číslo jednací: 02550/2026/162
spisová značka: R0124/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Horkovodní napáječ Bítešská, Západní brána – ul. Labská |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 22. 1. 2026 |
| Související rozhodnutí | 31731/2025/500 02550/2026/162 |
| Dokumenty |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0124/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-02550/2026/162 |
|
Brno 21. 1. 2026 |
V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 2. 9. 2025
navrhovatelem –
- HOCHTIEF CZ a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 1. 9. 2018 společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0571/2025/VZ, č. j. ÚOHS-31731/2025/500, ze dne 21. 8. 2025, vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Teplárny Brno, a.s., IČO 46347534, se sídlem Okružní 828/25, 638 00 Brno, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 14. 8. 2025 společností S - Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Horkovodní napáječ Bítešská, Západní brána – ul. Labská“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 3. 2025 pod ev. č. Z2025-015826, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 3. 2025 pod ev. č. 194987-2025, ve znění pozdější opravy,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0571/2025/VZ, č. j. ÚOHS-31731/2025/500, ze dne 21. 8. 2025,
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel zahájil dne 25. 3. 2025 otevřené zadávací řízení na sektorovou veřejnou zakázku.
2. Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení, které mu dle tvrzení uvedených v návrhu bylo oznámeno 9. 7. 2025, (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), a to z důvodů dle § 48 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“).
3. Úřad obdržel dne 8. 8. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).
4. Dne 20. 8. 2025 obdržel Úřad od zadavatele sdělení, že dne 19. 8. 2025 zadavatel rozhodl o zrušení předmětného zadávacího řízení na veřejnou zakázku podle § 170 zákona, neboť si dle § 127 zákona vyhradil možnost zrušení zadávacího řízení v zadávací dokumentaci.
II. Napadené rozhodnutí
5. Dne 21. 8. 2025 vydal Úřad napadené rozhodnutí, jehož výrokem správní řízení podle ustanovení § 257 písm. g) zákona usnesením zastavil, neboť zadavatel rozhodnutím ze dne 19. 8. 2025 zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.
6. Úřad poznamenal, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval.
III. Rozklad navrhovatele
7. Dne 2. 9. 2025 podal navrhovatel Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo všem účastníkům doručeno dne 21. 8. 2025. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
8. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel nezákonně a bezdůvodně vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení i přes to, že prokázal splnění kvalifikace a předložil nejnižší nabídkovou cenu. Dále dle navrhovatele zadavatel nedodržel postup stanovený v § 170 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, a to zejména zásadou transparentnosti, když zadavatel zrušil zadávací řízení, ačkoliv se v jeho průběhu nevyskytly relevantní důvody, které by zadavatele opravňovaly ke zrušení zadávacího řízení. Tyto důvody, o něž zrušení zadavatel opírá, jsou dle navrhovatele neopodstatněné a účelové. Navrhovatel je názoru, že usnesení neodpovídá okolnostem daného případu a je věcně i právně vadné. K zastavení správního řízení dle § 257 písm. g) zákona tedy došlo dle navrhovatele nezákonně a navrhovatel se domáhá, aby Úřad věc zrušil a vrátil Úřadu k novému projednání, případně, aby řízení přerušil do doby, než budou vyřízeny opravné prostředky uplatněné proti Rozhodnutí o zrušení.
9. Navrhovatel nejprve popisuje své vyloučení ze zadávacího řízení, kdy od zadavatele obdržel žádost o objasnění nebo doplnění údajů a dokladů podle § 46 zákona, na kterou ve stanovené lhůtě odpovídajícím způsobem reagoval. Následně bylo navrhovateli doručeno oznámení rozhodnutí zadavatele o jeho předmětném vyloučení.
10. Navrhovatel tvrdí, že důvody jeho vyloučení ze zadávacího řízení jsou „vyfabulované“, jelikož prokázal splnění kvalifikace i nad rámec požadavků zadavatele v zadávacích podmínkách a předložil nejnižší nabídkovou cenu. Sporná informace dle zadavatele měla nastat ohledně třetí referenční zakázky dokládané navrhovatelem „navíc“, když zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval pouze dvě tyto reference.
11. Dále navrhovatel namítá, že následné zrušení zadávacího řízení zadavatelem nebylo v souladu se zákonem, jelikož jediný důvod pro zrušení zadávacího řízení byl zadavatelův záměr neuzavřít s navrhovatelem smlouvu a jeho rozhodnutí, „že Navrhovateli Veřejnou zakázku za žádnou cenu nezadá“ s tím, že zadavatel raději zrušil zadávací řízení v tu chvíli, kdy hrozilo zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele Úřadem.
12. Navrhovatel nepopírá ustanovení § 257 písm. g) zákona, tedy že Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení. Nicméně dle navrhovatele zákon nemá poskytovat ochranu subjektům, kteří postupují v rozporu s jeho ustanoveními. Navrhovatel popisuje svoji úvahu tak, že vyčerpal všechny prostředky obrany, a pokud bude správní řízení pravomocně zastaveno, účel tohoto návrhu bude zmařen. Navrhovatel se nedočká své ochrany a jeho účastenství v zadávacím řízení zanikne. Argumentuje i oslabením případného nároku na náhradu škody, a pokud by Úřad shledal rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nezákonným a zrušil jej, navrhovatel zůstane bez prostředků ochrany, jelikož již nebude účastníkem zadávacího řízení.
13. Navrhovatel vytýká Úřadu, že se zastavením správního řízení nepočkal do okamžiku, než bude jisté, že nebyly podány námitky.
14. Navrhovatel připomíná výklad § 257 písm. g) zákona dle odborné literatury,[1] která uvádí, že „by měl ÚOHS minimálně zvážit možnost zastavení správního řízení až v okamžiku, kdy bude zrušení zadávacího řízení konečné a platné,“ v souvislosti s rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0060/2025/VZ ze dne 11. 6. 2025. V uvedeném rozhodnutí bylo naplnění důvodu pro zastavení dle § 257 písm. g) zákona shledáno teprve poté, co bylo ověřeno, že proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení nebyly podány námitky, a zrušení zadávacího řízení tak nabylo konečné povahy. V daném případě bylo důležité, že objektivně nebylo možno dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, neboť po definitivním zrušení zadávacího řízení již nelze uložit nápravné opatření ve vztahu k přezkoumávaným úkonům zadavatele. Navrhovatel tvrdí opak, a to, že v projednávaném správním řízení nelze objektivně uzavřít, že by již v budoucnu nebylo možné dosáhnout cíle, ke kterému návrh směroval, tedy zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele, jelikož navrhovatel podal proti zrušení zadávacího řízení námitky a je připraven podat i návrh k Úřadu po pravděpodobném odmítnutí námitek zadavatelem.
15. Z toho důvodu navrhovatel konstatuje, že zastavení zadávacího řízení bylo předčasné, jelikož není neměnné a definitivní, o čemž svědčí i skutečnost, že navrhovatel podal námitky proti zastavení zadávacího řízení.
Závěr rozkladu
16. Navrhovatel se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání, eventuálně přerušení řízení do doby, než budou vyřízeny opravné prostředky uplatněné proti zrušení zadávacího řízení.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
17. Dne 10. 9. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele. Navrhovatel dle zadavatele neuvádí v rozkladu žádnou argumentaci, jež by ovlivňovala závěry napadeného rozhodnutí.
18. Zadavatel zdůrazňuje, že navrhovatele vyloučil z důvodů uvedených v § 48 odst. 2 písm. c) zákona v návaznosti na § 48 odst. 8 zákona. Dále zdůrazňuje, že zadal sektorovou veřejnou zakázku a vyhradil si zrušení ZŘ podle § 170 zákona v zadávací dokumentaci, a to vč. povinnosti odůvodnění, jež bylo řádné.
19. K otázce zákonnosti zastavení řízení se zadavatel nevyjádřil (srov. str. 3, bod C) vyjádření s tím, že procesní postup je věcí Úřadu.
IV. Řízení o rozkladu
20. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
21. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise, přičemž byl přijat následující závěr.
22. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného rozhodnutí.
V. Přerušení a pokračování v řízení
23. Správní řízení o rozkladu navrhovatele bylo usnesením ze dne 2. 10. 2025 sp. zn. ÚOHS-R0124/2025/VZ, č. j. ÚOHS-37764/2025/162 přerušeno do doby pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0693/2025/VZ, jehož předmětem je posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení.
24. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0693/2025/VZ bylo dne 15. 1. 2026 pravomocně ukončeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0164/2025/VZ ze dne 15. 1. 2026, č. j. ÚOHS-01702/2026/163, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí č. j. ÚOHS-43782/2025/500 ze dne 7. 11. 2025, jímž byl zamítnut návrh podaný navrhovatelem proti zrušení zadávacího řízení.
25. Dne 19. 1. 2026 bylo oběma účastníkům řízení o rozkladu navrhovatele oznámeno jeho pokračování.
VI. K námitkám rozkladu
26. Spornou otázkou v aktuálně šetřené věci je, zda Úřad postupoval správně, když správní řízení zastavil podle § 257 písm. g) zákona. Navrhovatel v podstatě tvrdí, že Úřad nemohl správní řízení zastavit před ukončením zadávacího řízení ve smyslu § 51 zákona. Navrhovatel požadoval, aby Úřad věc zrušil a vrátil zpět k projednání či věc přerušil do doby pravomocného rozhodnutí o zákonnosti zrušení zadávacího řízení.
27. Zákon v této otázce hovoří jasně. Dle § 257 písm. g) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení. Mezi zrušením a ukončením zadávacího řízení je třeba striktně rozlišovat. Zrušení zadávacího řízení je opatřením, o kterém rozhoduje buď sám zadavatel, nebo případně Úřad. Ukončení zadávacího řízení je potom právním následkem, který nastává v závislosti na zrušení zadávacího řízení (viz § 51 odst. 2 zákona). Zákon tedy stanoví, že má být správní řízení zastaveno již v závislosti na zrušení zadávacího řízení, nikoliv až v závislosti na jeho ukončení. V tomto smyslu Úřad rozhodl v souladu se zákonem. Námitka nezákonnosti napadeného usnesení je tedy nedůvodná.
28. Shodný výklad ohledně zastavení správního řízení dle § 257 písm. g) zákona dokládá i odborná literatura, která říká, že „V tomto případě se jedná o jeden z případů, který dle předchozí právní úpravy způsoboval bezpředmětnost podaného návrhu a ÚOHS z toho důvodu přistupoval k zastavení správního řízení dle § 66 odst. 1 písm. g) spr. řádu. ÚOHS tedy zastaví správní řízení, pokud zadavatel zrušil zadávací řízení.“ (tučné zvýraznění doplněno).[2]
29. Naproti tomu lze souhlasit s navrhovatelem v tom, že kdyby správní řízení o návrhu podaném proti vyloučení navrhovatele bylo pravomocně zastaveno dříve, než by byla projednána otázka zákonnosti zrušení zadávacího řízení, mohlo by se stát, že by zrušení zadávacího řízení bylo shledáno nezákonným a navrhovatel by se přezkumu svého vyloučení již nedomohl. Z toho důvodu je v souladu s principem dobré správy v každém správním řízení, kde taková situace nastane, nutno vážit, jaký procesní postup zvolit, aby k tomu nedošlo.
30. V nynějším případě bylo správní řízení zastavováno v první instanci. To znamená, že právní moc usnesení o zastavení řízení, mohl navrhovatel oddálit tím, že by podal rozklad, což také učinil. Předseda Úřadu navrhovateli následně vyhověl a řízení přerušil do doby skončení správního řízení o zákonnosti zrušení zadávacího řízení. Práva navrhovatele tedy krácena nebyla.
31. S tím souvisí i námitka navrhovatele ohledně výkladu odborné literatury § 257 písm. g) zákona, která uvádí, že by měl Úřad minimálně zvážit možnost zastavení správního řízení až v okamžiku, kdy bude zrušení zadávacího řízení konečné a platné. Tím, že předseda Úřadu přerušil řízení o rozkladu, tomuto požadavku dostál.
32. S ohledem na to, že Úřad v otázce zrušení zadávacího řízení již rozhodl meritorně, a to tak, že zrušení zadávacího řízení bylo shledáno zákonným, lze již nyní bez dalšího konstatovat, že další přezkum vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení již postrádá smyslu, neboť zadávací řízení bylo ukončeno ve smyslu § 51 odst. 2 písm. c) zákona.
33. Ve smyslu § 51 zákona má okamžik ukončení zadávacího řízení zásadní význam pro práva a povinnosti účastníků zadávacího řízení, které ukončením zanikají. Lze tedy konstatovat, že nemá smysl pokračovat v přezkumu úkonů zadavatele, protože v ukončeném zadávacím řízení už nelze uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem. Otázka existence zadávacího řízení předchází samotnému posouzení vyloučení z předmětného zadávacího řízení. Účelem navrhovatelova podání bylo brojit proti vyloučení ze zadávacího řízení, které bylo však zrušeno a ukončeno. Tím odpadá účel, pro který navrhovatel návrh podal, a to zvrátit své vyloučení a stát se vybraným dodavatelem.
34. Lze tedy shrnout, že Úřad správní řízení ve věci vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zastavil v souladu se zákonem, přičemž důvod tohoto zastavení neodpadl ani v důsledku následně vedeného správního řízení.
35. Námitkami rozkladu navrhovatele ohledně zákonnosti jeho vyloučení ze zadávacího řízení se již nelze z důvodu procesní ekonomie zabývat, neboť pokud došlo k ukončení zadávacího řízení, nevedlo by to ke změně jeho právního postavení či k obnově jeho účasti v zadávacím řízení.
VII. Závěr
36. Z výše uvedených důvodů je třeba uzavřít, že napadené rozhodnutí je správné a zákonné, neboť zrušení zadávacího řízení bylo shledáno zákonným a posouzení důvodnosti vyloučení navrhovatele se stalo bezpředmětným.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. S - Invest CZ s.r.o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno
2. INDOC s.r.o., U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1504-1505
[2] Komentář Podešva, V., Sommer, L., Votrubec, J., Flaškár, M., Harnach, J., Měkota, J., Janoušek, M.: „Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář, Wolters Kluwer ČR, 2016, str. 938


