číslo jednací: 49551/2025/500
spisová značka: S0876/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: FN Brno - výstavba gynekologicko-porodnické kliniky II - projekt 335V911000001
• Účastníci:
  1. Fakultní nemocnice Brno
  2. AIRTEN s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.; § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 27. 2. 2026
• Související rozhodnutí: 49551/2025/500; 07172/2026/161

Spisová značka:  ÚOHS-S0876/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-49551/2025/500

Brno 19. 12. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 17. 11. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 26. 11. 2025 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno,
• navrhovatel – AIRTEN s.r.o., IČO 09153322, se sídlem Jeseniova 2831/42, 130 00 Praha 3,

ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele při zadávání veřejné zakázky „FN Brno - výstavba gynekologicko-porodnické kliniky II - projekt 335V911000001“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-052621, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 9. 2025 pod ev. č. 629283-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – AIRTEN s.r.o., IČO 09153322, se sídlem Jeseniova 2831/42, 130 00 Praha 3 – ze dne 17. 11. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno – učiněných při zadávání veřejné zakázky „FN Brno - výstavba gynekologicko-porodnické kliniky II - projekt 335V911000001“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-052621, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 9. 2025 pod ev. č. 629283-2025, ve znění pozdějších oprav, se v části citovaného návrhu týkající se námitky nesplnění požadavků citovaným zadavatelem na rozsah projektové dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce dle § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění pozdějších předpisů, a s tím souvisejícím porušením podmínek stanovených v § 92 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, podle ustanovení § 257 písm. h) citovaného zákona zastavuje, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele –AIRTEN s.r.o., IČO 09153322, se sídlem Jeseniova 2831/42, 130 00 Praha 3 – ze dne 17. 11. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno – učiněných při zadávání veřejné zakázky „FN Brno - výstavba gynekologicko-porodnické kliniky II - projekt 335V911000001“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-052621, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 9. 2025 pod ev. č. 629283-2025, ve znění pozdějších oprav, se vyjma části citovaného návrhu týkající se námitky nesplnění požadavků citovaným zadavatelem na rozsah projektové dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce dle § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění pozdějších předpisů, a s tím souvisejícím porušením podmínek stanovených v § 92 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 26. 11. 2025 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), dne 24. 9. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „FN Brno - výstavba gynekologicko-porodnické kliniky II - projekt 335V911000001“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-052621, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 9. 2025 pod ev. č. 629283-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dle čl. 3.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky výstavba gynekologicko-porodnické kliniky v areálu zadavatele za jeho provozu a související nezbytné stavební a inženýrské činnosti.

3.             Dle čl. 3.3 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 2 999 000 000 Kč bez DPH.

4.             Z nedatovaného protokolu o otevírání nabídek vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 4 nabídky.

5.             Dne 30. 10. 2025 podal proti zadávacím podmínkám námitky ze stejného dne (dále jen „námitky“) navrhovatel – AIRTEN s.r.o., IČO 09153322, se sídlem Jeseniova 2831/42, 130 00 Praha 3 (dále jen „navrhovatel“).

6.             Zadavatel tyto námitky odmítl rozhodnutím o námitkách ze dne 7. 11. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno ve stejný den.

7.             S ohledem na skutečnost, že zadavatel nevyhověl navrhovatelem podaným námitkám a vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s argumentací zadavatele, na jejímž základě zadavatel podané námitky ve smyslu § 245 odst. 2 zákona odmítl, podal navrhovatel dne 17. 11. 2025 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze stejného dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám, které jsou dle navrhovatele stanoveny v rozporu se zákonem, zejména se zásadou transparentnosti a přiměřenosti a § 36 odst. 1 a 3 zákona.

9.             Předně navrhovatel v návrhu rozebírá svou námitku neporovnatelnosti nabídek dodavatelů. V tomto kontextu upozorňuje na nesoulad mezi projektovou dokumentací pro provádění stavby, která je součástí zadávací dokumentace, a platným společným povolením stavby sp. zn. S-BBOH/06921/22/SU, č. j. BBOH/03310/24/SÚ, ze dne 7. 6. 2024 (dále jen „společné povolení“), jež je předmětem veřejné zakázky, řešený v čl. 3.5.5 zadávací dokumentace. Zadavatel tvrdí, že činí kroky směřující ke změně společného povolení, aby nastal soulad mezi společným povolením a projektovou dokumentací. Dodavatelé mají podle pokynů zadavatele vycházet z projektové dokumentace. Navrhovatel k tomu uvádí, že dodavatelé aktuálně nemohou přepokládat, zda dojde ke změně společného povolení. Pokud zadavatel předpokládá změnu společného povolení, měl dle navrhovatele transparentně informovat o skutečnostech, které ho k takovému úsudku vedly. Dle navrhovatele také daný rozpor znemožňuje dodavatelům připravit porovnatelné nabídky, neboť není jasné, jaké parametry bude mít výsledná stavba, když není v rámci stavebního (společného) povolení rozhodnuto o všech jejích parametrech. Dodavatelé proto nemohou objektivně nacenit jednotlivé položky soupisu prací v příloze zadávací dokumentace – výkaz výměr. V důsledku toho budou nabídky založeny na subjektivních odhadech, nikoliv na jasně definovaných podmínkách. Dle navrhovatele tak zadavatel nevymezil zadávací podmínky v dostatečné míře podrobnosti. Navrhovatel je přesvědčen, že dodavatelé nedisponují dostatečným množstvím informací, na základě kterých by měli postaveno na jisto, jakým způsobem a na základě jakého stavebního povolení bude stavba realizována, přičemž stavební povolení je stěžejním dokumentem pro realizaci stavby. Navrhovatel k tomu odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-09717/2025/500 ze dne 14. 3. 2025, dle kterého je řádné stanovení zadávacích podmínek jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení. Dle tohoto rozhodnutí má zadavatel povinnost stanovit zadávací podmínky tak, aby všichni potenciální dodavatelé měli jasnou představu o tom, jak připravit své nabídky a jak bude předmětné zadávací řízení probíhat.

10.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel sice v čl. 3.5.5 písm. b) zadávací dokumentace uvádí, že riziko spojené s danou situací nese zadavatel, nicméně postupem zadavatele fakticky dochází k přenosu odpovědnosti za zadávací podmínky na dodavatele v rozporu s § 36 odst. 1 zákona. Dodavatelé musí mít postaveno, na základě jaké projektové dokumentace a stavebního povolení bude stavba realizována. Dodavatelé připravují své nabídky s očekáváním, že budou plnění následně realizovat v souladu s touto nabídkou, ale to zde dle navrhovatele nestane. Zadavatel zahájil zadávací řízení s vědomím tohoto rozporu a spoléhá na jeho pozdější vyřešení, což navrhovatel považuje za netransparentní. Tento postup též omezuje hospodářskou soutěž a vytváří bezdůvodné překážky, jelikož odrazuje některé subjekty od účasti v zadávacím řízení.

11.         Navrhovatel je též přesvědčen, že samotný rozsah projektové dokumentace pro provádění stavby a projektové dokumentace pro změnu stavby před jejím dokončením neodpovídá požadavkům na rozsah dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce dle vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 169/2016 Sb.“). Výše uvedené projektové dokumentace totiž neurčují stavbu v takových podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky tak, jak je stanoveno v § 2 odst. 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb. Technické podmínky tak nejsou stanoveny v nezbytných podrobnostech pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, čímž ze strany zadavatele došlo k porušení podmínek stanovených v § 92 zákona.

12.         Navrhovatel dále konkrétně upozorňuje na rozpor mezi projektovou dokumentací a společným povolením spočívající v rozdílně stanovené výšce předmětné stavby ve výše uvedených dokumentech. Dle navrhovatele sice zadavatel deklaruje soulad nové nejvyšší úrovně stavby s územním plánem města Brna, nicméně to neznamená, že tomu tak opravdu je, kdy navrhovatel o tom má pochybnosti.

13.         Navrhovatel je přesvědčen, že do doby, než bude vydáno (pokud bude vydáno) nové stavební (společné) povolení musí spoléhat na aktuální dokumenty. Navrhovatel v tomto kontextu uvádí, že z pod-článku 4.1 zvláštních podmínek, které tvoří přílohu zadávací dokumentace, je zřejmé, že by měl postupovat v souladu s podmínkami stanovenými správními orgány, tedy i podle aktuálně platného společného povolení a závazných stanovisek vydaných k tomuto povolení. I tato skutečnost dle navrhovatele prokazuje, že zadavatel přenáší veškerá rizika související se změnou společného povolení na dodavatele, neboť změněné společné povolení nebylo doposud ze strany správního orgánu vydáno a navrhovatel má spoléhat při vypracování nabídky na tvrzení zadavatele, které nemusí být pravdivé. Navrhovatel tak trvá na tom, že technické podmínky veřejné zakázky jsou nastaveny nezákonně, protože obsahují zásadní rozpory mezi projektovou dokumentací a platným společným povolením, kdy navrhovatel nemůže spoléhat na tvrzení zadavatele ohledně toho, že zadavatel zajistí soulad mezi projektovou dokumentací a společným povolením v průběhu zadávacího řízení. Zadavatel tak v rozporu s § 36 odst. 3 zákona přenáší odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích dokumentace na dodavatele, když tento nepostupoval svědomitě a neposkytl dodavatelům zadávací podmínky v podobě nezbytné pro jejich účast v podobě finálního stavebního (společného) povolení. Zadavatel by měl nejprve odstranit tuto nesrovnalosti a až poté vyhlásit nové zadávací řízení. Navrhovatel také upozorňuje, že zadavatel pouze presumuje, že dojde ke schválení změny společného povolení, nicméně výsledek daného správního řízení nelze předjímat. Nadto navrhovatel upozorňuje, že se zadavatel nevypořádal s jeho námitkou stran rozporu výšky budovy s územním plánem.

14.         Navrhovatel dále nesouhlasí s odstraněním požadavku na zajištění informačního modelu stavby, tzv. building information modeling (dále jen „BIM“), který byl součástí zadávacích podmínek v předcházejícím zadávacím řízení na řešený předmět plnění, které zadavatel zrušil. Tento požadavek byl zadavatelem ze zadávacích podmínek odstraněn bez jakéhokoliv odůvodnění, přestože jde o veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou téměř 3 miliard korun a BIM je u takto rozsáhlých projektů běžným standardem. Podle navrhovatele absence BIM odporuje standardům péče řádného hospodáře a může vést k vyšším nákladům v budoucnu. Navrhovatel k tomu upozorňuje na skutečnost, že od roku 2027 bude zajištění BIM povinné podle zákona č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavběa vystavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2027 (dále jen „zákon o BIM“), což znamená, že zadavatel bude muset BIM dodatečně zajistit pro budoucí změny nebo související projekty, což výrazně prodraží realizaci veřejné zakázky. Navrhovatel tak považuje změnu koncepce přístupu zadavatele k požadavku BIM za netransparentní a má za to, že zadavatel měl opuštění od daného požadavku sám odůvodnit, neboť neexistence odůvodnění znemožňuje dodavatelům posoudit očekávaný způsob řízení informací o výstavbě a samotné stavbě.

15.         Absence BIM také dle navrhovatele omezuje hospodářskou soutěž, protože vylučuje kvalifikované účastníky, kteří BIM standardně poskytují. V důsledku takového jednání zadavatele je omezena hospodářská soutěž, a to co do její kvality. V důsledku absence BIM je pravděpodobné, že bude docházet k častějším změnám stavby, přičemž také může dojít k tomu, že zadavatel bude náhle v rámci realizace požadovat zajištění BIM. Navrhovatel také upozorňuje na skutečnost, že zde řešená stavba sousedí s novou budovou Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, kde je BIM zajištěn. Argumentace zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že požadavek na zajištění BIM byl vypuštěn kvůli optimalizaci nákladů, tak dle navrhovatele neobstojí, jelikož nezohledňuje budoucí náklady na provoz a změny stavby. Odstranění požadavku na zajištění BIM v zadávací dokumentaci je tak netransparentní a nepřiměřené a v rozporu s péčí řádného hospodáře.

16.         Odstranění požadavku na zajištění BIM ze zadávací dokumentace je problematické též z důvodu, že předmět veřejné zakázky přímo sousedí s novou budovou Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Součástí realizace této stavby je i zajištění BIM. Zajištění BIM v případě dvou souvisejících staveb, minimálně co do své geografické blízkosti, má svůj význam, a to s ohledem na provázanost obou staveb, jejich realizaci a následný provoz.

17.         Navrhovatel s ohledem na vše výše uvedené navrhuje, aby Úřad zadávací řízení zrušil.

PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 17. 11. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu ve stejný den.

19.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

20.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem ze dne 18. 11. 2025.

21.         Usnesením ze dne 18. 11. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

22.         Dne 27. 11. 2025 Úřad od zadavatele obdržel vyjádření k návrhu ze stejného dne (dále jen „vyjádření k návrhu“). Ve stejný den byla Úřadu též zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení v certifikovaném elektronickém nástroji.

Vyjádření k návrhu

23.         Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že zadávací podmínky stanovil dostatečně podrobně. Zadavatel si je vědom rozporu mezi projektovou dokumentací a platným společným povolením, nicméně na tuto skutečnost transparentně upozornil v zadávací dokumentaci, současně uvedl, že činí kroky směřující k odstranění rozporu a doložil k tomu všechny informace, které měl k danému okamžiku k dispozici. Zadavatel dle svého přesvědčení nepřenáší na potenciální dodavatele větší než únosnou míru rizika. V této souvislosti zadavatel upozorňuje, že obdržel 4 nabídky, což je u takto objemné zakázky vysoký/přiměřený počet nabídek.

24.         Ohledně tvrzené neporovnatelnosti nabídek zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci upozornil na skutečnost, že mezi projektovou dokumentací a platným společným povolením je rozpor, současně popsal, jak mají dodavatelé postupovat při ocenění nabídek (vycházet z projektové dokumentace pro provádění stavby a souvisejícího výkazu výměr obsaženého v zadávací dokumentaci), dále popsal kroky, které činí k odstranění daného problému (zajištění vydání povolení změny stavby před dokončením, které uvede aktuální společné povolení do souladu s výše uvedenou projektovou dokumentací) a v zadávací dokumentaci poskytl veškeré relevantní dokumenty. Zadavatel nemohl do zadávací dokumentace uvést konečné informace o správním řízení ohledně vydání povolení změny stavby před dokončením, jelikož tyto informace nemá k dispozici. Navrhovatel de facto po zadavateli požaduje, aby zahájil zadávací řízení, až bude mít k dispozici nové stavební (společné) povolení. Zadavatel však nemá povinnost zahájit zadávací řízení až po vydání nového stavebního (společného) povolení, jelikož taková povinnost nevyplývá ze zákona ani jiného právního předpisu a nelze ji dovodit ani ze základních zásad zadávání veřejných zakázek. Nynější zadávací řízení je dle zadavatele kontrolovatelné, přehledné a je jasné, proč zadavatel postupuje tak, jak postupuje – s ohledem na dotační financování je nucen dodržet vymezený časový rámec, který mu nedovoluje vyčkat povolení změny stavby před dokončením a až následně realizovat zadávací řízení. Zadavatel nepředpokládá, že by se projektová dokumentace pro provádění stavby měla zásadně (pokud vůbec) měnit, a proto budou dodavatelé předmět plnění realizovat v souladu se svou nabídkou.

25.         Zadavatel dále nesouhlasí s tím, že přenáší odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Zadávací podmínky jsou stanoveny dostatečně podrobně a jediná nejistota je spojena s tím, zda v důsledku povolení změny stavby před dokončením nedojde k případné změně v projektové dokumentaci. Zadavatel je toho názoru, že k tomu nedojde. Potenciální dodavatelé současně měli k dispozici relevantní podklady a přenos rizika tak nepřevyšuje to, co lze po dodavatelích požadovat při účasti v zadávacím řízení. Tento závěr dle zadavatele platí obzvláště v případě veřejných zakázek na stavební práce, během jejichž realizace často dochází k potřebě uzavřít dodatek ke smlouvě na jejich plnění. Změny stavby během realizace jsou u veřejných zakázek na stavební práce častější než u jiných druhů veřejných zakázek, a proto lze na potenciální dodavatele přenést vyšší míru takto vymezeného rizika, jelikož je to na daném trhu relativně běžné.

26.         Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem, že výhrada učiněná v čl. 3.5.5 zadávací dokumentace je „nicneříkající proklamací“. Pod-článek 1.13 písm. a) obecných podmínek vyžaduje, aby zadavatel měl nebo získal územní a obdobná povolení pro stavbu a další povolení popsaná v technické specifikaci. V čl. 2 technické specifikace pak zadavatel jasně popsal, že má povinnost získat povolení změny stavby, a to před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem. Smluvní následky nezískání takového povolení jsou opět zcela jasné a nerozporné – dle pod-článku 1.13 písm. a) obecných podmínek by zadavatel musel odškodnit vybraného dodavatele a zajistit, aby mu nevznikla újma v důsledku porušení povinnosti zadavatele. Uvedená ustanovení obecných podmínek nejsou zadavatelem dále modifikována ve zvláštních podmínkách, tj. jedná se o standardní rámec realizace stavby dle celosvětově uznávaného smluvního standardu FIDIC. Skutečnost, že zadavatel na dodavatele nepřenesl nepřiměřenou míru rizika, dokládá i skutečnost, že v zadávacím řízení byl podán vysoký/přiměřený počet nabídek.

27.         Tvrzení navrhovatele ohledně nedodržení požadavků vyhlášky č. 169/2016 Sb. zadavatelem nepředcházely řádně a včas podané námitky, přičemž navrhovatel neuvádí, že by tuto námitku nemohl uplatnit dříve. Z tohoto důvodu by Úřad měl v dané části zastavit správní řízení o návrhu podle § 257 písm. h) zákona. Zadavatel k tomu dodává, že daná vyhláška má ve vztahu k zákonu pouze podpůrnou roli a nestanoví závazná pravidla. Dále není dle zadavatele z návrhu zjevné, v čem projektová dokumentace nemá odpovídat této vyhlášce, přičemž zadavatel je přesvědčen, že projektová dokumentace pro provádění stavby je poskytnuta v podobě, která vyhlášce odpovídá a na projektovou dokumentaci týkající se změny povolení stavby se daná vyhláška nevztahuje.

28.         Zadavatel nesouhlasí s tím, že by popíral aplikovatelnost pod-článku 4.1 zvláštních podmínek a současně se odkazoval na pod-článek 1.13 obecných podmínek. Výše uvedený pod-článek 4.1 zvláštního podmínek se uplatní až při samotné realizaci veřejné zakázky, což vyplývá ze samotného textu tohoto pod-článku. Daný pod-článek není relevantní při podání nabídek, jelikož se v této fázi zadávacího řízení uplatní čl. 3.5.5 zadávací dokumentace. Navrhovatel se v návrhu snaží navodit dojem, že při zpracování nabídky měl zohledňovat platné společné povolení, ačkoliv zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně stanovil, že v případě výše uvedeného rozporu se takto postupovat nemá. Zadavatel pak podotýká, že v případě nutnosti změny projektové dokumentace se bude postupovat dle čl. 13 obecných i zvláštních podmínek.

29.         Zadavatel dále uvádí, že skutečnost, že se v rozhodnutí o námitkách výslovně nevypořádal s námitkou tvrzeného rozporu projektové dokumentace s územním plánem města Brna, nelze vnímat jako nedostatek rozhodnutí o námitkách, protože gros námitkové argumentace v něm bylo vypořádáno. Posouzení souladu s územním plánem je pouze dílčím krokem při vydání stavebního povolení anebo při řešení povolení změny stavby před dokončením.

30.         Ohledně námitky o absenci požadavku na zajištění BIM zadavatel konstatuje, že zahrnutí BIM do zadávacích podmínek není povinností zadavatele. Zadavatel si je vědom legislativního vývoje a přidané hodnoty BIM. To však neznamená, že by BIM musel učinit součástí této veřejné zakázky. Z tvrzení navrhovatele neplyne, že by BIM nebylo možné pořídit i dodatečně. K argumentaci navrhovatele, že v předcházejícím zadávacím řízení na shodný předmět plnění zadavatel zajištění BIM požadoval, zadavatel uvádí, že právě na základě průběhu předcházejícího zadávacího řízení zjistil, jak nákladné je pořízení BIM coby součást této veřejné zakázky, a proto požadavek na zajištění BIM z rozsahu předmětu plnění odstranil. Zadavatel tím, že požadavek na zajištění BIM nezahrnul do této veřejné zakázky, nezavrhnul jeho pořízení v budoucnu, jelikož pro tuto situaci vhodně upravil smluvní dokumentaci tím, že zakotvil součinnosti zhotovitele a případného zpracovatele BIM. Zadavatel je tak přesvědčen, že nezahrnutí BIM do předmětu plnění veřejné zakázky nemůže být vnímáno jako vytváření překážek hospodářské soutěže. Zadavatel dále připomíná, že nemá povinnost zaručit konkurenční výhodu konkrétním dodavatelům, jak se dožaduje navrhovatel.

31.         Zadavatel podotýká, že jsou dle něj tvrzení navrhovatele účelová, jelikož na jednu stranu tvrdí, že zadávací podmínky nebyly dostatečně jasné, aby mohli dodavatelé podat nabídky, na druhou stranu však požaduje, aby došlo k zachování konkurenční výhody na straně těch dodavatelů, kteří mají zkušenosti s realizací BIM. Zadavatel má za to, že navrhovatel se tak pouze snaží „chytit“ jakékoliv odlišnosti.

32.         Zadavatel na závěr svého vyjádření žádá, aby Úřad daný případ projednal přednostně, jelikož realizace předmětu plnění veřejné zakázky bude kofinancována z dotace, pro kterou platí striktní časový rámec a bez poskytnutí finančních prostředků nebude zadavatel schopen předmět plnění veřejné zakázky realizovat.

33.         Zadavatel vzhledem ke všemu výše uvedenému požaduje, aby Úřad návrh zamítnul podle § 265 písm. a) zákona, jelikož nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření a dále aby zastavil řízení o části návrhu týkající se nesplnění požadavků vyhlášky č. 169/2016 Sb., neboť jí nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Další průběh správního řízení

34.         Dne 5. 12. 2025 Úřad obdržel repliku navrhovatele k vyjádření zadavatele ze stejného dne (dále jen „replika navrhovatele ze dne 5. 12. 2025“)[1].

Replika navrhovatele ze dne 5. 12. 2025

35.         Navrhovatel ve své replice uvádí, že je nadále přesvědčen, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky veřejné zakázky jsou v rozporu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona, dále jsou v rozporu s podmínkami uvedenými v § 36 odst. 1 a 3 zákona, jakož i s dalšími ustanoveními zákona. Zadavatel dle navrhovatele ve svém vyjádření k návrhu reagoval na jednotlivé námitky v návrhu pouze formálně, nikoliv věcně.

36.         K námitce neporovnatelnosti nabídek dodavatelů navrhovatel uvádí, že pokud by zadavatel stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem, obdržel by více nabídek. Navrhovatel trvá na tom, že zadavatel nestanovil zadávací podmínky takovým způsobem, aby nepřenesl rizika spojená s rozporem v zadávacích podmínkách týkajícím se projektové dokumentace na dodavatele. Zadavatel tak sice obdržel v rámci zadávacího řízení 4 nabídky, avšak je otázkou, na kolik tyto mohou být relevantní, pokud jde o jejich porovnatelnost.

37.         Dle navrhovatele měl zadavatel informovat dodavatele o aktuálním průběhu správního řízení, ve kterém má dojít ke zhojení nesrovnalostí ohledně společného povolení. Navrhovatel je přesvědčen, že ač žádný zákon zadavateli nepřikazuje zahájit zadávací řízení až po vydání nového stavebního (společného) povolení, rozpor v zadávací dokumentaci mohl a měl být s ohledem na zákonná pravidla vyřešen tak, že by zadavatel vyčkal na rozhodnutí správního orgánu ohledně případné změny společného povolení. Zadavatel až v rozhodnutí o námitkách uvedl, že daný postup zvolil s ohledem na poskytnutou dotaci. Čerpání dotací však nemůže být důvodem nezákonného a netransparentního postupu zadavatele. Zadavatel si ve vyjádření k návrhu protiřečí, jelikož na jednu stranu uvádí, že nepředpokládá, že by se projektová dokumentace pro provádění stavby měla zásadně měnit a že dodavatelé budou předmět plnění realizovat v souladu se svou nabídkou. Na druhou stranu je však zřejmé, že záměrem zadavatele je změna stavby před dokončením, resp. změna společného povolení. Pokud se však jedná o změny v projektové dokumentaci, na základě kterých má dojít ke změně společného povolení, fakticky dochází k úpravě předmětu veřejné zakázky a není tak pravdou, že by dodavatelé realizovali předmět veřejné zakázky v souladu se svojí nabídkou.

38.         Navrhovatel si je vědom toho, že dodavatelé nesou určitá rizika, nicméně neměli by nést rizika, která na ně přenese sám zadavatel nesrovnalostmi v zadávacích podmínkách. Navrhovatel si je také vědom, že v průběhu realizace stavebních prací dochází ke změnám stavby, nicméně k těmto změnám dochází až při realizaci staveb, na základě kooperace mezi objednatelem a zhotovitelem díla. Související argumentace zadavatele je tak dle navrhovatele lichá, jelikož v tomto případě jde o změnu předmětu veřejné zakázky již v průběhu zadávacího řízení, z čehož plynou důsledky pro více dodavatelů.

39.         K námitce ohledně rozporu projektové dokumentace s vyhláškou č. 169/2016 Sb. navrhovatel uvádí, že se nejedná o rozšíření námitek. Argumentace vyhláškou č. 169/2016 Sb. pouze zdůrazňuje nezákonně a netransparentně stanovené zadávací podmínky. Použitá argumentace tak dle přesvědčení navrhovatele pouze doplňuje jeho reakci na argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách. Dle navrhovatele proto není důvod přistupovat v dané části návrhu k zastavení správního řízení, což potvrzuje i rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0201/2018/VZ-20437/2018/532/Loh ze dne 11. 7. 2018.

40.         Dle navrhovatele zadavatel na několika místech vyjádření účelově argumentuje textací smluvních podmínek, přičemž tvrdí, že navrhovatel opomíjí smluvní rámec realizace díla, avšak na straně druhé konstatuje, že se smluvní podmínky uplatní až při samotné realizaci veřejné zakázky. Navrhovatel vyzdvihuje, že jeho argumentace nesměřovala proti změně stavby v rámci realizace, ale ke změně předmětu veřejné zakázky v průběhu zadávacího řízení, což vede k přenesení rizika na navrhovatele a k neporovnatelnosti nabídek účastníků zadávacího řízení. Pouhý předpoklad, že nedojde k zamítnutí žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením, ukazuje značnou míru nejistotu a riziko pro účastníky zadávacího řízení. Zadavatel se ve vyjádření k návrhu vůbec nevyjádřil k porovnatelnosti čtyř nabídek, které v zadávacím řízení obdržel. Zadavatel se též ve vyjádření k návrhu ani rozhodnutí o námitkách nezaobíral námitkou navrhovatele ohledně potenciálního rozporu výšky budovy a aktuálního územního plánu města Brna. Rozhodnutí o námitkách proto trpí nenapravitelnými vadami.

41.         Na závěr repliky navrhovatel zopakoval námitku ohledně nesprávného odstranění požadavku na zajištění BIM ze zadávacích podmínek. Zadavatel odstraněním tohoto požadavku znevýhodnil tu část relevantního trhu, která je schopna zajistit jak realizaci předmětu veřejné zakázky, tak zajištění BIM. K argumentaci zadavatele navrhovatel uvádí, že zadavatel argumentuje předchozím zadávacím řízení na daný předmět plnění, kdy však toto bylo zrušeno a nemá tedy relevanci. BIM dle přesvědčení navrhovatele slouží k řádné a bezproblémové realizaci stavby jako celku i úspoře prostředků do budoucna.

42.         Navrhovatel uvádí, že zadavatel počítá s tím, že dojde ke změnám samotné stavby, kdy takový přístup je nepřípustný, pokud tím jsou napravovány nedostatky zadávacích podmínek. Současně navrhovatel označuje postup zadavatele za účelový v kontextu obdržení dotačních prostředků. Navrhovatel proto nadále požaduje, aby Úřad zrušil zadávací řízení.

Další průběh správního řízení

43.         Usnesením ze dne 5. 12. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 12. 2025 (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 12. 12. 2025) i vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze stejného dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 12. 12. 2025) Úřad obdržel téhož dne.

Vyjádření navrhovatele ze dne 12. 12. 2025

44.         Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí předně uvádí, že veškeré jeho námitky a s nimi související argumentace jsou uvedeny v námitkách, návrhu a replice ze dne 5. 12. 2025, na které navrhovatel odkazuje. Z rozhodnutí o námitkách či vyjádření zadavatele dle navrhovatele nevyplývá, že by se zadavatel dostatečně vypořádal s námitkami navrhovatele, které směřují k rozporům obsaženým v zadávací dokumentaci. Navrhovatel také opětovně konstatuje, že zadavatel v důsledku účelovosti svého postupu, tedy zahájení a vedení zadávacího řízení i přes nedostatky obsažené v zadávací dokumentaci a technických podmínkách pro realizaci předmětu veřejné zakázky, přenesl riziko, resp. odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

45.         Zadavatel svým postupem též dle přesvědčení navrhovatele omezil hospodářskou soutěž, a to v důsledku neúplnosti zadávacích podmínek spočívající v odstranění požadavku na zajištění BIM oproti původní veřejné zakázce na realizaci shodného předmětu plnění. Odstranění požadavku na zajištění BIM ovlivní nejen okruh dodavatelů, ale také realizaci předmětu veřejné zakázky. Zadavatel postupuje v rozporu s péčí řádného hospodáře, jelikož odstraněním požadavku na zajištění BIM a následném připuštění budoucího zajištění BIM dojde k výraznému cenovému nárůstu na zajištění BIM v pozdější fázi realizace předmětu veřejné zakázky.

46.         Dle navrhovatele zadavatel s ohledem na dotační financování veřejné zakázky spěchal s jejím zadáním, a to i přes rozpory v zadácích podmínkách. Skutečnost, že veřejná zakázka má být financována z dotačních prostředků měla zadavatele naopak vést ještě k větší míře opatrnosti a pečlivosti při vypracování zadávacích podmínek.

47.         Navrhovatel proto nadále požaduje, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 12. 12. 2025

48.         Zadavatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí uvedl, že tyto podklady potvrzují skutkový stav, ze kterého zadavatel po celou dobu vychází a ke kterému vyjádřil svůj právní názor v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu. Zadavatel je i nadále přesvědčen, že zadávací podmínky stanovil transparentně a dostatečně podrobně, aby mohli dodavatelé podat porovnatelné nabídky. Zadavatel neskrýval dílčí nesoulad mezi projektovou dokumentací a platným společným povolením, naopak na něj upozornil a vymezil mechanismy pro to, jak mají dodavatelé (mj. při ocenění nabídek) postupovat. Zákon ani rozhodovací praxe Úřadu nestanoví povinnost realizovat zadávací řízení na veřejnou zakázku na stavební práce s platným a do budoucna neměnným stavebním (společným) povolením. K nezahrnutí realizace BIM do předmětu plnění veřejné zakázky zadavatel shrnuje, že k zahrnutí této části plnění do realizace nebyl povinen. K tomu zadavatel připomíná, že vymezení předmětu plnění je jeho právem, do kterého navrhovatel a Úřad nemohou zasahovat.

49.         K argumentaci navrhovatele uvedené v replice ze dne 5. 12. 2025 zadavatel uvádí, že v projednávaném případě nenastal typický případ nesouladu v zadávacích podmínkách a zadavatel svým postupem případný nesoulad mezi projektovou dokumentací stavby, včetně výkazu výměr, a platným společným povolením minimalizoval. Současně zadavatel poukazuje na skutečnost, že v konkrétních situacích lze na dodavatele přenášet riziko spojené s oceněním předmětu plnění (viz rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Af 63/2020 ze dne 13. 4. 2021). Zadavatel dále opakuje, že žádný právní předpis ho nenutí k tomu, aby zahajoval zadávací řízení na veřejnou zakázku na stavební práce až ve chvíli, kdy má k dispozici platné a do budoucna neměnné stavební (společné) povolení. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele uvedené v replice, že v návaznosti na podmínky dotačního financování postupuje záměrně v rozporu se zákonem. Zadavatelův postup je zcela racionální, běžný a není rozporný se zákonem anebo jiným právním předpisem.

50.         Zadavatel též nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že si zadavatel protiřečí. Povolení změny stavby před dokončením směřovalo k tomu, aby se veřejnoprávní povolení dostalo do souladu s odkazovanou projektovou dokumentací, nikoliv aby se projektová dokumentace uzpůsobila veřejnoprávnímu povolení. I ze zadávací dokumentace je zřejmé, že předmět plnění a předmět ocenění jsou definovány projektovou dokumentací pro provádění stavby a výkazem výměr. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel směřuje ke změně předmětu plnění, zadavatel uvádí, že tomu tak není a takový postup ani není z pohledu zákona možný.

51.         K části repliky pojednávající o tom, že není důvod k zastavení řízení o části návrhu, zadavatel uvádí, že nezbytnost zastavit správní řízení o části návrhu nenastane pouze tam, kde se skutečně jedná pouze o argumentační navázání anebo rozšíření námitky typicky v návaznosti na to, co bylo zadavatelem uvedeno v rozhodnutí o námitkách. V projednávaném případě však navrhovatel v návrhu uvádí další bod, pro který považuje zadávací podmínky za nezákonné, přičemž se jedná o zcela svébytný argumentační bod, který mohl být uplatněn již v podaných námitkách, avšak nebyl.

52.         K výtce navrhovatele, že se zadavatel nevyjádřil k tvrzenému rozporu projektové dokumentace s územním plánem města Brna, zadavatel konstatuje, že toto vypořádal odkazem na zadávací dokumentaci, jejíž součástí jsou i vyjádření dotčených orgánů, ze kterých je zřejmé, že by ke kolizi s územním plánem nemělo dojít.

53.         Zadavatel vzhledem k výše uvedenému trvá na tom, aby Úřad návrh zamítl podle § 265 písm. a) zákona a aby zastavil řízení o části návrhu, které nepředcházely řádně a včas podané námitky.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

54.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení veškerých podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky správního řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl výrokem I. tohoto rozhodnutí o zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona v té části návrhu, jež se týká námitky nesplnění požadavků zadavatelem na rozsah projektové dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce dle § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb. a s tím souvisejícímu porušení podmínek stanovených v § 92 zákona. Výrokem II. tohoto rozhodnutí Úřad rozhodl o zamítnutí ve zbytku návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad konkrétně následující.

K výroku I. tohoto rozhodnutí – zastavení části správního řízení

Relevantní ustanovení zákona

55.         Dle § 241 odst. 1 věty první zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

56.         Dle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

57.         Dle § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

58.         Podle § 242 odst. 4 zákona platí, že je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odst. 3 zákona. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

59.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Právní posouzení

60.         Úřad k výroku I. tohoto rozhodnutí na úvod konstatuje, že z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek. Obecná lhůta pro podání námitek činí 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona. Námitky proti zadávacím podmínkám však musí být v souladu s § 242 odst. 4 zákona zadavateli doručeny nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek. Jestliže přitom návrhu nepředchází řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona).

61.         Lze tedy obecně konstatovat, že jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele Úřadu (na rozdíl od návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy) je předcházející podání námitek zadavateli. Návrh je totiž až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, neboť prvotním nástrojem jsou námitky, jež jsou podávány přímo zadavateli. V situaci, kdy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tedy s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.[2]

62.         Úřad dále konstatuje, že navrhovatel podal v rámci zadávacího řízení jediné námitky, a to námitky ze dne 30. 10. 2025, které tvoří podklad tohoto rozhodnutí. Jak vyplývá z těchto námitek navrhovatele, navrhovatel v nich namítal neporovnatelnost nabídek dodavatelů z důvodu rozporu projektové dokumentace a společného povolení, resp. netransparentnost s tím související a přenos rizika na dodavatele, přičemž však v námitkách neuvedl žádnou argumentaci k tomu, že by rozsah projektové dokumentace pro provádění stavby a projektové dokumentace pro změnu stavby před jejím dokončením neodpovídal požadavkům na rozsah dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce dle § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb. či že by zadavatel nedostatečnými projektovými dokumentacemi porušil § 92 zákona, jak uvádí nyní v návrhu. Nesplnění požadavků vyhlášky č. 169/2016 Sb. či porušení § 92 zákona nelze podřadit pod námitku, že projektová dokumentace a společné povolení jsou v nesouladu, jelikož tvrzení ohledně porušení požadavků vyhlášky č. 169/2016 Sb. a § 92 zákona nerozvádí danou námitku. Obě tato tvrzení dle Úřadu směřují proti jinému pochybení zadavatele a nelze je proto směšovat. Dle Úřadu navrhovateli nic nebránilo výše uvedená tvrzení ohledně tvrzeného rozporu projektové dokumentace s § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb. a § 92 zákona uvést již v námitkách, ve kterých se vyjadřoval k rozporu projektové dokumentace a společného povolení. Navrhovatel tak nicméně neučinil a uplatnil daná tvrzení až v rámci svého návrhu.

63.         Na základě výše uvedeného tedy Úřad shledal, že se v případě tvrzení o porušení požadavků vyhlášky č. 169/2016 Sb. a § 92 zákona jedná o uvedení nových skutečností v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách navrhovatele. Úřad má k těmto skutečnostem v souladu s § 251 odst. 4 zákona přihlédnout pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, přičemž navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Navrhovatel v posuzovaném případě ve vztahu k uvedeným skutečnostem neprokázal, že by šlo o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Úřad pro úplnost doplňuje, že ani povaha daných skutečností nenasvědčuje tomu, že by o takové nové skutečnosti šlo, respektive jak již Úřad uvedl výše, navrhovateli nic nebránilo dané námitky uplatnit již v podaných námitkách.

64.         K tvrzením uvedeným v replice navrhovatele ze dne 5. 12. 2025 ohledně toho, že argumentace k nesouladu projektové dokumentace s vyhláškou č. 169/2016 Sb. a s tím souvisejícímu porušení podmínek stanovených v § 92 zákona je pouze reakcí na argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách, Úřad opakuje, že tímto způsobem danou námitku nelze posoudit. Navrhovatel totiž v návrhu zcela nově vnáší otázku souladu projektové dokumentace s vyhláškou č. 169/2016 Sb., resp. otázku dodržení § 92 zákona, kterou objektivně mohl uplatnit již v námitkách a kterou nijak nerozvádí argumentaci uvedenou v jeho námitkách. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách k dané vyhlášce ani § 92 zákona nijak nevyjadřoval ani na ně nijak neodkazoval, proto argumentace uvedená v návrhu týkající se tohoto tvrzení nemůže být reakcí na odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Jedná se svým charakterem zjevně o samostatnou námitku proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky oproti námitkám uplatněným v navrhovatelem podaných námitkách. Co se týče rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0201/2018/VZ-20437/2018/532/Loh ze dne 11. 7. 2018, na které navrhovatel odkazuje, Úřad uvádí, že dané rozhodnutí není na projednávanou věc přiléhavé, jelikož v tehdejší věci navrhovatel v návrhu pouze rozvinul argumentaci uplatněnou v námitkách v reakci na rozhodnutí zadavatele o námitkách, což se však v projednávané věci nestalo, jak Úřad uvedl výše.

65.         Úřad tedy uzavírá, že výše uvedené části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, jejichž řádné a včasné podání je dle § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, a proto je zřejmé, že navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku pro podání uvedené části návrhu. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a řízení v části návrhu týkající se nesplnění požadavků zadavatelem na rozsah dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce dle § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb. a s tím souvisejícím porušením podmínek stanovených v § 92 zákona podle ustanovení § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

66.         Z důvodu procesní ekonomie Úřad rozhodl o zastavení řízení o dané části návrhu (výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2 2019: „Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení.“ Takový závěr potvrzuje např. i usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá následující: „O zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje – jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku.“ Z toho důvodu Úřad rozhodoval o zastavení řízení o části návrhu tímto rozhodnutím.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – zamítnutí zbylé části návrhu

K přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

67.         Úřad se dále zabýval otázkou přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, kterou rozporuje navrhovatel, když uvádí, že se zadavatel dle něj dostatečným způsobem nevypořádal s argumentací navrhovatele, zejm. s argumentací ohledně otázky souladu projektové dokumentace pro provádění stavby, která je součástí zadávací dokumentace, s územním plánem města Brna.

68.         Zadavatel je ve smyslu § 245 zákona povinen v rozhodnutí o námitkách uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby rozhodnutí o námitkách bylo zpětně přezkoumatelné. Podstatné v této souvislosti je, aby byly námitky vyřízeny některým ze shora uvedených způsobů, aby bylo rozhodnutí zadavatele rovněž řádně odůvodněno a aby zadavatel v takovém odůvodnění reagoval na veškeré skutečnosti uvedené v námitkách, a to dostatečně podrobně a srozumitelně v kontextu obdržených námitek. Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

69.         Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách, přičemž shledal, že dané rozhodnutí je řádně odůvodněno a reaguje na tvrzení uvedená v námitkách. Zadavatel dle Úřadu transparentně zdůvodňuje stanovení napadených zadávacích podmínek, stejně tak uvádí, proč má námitky navrhovatele za liché. Respektive z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že se nejedná o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění, přičemž lze současně konstatovat, že je postihnuto gros námitek. Úřad proto dospěl k závěru, že zadavatel při vyřizování námitek uvedených navrhovatelem v návrhu dodržel postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se dostatečně podrobně a srozumitelně v rozhodnutí o námitkách k těmto námitkám vyjádřil, pročež nebyly naplněny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Pokud jde o tvrzení o nevypořádání argumentace navrhovatele ohledně otázky souladu projektové dokumentace s územním plánem města Brna, Úřad předně uvádí, že danou argumentaci navrhovatel uplatňoval v rámci námitek řešících primárně rozpor mezi projektovou dokumentací a aktuálním společným povolením, kdy v návaznosti na konstatování konkrétního rozporu v daných dokumentech ve výšce stavby a citaci zadavatelova přesvědčení o souladu navrhované změny s územním plánem města Brna (stran výškových omezení) navrhovatel pouze v obecnosti uvedl, že nelze presumovat, zda zadavatelem vyjádřený soulad navrhované změny stavby s územním plánem tak opravdu je, a že o tom má pochybnost, kdy dále se v námitkách opět věnoval problematice stavebního povolení jako takového. Zadavatel pak dostatečně vypořádal stěžejní námitky navrhovatele ohledně problematiky rozporu mezi projektovou dokumentací a aktuálním společným povolením včetně otázky vydání nového stavebního povolení. Nadto z rozhodnutí o námitkách jako celku je zjevné zadavatelovo přesvědčení, že stavební (společné) povolení souladné s projektovou dokumentací bude vydáno, jelikož stanovení parametrů stavby v projektové dokumentaci není s ničím v rozporu, tedy ani s územním plánem města Brna. Rozhodnutí o námitkách tak z tohoto pohledu obsahuje dostatečnou reakci na námitku navrhovatele i na dílčí argumentaci týkající se nesouladu projektové dokumentace s územním plánem města Brna. Ani z tohoto důvodu tak není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

Relevantní právní ustanovení

70.         Dle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

71.         Dle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

72.         Dle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

73.         Dle § 103 odst. 3 zákona v případě veřejných zakázek na stavební práce, projektové činnosti nebo v soutěžích o návrh může zadavatel v zadávací dokumentaci uvést závazný požadavek na použití zvláštních elektronických formátů včetně nástrojů informačního modelování staveb a uvést požadavky na obsah, strukturu nebo formát dat. Pokud tyto formáty nejsou běžně dostupné, zajistí k nim zadavatel dodavatelům přístup.

74.         Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

75.         Dle § 2 písm. b) zákona o BIM se pro účely tohoto zákona rozumí informačním modelem stavby digitální reprezentace fyzických a funkčních charakteristik stavby a dalších informací spojených s celým životním cyklem stavby.

76.         Dle § 3 písm. b) zákona o BIM je povinnou osobou dle tohoto zákona státní příspěvková organizace.

77.         Dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o BIM „Informační model stavby pořizuje povinná osoba podle § 3 písm. a) až d) a písm. f) pro stavbu, se kterou má právo nebo příslušnost hospodařit, nebo povinná osoba podle § 3 písm. e) až g) pro stavbu ve svém vlastnictví, pokud pořizovací cena nebo předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce podle zákona o zadávání veřejných zakázek.“

78.         Dle § 18 zákona o BIM platí, že v případě, „že dokumentace pro povolení stavby byla zpracována přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a zadávací řízení pro veřejnou zakázku na zhotovení stavby bude zahájeno do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí povinná osoba pořídit pro tento záměr informační model stavby a informační kontejner podle § 7 odst. 2 písm. a) až c). V případě takové stavby pořídí povinná osoba informační model stavby a informační kontejner podle § 7 odst. 2 písm. d) nejpozději ke dni převzetí stavby pro její užívání.“

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

79.         V čl. 3.5.5 zadávací dokumentace je uvedeno, že „projektová dokumentace ve stupni projektové dokumentace pro provádění stavby, včetně soupisu prací s výkazem výměr, která definuje předmět plnění veřejné zakázky, aktuálně nemusí v některých bodech zcela odpovídat vydanému stavebnímu povolení, které je součástí zadávací dokumentace.

Zadavatel aktuálně činí kroky směřující ke změně stavebního povolení takovým způsobem, aby nastal soulad mezi stavebním povolením a projektovou dokumentací ve stupni projektové dokumentace pro provádění stavby.

Pro zachování maximální transparentnosti poskytovaných informací zadavatel (coby přílohu č. 4 zadávací dokumentace) přikládá průvodní zprávu a další doklady pro změnu stavby před jejím dokončením, které byly předloženy stavebnímu úřadu a ve světle kterých nechť účastník zpracuje nabídku.

Zadavatel v návaznosti na uvedené stanoví, že:

a)             v případě dílčích nesouladů projektové dokumentace pro provádění stavby, včetně soupisu prací s výkazem výměr, se stavebním povolením má pro účely zpracování nabídky účastník vycházet z projektové dokumentace pro provádění stavby, včetně soupisu prací s výkazem výměr;

b)             riziko spojené s touto situací nese zadavatel (tomu odpovídá rozdělení rizik dle smluvní dokumentace);

c)             předpokládá změnu stavebního povolení ve smyslu tohoto článku tak, že bude k dispozici nejpozději před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem.“

80.         V čl. 3.5.6 zadávací dokumentace je poté uvedeno, že předmětnému zadávacímu řízení „předcházelo zadávací řízení uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek pod ev.č. Z2025-016759; základní předmět plnění je totožný (s výjimkou zajištění BIM, které zadavatel nadále nepožaduje), jakkoliv byly provedeny dílčí změny za účelem maximalizace soutěžního prostředí a výrazného snížení výše nabídkových cen.“

81.         Dle čl. 21 zadávací dokumentace je přílohou zadávací dokumentace mj. projektová dokumentace pro provedení stavby vč. výkazu výměr (příloha č. 2) a dokumentace ke změně stavby před dokončením (příloha č. 4).

82.         V čl. 2 technické specifikace, která tvoří přílohu č. 1 FIDIC G zadávací dokumentace (dále jen „technická specifikace“), je uvedeno, že zadavatel „zajistí schválení změny stávajícího stavebního povolení (změna stavby před dokončením) pro zajištění plného souladu projektové dokumentace a stavebního povolení. Objednatel zajistí změnu podle předchozí věty do okamžiku uzavření Smlouvy.“

83.         V pod-článku 1.13 obecných podmínek, které tvoří přílohu č. 1 FIDIC F zadávací dokumentace (dále jen „obecné podmínky“), je uvedeno, že zhotovitel „musí při plnění smlouvy jednat v souladu s příslušnými právními předpisy. Není-li ve zvláštních podmínkách uvedeno jinak:

a)             Objednatel získal (nebo musí získat) územní nebo podobná povolení pro stavbu a jakákoli další povolení popsaná v technické specifikaci jako povolení, která měl (nebo má získat objednatel), a objednatel musí zhotovitele odškodnit a zajistit, aby mu nevznikla újma v důsledku toho, že se to objednateli nepodařilo, a

b)             Zhotovitel musí podat veškerá oznámení, zaplatit veškeré daně, odvody a poplatky a získat veškerá povolení, licence a schválení požadované právními předpisy ve vztahu k provedení a dokončení díla a odstranění všech vad, a zhotovitel musí objednatele odškodnit a zajistit, aby mu nevznikla újma v důsledku toho, že se to zhotoviteli nepodařilo.“

84.         V pod-článku 8.4 písm. a) a e) obecných podmínek je uvedeno, že zhotovitel je oprávněn podle pod-článku 20.1 k prodloužení doby pro dokončení, jestliže a v takovém rozsahu, jak je nebo bude dokončení zpožděno pro účely pod-článku 10.1 kvůli variacím (pokud není doba pro dokončení dohodnuta podle pod-článku 13.3.) nebo jiné podstatné změně v množství položky práce obsažené ve smlouvě nebo kvůli zpoždění, překážce nebo omezení způsobenými nebo přičitatelnými objednateli, personálu objednatele nebo jiným zhotovitelům objednatele na staveništi.

85.         Dle pod-článku 13.1 obecných podmínek variace mohou být iniciovány správcem stavby kdykoli před vydáním potvrzení o převzetí díla, buď pokynem nebo požadavkem, aby zhotovitel předložil návrh. Zhotovitel musí každou variaci provést a je jí vázán, pokud nedá okamžitě správci stavby oznámení, že věci určené pro dílo požadované pro variaci jsou pro zhotovitele těžko dostupné – po obdržení tohoto oznámení musí správce stavby pokyn zrušit, potvrdit nebo změnit. Variace mohou zahrnovat změny v množství jakékoliv položky práce obsažené ve smlouvě, změny v kvalitě a jiných vlastnostech jakékoliv položky prací, změny ve výškách, rozmístění anebo rozměrech jakékoli části díla, dále také vypuštění jakékoliv práce, jakoukoli dodatečnou práci, technologické zařízení, materiály nebo služby nezbytné pro stavbu a změny v posloupnosti a načasování díla.

86.         V pod-článku 20.1 obecných podmínek jsou upraveny tzv. claimy zhotovitele, kdy je mj. uvedeno, že jestliže se zhotovitel domnívá, že je oprávněn k prodloužení doby pro dokončení anebo dostatečné platbě podle jakéhokoli článku těchto podmínek nebo jinak v souvislosti se smlouvou, musí dát zhotovitel správci stavby oznámení nároku (claimu) popisující událost nebo okolnost, ze které claim vyplývá.

87.         Pod-článek 4.1 zvláštních podmínek, které tvoří přílohu č. 1 FIDIC E zadávací dokumentace (dále jen „zvláštní podmínky“), poté mimo jiné stanoví, že zhotovitel musí dodržovat podmínky stanovené v individuálních právních aktech orgánů veřejné moci vydaných v souvislosti s dílem a veřejnoprávních smlouvách případně uzavřených v souvislosti s dílem. Taktéž je stanoveno, že zhotovitel musí provádět dílo v souladu s veškerými jemu známými závaznými požadavky a podmínkami případně stanovenými ze strany správních orgánů, včetně zejména závazných požadavků a podmínek stanovených pravomocným územním rozhodnutím pro dílo a pravomocným stavebním povolením pro dílo, jakož i případnými veřejnoprávními smlouvami vydanými pro provádění díla.

88.         V pod-článku 13.1 zvláštních podmínek je uvedeno, že na konec Pod-článku 13.1 se přidává následující ustanovení:

„Strany jsou povinny řídit se platným zněním zákona o zadávání veřejných zakázek a postupovat v případě Variací v souladu s tímto zákonem.

Zhotovitel se zavazuje poskytnout veškerou potřebnou součinnost za účelem naplnění požadavků zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek a postupovat při Variaci podle Přílohy k nabídce, jeli v ní postup upraven.

Zhotovitel se v případě, že ve smyslu § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nebudou splněny zde uvedené zákonné podmínky a Objednatel rozhodne o nutnosti zadání nových prací v zadávacím řízení, a nebude-li vybrán pro realizaci těchto prací, zavazuje poskytnout dodavateli nových prací veškerou součinnost pro jejich řádnou realizaci.

V případě, že Objednatel rozhodne o nutnosti provedení dodatečných stavebních prací, zavazuje se Zhotovitel poskytnout veškerou potřebnou součinnost na provedení dodatečných prací za podmínek, které budou v maximálním možném rozsahu odpovídat podmínkám stanoveným pro provádění Díla podle Smlouvy a požadavkům Objednatele. Zhotovitelem navržená cena za provedení dodatečných prací (resp. kterékoli jejich části) bude stanovena postupem podle Pod-článku 12.3 [Oceňování].

Pokud nebudou splněny zákonné podmínky ve smyslu § 222 ZZVZ a Objednatel rozhodne o nutnosti zadání nových prací v zadávacím řízení, zavazuje se Zhotovitel poskytnout veškerou potřebnou součinnost a zejména předložit nabídku na provedení nových prací. V případě, že zhotovitel nebude vybrán pro realizaci těchto prací, zavazuje se poskytnout vybranému dodavateli nových prací veškerou součinnost pro jejich řádné provedení. Zhotovitel nemůže nové práce realizovat, pokud to podle ZZVZ není možné a pokud byl pro jejich realizaci vybrán jiný dodavatel.

Jestliže zhotoviteli vznikne zpoždění anebo Náklady v příčinné souvislosti s poskytnutím součinnosti podle předchozího odstavce, musí Zhotovitel dát Správci stavby oznámení a je oprávněn podle Pod-článku 20.1 [Claimy zhotovitele] k:

a) prodloužení doby za jakékoli takové zpoždění, jestliže dokončení je nebo bude zpožděno podle Pod-článku 8.4 [Prodloužení doby pro dokončení] a

b) platbě jakýchkoli takových Nákladů plus přirážky přiměřeného zisku, které se zahrnou do Smluvní ceny.

Po obdržení tohoto oznámení musí Správce stavby postupovat v souladu s Pod-článkem 3.5 [Určení], aby tyto záležitosti dohodl nebo určil.“

89.         Z projektové dokumentace pro provádění stavby, která tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace, konkrétně z výkresu D.1.1-SO-01-B-54 - Pohled severní vyplývá, že nejvyšší úroveň stavby má činit 43,4 m.

90.         Ve společném povolení, které je součástí přílohy č. 2 zadávací dokumentace, je v části nazvané Základní údaje o objektu uvedeno následující: „Výška stavby: 40,00 m (od úrovně podlahy 1NP = 280,700 m n. m.)“

91.         Z průvodní zprávy ke změně stavby před jejím dokončením, jež tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace, vyplývá, že zadavatel usiluje o změnu povolení stavby, jež je předmětem veřejné zakázky, přičemž plánované změny spočívají zejména v

• dílčích úpravách v dispozičním řešení vlastní budovy s dopady do požárně bezpečnostního řešení, které nemají vliv na vzhled a technické parametry budovy,
• úpravách v technickém řešení střechy, kdy vlivem zpřesnění a doplnění technického vybavení budovy došlo k navýšení max. bodu stavby oproti schválenému předchozímu záměru (úprava maximální výšky objektu – doplňující prvky technického vybavení budovy bez vlivu na hmotový výraz budovy),
• změně nosného systému (ocelová konstrukce x předpínané nosníky) bez vlivu na vzhled a parametry budovy, a
• aktualizaci bilance energií po zpřesnění výpočtu v DPS (přidán jeden dieselagregát).

Právní posouzení

92.         Úřad dále přikročil k věcnému posouzení řádně a včasně uplatněných tvrzení navrhovatele. Úřad se v rámci tohoto posouzení bude nejprve zabývat námitkou, že zadavatel stanovil zadávací podmínky týkající se předmětu plnění v rozporu se zákonem s ohledem na rozpor mezi projektovou dokumentací pro provádění stavby a aktuálně platným společným povolením. Následně Úřad posoudí námitku ohledně nepřiměřenosti odstranění požadavku na zajištění BIM ze zadávacích podmínek oproti předcházejícímu zadávacímu řízení na shodný předmět plnění.

K rozporu mezi projektovou dokumentací pro provádění stavby a společným povolením

93.         Úřad se tedy předně zabýval námitkou nesouladu zadávacích podmínek týkajících se předmětu plnění se zákonem, konkrétně se zásadami transparentnosti a přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona, zákazem stanovení zadávacích podmínek takovým způsobem, aby vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže ve smyslu § 36 odst. 1 zákona a zákazem přenášet odpovědnost za stanovení zadávacích podmínek na dodavatele dle § 36 odst. 3 zákona, a to s ohledem na rozpor mezi projektovou dokumentací pro provádění stavby a aktuálně platným společným povolením ke stavbě.

94.         K zásadě transparentnosti Úřad v obecné rovině uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Interpretací zásady transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly správní soudy i Úřad. Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ Úřad na základě uvedeného konstatuje, že zásada transparentnosti se prolíná celým průběhem zadávacího řízení, přičemž zadavatel je povinen této zásady dbát při veškerých svých úkonech, jež v zadávacím procesu činí, tedy i při stanovování zadávacích podmínek a zadávací dokumentace.

95.         Výše uvedený požadavek transparentnosti se mj. propisuje i v povinnosti zadavatele stanovené mu § 36 odst. 3 zákona, tedy že zadavatel zadávací podmínky stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadávací dokumentaci, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, je nutno považovat za soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, které tvoří nejvýznamnější dokument, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracována dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Zvláštní důraz je kladen právě na specifikaci předmětu veřejné zakázky, který v podaných nabídkách současně ovlivňuje další aspekty, zejména výši nabídkové ceny. Co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky a veškerých podmínek jeho plnění je tedy základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele a současně nabídek vzájemně porovnatelných. Jinými slovy řečeno, zadávací dokumentace musí být pro dodavatele, kteří mají v úmyslu soutěžit o veřejnou zakázku, natolik čitelná, aby po seznámení se s jejím obsahem bez pochybností věděli, „co“ mají zadavateli nabídnout a jakými podmínkami jsou vázáni, přičemž sám zadavatel je takto stanovenými podmínkami dále vázán. Úřad proto konstatuje, že odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak ostatně taktéž explicitně plyne z § 36 odst. 3 zákona.[3]

96.         Další zásada, kterou zadavatel musí v průběhu zadávacího řízení dodržovat, je zásada přiměřenosti. K této zásadě Úřad obecně konstatuje, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. V zadávacím řízení se přitom z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, totiž omezení dodavatelů (způsobené zejména nastavením zadávacích podmínek zadavatelem) mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele, a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku (kvalitně a v požadovaných termínech) realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž.

97.         S tím souvisí i povinnost zadavatele uvedená v § 36 odst. 1 zákona (vyplývající z obecné zásady zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 1 zákona), dle které zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

98.         V řešeném případě je ze strany navrhovatele napadán postup zadavatele, kdy tento zadává veřejnou zakázku v situaci existujícího rozporu mezi projektovou dokumentací pro provádění stavby a aktuálně platným společným povolením. Navrhovatel spatřuje porušení zásady transparentnosti ze strany zadavatele konkrétně v tom, že zadavatel zahájil zadávací řízení, i když věděl, že dokumenty obsahují zásadní rozpor, a tento rozpor dle navrhovatele způsobuje neporovnatelnost nabídek, jelikož dodavatelé neví, podle čeho mají své nabídky správně sestavit, když není definitivně určen předmět plnění dle „finálního“ společného povolení. Nepřiměřenost postupu zadavatele navrhovatel pojí i s námitkou porušení § 36 odst. 1 a 3 zákona, tedy že zadavatel rozpor mezi projektovou dokumentací a společným povolením a z toho vyplývající nejistotu ohledně případné změny společného povolení vytvořil nepřiměřené překážky v hospodářské soutěži a že na dodavatele přenáší nepřiměřené riziko.

99.         Úřad k tomu předně konstatuje, že součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky je řešená projektová dokumentace pro provedení stavby (se soupisem prací a výkazem výměr) včetně aktuálně platného společného povolení. Zadavatel v čl. 3.5.5 zadávací dokumentace výslovně sám uvedl, že „projektová dokumentace ve stupni projektové dokumentace pro provádění stavby, včetně soupisu prací s výkazem výměr, která definuje předmět plnění veřejné zakázky, aktuálně nemusí v některých bodech zcela odpovídat vydanému stavebnímu povolení, které je součástí zadávací dokumentace.“ Zadavatel v daném ustanovení zadávací dokumentace také uvedl, že činí kroky ke změně společného povolení tak, aby nastal soulad mezi společným povolením a projektovou dokumentací ve stupni projektové dokumentace pro provádění stavby, přičemž současně přiložil jako přílohu zadávací dokumentace průvodní zprávu a další doklady pro změnu stavby před jejím dokončením, které byly předloženy stavebnímu úřadu za účelem změny společného povolení. Dále zadavatel v řešeném ustanovení zadávací dokumentace explicitně stanovil následující:

a)             „v případě dílčích nesouladů projektové dokumentace pro provádění stavby, včetně soupisu prací s výkazem výměr, se stavebním povolením má pro účely zpracování nabídky účastník vycházet z projektové dokumentace pro provádění stavby, včetně soupisu prací s výkazem výměr;

b)             riziko spojené s touto situací nese zadavatel (tomu odpovídá rozdělení rizik dle smluvní dokumentace);

c)             předpokládá změnu stavebního povolení ve smyslu tohoto článku tak, že bude k dispozici nejpozději před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem.“

100.     Zadavatel současně v čl. 2 technické specifikace uvedl, že zajistí schválení změny stávajícího společného povolení (změna stavby před dokončením) pro zajištění plného souladu projektové dokumentace a společného povolení, a to do okamžiku uzavření smlouvy. Dle pod-článku 1.13 obecných podmínek v případě neúspěchu zajištění daného povolení musí zadavatel zhotovitele odškodnit a zajistit, aby mu nevznikla újma. Taktéž jsou v obecných a zvláštních podmínkách v čl. 13. upraveny variace umožňující činit změny v předmětu plnění (za podmínek dle § 222 zákona), v pod-článku 8.4 písm. a) a e) obecných podmínek jsou zakotveny příslušné možnosti k prodloužení doby plnění a v čl. 20 tzv. claimy zhotovitele, prostřednictvím kterých může uplatňovat případné výše uvedené nároky (k tomu viz výše).

101.     Úřad s ohledem na výše uvedené předesílá, že v obecné míře souhlasí s navrhovatelem, že není vhodné, aby zadávací dokumentace obsahovala rozpor, nicméně je toho názoru, že zadavatel v projednávané věci svými konkrétními kroky zabránil, aby tento rozpor způsobil netransparentnost zadávacích podmínek vymezujících předmět plnění veřejné zakázky, resp. nedostatečnost jejich vymezení a možnou neporovnatelnost nabídek s tím související. Zadavatel pro sestavení a nacenění nabídek v čl. 3.5.5. písm. a) zadávací dokumentaci výslovně stanovil, že dodavatelé mají (v případě existence rozporu) vycházet z projektové dokumentace pro provádění stavby, včetně soupisu prací s výkazem výměr. Je tak zřejmé, že zadavatel uvedeným zabránil možnému rozporu ve vymezení technických podmínek, a naopak tyto stanovil jednoznačně, prostřednictvím projektové dokumentace se soupisem prací a výkazem výměr. Úřad již na tomto místě podotýká, že navrhovatel nezpochybňuje, že by projektová dokumentace (se soupisem prací a výkazem výměr) byla sama o sobě nedostatečná co do možnosti sestavit nabídku a nacenit předmět plnění veřejné zakázky, respektive neuvádí, co konkrétního by mělo v projektové dokumentaci a ani obecně v zadávací dokumentace z tohoto pohledu chybět. Pouze namítá skutečnost, že dotčená projektová dokumentace je rozporná s aktuálním společným povolením a vyjadřuje své přesvědčení o podstatnosti stavebního povolení z pohledu určení předmětu plnění a nutnosti řídit se aktuálním společným povolením i v řešeném zadávacím řízení.

102.     V tomto kontextu Úřad uvádí, že ač zákon jasně stanoví, že zadavatel má dodavatelům poskytnout zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení, z uvedeného však nelze vyvozovat povinnost vždy poskytnout stavební (společné) povolení v případě, že veřejnou zakázkou je stavba povolení podléhající. Dle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0014/2018/VZ-09831/2018/322/HSc ze dne 3. 4. 2018 je třeba si uvědomit, „že proces zadávání veřejné zakázky v případě rozsáhlejších stavebních prací, které podléhají stavebnímu povolení, je poměrně komplikovaný a zdlouhavý, kdy od počátečního záměru provést určitou stavbu až do doby její realizace uplyne často i několik let. Za tuto dobu musí zadavatelé mnohdy absolvovat veřejnou diskusi o projektu, pořídit projektovou dokumentaci, získat vyjádření dotčených správních orgánů, vlastníků a správců sítí a absolvovat proces zadávání veřejné zakázky. Případný záměr provést určitou stavbu tak bývá již dopředu dostatečně dlouhou dobu znám širokému okruhu osob. Získání stavebního povolení je pak s ohledem na přípravnou fázi projektů často již pouze rutinní záležitostí, kdy se neočekává jakýkoliv zásadní zásah do již připraveného projektu. Stavební povolení pak má omezenou platnost a navíc možnosti stavebního úřadu zasáhnout do podmínek realizace stavby jsou pouze omezené a závislé na okolnostech, které je možno zjistit dopředu. [...] Jeví se tedy krajně nepraktické, aby zadavatelé museli vždy před zadáním veřejné zakázky na stavební práce vyčkat vydání stavebního povolení, když navíc mohou i v případě proběhlého zadávacího řízení od záměru realizovat stavbu upustit nebo tento odložit, například v případě nedostatku financí.“

103.     Na tomto místě lze rovněž upozornit na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které chybějící stavební povolení není důvodem neplatnosti smlouvy o dílo.[4] Pokud tedy platí, že i bez stavebního povolení lze jasně specifikovat předmět smlouvy o dílo, kterým je stavba (typicky prostřednictvím projektové dokumentace), měly by tytéž podklady v obecné rovině stačit pro specifikaci předmětu veřejné zakázky (díla) v zadávacích podmínkách.[5]

104.     Úřad s ohledem na výše uvedené závěry konstatuje, že zadavatel obecně nebyl povinen učinit společné povolení součástí zadávací dokumentace, resp. nebyl povinen mít „finální“ stavební povolení, pokud byl s to vymezit předmět plnění veřejné zakázky dostatečně i jinak. Ze shodného důvodu zadavateli též nic nebrání, aby společné povolení, které bude souladné s projektovou dokumentací, získal až během zadávacího řízení, jak se o to zadavatel v projednávané věci i zjevně snaží.

105.     Úřad pak nesouhlasí s názorem navrhovatele, že byl při sestavování nabídky a jejím nacenění povinen řídit se aktuálně platným společným povolením. Výše uvedený čl. 3.5.5 zadávací dokumentace jednoznačně stanoví, že dodavatelé mají vycházet z projektové dokumentace pro provádění stavby, včetně soupisu prací s výkazem výměr, nikoliv ze společného povolení (pokud jsou tyto dokumenty v rozporu). Pokud navrhovatel v kontextu jím dovozované povinnosti řídit se společným povolením poukazuje na pod-článek 4.1 zvláštních podmínek, Úřad uvádí následující. Ač pod-článek 4.1 zvláštních podmínek stanoví, že vybraný dodavatel jako zhotovitel musí dodržovat podmínky stanovené v individuálních právních aktech orgánů veřejné moci vydaných v souvislosti s dílem a veřejnoprávních smlouvách případně uzavřených v souvislosti s dílem, kdy výslovně zmiňuje i provádění díla v souladu s požadavky a podmínkami stanovenými pravomocných územním rozhodnutím a stavebním povolení, z daného pod-článku zvláštních podmínek je dle Úřadu zřejmé, že se týká fáze realizace veřejné zakázky, nikoliv fáze podávání nabídek, na které tyto individuální právní akty nijak nedopadají. Úřad tak souhlasí se zadavatelem, že pro účast v zadávacím řízení nemá pod-článek 4.1 zvláštních podmínek význam v tom kontextu, že by se dodavatelé měli při sestavení a ocenění nabídky řídit společným povolením (a to i při výše zmíněném explicitním zakotvení povinnosti postupovat v případě rozporu dle projektové dokumentace). Je tak dle Úřadu zjevné, že v rámci šetřené veřejné zakázky pro sestavení a ocenění nabídek nebyla zakotvena povinnost dodavatele řídit se aktuálním společným povolením.

106.     Lze shrnout, že pokud zadavatel nebyl povinen učinit stavební (společné) povolení součástí zadávací dokumentace, resp. nebyl povinen mít „finální“ stavební povolení a současně vymezil předmět veřejné zakázky skrze projektovou dokumentaci se soupisem prací a výkazem výměr, kdy není důvodu pochybovat, že tato je (spolu s dalšími zadávacími podmínkami) z pohledu vymezení předmětu plnění dostatečná, nelze shledat, že by zadavatel vymezil předmět plnění nedostatečně či rozporně.

107.     Dále je třeba uvést, že z výše uvedených ustanovení zadávací dokumentace je zřejmé, že projektová dokumentace pro provedení stavby (se soupisem prací a výkazem výměr), podle které dodavatelé sestavují a naceňují své nabídky, má být zachována, a naopak společné povolení je dokument, který se bude měnit, aby byly rozpory těchto dokumentů odstraněny. Úřad podotýká, že navrhovatel neuvádí, že by dokumentace ke změně stavby před dokončením neměla odpovídat projektové dokumentaci pro provedení stavby. Pokud tak navrhovatel uvádí, že změnami v projektové dokumentaci, na základě kterých má dojít ke změně společného povolení, fakticky dochází k úpravě předmětu veřejné zakázky a dojde tak ke změně předmětu plnění za doby trvání zadávacího řízení, kdy proto ani není pravdou, že by dodavatelé realizovali předmět veřejné zakázky v souladu se svojí nabídkou, Úřad uvádí, že navrhovatel ignoruje skutečnost, že zadavatel v zadávacích podmínkách jasně a výslovně stanovil, že dodavatelé mají své nabídky sestavit podle projektové dokumentace pro provádění stavby, včetně soupisu prací s výkazem výměr. Tuto projektovou dokumentaci již zadavatel nemá v plánu jakkoliv měnit, nýbrž zamýšlí podle ní nechat stavebním úřadem změnit společné povolení, přičemž tak má zajistit do doby uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nadto nelze zapomínat i na zákonnou povinnost uzavřít smlouvu v souladu se zadávacími podmínkami a nabídkou vybraného dodavatele, kdy této si je jistě zadavatel vědom. I z této skutečnosti plyne, že zjevně nemá dojít ke změně předmětu plnění za doby zadávacího řízení, jak se snaží dovodit navrhovatel. S ohledem na výše uvedené není ani důvodu pochybovat o tom, že dodavatelé budou realizovat veřejnou zakázku v souladu se svými nabídkami.

108.     S ohledem na uvedené se Úřad nemůže ztotožnit s námitkami navrhovatele, že by dodavatelé neměli vědět, co by mělo být předmětem plnění a jak sestavit a naceňovat svoji nabídku, resp. že by zadavatel zadávací podmínky stanovil v rozporu s § 36 odst. 3 zákona tak, že by neobsahovaly dostatečné podrobnosti nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Současně dle Úřadu nemůže dojít k neporovnatelnosti nabídek, jak se obává navrhovatel, jelikož zadávací dokumentace poskytuje dostatečný návod na jejich správné sestavení a ocenění – všichni dodavatelé musejí dle výslovného znění zadávacích podmínek naceňovat totožné plnění, a to dle projektové dokumentace včetně soupisu prací s výkazem výměr, díky čemuž budou nabídky, které budou podány v souladu se zadávacími podmínkami, porovnatelné.

109.     K tvrzení navrhovatele, že zadavatel přenáší riziko plynoucí z rozporu mezi projektovou dokumentací a společným povolením na dodavatele v rozporu s § 36 odst. 3 zákona, Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že dospěl k závěru, že zadavatel žádným způsobem odpovědnost za správnost zadávacích podmínek na dodavatele nepřenesl. Úřad shrnuje, že zadavatel v čl. 3.5.5 zadávací dokumentace transparentně upozornil na skutečnost, že projektová dokumentace aktuálně nemusí v některých bodech odpovídat vydanému společnému povolení a také že činí kroky k tomu, aby tento rozpor odstranil, kdy v tomto kontextu stanovil, že dodavatelé mají (v případě existence rozporu) vycházet z projektové dokumentace pro provádění stavby, včetně soupisu prací s výkazem výměr. Také uvedl, že riziko spojené s nastalou situací nese on a že změnu společného povolení odpovídající projektové dokumentaci obstará před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem (obdobný závazek obsahuje i čl. 2 technické specifikace), tedy odpovědnost za odstranění daného rozporu i riziko vzniklé z případného neodstranění tohoto rozporu ponese zadavatel. Ostatně i pod-článek 1.13 obecných podmínek obsahuje závazek, který uvádí, že zadavatel musí získat územní nebo podobná povolení pro stavbu a jakákoli další povolení popsaná v technické specifikaci jako povolení, která měl (nebo má získat), přičemž v případě, že se mu toto nepodaří, musí odškodnit vybraného dodavatele a zajistit, aby mu nevznikla újma v důsledku toho, že se zadavateli nepodařilo takové povolení získat.[6] Zadavatel tak zadávací podmínky stanovil způsobem, jenž výslovně stanoví zadavatelův závazek nést případné následky toho, když společné povolení souladné s projektovou dokumentací nezíská. Zadávací podmínky jsou přitom jednoznačné a zcela srozumitelné, přičemž jasně stanoví, co zadavatel po dodavatelích požaduje a podle čeho bude posuzovat jejich nabídky. Dodavatelé si tak nemohli zadávací podmínky vyložit jiným způsobem či nabýt pochybnosti, co je po nich ze strany zadavatele vlastně požadováno. Současně správnost těchto zadávacích podmínek zjevně zaštiťuje zadavatel. Zadavatel tak na dodavatele nijak nepřenáší odpovědnost za stanovení zadávacích podmínek ve smyslu § 36 odst. 3 zákona.

110.     Navrhovatel v tomto kontextu také poukazuje na to, že rozpornost projektové dokumentace a společného povolení představuje riziko, když musí spoléhat na tvrzení zadavatele a jeho pozdější vyřešení daného rozporu, kdy však uvedené nemusí nastat. Z námitek a návrhu navrhovatele je zřejmé, že navrhovatel shledává problematickou snahu o změnu navýšení maximálního bodu stavby. Není ale zřejmé, z jakého důvodu (než patrně opět z obavy o „schválení“ v rámci požadované změny před dokončením stavby). Navrhovatel tak měl konkretizovat, v čem je pro něj tvrzené riziko týkající se této změny neúnosné či nepřiměřené. Úřad nemůže za navrhovatele domýšlet konkrétní tvrzení o tom, jaká rizika navrhovateli hrozí.

111.     Úřad zde musí podotknout, že navrhovatel v zásadě neuvádí konkrétní rizika, která mu hrozí v situaci, když zadavatel skutečně se svou snahou získat společné povolení souladné s projektovou dokumentací neuspěje než riziko, že dodavatelé nebudou plnit veřejnou zakázku v souladu s nabídkou (a projektovou dokumentací). V pozdějších vyjádření nicméně sám vyzdvihuje, že jeho argumentace stran rizik z možného nezískání souladného stavebního (společného) povolení nesměřuje proti změně stavby v rámci realizace, ale ke změně předmětu veřejné zakázky v průběhu zadávacího řízení. Jak Úřad popsal výše, není důvodu se domnívat, že by došlo k nějaké změně předmětu veřejné zakázky po dobu zadávacího řízení.

112.     Úřad, aniž by jakkoliv předesílal, co by nastalo v případě, že zadavatel nezíská společné povolení (plně) souladné s projektovou dokumentací, současně uvádí, že pokud by nakonec došlo na situaci, že bude třeba v některém ohledu upravit předmět plnění vymezený v projektové dokumentaci, tak dodavatelé nesou jisté riziko pojící se s touto situací. Nicméně dle Úřadu se jedná o podnikatelské riziko, které je přípustné a přiměřené povaze předmětné veřejné zakázky. V projednávané věci se totiž jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, přičemž u těchto veřejných zakázek není neobvyklé, že je po uzavření smlouvy na jejich plnění třeba přistoupit ke změnám v předmětu plnění, a to prostřednictvím nepodstatných změn závazku ve smyslu § 222 zákona, které nezakládají zadavateli povinnost zahájit nové zadávací řízení (k tomu srov. i úpravu variací dle obecných a zvláštních podmínek – viz výše). U veřejných zakázek na stavební práce též může dojít k potřebě změnit stavební povolení, které může mít omezenou platnost, či část projektové dokumentace, jak bylo popsáno výše. Současně z průvodní zprávy pro změnu stavby před jejím dokončením vyplývá, že zadavatel neusiluje o zásadní změnu předmětu veřejné zakázky jako takového, ale pouze o dílčí úpravy, které by neměly měnit jeho celkovou povahu. Pokud by tak v projednávané věci nastala situace, že by bylo třeba učinit určité změny v plnění, bylo by takovou situaci možné řešit prostřednictvím uzavření dodatku ke smlouvě na plnění veřejné zakázky v kontextu smluvních podmínek týkajících se variací, jež se odkazují na § 222 zákona. Vybraný dodavatel má v takovém případě navíc možnost daný dodatek neuzavřít a zároveň má dle čl. 1.13 obecných podmínek nárok na to, aby zadavatel zajistit, že mu kvůli neobstarání společného povolení souladného s projektovou dokumentací nevznikne újma, a také na související odškodnění, stejně tak má jiné nároky dle obecných a zvláštních podmínek pojící se s případnou nutností změny předmětu plnění.

113.     Úřad podotýká, že nezpochybňuje, že daná situace v obecnosti skýtá pro dodavatele určitá rizika, resp. nejistoty z toho pohledu, zda dojde k odstranění rozporů mezi projektovou dokumentací a stavebním povolením a zda nakonec vůbec bude realizována dotčená veřejná zakázka (což je ostatně rizikem zadávacích řízení v podstatě vždy), nicméně vzhledem ke všem výše uvedeným okolnostem je Úřad přesvědčen, že případné riziko na straně dodavatele pro účast v zadávacím řízení i realizaci veřejné zakázky je v projednávané věci přiměřené. Respektive Úřad nemá za to, že by z dané situace mohla navrhovateli či jiným dodavatelům plynout nepřiměřená rizika z účasti v zadávacím řízení či pro plnění veřejné zakázky znamenající nezákonnost zadávacích podmínek či zadávacího řízení jako takového. Pokud se zadavateli nepodaří obstarat změnu společného povolení (do okamžiku stanoveného v zadávacích podmínkách), pak za tento neúspěch bude nést následky on a bude danou situaci muset vyřešit v souladu se zákonem a stanovenými zadávacími podmínkami. Ani s ohledem na uvedené tak nemá Úřad postup zadavatele za netransparentní či nepřiměřený.

114.     Pokud pak navrhovatel dovozuje, že je celkově postup, kdy zadavatel zahájí zadávací řízení s vědomím rozporu mezi projektovou dokumentací (dle níž se sestavují nabídky) a společným povolením a spoléhá na jeho odstranění v průběhu zadávacího řízení, nepřiměřený, netransparentní a činí zadávací podmínky zmatečné, resp. nedostatečné, Úřad toho názoru s ohledem na vše výše uvedené není. Na základě výše uvedeného je totiž Úřad přesvědčen, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když potenciální účastníky zadávacího řízení výslovně upozornil na možný rozpor mezi projektovou dokumentací s aktuálně platným společným povolením, dal dodavatelům jednoznačný pokyn, z čeho mají vycházet při sestavování svých nabídek a zároveň uvedl, že počítá s provedením změny společného povolení, aby toto odpovídalo projektové dokumentaci. Zadavatel si k tomu jasně stanovil termín, do kdy musí změnu společného povolení získat, tedy do okamžiku uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, a zároveň prohlásil, že negativní následky nezískání tohoto povolení ponese on. Takový postup zadavatele dle Úřadu dává dodavatelům jasnou informaci o dané situaci a zároveň jasně stanoví, podle čeho se mají v zadávacím řízení řídit. Dodavatelé tak měli dostatek informací pro vyhodnocení toho, zda se chtějí do zadávacího řízení přihlásit. Z tohoto důvodu zadavatel ani nebyl povinen se zahájením zadávacího řízení vyčkat, až bude mít souladné společné povolení, jak se de facto domáhá navrhovatel.

115.     S výše uvedeným souvisí posouzení námitky vytvoření bezdůvodné překážky hospodářské soutěže ve smyslu § 36 odst. 1 zákona. Dle navrhovatele řešený rozpor a z toho plynoucí netransparentnost a nepřiměřenost zadávacích podmínek potenciálně omezuje hospodářskou soutěž odrazením dodavatelů od účasti na zadávacím řízení. Úřad s ohledem na konkrétní kroky, které zadavatel v zadávacím řízení učinil, aby zabránil nejasnostem ohledně toho, co je předmětem plnění, resp. čím se mají dodavatelé řídit při podání nabídek, a co učinil v zájmu toho, aby byl vyřešen rozpor mezi projektovou dokumentací a společným povolením včetně přebrání rizik s touto situací souvisejících, nepovažuje navrhovatelovu obavu ohledně vytváření překážek hospodářské soutěži za důvodnou. Zadavatel totiž učinil vše, co bylo v jeho silách, aby na straně dodavatelů nevznikly pochybnosti ohledně toho, co je po nich z jeho strany požadováno a jak se bude řešit rozpor projektové dokumentace a aktuálně platného společného povolení. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel by při absenci tohoto rozporu obdržel více nabídek, nicméně toto tvrzení ničím nedokládá. Úřad k tomu konstatuje, že považuje čtyři podané nabídky v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na stavební práce s předpokládanou hodnotou téměř 3 miliard korun za počet, který sám o sobě nijak nenasvědčuje tomu, že by zadavatel svým postupem vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěži.

116.     Namítá-li navrhovatel, že se zadavatel ve vyjádření k návrhu nevyjádřil k porovnatelnosti čtyř nabídek, které v zadávacím řízení obdržel, Úřad uvádí, že si není jist, na co uvedeným tvrzením navrhovatel míří, když napadána byla zákonnost stanovení zadávacích podmínek a v této souvislosti otázka obecné možnosti podat porovnatelnou nabídku (na kterou zadavatel reagoval a kterou Úřad vypořádal výše). Předmětem zde vedeného správního řízení není, zda účastníci zadávacího řízení fakticky splnili požadavky na sestavení nabídek v zadávacích podmínkách uvedené. I v případě, že by některý z účastníků zadávacího řízení svou nabídku sestavil nesprávně, nebylo by to možné bez dalšího považovat za důkaz, že zadávací podmínky byly stanoveny nezákonně.

117.     K otázce souladu projektové dokumentace s aktuálně platným územním plánem města Brna Úřad uvádí, že danou argumentaci navrhovatel uplatňoval v rámci námitek řešících primárně rozpor mezi projektovou dokumentací a aktuálním společným povolením, kdy v návaznosti na konstatování konkrétního rozporu v daných dokumentech ve výšce stavby a citaci zadavatelova přesvědčení o souladu navrhované změny s územním plánem města Brna (stran výškových omezení) navrhovatel pouze v obecnosti uvedl, že nelze presumovat, zda zadavatelem vyjádřený soulad navrhované změny stavby s územním plánem tak opravdu je, a že o tom má pochybnost, kdy dále se v námitkách opět věnoval problematice stavebního povolení jako takového. Navrhovatel tak nikterak blíže nekonkretizoval důvody pro svou obavu o rozpor projektové dokumentace s územním plánem a ani nerozebral, jaký dopad by takový případný nesoulad měl mít do zákonnosti zadávacích podmínek co do jejich transparentnosti či přiměřenosti. Nicméně uvedené je nerozhodné, když je třeba souhlasit se zadavatelem, že touto problematikou se musí zabývat stavební úřad, kterému přísluší posoudit přípustnost změny stavby před jejím dokončením. Vzhledem k právě řečenému má daná otázka stejný význam a dopad na řešenou situaci jako výše řešený rozpor projektové dokumentace pro provádění stavby a společného povolení, a proto lze odkázat na vypořádání podstaty námitky navrhovatele výše. Úřad dodává, že je zde zjevné zadavatelovo přesvědčení, že společné povolení souladné s projektovou dokumentací bude vydáno, když stanovení parametrů stavby v projektové dokumentaci není s ničím v rozporu, tedy ani s územním plánem města Brna, kdy v tomto kontextu zadavatel odkazuje i na kladná stanoviska ke změně stavby před dokončením. Pro případ, že by stavební úřad shledal zadavatelem požadovanou změnu společného povolení za nepřípustnou (například právě pro případný rozpor s územním plánem města Brna), platí, že následky s tímto spojené nese zadavatel, jak bylo popsáno výše.

118.     Navrhovatel taktéž dovozuje netransparentnost postupu zadavatele také v tom smyslu, že pokud zadavatel předpokládal změnu společného povolení, měl o této situace transparentněji informovat. Nicméně jak Úřad popsal výše, zadavatel sám upozornil na daný rozpor a popsal řešení dané situace, kdy současně přiložil jako přílohu zadávací dokumentace i průvodní zprávu a další doklady pro změnu stavby před jejím dokončením, což naopak považuje Úřad za postup transparentní. Úřadu není zřejmé, o čem více by měl zadavatel dle představy navrhovatele v zadávacích podmínkách veřejné zakázky informovat. Zdůvodňovat, proč přistoupil ke změnám promítnutým do projektové dokumentace oproti společnému povolení, zadavatel v zadávací dokumentaci není povinen.

119.     Úřad vzhledem ke všemu výše uvedenému uzavírá, že zadavatel v souvislosti s vymezením předmětu plnění neporušil zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona ani § 36 odst. 3 zákona, jelikož v zadávací dokumentaci dostatečným způsobem upozornil na rozpor projektové dokumentace a aktuálně platného společného povolení a uvedl, jakým způsobem jej řeší, dále stanovil, podle čeho mají dodavatelé sestavit a nacenit své nabídky, resp. co bude rozhodné pro plnění veřejné zakázky, a také se zavázal k tomu, že riziko spojené s odstraněním tohoto rozporu ponese on, což potvrzují i obecné a zvláštní podmínky tvořící přílohu zadávací dokumentace. Zadavatel pak dle Úřadu neporušil ani zásadu přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona či § 36 odst. 1 zákona, jelikož svým postupem nevytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěži ani neposupoval nikterak nepřiměřeně.

K nezahrnutí požadavku na zajištění BIM do zadávacích podmínek

120.     Další navrhovatelova námitka směřuje proti odstranění požadavku na zajištění BIM ze zadávacích podmínek oproti předcházejícímu zadávacímu řízení na shodný předmět plnění, které zadavatel zrušil rozhodnutím ze dne 27. 8. 2025[7]. Dle navrhovatele je nevyžadování zajištění BIM ze strany zadavatele v zadávacích podmínkách netransparentní, nepřiměřené a diskriminační a také omezuje hospodářskou soutěž co do její kvality. Zadavatel naopak tvrdí, že není ze zákona povinen BIM vyžadovat a nijak tím hospodářskou soutěž neomezuje a ani není jeho postup jinak nezákonný.

121.     Úřad na tomto místě připomíná, že v rámci procesu zadávání je to pouze zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky a kdo také určuje, jaký předmět plnění bude v rámci veřejné zakázky poptávat. Vymezení předmětu veřejné zakázky obecně patří k výlučným oprávněním zadavatele, neboť jen on nejlépe zná své potřeby a je legitimně oprávněn rozhodnout o způsobu jejich zajištění. Zadavatel má při formulaci zadávacích podmínek relativně široký prostor pro legitimní úvahu o tom, co všechno do předmětu veřejné zakázky zahrne, přičemž omezení mu v uvedeném kontextu stanoví zejména zásady dle § 6 zákona. Úřad je poté dle § 248 odst. 1 zákona oprávněn toliko kontrolovat soulad stanovených zadávacích podmínek, potažmo průběhu zadávacího řízení a úkonů zadavatele se zákonem, nemůže však vstupovat do úvahy zadavatele o tom, jaké potřeby zadavatel má a jakým způsobem je má zajistit. ^[8]

122.     Úřad k této námitce dále uvádí, že zákon o BIM, na základě jehož § 3 písm. b) bude zadavatel jako povinná osoba povinen u nadlimitních veřejných zakázek BIM zajistit, nabude účinnosti až dne 1. 1. 2027. Do tohoto dne zadavateli nezakládá tento zákon jakoukoliv povinnost. Z § 18 zákona o BIM, jenž obsahuje přechodné ustanovení, vyplývá, že na nynější veřejnou zakázku, která byla zadána před účinností tohoto zákona, by ani povinnost zajistit BIM pro předmětnou veřejnou zakázku neměla dopadat. Zadavateli povinnost zajistit BIM u nynější veřejné zakázky nevyplývá ani ze zákona, jelikož dle § 103 odst. 3 zákona v případě veřejných zakázek na stavební práce má zadavatel pouze možnost, nikoliv povinnost v zadávací dokumentaci uvést závazný požadavek na použití zvláštních elektronických formátů včetně nástrojů informačního modelování staveb (BIM). Zadavatel tak nemohl porušit žádnou zákonnou povinnost tím, že v zadávací dokumentaci neuvedl požadavek na zajištění BIM v rámci předmětné veřejné zakázky. V takovém případě si však navrhovatel nemůže „vynutit“, aby tento požadavek byl součástí zadávacích podmínek, jelikož jejich konkrétní (se zákonem souladný) obsah si určuje pouze zadavatel. Skutečnost, že se zadavatel rozhodl nevyužít své oprávnění dle § 103 odst. 3 zákona vložit požadavek na zajištění BIM do zadávacích podmínek tedy nepředstavuje porušení zákona ze strany zadavatele.

123.     Co se týče transparentnosti odstranění požadavku na zajištění BIM ze zadávacích podmínek oproti předcházející veřejné zakázce na shodný předmět plnění, Úřad konstatuje, že neshledává v postupu zadavatele žádnou netransparentnost, respektive řešený postup zadavatele nevzbuzuje žádné pochybnosti o skutečných důvodech takového postupu či jeho účelovosti. Úřad konstatuje, že je pouze na zadavateli, zda se rozhodne určitý požadavek ze zadávacích podmínek veřejné zakázky, jež se týkala shodného předmětu plnění, vložit i do zadávací dokumentace nynější veřejné zakázky. Zadavateli ze zákona ani z ničeho jiného neplyne povinnost, aby toto své rozhodnutí v zadávací dokumentaci vysvětloval. Ostatně jak sám navrhovatel (poněkud v rozporu se základními myšlenkami, na nichž řešenou námitku založil) uvádí v replice navrhovatele ze dne 5. 12. 2025, předešlé zadávací řízení je již zrušeno a nemá tak v tomto kontextu relevanci. Úřad je pak přesvědčen, že explicitní nezdůvodnění odklonu od požadavku na zajištění BIM nemohlo vést k nejasnosti v tom, jak má být zakázka plněna či řízena a způsobit tak netransparentnost zadávací dokumentace, jak tvrdí navrhovatel. Navrhovatel nikterak neuvádí, že by měly v zadávacích chybět nějaké nezbytné informace, respektive že by předmět plnění tak, jak je vymezen, nebyl realizovatelný (i bez BIM). Otázka, jakým způsobem bude vybraný dodavatel plnit veřejnou zakázku včetně způsobu řízení informací, je pak na odpovědnosti vybraného dodavatele, při dodržení zadávacích podmínek. Z těchto důvodů nelze ve skutečnosti, že zadavatel v zadávacích podmínkách neuvedl, z jakého důvodu se rozhodl požadavek na zajištění BIM v nynějším zadávacím řízení nevyžadovat, shledat netransparentnost postupu zadavatele.

124.     Pokud navrhovatele motivy zadavatele pro daný postup zajímaly, měl možnost dané vznést v námitkách, jak učinil, a zadavatel byl povinen takovou námitku vypořádat v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel poté v rozhodnutí o námitkách na námitku ohledně absence požadavku na zajištění BIM v zadávacích podmínkách uvedl, že „s ohledem na optimalizaci nákladovosti realizace veřejné zakázky (rovněž v návaznosti na informace získané z nabídek, které byly podány v předcházejícím zadávacím řízení) se rozhodl BIM do rozsahu plnění veřejné zakázky nezahrnout.“ Současně také předestřel další důvody, proč nemá nezahrnutí požadavku na BIM do plnění veřejné zakázky za nezákonné.Úřad považuje toto vysvětlení za dostatečnou reakci na navrhovatelovu námitku ohledně nesprávného odstranění požadavku na zajištění BIM ze zadávacích podmínek, přičemž zastává názor, že zadavatel nebyl ani v rozhodnutí o námitkách povinen své rozhodnutí o odstranění požadavku na zajištění BIM odůvodňovat jakkoliv podrobněji.

125.     Nevyžadování požadavku na zajištění BIM v zadávacích podmínkách též není nepřiměřené, jak namítá navrhovatel v návrhu. Navrhovatel nepřiměřenost absence daného požadavku v zadávacích podmínkách zakládá na hodnotě veřejné zakázky, její povaze, velikosti a důležitosti předmětného plnění, respektive toho, že se jedná u obdobných staveb o standard a takový postup může mít do budoucna své výhody. Žádná z těchto okolností však nemůže bez dalšího zadavateli založit povinnost, která nevyplývá ze zákona či jiného právního předpisu. Úřad pak akcentuje, že předmět plnění lze bez požadavku na BIM zcela jistě splnit, tedy BIM není nutnou podmínkou pro plnění veřejné zakázky. Absence požadavku na zajištění BIM v zadávacích podmínkách tak není nepřiměřená. Úřad tímto závěrem nijak nepopírá užitečnost či vhodnost použití BIM, nicméně dokud není zadavatel ze zákona povinen konkrétní požadavek učinit součástí zadávacích podmínek, nelze mu jeho absenci klást k tíži a zrušit kvůli této absenci zadávací řízení. Lze doplnit, že model BIM lze teoreticky v budoucnu doplnit, pokud zadavateli vyvstane taková potřeba v případě možných budoucích realizací. Aktuálně však zadavatel pořízení BIM nevyhodnotil jakožto potřebné, což je, jak Úřad již opakovaně uvedl, legitimní úvaha zadavatele, do které Úřad nemůže zasahovat.

126.     K námitce, že nevyžadování požadavku na zajištění BIM v zadávacích podmínkách je diskriminační, když vylučuje kvalifikované účastníky disponující konkurenční výhodou, a narušuje hospodářskou soutěž co do její kvality, Úřad uvádí, že k narušení hospodářské soutěže nemohlo v dané věci dojít tím, že se zadavatel rozhodl do zadávací dokumentace nevložit určitý požadavek, kterým by naopak mohlo dojít k zúžení okruhu dodavatelů, kteří by byli schopni plnit předmět veřejné zakázky. Jinými slovy tím, že zadavatel požadavek na zajištění BIM neučinil součástí zadávací dokumentace, mohlo naopak dojít k tomu, že se do zadávacího řízení mohli přihlásit i ti dodavatelé, kteří by požadavek na zajištění BIM nebyli schopni splnit (jak připouští i navrhovatel). Navrhovatel svým požadavkem fakticky vyžaduje, aby Úřad zadavatele v podstatě nutil do pozitivní diskriminace tím, že si do zadávacích podmínek vloží požadavek, nutno podotknout který nemusí chtít stanovit a ani jej stanovit nechce, jenž poskytne konkurenční výhodu určitým dodavatelům (mimo jiné i navrhovateli). Takovému požadavku však Úřad nemůže vyhovět, jelikož by tím zadavatele nutil do zadávacích podmínek vložit podmínku, kterou nemá povinnost stanovit, jen proto, aby měl navrhovatel v zadávacím řízení určitou výhodu. Zadavatel nicméně nemá povinnost zachovávat tvrzenou konkurenční výhodu navrhovatele, příp. jiných dodavatelů. Úřad proto dospěl k závěru, že postup zadavatele není diskriminační ani nijak nenarušuje hospodářskou soutěž.

127.     Ohledně námitky, že stavba, jež je předmětem veřejné zakázky, přímo sousedí s novou budovou Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, přičemž součástí realizace tohoto centra je i požadavek na zajištění BIM, a proto by dle navrhovatele bylo vhodné, aby stejný požadavek zadavatel zajistil i u předmětné veřejné zakázky, Úřad opakuje, že zadavateli z žádného právního předpisu nevyplývá povinnost včlenit požadavek na zajištění BIM do zadávacích podmínek nynější veřejné zakázky. Skutečnost, že požadavek na zajištění BIM je součástí jiné blízko se nacházející stavby, tuto povinnost sám o sobě nezakládá. Úřad nemůže nahrazovat úvahu zadavatele ohledně toho, co by bylo vhodné učinit součástí zadávacích podmínek, resp. předmětu plnění s ohledem na předmět plnění jiných veřejných zakázek.

128.     K tvrzení navrhovatele, že zadavatel nevložením požadavku na zajištění BIM do zadávacích podmínek postupuje v rozporu s péčí řádného hospodáře, Úřad primárně konstatuje, že v rámci jeho pravomoci dle § 248 zákona není zkoumat otázku postupu s péčí řádného hospodáře či hospodárnost postupu zadavatele, pouze otázku postupu v souladu se zákonem.[9] Zadavatel v řešeném případě postupoval při stanovení zadávacích podmínek v části, které se týká návrh navrhovatele, v souladu se zákonem a zásadami zadávání veřejných zakázek ve smyslu § 6 zákona. V takovém případě Úřad nemůže zadavateli vytknout, že do zadávacích podmínek nevložil určitý (teoreticky i třeba vhodný) požadavek, jehož užití nevyplývá ze žádného právního předpisu.

129.     Úřad tak s ohledem na výše uvedené ohledně této námitky uzavírá, že zadavatel nebyl povinen v zadávacích podmínkách vyžadovat zajištění BIM, jelikož mu takovou povinnost neklade ani zákon ani doposud neúčinný zákon o BIM. Navrhovatel si tak nemůže vynutit vložení určitého požadavku do zadávacích podmínek jen z důvodu, že by to pro něj představovalo konkurenční výhodu, jelikož zadavatel nemá povinnost takovou výhodu určitým dodavatelům poskytnout.

Shrnutí

130.     Úřad tedy shrnuje, že zadavatel stanovil napadané zadávací podmínky týkající se předmětu veřejné zakázky v souladu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona i v souladu se svou povinností nevytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a nepřenášet odpovědnost za stanovení zadávacích podmínek na dodavatele dle § 36 odst. 1 a 3 zákona. Zadavatel též neměl povinnost do zadávacích podmínek vložit požadavek na zajištění BIM, jelikož taková povinnost mu nevyplývá ze zákona ani z jiných právních předpisů, přičemž absence tohoto požadavku v zadávacích podmínkách nijak neomezila hospodářskou soutěž. Z těchto důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tedy zbylou část návrhu zamítl dle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Rozklad proti výroku I. nemá dle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Ing. Petr Vévoda

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno

2.             AIRTEN s.r.o., Jeseniova 2831/42, 130 00 Praha 3

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Úřad k replice navrhovatele ze dne 5. 12. 2025 uvádí, že daná replika byla sice podána po lhůtě dle § 251 odst. 5 zákona, která uplynula ve čtvrtek 4. 12. 2025, nicméně navrhovatel učinil odkaz na repliku ze dne 5. 12. 2025 součástí svého vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 12. 2025, kdy tímto tedy učinil obsah dané repliky součástí svého vyjádření k podkladům, které bylo doručeno v Úřadem stanovené lhůtě k tomu určené (viz níže) a Úřad tak k dané argumentaci přihlíží. Vzhledem k tomu, že zadavatel na repliku ze dne 5. 12. 2025 reagoval ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 12. 2025, Úřad pro přehlednost ponechal argumentaci navrhovatele z repliky ze dne 5. 12. 2025 uvedenou pod samostatným původním podáním.

[2] Srov. např. nedávné rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-45469/2025/161 ze dne 20. 11. 2025.

[3] K tomu srov. i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010.

[4] Srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2080/2013 ze dne 2. 2. 2015.

[5] Viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-12706/2021/162/HSc ze dne 28. 6. 2021.

[6] Úřad podotýká, že nemá za jakkoliv protichůdné, pokud zadavatel (a v tomto rozhodnutí i Úřad) neuznávají argumentaci navrhovatele závazností pod-článku 4.1 zvláštních podmínek pro sestavení nabídek s poukazem na skutečnost, že tento se uplatní až při plnění veřejné zakázky, nicméně uplatňuje argumentaci jinými smluvními podmínkami, např. pod-článkem 1.13 obecných podmínek, když je třeba vnímat, že i pod-článek 1.13 obecných podmínek se uplatí ve vztahu k situaci plnění veřejné zakázky, nicméně lze jím poukázat na otázku rozdělení rizik zde řešenou, zatímco pod-článek 4.1 zvláštních podmínek zkrátka navrhovatelem tvrzenou provazbu nemá.

[7] Datum vydání tohoto rozhodnutí vyplývá z usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-32772/2025/500 ze dne 29. 8. 2025.

[8] K tomu viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2011 – 96 ze dne 1. 11. 2012.

[9] K tomu srov. i rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 76/2018-226 ze dne 3. 1. 2019, jenž výslovně uvedl, že Úřad není oprávněn ani vést úvahu o celkové ekonomické výhodnosti zadavatelem zvoleného řešení.