číslo jednací: 02005/2026/163
spisová značka: R0166/2025/VZ

Instance II.
Věc Zřízení společného datového prostředí (Common Data Environment – CDE) v rámci implementace BIM
Účastníci
  1. Správa železnic, státní organizace
  2. Ing. Daniel Mátl
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2025
Datum nabytí právní moci 25. 1. 2026
Související rozhodnutí 42538/2025/500
02005/2026/163
Dokumenty file icon 2025_R0166.pdf 294 KB

Spisová značka:  ÚOHS-R0166/2025/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-02005/2026/163  

 

 

Brno 16. 1. 2026

 

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 25. 11. 2025 a doplněném dne 18. 12. 2025 navrhovatelem  

 

  • Ing. Daniel Mátl, IČO 75876710, se sídlem Kudelova 1852/4, 602 00 Brno – Černá Pole,

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 3. 11. 2025 č. j. ÚOHS-42538/2025/500, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0359/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

 

  • Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha –Nové Město, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 7. 2025 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,

 

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zřízení společného datového prostředí (Common Data Environment – CDE) v rámci implementace BIM“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 9. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 9. 2023 pod ev. č. zakázky Z2023-040555, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 178-555607, ve znění pozdější opravy,

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004, správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0359/2025/VZ, č. j. ÚOHS 42538/2025/500 ze dne 3. 11. 2025,

 

  p o t v r z u j i 

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad obdržel dne 12. 5. 2025 návrh navrhovatele z téhož dne podle § 250 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[1] proti zadávacím podmínkám a proti rozhodnutí o námitkách ze dne 28. 4. 2025. Tímto dnem bylo podle § 249 ZZVZ ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             Dosavadní procesní vývoj

Usnesení Úřadu ze dne 23. 7. 2025

2.             Dne 23. 7. 2025 vydal Úřad  usnesení sp. zn. ÚOHS-S0359/2025/VZ, č. j. ÚOHS 42538/2025/500 (dále jen „usnesení ze dne 23. 7. 2025“), kterým rozhodl, že se správní řízení podle § 257 písm. c) ZZVZ zastavuje, neboť v souvislosti s podáním návrhu nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 odst. 1 ZZVZ na účet Úřadu, když navrhovatel s úmyslem obejít zákonnou povinnost účastníka zadávacího řízení VARS BRNO, a. s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, Žabovřesky, 616 00 Brno, (dále jen „hlavní dodavatel“) složit ve lhůtě pro doručení návrhu na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z ceny uvedené v předběžné nabídce (částku 1 877 574 Kč) v návrhu směřujícím proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky tvrdil, že jedná z pozice poddodavatele uvedeného hlavního dodavatele a z tohoto důvodu složil dne 7. 5. 2025 na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč, tedy svým postupem úmyslně navodil situaci, aby hlavní dodavatel nemusel složit spolu s  návrhem, který je zjevně podáván v jeho zájmu, kauci ve výši 1 % z ceny uvedené v jeho předběžné nabídce, která by odpovídala smyslu a účelu § 255 odst. 1 ZZVZ.

Rozhodnutí o rozkladu ze dne 2. 10. 2025

3.             Dne 2. 10. 2025 jsem vydal rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0166/2025/VZ, č. j.  ÚOHS-02005/2026/163 (dále jen „rozhodnutí ze dne 2. 10. 2025“), kterým jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) a § 152 odst. 5 správního řádu usnesení ze dne 23. 7. 2025 zrušil a věc jsem vrátil Úřadu k novému projednání.

4.             V tomto rozhodnutí jsem dospěl k závěru, že Úřad nepostupoval v souladu se zákonem, když správní řízení zastavil podle § 257 písm. c) ZZVZ z důvodu složení kauce v nesprávné výši. Úřad měl návrh zamítnout podle § 265 písm. b) ZZVZ, neboť navrhovatel nebyl aktivně legitimován k jeho podání. Jedná se o vadu, ke které jsem byl povinen přihlédnout z moci úřední v rámci přezkumu zákonnosti napadeného rozhodnutí, který provádím v každém správním řízení v souladu se zásadou legality (§ 2 odst. 1 a odst. 2 správního řádu). Proto jsem napadené usnesení zrušil a vrátil věc Úřadu k novému projednání.

5.             V odůvodnění rozhodnutí jsem konstatoval, že věc Úřad neposoudil procesně správně, neboť se měl nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace navrhovatele pro podání námitek a návrhu. Navrhovatel nebyl v nyní posuzované věci aktivně legitimován k podání námitek a návrhu (což správně tvrdil i zadavatel v rozhodnutí o námitkách). O tom, že navrhovatel nebyl skutečně aktivně legitimován k podání námitek a návrhu, svědčí zejména to, že bez další účasti hlavního dodavatele v zadávacím řízení mu nehrozí žádná újma (ani mu hrozit nemůže), a také to, že veřejná zakázka je zadávána v jednacím řízení s uveřejněním (dále jen „JŘSU“), které má svá specifika, která ovlivňují mj. i okruh potenciálních dodavatelů aktivně legitimovaných k podání námitek a návrhu s ohledem na fázi, v jaké se JŘSU právě nachází.

6.             Podmínkou aktivní legitimace je postavení dodavatele a přinejmenším hrozba újmy v kauzální souvislosti s pochybením zadavatele. Tato souvislost pak musí být přímá, nikoliv zprostředkovaná. Pokud totiž postup zadavatele brání poddodavateli či jej omezuje v možnosti si i jen najít smluvního partnera pro participaci na plnění veřejné zakázky, je taková újma způsobena postupem zadavatele. To je ostatně důvod, proč pro prokázání aktivní legitimace poddodavatele v takovém případě není vyžadováno doložení konkrétního poddodavatelského závazku (neboť ten nemusí být v danou dobu jednoznačný – právě např. z důvodu nezákonnosti zadávacích podmínek).

7.             Navrhovatelovo postavení v nyní posuzované věci je přímo závislé na hlavním dodavateli, který ale sám „finální“ nabídku nepodal ani proti zadávacím podmínkám nebrojí, a proto jako poddodavatel již dále nemůže setrvat v zadávacím řízení bez podpory hlavního dodavatele. Je tomu tak mj. proto, že se jedná o navazující „vnitřní“ fázi JŘSU, které se účastní pouze účastníci zadávacího řízení (a to ti, kteří podali předběžnou nabídku a následně „finální“ nabídku). Navrhovateli tedy a contrario nemůže vzniknout újma ve smyslu ZZVZ, neboť není účastníkem nyní přezkoumávaného zadávacího řízení ve fázi, v jaké se nyní nachází (ve fázi po výzvě pro podání „finálních“ nabídek).

Rozhodnutí Úřadu ze dne 3. 11. 2025

8.             Dne 3. 11. 2025 Úřad nově rozhodl tak, že rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-S0359/2025/VZ, č. j. ÚOHS-42538/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“) návrh navrhovatele ze dne 12. 5. 2025 podle § 265 písm. b) ZZVZ zamítl, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.

9.             Úřad v napadeném rozhodnutí nejprve obecně konstatuje, že aktivní legitimace k podání návrhu na přezkum postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky se odvíjí od legitimace k podání námitek. Podmínky aktivní legitimace k podání námitek přitom plynou z § 241 odst. 1 ZZVZ, podle něhož může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma. Musí se tedy jednat o dodavatele podle § 5 ZZVZ a tento musí zároveň specifikovat újmu, která mu postupem zadavatele hrozí či vznikla. Případný stěžovatel tak musí podmínky aktivní legitimace k podání návrhu splnit kumulativně. Stěžovatele (tj. osobu oprávněnou k podání námitek) lze tedy s ohledem na zákonnou úpravu definovat jako dodavatele, kterému v důsledku domnělého porušení ZZVZ úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech. Podmínkou aktivní legitimace je tedy postavení dodavatele a přinejmenším hrozba újmy v kauzální souvislosti s pochybením zadavatele. Z rozhodovací praxe pak vyplývá, že v některých případech může být za dodavatele podle § 5 ZZVZ považován rovněž poddodavatel.

10.         Úřad odkázal na rozhodnutí ze dne 2. 10. 2025, v němž bylo řečeno, že aktivní legitimace k podání návrhu se odvíjí od legitimace k podání námitek, přičemž podmínkou aktivní legitimace k podání námitek je postavení dodavatele a hrozba újmy v kauzální souvislosti s pochybením zadavatele. Tato kauzální souvislost musí být přímá a nikoliv zprostředkovaná.

11.         Přestože lze podle Úřadu dospět k závěru, že rozhodovací praxe přiznává aktivní legitimaci v některých případech rovněž poddodavatelům, je nezbytné v právě řešeném případě vzít v úvahu i skutečnost, v jakém druhu zadávacího řízení je veřejná zakázka zadávána a v jaké fázi se nachází.

12.         Klíčovou fází ve vztahu k námitkám týkajícím se kvalifikace v JŘSU je první fáze (tedy do uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast), kdy má každý dodavatel nebo poddodavatel právo podat námitky mj. proti zadávacím podmínkám, o kterých se nebude v řízení jednat atp., nicméně uvedené časové okno končí završením první fáze JŘSU, tedy do uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast. Ve druhé fázi je okruh aktivně legitimovaných subjektů zúžen pouze na subjekty, které prošly první fází JŘSU. Vzhledem k tomu, že navrhovatel jako samostatný subjekt neprošel první fází JŘSU, v důsledku čehož se nestal účastníkem další fáze zadávacího řízení, je tím jeho možnost podat námitky (sám za sebe) vyloučena právě proto, že byl okruh účastníků JŘSU již zadavatelem stanoven, resp. omezen.

13.         Právě s ohledem na to, že v druhé a následující fázi JŘSU zadavatel jedná již pouze s omezeným okruhem subjektů (kteří splnili kvalifikační předpoklady), nelze již v takové fázi připustit zásahy osob stojících mimo zadávací řízení a rovněž ani dodavatelé, kteří do druhé fáze JŘSU nepostoupili, již nemohou napadat postup zadavatele, který se vztahuje k ukončené fázi JŘSU.

III.           Rozklad navrhovatele

Námitky rozkladu

14.         Navrhovatel v rozkladu nesouhlasí se závěry Úřadu, že v daném případě nebyl aktivně legitimován k podání námitek proti napadeným zadávacím podmínkám a navazujícímu návrhu k Úřadu. Navrhovatel považuje rozhodnutí Úřadu za nepřezkoumatelné, neboť z něj není zřejmé, zda důvodem, pro který Úřad navrhovateli nepřiznal aktivní legitimaci, je skutečnost, že námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky zadávané v JŘSU ve fázi po podání žádostí o účast může podat toliko účastník zadávacího řízení, nikoliv jeho poddodavatelé,  nebo námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky zadávané v JŘSU ve fázi po podání žádostí o účast může podat i poddodavatel účastníka zadávacího řízení, avšak za předpokladu že účastník zadávacího řízení podá předběžnou a „finální“ nabídku.

15.         Podle navrhovatele se jedná o poměrně zásadní rozpor, neboť mu není zřejmé, co je tím hlavním důvodem, pro který Úřad navrhovateli nepřiznal aktivní legitimaci, a navrhovatel tak neví, jakým směrem má směřovat svou argumentaci proti rozhodnutí. Především nesouhlasí s konstatováním Úřadu, že JŘSU probíhá „za zavřenými dveřmi“, což v dané věci není pravda již proto, že zadavatel veškeré změny uveřejňoval na svém profilu. O případných změnách zadávacích podmínek se v každém případě vedle účastníků zadávacího řízení, kteří podali žádost o účast, nutně dozvídají i jejich poddodavatelé. Je-li poddodavatel určen k tomu, aby se podílel na plnění určité části veřejné zakázky, je nezbytným předpokladem jeho zapojení, aby byl obeznámen se zadávacími podmínkami, a to včetně jejich případných změn, které se vztahují k předmětu plnění, technickým požadavkům či smluvním podmínkám. Bez takového seznámení by se poddodavatel nemohl kvalifikovaně zavázat k plnění své části veřejné zakázky, nést odpovědnost za její řádné provedení ani ocenit rizika s ní spojená. Samotné podání námitek poddodavatelem je v takovém případě důkazem, že je se zadávací dokumentací (včetně změn) seznámen.

16.         Má-li být určitá část veřejné zakázky plněna poddodavatelem, je zřejmé, že technické, smluvní, organizační či jiné zadávací podmínky se mohou bezprostředně dotýkat i jeho právního a ekonomického postavení. Tyto podmínky totiž vymezují rozsah, způsob a odpovědnost za plnění, které má poddodavatel poskytnout, a současně ovlivňují jeho náklady, rizika i možnost plnění vůbec realizovat. Nelze proto racionálně dovozovat, že by se zadávací podmínky – a zejména jejich změny v průběhu jednací fáze JŘSU – dotýkaly výlučně účastníků zadávacího řízení, zatímco poddodavatelům by zůstávaly bez významu. Takový výklad ignoruje faktickou strukturu plnění veřejných zakázek, v nichž jsou poddodavatelé běžnou a integrální součástí realizačního řetězce.

17.         Navrhovatel odkazuje na judikaturu správních soudů i dosavadní rozhodovací praxi Úřadu, podle nichž má být přezkumné řízení ve vztahu k zadávacím podmínkám dostupné co nejširšímu okruhu dodavatelů, kterých se tyto podmínky mohou dotýkat. V projednávané věci se však Úřad od své dosavadní rozhodovací praxe nedůvodně odchýlil, aniž by takový odklon přesvědčivě odůvodnil či opřel o změnu právní úpravy nebo judikatury. Takový postup je v rozporu s principem legitimního očekávání při rozhodování správního orgánu.

18.         Pokud by zadavatel v případě veřejné zakázky postupoval v otevřeném řízení, nebyl by prostor pro závěr o nedostatku aktivní legitimace navrhovatele z důvodu jeho procesního postavení. V takovém případě by totiž nepochybně platilo, že se nezákonně stanovené zadávací podmínky mohou dotýkat nejen samotných účastníků zadávacího řízení, ale i jejich poddodavatelů, a aktivní legitimace těchto poddodavatelů by jim byla přiznána v souladu s dosavadní rozhodovací praxí Úřadu. Výklad přijatý Úřadem v projednávané věci tak ve svých důsledcích znamená, že rozsah procesní ochrany poskytované dodavatelům a poddodavatelům se odvíjí nikoliv od povahy dotčení jejich práv, ale výlučně od volby druhu zadávacího řízení ze strany zadavatele. Výsledkem takového výkladu je faktické vyloučení poddodavatelů z možnosti účinného přezkumu zadávacích podmínek, a to nikoliv na základě zákonné úpravy, ale výlučně v důsledku volby druhu zadávacího řízení ze strany zadavatele.

19.         Ze všech výše uvedených důvodů je navrhovatel přesvědčen, že výklad přijatý Úřadem v rozhodnutí je nezákonný, nepřiměřeně restriktivní a v rozporu se smyslem a účelem § 241 ZZVZ.

20.         Ke vzniku či hrozbě újmy ve smyslu § 241 ZZVZ navrhovatel uvedl, že z dosavadní rozhodovací praxe Úřadu je zřejmé, že i takto postavený poddodavatel je oprávněn podat námitky a návrh proti nezákonnému postupu zadavatele. V důsledku postupu zadavatele se účastník rozhodl „finální“ nabídku nepodat, čímž byla navrhovateli znemožněna účast na plnění veřejné zakázky, a to nikoliv jeho vlastním rozhodnutím, nýbrž v přímé návaznosti na nezákonně nastavené zadávací podmínky. Újma navrhovatele tak spočívá v ušlé obchodní příležitosti, konkrétně v ušlém zisku z plánované obchodní spolupráce, a současně v dalších negativních dopadech, zejména v nemožnosti získat referenční zakázku a posílit tak své postavení a další profesní rozvoj v oblasti BIM a CDE. Uvedená újma je přímým důsledkem postupu zadavatele a nemůže být bagatelizována poukazem na procesní rozhodnutí třetí osoby, neboť právě nezákonný postup zadavatele vytvořil situaci, v níž se hlavní dodavatel rozhodl nabídku nepodat.

IV.          Řízení o rozkladu

21.          Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu mi předal spis spolu se svým stanoviskem k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

22.         Zadavatel v prvé řadě poukazuje na to, že navrhovatel už podruhé využívá zdržovací taktiku, kdy v každém případě přebírá poštu buď až v poslední den lhůty, anebo dokonce dochází k doručení fikcí. Navrhovatel podal celkově dva rozklady, přičemž pokaždé se jednalo o rozklad blanketní. Zadavatel si je sice vědom, že tímto svým jednáním navrhovatel formálně neporušuje žádné ustanovení právního řádu, nicméně se jedná o případ čistě účelového zneužití práva a zdržování správního řízení, na základě kterého zadavateli vzniká újma v podobě skutečnosti, že už více než pět měsíců nemůže uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku kvůli navrhovateli, který vůbec nedisponuje aktivní legitimací k podání námitek a návrhu.

23.         K samotné problematice aktivní legitimace navrhovatele zadavatel uvedl, že v šetřeném případě je postavení navrhovatele jako poddodavatele přímo závislé na hlavním dodavateli. Ten však nabídku nepodal a ani nepodal námitky proti zadávacím podmínkám. Účast poddodavatele v zadávacím řízení bez účasti hlavního dodavatele je tudíž v dané fázi JŘSU nemyslitelná. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že postavení navrhovatele je přímo závislé na hlavním dodavateli, a tedy navrhovatel nemůže ve fázi po podání žádosti o účast samostatně vystupovat za žádných okolností. Skutečnost, že hlavní dodavatel nabídku nepodal, naopak znamená, že případná újma navrhovateli nevznikla přímo v důsledku jednání zadavatele, nýbrž v důsledku jednání tohoto hlavního dodavatele. V takové situaci je nepřípustné, aby došlo k přesunu odpovědnosti z hlavního dodavatele na zadavatele.

24.         Pokud se navrhovatel pozastavuje nad tím, z čeho Úřad dovodil, že námitky proti zadávacím podmínkám v JŘSU ve fázi po podání žádosti o účast mohou podat pouze účastníci zadávacího řízení, je to dáno tím, že pouze těmto účastníkům může v této fázi změnou zadávacích podmínek vzniknout újma. Pokud totiž dodavateli nemůže postupem zadavatele vzniknout újma, není aktivně legitimován k podání námitek a návrhu.

25.         Z dokumentace o zadávacím řízení je navíc zřejmé, že samotný hlavní dodavatel změnu zadávacích podmínek nijak relevantně nezpochybňoval. Evidentně nedokázal v požadovaném čase zajistit licence potřebné pro jím zvolené řešení nabídky, i když s řešením dodávky pomocí těchto licencí počítal již v rámci své předběžné nabídky z června 2024, tedy přibližně 10 měsíců před koncem lhůty pro podání „finálních“ nabídek. Nepodání „finální“ nabídky ze strany hlavního dodavatele tedy nemůže být za žádných okolností připisováno zadavateli, který žádosti hlavního dodavatele o prodloužení lhůty k podání „finálních“ nabídek dokonce částečně vyhověl ve snaze obdržet jich co největší počet a zabezpečit tak co nejširší hospodářskou soutěž.  Podle zadavatele v daném případě není plnění, které měl poskytnout navrhovatel, nijak unikátním a nepředstavuje ani podstatnou část předmětu plnění veřejné zakázky.  Zadavatel sice na toto plnění klade specifické požadavky, nicméně tyto požadavky nijak zvlášť hlavního dodavatele při výběru poddodavatele daného plnění neomezily, jelikož uvedené plnění mohou realizovat řádově desítky dodavatelů.

Stanovisko předsedy Úřadu

26.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dospěl jsem k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl v souladu s právními předpisy.

V.            K námitkám rozkladu

Aktivní legitimace obecně

27.         Aktivní legitimace k podání návrhu je vždy odvislá od konkrétních okolností v každém individuálním případě. Je třeba vycházet ze skutečnosti, že zákon reguluje vztahy mezi zadavateli a dodavateli, nikoliv v rámci široké veřejnosti, a k ochraně těchto subjektů také slouží. Tímto způsobem k přezkumnému řízení přistupuje také čl. I odst. 3 směrnice 89/665/EHS, podle kterého musí být přezkumné řízení dostupné alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 12. 2025 č. j.  31 Af 9/2025-56).

28.         Osobou, která by měla nebo mohla mít zájem na získání veřejné zakázky a které hrozí újma, tak vždy může být ve smyslu ZZVZ pouze dodavatel podle § 5 ZZVZ. Navrhovatelem ve smyslu ZZVZ je proto třeba rozumět dodavatele podle § 5, tj. osobu, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Aktivní legitimace dané osoby pro řízení o přezkoumání úkonů zadavatele tak závisí na tom, zda je alespoň teoreticky schopna realizovat přinejmenším část zadávané veřejné zakázky (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2025 č. j. 4 As 239/2024-70 nebo ze dne 30. 5. 2014 č. j. 5 Afs 48/2013-272, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 10. 2025 č. j. 29 Af 2/2023-71). Nejedná se tedy o jakéhokoliv dodavatele provozujícího podnikatelskou činnost. Musí se jednat o dodavatele, který by byl alespoň teoreticky způsobilý plnit alespoň dílčí část předmětu veřejné zakázky a který tak má nebo měl zájem na získání určité zakázky.

29.         Navrhovatel dále musí alespoň rámcově tvrdit a osvědčit újmu (§ 250 odst. 1 a § 251 odst. 1 první věta ZZVZ), která mu vznikla nebo hrozí v důsledku porušení ZZVZ. Musí se jednat o újmu, která alespoň rámcově souvisí se zadáváním veřejné zakázky (ušlý zisk z důvodu nezískání veřejné zakázky, marně vynaložené náklady na její dosažení, které vznikly v důsledku nezákonného postupu zadavatele).

30.         Zákon je tedy třeba vykládat tak, že k podání návrhu jsou oprávněny pouze ty subjekty, které zaprvé mají reálnou možnost zakázku získat (případně jsou schopny plnit přinejmenším její část), ať už v podobě hlavního dodavatele, či jako součást sdružení, případně je též možné, že újma hrozí též poddodavateli, pokud tomu okolnosti nasvědčují, a jsou tedy ve vztahu k této veřejné zakázce dodavateli ve smyslu § 5 ZZVZ. Za druhé těmto osobám postupem zadavatele souvisejícím s veřejnou zakázkou hrozí nebo vznikla újma spočívající např. ve ztrátě možnosti ucházet se o zakázku za zadavatelem stanovených podmínek (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2025 č. j. 4 As 239/2024-70). Obě podmínky musí být splněny kumulativně.

Aktivní legitimace navrhovatele

31.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že z napadeného rozhodnutí Úřadu nevyplývá zcela jasně, proč byl jeho návrh zamítnut jako podaný osobou neoprávněnou. Rozhodnutí považuje za nesrozumitelné a vnitřně rozporné.

32.         K tomu uvádím, že jsem navrhovatelem namítaný rozpor v napadeném rozhodnutí neshledal. Jak správně uvedl Úřad, aktivní legitimace k podání návrhu se odvíjí od legitimace k podání námitek, přičemž podmínkou aktivní legitimace k podání námitek je postavení dodavatele a hrozba újmy v kauzální souvislosti s pochybením zadavatele, přičemž tato kauzální souvislost musí být přímá a nikoliv zprostředkovaná.  S tím souvisí i použitý druh zadávacího řízení v právě šetřeném případě. Argumentace Úřadu v napadeném rozhodnutí, v nichž navrhovatel rozpor spatřuje, se tedy naopak vzájemně doplňují (podrobnosti viz níže.)

33.         Zadavatel zakázku zadával v JŘSU, kdy v první fázi JŘSU může dodavatel nebo poddodavatel podat námitky proti zadávacím podmínkám, přičemž ve druhé fázi je okruh aktivně legitimovaných subjektů zúžen pouze na subjekty, které prošly první fází JŘSU. Úřad proto dospěl k závěru, že vzhledem k oddělenosti jednotlivých fází JŘSU je nezbytné rozlišovat, kteří dodavatelé jsou účastníky zadávacího řízení v dané fázi, neboť pouze takoví jsou aktivně legitimováni k podání námitek, a to námitek, které se bezprostředně týkají dané fáze zadávacího řízení. Jelikož je navrhovatel toliko poddodavatelem hlavního dodavatele, a jeho postavení je tedy přímo závislé na hlavním dodavateli, který nabídku nepodal, nemůže navrhovatel, vzhledem k aktuální fázi JŘSU, setrvat v zadávacím řízení bez „podpory“ hlavního dodavatele.

34.         Navrhovatel nesouhlasí s konstatováním Úřadu, že všechny další fáze JŘSU se již týkají pouze omezeného okruhu dodavatelů, a proto je zřejmé, že jen tito dodavatelé se např. dozví o případných změnách zadávacích podmínek (a naopak tyto změny zadávacích podmínek nejsou dostupné neomezenému okruhu dodavatelů), a jen ti proti nim mohou brojit, protože pouze jich se mohou dotýkat, jednat o nich, a rovněž proti nim brojit námitkami. Tvrdí, že zadavatel naopak veškeré změny zadávacích podmínek ve druhé fázi JŘSU zveřejňoval, a proto se jako poddodavatel o těchto změnách měl možnost dozvědět.

35.         K tomu uvádím, že zveřejňování změn zadávací dokumentace v další fázi JŘSU je plně na vůli zadavatele a ZZVZ ho k ničemu takovému nezavazuje. Naopak § 61 odst. 5, odst. 8 a odst. 12 ZZVZ předpokládá, že zadavatel vyzývá a dále jedná jen s účastníky JŘSU. Pokud ke zveřejnění přistoupí, nelze z toho bez dalšího dovodit, že se tím rozšiřuje okruh subjektů, které mohou po uzavření první fáze JŘSU podávat na základě změněných požadavků v zadávací dokumentaci své nabídky, tedy že by snad mohly podávat nabídky ty subjekty, které nepostoupily do druhé fáze JŘSU. V tomto typu zadávacího řízení se očekává, že se o zadávacích podmínkách jedná, a tedy se mohou měnit.

36.         Pro daný případ uvedené znamená, že pokud navrhovatel spolupracoval od počátku s hlavním dodavatelem (byl jeho poddodavatelem), který se jako účastník zadávacího řízení rozhodl nabídku nepodat, navrhovatele jako poddodavatele nelze považovat za aktivně legitimovaného k podání námitek, a tedy ani návrhu. Námitky i návrh podal navrhovatel coby poddodavatel sám za sebe a tvrdí, že jiný subjekt (jeho hlavní dodavatel) nepodal nabídku z důvodu nezákonných zadávacích podmínek, z čehož mu vznikla újma. Jelikož se hlavní dodavatel navrhovatele proti změněným zadávacím podmínkám nebránil a námitky nepodal, lze konstatovat, že pokud navrhovateli tvrzená újma vznikla, tak pouze zprostředkovaně v souvislosti s jednáním hlavního dodavatele, nikoli zadavatele.

37.         Z námitek navrhovatele, které blíže rozvádí v rozkladu, je zřejmé, že navrhovatel ve své argumentaci opomíjí specifika JŘSU, jak již byla vyložena v rozhodnutí ze dne 2. 10. 2025 (bod 27. a násl.)  i v rozhodnutí Úřadu ze dne 3. 11. 2025 (body 88. až 92.). Právě od těchto specifik se však odvíjí řešení aktivní legitimace navrhovatele. Odkaz navrhovatele na „nedávnou rozhodovací praxi Úřadu v oblasti veřejných zakázek na dodávky trolejbusových vozidel“ není zcela přiléhavý. V těchto případech sice Úřad přiznal aktivní legitimaci k podání námitek proti zadávacím podmínkám i poddodavateli, nicméně se jednalo o jiný typ zadávacího řízení než v nyní projednávané věci (jednalo se o otevřené zadávací řízení – viz veřejná zakázka na nákup až 180 ks bateriových trolejbusů zadavatele Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost). Obdobně Úřad postupoval i v případech veřejných zakázek na dopravní obslužnost či liniové stavby, na které navrhovatel v rozkladu rovněž poukazuje.

38.         Závěrem dodávám, že již v prvním rozhodnutí o rozkladu jsem uvedl, že pouze v případech, kdy se postup zadavatele dotýká neomezeného okruhu osob, může tento neomezený okruh osob takový postup zadavatele napadat námitkami (např. námitky proti zvolenému druhu zadávacího řízení nebo zadávacím podmínkám), což je základní princip a smysl § 241 ZZVZ. Ačkoliv z § 241 odst. 3 ZZVZ vyplývá, že námitky vůči zadávacím podmínkám mohou podat i jiné subjekty než účastníci řízení, nelze pod tento pojem zahrnout speciální změnu či doplnění zadávacích podmínek podle § 61 odst. 11 ZZVZ. V takovém případě totiž nemají námitky směřovat proti zadávacím podmínkám jako takovým, ale proti jejich změně či doplnění, což je úkon zadavatele, který směřuje již jen vůči účastníkům JŘSU a jen tito jej mohou rozporovat. Zadávací podmínky, které zadavatel v průběhu JŘSU měnil (§ 61 odst. 11 ZZVZ), nejsou většinou (i když v daném případě byly) dostupné neomezenému okruhu dodavatelů, ale pouze účastníkům zadávacího řízení, tedy jen tito proti nim mohou brojit, neboť jen jich se mohou týkat. I v případě, že se o nich s ohledem na postup zadavatele navrhovatel mohl seznámit, nelze z tohoto postupu dovodit, že by o nich mohl dále navrhovatel jako poddodavatel jednat a podávat proti nim námitky.

39.         Zadávací podmínky, resp. jejich změna, se navrhovatele jako poddodavatele mohla dotýkat pouze zprostředkovaně, a to přes účastníka řízení, jímž byl hlavní dodavatel, který však námitky nepodal. Uvedené v daném případě neznamená, že by byl poddodavatel sám aktivně legitimován k podání námitek. Navrhovateli nebyla ubrána práva hájit své zájmy. Nic mu totiž nebránilo v tom, aby se se svým hlavním dodavatelem na podání námitek dohodli tak, že je podá sám hlavní dodavatel, který jakožto účastník zadávacího řízení byl k jejich podání aktivně legitimován. Aktivní legitimace poddodavatele by teoreticky mohla být dána pouze v situaci, kdy by se zadavatel rozhodl změnit kvalifikaci nebo minimální technické podmínky, které musí nabídka splňovat (§ 61 odst. 4 ZZVZ), poddodavatel by se o takové změně dozvěděl a rozhodl se proti ní brojit námitkami.  Jinými slovy, v první fázi JŘSU zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast, stanoví požadavky na jejich kvalifikaci a minimální technické podmínky, které musí žádost o účast splňovat. V případě změny kvalifikace, či minimálních technických podmínek ze strany zadavatele, která by v důsledku znamenala, že by došlo k možné změně potenciálních dodavatelů, například by je byl schopen splnit i poddodavatel, který původně samostatně žádost o účast nepodal, ale nyní by ji podat zvažoval, je možné aktivní legitimaci poddodavateli k podání námitek přiznat. V nyní posuzované věci však o takový případ nejde, neboť navrhovatel nenamítal, že by zadavatel takovou změnu provedl.

VI.          Závěr

40.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem a řídil se mým závazným právním názorem uvedeným v rozhodnutí ze dne 2. 10. 2025, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

 

1)             JUDr. Jaromír Císař, Ph. D., advokát, PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., Hvězdova 1716/2b, Nusle, 140 00 Praha 4

2)             Ing. Daniel Mátl, Kudelova 1852/4, 602 00, Brno – Černá Pole

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 



[1]   Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en