číslo jednací: 02492/2026/161
spisová značka: R0171/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | D11 odpočívka Jaroměř – Záchranný archeologický výzkum |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 1. 2026 |
| Související rozhodnutí | 45820/2025/500 02492/2026/161 |
| Dokumenty |  2025_R0171.pdf 494 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0171/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-02492/2026/161 |
|
Brno 20. 1. 2026 |
V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 9. 12. 2025 navrhovatelem –
- sdružení „D11, odpočívka Jaroměř, ZAV“
o EUROVIA CZ a. s., IČO 45274924, sídlem U Michelského lesa 1581/2, 140 00 Praha 4,
o ARCHAIA, z. ú., IČO 45245932, sídlem Frýdlantská 1299/8, 182 00 Praha 8,
ve správním řízení zastoupeni JUDr. Františkem Scholzem, advokátem, ev. č. ČAK 03586, sídlem Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha 1
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0423/2025/VZ, č. j. ÚOHS-45820/2025/500 ze dne 24. 11. 2025 vydanému ve správním řízení zahájeném dne 13. 6. 2025 na návrh výše uvedeného navrhovatele z téhož dne, vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „D11 odpočívka Jaroměř – Záchranný archeologický výzkum“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-008589 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 2. 2025 pod ev. č. 94679-2025,
jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel
- společníci společnosti dodavatelů „S-L sdružení pro ZAV“
- SAMSON PRAHA, spol. s r. o., IČO 48539589, sídlem Štěpánská 642/41, 110 00 Praha 1,
- Labrys, o. p. s., IČO 27573486, sídlem Hloubětínská 16/11, 198 00 Praha 9,
ve správním řízení zastoupeni společníkem SAMSON PRAHA, spol. s r. o., IČO 48539589, sídlem Štěpánská 642/41, 110 00 Praha 1,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0423/2025/VZ, č. j. ÚOHS-45820/2025/500 ze dne 24. 11. 2025
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad obdržel dne 13. 6. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
2. Navrhovatel v podaném návrhu napadl výběr vybraného dodavatele, který podle navrhovatele nesplňuje kritéria technické kvalifikace. Navrhovatel se konkrétně vymezoval proti prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele prostřednictvím referenční zakázky „I/38 Církvice obchvat – archeologický výzkum“ realizovanou členem vybraného dodavatele společností SAMSON PRAHA, spol. s r.o. (dále jen „společnost SAMSON“). Touto zakázkou nemohl podle navrhovatele vybraný dodavatel prokázat splnění kvalifikace, když společnost SAMSON nedisponuje oprávněním k provádění archeologického průzkumu podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPP“) a v rámci referenční zakázky se mohla podílet pouze na dílčích pracích pomocného charakteru. Zároveň navrhovatel poukazuje na to, že nálezová zpráva k referenční zakázce byla podle dostupné dokumentace zpracována a odevzdána organizací ARCHAIA, z.ú., (dále také jako „organizace ARCHAIA“), nikoliv společností SAMSON. Navrhovatel rovněž zpochybnil prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele prostřednictvím člena realizačního týmu, který měl u referenční zakázky působit jako vedoucí archeolog. Ten se podle navrhovatele na referenční zakázce v pozici vedoucího archeologa podílet nemohl. Navrhovatel dále namítal, že vybraný dodavatel měl být zároveň vyloučen z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 5 písm. d) či f) zákona, když společnost Labrys, o.p.s. (dále jen „společnost Labrys“) dlouhodobě porušuje své povinnosti ve vztahu k archeologickým výzkumům a v současnosti čelí řízení o odebrání oprávnění k provádění archeologických výzkumů. Společnost Labrys je podle navrhovatele zároveň nezpůsobilá účastnit se podnikání jiných osob vzhledem ke své právní formě obecně prospěšné společnosti. Rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek pak je podle navrhovatele nepřezkoumatelné a netransparentní.
3. Úřad dne 11. 8. 2025 vydal rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0423/2025/VZ, č. j. ÚOHS-30273/2025/510 (dále jako „předcházející prvostupňové rozhodnutí“). V něm Úřad konstatoval, že zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v rozporu se zásadou transparentnosti, když učinil závěr o splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem, konkrétně podmínky technické kvalifikace, ačkoliv neměl prokázáno, že vybraný dodavatel podmínku technické kvalifikace naplnil, resp. aniž by učinil součástí dokumentace o zadávacím řízení informace a podklady, na jejichž základě by bylo možné učinit závěr o jejím prokázání. Konkrétně pak Úřad spatřoval pochybení v tom, že dokumentace o zadávacím řízení neobsahuje dokumenty, které by prokazovaly, že v rámci referenční zakázky člen realizačního týmu vybraného dodavatele získal na referenční zakázce zkušenost v pozici vedoucího archeologického výzkumu. Vzhledem ke konstatovanému porušení zákona pak Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí a oznámení o výběru vybraného dodavatele. Dalšími námitkami návrhu se Úřad nezabýval, když i bez jejich přezkumu byl shledán důvod k uložení nápravného opatření.
4. Předcházející prvostupňové rozhodnutí bylo následovně předmětem přezkumu předsedou v řízení o zadavatelem podaném rozkladu. Předseda Úřadu vydal dne 11. 3. 2025 rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0122/2025/VZ, č. j. ÚOHS-38031/2025/161 (dále jako „zrušující rozhodnutí předsedy“), kterým předcházející prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání, když dospěl k závěru, že zadavatel disponoval podklady, na jejichž základě mohl důvodně a transparentně dojít i s přihlédnutím k navrhovatelem podaným námitkám k tomu, že splnění kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem bylo prokázáno.
II. Napadené rozhodnutí
5. Po opětovném projednání věci Úřad vydal napadené rozhodnutí, kterým zamítl návrh navrhovatele, když neshledal důvody pro uložení nápravného opatření. Napadené rozhodnutí pak odůvodnil následovně.
6. Ohledně námitky neprokázání technické kvalifikace dospěl Úřad k závěru, že lze na základě podkladů, kterými disponoval zadavatel, dovodit, že se společnost SAMSON v rámci předložené referenční zakázky podílela na realizaci odborných činností, které svou povahou přesahují rámec pouhých pomocných prací. Zadavatel tak mohl dospět k závěru, že společnost SAMSON realizovala požadovaný předmět zakázky. Při hodnocení referenční zakázky přitom zadavatel nevycházel pouze z prostého finančního podílu společnosti SAMSON, ale vycházel rovněž z doložených podkladů, z nichž vyplývají konkrétní činnosti, které tato společnost na referenční zakázce realizovala. Argumentace navrhovatele, založená především na tvrzení o absenci veřejnoprávního oprávnění k provádění archeologických výzkumů tento závěr nijak nezpochybnila. Zároveň je společnosti SAMSON přičitatelné odevzdání nálezové zprávy, jakkoliv tuto činnost zajistila prostřednictvím poddodavatele. Zadavatel tak podle Úřadu při posouzení splnění šetřené technické kvalifikace disponoval takovými vyjádřeními vybraného dodavatele a souborem dokumentů, které mu umožnily učinit důvodný a transparentní závěr o prokázání splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem. Tento závěr byl zachován i po obdržení námitek navrhovatele, neboť argumentace navrhovatele byla na základě podkladů, kterými zadavatel již disponoval, vyvratitelná. Obdobně pak Úřad dospěl k závěru, že z podkladů, kterými zadavatel disponoval, vyplývala účast člena realizačního týmu na referenční zakázce v pozici vedoucího archeologické výzkumu, přičemž navrhovatelem vznesené námitky nebyly způsobilé tento závěr vyvrátit.
7. Jako nedůvodnou shledal Úřad i argumentaci navrhovatele ohledně pochybení zadavatele, který nevyloučil vybraného dodavatele z důvodu nezákonnosti jeho sdružení. Zde Úřad dospěl k závěru, že ze sdružení vybraného dodavatele, respektive právní formy společnosti Labrys nevyplývá porušení zákona či nesplnění požadavků stanovených v zadávací dokumentaci zadavatelem, které by zadavatele opravňovalo k vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení. Pochybení zadavatele Úřad neshledal ani v tom, že nevyloučil vybraného dodavatele podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, tj. z důvodu navrhovatelem uváděných pochybení, kterých se měla při své činnosti dopouštět společnost Labrys. Takový postup je pro zadavatele fakultativní a jeho využití záleží na jeho úvaze. To, že této možnosti zadavatel nevyužil, tak nelze vnímat jako postup v rozporu se zákonem. Zároveň měl zadavatel postaveno najisto, že vybraný dodavatel prokázal profesní způsobilost v podobě příslušného veřejnoprávního oprávnění.
III. Rozklad navrhovatele
8. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 24. 11. 2025. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
9. Navrhovatel považuje napadené rozhodnutí za nesprávné a nezákonné. Navrhovatel konkrétně namítá, že Úřad nesprávně a v rozporu s vlastní rozhodovací praxí a rozhodovací praxí soudů posoudil otázku prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele spočívající v požadavku na předložení referenční zakázky. Navrhovatel namítá, že vybraný dodavatel nemohl v rámci referenční zakázky realizovat kompletní terénní a vyhodnocovací fáze archeologického výzkumu, když nedisponuje veřejnoprávním oprávněním k takovým činnostem. Zároveň není podle navrhovatele možné přičítat vybranému dodavateli v rámci referenční zakázky odevzdání nálezové zprávy, když tuto zpracoval a odevzdal poddodavatel sdružení, jehož byl vybraný dodavatel členem. K prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele navrhovatel rovněž namítá, že vybraný dodavatel neprokázal splnění požadavku na člena realizačního týmu, který měl na referenční zakázce působit jako vedoucí archeolog.
10. Další překážku výběru vybraného dodavatele spatřuje navrhovatel v tom, že společnost Labrys je obecně prospěšnou společností, které zákon zapovídá účast na podnikání jiných osob. Sdružení vybraného dodavatele podle navrhovatele takovou účastí je, a byl tudíž dán důvod pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení vzhledem k nezákonnosti jeho sdružení. Další pochybení zadavatele a důvod překážky výběru vybraného dodavatele navrhovatel spatřuje v tom, že se společnost Labrys v minulosti dopustila celé řady závažných pochybení představujících porušení jeho zákonných povinností. Zadavatel tak měl podle navrhovatele přistoupit k vyloučení vybraného dodavatele jako nezpůsobilého podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.
Závěr rozkladu
11. V závěru podaného rozkladu navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.
IV. Řízení o rozkladu
12. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
13. Zadavatel se k podanému rozkladu vyjádřil podáním, které bylo Úřadu doručeno dne 17. 12. 2025. Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že podaný rozklad neobsahuje jakoukoliv argumentaci, která by mohla změnit závěry napadeného rozhodnutí. K prokázání technické kvalifikace zadavatel uvádí, že proces jejího ověřování odstranil na straně zadavatele existující pochybnosti týkající se pravdivosti a správnosti informací předložených vybraným dodavatelem – tzn. že zadavatel k tomuto okamžiku má vše za prokázané. Zároveň poukazuje na to, že mu vybraný dodavatel doložil odevzdání nálezové zprávy, přičemž její odevzdání poddodavatelem lze přičíst vybranému dodavateli. Zadavatel rovněž uvádí, že doklady, které jsou součástí správního spisu, byly dostatečné pro doložení toho, že Mgr. M. K. byl do plnění referenční zakázky zapojen a že zastával pozici vedoucího archeologického výzkumu. To, že byla odevzdána nálezová zpráva, zadavatel považuje za nesporné.
14. Návrh navrhovatele na vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení označuje zadavatel jako nerealizovatelný, když na takovou situaci nedopadá žádný ze zákonných důvodů pro vyloučení. Obdobně pak zadavatel uvádí, že nebyl povinen vyloučit vybraného dodavatele jako nezpůsobilého, když jeho profesní způsobilost byla prokázána.
15. V závěru svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu
16. Dne 17. 12. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k podanému rozkladu. Vybraný dodavatel uvedl, že Úřad postupoval v souladu se zákonem, když zamítl podaný návrh. Zároveň vybraný dodavatel k jednotlivým sporným otázkám odkazuje na své dřívější vyjádření k návrhu a vyjádření k podkladům rozhodnutí. V závěru pak vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
Stanovisko předsedy Úřadu
17. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.
V. K námitkám rozkladu
18. Spornou otázku v řešené věci představuje řada dílčích námitek vznesených navrhovatelem ke způsobilosti vybraného dodavatele se vůbec stát vybraným dodavatelem. Podle navrhovatele je přítomná celá řada dílčích důvodů – nesplnění požadavků technické kvalifikace, nezákonnost sdružení vybraného dodavatele, dřívější závažná pochybení vybraného dodavatele – které jsou překážkou výběru vybraného dodavatele, respektive důvodem pro jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení.
19. K argumentaci navrhovatele v podaném rozkladu lze uvést, že navrhovatel přednáší obdobné argumenty, jaké uvedl již v návrhu a se kterými se Úřad v napadeném rozhodnutí vypořádal (ostatně i sám navrhovatel v podaném rozkladu výslovně odkazuje na svůj návrh a v průběhu správního řízení předložená vyjádření). Se závěry napadeného rozhodnutí se ztotožňuji a považuji za možné na ně v celém rozsahu odkázat. K jednotlivým okruhům argumentace navrhovatele v podaném rozkladu se vyjadřuji následovně.
K realizaci referenční zakázky vybraným dodavatelem
20. Navrhovatel namítá, že vybraný dodavatel nesplňuje zadavatelem stanovené kritérium technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b), které zadavatel stanovil v bodu 4.4.3. zadávací dokumentace v následujícím znění:
|
|
„Zadavatel požaduje praxi dodavatele spočívající v realizaci: |
Způsob prokázání: |
|
a) |
1 zakázky, jejímž předmětem byla úspěšná realizace a dokončení terénní a vyhodnocovací fáze záchranného archeologického výzkumu v průběhu posledních 10 let o výzkumné ploše nejméně 2 ha, s cenou min. 3,6 mil. Kč bez DPH a byla Archeologickému ústavu Akademie věd ČR (nebo obdobné instituci v příslušné zemi, ve které byl záchranný archeologický výzkum prováděn) předána nálezová zpráva splňující parametry dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (příp. dle odpovídajícího právního předpisu v jiné zemi). Jedná se o kompletně dokončené terénní a vyhodnocovací fáze archeologického výzkumu, tzn. včetně odevzdané nálezové zprávy, přičemž dosud nemuselo dojít k odevzdání movitých archeologických nálezů patřičnému subjektu. |
Seznam poskytnutých služeb včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele (formulář 2.2.2.). Ze Seznamu poskytnutých služeb musí vyplývat splnění veškerých požadavků zadavatele.“ |
21. K prokázání splnění podmínky technické kvalifikace vybraný dodavatel předložil referenční zakázku „I/38 Církvice obchvat – archeologický výzkum“ (dále také jen „referenční zakázka“), na které se společnost SAMSON podílela jako člen sdružení SOVIS–SAMSON–ACO, tvořené SOVIS CZ, a.s., IČO 27532208, se sídlem V Mlejnku 608/3a, 500 11 Hradec Králové (nyní se sídlem Korytná 1538/4, 100 00 Praha 10, dále jen „SOVIS“), SAMSON a Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace, IČO 75008271, se sídlem U Hradiska 42/6, 779 00 Olomouc (dále jen „ACO“). Uvedená plocha, na které byl realizován archeologický průzkum, činí 20,4 ha. Hodnota referenční zakázky pak činí 38 218 002,48 Kč, z čehož si společnost SAMSON nárokuje podíl v hodnotě 24 148 184,38 Kč, což odpovídá cca 63,19% celkové hodnoty referenční zakázky.
22. Navrhovatel zpochybňuje účast vybraného dodavatele na předmětné zakázce, když namítá, že provedení terénní a vyhodnocovací fáze archeologického výzkumu si vyžaduje provedení odborných prací, ke kterým ovšem společnost SAMSON nebyla oprávněna, když nedisponuje povolením k provádění archeologického průzkumu podle ZSPP. Zároveň navrhovatel zpochybňuje podklady, které mají prokazovat realizaci konkrétních činností společností SAMSON. Společnosti SAMSON pak podle navrhovatele nelze ani přičítat požadované odevzdání nálezové zprávy, která byla odevzdána organizací ARCHAIA jako poddodavatelem.
23. V prvé řadě považuji za vhodné se vyjádřit k tomu, jak byla zadavatelem stanovena předmětná zadávací podmínka. U ní se ztotožňuji se závěry, ke kterým dospěl v napadeném rozhodnutí Úřad (viz bod 201 napadeného rozhodnutí), tedy, že není požadována kompletní realizace záchranného archeologického průzkumu přímo dodavatelem, jemuž svědčí reference. Takový závěr logicky vyplývá ze znění zadávací podmínky, kdy zadavatel na jedné straně zužuje rozsah požadované realizace na dílčí fáze průzkumu a na straně druhé stanovuje explicitní požadavek na to, že měla být u dané referenční zakázky odevzdána nálezová zpráva. Taková formulace požadavků na referenční zakázku by byla zjevně nadbytečná, pokud jejím předmětem měl být kompletní archeologický průzkum.
24. S navrhovatelem lze souhlasit v tom, že v rámci realizace záchranného archeologického průzkumu dochází k činnostem odborného charakteru, a je tak namístě, aby v rámci prokázání technické kvalifikace bylo reflektováno to, že práce byly prováděny se zárukou náležité odbornosti. Takovou zárukou je právě působení subjektu, který disponuje oprávněním k takovým činnostem. Účast takto oprávněného subjektu na plnění veřejné zakázky spočívající v realizaci záchranného archeologické výzkumu ostatně vyplývá i zákonných požadavků ZSPP. Nebylo by tak možné akceptovat referenční zakázku s relevantním předmětem, u které by záruka odbornosti a splnění zákonných požadavků ve formě účasti subjektu s příslušným oprávněním absentovala. Na druhou stranu ovšem z ničeho nevyplývá, že by absence povolení k provádění průzkumu zakládala to, že subjekt (který povolením nedisponuje) nebyl fakticky schopen vykonávat v rámci průzkumu činnosti odborného charakteru. To, že takový subjekt nedisponuje povolením, mu např. nějak nebrání v tom, aby na základě pracovněprávních či jiných smluvních vztahů disponoval personálem (a v důsledku fakticky náležitou odborností), který bude schopen realizovat v rámci průzkumu činnosti i odborného charakteru. Pro účely posouzení prokázání splnění předmětné podmínky technické kvalifikace nelze z absence povolení k provádění archeologického průzkumu dovozovat to, že nemohlo dojít k realizaci relevantních prací i subjektem, který sám povolením nedisponuje.
25. S ohledem na výše uvedené tak nespatřuji rozpor ve skutečnosti, že sama společnost SAMSON nedisponuje povolením podle ZSPP a tím, že se fakticky podílela na terénní a vyhodnocovací fázi archeologického výzkumu. Pro zodpovězení otázky, zda bylo v řešené věci prokázáno splnění technické kvalifikace, je tak klíčové to, zda společnost SAMSON v rámci referenční zakázky relevantní činnosti skutečně provozovala, a to rovněž prostřednictvím odborníků s oprávněním dle ZSPP. Touto otázkou se pak Úřad v napadeném rozhodnutí obsáhle zabýval na základě dokumentů, které vybraný dodavatel v zadávacím řízení předložil zadavateli. Jedná se zejména o faktury vystavené společností SAMSON jako dodavatelem dalším členům sdružení, které realizovalo referenční zakázku. U těchto faktur lze logicky předpokládat, že pokrývají činnosti realizované samotnou společností SAMSON, oproti fakturám vystaveným společností SAMSON jako správcem sdružení zadavateli, u nichž se nabízí možnost, že se týkají i činností dalších členů sdružení (k detailnímu přehledu faktur lze odkázat na bod 183 napadeného rozhodnutí). Z předložených faktur vyplývá, že společnost SAMSON vůči SOVIS a ACO vykázala mj. činnosti realizované pracovníky na pozicích archeolog, vedoucí technik, terénní pracovník, geodet, antropolog, geolog, dokumentátor. Společnost SAMSON se tedy na realizaci referenční zakázky podílela, a to včetně činností zjevně odborného charakteru. Pro realizaci odborných činností měla mimo jiné společnost SAMSON uzavřenu dohodu o provedení práce s Mgr. M. K. (dále také jako „Mgr. K.“), který sám prostřednictvím společnosti Labrys potřebným oprávněním disponuje, a současně na základě objednávky č. 21OBv/0043 ze dne 10. 6. 2021 s organizací ARCHAIA. V rámci referenční zakázky tak lze společnosti SAMSON jako členu sdružení přiznat zcela konkrétní činnosti, tj. prokazuje podíl na referenční zakázce v souladu s požadavky, jaké pro člena sdružení vyplývají z rozhodovací praxe Úřadu.
26. Nelze souhlasit s navrhovatelem v tom, že zpochybňuje výpovědní hodnotu vybraným dodavatelem předložených dokladů. K předloženým dokumentům nelze a priori přistupovat s optikou pochybností o jejich pravosti a o tom, zda skutečně představují obraz reálně uskutečněných plnění. Takový přístup by byl namístě, pokud by existovaly konkrétní pochybnosti o jejich formální či věcné správnosti. Takové pochybnosti navrhovatel nevznáší a pouze poukazuje na to, že činnosti vykazují subjekty, které nedisponují příslušným oprávněním k jejich realizaci. Vybraným dodavatelem předložené dokumenty – faktury – však korespondují s objemem podílu, který si společnost SAMSON na realizaci referenční zakázky nárokuje, přičemž otázku vzájemného vypořádání mezi jednotlivými členy sdružení vybraný dodavatel zadavateli výslovně objasnil ve svém vyjádření ze dne 17. 3. 2025.
27. Lze tak shrnout, že zadavatel požadoval při prokázání technické kvalifikace v podobě referenční zakázky činnosti spočívající v realizaci dílčích etap záchranného archeologického průzkumu. Vybraný dodavatel, respektive jeho společník společnost SAMSON, k tomuto předložil referenční zakázku s odpovídajícím předmětem a zároveň předložil dokumenty, ze kterých vyplývá, jaké konkrétní činnosti v rámci referenční zakázky realizoval. Bylo současně prokázáno, že na referenční zakázce se podílely prostřednictvím dohody se společností SAMSON i osoby disponující oprávněním dle ZSPP (Mgr. K., organizace ARCHAIA). Na základě těchto dokumentů zadavatel dospěl k závěru o splnění podmínky technické kvalifikace. Námitky navrhovatele – skutečnost, že sama společnost SAMSON nedisponuje povolením podle ZSPP – pak nejsou způsobilé závěr o faktické účasti společnosti SAMSON na referenční zakázce zpochybnit.
28. Nad rámec uvedeného považuji za nutné se vyjádřit k hodnocení splnění kritéria technické kvalifikace z hlediska jejího obecného účelu, tj. jako ověření kompetencí vybraného dodavatele. Jak jsem uvedl výše, s navrhovatelem lze souhlasit, že u dotyčného předmětu plnění jsou přítomny nezanedbatelné nároky na odbornost. Na realizaci referenční zakázky se přitom podílely subjekty disponující příslušným oprávněním k provádění archeologického průzkumu – ACO jako společník sdružení spolu se společností SAMSON, jejímž zaměstnancem dle dohody o provedení práce byl Mgr. K., a organizace ARCHAIA jako poddodavatel společnosti SAMSON. U referenční zakázky, respektive u účasti společnosti SAMSON na ní, tak prvek odbornosti vyjádřený příslušným oprávněním přítomen byl a účel jejího prokázání je tak zachován.
29. Co se týče navrhovatelem odkazovaného rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0445/2020/VZ, č.j. ÚOHS-01383/2021/500/AIv ze dne 13. 1. 2021, pak se po seznámení s tímto rozhodnutím ztotožňuji s tím, k čemu dospěl Úřad v napadeném rozhodnutí, tj. že závěry tohoto rozhodnutí nejsou v řešené věci přiléhavé, a to s ohledem na odlišné požadavky na prokázání technické kvalifikace. V odkazovaném rozhodnutí totiž (totožný) zadavatel požadoval zkušenost právě s kompletním archeologickým výzkumem, zatímco v řešené věci tomu tak není (viz výše bod 23 tohoto rozhodnutí).
30. Další navrhovatelova námitka zpochybňující splnění předmětné podmínky technické kvalifikace se vztahuje k požadavku na odevzdání nálezové zprávy k archeologickému průzkumu, který byl předmětem referenční zakázky. Navrhovatel namítá, že nálezová zpráva byla u referenční zakázky odevzdána organizací ARCHAIA jako poddodavatelem sdružení, které realizovalo referenční zakázku, a tudíž nelze odevzdání nálezové zprávy přičítat společnosti SAMSON, v důsledku čehož není prokázáno splnění kritéria technické kvalifikace.
31. K otázce odevzdání nálezové zprávy je třeba v prvé řadě uvést, že není nijak sporné, že tato byla vyhotovena a odevzdána. Zadavatelem stanovený požadavek na odevzdání nálezové zprávy tak referenční zakázka splňuje. K argumentaci navrhovatele vztahující se k duplicitě záznamů v Archeologické mapě ČR (dále jako „AMČR“), pak lze odkázat na body 48 a 49 tohoto rozhodnutí.
32. Spornou otázkou je pouze to, zda lze odevzdání nálezové zprávy pro účely prokázání technické kvalifikace přičítat společnosti SAMSON. Navrhovatel poukazuje na to, že organizace ARCHAIA byla poddodavatelem sdružení jako celku (což dovozuje z žádostí adresované zadavateli o její schválení jako poddodavatele), přičemž reference poddodavatele může svědčit pouze sdružení jako celku, a nikoliv společnosti SAMSON jako generálnímu dodavateli, který zajistil poddodavatele, což je názor, který vyslovil v napadeném rozhodnutí Úřad.
33. S navrhovatelem souhlasím v tom, že na řešenou situaci lze přiléhavě aplikovat závěry vyslovené Nejvyšším správním soudem (dále jako „NSS“) v rozsudku č. j. 9 Afs 207/2023-30 ze dne 13. 3. 2025. Nemyslím si ovšem, že je možné je aplikovat takovým způsobem, jak to v podaném rozkladu činní navrhovatel. V uvedeném rozsudku se NSS vyjádřil následovně: „S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že může dojít i k souběhu referencí z jedné zakázky u více subjektů. Reference totiž může svědčit tzv. generálnímu dodavateli, který plnění zajišťoval ve výlučném smluvním vztahu k zadavateli (bez dalších dodavatelů). Tatáž reference ale může svědčit i poddodavateli, který měl smluvní vztah k dodavateli (nikoli zadavateli). Konečně může stejná reference svědčit i více dodavatelům, kteří byli ve smluvních vztazích k jednomu zadavateli při uskutečňování téže veřejné zakázky. Na poslední dvě situace ostatně pamatuje § 79 odst. 4 ZZVZ, dle kterého subjekt může k prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) a b) ZZVZ uplatnit plnění, které poskytl společně s jinými dodavateli či jako poddodavatel, v obou případech však v rozsahu, v jakém se na něm podílel. Ve všech výše popsaných případech reference prokazuje schopnost a způsobilost toho kterého subjektu veřejnou zakázku nebo její část zajistit tak, aby byla řádně dodána.“
34. Předně je třeba uvést, že z podkladů shrnutých v bodě 191 napadeného rozhodnutí vyplývá, že sice o schválení poddodavatele ze strany zadavatele žádalo sdružení jako celek (ostatně sdružení jako celek vystupovalo vůči zadavateli ve všech záležitostech referenční zakázky), avšak objednávku organizaci ARCHAIA zasílala pouze společnost SAMSON a rovněž společnosti SAMSON byly vystaveny ze strany organizace ARCHAIA faktury. Organizace ARCHAIA byla tedy ve smluvním vztahu pouze se společností SAMSON, a tedy byla jejím poddodavatelem, byť její účast schválil zadavatel referenční zakázky vůči sdružení jako celku. Z citované části rozsudku navíc nijak nevyplývá závěr, že by reference poddodavatele sdružení (i pokud by tedy byla organizace ARCHAIA poddodavatelem celého sdružení) měla svědčit pouze sdružení jako celku. Takový závěr je zjevně v rozporu s koncepcí prokazování kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona, když jednotliví členové sdružení by na základě společně realizované referenční zakázky disponovali individuální referencí odpovídající rozsahu, v jakém se na plnění podíleli, ale zároveň by nedisponovali referencí poskytnutou prostřednictvím poddodavatele. Taková reference by byla teoreticky použitelná pouze v těch případech, pokud by ji uplatnilo totožné sdružení dodavatelů, jaké vystupovalo v referenční zakázce, což by byla situace spíše ojedinělá. Daný výklad by extrémně limitoval možnosti použití takové reference a je ve zjevném rozporu s citovaným rozsudkem, kde NSS hovoří o více dodavatelích, kterým může reference svědčit, a nikoliv o jejich sdružení.
35. Reference poddodavatele tak v první řadě svědčí zejména společnosti SAMSON, která byla s organizací ARCHAIA ve smluvním vztahu dle objednávky č. 21OBv/0043 ze dne 10. 6. 2021 a která hradila faktury vystavené tímto poddodavatelem. Mohla by však svědčit i jednotlivým dodavatelům – společníkům sdružení, pokud by bylo dovozeno, že se jednalo o poddodavatele celého sdružení. Pokud má být poddodavatelské plnění vzato v úvahu jako součást podílu, v jakém se jednotliví dodavatelé podíleli na realizaci předmětu referenční zakázky ve smyslu § 79 odst. 4 písm. a) zákona, pak je jasné, že toto plnění, a tudíž reference bude svědčit zejména společnosti SAMSON, neboť právě jejím prostřednictvím se stalo součástí plnění předmětu veřejné zakázky jako celku.
36. Zároveň je třeba přihlédnout k účelu prokázání technické kvalifikace, jak o něm hovoří NSS v citovaném rozsudku: „Ve všech výše popsaných případech reference prokazuje schopnost a způsobilost toho kterého subjektu veřejnou zakázku nebo její část zajistit tak[2], aby byla řádně dodána.“ V referenční zakázce pak společnost SAMSON prokázala svoji schopnost zajistit odevzdání nálezové zprávy, byť prostřednictvím poddodavatele.
37. Závěrem tak lze shrnout, že podmínka technické kvalifikace byla prokázána, když byly splněny požadavky, které pro referenční zakázku zadavatel stanovil a zároveň mu vybraný dodavatel prokázal, že se na ní podílel v odpovídajícím rozsahu.
K prokázání zkušenosti člena realizačního týmu vybraného dodavatele
38. Další námitka navrhovatele k (ne)prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele se vztahuje k požadavku zadavatele na prokázání praxe člena realizačního týmu, konkrétně pak na požadavek na prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona, který zadavatel stanovil v čl. 4.3. písm. a) zadávací dokumentace v tomto znění: „Zadavatel požaduje, aby se na realizaci zakázky podílely následující osoby splňující uvedené požadavky zadavatele:
a) osoba zajišťující pozici vedoucí archeologického výzkumu:
(i) praxe na pozici vedoucího archeologického výzkumu u minimálně jedné zakázky, jejímž předmětem byla realizace záchranného archeologického výzkumu, u něhož byla odevzdána nálezová zpráva, ve finančním objemu minimálně 3,6 mil. Kč bez DPH,
(ii) existence pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele, příp. poddodavatele, nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem.“
39. K námitce navrhovatele je třeba v prvé řadě uvést, že touto se předseda Úřadu obsáhle zabýval ve zrušujícím rozhodnutí. V něm se jí věnoval jak z perspektivy nároků, které lze klást na postup zadavatele při hodnocení prokázání splnění technické kvalifikace, tak z perspektivy hodnocení konkrétních skutečností vypovídajících o splnění výše uvedeného požadavku vybraného dodavatele v řešené věci, respektive o důvodnosti toho závěru zadavatele, že technická kvalifikace vybraného dodavatele prokázána byla. Po seznámení se s rozkladem navrhovatele konstatuji, že v něm navrhovatel neuvedl žádné argumenty či skutečnosti, které by vyvracely závěr, ke kterému jsem dospěl ve zrušujícím rozhodnutí. Na toto rozhodnutí je možné v celém jeho rozsahu odkázat. Zároveň setrvávám na závěru, který jsem vyslovil ve zrušujícím rozhodnutí, tj. že zadavatel v zadávacím řízení disponoval podklady, na jejichž základě mohl důvodně a transparentně dojít i s přihlédnutím k navrhovatelem podaným námitkám k závěru, že splnění kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem bylo prokázáno.
40. Podstatou sporné otázky ke kritériu technické kvalifikace je to, že zadavatel na jedné straně obdržel podklady prokazující její splnění a vysvětlení vybraného dodavatele, které objasňovalo rozpory, které z těchto podkladů vyplývají. Na straně druhé navrhovatel předložil skutečnosti, které mají splnění kritéria technické kvalifikace zpochybnit. Předmětem posouzení je tak hodnocení skutečností, které nasvědčují splnění kritéria technické kvalifikace – tomu, že vybraným dodavatelem uváděná osoba působila v pozici vedoucího archeologa, a skutečností nasvědčujících tomu, že nepůsobila.
41. Východiska postupu a závěrů zadavatele při hodnocení toho, zda bylo splnění kritéria technické kvalifikace prokázáno, jsou uvedena v bodech 23 až 25 zrušujícího rozhodnutí, kde jsem se touto otázkou obšírně zabýval. Vyslovené závěry lze shrnout tak, že závěr o (ne)prokázání technické kvalifikace není možné redukovat na mechanické porovnání tvrzení a skutečností, které potvrzují či zpochybňují splnění kvalifikace, ale je nutno považovat jej za výsledek určitého uvážení, ke kterému bude zadavatel v podobných případech nucen. V řešené věci pak dospívám k tomu, že zadavatel mohl po zvážení podkladů, kterými disponoval, zcela důvodně dospět k závěru, že splnění dané podmínky technické kvalifikace bylo prokázáno.
42. Splnění předmětné podmínky technické kvalifikace vybraný dodavatel v rámci podané nabídky prokazoval prostřednictvím člena realizačního týmu – Mgr. K., který měl působit jako vedoucí archeolog v rámci referenční zakázky. K prokázání splnění kvalifikačního kritéria vybraný dodavatel doložil následující dokumenty a tvrzení. Jednalo se o čestné prohlášení o odborném personálu, kde je uvedeno, že Mgr. K. v rámci referenční zakázky zastával pozici označenou jako „vedoucí archeologického výzkumu“ a jeho činnost na referenční zakázce je charakterizována jako „komplexní organizační a personální zajištění vedení ZAV.“ Vybraný dodavatel dále tuto skutečnost ve své nabídce doložil snímkem obrazovky záznamu č. C-202100565A v AMČR, ve kterém je uveden jako hlavní vedoucí akce právě Mgr. K., a dále samotným záznamem č. C-202100565A, ve kterém Mgr. K. figuruje (k náhledu snímku viz bod 139 napadeného rozhodnutí). Vybraný dodavatel v rámci své nabídky dále předložil úvodní část vypracované nálezové zprávy (dále jako „nálezová zpráva 1“), v níž je Mgr. K. uveden jako osoba odpovědná za vedení výzkumu.
43. Zadavatel pak k prokázání splnění kritéria technické kvalifikace disponoval rovněž dokumenty tvořícími dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „D11 1108 Jaroměř – Trutnov, záchranný archeologický výzkum“, v rámci které zadavatel ověřoval totožnou referenční zakázku. V tomto zadávacím řízení se zadavatel na vybraného dodavatele obrátil Výzvou k objasnění či doplnění nabídky a ke zdůvodnění stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 6. 3. 2025, kde zadavatel ve vztahu k prokázání kritéria technické kvalifikace vyzval vybraného dodavatele ke sdělení informace: „kdo a kdy nálezovou zprávu v případě dotčené referenční zakázky odevzdal Archeologickému ústavu Akademie věd ČR.“ Vedle toho zadavatel vybraného dodavatele požádal „o doložení dokladu, z něhož bude patrné odevzdání nálezové zprávy dotčenou osobou Archeologickému ústavu Akademie věd ČR“. Zároveň zadavatel poukázal na to, že číslo záznamu v AMČR předložené vybraným dodavatelem (C-202100565) neodpovídá evidenčnímu číslu nálezové zprávy na předloženém snímku obrazovky záznamu v AMČR, který uvádí číslo akce C-202108083. Na tuto výzvu vybraný dodavatel reagoval objasněním doručeným zadavateli dne 17. 3. 2025. V tomto objasnění vybraný dodavatel zadavateli potvrdil, že Mgr. K. se podílel na realizaci referenční zakázky na pozici vedoucího archeologického výzkumu a předložil dokumenty dokládající tuto skutečnost:
- dohoda o provedení práce uzavřená mezi Mgr. M. K. jako zaměstnancem a společností SAMSON Praha jako zaměstnavatelem ze dne 30. 6. 2020, kterou vybraný dodavatel prokazuje existenci zaměstnaneckého poměru mezi vybraným dodavatelem a Mgr. M. K. v době realizace referenční zakázky;
- nálezová zpráva 1, kde je Mgr. M. K. uveden jako vedoucí výzkumu;
- soupis provedených prací při realizaci referenční zakázky, na kterém je uveden mezi osobami zajišťujícími realizaci referenční zakázky Mgr. M. K. s označením pozice „archeolog“ v části referenční zakázky označené jako „A1 – terén – rýhování“;
- záznam č. C-202100565 v AMČR, na kterém vybraný dodavatel dokládá, že příslušná akce byla přihlášena, zahájena, ukončena a uzavřena Mgr. M. K. a že Mgr. M. K. odevzdal nálezovou zprávu na akci č. C-202100565A;
- snímek obrazovky z AMČR, kde je u akce č. C-202100565A záznam o hlavním vedoucím Mgr. M. K.
44. Ve výše uvedeném zadávacím řízení se zadavatel opětovně obrátil na vybraného dodavatele s výzvou k objasnění nabídky. V reakci na tuto výzvu předložil vybraný dodavatel objasnění, ve kterém se vyjádřil k zapojení subjektu ARCHAIA na referenční zakázce a k „nesouladu“ záznamů v AMČR: „Dne 6. 2. 2021 se k plnění této významné služby přihlásil Mgr. M. K., tedy zaměstnanec společnosti SAMSON pro účely plnění významné služby. Plnění předmětné významné služby bylo tedy již od počátku realizace významné služby vedeno v AMČR pod osobou Mgr. M. K., nikoliv pod subjektem ARCHAIA. Subjekt ARCHAIA původně nebyl součástí sdružení, které bylo zadavatelem vybráno pro plnění významné služby a byl dodatečně schválen jako poddodavatel pro plnění významné služby na základě žádosti č.1 k činnosti administrativních úkonů pro ZAV dne 10.6.2021. Vzhledem k tomu, že subjekt ARCHAIA byl v rámci plnění významné služby pověřen zajišťováním administrativních činností, v rámci těchto činností a v zájmu procesní opatrnosti ohledně splnění ohlašovacích povinností vyplývajících ze zákona o památkové péči, tento subjekt duplicitně zapsal významnou službu do AMČR, a to dne 13.07.2021 pod evidenčním číslem C-2021108083A. Tento duplicitní zápis významné služby do AMČR však nic nemění na tom, že významná služba byla od počátku zapsána v AMČR pod osobou Mgr. M. K., jakožto vedoucího archeologického výzkumu a zaměstnance společnosti SAMSON pro účely plnění významné služby“. Zároveň opětovně potvrdil působení Mgr. K. jako vedoucího archeologa na referenční zakázce: „Tuto nálezovou zprávu o významné službě odevzdal Archeologickému ústavu Akademie věd ČR dne 26.07.2023 Mgr. M. K., jakožto vedoucí archeologického výzkumu a zaměstnanec společnosti SAMSON pro účely plnění významné služby.“
45. Na základě výše uvedeného zadavatel dospěl k závěru o splnění podmínky technické kvalifikace vybraným dodavatelem. Tento závěr následně zpochybnil navrhovatel. Navrhovatelova argumentace o nesplnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem vycházela z informace poskytnuté dne 12. 2. 2025 Archeologickým ústavem Akademie věd ČR (dále jako „Archeologický ústav“), dle které v rámci archeologické akce, která byla předmětem referenční zakázky, nebyla odevzdána nálezová zpráva pod č. záznamu C-202100565, ale pod č. záznamu C-202108083 a ze které vyplývá, že se na realizaci archeologického výzkumu v rámci referenční zakázky podílelo sdružení společností SAMSON PRAHA, SOVIS CZ, a.s., Archeologické centrum Olomouc, a organizace ARCHAIA. Dle poskytnutí informace Archeologického ústavu se na referenční zakázce podílela i společnost Labrys, avšak její účast dle Archeologického ústavu AV ČR nebyla zásadní a archeologický výzkum nedokončila. Realizaci terénního výzkumu převzala právě organizace ARCHAIA, která archeologický výzkum následně řádně dokončila a jako jediná ze všech zúčastněných subjektů splnila povinnosti dle ZSPP. Dále navrhovatel předložil nálezovou zprávu uveřejněnou v AMČR pod č. C-202108083 (dále jako „nálezová zpráva 2“), která je v rozporu s nálezovou zprávou 1 předloženou vybraným dodavatelem, když v ní nijak nefiguruje Mgr. K., ale jako vedoucí archeologického výzkumu je uveden PhDr. P. J., Ph.D. (dále také jako „PhDr. J.“).
46. Prakticky shodnou argumentaci pak navrhovatel zastává i v podaném rozkladu. Navrhovatel poukazuje na to, že Mgr. K. nefiguruje v odevzdané nálezové zprávě (tj. nálezové zprávě 2) a v záznamu uvedeném v AMČR. Navrhovatel svoji argumentaci shrnuje tak, že vedoucí archeologického průzkumu mohl být pouze jeden, přičemž ze sporných podkladů vyplývá, že si tuto pozici mají nárokovat dvě různé osoby.
47. S navrhovatelem lze souhlasit, že jím uvedené skutečnosti jsou přinejmenším způsobilé vyvolat pochybnosti o tom, kdo působil na referenční zakázce jako vedoucí archeolog, respektive zda jím byl Mgr. K.. Nicméně navrhovatel se v podaném rozkladu v zásadě omezuje pouze na konstatování těchto skutečností a opomíjí, že závěr zadavatele o splnění kritéria technické kvalifikace, a stejně tak závěry vyslovené Úřadem v napadeném rozhodnutí a předsedou Úřadu ve zrušujícím rozhodnutí, vycházejí z celkového obrazu vyplývajícího z posouzení všech relevantních podkladů a tvrzení. Tyto podklady pak ve svém celku nejsou v rozporu s tím, v čem navrhovatel spatřuje zdroj pochybností o účasti Mgr. K. jako vedoucího archeologa na referenční zakázce.
48. Zde je v prvé řadě třeba přihlédnout k tomu, že sám vybraný dodavatel přiznal účast organizace ARCHAIA (jejímž představitelem je právě PhDr. J.) na referenční zakázce (kde tato působila jako poddodavatel). V tomto kontextu se vybraný dodavatel vyjádřil i k tomu, že v AMČR kromě jím předloženého záznamu, ve kterém figuruje Mgr. K. (záznam č. C-202100565), existuje i záznam č. C-202108083 (ve kterém figuruje PhDr. J.). S tímto koresponduje i znění samotného záznamu č. C-202100565, ve kterém je uvedeno: „ZAV v ploše stavby. Skrývky, dohledy u mostních objektů. Výsledky jsou součástí dílčích nálezových zpráv pod č. akce: C-202108083. Zjištěno bohaté polykulturní pravěké a raně středověké osídlení“. O tom, že ve vztahu k AMČR u referenční zakázky figuruje jak Mgr. K., tak organizace ARCHAIA (a tudíž i PhDr. J.) fakticky není sporu a jde o skutečnost, kterou sám vybraný dodavatel přiznal a vysvětlil. Zároveň je tak logicky vysvětlena existence dvou odlišných nálezových zpráv, přičemž Mgr. K. učiněný záznam č. C-202100565 výslovně odkazuje na to, že nálezová zpráva k referenční zakázce byla odevzdána v rámci záznamu organizace ARCHAIA.
49. S tvrzením vybraného dodavatele a existencí duplicitních záznamů vztahujících se k referenční zakázce pak koresponduje i samotným navrhovatelem předložené vyjádření Archeologického ústavu ze dne 12. 2. 2025, ve kterém je mj. uvedeno: „Archeologický ústav eviduje v Archeologické mapě ČR pod číslem projektu C-20210056, záchranný archeologický výzkumu prováděný na katastrech obcí Církvice u Kutné Hory (Kutná Hora; 617750), Čáslav (Kutná Hora; 618349); Třebešice (Kutná Hora; 617776), v terénu výzkum 1. 2. 2021 do 31. 10. 2023. Výzkum prováděla Labrys, o. p. s. Jako vedoucí výzkumu je uveden Mgr. M. K. Jako podnět záchranného archeologického výzkumu je uvedeno „Výstavba komunikace“ s lokalizací „Nově budovaný obchvat silnice I/38, obec Církvice“. Nálezová zpráva není k tomuto projektu připojena. Labrys, o. p. s. namísto nálezové zprávy uvedla: „ZAV v ploše stavby. Skrývky, dohledy u mostních objektů. Výsledky jsou součástí dílčích nálezových zpráv pod č. akce: C -202108083. Zjištěno bohaté polykulturní pravěké a raně středověké osídlení.“ Archeologický ústav tak potvrdil, že v lokalitě referenční zakázky byl realizován projekt archeologického průzkumu vedený pod č. C-20210056 (vedoucí Mgr. K.), ke kterému se vztahuje vybraným dodavatelem předložený záznam. Vyjádření Archeologického ústavu zároveň koresponduje s tím, co je uvedeno v záznamu č. C-20210056, tedy že nálezová zpráva byla odevzdána k záznamu C-202108083 (organizace ARCHAIA a PhDr. J.).
50. Otázku prokázání splnění kritéria technické kvalifikace, respektive působení Mgr. K. jako vedoucího archeologa v rámci referenční zakázky, tak lze shrnout následovně. Zadavatel disponoval podklady, ze kterých vyplývalo působení Mgr. K. jako vedoucího archeologa (čestné prohlášení, snímek obrazovky a záznam z AMČR, nálezová zpráva 1). Zároveň disponoval objasněním nabídky vybraným dodavatelem, ve kterém se vybraný dodavatel vyjádřil k účasti organizace ARCHAIA a existenci více záznamů v AMČR. Navrhovatel následně zpochybnil účast Mgr. K. na referenční zakázce, nicméně žádný z podkladů, ze kterých navrhovatel vychází – nálezová zpráva 2, záznam č. C-202108083, vyjádření Archeologického ústavu – působení Mgr. K. nepopírají (toliko z nich lze dovodit, že se na vedení archeologického výzkumu přinejmenším administrativně podílel i PhDr. J.), případně je potvrzují (vyjádření Archeologického ústavu) a korespondují s údaji uvedenými v záznamu č. C-202100565, který předložil vybraný dodavatel (to, že byla nálezová zpráva odevzdána k záznamu C-202108083).
51. S ohledem na výše uvedené se tak i po seznámení s námitkami navrhovatele v podaném rozkladu ztotožňuji se závěrem napadeného rozhodnutí (které koresponduje se závěry zrušujícího rozhodnutí), že zadavatel na základě podkladů, kterými disponoval (včetně těch, které v rámci podaných námitek předložil navrhovatel), v zadávacím řízení dospěl oprávněně k závěru, že splnění kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem bylo prokázáno.
K namítané nezákonnosti sdružení vybraného dodavatele
52. Navrhovatel rovněž namítá nezákonnost sdružení vybraného dodavatele, která má vyplývat z právní formy společnosti Labrys. Ta je obecně prospěšnou společností. Navrhovatel odkazuje na ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech (dále jako „ZOSP“). Podle tohoto ustanovení se obecně prospěšná společnost nesmí účastnit na podnikání jiných osob. Sdružení vybraného dodavatele přitom podle navrhovatele představuje účast společnosti Labrys na podnikání společnosti a jako takové je v rozporu s výše uvedeným zákonným ustanovením. To podle navrhovatele představovalo důvod pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení.
53. Navrhovatel se v podaném rozkladu obšírně vyjadřuje k charakteru činnosti a spolupráce členů vybraného dodavatele, tj. k tomu, proč je přesvědčen, že jejich sdružení je podle § 17 odst. 2 ZOSP nezákonné. Navrhovateli lze přitakat v tom, že touto otázkou se v napadeném rozhodnutí zabýval rovněž Úřad (viz body 301 až 303 napadeného rozhodnutí), jakkoliv zároveň konstatoval, že k výkladu předmětného ustanovení ZOSP není vzhledem na vymezení dozorové působnosti Úřadu v § 248 zákona příslušný. S tímto závěrem se ztotožňuji. Úřad pak v napadeném rozhodnutí své úvahy k § 17 odst. 2 ZOSP uzavřel tak, že považuje za legitimní a důvodné, aby obecně prospěšná společnost spojila své odborné kapacity s podnikatelským subjektem, který disponuje potřebným technickým vybavením, přičemž každý subjekt v rámci sdružení přispívá vlastními prostředky. Takto vymezená spolupráce je pak dle názoru Úřadu v souladu s příslušnou právní úpravou, neboť umožňuje efektivní a odborné plnění veřejné zakázky s využitím různorodých kapacit jednotlivých členů sdružení, aniž by docházelo k porušení omezení obecně prospěšných společností.
54. Argumentace navrhovatele v podaném rozkladu je pak ve své podstatě polemikou s výše uvedeným závěrem Úřadu. Navrhovatel zde ovšem opomíjí podstatu závěrů Úřadu a úvah, které k nim vedly. Jak bylo uvedeno výše, Úřad konstatoval, že není příslušný k výkladu ustanovení ZOSP, a postup zadavatele hodnotil s ohledem na jeho (ne)soulad se zákonem. S takovým postupem Úřadu je nutno souhlasit, když předmětem přezkumu Úřadem v návrhovém řízení je podle § 250 odst. 1 zákona právě přezkum toho, zda jsou úkony či opomenutí zadavatele v souladu se zákonem. Opomenutím zadavatele, které navrhovatel podanými námitkami a následně návrhem napadl, je pak to, že zadavatel nepřistoupil k vyloučení vybraného dodavatele, ačkoliv tak učinit měl. Klíčovou otázkou tak je to, zda byl dán zákonný důvod, který by odůvodňoval povinné vyloučení vybraného dodavatele zadavatelem. Právě v tomto spočívá podstata závěru Úřadu, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem.
55. Povinnost zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení zákon upravuje v § 48 odst. 8 zákona, který stanoví, že zadavatel vyloučí vybraného dodavatele, u kterého byly shledány důvody pro vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c) téhož ustanovení. V řešené věci přitom jsou podle navrhovatele dány důvody vyloučení vybraného dodavatele z důvodu neprokázání v zadávacích podmínkách požadované profesní kvalifikace podle § 77 zákona představované veřejnoprávním oprávněním k provádění archeologických výzkumů, tedy podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a rovněž podle § 45 odst. 5 písm. a) zákona, tedy z toho důvodu, že plnění nabízené dodavatelem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv vztahujících se k předmětu veřejné zakázky.
56. K neprokázání profesní kvalifikace, respektive k nesplnění zadávacích podmínek lze uvést, že zadavatel stanovil v bodě 4.2. písm. a) zadávací dokumentace požadavek na povolení Ministerstva kultury ČR k provádění archeologických výzkumů dle ustanovení § 21 zákon ZSPP. Zároveň v bodě 5.5.5. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že v případě společné účasti dodavatelů prokazuje základní způsobilost podle § 74 a § 75 zákona a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 zákona každý dodavatel samostatně. Prokázání základní způsobilosti obou společníků vybraného dodavatele přitom není jakkoliv sporné. Sporu není ani o tom, že společnost Labrys disponuje příslušným povolením k provádění archeologických průzkumů. Vybraný dodavatel tudíž zadavateli svoji základní a profesní způsobilost v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami prokázal.
57. Zadavatel rovněž stanovil v bodě 5.2.2. zadávacích podmínek, že ve smyslu § 103 odst. 1 písm. f) zákona vyžaduje, aby odpovědnost za plnění veřejné zakázky nesli všichni dodavatelé podávající společnou nabídku společně a nerozdílně (v nabídce musí být doložen písemný závazek všech dodavatelů podávajících společnou nabídku o společné a nerozdílné odpovědnosti za plnění veřejné zakázky), přičemž jeden z dodavatelů bude určen jako vedoucí společník. K tomuto požadavku pak vybraný dodavatel předložil zadavateli Smlouvu o sdružení ve společnosti ze dne 14. 3. 2025, ze které vyplývá, že se společníci vybraného dodavatele právě ke společné a nerozdílné odpovědnosti zavazují (k obsahu smlouvy o sdružení lze odkázat na body 281 až 284 napadeného rozhodnutí).
58. Zadavatel se tak nacházel v situaci, kdy mu byla ze strany vybraného dodavatele prokázána základní způsobilost podle § 74 a § 75 zákona. Zároveň mu byla prokázána v zadávacích podmínkách požadovaná profesní způsobilost podle § 77 zákona a splnění požadavku podle § 103 odst. 1 písm. f) zákona. Požadavky na právní formu vybraného dodavatele či formu spolupráce jeho společníků pak ze zákona nevyplývají ani je zadavatel nestanovil v zadávacích podmínkách. Zadavatel tak nemohl shledat zákonný důvod pro vyloučení vybraného dodavatele z důvodů nesplnění zadávacích podmínek podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Zároveň je třeba poznamenat, že ohledně otázky nezákonného sdružení vybraného dodavatele se zadavatel na vybraného dodavatele obrátil s žádostí o objasnění podle § 46 odst. 1 zákona (žádost ze dne 12. 6. 2025), přičemž na tuto žádost vybraný dodavatel reagoval vyjádřením ze dne 25. 6. 2025, kde tuto otázku objasnil způsobem, který zadavatel považoval za uspokojivý. Nebyl tak dán ani důvod pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona.
59. Pokud navrhovatel namítá, že byl přítomen i důvod pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 45 odst. 5 písm. a) zákona, tedy z toho důvodu, že plnění nabízené dodavatelem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, pak konstatuji, že i kdyby skutečně bylo sdružení navrhovatele v rozporu s § 17 odst. 2 ZOSP, pak tento právní předpis zjevně není předpisem práva životního prostřední ani sociálním či pracovněprávním předpisem.
60. Lze tak shrnout, že zadavatel ve vztahu k vybranému dodavateli nemohl dospět k závěru o existenci zákonného důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení. Podle ustanovení § 48 odst. 1 zákona pak zadavatel může účastníka zadávacího řízení vyloučit pouze z důvodů daných zákonem. Není tak možné považovat za postup v rozporu se zákonem to, že zadavatel k vyloučení vybraného dodavatele nepřistoupil.
61. Nad rámec shora uvedeného lze uvést, že z dodatku č. 1 ke smlouvě o sdružení ve společnosti k veřejné zakázce s názvem „D11 odpočívka Jaroměř – Záchranný archeologický výzkum“ uzavřené dne 14. 3. 2025 vyplývá, že podíl společnosti Labrys na plnění veřejné zakázky spočívá ve výkonu odborných archeologických činností a dohledu nad prováděním archeologického výzkumu v souladu s platnými a účinnými právními předpisy a oborovými standardy. Tato činnost zcela koresponduje s předmětem činnosti společnosti Labrys, který je specifikován v čl. 4 její zakládací smlouvy.
K otázce nezpůsobilosti vybraného dodavatele
62. Navrhovatel poukazuje na to, že z jím předložených důkazů je patrné, že společnost Labrys se v minulosti dopouštěla závažných pochybení, která vyústila ve spor vedený ve věci odebrání veřejnoprávního oprávnění k provádění archeologických výzkumů. Navrhovatel zde odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. 6 A 98/2021-80 ze dne 26. 3. 2023, kde Městský soud konstatoval mimořádný rozsah pochybení na straně společnosti Labrys. Uvedená pochybení pak mají podle navrhovatele dosahovat takové intenzity, že byla založena povinnost zadavatele vybraného dodavatele vyloučit podle ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona.
63. Spornou otázkou tak nejsou samotná pochybení na straně vybraného dodavatele, ale to, zda je aplikace ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro zadavatele obligatorní, jak fakticky tvrdí navrhovatel. K takovému tvrzení navrhovatele je třeba v prvé řadě uvést, že ze samotného znění předmětného ustanovení zcela zjevně vyplývá, že zákon dává zadavateli toliko možnost účastníka zadávacího řízení vyloučit a nestanovuje mu to jako povinnost, když § 48 odst. 5 zákona zní následovně: „Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že: (…) d) se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím“.
64. To, že se jedná pouze o možný postup, ke kterému může na základě vlastního uvážení zadavatel přistoupit, pak uvádí i důvodová zpráva k dotyčnému ustanovení: „Důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení jsou v § 48 formulovány ve většině jako možné, nikoli však povinné.[3] (..) Pokud se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních třech letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem veřejné zakázky nebo jiným veřejným zadavatelem, které vedly k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím, může zadavatel také tohoto účastníka vyloučit.“, tak i komentářová literatura: „Zadavatel má dle komentovaného odstavce 5 právo se podle okolností a své důkazní pozice rozhodnout, zda účastníka vyloučí nebo ho ponechá v zadávacím řízení; výjimku tvoří pouze případ nezpůsobilosti u vybraného dodavatele (blíže viz odstavec 8), ta se však týká jen prvních důvodů dle písmen a) až c). (…) Jak již bylo uvedeno, v případě důvodů nezpůsobilosti (tedy důvodů pro vyloučení účastníka zadávacího řízení) dle komentovaného odstavce 5 se jedná pouze o možnost (právo) a nikoli povinnost zadavatele k vyloučení konkrétního účastníka zadávacího řízení.“[4]
65. S uvedeným pak koresponduje i ustálená rozhodovací praxe Úřadu. Zde lze dokázat např. na rozhodnutí předsedy sp. zn. ÚOHS-R0050/2020/VZ, č. j. ÚOHS-14110/2020/323/VVá ze dne 13. 5. 2020, ve kterém předseda Úřadu uvedl: „jedná-li se o situaci, kdy je zadavatel upozorněn na možný fakultativní důvod pro vyloučení, musí se rozhodnout, zda důvod pro vyloučení využije či ne. Pokud se rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit, musí svůj postup v souladu se zákonem řádně zdůvodnit – tzn., musí řádně odůvodnit, proč považuje důvod pro vyloučení takového účastníka za naplněný. V případě, že je zadavatel upozorněn na existenci fakultativního důvodu pro vyloučení a rozhodne se takového účastníka zadávacího řízení nevyloučit, nemusí svůj postup odůvodňovat nad rámec uvedení např. toho, že jde o fakultativní důvod pro vyloučení.“
66. Navrhovatel oproti uvedenému argumentuje tak, že v situaci, kdy jsou přítomny důvody, které by odůvodňovaly vyloučení účastníka podle 48 odst. 5 písm. d) zákona, je zadavatel fakticky povinen takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. Takový názor je ovšem zcela zjevně v rozporu jak se samotným zněním zákona i se záměrem zákonodárce a koncepcí institutu vyloučení z účasti v zadávacím řízení dle zákona. Navrhovatel zároveň kromě odkazu na zásady odpovědného zadávání, hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti neuvádí cokoliv, co by svědčilo jeho výkladu předmětného ustanovení zákona. Tj. navrhovatelův výklad nemá oporu v zákoně, v rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů, ani v odborné literatuře. Ze seznamu organizací oprávněných k provádění archeologických výzkumů vedeného Ministerstvem kultury České republiky[5] navíc plyne, že společnost Labrys daným oprávněním stále disponuje.
67. Lze tak uzavřít, že i v situaci kdy by účastník zadávacího řízení naplnil důvody dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, pak se zadavateli nabízí pouze možnost přistoupit k jeho vyloučení. Je zcela na autonomním uvážení zadavatele, zda k takovému postupu přikročí či ne. To, že tak v řešené věci neučinil, nelze považovat za postup, který by byl v rozporu se zákonem. Z rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele (viz jeho body 56 až 59) zároveň vyplývá, že zadavatel dostál nárokům, které jsou kladeny na odůvodnění takového postupu.
VI. Závěr
68. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4
2. JUDr. František Scholz, advokát, Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha 1
3. SAMSON PRAHA, spol. s r.o., Štěpánská 642/41, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup předsedy Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] Zvýrazněno předsedou Úřadu
[3] Všechna zvýraznění provedena předsedou Úřadu.
[4] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 385.
[5] Viz https://mk.gov.cz/seznam-organizaci-opravnenych-k-provadeni-archeologickych-vyzkumu-cs-278