrhem, již věděl, že zadávací řízení nebude možné dokončit včas. Zároveň zadavatel uvedl, že bez zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku nemůže potřebný úsek zadat samostatně, neboť mu zákon neumožňuje zahájit nové zadávací řízení se stejným nebo částečně stejným předmětem, pokud předchozí zadávací řízení ještě není právně ukončené.
35. Úřad dané odůvodnění zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku přezkoumal z hlediska jeho oprávněnosti ve smyslu jeho věcné podstaty, a to zejména z důvodu, aby vyloučil, zda se nejedná o důvod svévolný, zjevně neopodstatněný či účelový. Dále Úřad zkoumal, zda lze v zadávací dokumentaci nalézt důkazy, které objektivně podporují tvrzení zadavatele pro učinění závěru o relevantnosti odůvodnění uvedeného v rozhodnutí o zrušení ZŘ. Závěrem Úřad zkonstatoval, že zadavatelem uvedené důvody zrušení zadávacího řízení nepředstavovaly libovůli zadavatele, byly založeny na objektivních skutečnostech, měly oporu v zadávací dokumentaci a byly stanoveny jednoznačně a srozumitelně.
36. Jak již bylo konstatováno výše, zákonnost zrušení zadávacího řízení dle § 170 ZZVZ, resp. zákonnost naplnění podmínek pro zrušení zadávacího řízení dle § 170 ZZVZ je třeba posuzovat bez nutnosti přezkumu „správnosti“ či „vhodnosti“ odůvodnění takového rozhodnutí zadavatele v materiálním smyslu, neboť v takovém případě při ověřování oprávněnosti důvodů zrušení ZŘ v sektorové veřejné zakázce by byla fakticky popřena daná výjimka zrušení zadávacího řízení. Přezkum je tedy potřeba omezit výhradně na posouzení, zda zvolené odůvodnění, resp. zvolený postup nepředstavoval zjevné obcházení ZZVZ, tedy nepopíral základní smysl a účel zadávání veřejných zakázek.
37. Na tomto místě lze konstatovat, že Úřad v rámci přezkumu zákonnosti zrušení zadávacího řízení v nyní projednávaném případě postupoval přísněji, než bylo nezbytné. I při aplikaci této přísnější optiky však dospěl k závěru, že zrušení zadávacího řízení podle § 170 ZZVZ proběhlo v mezích zákona. Zvolený rozsah přezkumu tak neměl vliv na správnost výsledného závěru o zákonnosti postupu zadavatele.
38. S ohledem na odůvodnění uvedené zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení lze konstatovat, že zadavatel k tomuto kroku přistoupil v situaci, kdy již bylo vzhledem k nastalým okolnostem (podání návrhu k Úřadu) zřejmé, že sektorovou veřejnou zakázku, resp. alespoň její část SO 01, nebude možné v daném termínu realizovat. Z předloženého odůvodnění zároveň nevyplývá, že by zamýšlený další postup zadavatele směřoval ke zjevnému obcházení ZZVZ či k popření smyslu a účelu zadávání veřejných zakázek. Zadavatel naopak deklaroval svůj úmysl zadat část předmětu veřejné zakázky z důvodu časové tísně v samostatném zadávacím řízení (pravděpodobně tedy v jiném druhu zadávacího řízení, než byla zadávána nyní projednávaná veřejná zakázka), zatímco zbývající část plnění hodlal zadat standardním způsobem opět v „otevřenějším“ druhu zadávacího řízení. Takové odůvodnění lze, i s přihlédnutím k výše nastíněným závěrům komentářové literatury k § 170 ZZVZ, považovat za dostačující a nepředstavující zjevné obcházení ZZVZ ani nepopírající základní smysl a účel zadávání veřejných zakázek.
39. Lze tedy konstatovat, že zadavatel měl dle § 170 ZZVZ povinnost uvést v oznámení o zrušení zadávacího řízení odůvodnění, což učinil, přičemž toto odůvodnění nepůsobí jako zjevné obcházení ZZVZ a nepopírá smysl zadávání veřejných zakázek. S ohledem na výše uvedené shledávám předmětné zrušení zadávacího řízení dle § 170 ZZVZ za správné a zákonné.
Ke konkrétním námitkám navrhovatele
40. Navrhovatel v rozkladu odkazuje na existenci čl. XIV. návrhu smlouvy o dílo (upravující postup zadavatele v případě neúměrného prodloužení zadávacího řízení) a zároveň namítá liknavost Úřadu při zjišťování bližších informací o povolení stavebního záměru k možnému zahájení stavby již v roce 2025. K namítaným skutečnostem navrhovatel uvádí, že se jimi Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí nezabýval, přestože podle jeho názoru byly relevantní pro řádné posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení zadavatelem.
41. K této námitce je namístě opětovně odkázat na obecnou část věnovanou výkladu § 170 ZZVZ. Jak již bylo uvedeno výše, není nezbytné přezkoumávat, zda důvody zrušení zadávacího řízení byly v nyní projednávané věci objektivní, opodstatněné a měly oporu v zadávací dokumentaci. Základní podmínkou pro zrušení zadávacího řízení podle § 170 ZZVZ je vyhrazení si této možnosti v zadávací dokumentaci a posouzení odůvodnění tohoto kroku z hlediska toho, zda nedošlo k popření smyslu zadávání veřejné zakázky. Jak bylo taktéž dovozeno v předchozí části odůvodnění tohoto rozhodnutí, pro tento přezkum Úřadu postačovaly informace uvedené v rozhodnutí o zrušení ZŘ, neboť byly srozumitelně a jasně deklarovány, přičemž nevyvstala pochybnost o libovůli zadavatele zjevně se příčící procesu zadávání veřejné zakázky. V tomto ohledu tedy nebylo nutné zjišťovat, co je či není obsahem návrhu smlouvy o dílo, či zda již došlo k povolení stavebního záměru, neboť zjištěné závěry by neměly na rozhodnutí o zákonnosti zrušení ZŘ vliv.
42. Úmyslem zákonodárce v případě výhrady dle § 170 ZZVZ bylo u sektorových veřejných zakázek rozšíření možnosti zrušení zadávacího řízení, a to nad rámec taxativních důvodů „běžného“ zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 127 ZZVZ. Pokud přitom důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nepopírají smysl a účel zadávání veřejných zakázek (jak bylo ostatně dovozeno výše), není namístě se daným odůvodněním zadavatele zabývat hlouběji, tím spíš zkoumat, zda zadavatel v návrhu smlouvy výslovně upravil postup pro případ prodloužení zadávacího řízení, či zda již došlo k vydání povolení stavebního záměru.
43. V daném případě Úřad postupoval správně, když se nadbytečně nezabýval čl. XIV. návrhu smlouvy o dílo a nezjišťoval konkrétnější informace o povolení stavebního záměru, neboť tyto by pro nyní projednávanou problematiku nebyly podstatné. Na základě výše uvedeného tento okruh námitek navrhovatele neshledávám důvodným.
44. Dále navrhovatel v rozkladu uvádí, že důvodem zrušení zadávacího řízení byla pouze snaha zadavatele vyhnout se řádnému přezkumu vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0571/2025/VZ.
45. Tuto námitku vznesl navrhovatel již v návrhu a Úřad se k ní vyjádřil v bodech 84 a 85 odůvodnění napadeného rozhodnutí, když uvedl, že přezkum rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení je předmětem správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0571/2025/VZ, přičemž tento úkon nelze spojovat s otázkou zákonnosti zrušení zadávacího řízení.
46. V rámci nyní projednávaného případu lze částečně souhlasit s navrhovatelem, že důvodem zrušení zadávacího řízení bylo, jak ostatně uvedl sám zadavatel, podání návrhu na přezkum vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Nelze však prokázat, že by se jednalo o snahu vyhnout se samotnému přezkumu zákonnosti vyloučení navrhovatele, nýbrž o reakci na časové důsledky vyplývající z návrhu podaného k Úřadu, které vedly k významnému prodloužení zadávacího řízení. Zadávací řízení na nyní projednávanou veřejnou zakázku se tak v důsledku podaného návrhu dostalo do časové tísně, když potřeba technické a časové koordinace části SO 01 veřejné zakázky a stavby Jihlavská zapříčinila následný postup zadavatele v podobě zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, což se jeví jako důvod logický a vycházející ze skutkových zjištění. Nelze tedy přisvědčit názoru navrhovatele, že by zadavatel tímto svým krokem úmyslně obcházel přezkum zákonnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, nýbrž byl nucen pouze reagovat na nastalou situaci, kterou se snažil zrušením zadávacího řízení vyřešit. V důsledku pak nic nebrání navrhovateli se do následných zadávacích řízení, jež budou zcela jistě vypsány na daný předmět veřejné zakázky, opětovně přihlásit. Námitka navrhovatele je tedy v tomto směru nepodložená a spekulativní, přičemž nezbývá než souhlasit s Úřadem, že se nejedná ze strany navrhovatele o relevantní právní argument, ale spíše o subjektivní domněnku. Z těchto důvodů námitku navrhovatele neshledávám důvodnou.
47. Navrhovatel v rozkladu dále uvádí, že se Úřad napadeným rozhodnutím podstatným způsobem odchýlil od dosavadní rozhodovací praxe, která uvádí, že zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku musí být vykládáno restriktivně. K tomu odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 30 Af 52/2015 ze dne 27. 7. 2017 (dále jen „odkazovaný rozsudek“).
48. V rámci odkazovaného rozsudku je nutné uvést, že tento se zabýval zrušením zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přičemž se jednalo o úpravu obdobnou současnému § 127 ZZVZ, tedy vymezení zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení bez libovůle zadavatele. V nyní projednávaném případě však nedošlo ke zrušení zadávacího řízení z taxativně vymezených zákonných důvodů uvedených v § 127 ZZVZ, nýbrž na základě ustanovení § 170 ZZVZ vztahujícího se k sektorovým veřejným zakázkám, které (jak bylo dovozeno i výše) dává zadavateli „benevolentnější“ možnost zrušit zadávací řízení na veřejnou zakázku. Dále odkazuji v podrobnostech na výše uvedený obecný výklad k § 170 ZZVZ.
49. Lze tedy konstatovat, že odkazovaný rozsudek nedopadá svými závěry na nyní projednávaný případ, když se týká odlišné koncepce zrušení zadávacího řízení. Ani námitku týkající se podstatného odchýlení od dosavadní rozhodovací praxe tedy neshledávám důvodnou.
50. Poslední okruh námitek rozkladu tvoří námitky snažící se vyvrátit skutečnost uvedenou Úřadem v napadeném rozhodnutí, tedy, že důvody rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ mají oporu v zadávací dokumentaci. Námitky navrhovatele v tomto směru se týkají zpochybnění harmonogramů prací předložených účastníky zadávacího řízení a vysvětlení ZD (v rámci níž údajně nedošlo k vyloučení pozdější realizace veřejné zakázky), jakožto relevantních důkazů pro vyslovení oprávněnosti zrušení ZŘ.
51. Úřad se oběma druhy dokumentů zabýval v bodech 75 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí, když v obou případech konstatoval, že odůvodnění rozhodnutí o zrušení ZŘ odpovídá tomu, co zadavatel k předpokládanému termínu dokončení části SO 01 plnění dříve uvedl ve vysvětlení zadávací dokumentace, i tomu, s jakými termíny výslovně kalkulovala rovněž většina účastníků zadávacího řízení.
52. Jak však bylo uvedeno výše, Úřad v rámci přezkumu zákonnosti zrušení zadávacího řízení v nyní projednávaném případě postupoval přísněji, než bylo nutné. Obecně nebylo nezbytné zkoumat, zda zrušení zadávacího řízení mělo oporu v zadávací dokumentaci, neboť důvody pro takový postup zadavatele mohly vzniknout až v průběhu zadávacího řízení, a to nezávisle na původním nastavení zadávacích podmínek. I přesto, že se ztotožňuji s posouzením Úřadu v projednávané věci, má toto konstatování pouze povahu úvahy nad rámec rozhodných závěrů o zákonnosti postupu zadavatele. V nyní projednávaném případě tedy nebylo rozhodné, zda odůvodnění zrušení zadávacího řízení nacházelo oporu v zadávací dokumentaci, jelikož i bez splnění této podmínky by zrušení zadávacího řízení obstálo z hlediska zákonnosti.
53. S ohledem na výše uvedené námitky rozkladu, zpochybňující oporu odůvodnění zrušení ZŘ v zadávací dokumentaci, neshledávám důvodnými.
VI. Závěr
54. Závěrem považuji za vhodné uvést, že úmyslem zákonodárce bylo v případě sektorových zadavatelů rozvolnit podmínky pro zrušení zadávacího řízení. Argumentace obsažená v rozkladu však směřuje k výkladu, jako by zadavatel musel naplnit podmínky srovnatelné s důvody podle § 127 ZZVZ, což neodpovídá systematice ani smyslu úpravy obsažené v § 170 ZZVZ.
55. Po posouzení, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení v souladu se ZZVZ, jsem
na základě výše uvedeného shledal, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. S – Invest CZ s.r.o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno
2. INDOC s.r.o., U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 16.
[2] Pozn. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[3] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 21.
[4] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 22.
[5] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 1.
[6] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 34.
[7] Probíhající stavba „Horkovodní napáječ ul. Jihlavská (Uzbecká – Západní brána)“
[8] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 35.
[9] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 15.
[10] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 26.
[11] Přezkum zákonnosti vyloučení navrhovatele je veden u Úřadu pod sp. zn. ÚOHS-S0571/2025/VZ, přičemž v tuto chvíli je v dané věci přerušeno správní řízení o rozkladu (ÚOHS-R0124/2025/VZ).
[12] Viz rozsudek SDEU C-244/02, ze dne 16. 10. 2003, Kauppatalo Hansel Oy a rozsudek SDEU C-92/00, ze dne 18. 6. 2002, Hospital Ingenieure.
[13] JELÍNEK, K., DĚDEK, V., ŠLESINGER, J., STAŇO, R. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Praktický komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-12-22]. ASPI_ID KO134_p12016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.
[14] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-12-22]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.