číslo jednací: 42538/2025/500
spisová značka: S0359/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Zřízení společného datového prostředí (Common Data Environment – CDE) v rámci implementace BIM |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 25. 1. 2026 |
| Související rozhodnutí | 42538/2025/500 02005/2026/163 |
| Dokumenty |  2025_S0359.pdf 374 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0359/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-42538/2025/500 |
|
Brno 3. 11. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12. 5. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 - Nové Město, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 14. 7. 2025 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph. D., advokátem, ev. č. ČAK 07145, PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Hvězdova 1716/2b, Nusle, 140 00 Praha 4,
- navrhovatel – Ing. Daniel Mátl, IČO 75876710, se sídlem Kudelova 1852/4, 602 00 Brno – Černá Pole,
ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zřízení společného datového prostředí (Common Data Environment – CDE) v rámci implementace BIM“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 9. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 9. 2023 pod ev. č. zakázky Z2023-040555, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 178-555607, ve znění pozdější opravy,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – Ing. Daniel Mátl, IČO 75876710, se sídlem Kudelova 1852/4, 602 00 Brno – Černá Pole – ze dne 12. 5. 2025 se podle ustanovení § 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení
1. Zadavatel – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 - Nové Město, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 7. 2025 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph. D., advokátem, ev. č. ČAK 07145, PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Hvězdova 1716/2b, Nusle, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 11. 9. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „Zřízení společného datového prostředí (Common Data Environment – CDE) v rámci implementace BIM“; toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 9. 2023 pod ev. č. Z2023-040555 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 178-555607 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Předmětem veřejné zakázky je podle čl. 4 „Účel a předmět veřejné zakázky“ odst. 4.1. zadávací dokumentace ve znění ze dne 2. 4. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) dodávka, pořízení, provoz, údržba a rámcový rozvoj softwaru, jež splňuje nároky kladené na společné datové prostředí pro řízení staveb, přičemž je software pořizován jako jeden z nástrojů digitalizace stavebnictví a implementace metody BIM.
3. Podle čl. 5 „Předpokládaná hodnota“ odst. 5.1. zadávací dokumentace předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 182 000 000 Kč bez DPH.
4. Dne 17. 4. 2025 podal navrhovatel – Ing. Daniel Mátl, IČO 75876710, se sídlem Kudelova 1852/4, 602 00 Brno – Černá Pole (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám ze dne 17. 4. 2025 (dále jen „námitky“).
5. Zadavatel rozhodnutím ze dne 28. 4. 2025, které bylo navrhovateli doručeno 30. 4. 2025, námitky navrhovatele odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval uvedené rozhodnutí zadavatel za učiněné v rozporu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 12. 5. 2025 Úřad obdržel téhož dne. Stejnopis návrhu zadavatel obdržel rovněž dne 12. 5. 2025.
II. obsah návrhu
6. Návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám, zejm. proti hodnocení nabídek, kdy navrhovatel namítá, že zadavatel neměl zajištěnu neměnnost nabídky, konkrétně tzv. demo prostředí, které je součástí předmětu hodnocení nabídek, a proti řešení on-premise, kdy navrhovatel namítá, že zadavatel umožnil některým účastníkům zadávacího řízení nabídnout cloudové či hybridní řešení, a to v rozporu se zadávacími podmínkami. K tomu navrhovatel dále namítá, že uvedené řešení umožnil nabídnout pouze některým dodavatelům, aniž by je v souladu se zákonem oznámil všem (ostatním) účastníkům zadávacího řízení. Navrhovatel rovněž zpochybňuje důvody, pro které zadavatel námitky odmítl z důvodu absence aktivní legitimace navrhovatele jakožto poddodavatele.
7. Navrhovatel ve svém návrhu uvádí[1], že se stal poddodavatelem hlavního dodavatele VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, Žabovřesky, 616 00 Brno (dále jen „hlavní dodavatel“), až v průběhu zadávacího řízení. To trvá již více než 1,5 roku, přičemž od úvodních představ uplynula dlouhá doba a bylo zapotřebí tyto představy upravit s ohledem na vývoj zadávacích a smluvních podmínek a rovněž s ohledem na vytíženost kapacit hlavního dodavatele. Původní předpoklady hlavního dodavatele z roku 2023, které počítaly s dodáním řešení CADDS ve spolupráci se společností KUBITA s.r.o., IČO 26945584, se sídlem Palackého náměstí 91/2, Řečkovice, 621 00 Brno (dále jen „společnost KUBITA“), nebyly naplněny, a proto při podání předběžné nabídky v roce 2024 byl přibrán nový partner, a to společnost Digital Transformation Systems s.r.o., IČO 08725616, se sídlem Na Ořechovce 580/4, Střešovice, 162 00 Praha 6, s tím, že řešení bude založeno na využití licencí ASPE. Společnost KUBITA však zůstala zahrnuta, a to jako konzultant.
8. Navrhovatel uvádí, že již v první polovině roku 2024 hlavní dodavatel zvažoval své možnosti a tehdy došlo k zapojení navrhovatele do týmu, který měl na starosti zadávací řízení. Z toho důvodu se navrhovatel zapojil do jednání o předběžných nabídkách v rámci předvedení dema informačního systému a také do dalšího průběhu zadávacího řízení.
9. Právě uvedené mělo podle navrhovatele vyústit v dohodu o spolupráci na plnění veřejné zakázky, kdy měl být navrhovatel uveden ve finální nabídce jakožto poddodavatel hlavního dodavatele, a to s odhadovaným zapojením odpovídajícímu cca 15 % z nabídkové ceny hlavního dodavatele. Navrhovatel měl realizovat vývojářské, integrační práce a související poradenství, vč. implementačních prací na CDE a integraci řešení do prostředí zadavatele.
10. Podle navrhovatele je realizace výše uvedených prací zcela klíčovou součástí veřejné zakázky, jelikož se jedná o jedinou přidanou hodnotu ze strany (jakéhokoliv) dodavatele v rámci realizace veřejné zakázky, neboť podstatnou část celkové ceny tvoří cena licencí k existujícím produktům. Právě tyto produkty je nutné nastavit, implementovat a integrovat do prostředí zadavatele, aby byl naplněn cíl veřejné zakázky. Z toho důvodu se jedná o zcela klíčové činnosti, jejichž významnou část měl realizovat právě navrhovatel.
11. Pokud zadavatel v rozhodnutí o námitkách rozporoval možnost navrhovatele námitky podat, pak navrhovatel je toho názoru, že rozhodovací praxe soudů klade důraz na extenzivní výklad aktivní legitimace stěžovatelů k podání námitek a podání návrhu k Úřadu, jelikož přezkumné řízení by mělo být dostupné co nejširšímu okruhu navrhovatelů. Podle navrhovatele právě uvedené odpovídá i dosavadní rozhodovací praxi Úřadu, kdy byla aktivní legitimace přiznávána i dodavatelům, kteří fakticky neplnili podstatu samotné veřejné zakázky (ale mohli se podílet na dodávce prostředků, kterými byla veřejná zakázka realizována).
12. Ve vztahu ke způsobené újmě navrhovatel uvádí, že ta není závislá na tom, jak se v průběhu zadávacího řízení choval hlavní dodavatel a zda hlavní dodavatel předmětné zadávací podmínky sám napadl. Navrhovatel identifikoval nezákonnost zadávacích podmínek před uplynutím lhůty pro podání námitek a včas podal námitky. Skutečnost, že hlavní dodavatel nepodal nabídku, bylo zcela jistě způsobeno i nastavením zadávacích podmínek, proti kterým navrhovatel v současné chvíli brojí.
13. Navrhovatel rovněž uvádí, že nelze dovozovat, že by podmínkou pro napadení zadávacích podmínek byla nemožnost podat nabídku. Taková skutečnost ze zákona nevyplývá a nic nebrání dodavateli podat nabídku a zároveň napadnout zadávací podmínky námitkami. Skutečnost, zda byla podána nabídka, je tudíž irelevantní.
14. Navrhovatel jako přílohu návrhu předložil potvrzení hlavního dodavatele o existenci dohody o spolupráci, tedy o zapojení navrhovatele do veřejné zakázky.
15. Dále navrhovatel zdůrazňuje, že neexistuje žádné zákonné ustanovení, které brání tomu, aby ve finální nabídce bylo uvedeno jiné poddodavatelské složení, než jaké vyplývalo z předběžné nabídky. Tomu ostatně nebrání ani zadávací dokumentace. Právě uvedené je gros rozdílu mezi předběžnou a finální nabídkou. Takové změny jsou pak v zadávacích řízeních, která probíhají dlouhou dobu (jako např. právě řešené), zcela běžné.
16. Závěry zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách, podle kterých hlavní dodavatel jednal nepoctivě anebo navrhovatel není (anebo neměl být) poddodavatelem, jsou dle navrhovatele zcela liché. Hlavní dodavatel jednal poctivě a uváděl vždy ty poddodavatele, kteří mu byli k danému okamžiku známi a u nichž tak mohl určit část plnění, kterou bude daný poddodavatel plnit. Tato povinnost by dle navrhovatele byla splněna rovněž ve finální nabídce, kde by navrhovatel byl uveden jako poddodavatel, včetně vymezení části veřejné zakázky, kterou by plnil.
17. Navrhovatel uvádí, že od počátku zastupuje pouze své zájmy a domáhá se přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu, protože mu hrozila a vznikla újma spočívající v ušlé obchodní příležitosti a rovněž na právu navrhovatele účastnit se hospodářské soutěže prostřednictvím poddodávky, a tedy škoda spočívající v ušlém zisku a nemožnosti získat referenci. S ohledem na předložené argumenty je proto navrhovatel názoru, že o jeho aktivní legitimaci nemůže být pochyb.
III. průběh správního řízení
18. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0359/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele dnem 12. 5. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
19. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
- zadavatel,
- navrhovatel.
20. Přípisem ze dne 15. 5. 2025 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky.
21. Dne 22. 5. 2025 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k návrhu z téhož dne, přičemž zadavatel zároveň téhož dne zpřístupnil Úřadu dokumentaci postupem podle § 262a zákona.
Vyjádření zadavatele k návrhu[2]
22. Dne 22. 5. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne, v němž zadavatel odmítá, že by se dopustil namítaných pochybení a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl. Téhož dne byla Úřadu rovněž zpřístupněna dokumentace postupem dle § 262a zákona.
23. Zadavatel je toho názoru, že od počátku otevřeně diskutoval nastavení zadávacích podmínek s potenciálními dodavateli, aby se vyhnul komplikacím spojeným s nesprávným či nevhodným nastavením zadávacích podmínek a zajistil férovou soutěž. Zadavatel rovněž uvádí, že podmínky napadené navrhovatelem mohly být předmětem jednání v jednacím řízení s uveřejněním.
24. Nadto zadavatel uvádí, že navrhovatel byl až do doby podání námitek zadavateli zcela neznámý, jelikož nefiguroval jako poddodavatel v předběžné ani upravené předběžné nabídce hlavního dodavatele, ani nebyl uveden v žádném z protokolů z jednání, ačkoliv osoba shodného jména se pak účastnila jednání jakožto zástupce hlavního dodavatele. Zadavatel se domnívá, že navrhovatel je ve skutečnosti obchodním ředitelem hlavního dodavatele, který se účelově vydává za poddodavatele. Zadavatel je toho názoru, že zde existuje zjevná snaha obejít ustanovení § 255 zákona o výši skládané kauce, jelikož v případě výpočtu kauce dle nabídkové ceny z předběžné nabídky hlavního dodavatele by kauce činila zhruba 2 mil. Kč, namísto 100 000 Kč, které složil navrhovatel.
25. Zadavatel dále ve vztahu k postavení navrhovatele uvádí, že rozhodoval na základě informací, které měl v době podaných námitek k dispozici. Zadavatel je přesvědčen o tom, že navrhovatele tíží důkazní břemeno ohledně jeho aktivní legitimace v době podání námitek. Zadavatel uvádí, že informace ohledně zahrnutí poddodavatele do finální nabídky, hrozící újmě či výčtu prací nebyly součástí námitek a ani nevyplývaly z průběhu zadávacího řízení v době, kdy zadavatel o námitkách rozhodoval. Naopak zadavatel uvádí, že navrhovatel jako poddodavatel není uveden v předběžné nabídce, k čemuž dodává, že osoba stejného jména jako navrhovatel vystupovala na jednom jednání, ve kterém je uvedena jako „zástupce účastníka (VARS BRNO s.r.o.)“, což stvrdila i vlastnoručním podpisem v prezenční listině. Zadavatel poukazuje, že pokud při jednání konkrétní osoba vystupovala jako poddodavatel, tak je to v daném protokolu uvedeno, což však u této osoby nebylo. Rovněž zadavatel poukazuje na skutečnost, že se navrhovatel objevuje na internetových stránkách hlavního dodavatele v postavení obchodního manažera a rovněž na profesní síti LinkedIn uvádí, že působí u hlavního dodavatele od roku 2018 do současnosti na pozici Sales Manager.
26. Jako velmi nepravděpodobné zadavatel hodnotí, že by navrhovatel, který v systému Administrativní registr ekonomických subjektů spadá do kategorie „bez zaměstnanců“, mohl poskytnout poddodávku v rozsahu 15 %, tedy v hodnotě cca 30 mil. Kč, když převážná část služeb měla být poskytnuta v prvních dvou letech smlouvy. Za nestandardní zadavatel rovněž považuje skutečnost, že by v době od podání upravené předběžné nabídky do konce lhůty pro podání nabídek mohl být zapojen další poddodavatel, zvlášť, když se stejně jako v právě řešeném případě jedná o významnou část plnění veřejné zakázky.
27. Zadavatel tedy v době rozhodování o námitkách neměl prokázáno, že navrhovatel je poddodavatelem hlavního dodavatele. Naopak z průběhu zadávacího řízení a veřejně dostupných informací vyplývá, že navrhovatel působí u hlavního dodavatele jako zaměstnanec a námitky podává skrytě za hlavního dodavatele a účelově se vydává za jeho poddodavatele za účelem obcházení zákonného ustanovení o skládání kauce. Navíc v době podání námitek nebylo navrhovatelem prokázáno, že by byl skutečně poddodavatelem, který se měl podílet na plnění veřejné zakázky, a rovněž zadavatel neměl prokázánu ani potenciální možnost vzniku újmy na straně navrhovatele.
28. Podle názoru zadavatele z v návrhu citované rozhodovací praxe Úřadu vyplývá, že aktivně legitimován má být pouze poddodavatel, který je alespoň potenciálně schopen realizovat předmět plnění veřejné zakázky (ať už samostatně nebo ve spolupráci). V tomto kontextu zadavatel uvádí, že nic nenasvědčuje tomu, že by navrhovatel byl dodavatelem, který je schopen realizovat plnění v objemu cca 30 mil. Kč. Zadavatel nedohledal žádný relevantní záznam v registru smluv ani žádné reference, které jsou v daném odvětví běžné, které by svědčily o poskytnutí jakéhokoliv plnění v daném objemu. Naopak zadavatel poukazuje na skutečnost, že hlavní dodavatel využívá živnost svého obchodního ředitele, aby ho vydával za poddodavatele a mohl tak složit nižší kauci.
29. Zadavatel také pochybuje o tom, zda tvrzený podíl navrhovatele na plnění veřejné zakázky je významným podílem na plnění. Z předběžné nabídky vyplývá, že dodávku licencí měl realizovat poddodavatel s podílem 30 % a 40 %. Další poddodavatel měl s podílem 5 % poskytovat služby konzultanta a podíl na implementaci CDE. Z nabízené ceny pak vyplývá, že cena licencí tvoří plnění ve výši cca 19 %, přičemž zbylých 81 % připadá na ostatní činnosti, pod které lze podřadit vývojářské práce. Navrhovatel by se tedy podílel na necelé pětině činností, které nesouvisí s dodávkou licencí, přičemž z návrhu ani z námitek nevyplývá, že by plnění, které měl navrhovatel plnit, mělo být svou povahou zásadní pro plnění díla, resp. by se výrazně vymykalo ostatním vývojářským pracím, které měl realizovat hlavní dodavatel. Zadavatel je tak toho názoru, že zapojení navrhovatele do plnění veřejné zakázky má být toliko minoritní povahy a není natolik podstatné, aby bylo možno navrhovateli přiznat aktivní legitimaci k podání námitek. Plnění navrhovatele rovněž není žádným unikátním plněním, ačkoliv na něj zadavatel klade specifické požadavky. Uvedené plnění může podle názoru zadavatele realizovat desítky či stovky dodavatelů.
30. K tvrzení navrhovatele, že disponuje relevantní živností zapsanou v živnostenském rejstříku, zadavatel uvádí, že se jedná o živnost volnou, kterou obdrží každý, kdo o ní požádá. Z toho důvodu živnostenské oprávnění nezakládá reálnou schopnost realizovat tvrzenou část plnění. Je však nezbytné posoudit také schopnost navrhovatele realizovat plnění za podmínek uvedených v zadávací dokumentaci.
31. Zadavatel je toho názoru, že navrhovateli nemohla v souvislosti s postupem zadavatele vzniknout ani hrozit újma. Ta je navázána na potenciální újmu hlavního dodavatele, jelikož bez toho, aniž by újma vznikla nebo hrozila hlavnímu dodavateli, nemohla sama o sobě vzniknout navrhovateli. Tvrzení navrhovatele o vzniku újmy nepodáním finální nabídky hlavního dodavatele v důsledku nezákonného nastavení zadávacích podmínek nemá oporu v zadávací dokumentaci. Z ní totiž vyplývá, že hlavní dodavatel v průběhu zadávacího řízení zadávací podmínky nijak relevantně nezpochybňoval. V průběhu zadávacího řízení navíc vyplynulo, že poskytovatel licencí neposkytuje hlavnímu dodavateli dostatečnou součinnost. Je zřejmé, že hlavní dodavatel se pokoušel zajistit nezbytné licence těsně před podáním finální nabídky, i když s tímto postupem počítal již v rámci předběžné nabídky, tedy přibližně 10 měsíců před koncem lhůty pro podání finálních nabídek. Předmětné licence rovněž nacenil. Jádrem problému je tedy liknavost hlavního dodavatele, kdy si nedokázal včas a s ohledem na své interní předpisy zajistit všechny potřebné dodávky nezbytné k dodání prezentovaného řešení. Uvedenou situaci hlavní dodavatel chtěl vyřešit tak, že prostřednictvím svého obchodního ředitele podá námitky s cílem zrušit zadávací řízení, kterého se nestihnul zúčastnit.
32. Zadavatel tedy dospívá k závěru, že újma navrhovateli postupem zadavatele vzniknout nemohla, jelikož nevznikla ani hlavnímu dodavateli, který sám přiznal, že v krátké době před podáním finální nabídky nemá zajištěnu podstatnou část plnění, kterou ke svému řešení potřebuje. Taková okolnost však nemůže jít k tíži zadavatele.
33. Tvrzení navrhovatele, podle kterého mohl hlavní dodavatel ve finální nabídce předložit i jiné poddodavatele, zadavatel nerozporuje. Zadavatel však trvá na názoru, že v době rozhodování o námitkách navrhovatel jako poddodavatel prezentován nebyl, přičemž z dostupných dokumentů lze pouze dovodit, že toliko zastupuje hlavního dodavatele, pravděpodobně jako jeho obchodní manažer. Skutečnost, že navrhovatel nebyl nikdy prezentován jako poddodavatel v průběhu zadávacího řízení, jasně podporuje názor, že zapojení navrhovatele do plnění mělo být spíše minoritní a nahraditelné povahy, pokud vůbec nějaké zapojení reálně existovalo. Pokud by bylo zapojení navrhovatele naprosto klíčové, jak tvrdí sám navrhovatel, zajisté by byl uveden už v předběžné nabídce anebo v průběhu jednání se zadavatelem (jako to činil hlavní dodavatel u ostatních poddodavatelů).
Další průběh správního řízení
34. Vzhledem k tomu, že dokumentace zpřístupněná zadavatelem postupem podle § 262a zákona byla neúplná, určil Úřad zadavateli dodatečnou lhůtu 5 pracovních dní k zaslání chybějící části dokumentace o zadávacím řízení. Zadavatel zpřístupnil chybějící dokumenty Úřadu postupem podle § 262a zákona, a to dne 6. 6. 2025.
35. Dne 27. 6. 2025 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne, kterým nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření v podobě zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0359/2025/VZ.
Usnesení Úřadu ze dne 23. 7. 2025
36. Dne 23. 7. 2025 vydal Úřad usnesení o zastavení řízení č. j. ÚOHS-27453/2025/500 (dále jen „usnesení o zastavení řízení“), kdy Úřad správní řízení podle § 257 písm. c) zákona zastavil, neboť v souvislosti s návrhem, který směřuje k přezkoumání úkonů zadavatele na veřejnou zakázku, nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu v souladu s § 255 odst. 1 zákona, když navrhovatel s úmyslem obejít zákonnou povinnost hlavního dodavatele složit ve lhůtě pro doručení návrhu na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z ceny uvedené v předběžné nabídce, tedy částku 1 877 574 Kč, ve svém návrhu tvrdil, že jedná z pozice poddodavatele hlavního dodavatele, a z toho důvodu složil dne 7. 5. 2025 na účet Úřadu kauci toliko ve výši 100 000 Kč, tedy svým postupem úmyslně navodil situaci, aby hlavní dodavatel nemusel složit spolu s návrhem, který je zjevně podáván v jeho zájmu, kauci ve výši 1 % z ceny uvedené v jeho předběžné nabídce, která by odpovídala smyslu a účelu ustanovení § 255 odst. 1 zákona.
Řízení o rozkladu
37. Proti usnesení o zastavení řízení podal navrhovatel přípisem ze dne 7. 8. 2025 blanketní rozklad.
38. Usnesením ze dne 7. 8. 2025 Úřad stanovil navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – doplnění náležitostí rozkladu o písemné sdělení, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
39. Podáním ze dne 28. 8. 2025, které bylo doručeno Úřadu téhož dne, navrhovatel doplnil svůj rozklad ze dne 7. 8. 2025 (dále jen „rozklad“).
Argumentace navrhovatele v podaném rozkladu
40. Navrhovatel namítá, že Úřad pochybil, když se nezabýval posouzením jeho aktivní legitimace, ačkoli rozporoval existenci poddodavatelského vztahu. Hlavní dodavatel nepodal finální nabídku z důvodu postupu zadavatele, čímž vznikla navrhovateli (jakožto poddodavateli hlavního dodavatele) újma, spočívající v tom, že se nemůže podílet na realizaci veřejné zakázky. To s sebou nese přímou ztrátu v podobě ušlého zisku a další negativní dopady, zejména nemožnost získat referenci. Navrhovatel má za to, že jeho námitky a návrh byly opodstatněné, neboť splňují podmínky aktivní legitimace dle zákona.
41. Z rozhodovací praxe Úřadu je zjevné, že i poddodavatel je oprávněn podat námitky a návrh proti nezákonnému postupu zadavatele. I poddodavateli totiž může hrozit újma spočívající ve ztrátě možnosti ucházet se prostřednictvím hlavního dodavatele o veřejnou zakázku, a tedy v nemožnosti dosažení zisku z poddodavatelského vztahu. Závěr zadavatele o nedostatku aktivní legitimace navrhovatele je tedy v přímém rozporu s rozhodovací praxí Úřadu. Absurdita postupu Úřadu vyplývá i z faktu, že poddodavatel nemusí znát nabídkovou cenu hlavního dodavatele, protože těmito údaji nemusí disponovat. Pak by ani při snaze vyhovět nezákonnému výkladu Úřadu nemohl složit kauci ve správné výši, protože by ji neměl z čeho spočítat.
42. Navrhovatel poukazuje na to, že Úřad v napadeném usnesení konstatoval, že navrhovatel návrhem hájil zájmy hlavního dodavatele, přičemž poukazoval na to, že podání návrhu poddodavatelem je výhodnější z hlediska výše kauce. Úřad však nereflektoval, že sám navrhovatel má vlastní zájem na podání návrhu, který konkrétně popsal. Skutečnost, že jsou jeho zájmy v mnoha bodech totožné se zájmy hlavního dodavatele, vyplývá z podstaty vztahu mezi dodavatelem a poddodavatelem, kteří společně plní předmět zakázky a podílí se na zisku z ní. Navrhovateli tak není zřejmé, jakým způsobem by měl dle Úřadu tyto zájmy v zadávacím řízení hájit, aniž by postupoval částečně též ve prospěch hlavního dodavatele. Dle navrhovatele Úřad ignoruje, že existence poddodavatelského vztahu nemůže způsobovat nezákonnost složení kauce. V opačném případě by jakýkoli návrh na přezkum postupu zadavatele podaný navrhovatelem v postavení poddodavatele bylo nutné považovat za rozporný s § 255 odst. 1 zákona v případech, kdy by výše složené kauce nedosahovala aspoň obdobného finančního objemu jako kauce, kterou by byl při podání obdobného návrhu povinen složit hlavní dodavatel.
43. Úřad svůj závěr o tom, že navrhovatel hájí pouze zájmy hlavního dodavatele, jednoznačně nezdůvodnil a nepodložil konkrétními důkazy, třebaže Úřad aktivní legitimaci navrhovatele nezpochybnil, když uvedl, že ji nepovažuje za problematickou. Navrhovatel uvádí, že pouze na základě toho, že hlavní dodavatel návrh nepodal, nelze jeho poddodavatelům upřít právo hájit své oprávněné zájmy, a to ani kdyby hlavního dodavatele od podání návrhu skutečně odradila výše kauce – jedná se o rozhodnutí hlavního dodavatele, nikoli navrhovatele.
44. Navrhovatel odmítá závěr Úřadu, že návrh byl podán s cílem obejít zákonnou povinnost zaplatit kauci. Úřad nereflektuje fakticitu procesu realizace veřejných zakázek a zapojení různých subjektů do jejich realizace i v nižších vrstvách poddodavatelského řetězce. Úřad účastníkům správního řízení neposkytl možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Úřad též ignoruje, že navrhovatel a hlavní dodavatel jsou, co se týče schopnosti identifikovat nezákonný postup zadavatele, dvě na sobě nezávislé entity, pročež Úřad nemůže bez důkazů předjímat, že postupují na základě dohody.
45. K tvrzené existenci pracovněprávního vztahu mezi navrhovatelem a vybraným dodavatelem navrhovatel uvádí, že koexistence zaměstnaneckého poměru a aktivní živnosti není neobvyklá, ani nic co by bez dalšího dokazovalo ovlivnění jednání navrhovatele hlavním dodavatelem.
46. Navrhovatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil v celém rozsahu a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Rozhodnutí předsedy Úřadu
47. Po projednání rozkladu rozkladovou komisí předseda Úřadu rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-R0110/2025/VZ, č. j. ÚOHS-37790/2025/163 ze dne 2. 10. 2025 (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“), které nabylo právní moci téhož dne, usnesení o zastavení řízení zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
48. V odůvodnění rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu mj. uvedl, že „[n]avrhovatel nebyl v nyní posuzované věci aktivně legitimován k podání námitek a návrhu (…). O tom, že navrhovatel nebyl skutečně aktivně legitimován (…) svědčí zejména to, že bez další účasti hlavního dodavatele v zadávacím řízení mu nehrozí žádná újma (ani mu hrozit nemůže), a také to, že veřejná zakázka je zadávána v jednacím řízení s uveřejněním (…), které má svá specifika, která ovlivňují mj. i okruh potenciální dodavatelů aktivně legitimovaných k podání námitek a návrhu s ohledem na fázi, v jaké se JŘSU právě nachází.“
49. Předseda Úřadu dále uvedl, že jednací řízení s uveřejněním (dále jen „JŘSU“) je vícefázové zadávací řízení, kdy v první fázi dodavatelé podávají žádosti o účast, v níž prokazují splnění kvalifikačních předpokladů. Zadavatel v této fázi vyžaduje pouze doklady, které potvrzují, že dodavatelé splní kvalifikaci podle zákona, a na základě těchto výsledků vybere uchazeče, kteří budou přizváni do další fáze řízení. Takto se zadávacího řízení účastní pouze dodavatelé, kteří jsou způsobilí veřejnou zakázku řádně splnit.
50. V rozhodnutí o rozkladu je zdůrazněno, že klíčovou fází JŘSU je fáze, která běží do uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast. V té (a pouze té) má každý dodavatel (anebo poddodavatel) právo podat námitky proti volbě zadavatele postupovat v JŘSU, proti zadávacím podmínkám, o kterých se v řízení nebude jednat, proti minimálním technickým podmínkám, proti kvalifikačním předpokladům atp. Pakliže JŘSU postoupilo do další fáze, je okruh aktivně legitimovaných dodavatelů a poddodavatelů k podání námitek (a tedy i návrhu) zúžen pouze na subjekty, které prošly kvalifikačním sítem, tedy první fází JŘSU. V druhé fázi JŘSU je již jednáno pouze s omezeným okruhem dodavatelů. Z toho předseda Úřadu vyvodil závěr, že v následujících fázích JŘSU nelze připustit zásahy ze strany třetích osob stojících mimo zadávací řízení, a za druhé, že dodavatelé, kteří do další fáze postoupili, již nemohou napadat postup zadavatele, který se vztahuje k ukončené fázi žádostí o účast. Námitky tedy mohou směřovat vždy jen proti aktuálním úkonům zadavatele v dané fázi JŘSU a mohou je uplatnit pouze ti dodavatelé, kteří jsou účastníky této fáze.
51. Ve vztahu k tvrzené újmě navrhovatele pak z rozhodnutí o rozkladu vyplývá, že přestože jsou v určitých případech aktivně legitimování k podání námitek (a návrhu) i poddodavatelé, může námitky proti zadávacím podmínkám podle ustanovení § 241 odst. 1 zákona podat takový dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma. Podmínkou aktivní legitimace je tedy postavení dodavatele a přinejmenším hrozba újmy v kauzální souvislosti s pochybením zadavatele. Tato souvislost však musí být přímá a nikoliv zprostředkovaná.
52. Pakliže se však poddodavatel domáhá ochrany pro údajnou újmu způsobenou postupem zadavatele v navazujících fázích JŘSU, avšak hlavní dodavatel nabídku nepodá a ani proti postupu zadavatele nebrojí, nelze dospět k závěru, že by poddodavateli reálně hrozila újma přímo v důsledku postupu zadavatele. Pakliže hlavní dodavatel nabídku nepodá anebo nevznese námitky, pak případnou újmu poddodavateli způsobuje bezprostředně volba hlavního dodavatele. Smyslem ochrany je chránit jen ty situace, ve kterých je dodavatel (případně poddodavatel) zkrácen na možnosti účastnit se soutěže v důsledku postupu zadavatele.
53. Předseda Úřadu uvádí, že postavení navrhovatele v právě šetřené věci je přímo závislé na hlavním dodavateli, který ale sám finální nabídku nepodal ani nebrojil proti zadávacím podmínkám, a proto jako poddodavatel již nemůže setrvat v zadávacím řízení bez podpory tohoto hlavního dodavatele. Jedním z důvodů pro tento závěr je skutečnost, že se jedná již o navazující fázi JŘSU, které se účastní pouze omezený okruh účastníků, a mj. se např. jen tito účastníci dozví o případných změnách zadávacích podmínek.
54. V rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu poukazuje na ustanovení § 241 odst. 3 zákona, které je nezbytné vykládat tak, že pouze v případech, kdy se postup zadavatele dotýká neomezeného okruhu osob, může tento neomezený okruh osob postup zadavatele napadat námitkami.
55. Postup navrhovatele v právě řešené věci tedy odporuje principům přezkumu postupu zadavatele, přičemž z toho vyplývá závěr, že navrhovatel ve své roli poddodavatele již v dané fázi JŘSU nemůže samostatně nic namítat, protože k tomu nedisponoval aktivní legitimací. Jinými slovy v právě řešené věci není navrhovatel aktivně legitimován k podání námitek (a tedy i návrhu), jelikož není účastníkem zadávacího řízení.
IV. nové projednání věci úřadem
56. Přípisem ze dne 9. 10. 2025 Úřad účastníky řízení vyrozuměl o pokračování ve správním řízení.
57. Usnesením ze dne 13. 10. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě ani později nevyjádřil.
Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí
58. Dne 16. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí. Zadavatel na úvod stručně shrnuje dosavadní průběh správního řízení a dále uvádí, že od počátku (opakovaně) tvrdí nedostatek aktivní legitimace navrhovatele, což potvrdil i předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu. Vzhledem k tomu, že podmínkou aktivní legitimace navrhovatele je prokázání hrozící újmy, nelze v daném případě dovodit kauzální souvislost mezi jednáním zadavatele a navrhovatelem tvrzenou újmou. Hlavní dodavatel námitky proti postupu zadavatele nepodal a v tomto ohledu nelze dovodit, že by navrhovateli hrozila újma přímo v důsledku postupu zadavatele.
59. Z dokumentace o zadávacím řízení navíc vyplývá, že hlavní dodavatel změnu zadávacích podmínek nijak relevantně nezpochybňoval. Je zřejmé, že hlavní dodavatel nedokázal v požadovaném čase zajistit nezbytné licence pro jím zvolené nabízené řešení, i když s nimi počítal již 10 měsíců před koncem lhůty pro podání finálních nabídek. Nepodání finální nabídky ze strany hlavního dodavatele nemůže být zapříčiněno zadavatelem, který navíc žádosti hlavního dodavatele o prodloužení lhůty k podání finálních nabídek částečně vyhověl ve snaze zajistit co možná nejširší hospodářskou soutěž.
60. Zadavatel dále uvádí, že plnění, které měl poskytovat navrhovatel, není nijak unikátním a nepředstavuje podstatnou část předmětu plnění hlavního dodavatele. Přestože zadavatel na plnění veřejné zakázky klade specifické požadavky, nemohly tyto požadavky hlavního dodavatele nijak omezit, jelikož uvedené plnění může realizovat několik desítek poddodavatelů.
61. Zadavatel proto odkazuje na závěry předsedy Úřadu v tom smyslu, že navrhovateli nepřísluší podat námitky, jelikož sám není účastníkem zadávacího řízení. V právě řešeném případě je nezbytné vzít v potaz příslušnou fázi JŘSU, kdy změna zadávacích podmínek podle § 61 odst. 11 zákona je změnou speciální, která nesměřuje proti neomezenému okruhu dodavatelů, ale jen proti těm dodavatelům, kteří v zadávacím řízení prokázali kvalifikaci a byli vyzváni k podání předběžné, resp. finální nabídky. Případné námitky v takovém případě nesměřují proti samotným zadávacím podmínkám, ale toliko proti jejich změně. Zadavatel tedy vstupem do druhé fáze JŘSU zužuje okruh aktivně legitimovaných subjektů k podání námitek a návrhu. Proto případné právo k podání námitek navrhovatele, který neprošel jako samostatný subjekt kvalifikačním sítem a ani nepodal žádost o účast, zaniká v momentě uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast.
62. S ohledem na vše výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. b) zákona zamítl, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.
V. závěry úřadu
63. Úřad, vázán právními názory předsedy Úřadu uvedenými v rozhodnutí o rozkladu, přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení rozhodl o tom, že se návrh podle ustanovení § 265 písm. b) zákona zamítá, neboť nebyl podán oprávněnou osobou. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
64. Podle § 5 zákona se dodavatelem pro účely zákona rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.
65. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.
66. Podle § 241 odst. 2 zákona platí, že námitky podle odstavce 1 se podávají písemně a lze je podat proti
a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3,
b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo
c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.
67. Podle § 241 odst. 3 zákona platí, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.
68. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
69. Podle § 245 odst. 3 písm. a) zákona zadavatel odmítne rovněž námitky, které nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241 zákona.
70. Podle § 250 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti
a) zadávacím podmínkám,
b) dobrovolnému oznámení,
c) vyloučení účastníka zadávacího řízení,
d) výběru dodavatele,
e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo
f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.
71. Podle § 251 odst. 1 věty první zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá.
72. Podle § 265 písm. b) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
Zjištěné skutečnosti
73. Podle čl. 8 „Informace k průběhu jednacího řízení s uveřejněním“ odst. 8.1. „Podání žádostí o účast dodavatele a posouzení kvalifikace“ bodu 8.1.1. zadávací dokumentace „[d]odavatelé podávají nejprve žádosti o účast způsobem dle čl. 15 [z]adávací dokumentace.“
74. Podle čl. 8 „Informace k průběhu jednacího řízení s uveřejněním“ odst. 8.1. „Podání žádostí o účast dodavatele a posouzení kvalifikace“ bodu 8.1.2. zadávací dokumentace „[p]o uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast posoudí [z]adavatel v souladu s § 61 odst. 5 ZZVZ soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení.“
75. Podle čl. 8 „Informace k průběhu jednacího řízení s uveřejněním“ odst. 8.1. „Podání žádostí o účast dodavatele a posouzení kvalifikace“ bodu 8.1.3. zadávací dokumentace „[z]adavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení ty účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace.“
76. Podle čl. 8 „Informace k průběhu jednacího řízení s uveřejněním“ odst. 8.1. „Podání žádostí o účast dodavatele a posouzení kvalifikace“ bodu 8.1.4. zadávací dokumentace „[k] podání předběžných nabídek [z]adavatel vyzve pouze účastníky, kteří podali žádost o účast a nebyli ze zadávacího řízení vyloučeni. Výzva k podání předběžných nabídek bude obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k ZZVZ.“
77. Podle čl. 8 „Informace k průběhu jednacího řízení s uveřejněním“ odst. 8.2. „Podání předběžných nabídek a jednání o předběžných nabídkách“ bodu 8.2.1. zadávací dokumentace „Předběžnou nabídku může podat pouze účastník zadávacího řízení, který k tomu byl [z]adavatelem vyzván. (…).“
78. Podle čl. 15 „Požadavky Zadavatele na formu a obsah žádosti o účast“ odst. 15.1. zadávací dokumentace „[ž]ádostí o účast se rozumí písemná elektronická žádost dodavatele o účast v zadávacím řízení na veřejnou zakázku doložená veškerými doklady prokazujícími splnění výše uvedených [z]adavatelem požadovaných kvalifikačních kritérií, a to s využitím elektronického nástroje E-ZAK.“
79. Podle čl. 15 „Požadavky Zadavatele na formu a obsah žádosti o účast“ odst. 15.5. „Způsob podání žádosti o účast“ bodu 15.5.2. zadávací dokumentace „[ž]ádosti o účast podávané v elektronické podobě dodavatel doručí do konce níže uvedené lhůty pro podání nabídek, a to prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK na níže uvedenou elektronickou adresu https://zakazky.spravazeleznic.cz/.“
80. Podle čl. 15 „Požadavky Zadavatele na formu a obsah žádosti o účast“ odst. 15.6. zadávací dokumentace „[l]hůta pro podání žádosti o účast je uvedena v elektronickém nástroji E-ZAK.“ Z údajů elektronického nástroje zadavatele vyplývá, že žádosti o účast bylo možné podat do 24. 11. 2023 9:00 hod.
81. Podle čl. 15 „Požadavky Zadavatele na formu a obsah žádosti o účast“ odst. 15.7. zadávací dokumentace „[o]tevírání žádostí o účast v elektronické podobě bude probíhat v souladu se ZZVZ bez účasti veřejnosti.“
82. Z údajů dostupných na profilu zadavatele Úřad zjistil, že zadavatel obdržel celkem 7 žádostí o účast. K podání předběžné nabídky byli následně osloveni 3 dodavatelé, jelikož ostatní byli vyloučeni z toho důvodu, že neprokázali kvalifikaci. Mezi oslovené dodavatele patřil i hlavní dodavatel, který rovněž předběžnou nabídku podal. „Finální“ nabídky pak podali pouze 2 dodavatelé; hlavní dodavatel „finální“ nabídku nepodal. Mezi 7 dodavateli, kteří podali žádost o účast, navrhovatel samostatně nefiguroval.
Právní posouzení
83. Úřad nejprve obecně konstatuje, že aktivní legitimace k podání návrhu na přezkum postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky se odvíjí od legitimace k podání námitek. Podmínky aktivní legitimace k podání námitek přitom plynou z ustanovení § 241 odst. 1 zákona, podle něhož může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma. Musí se tedy jednat o dodavatele dle § 5 zákona a tento musí zároveň specifikovat újmu, která mu postupem zadavatele hrozí či vznikla. Případný stěžovatel tak musí podmínky aktivní legitimace k podání návrhu splnit kumulativně. Stěžovatele (tj. osobu oprávněnou k podání námitek) lze tedy s ohledem na zákonnou úpravu definovat jako dodavatele, kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech. Podmínkou aktivní legitimace je tedy postavení dodavatele a přinejmenším hrozba újmy v kauzální souvislosti s pochybením zadavatele. Z rozhodovací praxe pak vyplývá, že v některých případech může být za dodavatele podle § 5 zákona považován rovněž poddodavatel.
84. Navrhovatel v námitkách a v návrhu uvedl, že újma, která mu v důsledku porušení zákona zadavatelem vznikla nebo hrozí, spočívá v tom, že mu ušla obchodní příležitost podílet se na plnění veřejné zakázky jako poddodavatel, a to právě nezákonným postupem zadavatele v zadávacím řízení.
85. Jak uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu, aktivní legitimace k podání návrhu se odvíjí od legitimace k podání námitek, přičemž podmínkou aktivní legitimace k podání námitek je postavení dodavatele a hrozba újmy v kauzální souvislosti s pochybením zadavatele, přičemž tato kauzální souvislost musí být přímá a nikoliv zprostředkovaná.
86. S tím ostatně souvisí i použitý druh zadávacího řízení v právě šetřeném případě. Zadavatel se rozhodl, že bude veřejnou zakázku zadávat v JŘSU, které je vícefázovým zadávacím řízením, kdy první fáze spočívá v podání žádostí o účast ze strany dodavatelů, ve kterých tito dodavatelé prokazují splnění zadavatelem stanovených kvalifikačních předpokladů, a to dodáním konkrétních dokladů. Následně zadavatel vybere dodavatele, kteří kvalifikační předpoklady naplní, a ti postupují do druhé fáze zadávacího řízení, ve které předkládají předběžné nabídky. O těch následně zadavatel s dodavateli jedná. Tento postup zajišťuje, že předběžnou nabídku podávají pouze dodavatelé, kteří jsou způsobilí veřejnou zakázku řádně plnit. Okruh účastníku je v tedy v druhé fázi JŘSU omezen.
87. Přestože lze dospět k závěru, že rozhodovací praxe přiznává aktivní legitimaci v některých případech rovněž poddodavatelům, je nezbytné v právě řešeném případě vzít v úvahu i skutečnost, v jakém druhu zadávacího řízení je veřejná zakázka zadávána a v jaké fázi se nachází.
88. Předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu uvedl, že klíčovou fází v JŘSU je první fáze (tedy do uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast), kdy má každý dodavatel nebo poddodavatel právo podat námitky mj. proti zadávacím podmínkám, o kterých se nebude v řízení jednat atp., nicméně uvedené časové okno končí završením první fáze JŘSU, tedy do uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast. Ve druhé fázi je okruh aktivně legitimovaných subjektů zúžen pouze na subjekty, které prošly první fází JŘSU. Vzhledem k tomu, že navrhovatel jako samostatný subjekt neprošel první fází JŘSU, v důsledku čehož se nestal účastníkem další fáze zadávacího řízení, je tím jeho možnost podat námitky (sám za sebe) vyloučena právě proto, že byl okruh účastníků JŘSU již zadavatelem stanoven, resp. omezen.
89. Právě s ohledem na to, že v druhé a následující fázi JŘSU zadavatel jedná již pouze s omezeným okruhem subjektů (kteří splnili kvalifikační předpoklady), nelze již v takové fázi připustit zásahy osob stojících mimo zadávací řízení a rovněž ani dodavatelé, kteří do druhé fáze JŘSU nepostoupili, již nemohou napadat postup zadavatele, který se vztahuje k již ukončené fázi JŘSU.
90. Předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu rovněž odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2018, č. j. 6 As 169/2017-37, podle kterého lze uplatnit námitky proti kvalifikační dokumentaci v té fázi zadávacího řízení, v níž je s danou dokumentací seznámen a v níž podává žádost o účast a prokazuje splnění kvalifikačních požadavků podle dané dokumentace. Ačkoliv se uvedený rozsudek dotýká užšího řízení, předseda Úřadu na něj analogicky odkazuje vzhledem k závěru, podle kterého jsou jednotlivé fáze vícefázového zadávacího řízení důsledně odděleny (i s ohledem na to, kdy je možné uplatnit námitky).
91. Ačkoliv zákon v ustanovení § 241 odst. 3 neakcentuje systematiku JŘSU, je nezbytné dospět k závěru, že s ohledem na rozfázování JŘSU může po ukončení první fáze námitky proti zadávacím podmínkám podat pouze účastník zadávacího řízení.
92. Vzhledem k oddělenosti jednotlivých fází JŘSU, jak je uvedeno výše, je tedy nezbytné rozlišovat, kteří dodavatelé jsou účastníky zadávacího řízení v dané fázi, neboť pouze takoví jsou aktivně legitimováni k podání námitek, a to námitek, které se bezprostředně týkají dané fáze zadávacího řízení.
93. V právě řešeném případě tedy navrhovatel samostatně neprošel do druhé fáze JŘSU (subjektem, který do další fáze jednání samostatně prošel, byl pouze hlavní dodavatel), tím byl okruh účastníků zadávacího řízení omezen, a to tak, že navrhovatel mezi tyto účastníky nepatří, v důsledku čehož je nezbytné dospět k závěru, že navrhovatel možnost k podání námitek proti zadávacím podmínkám promarnil, a v důsledku toho jeho aktivní legitimace k podání námitek (a rovněž návrhu) není dána. K tomu Úřad konkrétně uvádí, že zadavatel stanovil jako lhůtu pro podání žádostí o účast do 24. 11. 2023 do 9:00 hod. Navrhovatel však podal námitky (proti zadávacím podmínkám) prostřednictvím datové schránky, které byly zadavateli dodány (a tedy doručeny) až dne 17. 4. 2025 v 11:20 hod, a tedy v duchu výše uvedeného názoru opožděně.
94. K tvrzené újmě navrhovatele je rovněž nezbytné přihlédnout k tomu, že navrhovatel je toliko poddodavatelem hlavního dodavatele, v důsledku čehož je jeho postavení přímo závislé na hlavním dodavateli. V případě, že ten nabídku nepodal, ani proti zadávacím podmínkám nebrojí, nemůže navrhovatel, vzhledem k aktuální fázi JŘSU, setrvat v zadávacím řízení bez „podpory“ hlavního dodavatele. Vzhledem k tomu, že všechny další fáze JŘSU se již týkají pouze omezeného okruhu dodavatelů, je zřejmé, že jen tito dodavatelé se např. dozví o případných změnách zadávacích podmínek (a naopak tyto změny zadávacích podmínek nejsou dostupné neomezenému okruhu dodavatelů), a jen ti proti nim mohou brojit, protože pouze jich se mohou dotýkat, jednat o nich, a rovněž proti nim brojit námitkami. Naproti tomu ostatním dodavatelům (a tedy i navrhovateli) v tomto smyslu nemůže vzniknout újma ve smyslu zákona, protože navrhovatel již samostatným účastníkem zadávacího řízení (v dané fázi) není.
95. Uvedené lze rovněž dovodit z ustanovení § 241 odst. 3 zákona, podle kterého platí, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení. Tedy ve vyjmenovaných případech může námitky podat „kdokoliv“, zatímco v ostatních případech, tedy po okamžiku vzniku účastenství v zadávacím řízení pouze účastník zadávacího řízení. Pakliže se tedy postup zadavatele týká neomezeného okruhu osob, může tento neomezený okruh osob postup zadavatele napadat námitkami. Ačkoliv z ustanovení § 241 odst. 3 zákona vyplývá, že námitky proti zadávacím podmínkám mohou podat i jiné subjekty, než jsou účastníci zadávacího řízení, nelze pod tento pojem zahrnovat speciální změnu či doplnění zadávacích podmínek podle § 61 odst. 11 zákona. V takovém případě se už totiž zadávací podmínky netýkají „kohokoli“, ale pouze účastníků zadávacího řízení, kteří úspěšně prokázali splnění kvalifikace. Jiní dodavatelé k nim už vlastně nemají žádný přímý vztah, protože se soutěže o veřejnou zakázku (sami za sebe) již nemohou zúčastnit.
96. Úřad tedy uzavírá, že jak již dovodil též předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu, v právě šetřeném případě je postavení navrhovatele přímo závislé na hlavním dodavateli, který ale sám nabídku nepodal a rovněž nebrojil proti zadávacím podmínkám. Účast navrhovatele v zadávacím řízení bez účasti hlavního dodavatele je tudíž v dané fázi JŘSU nemyslitelná. V tomto ohledu se tedy újma navrhovatele (spočívající v ušlém zisku za nerealizaci veřejné zakázky) odvíjí nikoliv od postupu zadavatele, ale od postupu hlavního dodavatele, jehož výhradním rozhodnutím bylo, zda nabídku podá či nikoliv. Vzhledem k tomu nelze dospět k závěru, podle kterého újma navrhovateli hrozila přímo v důsledku postupu zadavatele. Důsledkem právě uvedeného je tedy závěr, že takové situaci zákon ochranu neposkytuje, jelikož by docházelo k nepřípustnému přesunu odpovědnosti z hlavního dodavatele na zadavatele.
97. Ze všeho uvedeného tedy vyplývá, že postup navrhovatele, kdy samostatně brojil námitkami proti zadávacím podmínkám jakožto poddodavatel hlavního dodavatele v pokročilé fázi JŘSU, v níž samostatně nevystupoval jako dodavatel, není správný, neboť v takové fázi JŘSU již samostatně vystupovat nemůže, v důsledku čehož je nutné dojít k závěru, že navrhovatel v právě řešeném případě nedisponoval aktivní legitimací k podání námitek. Ve světle právě uvedeného, jakož i ve světle závěrů uvedených předsedou Úřadu v rozhodnutí o rozkladu, je nutné dovodit závěr, že rovněž navrhovatel nebyl oprávněn k podání návrhu z důvodu, že k tomu nebyl aktivně legitimován, jelikož nebyl účastníkem zadávacího řízení.
98. S ohledem na skutečnost, že návrh nebyl podán oprávněnou osobou, rozhodl Úřad podle § 265 písm. b) zákona o zamítnutí návrhu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. JUDr. Jaromír Císař, Ph. D., advokát, PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., Hvězdova 1716/2b, Nusle, 140 00 Praha 4
2. Ing. Daniel Mátl, Kudelova 1852/4, 602 00, Brno – Černá Pole
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy