číslo jednací: 07172/2026/161
spisová značka: R0001/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | FN Brno – výstavba gynekologicko-porodnické kliniky II – projekt 335V911000001 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 27. 2. 2026 |
| Související rozhodnutí | 49551/2025/500 07172/2026/161 |
| Dokumenty |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0001/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-07172/2026/161 |
|
Brno 27. 2. 2026 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 5. 1. 2026 navrhovatelem
- AIRTEN s. r. o.,IČO 09153322, se sídlem Jeseniova 2831/42, 130 00 Praha 3,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-49551/2025/500 ze dne 19. 12. 2025 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0876/2025/VZ ve věci návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele
- Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno, ve správním řízení zastoupeného společností Solkind s. r. o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 2,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „FN Brno – výstavba gynekologicko-porodnické kliniky II – projekt 335V911000001“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-052621, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 9. 2025 pod ev. č. 629283-2025, ve znění pozdějších oprav,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-49551/2025/500 ze dne 19. 12. 2025 vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0876/2025/VZ
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel zahájil dne 24. 9. 2025 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „FN Brno – výstavba gynekologicko-porodnické kliniky II – projekt 335V911000001“, a to dle § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“)[1].
2. Navrhovatel podal dne 30. 1. 2025 námitky proti zadávacím podmínkám. Ty zadavatel odmítl rozhodnutím ze dne 7. 11. 2025. Proti rozhodnutí zadavatele o námitkách podal navrhovatel návrh.
3. Návrh byl Úřadu doručen 17. 11. 2025 a dnem obdržení návrhu bylo v souladu s § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkumu úkonu zadavatele. Návrhem se navrhovatel domáhá, aby Úřad zrušil zadávací řízení.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 19. 12. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0876/2025/VZ, č. j. ÚOHS-49551/2025/500, jehož výrokem I zastavil správní řízení dle § 257 písm. h) zákona v části týkající se námitky nesplnění požadavků na rozsah projektové dokumentace, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
5. Výrokem II návrh ve zbytku zamítl podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
6. K výroku I Úřad uvedl, že se v případě tvrzení o porušení požadavků vyhlášky č. 169/2016 Sb. a § 92 zákona jedná o uvedení nových skutečností v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách. Úřad má k těmto skutečnostem v souladu s § 251 odst. 4 zákona přihlédnout pouze tehdy, jde-li o skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Navrhovatel netvrdí, že tyto skutečnosti nemohl tvrdit dříve, a ani povaha daných skutečností této okolnosti nenasvědčuje.
7. K výroku II Úřad uvedl, že zadavatel není povinen mít stavební povolení již před zahájením zadávacího řízení. Toto povolení nemusí být součástí zadávací dokumentace, proto není ani vadou, pokud by se již vydané stavební povolení mělo později změnit. Předmět plnění byl dostatečně vymezen projektovou dokumentací, o jejíž úplnosti pochybnosti nejsou. Zadavatel v zadávacím řízení učinil dostatečná opatření, aby zamezil nejistotě plynoucí z toho, že by mělo dojít ke změně stavebního povolení.
8. K námitce, že zadávací dokumentace neobsahuje požadavek zadavatele na zpracování BIM, Úřad konstatoval, že předmět plnění vymezuje zadavatel. Skutečnost, že BIM není součástí plnění, není diskriminační a nenarušuje soutěž, neboť jde o požadavek, který by mohl okruh dodavatelů naopak zúžit.
III. Rozklad navrhovatele
9. Dne 5. 1. 2026 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele. Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 19. 12. 2025. Rozklad byl podán včas.
10. Navrhovatel v rozkladu proti výroku I napadeného rozhodnutí namítá, že poukaz na rozpor obsahu projektové dokumentace s platnými právními předpisy (vyhláškou č. 169/2016 Sb.) nechápe jako novou a samostatnou námitku, ale pouze jako rozpracování obecné námitky upozorňující na nesoulad a nedostatečnost projektové dokumentace, tedy na argumentaci, která už byla obsahem námitek.
11. Proti výroku II napadeného rozhodnutí navrhovatel namítá, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné a nedává – stejně jako zadávací podmínky – dodavatelům jistotu ohledně obsahu nabídek. Zadavatel se v rozhodnutí nevypořádal zejména s klíčovou námitkou výšky stavby.
12. Navrhovatel trvá na tom, že mezi stavebním povolením a projektovou dokumentací je rozpor, který zadavatel neřeší, neřeší ani soulad stavby s územním plánem. Předmět plnění je rozporuplně vymezen a za takové situace není možné podat porovnatelné nabídky.
13. Zadávací podmínky neobsahují požadavek na BIM, ačkoliv to bude mít negativní vliv na realizaci zakázky a bylo by to vhodné. Požadavkem na BIM by nedošlo ke zúžení okruhu účastníků zadávacího řízení.
14. Závěrem rozkladu navrhovatel navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
15. K rozkladu se podáním ze dne 12. 1. 2026 vyjádřil zadavatel. Ten uvádí, že v zadávacím řízení poskytl jedinou projektovou dokumentaci definující předmět plnění veřejné zakázky, a to dokumentaci pro provádění stavby.
16. Rozhodnutí o námitkách reaguje dle zadavatele na všechny podstatné námitky navrhovatele, byť se nevyjadřuje přímo k souladu projektové dokumentace s územním plánem.
17. Zadavatel poskytl projektovou dokumentaci, dle níž a výkazu výměr mají dodavatelé sestavit nabídky. Její rozpor s platným stavebním povolením nezakládá nezákonnost zadávacích podmínek. Návrh smlouvy o dílo obsahuje mechanismy, které pro dodavatele vyvažují změny smlouvy. Zadavatel změnu stavby před dokončením směřuje k tomu, aby bylo stavební povolení dáno do souladu s projektovou dokumentací. Ke změně předmětu veřejné zakázky by dojít nemělo. Míra realizačního rizika není odlišná od jiných staveb.
18. Zadavatel nemá povinnost zahrnout BIM do zadávacích podmínek. Otázka aplikace § 222 zákona je lichá, neboť zadavatel dle § 222 zákona nepostupuje.
19. Zadavatel závěrem žádá o přednostní projednání věci z důvodu dotačního financování projektu a navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut jako nedůvodný.
IV. Řízení o rozkladu
20. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
21. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad rozhodl v souladu se zákonem.
V. K důvodům zamítnutí rozkladu
K námitkám proti výroku I napadeného rozhodnutí
22. Výrokem I Úřad správní řízní částečně zastavil dle § 257 písm. h) zákona, neboť části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. Jednalo se o námitky, v nichž navrhovatel tvrdí, že projektová dokumentace neodpovídá normativním požadavkům a porušuje § 92 zákona.
23. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že z jeho strany nešlo o nové námitky, ale o reakci na rozhodnutí zadavatele o námitkách. Dle navrhovatelova názoru je podstata jeho námitek stále stejná, což plyne i z toho, že citované námitky nevyčlenil do samostatné části návrhu. Stále jde o to, že zadávací dokumentace obsahuje dvě rozdílné projektové dokumentace a nesouladné stavební povolení. Dle tvrzení navrhovatele „je podstatou rozpor projektových dokumentací a zejména skutečnost, že z projektových dokumentací není zřejmé, jaký předmět veřejné zakázky bude realizován, jelikož tyto neurčují stavbu v takových podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky. Nejde tedy o samotné nesrovnalosti mezi projektovou dokumentací a stavebním povolením, ale o dvě rozdílné projektové dokumentace, přičemž stavební povolení má pro účastníky sloužit k tomu, aby měli postaveno najisto, jaký předmět veřejné zakázky mají realizovat. V samotné podstatě je pak již zcela bezpředmětné, na kolik je nenaplnění požadavků vyhlášky č. 169/2016 Sb., a tedy porušením podmínek § 92 ZZVZ, způsobeno samotnými obsahovými nesrovnalostmi projektových dokumentací nebo jen skutečností, že jsou předloženy dvě projektové dokumentace a není zřejmé, jaký detailní předmět veřejné zakázky budou účastníci plnit.“.
24. Po přezkoumání jednotlivých rozhodných dokumentů konstatuji, že v námitkách brojil navrhovatel proti tomu, že ve věci hrozí podání neporovnatelných nabídek a přenášení odpovědnosti a rizika na dodavatele, a to v důsledku rozporu „mezi projektovou dokumentací pro provádění stavby ve znění změn uvedených v dokumentaci pro změnu stavby před dokončením oproti aktuálnímu stavebnímu povolení, a to vše bez znalosti finálního znění schválené projektové dokumentace, které by však měla odpovídat jejich nabídka.“.
25. V návrhu navrhovatel tuto argumentaci zopakoval (tedy problém vyplývající z rozporu dvou projektových dokumentací a stavebního povolení) a v bodu 28 návrhu dodal: „Ostatně rozsah projektových dokumentací neodpovídá požadavkům na rozsah dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce dle § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jen „vyhláška č. 169/2016 Sb.“). Předmětné projektové dokumentace, a tedy diskrepance v technických podmínkách veřejné zakázky na stavební práce, tak neurčují stavbu v takových podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, tak jak je tento požadavek stanoven v § 2 odst. 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb. V důsledku shora uvedeného tak nejsou technické podmínky stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele (navrhovatele) v zadávacím řízení, čímž ze strany zadavatele došlo k porušení podmínek stanovených v § 92 ZZVZ.“.
26. Z uvedeného je patrno, že v námitkách proti zadávacím podmínkám brojil navrhovatel proti rozporům, které do zadávacích podmínek vnáší mnohost dokumentace, proti rozporům „napříč dokumenty“, v návrhu do obdobných námitek přidal i námitky „dovnitř dokumentů“, tj. námitky týkající se nedostatků údajů v projektových dokumentacích a námitky proti jejich rozsahu. Ve druhém jmenovaném případě však jde o námitky, které se objevují poprvé až v návrhu. Lze tak přisvědčit Úřadu, že jde o námitky nové, tedy takové, které nejsou z procesních důvodů projednatelné (nebyly obsaženy v námitkách proti zadávacím podmínkám). Z tohoto důvodu Úřad postupoval správně, když ohledně nich řízení zastavil ve smyslu § 257 písm. h) zákona.
27. I pokud by navrhovatel vykládal tyto své námitky jinak, a sice jako další poukaz na rozpor mezi jednotlivými projektovými dokumentacemi a stavebním povolením, kteréžto dohromady nedávají jednoznačnou představu o předmětu díla, pak tímto rozporem se Úřad v napadeném rozhodnutí zabýval a námitka rozpornosti zadávací dokumentace nebyla opomenuta, k čemuž se vyjádřím dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí.
K přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách
28. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s problémem výšky budovy – neuvedl žádný argument, který by ubezpečil uchazeče, že je stavba v souladu s územním plánem města. Zadavatel pouze uvedl, že očekává změnu stavebního povolení, což je jako argument nedostatečné a z hlediska dodavatele, který má sestavit nabídku, nejisté.
29. Z rozhodnutí o námitkách se podává, že zadavatel si je problému s výškou budovy vědom. V rozhodnutí o námitkách však srozumitelně popisuje, jak se dle zadávací dokumentace s problémem vypořádá. Jednak mají dodavatelé sestavit nabídku na základě jediné projektové dokumentace a výkazu výměr, jednak by mělo být změněné stavební povolení vydáno, a konečně pokud by nebylo, bude zadavatel postupovat tak, že správce stavby – v souladu se smluvní dokumentací – vydá modifikované výkresy nebo pokyny, které budou v režimu čl. 13 obecných obchodních podmínek. Prodlení nebo zvýšené náklady na straně zhotovitele spojené s prodlením nebo nesprávnou dokumentací zadavatele jsou smluvně zohledněny, tedy nevytváří pro zhotovitele zvýšené riziko.
30. Za popsané situace jsem ve shodě s dílčími závěry napadeného rozhodnutí v tom smyslu, že rozhodnutí o námitkách se námitkou výšky stavby dostatečně zabývá. Zadavatel uvádí jednoznačně, na jakém základě má být sestavena nabídka, uvádí, že si je vědom problému, a popisuje mechanismus řešení.
31. Navrhovatel v rozkladu neuvádí, jaká informace nadále chybí k podání nabídky, pouze trvá na svém názoru, že je třeba, aby změněné stavební povolení již existovalo, jinak nebudou mít dodavatelé stran sestavení nabídek jistotu. Takový argument však již nesměřuje do nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, nýbrž je toliko nesouhlasem s jeho obsahem.
K rozporu mezi projektovou dokumentací a společným povolením
32. Navrhovatel v rozkladu odkazuje na své námitky a návrh, tedy trvá na tom, že mezi projektovou dokumentací a aktuálním stavebním povolením je rozpor, který způsobuje netransparentnost zadávacího řízení, neporovnatelnost nabídek a nepřiměřenost postupu zadavatele, který vytvořil nejistotu dodavatelů a nepřiměřené překážky v soutěži o zakázku a přenesl na dodavatele nepřiměřené riziko.
33. Dle navrhovatele napadené rozhodnutí pomíjí, že základním problémem je, že součástí zadávací dokumentace jsou dvě projektové dokumentace, a tedy není jasný předmět plnění veřejné zakázky. Dále je bezpředmětné, jaké je rozložení rizik ve smlouvě, neboť změněné stavební povolení se zadavatel zavazuje získat do jejího uzavření, proto jsou rizika dodavatelů nepřiměřená, a to již při podání nabídek. Účastníci zadávacího řízení nemohli mít ve fázi podání nabídek ani zdaleka postaveno najisto, co je finálním předmětem veřejné zakázky.
34. Dle § 36 odst. 3 zákona platí, že zadavatel musí poskytnout zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel poskytl dodavatelům projektovou dokumentaci ve stupni projektové dokumentace pro provádění stavby včetně soupisu prací s výkazem výměr. Nabídková cena má být dle bodu 9.2 zadávacích podmínek doložena položkovým rozpočtem (oceněnými výkazy výměr/soupisy stavebních prací, dodávek a služeb, které jsou součástí přílohy č. 2 zadávací dokumentace). Zadávací dokumentace tak stanoví jednoznačně, co a jak má být naceněno.
35. V čl. 3.5.5 zadávací dokumentace zadavatel upozornil, že existuje rozpor mezi projektovou dokumentací a stavebním povolením, který však řeší tak, že žádá o změnu stavebního povolení. K tomu přiložil dokumentaci ke změně stavby před dokončením. Z průvodní zprávy k této dokumentaci, která je součástí správního spisu, se podává, že ohledně výšky budovy má oproti vydanému společnému povolení jít o „úpravy v technickém řešení střechy, kdy vlivem zpřesnění a doplnění technického vybavení budovy došlo k navýšení max. bodu stavby oproti schválenému předchozímu záměru (úprava maximální výšky objektu – doplňující prvky technického vybavení budovy bez vlivu na hmotový výraz budovy)“. Dále v tomto dokumentu zadavatel konstatuje, že „v souladu s čl. 6.4.2. platného územního plánu města Brna - „Opatření obecné povahy č.1/2025“ se jedná o doplňující prvky technického vybavení budov, které nemají vliv na hmotový výraz budovy (stožáry, strojní zařízení, antény apod.), na které se nevztahují výšková omezení budov.“. Charakter ostatních změn je marginální, ostatně i navrhovatel v bodu 42 rozkladu připouští, že jde o dílčí úpravy.
36. Zadavatel tedy důvodně předpokládá, že bude umožněna změna stavby před dokončením, tedy dílo bude realizováno podle projektové dokumentace, která je podkladem pro tvorbu nabídek. Pokud nedojde ke změně stavby před dokončením, má být situace řešena změnou projektové dokumentace a v souladu s nyní známými smluvními podmínkami. K tomu platí, že rizika prodlení a zvýšených nákladů dodavatele jdou za zadavatelem. Současně platí, že dojde-li v důsledku toho ke změně položek, budou oceněny dle čl. 12.3 smluvních podmínek FIDIC, konkrétně dle čl. 12.3 zvláštních smluvních podmínek, tedy buď podle smluvních cen, cen podobných položek nebo dle ceníku ÚRS CZ a. s., nebo podle návrhu zhotovitele schváleného správcem stavby. Jde o situaci, která je předem známá a v níž jsou všichni dodavatelé ve shodném postavení.
37. Pro dokreslení situace poznamenávám, že z informací na profilu zadavatele[2] vyplývá, že žádná žádost o vysvětlení zadávacích podmínek, kterou zadavatel v tomto zadávacím řízení obdržel, se netýkala údajného rozporu, který tvrdí navrhovatel.[3] Z přehledu dokumentů, který pořídil Úřad z elektronického zadávacího nástroje ohledně zadávacího řízení, rovněž plyne, že nebyly podány žádné další námitky než námitky navrhovatelovy. Tato fakta naznačují, že žádný jiný dodavatel v popsaném postupu zadavatele nespatřoval problém ani v předchozím zadávacím řízení, ani nyní.
38. Jakkoliv navrhovatel ve svých podáních opakovaně obecně namítá, že účastníci nemají jistotu, co je předmětem plnění, není z jeho podání naprosto zřejmé, jak konkrétně se ho případná změna stavebního povolení či projektové dokumentace týká nyní při sestavení nabídky.
39. K jednotlivým námitkám této části rozkladu pak uvádím následující. Zadávací podmínky nejsou netransparentní a nepřehledné jen proto, že dodavatelům není známa přesná motivace zadavatele, rozhodující je znění zadávacích podmínek (k bodu 36 rozkladu). Zadavatel ostatně na to, že zakázka bude spolufinancována ze státního rozpočtu, upozorňuje v bodu 3.1 zadávacích podmínek. Skutečnost, že stávající stavební povolení neodpovídá plně projektové dokumentaci, zadavatel rovněž nezatajil, nýbrž přehledně popsal včetně řešení situace.
40. Navrhovatel zdůrazňuje, že meritem problému jsou nesrovnalosti vyplývající ze dvou projektových dokumentací (bod 37 rozkladu). K tomu opakuji, že za situace, kdy zadavatel přesně označuje, která má být předmětem plnění a ocenění v nabídkách, a která je naopak jen informací o tom, jakou zadavatel plánuje změnu stavby, se nejedná o existující rozpor.
41. Navrhovatel namítá, že nejistota co do předmětu plnění vede k omezení soutěže, neboť soutěžitelům se nebude chtít podstupovat riziko účasti v soutěži, kde není stoprocentně znám předmět plnění (bod 38 rozkladu). Navrhovatel v této své argumentaci přehlíží, že stoprocentní jistotu, že bude předmět plnění odpovídat původní dokumentaci, nemá dodavatel vůbec nikdy. I v posuzované věci uplatnil zadavatel výhrady změny závazku dle § 100 zákona, mimoto je obecně oprávněn využít možnost nepodstatných změn závazku ve smyslu § 222 zákona, jejichž možný objem se odvíjí od hodnoty závazku, tedy v posuzované věci může být značný.
42. Navrhovatel v bodu 39 rozkladu nesouhlasí s tím, že by bylo riziko rozporu v dokumentaci přeneseno na zadavatele, to nastane až po uzavření smlouvy. Do té doby nesou riziko dodavatelé a rozložení rizik ve smlouvě je bezpředmětné. Navíc i při uplatnění smluvních nároků je dle navrhovatele břemeno tvrzení a důkazní na dodavateli a náhrada újmy může být složitá.
43. K uvedeným námitkám předesílám, že není zřejmé, jaké zadavatelovo riziko na sebe berou dodavatelé ve fázi podání nabídek. Každopádně pro rizika dodavatele je rozhodující smluvní nastavení. V posuzované věci přitom zadavatel poskytuje potřebné informace, deklaruje předem svou odpovědnost za případné prodlevy způsobené jeho zaviněním a současně je patrno, že změny, které by měly ze změny stavby vyplynout, nejsou takového rozsahu, že by mohly mít na plnění smlouvy významnější vliv.
44. Pokud se týká námitek stran stavebního povolení v bodech 40-42 rozkladu, podotýkám, že stavební povolení není v posuzované věci pro sestavení nabídek rozhodující. Tomu odpovídá i argumentace Úřadu, který uvádí, že stavební povolení nemusí být součástí zadávacích podmínek, neboť i bez něj lze popsat předmět plnění. Tak je tomu i v posuzované věci, proto stavební povolení a ani dokumentace ke změně stavby nepředstavují problém či rozpor v zadávací dokumentaci.
45. Není jasné, jak (dle navrhovatele v bodu 43 rozkladu) Úřad zakrývá nedostatky zadávacích podmínek smluvními podmínkami. Úřad v napadeném rozhodnutí konzistentně vysvětluje, která část zadávací dokumentace slouží k sestavení nabídek a která je informativní.
46. Otázka, zda je přesné konstatování Úřadu v tom smyslu, že dodavatelé budou realizovat veřejnou zakázku v souladu se svými nabídkami (bod 44 rozkladu), není pro posouzení věci podstatná. Smlouva na plnění veřejné zakázky bude nutně uzavřena v podobě, v jaké je v zadávacím řízení předložena, a v souladu s nabídkou vybraného dodavatele. Dojde-li po zadání veřejné zakázky ke změnám v předmětu plnění, není to již záležitostí přezkumu zadávacích podmínek, ale záležitostí zadavatele a využití § 100 či § 222 zákona, přičemž jak bylo shora opakovaně konstatováno, zadavatel poskytl dodavatelům maximální možné informace jak ohledně svých plánů, tak ohledně distribuce odpovědnosti i ocenění případných změn.
47. Vzhledem k tomu, že zadavatel jasně stanovil, co má být předmětem nacenění pro účely sestavení nabídky, jeví se nepravděpodobné, že by se vyskytl problém s neporovnatelností nabídek (námitka v bodu 45 a 51 rozkladu), a zadávací podmínky – jejichž přezkum, a nikoliv přezkum nabídek dodavatelů je předmětem tohoto řízení – jsou v tomto ohledu korektní. Nabídkové ceny dle zápisu z otevírání nabídek oscilují v poměrně úzkém rozmezí – nejvyšší nabídková cena převyšuje nejnižší o přibližně 15 %, nejnižší cena je méně než 10 % pod průměrnou nabídkovou cenou. Tedy touto zběžnou optikou neporovnatelnosti nabídek nic nenasvědčuje.
48. To, jestli předmět plnění nyní je nebo není v souladu s územním plánem (bod 47 rozkladu), je rizikem zadavatele, ten se zavazuje k získání nezbytných povolení a souhlasů a nese rizika s tím spojená. Totéž platí o změněném stavebním povolení (bod 49 rozkladu). Z hlediska zadávacích podmínek nejde o okolnost, která by dodavatelům bránila sestavit a podat nabídku.
49. Pokud navrhovatel v bodu 48 rozkladu spekuluje nad možnostmi zadavatele využít změny závazku dle § 222 zákona, pak tyto úvahy jdou zcela mimo předmět tohoto řízení.
50. Navrhovatel v bodu 50 rozkladu uvádí domněnku, že by počet dodavatelů byl vyšší, kdyby byly zadávací podmínky jednoznačné. Této domněnce nelze přitakat. V předchozím i nynějším zadávacím řízení byl stejný počet nabídek, vůbec žádné dotazy dodavatelů nesměřovaly k upřesnění zadávací dokumentace ve smyslu, který požaduje navrhovatel. Správnosti navrhovatelovy domněnky tak nic nenasvědčuje.
51. Stran rozporu v zadávací dokumentaci tedy uzavírám, že zadavatel při stanovení zadávacích podmínek nepochybil, tyto nejsou rozporné. Zadavatel se ocitl v situaci, kdy nemůže vyčkávat schválení změny stavby, nicméně situaci ošetřil tak, aby bylo v nyní realizovaném zadávacím řízení možné podat nabídky a současně aby bylo možné na základě smlouvy na plnění veřejné zakázky postupovat řádně tak, aby byly zadávací podmínky a zákon respektovány, ať už bude změněné stavební povolení vydáno, či nikoliv.
K absenci požadavku na BIM v zadávacích podmínkách
52. Navrhovatel v rozkladu trvá na tom, že požadavky na BIM měly být součástí zadávacích podmínek. Zadavatel sám konstatuje, že BIM možná později doplní. To však dle navrhovatele nastane změnou dle § 222 zákona, kterou měl Úřad ve své argumentaci reflektovat. Dle navrhovatele dále byla absencí požadavku na BIM snížena hospodářská soutěž co do své kvality. Ze soutěže jsou nyní diskvalifikováni i kvalifikovaní účastníci, kteří by byli schopni realizovat jak stavbu, tak BIM. Požadavkem na BIM by nebyl okruh zájemců o veřejnou zakázku zúžen, jak uvádí Úřad, a jednalo by se o požadavek vhodný.
53. Úřad tento námitkový okruh vyhodnotil v napadeném rozhodnutí jako nedůvodný zejm. proto, že zadavatel není podle současné právní úpravy povinen BIM zajistit. Postup zadavatele není netransparentní, diskriminační ani nepřiměřený. Je na zadavateli, zda určitý požadavek do zadávacích podmínek zahrne, a zadavatel v rozhodnutí o námitkách své důvody do určité míry vysvětlil. Okruh dodavatelů není postupem zadavatele zúžen, naopak se rozšířil o dodavatele, kteří by BIM nebyli schopni zajistit.
54. S předestřenými úvahami Úřadu jsem se zcela ztotožnil a plně na ně v bodech 120-129 napadeného rozhodnutí odkazuji.
55. Zadavatel není v současné době povinen BIM v nadlimitních zakázkách vyžadovat. Je tedy na jeho úvaze, zda tento požadavek učiní součástí veřejné zakázky. Pokud se zadavatel někdy později rozhodne BIM poptávat, je nyní rozhodně předčasné posuzovat, zda je tak oprávněn učinit v režimu změn dle § 222 zákona, či zda bude muset zahájit další zadávací řízení. Úřad tedy nepochybil, pokud ohledně budoucí poptávky BIM v napadeném rozhodnutí nespekuloval.
56. Okruh účastníků zadávacího řízení mohl být stěží zúžen tím, že některý požadavek v zadávacích podmínkách není, neboť množina kvalifikovaných uchazečů schopných realizovat stavbu s BIM je jen podmnožinou kvalifikovaných uchazečů schopných realizovat stavbu. Zadavatel rovněž není povinen zajistit dodavatelům schopným realizovat BIM konkurenční výhodu.
57. K tomuto námitkovému okruhu je třeba uzavřít, že není-li zadavatel povinen určitý požadavek do zadávacích podmínek vtělit, není na Úřadu, aby mu ukládal opak. Je to zadavatel, kdo zná své potřeby i finanční možnosti a na základě nich formuluje své požadavky. Úřad kontroluje jen to, zda zadavatel při jejich formulaci dodržel zákon, přičemž v tomto případě nic nenasvědčuje opaku.
VI. Závěr
58. Vzhledem k výše uvedenému jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit. Proto jsem rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
59. Napadené rozhodnutí je zákonné, přezkoumatelné a obsahuje náležitosti dle správního řádu. Jeho výroky jsou logickým důsledkem provedeného dokazování a právního posouzení. Úřad ve správním řízení správně přezkoumal všechny námitky navrhovatele, řádně zjistil skutkový stav, uvedl a srozumitelně odůvodnil úvahy, na jejichž základě dospěl k závěrům svého rozhodnutí, uvedl všechny právní normy, které v dané věci užil, a správně je aplikoval.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. AIRTEN s. r. o., Jeseniova 2831/42, 130 00 Praha 3
2. Solkind s. r. o., advokátní kancelář, Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 2
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona k okamžiku zahájení zadávacího řízení, postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[3] Dokonce i v předchozím zadávacím řízení na výstavbu gynekologicko-porodnické kliniky, kde bylo poskytnuto 65 vysvětlení zadávací dokumentace, byly položeny jen dva (shodné) dotazy na rozpor mezi výškou budovy dle projektové dokumentace a stanovisky státních orgánů (viz vysvětlení zadávací dokumentace č. 8 a č. 13 na profilu zadavatele https://ezak.fnbrno.cz/contract_display_5902.html), na které zadavatel reagoval tím, že bude usilovat o změny stávajících povolení. Proti zadávacím podmínkám v tomto předchozím zadávacím řízení podal námitky a návrh rovněž pouze navrhovatel, https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-23197.html .


