číslo jednací: 01425/2026/500
spisová značka: S0785/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Nový rejstřík sportu - část 1 „Vývoj nového Rejstříku sportu“
• Účastníci:
  1. Česká republika – Národní sportovní agentura
  2. InQool a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 5. 3. 2026
• Související rozhodnutí: 01425/2026/500; 07976/2026/161

Spisová značka:  ÚOHS-S0785/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-01425/2026/500

Brno 13. 1. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 20. 10. 2025 na návrh ze dne 17. 10. 2025, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Národní sportovní agentura, IČO 07460121, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, Malá Strana, 118 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 29. 10. 2025 JUDr. Markem Bilejem, ev. č. ČAK 11396, advokátem ve společnosti Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář, IČO 24196509, se sídlem Na Strži 2102/61a, Krč, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – InQool a.s., IČO 29222389, se sídlem Svatopetrská 35/7, Komárov, 617 00 Brno, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 14. 10. 2025 JUDr. Miroslavem Cákem, ev. č. ČAK 21009, advokátem ve společnosti AGM partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 21007519, se sídlem Sokolovská 663/136c, Karlín, 186 00 Praha 8,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části 1 („Část I. Vývoj nového Rejstříku sportu“) veřejné zakázky „Nový rejstřík sportu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odeslání k uveřejnění dne 24. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 4. 2025 pod ev. č. Z2025-021891 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 4. 2025 pod ev. č. 269197-2025,

rozhodl takto

Návrh navrhovatele – InQool a.s., IČO 29222389, se sídlem Svatopetrská 35/7, Komárov, 617 00 Brno – ze dne 17. 10. 2025 na zahájení správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Národní sportovní agentura, IČO 07460121, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, Malá Strana, 118 00 Praha 1 – učiněných při zadávání části 1 („Část I. Vývoj nového Rejstříku sportu“) veřejné zakázky „Nový rejstřík sportu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odeslání k uveřejnění dne 24. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 4. 2025 pod ev. č. Z2025-021891, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 4. 2025 pod ev. č. 269197-2025, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.        ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Národní sportovní agentura, IČO 07460121, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, Malá Strana, 118 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 29. 10. 2025 JUDr. Markem Bilejem, ev. č. ČAK 11396, advokátem ve společnosti Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář, IČO 24196509, se sídlem Na Strži 2102/61a, Krč, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 24. 4. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání části 1 („Část I. Vývoj nového Rejstříku sportu“) veřejné zakázky „Nový rejstřík sportu“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 4. 2025 pod ev. č. Z2025-021891, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 4. 2025 pod ev. č. 269197-2025 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmětem části 1 („Část I. Vývoj nového rejstříku sportu“) veřejné zakázky „Nový rejstřík sportu“ je podle čl. 1.2 přílohy č. 1 zadávací dokumentace náhrada a rozvoj agendového informačního systému veřejné správy – rejstříku, který „slouží k vedení údajů o organizacích, sportovcích, trenérech, sportovních zařízeních a dalších osobách podle § 6b zákona o podpoře sportu (…)“.

3.             Podle rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 10. 10. 2025 zadavatel obdržel celkem 8 nabídek, a to včetně nabídky navrhovatele – InQool a.s., IČO 29222389, se sídlem Svatopetrská 35/7, Komárov, 617 00 Brno (dále jen „navrhovatel“).

4.             Dne 16. 9. 2025 zadavatel doručil navrhovateli rozhodnutí o vyloučení ze dne 15. 9. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), jímž navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 3 písm. a) zákona.

5.             Proti rozhodnutí o vyloučení byly zadavateli dne 23. 9. 2025 doručeny námitky navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 7. 10. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) zadavatel námitky odmítl.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 20. 10. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh ze dne 17. 10. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl téhož dne ve stejnopise doručen zadavateli.

II.      OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel úvodem vyjadřuje nesouhlas s výrokem rozhodnutí o námitkách a tvrdí, že zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele bez jakéhokoliv předchozího dotazování dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), tedy že navrhovatel neměl šanci se k jednotlivým tvrzením zadavatele vyjádřit a v plné míře odkázal na podané námitky.

8.             V první části návrhu navrhovatel rozporuje zadavatelovo tvrzení, že navrhovatel ve své nabídce nepředložil žádné informace ani doklady, jimiž by prokázal splnění zadavatelem vymezené minimální úrovně technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) až d) zákona. Postup zadavatele navrhovatel označuje za nesprávný a nezákonný. Důvodem je argumentace zadavatele použitá na podporu jeho tvrzení, kdy mj. uvádí, že popsaný stav je rozdílný od případu např. nepředložení jednoho ze série dokumentů či nedostatečného prokázání určité skutečnosti, případně od použití čestného prohlášení. Zadavatel dále tvrdí, že v zadávací dokumentaci nebyl uveden požadavek ani povolení na předložení pouhého globálního údaje ve formuláři jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky (dále jen „jednotné evropské osvědčení“). Zadavatel také uvádí, že nepřistoupil k institutu vysvětlení, neboť nedostatek nabídky podle jeho názoru nepředstavoval lehce vysvětlitelnou a odstranitelnou nesrovnalost. Tvrdí rovněž, že ani předložením vysvětlení jednotného evropského osvědčení by nebylo možné odstranit veškeré nesrovnalosti nabídky. Tuto argumentaci navrhovatel považuje za neudržitelnou, nekonzistentní, nelogickou a zavádějící.

9.             Navrhovatel dále předkládá historický exkurz, z něhož dovozuje smysl a účel právní úpravy jednotného evropského osvědčení a zdůrazňuje, že tento institut byl primárně koncipován jako nástroj usnadňující postavení dodavatelů. Následně popisuje rozdíly mezi tzv. „širším“ a „užším“ jednotným evropským osvědčením, přičemž variantu „užšího“ jednotného evropského osvědčení spojuje s vyplněním údaje „α“, tedy souhrnného ukazatele vztahujícího se ke všem kvalifikačním kritériím. Tvrdí, že vyplněním pole „α“ předložil jednu z legitimních a zákonem aprobovaných forem tohoto osvědčení. Současně připouští, že si je vědom skutečnosti, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení tuto formu výslovně nepřipustil, přičemž toto své nedopatření odůvodňuje praxí z jiných otevřených řízení.

10.         Navrhovatel namítá, že není pravdivé tvrzení, podle něhož by v rámci prokazování kvalifikace nepředložil žádný doklad či informaci. Naopak uvádí, že svým postupem deklaroval splnění všech kvalifikačních kritérií. Zdůrazňuje, že jeho nabídka obsahovala projev vůle vztahující se i ke kvalifikačním požadavkům, jinak by Část IV. jednotného evropského osvědčení ponechal nevyplněnou. V této souvislosti odkazuje na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek (dále jen „směrnice“) a na prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/7 ze dne 5. ledna 2016, kterým se zavádí standardní formulář jednotného evropského osvědčení.

11.         Navrhovatel doplňuje, že je zapsán v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, což zakládá domněnku splnění základní i profesní způsobilosti po dobu platnosti zápisu. Z tohoto důvodu považuje údaj „α“ ve vztahu k profesní způsobilosti za irelevantní. Dodává, že i kdyby předložil „širší“ jednotné evropské osvědčení, ocitl by se podle svého názoru v totožné situaci, neboť pro konečné ověření nabídky by bylo nezbytné vyžádat si nahrazující doklady. Navrhovatel je přesvědčen, že případné nesprávné vyplnění pole „α“ a následná žádost o doložení nahrazujících dokladů nepředstavují nedovolenou změnu nabídky, nýbrž postup odpovídající zásadám rovného zacházení a proporcionality. V této souvislosti odkazuje na institut objasnění nabídky, zejména na „rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2011, sp. zn. 2 Af 50/2010“, a na odbornou literaturu.

12.         Závěrem této části návrhu navrhovatel argumentuje ve vztahu k zadavatelem stanovenému vzoru čestného prohlášení, které tvoří přílohu č. 5 zadávací dokumentace. Uvádí, že „užší“ jednotné evropské osvědčení obsahuje nepochybně více údajů než zadavatelem akceptované čestné prohlášení, a zpochybňuje postoj zadavatele, podle něhož se předmětné čestné prohlášení od jednotného evropského osvědčení liší svým účelem a vychází z jiné části zadávací dokumentace. Navrhovatel považuje čestné prohlášení dle bodu 6.3 zadávací dokumentace za doklad, který je nutné odlišit od čestného prohlášení podle § 86 odst. 2 zákona, jímž se jednotlivé doklady jen předběžně nahrazují. S ohledem na uvedené má navrhovatel za prokázané, že zadavatel při vyhodnocení předloženého jednotného evropského osvědčení postupoval v rozporu se zákonem a směrnicí.

13.         V další části návrhu navrhovatel zpochybňuje zadavatelova tvrzení z rozhodnutí o námitkách, podle něhož technické řešení nabízené navrhovatelem neodpovídá technickým podmínkám stanoveným v technické specifikaci, jelikož je založeno nikoli na třech, ale pouze na dvou samostatných prostředích, jak má dle zadavatele vyplývat z nabídky navrhovatele, včetně položkového rozpočtu. Zadavatel z tohoto důvodu dovozuje, že navrhovatel nabídl odlišné plnění, než jaké bylo předmětem zadávací dokumentace.

14.         Navrhovatel uvádí, že jeho technické řešení zahrnuje všechna požadovaná prostředí a je v souladu se zadávací dokumentací. Vývojové prostředí zahrnuje do prostředí testovacího, přičemž zdůrazňuje, že ze zadávací dokumentace nevyplývají zvláštní požadavky na způsob zpracování technického řešení dodavatele ani na ocenění konkrétních položek v položkovém rozpočtu. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel výslovně nezakázal spojení jednotlivých prostředí ani nepožadoval jejich rozdělení na tři samostatné a technicky oddělené celky. Tato tvrzení navrhovatel dokládá několika výňatky ze zadávací dokumentace.

15.         Podle navrhovatele mohli účastníci zadávacího řízení požadavek zadavatele rozumně vyložit i tak, že vývojové a testovací prostředí mohou tvořit jeden celek. Z tohoto důvodu se navrhovatel domnívá, že zadávací dokumentace připouští přinejmenším dvojí výklad, což nemůže jít k jeho tíži ani vést k jeho vyloučení ze zadávacího řízení. V této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010 a na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S1077/2024/VZ ze dne 14. 3. 2025.

16.         S ohledem na technickou povahu problematiky předložil navrhovatel znalecký posudek zpracovaný Ing. Alešem Mejzlíkem (dále jen „znalecký posudek“), který má za cíl vyhodnotit naplnění zákonných důvodů pro vyloučení ze zadávacího řízení. Navrhovatel uzavírá, že jím zvolené technické řešení předmětu veřejné zakázky není v rozporu se zadávací dokumentací.

17.         K zadavatelovým úvahám ohledně mimořádně nízké nabídkové ceny se navrhovatel v návrhu věnuje pouze okrajově, jelikož mimořádně nízká nabídková cena nebyla důvodem vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel však odmítá tvrzení zadavatele, že by nabídková cena nebyla s jinými nabídkami srovnatelná, a že navrhovatel nacenil svou nabídku v rozporu s požadavky zadavatele, přičemž ocenil celé dílo. Navrhovatel nadále trvá na tom, že postup identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny je stanoven v § 113 zákona a jakékoliv vnitřní úvahy zadavatele jsou dle navrhovatele za současných okolností zcela bezpředmětné. Dle tvrzení navrhovatele by mělo zadavateli záležet na získání nabídky za co nejvýhodnější cenu, přičemž z oznámení o výběru dodavatele plyne, že navrhovatel předložil cenově nejvýhodnější nabídku. Postup zadavatele tak dle názoru navrhovatele lze hodnotit jako rozporný i s principy 3E.

18.         Závěrem navrhovatel navrhuje zrušení rozhodnutí o jeho vyloučení, vrácení navrhovatele do zadávacího řízení a opětovné vyhodnocení jeho nabídky.

III.    PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

19.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 20. 10. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

20.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

21.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 23. 10. 2025.

22.         Dne 30. 10. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

23.         Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu nejprve shrnuje, že nabídka navrhovatele v rozporu se zadávací dokumentací neobsahovala doklady prokazující technickou kvalifikaci dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) až d) zákona a zároveň z popisu navrhovaného technického řešení předmětu veřejné zakázky a položkového rozpočtu obsažených v nabídce navrhovatele bylo zjištěno, že navrhovatelem nabízené řešení předmětu veřejné zakázky je postaveno pouze na dvou prostředích, a to testovacím a produkčním, a zcela v něm absentuje prostředí vývojové vyžadované zadavatelem v příloze č. 1 zadávací dokumentace obsahující technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky. Navrhovatelem nabízené plnění tak dle zadavatele nesplňuje zadávací podmínky, a proto navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil.

24.         K neprokázání technické kvalifikace zadavatel uvádí, že navrhovatel v posuzovaném zadávacím řízení předložil jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky dle § 87 zákona, v němž však nebyla vyplněna Část IV: Kvalifikační kritéria pro výběr v rozsahu, z něhož by bylo možné ověřit splnění zadavatelem stanovené minimální úrovně technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) až d) zákona dle požadavků vyplývajících z bodu 9.1 písm. a) až c) zadávací dokumentace.

25.         Zadavatel nerozporuje možnost nahrazení požadovaných dokladů prostřednictvím jednotného evropského osvědčení, uvádí však, že se tak děje pouze v případě, kdy je jednotné evropské osvědčení vyplněno v takovém rozsahu, z něhož je možné splnění podmínek účasti či kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení posoudit. K postupu navrhovatele dodává, že v jím podané nabídce nebyl předložen žádný z dokladů vyžadovaných pro účely prokázání splnění technické kvalifikace, a to ani závazný vzor čestného prohlášení obsažený v příloze č. 5 zadávací dokumentace, a zároveň jím předložené jednotné evropské osvědčení nevyplnil v Části IV: Kvalifikační kritéria pro výběr, jímž by předložení těchto dokladů mohl dle § 87 odst. 2 zákona nahradit.

26.         Zadavatel připomíná, že v duchu zjednodušení administrativy spojené s účastí v zadávacím řízení umožnil v souladu s § 86 odst. 2 zákona prokázání splnění mj. i technické kvalifikace prostřednictvím čestného prohlášení, avšak prostřednictvím jeho závazného vzoru tvořícího přílohu č. 5 zadávací dokumentace, v němž deklaroval, jaké informace musí příslušné čestné prohlášení obsahovat, aby na jeho základě mohlo být zadavatelem posouzeno prokázání splnění podmínek účasti účastníky zadávacího řízení.

27.         Namísto vyplnění specifikovaného čestného prohlášení či vyplnění Části IV: Kvalifikační kritéria pro výběr jednotného evropského osvědčení však navrhovatel v jím podané nabídce předložil dokument, v němž bylo uvedeno, že „splňuje požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr“. Na rozdíl od všech ostatních účastníků zadávacího řízení tedy navrhovatel dle zadavatele jako jediný nepředložil jakýkoliv doklad nebo informaci prokazující splnění technické kvalifikace podle zákona ani zadávací dokumentace. Postup navrhovatele dle zadavatele není v rozporu jen se zadávací dokumentací či zákonem, ale rovněž s pokyny obsaženými v oficiálním elektronickém formuláři, v souvisejícím Manuálu pro vyplnění a použití jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky,^[1] ale také se samotným prováděcím nařízením Komise č. 2016/7 ze dne 5. ledna 2016, kterým se zavádí standardní formulář jednotného evropského osvědčení.

28.         Zadavatel doplňuje, že příloha č. 2 výše uvedeného nařízení obsahuje nejen standardní formulář jednotného evropského osvědčení, ale zároveň také pokyny pro jeho vyplnění, které jsou u Části IV: Kvalifikační kritéria pro výběr následující: α: Souhrnné prohlášení o všech kvalifikačních kritériích pro výběr „Tuto položku hospodářský subjekt vyplní pouze tehdy, pokud veřejný zadavatel/zadavatel v příslušném oznámení nebo v zadávací dokumentaci uvedené v daném oznámení uvedl, že hospodářský subjekt může v části IV vyplnit pouze oddíl α a další oddíly vyplňovat nemusí.“ Vzhledem k tomu, že v zadávacích podmínkách veřejné zakázky tento pokyn obsažen nebyl a zadavatel dal naopak prostřednictvím výše zmíněného vzoru čestného prohlášení jednoznačně najevo, jaký rozsah relevantních informací od účastníků zadávacího řízení požaduje.

29.         Zadavatel v tomto směru odkazuje též na přílohu č. 1 prováděcího nařízení, podle něhož „V případech, kdy hospodářské subjekty uvedou v jednotném evropském osvědčení závažným způsobem zkreslené údaje nebo kdy obecně předloží závažně zkreslené údaje potřebné k ověření toho, že nejsou dány důvody pro vyloučení nebo že jsou splněna kvalifikační kritéria pro výběr, anebo v případech, kdy tyto informace neuvedou nebo kdy nejsou s to předložit další podklady, mohou být tyto subjekty ze zadávacího řízení vyloučeny nebo proti nim může být vedeno stíhání podle vnitrostátního práva.“

30.         K argumentu navrhovatele ohledně nutnosti vyzvat jej k objasnění nabídky dle § 46 zákona zadavatel uvádí, že tento je fakultativním nástrojem zadavatele, kdy je zcela na jeho diskreční pravomoci, zda se rozhodne k takovému kroku přistoupit, či nikoliv. Výjimkou by byla situace, kdy posuzovaná nabídka obsahuje na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou nejasnost či nesrovnalost, ve vztahu k níž rozhodovací praxe Úřadu a soudů v rámci správního soudnictví dovozuje, že by zadavatel měl postupem podle § 46 zákona k odstranění takové nesrovnatelnosti přistoupit tak, aby mj. postavil na jisto, zda posuzovaná nabídka zadávacím podmínkám skutečně vyhovuje. Zadavatel dodává, že o takovouto situaci se v případě navrhovatele nejedná. Důvody shledává v tom, že jde jednak o zcela zásadní pochybení v rámci podané nabídky, přičemž navrhovatel nepředložil žádné informace k tomu, aby zadavatel mohl posoudit, zda navrhovatel splňuje minimální úroveň technické kvalifikace a zároveň z důvodu, že ani v případě, kdy by zadavatel navrhovatele k objasnění nabídky vyzval, by nebylo možné odstranit všechny nesrovnalosti v navrhovatelem podané nabídce, které by i tak vedly k jeho vyloučení.

31.         K dalším důvodům vyloučení, předně k rozporu nabízeného plnění s technickými podmínkami zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách a dále uvádí, že technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky byly od počátku postaveny na tom, že zadavatelem poptávané řešení nového rejstříku sportu je postaveno na třech samostatných prostředích v podobě vývojového, testovacího a produkčního prostředí. Z citovaných pasáží navrhovatelem předloženém popisu navrhovaného technického řešení však zadavatel dovozuje, že navrhovatelem nabízené technické řešení je v rozporu s technickými podmínkami postaveno na dvou, a nikoliv na třech samostatných prostředích. Totéž vyvozuje z předloženého položkového rozpočtu navrhovatele, kde je oceněno pouze testovací a produkční prostředí.

32.         Dle zadavatele tak navrhovatel nabídl odlišné plnění, než které poptával a ani v tomto případě se nejednalo o lehce vysvětlitelnou a odstranitelnou nesrovnalost, kterou by bylo možné napravit postupem k objasnění nabídky. Jediným způsobem, jak by mohl navrhovatel předmětnou nesrovnalost odstranit, by byla nepřípustná materiální změna jím podané nabídky ve smyslu § 46 odst. 1 zákona, kterou by však zadavatel nebyl oprávněn akceptovat, aniž by porušil uvedené ustanovení a spolu s ním také zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona.

33.         K námitce navrhovatele ohledně zmatečnosti, nejednoznačnosti a nejasnosti zadávacích podmínek zadavatel uvádí, že jde o námitku opožděnou s ohledem na lhůtu podle § 242 odst. 4 a 5 zákona, která uplynula dne 9. 6. 2025 a v rámci níž zadavatel neobdržel od účastníků zadávacího řízení proti zadávacím podmínkám žádné námitky. Dále ze samotného obsahu námitek vyplývá, že navrhovatel věděl, že zadavatel poptává technické řešení postavené na třech prostředích, a vědomě nabídl odlišné řešení z důvodu, že je považoval za vhodnější. Tomu odpovídá i navrhovatelem předložený znalecký posudek, z jehož zadání je zřejmé, že účelem posudku nebylo posouzení technických podmínek veřejné zakázky, nýbrž obhajoba (ne)vhodnosti technických podmínek vymezených zadavatelem a (ne)vhodnosti plnění nabízeného navrhovatelem.

34.         V dalších částech vyjádření zadavatel reaguje na znalecký posudek a dodává, že navrhovatelem oslovený znalec shodně s ostatními účastníky správně pochopil, že technické podmínky jednoznačně vyžadují, aby řešení nového rejstříku sportu bylo postaveno na třech samostatných prostředích, a že tedy navrhovatelem předložený znalecký posudek potvrzuje správnost a zákonnost postupu zadavatele v souvislosti s vydáním rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách.

35.         Zadavatel uzavírá, že vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem má za to, že v souvislosti s vydáním napadeného rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem, a proto navrhuje, aby v části, v níž je namítáno porušení ustanovení § 36 odst. 3 zákona bylo řízení zastaveno, neboť návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, a ve zbývající části byl návrh zamítnut.

Další průběh správního řízení

36.         Usnesením ze dne 4. 11. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

37.         Rozhodnutím ze dne 4. 12. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

38.         Usnesením ze dne 9. 12. 2025 Úřad určil účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Tato lhůta byla poté dodatečně prodloužena usneseními Úřadu ze dne 11. 12. 2025 a ze dne 16. 12. 2025.

39.         Dne 16. 12. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí. Následně, dne 22. 12. 2025, obdržel Úřad také vyjádření navrhovatele.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

40.         Zadavatel nejprve odkazuje na rozhodnutí o námitkách a na vyjádření k návrhu na zahájení řízení. Z podkladů pro rozhodnutí zadavatel vyvozuje, že podaný návrh není důvodný, neboť Úřad v rámci předmětného správního spisu neučinil podkladem pro rozhodnutí žádný dokument související s druhým důvodem vyloučení ze zadávacího řízení. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel při předložení informací a dokladů prokazujících splnění minimální úrovně technické kvalifikace postupoval v rozporu se zadávacími podmínkami a s příslušným prováděcím nařízením, přičemž tento postup byl podle zadavatele vědomý a dobrovolný.

41.         Zadavatel argumentuje, že s ohledem na postup navrhovatele při prokazování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení zadavatel nevěděl, zda navrhovatel v posledních 5 letech vůbec poskytl nějakou významnou službu a zda vůbec disponuje nějakým realizačním týmem, a tím méně, zda osoby tvořící tento tým splňují požadavky vymezené zadávací dokumentaci.

42.         Zadavatel uvádí, že bez ohledu na další nesrovnalosti nabídky podané navrhovatelem, shora uvedené skutečnosti samy o sobě postačovaly k tomu, aby zadavatel navrhovatele v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. a) a odst. 8 zákona vyloučil, aniž by jej předtím postupem podle § 46 zákona vyzval k písemnému odstranění nesrovnalostí nabídky, neboť navrhovatel, na rozdíl od ostatních účastníků zadávacího řízení, za účelem prokázání minimální úrovně technické kvalifikace nepředložil zadavateli vůbec nic.

43.         Přestože součástí podkladů pro vydání rozhodnutí shromážděných Úřadem nejsou žádné dokumenty týkající se druhého důvodu vyloučení navrhovatele, tj. nesplnění zadávacích podmínek, zadavatel z procesní opatrnosti navrhuje, že pokud by Úřad měl v úmyslu meritorně rozhodnout i o této části argumentace navrhovatele, aby Úřad podklady pro vydání rozhodnutí v tomto smyslu rozšířil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

44.         Navrhovatel ve svém vyjádření úvodem rozporuje tvrzení zadavatele, která považuje za účelová a zavádějící. Navrhovatel uvádí, že si je vědom, že nepředložil úplné jednotné evropské osvědčení, a že „základní“ verzí jednotného evropského osvědčení je ta širší, a že údaj „α“ lze využít za předpokladu povolení ze strany zadavatele.

45.         Navrhovatel upozorňuje, že pointa jeho argumentace byla vystavěna na tom, že za projednávané situace je přímé vyloučení ze strany zadavatele nepřiměřeným zásahem, a že navrhovatel měl být požádán o vysvětlení nebo přímo o doložení dokladů nahrazených jednotným evropským osvědčením, neboť zákon nepředpokládá, jako následek nesprávného vyplnění jednotného evropského osvědčení přímo vyloučení, ale nutnost nést administrativní břemeno uchazečem, tedy doložit dokumenty, které mohly být správně vyplněným osvědčením nahrazeny.

46.         Navrhovatel znovu uvádí historický kontext jednotného evropského osvědčení, přičemž vyzdvihuje, že zadavatelé častokrát zapomínají na základní podstatu zadávacího řízení, kterou je nákup za veřejné prostředky a dosažení nejlepší hodnoty za peníze. To opírá o principy 3E, povinnost zadavatelů konat v souladu s péčí řádného hospodáře a zásadu proporcionality. Historický „exkurz“ navrhovatele tak měl poukázat na obecnou snahu snížit administrativní zátěž a zadávací řízení zjednodušovat. Dodává, že se nedovolával toho, že jednotné evropské osvědčení v podobě, v jaké jej předložil, lze bez dalšího uznat.

47.         Navrhovatel konstatuje, že pro usnadnění použití jednotného evropského osvědčení funguje služba www.espd.cz, kterou zmiňuje i samotný manuál Ministerstva pro místní rozvoj. Argumentuje, že aplikace je předem nastavena tak, že má v případě otázky „Chcete použít kvalifikační kritéria pro výběr od A do D?“ zaškrtnuto políčko „NE“, což současně značí, že pokud je zaškrtnuto políčko „NE“, uživatel neuvidí další políčka pro kvalifikační kritéria. Podle navrhovatele je tato otázka směřována na zadavatele, a nikoliv na hospodářské subjekty. Hospodářský subjekt tak při vyplňování interaktivního formuláře dle navrhovatele musí vstupovat do políčka určeného pro zadavatele a změnit odpověď na „ANO“, což považuje za matoucí. Hospodářské subjekty z neznalosti nebo z obecného zvyku z jiných zadávacích řízení mohou automaticky na otázku „Splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr“ zaškrtnout z jejich pohledu pravdivou odpověď „ANO“. To ovšem znamená, že neuvidí jiná pole týkající se kvalifikačních kritérií. Navrhovatel má za to, že přímé vyloučení jen z takového důvodu je nelogické, neracionální a nepochopitelné.

48.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel ve svém vyjádření cituje odbornou literaturu. Přitom však cituje pasáže věnující se záležitostem, které nejenže nejsou sporné, ale dokonce spíše svědčí argumentaci navrhovatele. Z odborné literatury dle navrhovatele plyne, že nesprávné či neúplné osvědčení nemůže být bez dalšího přijato jako náhrada za doklady o kvalifikaci dodavatele, což dle jeho názoru značí, že pro uznání takového prohlášení je nutné vykonat další úkony, zejména prostřednictvím objasnění nebo doložení dokladů. Autoři citovaného komentáře naopak žádným způsobem nezmiňují, že by účastník měl být bez dalšího vyloučen.

49.         Konstatování zadavatele, že účelem jednotného evropského osvědčení z podstaty věci nemůže být, aby obdržel dokument, v němž se o splnění podmínek účasti příslušným dodavatelem nedozví vůbec nic, považuje navrhovatel za překrucování skutečností. Dle navrhovatele tímto postojem zadavatel popírá smysl existence „jednoduššího“ jednotného evropského osvědčení, neboť i „jednodušší“ forma osvědčení něco napovídá o podmínkách účasti. Jednou z kvalifikačních podmínek je podle navrhovatele základní způsobilost, na kterou se globální údaj „α“ nevztahuje, a i jednodušší verze jednotného evropského osvědčení proto obsahuje údaje o základní způsobilosti. Není tedy pravdou, že zadavatel se o splnění podmínek účasti nedozvěděl vůbec nic. Navíc, jelikož je navrhovatel zapsán v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, mohl si zadavatel údaje o základní a profesní způsobilosti ověřit přímo. Zákon nadto upravuje i možnost předložení obecného čestného prohlášení, přičemž toto čestné prohlášení může mít i formu jednoduchého prohlášení. Zadavatel tedy svou argumentací neguje i smysl samotného čestného prohlášení podle § 86 odst. 2 zákona, které může mít širší rozsah informací než jednodušší forma jednotného evropského osvědčení.

50.         Navrhovatel se dále opětovně vyjadřuje k tomu, že ze zadávací dokumentace a její systematiky nevyplývá, že úlohu čestného prohlášení pro účely § 86 odst. 2 zákona měl plnit „jakýsi závazný vzor čestného prohlášení uvedený v příloze č. 5 zadávací dokumentace.“ Navrhovatel opakuje, že zadavatel zřejmě úmyslně „plete“ dvě různá čestná prohlášení, neboť čestné prohlášení ve smyslu přílohy č. 5 zadávací dokumentace nebylo míněno jako předběžný doklad, ale jeden z dokladů určených již pro samotné prokazování kvalifikace.

51.         K polemice zadavatele nad tím, že globální údaj „α“ je možné využít pouze s povolením zadavatele navrhovatel uvádí, že uvedené skutečnosti nijak nepopírá ani nepovažuje za sporná.

52.         K výkladu odstavce 7 přílohy č. 1 prováděcího nařízení, který zní: „V případech, kdy hospodářské subjekty uvedou v jednotném osvědčení závažným způsobem zkreslené údaje nebo kdy obecně předloží závažně zkreslené údaje potřebné k ověření toho, že nejsou dány důvody pro vyloučení nebo že jsou splněna kvalifikační kritéria pro výběr, anebo v případech, kdy tyto informace neuvedou nebo kdy nejsou s to předložit další podklady, mohou být tyto subjekty ze zadávacího řízení vyloučeny nebo proti nim může být vedeno stíhání podle vnitrostátního práva.“ navrhovatel uvádí, že z citovaného textu nevyplývá jednoznačný následek ani postoj, který zastává zadavatel – tedy že nesprávné vyplnění se automaticky rovná vyloučení ze zadávacího řízení. Podle názoru navrhovatele se uvedený odstavec vztahuje na případy, kdy byly poskytnuty klamavé či zavádějící informace, případně kdy byly určité informace zatajeny.

53.         K údajnému rozporu navrhovatelem nabízeného plnění s technickými podmínkami vymezujícími předmět veřejné zakázky navrhovatel upozorňuje, že ve vyjádření zadavatele neposuzuje zadavatel technický návrh jako celek, ale vybírá jenom části, jimiž potvrzuje vyloučení navrhovatele. Taktéž navrhovatel dovozuje, že se zadavatel snaží vyhnout zdůvodnění nejasně nastavených technických podmínek, které si mohli účastníci vyložit různě.

54.         Ze skutečnosti, že zadavatel explicitně nerozporuje znalecký posudek, který navrhovatel předložil ve správním řízení, navrhovatel dovozuje nespornost daného znaleckého posudku.Navrhovatel přitom upozorňuje, že zadavatel nesprávně interpretuje zadání znaleckého posudku, když tvrdí, že účelem posudku „vůbec nebylo posouzení, jak byly definovány technické podmínky (…) a jak je navrhovatel (ne)splnil, ale obhajoba (ne)vhodnosti technických podmínek Veřejné zakázky, resp. (ne)vhodnosti navrhovatelem nabízeného plnění.“ K tomu navrhovatel uvádí, že zadání posudku zahrnovalo především technické posouzení zadávací dokumentace a nabídky navrhovatele, což prezentuje na několika znalci položených otázkách. Zadavatel se dle navrhovatele dopouští dezinterpretace a naznačuje, že otázky znalce směřovaly pouze k posouzení vhodnosti požadavků a nabídky, nikoli k ověření souladu s dokumentací.

55.         Dle navrhovatele znalec v rámci znaleckého posudku mj. ukázal, že navrhovatelem nabízené řešení může splnit požadavky zadávací dokumentace. Dodává, že zadavatel opomíjí kontext znaleckého posudku, z něhož vyplývá, že zadávací dokumentace nestanovila, jakým způsobem má být oddělení jednotlivých prostředí realizováno, a že i logické oddělení v rámci jedné infrastruktury by požadavek splnilo. Zadavatelovo tvrzení, že závěry posudku zcela vyvrací tvrzení navrhovatele je tak mylné a nebere v potaz úplný závěr znalce ohledně interpretace technických požadavků.

56.         Navrhovatel dodává, že jeho nabídka podle znaleckého posudku vývojové prostředí zahrnuje, jen ne jako samostatný celek, ale jako logicky vymezený provozní režim v rámci testovací infrastruktury.

IV.   ZÁVĚRY ÚŘADU

57.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

58.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

59.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

60.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

61.         Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a)             podmínky kvalifikace,

b)             technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)             obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)             zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací

62.         Podle § 39 odst. 5 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

63.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

64.         Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

65.         Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

66.         Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)             nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)             nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo

c)             neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

67.         Podle § 86 odst. 2 zákona, pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů písemným čestným prohlášením. Dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky.

68.         Podle § 87 odst. 1 zákona se pro účely zákona jednotným evropským osvědčením rozumí písemné čestné prohlášení dodavatele o prokázání jeho kvalifikace, a to i prostřednictvím jiné osoby, nahrazující doklady vydané orgány veřejné správy nebo třetími stranami na formuláři zpřístupněném v informačním systému e-Certis.

69.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

70.         V bodu 6.2 zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že

„Dodavatelé jsou v souladu s ustanovením § 86 odst. 2 ZZVZ oprávněni nahradit předložení požadovaných dokladů pro prokázání kvalifikace čestným prohlášením.

Za podmínek dle ustanovení § 86 a 87 ZZVZ jsou dodavatelé oprávněni nahradit předložení některých dokladů jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky.

(…)

Kvalifikaci nesplňuje dodavatel, který neposkytl údaje a informace o kvalifikaci v rozsahu stanoveném ZZVZ a v rozsahu stanoveném zadavatelem, nebo poskytl údaje neúplné nebo nepravdivé. Dodavatelé, kteří nesplní kvalifikaci, budou zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučeni.“

71.         V bodu 6.3.1 zadávací dokumentace nadepsaném „Čestné prohlášení dodavatele“ je stanoveno, že „V případech, kdy zadavatel v rámci prokázání kvalifikace požaduje předložení čestného prohlášení dodavatele, musí takové čestné prohlášení obsahovat zadavatelem požadované údaje a musí být současně podepsáno osobou oprávněnou zastupovat dodavatele. Pokud bude dodavatele zastupovat zmocněnec na základě plné moci, musí být v nabídce předložena alespoň prostá kopie plné moci.“

72.         V bodu 9.1 zadávací dokumentace nazvaném „Splnění technické kvalifikace pro Část I. veřejné zakázky“ se stanoví, že splnění technické kvalifikace prokáže dodavatel:

„a)  dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ – seznam významných dodávek poskytnutých dodavatelem v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení s uvedením jejich ceny a doby poskytnutí a identifikace objednatele. Pro prokázání splnění této části technické kvalifikace zadavatel určuje minimální úroveň tak, že součástí dodavatelem předloženého seznamu musí být:

• alespoň jedna významná zakázka spočívající v dodávce a implementaci informačního systému pro potřeby zákazníka (…), kdy hodnota plnění také významné zakázky, tj. hodnota vlastního dodaného informačního systému bez započítání hodnoty případných souvisejících služeb podpory, rozvoje či dodávky hardware, činila nejméně 5.000.000,- Kč bez DPH a součástí takovéto zakázky byla:

i)          implementace dodávaného informačního systému s rejstříkovou evidencí a integrací na informační systém týkající se dotační agendy;

ii)        integrace se základními registry.

• alespoň jedna významná zakázka, jejíž předmětem bylo poskytování IT služeb spočívající v poskytování služeb provozu, technické podpory v režimu 24/7 nebo rozvoje informačního systému po dobu nejméně 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, kdy hodnota plnění takové významné zakázky, tj. poskytnutých IT služeb činila minimálně 5.000.000,- Kč bez DPH.“

„b)  dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. c) ZZVZ – předložením seznamu techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

Pro prokázání splnění této části technické kvalifikace zadavatel určuje minimální úroveň tak, že součástí dodavatelem předloženého seznamu musí být:

• alespoň 1 člen realizačního týmu na pozici Projektový manažer;
• alespoň 1 člen realizačního týmu na pozici Analytik;
• alespoň 1 člen realizačního týmu na pozici UX/UI designer;
• alespoň 1 člen realizačního týmu na pozici Hlavní programátor;
• alespoň 1 člen realizačního týmu na pozici Systémový administrátor;
• alespoň 1 člen realizačního týmu na pozici Specialista na bezpečnost;
• alespoň 1 člen realizačního týmu na pozici Architekt IS;
• alespoň 1 člen realizačního týmu na pozici Tester.

Zadavatel stanovuje, že jedna osoba může zastávat v rámci realizačního týmu pouze jednu pozici.“

„c)   dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ – předložením osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za realizaci předmětu veřejné zakázky.

Pro prokázání splnění této části technické kvalifikace zadavatel určuje minimální úroveň tak, že dodavatel musí předložit strukturované profesní životopisy členů realizačního týmu uvedených v seznamu (…), z nichž bude vyplývat, že:

• člen realizačního týmu na pozici Projektový manažer disponuje následujícími dovednostmi:

-    alespoň 5 let praxe řízení projektů v oblasti vývoje a rozvoje a/nebo provozu a údržbě informačních systémů;

-    v posledních 5 letech se na pozici projektového manažera podílel na realizaci alespoň 1 referenční zakázky splňujících požadavky dle první odrážky odst. 9.1 písm. a) al. 1 tohoto článku;

-    má certifikaci Prince 2 Practitioner nebo obdobnou;

-    má znalost českého nebo slovenského jazyka na komunikační úrovni.

• člen realizačního týmu na pozici Analytik disponuje následujícími dovednostmi:

(…)

• člen realizačního týmu na pozici UX/UI designer disponuje následujícími dovednostmi:

(…)

• člen realizačního týmu na pozici Hlavní programátor disponuje následujícími dovednostmi:

(…)

• člen realizačního týmu na pozici Systémový administrátor disponuje následujícími dovednostmi:

(…)

• člen realizačního týmu na pozici Specialista na bezpečnost disponuje následujícími dovednostmi:

(…)

• člen realizačního týmu na pozici Architekt IS disponuje následujícími dovednostmi:

(…)

• člen realizačního týmu na pozici Tester disponuje následujícími dovednostmi:

(…)

Seznam významných služeb a seznam techniků dle písm. a) a b) tohoto ustanovení je obsažen v závazném vzoru čestného prohlášení, který je přílohou č. 5 této zadávací dokumentace.“

73.         V bodu 14.1 písm. h) zadávací dokumentace je uvedeno, že nabídka dodavatele musí obsahovat „doklady prokazující technickou kvalifikaci dle požadavků zadavatele stanovených v zadávací dokumentaci“.

74.         Přílohu č. 5 zadávací dokumentace tvoří čestné prohlášení určené dodavatelům k vyplnění; které je uvozeno větou „Dodavatel (…) tímto pro účely zadávacího řízení (…) čestně prohlašuje, že:“, na níž navazuje celkem 10 bodů (představujících konkrétní prohlášení). Body č. 1 – 3 se přitom výslovně vztahují k základní a profesní způsobilosti (dodavatelé prohlašují jejich splnění s tím, že v bodu 3 navíc doplňují všechny obory činnosti, k nimž mají platné živnostenské oprávnění). Body č. 4 – 7 se pak vztahují k technické kvalifikaci, z nichž pouze body č. 4 a 5 se týkají části 1 veřejné zakázky, ostatní se týkají části 2 veřejné zakázky.

Bod 4 představuje čestné prohlášení, podle něhož dodavatel „splňuje technickou kvalifikaci podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, tj. že v posledních pěti letech poskytl následující významné dodávky:“, k čemuž je připojena následující tabulka určená k vyplnění

Popis významné dodávky	Objednatel významné dodávky	Doba poskytování významné dodávky
[stručný popis poskytnutých dodávek] DOPLNÍ DODAVATEL Hodnota poskytnutých dodávek: [_____] DOPLNÍ DODAVATEL,- Kč bez DPH	[název, IČO a sídlo objednatele] DOPLNÍ DODAVATEL Kontaktní osoba: [_____] DOPLNÍ DODAVATEL Tel.: [_____] DOPLNÍ DODAVATEL E-mail: [_____] DOPLNÍ DODAVATEL	[_____] DOPLNÍ DODAVATEL
[stručný popis poskytnutých dodávek] DOPLNÍ DODAVATEL Hodnota poskytnutých dodávek: [_____] DOPLNÍ DODAVATEL,- Kč bez DPH	[název, IČO a sídlo objednatele] DOPLNÍ DODAVATEL Kontaktní osoba: [_____] DOPLNÍ DODAVATEL Tel.: [_____] DOPLNÍ DODAVATEL E-mail: [_____] DOPLNÍ DODAVATEL	[_____] DOPLNÍ DODAVATEL

75.         Bod 5 představuje čestné prohlášení, podle něhož dodavatel „splňuje technickou kvalifikaci podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. c) a d) ZZVZ, tj. že na plnění veřejné zakázky budou za Dodavatele odpovědné následující osoby:“, k čemuž je připojeno celkem 8 tabulek určených k vyplnění, a to ke každému z požadovaných členů týmu (tj. Projektový manažer, Analytik, UX/UI designer, Hlavní programátor, Systémový administrátor, Specialista na bezpečnost, Architekt IS, Tester). Ke každé z těchto pozic je určeno pole k vyplnění jména a příjmení, zaměstnavatele, nejvyššího dosaženého vzdělání, názvu instituce a roku ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, u některých pozic navíc informace o délce praxe (dle specifikace přiřazené ke konkrétní pozici), roku a místa získání uvedené praxe, informace o vybraných referenčních zakázkách v zadavatelem definovaných oblastech a potvrzení disponováním zadavatelem požadované certifikace (příp. doplněné uvedením konkrétního typu).

76.         V nabídce navrhovatel předložil k prokázání kvalifikace jednotné evropské osvědčení, v jehož Části IV je uvedeno následující:

77.         V úvodu rozhodnutí o vyloučení zadavatel konstatoval, že „v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. a) zákona (…) tímto vylučuje dodavatele (…) InQool, a.s. (…)“. V odůvodnění předmětného rozhodnutí je pak uvedeno mj. následující:

„(…) V rámci posouzení podmínek účasti totiž bylo zadavatelem zjištěno, že nabídka Vyloučeného dodavatele v rozporu s čl. 14. odst. 14.1 al. 2 písm. h) zadávací dokumentace neobsahuje doklady prokazující technickou kvalifikaci dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) až d) ZZVZ dle požadavků zadavatele stanovených v čl. 9. odst. 9.1 písm. a) až c) zadávací dokumentace.

Vyloučený dodavatel ve své nabídce předložil jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky dle ustanovení § 87 ZZVZ, v němž však nebyla vyplněna Část IV: Kvalifikační kritéria pro výběr v rozsahu, z něhož by bylo možné ověřit splnění zadavatelem stanovené minimální úrovně technické kvalifikace dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) až d) ZZVZ dle požadavků vyplývajících z čl. 9. odst. 9.1 písm. a) až c) zadávací dokumentace.

Jakkoliv dle věty druhé ustanovení § 86 odst. 2 ZZVZ mohou dodavatelé vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky, které dle ustanovení § 87 odst. 2 ZZVZ potvrzuje splnění podmínek účasti, případně kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení, děje se tak pouze v případě, kdy je jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky vyplněno v takovém rozsahu, z něhož je možné splnění podmínek účasti či kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení posoudit. (…)

Tim, že Vyloučený dodavatel v jím podané nabídce nepředložil žádný z dokladů vyžadovaných pro účely prokázání splnění technické kvalifikace dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) až d) ZZVZ, a to ani závazný vzor čestného prohlášení obsažený v příloze č. 5 zadávací dokumentace, a zároveň jím předložené evropské osvědčení pro veřejné zakázky nevyplnil v části Část IV: Kvalifikační kritéria pro výběr, jímž by předložení těchto dokladů mohl postupem dle ustanovení § 87 odst. 2 ZZVZ nahradit, tedy nepředložil žádný doklad prokazující technickou kvalifikaci dle požadavků zadavatele stanovených v čl. 9. odst. 9.1 písm. a) až c) zadávací dokumentace.

Totéž pochybení se pak týkalo i poddodavatele, jehož prostřednictvím Vyloučený dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace, ve vztahu k němuž bylo v nabídce Vyloučeného dodavatele rovněž předloženo jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky dle ustanovení § 87 ZZVZ, které shodně jako v případě Vyloučeného dodavatele nemělo vyplněnou Část IV: Kvalifikační kritéria pro výběr.

V rámci posouzení podmínek účasti bylo zadavatelem z popisu navrhovaného technického řešení předmětu Části I. veřejné zakázky a položkového rozpočtu Části I. veřejné zakázky obsažených v nabídce Vyloučeného dodavatele dále zjištěno, že Vyloučeným dodavatelem nabízené řešení předmětu veřejné zakázky je postaveno pouze na dvou prostředích, a to testovacím a produkčním, a zcela v něm absentuje prostředí vývojové vyžadované zadavatelem v kapitolách 3.4.2, 4.2.1, 4.2.4 a 4.2.5 technické specifikace předmětu Části I. veřejné zakázky tvořící přílohu č. 1 zadávací dokumentace a Vyloučeným dodavatelem nabízené plnění tedy nesplňuje zadávací podmínky.

(…)

S ohledem na podstatný rozdíl ve výši nabídkové ceny Vyloučeného dodavatele a nabídkových cen dodavatelů, kteří se umístili jako další v pořadí, měl zadavatel zároveň podezření, že nabídková cena Vyloučeného dodavatele je mimořádně nízká ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1 písm. o) ZZVZ, ale s ohledem na skutečnost, že Vyloučený dodavatel v rozporu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky de facto nenabídl a zároveň neocenil část zadavatelem poptávaného plnění, se podrobnějším posouzením nabídkové ceny Vyloučeného dodavatele nezabýval.

(…) Vyloučený dodavatel tak nesplnil podmínky účasti v Zadávacím řízení ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 písm. a) a b) ZZVZ.

S ohledem na výše uvedené tedy zadavateli nezbývá, než v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. a) a odst. 8 ZZVZ vyloučit Vyloučeného dodavatele (…) pro nesplnění podmínek účasti (…) dle ustanovení § 37 odst. 1 písm. a) a b) ZZVZ. (…)“

Právní posouzení

78.         Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí o vyloučení, kterým zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Zadavatel vyloučení navrhovatele odůvodnil tím, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínky nedoložením dokladů prokazujících technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. b) až d) zákona a tím, že navrhovatelem nabízené řešení předmětu veřejné zakázky je postaveno pouze na dvou prostředích (testovacím a produkčním), zcela v něm absentuje prostředí vývojové požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci, a tedy nesplňuje zadávací podmínky. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel též krátce zmínil podezření, že v případě nabídkové ceny navrhovatele jde o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Současně však uvedl, že s ohledem na to, že navrhovatel v rozporu se zadávacími podmínkami nenabídl a zároveň neocenil část zadavatelem poptávaného plnění, se zadavatel podrobnějším zkoumáním nabídkové ceny nezabýval a mimořádně nízká nabídková cena tedy není důvodem vyloučení. Důvody vyloučení tak stojí toliko na údajném nepředložení dokladů prokazujících technickou kvalifikaci a na údajném předložení technického řešení nesplňujícího zadávací podmínky.

79.         Úřad předně v obecné rovině podotýká, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 zákona limitován zákonem taxativně vymezenými důvody. Mezi tyto důvody patří mj. možnost vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a to tehdy, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník ve stanovené lhůtě nedoložil. Současně Úřad poznamenává, že v každém případě je povinností zadavatele při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (stejně jako v průběhu celého zadávacího řízení) dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené § 6 zákona, tj. mj. zásady přiměřenosti a transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona.

80.         Vzhledem k tomu, že se navrhovatel v šetřeném případě vymezuje vůči rozhodnutí o vyloučení, které považuje za nezákonné, přistoupil Úřad k posouzení zákonnosti rozhodnutí o vyloučení.

81.         V šetřeném případě zadavatel rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení učinil s odkazem na ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž v odůvodnění specifikoval dva důvody vyloučení. První z těchto důvodů zadavatel postavil na zjištění, že nabídka navrhovatele neobsahuje doklady prokazující technickou kvalifikaci dle požadavků stanovených v bodu 9.1 zadávací dokumentace [pod písmeny a) až c)]. Tento závěr zadavatel odůvodnil tím, že navrhovatel v nabídce předložil jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky dle § 87 zákona, v němž však nebyla vyplněna část IV (Kvalifikační kritéria pro výběr) v rozsahu, z něhož by bylo možno ověřit splnění zadavatelem stanovené minimální úrovně technické kvalifikace dle zadávací dokumentace. Zadavatel tak konstatoval, že navrhovatel nepředložil žádný z dokladů vyžadovaných pro účely prokázání splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) až d) zákona, a to ani závazný vzor čestného prohlášení obsažený v příloze č. 5 zadávací dokumentace. Zadavatel současně dodal, že dané pochybení se týkalo taktéž poddodavatele navrhovatele, jehož jednotné evropské osvědčení rovněž obsahovalo nevyplněnou část IV.

82.         V první řadě Úřad konstatuje, že požadavky k prokázání kvalifikace zadavatel specifikoval v čl. 6 zadávací dokumentace („Kvalifikace dodavatelů“) s tím, že podrobné požadavky ve vztahu k prokázání splnění technické specifikace definoval v čl. 9 zadávací dokumentace („Technická kvalifikace“).

83.         V bodu 6.2 zadávací dokumentace pak zadavatel s odkazem na § 86 odst. 2 zákona výslovně umožnil nahrazení požadovaných dokladů pro prokázání kvalifikace čestným prohlášením. Ve vztahu k čestnému prohlášení zadavatel dále v bodu 6.3.1 zadávací dokumentace upřesnil, že „V případech, kdy zadavatel v rámci prokázání kvalifikace požaduje předložení čestného prohlášení dodavatele, musí takové čestné prohlášení obsahovat zadavatelem požadované údaje a musí být současně podepsáno osobou oprávněnou zastupovat dodavatele. Pokud bude dodavatele zastupovat zmocněnec na základě plné moci, musí být v nabídce předložena alespoň prostá kopie plné moci.“ Přílohou č. 5 zadávací dokumentace pak zadavatel učinil vzor čestného prohlášení.

84.         Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel připustil za účelem prokázání kvalifikace předložení čestného prohlášení. V této souvislosti je třeba uvést, že na základě ustanovení § 86 odst. 2 zákona jsou dodavatelé oprávněni v nabídce nahradit požadované doklady čestným prohlášením, nicméně pouze za podmínky, že zadavatel nestanovil jinak. V šetřeném případě přitom zadavatel právě „stanovil jinak“, když sice deklaroval možnost předložení čestného prohlášení, avšak současně určil bližší požadavky na podobu takového čestného prohlášení. Konkrétní požadavky na podobu čestného prohlášení přitom určil jeho vzorem, který přiložil jako přílohu č. 5 zadávací dokumentace. Povinnost dodržet obsah požadovaných údajů v čestném prohlášení zadavatel výslovně deklaroval v bodu 6.3.1 zadávací dokumentace. Ve vztahu k technické kvalifikaci toto zadavatel ještě zdůraznil, když v posledním odstavci bodu 9.1 zadávací dokumentace obsahujícím požadavky k prokázání technické kvalifikace uvedl, že „Seznam významných služeb a seznam techniků (…) je obsažen v závazném vzoru čestného prohlášení, který je přílohou č. 5 této zadávací dokumentace.“ Tímto tedy zadavatel nejen jednoznačně deklaroval povinnost vyplnění podrobného seznamu významných služeb (referenčních zakázek) a seznamu techniků, ale i závaznost vzoru čestného prohlášení obsaženého v zadávací dokumentaci (v její příloze č. 5). Je tedy zřejmé, že pro účely prokázání kvalifikace v daném případě nemohlo postačovat čestné prohlášení bez uvedení mj. konkrétních informací o technické kvalifikaci dodavatele. Dle názoru Úřadu je tedy v dané věci stěžejním faktorem, že kvalifikaci nebylo možno prokázat čistým čestným prohlášením, které by pouze v obecné rovině obsahovalo toliko obecné tvrzení o prokázání kvalifikace, ale bylo nezbytné doplnit alespoň základní informace, na základě kterých rozhodných skutečností je kvalifikace prokazována.

85.         K podobě vzoru čestného prohlášení, který tvoří přílohu č. 5 zadávací dokumentace Úřad uvádí, že z jeho obsahu vyplývá, že se nejedná o dokument obsahující pouze obecná, blíže neupřesněná tvrzení o splnění kvalifikačních kritérií; naopak jde o velmi podrobný dokument, do něhož zadavatel promítl své specifické požadavky na podrobnosti referenčních zakázek a týkajících se členů realizačního týmu. Nejedná se tak o situaci, kdy by zadavatel jednak nestanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace vůbec nebo kdy by zadavateli k prokázání technické kvalifikace postačovalo pouhé obecné tvrzení o splnění technické kvalifikace.

86.         Úřad dále uvádí, že zadavatel v bodu 6.2 zadávací dokumentace taktéž deklaroval, že za podmínek ustanovení § 86 a § 87 zákona jsou dodavatelé oprávněni nahradit předložení některých dokladů jednotným evropským osvědčením. Tato možnost přitom koresponduje s ustanovením § § 86 odst. 2 věty druhé zákona, podle níž dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky (dále také jen „JEO“).

87.         V šetřeném případě navrhovatel zvolil pro prokázání kvalifikace právě možnost předložení jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky; navrhovatel současně nepřistoupil k prokazování kvalifikace jiným způsobem.

88.         Vzhledem k tomu, že jádro sporu v daném případě spočívá zejména v tom, zda JEO předložené navrhovatelem v nabídce byla předloženo v souladu se zákonem a zda nikoli řádné vyplnění takového osvědčení může být důvodem pro vyloučení zadavatele z účasti v zadávacím řízení, uvádí Úřad nejprve podstatné informace o vlastnostech, podobě a způsobu vyplnění daného osvědčení.

89.         S odkazem na § 87 odst. 1 zákona se jednotným evropským osvědčením rozumí písemné čestné prohlášení dodavatele o prokázání jeho kvalifikace, a to i prostřednictvím jiné osoby, nahrazující doklady vydané orgány veřejné správy nebo třetími stranami na formuláři zpřístupněném v informačním systému e-Certis.

90.         Úřad dále uvádí, že dodavatelé mají možnost pro účely vytvoření JEO využít služby pro vyplnění jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky na internetových stránkách www.espd.cz spravovaných Ministerstvem pro místní rozvoj. Subjekt na těchto stránkách postupně v jednotlivých částech formuláře (I až V) vyplňuje požadované informace a na samotném konci dochází k vygenerování požadovaného JEO.

91.         Co se týče podoby internetové stránky, na které je vyplňována část IV formuláře, Úřad uvádí následující snímek části obrazovky:

92.         Z uvedeného je zřejmé, že bezprostředně pod nadpisem („Kvalifikační kritéria pro výběr“) je umístěno informační pole uvozené písmenem „i“ obsahující následující text: „Hospodářský subjekt poskytne informace pouze k těm kvalifikačním kritériím pro výběr, jejichž splnění si veřejný zadavatel nebo zadavatel vyžádal v příslušném oznámení v zadávací dokumentaci uvedené v daném oznámení.“

93.         Z uvedeného sdělení jednoznačně vyplývá, že tato část formuláře je určena k vyplnění hospodářským subjektem, a to v rozsahu odpovídajícím požadavkům zadavatele. Text neobsahuje žádnou informaci, že by níže uvedená pole byla určena výhradně zadavateli, naopak z jeho obsahu je zřejmé, že hospodářský subjekt má povinnost uvést údaje ke kvalifikačním kritériím, která byla stanovena v zadávací dokumentaci.

94.         Pod informačním polem „i“ je uvedeno pole s textem „Kvalifikační kritéria pro výběr, která se použijí, označí veřejná zadavatelé zaškrtnutím políčka umístěného před příslušným kritériem.“ a otázkou ve znění „Chcete použít kvalifikační kritéria pro výběr od A do D?“ s možností zaškrtnutí volby „Ano“ a „Ne“. Z výše uvedeného snímku obrazovky je přitom zřejmá podoba následujícího textu formuláře pro zaškrtnutí volby „Ne“.

95.         V takovém případě se zobrazí pole uvozené textem „α: Souhrnné prohlášení o všech kvalifikačních kritériích pro výběr“ a následované větou „Pokud jde o kvalifikační kritéria pro výběr, prohlašuje hospodářský subjekt následující“, vedle níž je umístěna ikona „i“. Po najetí kurzoru na tuto ikonu se zobrazí následující text: „Tuto položku hospodářský subjekt vyplní pouze tehdy, pokud veřejný zadavatel / zadavatel v příslušném oznámení nebo v zadávací dokumentaci uvedené v daném oznámení uvedl, že hospodářský subjekt může v části IV vyplnit pouze tento bod a oddíly A, B, C, nebo C části IV vyplňovat nemusí.“

96.          V případě zaškrtnutí volby „Ano“ u otázky „Chcete použít kvalifikační kritéria pro výběr od A do D?“ se v interaktivním formuláři zobrazí následující podkapitoly A, B, C, D:

„A: Vhodnost pro výkon odborné činnosti“, která obsahuje podčásti týkající se požadavků na zápis hospodářského subjektu v profesních nebo obchodních rejstřících vedených v členském státě, kde má subjekt sídlo, dále se zde uvádí, zda je pro poskytování dané služby zapotřebí zvláštní oprávnění nebo členství v určité profesní organizaci.

„B: Ekonomická a finanční situace“, která obsahuje podčásti týkající se ročního obratu, průměrného obratu za stanovené období, poměrových finančních ukazatelů (např. poměr aktiv a závazků), pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a případných dalších ekonomických a finančních požadavcích.

„C: Technická a odborná způsobilost“, která obsahuje podčásti týkající se referenčních zakázek (stavební práce, dodávky, služby), technických útvarů a zařízení pro kontrolu kvality, studijních a výzkumných kapacit, systémů řízení dodavatelského řetězce, vzdělání a odborné kvalifikace pracovníků, počtu zaměstnanců a vedoucích pracovníků, dostupných nástrojů a technických zařízení, podílu subdodávek a osvědčení o shodě výrobků.

„D: Systémy zajišťování jakosti a normy environmentálního řízení“, která obsahuje podčásti týkající se osvědčení vydaných nezávislými subjekty, které dokládají splnění požadovaných norem zajišťování jakosti a norem či systémů environmentálního řízení.

97.         Podle přílohy č. 2 „Prováděcího Nařízení Komise (EU) 2016/7 ze dne 5. ledna 2016, kterým se zavádí standardní formulář jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky“ (dále jen „prováděcí nařízení Komise“), jež obsahuje standardní formulář JEO, je k oddílu „α: Souhrnné prohlášení o všech kvalifikačních kritériích pro výběr“ (které je následováno možností zaškrtnutí odpovědi „Ano“ nebo „Ne“ na otázku, zda splňuje požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr), uveden následující text: „Tuto položku hospodářský subjekt vyplní pouze tehdy, pokud veřejný zadavatel/zadavatel v příslušném oznámení nebo v zadávací dokumentaci uvedené v daném oznámení uvedl, že hospodářský subjekt může v části IV vyplnit pouze oddíl α a další oddíly vyplňovat nemusí.“ Za oddílem α jsou pak uvedeny další oddíly A až D určené k vyplnění, přičemž oddíly A až C jsou uvozeny textem: „Hospodářský subjekt poskytne informace pouze k těm kvalifikačním kritériím pro výběr, jejichž splnění si veřejný zadavatel/zadavatel vyžádal v příslušném oznámení nebo v zadávací dokumentaci uvedené v daném oznámení.“ Oddíl D je uvozen textem: „Hospodářský subjekt poskytne informace pouze k těm systémům zajišťování jakosti a/nebo normám environmentálního řízení, jejichž splnění si veřejný zadavatel/zadavatel vyžádal v příslušném oznámení nebo v zadávací dokumentaci uvedené v daném oznámení.“

98.         Z uvedeného je tedy evidentní, že podle standardního formuláře, který je přílohou uvedeného prováděcího nařízení Komise, pole „α“ hospodářský subjekt vyplní pouze tehdy, pokud zadavatel v příslušném oznámení nebo v zadávací dokumentaci uvedené v daném oznámení uvedl, že hospodářský subjekt může v části IV: Kvalifikační kritéria pro výběr vyplnit pouze oddíl α a další oddíly vyplňovat nemusí.

99.         V „Manuálu pro vyplnění a použití jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky“[2] vypracovaném Ministerstvem pro místní rozvoj je k části IV formuláře uvedeno mj. následující: „Veřejný zadavatel může připustit, aby namísto specifického rozepsání kritérií kvalifikace v oddílech A až D hospodářský subjekt předložil souhrnné prohlášení o všech kvalifikačních kritériích (…) V opačném případě musí být oddíly A až D hospodářským subjektem vyplněny. Pokud veřejný zadavatel požaduje souhrnné prohlášení o všech kvalifikačních kritériích pro výběr, bude tato položka požadována hospodářským subjektem k vyplnění pouze tehdy, pokud veřejný zadavatel nebo zadavatel v příslušném oznámení nebo v zadávací dokumentaci uvedl, že hospodářský subjekt může v Části IV. vyplnit pouze tento bod a oddíly A, B, C, nebo D Části IV. vyplňovat nemusí.“

100.     Podle uvedeného manuálu tak může zadavatel připustit, aby namísto podrobného rozepsání kvalifikace v oddílech A až D subjekt předložil souhrnné prohlášení o všech kvalifikačních kritériích. V opačném případě musí být oddíly A až D hospodářským subjektem vyplněny. Pokud veřejný zadavatel požaduje souhrnné prohlášení o všech kvalifikačních kritériích pro výběr, bude tato položka požadována hospodářským subjektem k vyplnění pouze tehdy, pokud zadavatel v příslušném oznámení nebo zadávací dokumentaci uvedl, že hospodářský subjekt může v části IV vyplnit pouze tento bod a oddíly A, B, C nebo D vyplňovat nemusí.

101.     Do své nabídky navrhovatel pro účely prokazování kvalifikace vložil jednotné evropské osvědčení s následující podobou části IV formuláře:

Z uvedené podoby části IV JEO předloženého navrhovatelem v nabídce ve spojení s výše uvedeným popisem způsobu vyplňování formuláře JEO vyplývá, že navrhovatel u otázky „Chcete použít kvalifikační kritéria pro výběr od A do D?“ ponechal volbu „Ne“, v důsledku čehož nevyplňoval části A až D dané části formuláře, které jsou určeny k doplnění konkrétních údajů o kvalifikaci dodavatele (mj. v oddílu C, který obsahuje informace o technické kvalifikaci, tj. mj. referenčních zakázkách). V návaznosti na tuto skutečnost je třeba akcentovat, že zadavatel v šetřeném případě v zadávacích podmínkách neuvedl, že v části IV není třeba vyplňovat oddíly A až D, z čehož jednoznačně vyplývá, že tyto oddíly byl dodavatel předkládající k prokázání kvalifikace JEO povinen vyplnit. V situaci, kdy tedy v šetřeném případě zadavatel v zadávacích podmínkách neumožnil nevyplnění oddílů A až D v části IV formuláře JEO, plyne taktéž z výše zmiňované přílohy č. 2 prováděcího nařízení Komise i manuálu Ministerstva pro místní rozvoj, že tyto oddíly je nutno vyplnit. V opačném případě nelze považovat JEO za řádně vyplněný.

102.     Úřad dále uvádí, že navrhovatel v návrhu namítá, že výchozí nastavení části IV inteligentního formuláře, kde je u otázky „Chcete použít kvalifikační kritéria pro výběr od A po D? přednastavena volba „Ne“, je matoucí, neboť podle jeho tvrzení je uvedená otázka určena zadavateli, nikoli hospodářským subjektům. Podle navrhovatele je žadatel nucen vstupovat do části formuláře určené pro zadavatele a změnit odpověď na „Ano“, aby mohl vyplnit další pole týkající se kvalifikačních kritérií. Tento postup může vést podle navrhovatele k chybnému vyplnění osvědčení z důvodu neznalosti nebo zvyklostí z jiných zadávacích řízení, přičemž přímé vyloučení z takového důvodu považuje za nelogické a neracionální.

103.     K uvedené argumentaci navrhovatele Úřad konstatuje, že nepřehlédl, že v inteligentním formuláři je uvedeno, že „Kvalifikační kritéria pro výběr, která se použijí, označí veřejní zadavatelé zaškrtnutím políčka umístěného před příslušným kritériem“. Tato instrukce se však nevztahuje k vyplňování jednotného evropského osvědčení hospodářským subjektem. V rámci vyplňování osvědčení je naopak hospodářský subjekt povinen uvést, zda se na něj vztahují kvalifikační kritéria podle zadávací dokumentace, a proto musí odpovědět na otázku „Chcete použít kvalifikační kritéria pro výběr od A po D?“. Účelem této otázky je umožnit dodavateli deklarovat splnění příslušných kritérií, nikoli provádět nastavení za zadavatele. Pokud by hospodářský subjekt ponechal výchozí volbu „Ne“, formulář by mu neumožnil vyplnit oddíly A až D. Z toho důvodu je nezbytné, aby hospodářský subjekt tuto volbu upravil v souladu s požadavky zadávací dokumentace.

104.     Úřad konstatuje, že je třeba mít na paměti, že žadatel o předmětné osvědčení musí při jeho vyplňování postupovat s náležitou péčí a respektovat všechny pokyny k vyplnění, a to včetně těch, jimiž je žadatel prostřednictvím ikony „i“ informován, že „Tuto položku hospodářský subjekt vyplní pouze tehdy, pokud veřejný zadavatel nebo zadavatel v příslušném oznámení nebo v zadávací dokumentaci uvedené v daném oznámení stanovil, že hospodářský subjekt může v části IV vyplnit pouze tento bod a oddíly A, B, C nebo D části IV vyplňovat nemusí.“ Uvedené texty je tak třeba interpretovat v jejich vzájemné souvislosti. Žadatel dle zadávací dokumentace fakticky volí jednotlivé podkapitoly JEO a vyplňuje ty, které zadavatel požaduje v zadávací dokumentaci (případně v oznámení o zahájení zadávacího řízení), přičemž odpovědnost za správnost vyplnění nese výlučně hospodářský subjekt.

105.     Úřad je toho názoru, že případné nesrovnalosti či chyby vzniklé nesprávným vyplněním JEO nelze spravedlivě přenášet na zadavatele tím, že by mu byla uložena povinnost žádat o vysvětlení těchto údajů. Povinnost zajistit správnost, úplnost a pravdivost údajů uvedených v JEO leží výlučně na subjektu, který osvědčení vyplňuje. Zadavatel není odpovědný za doplňování informací, které dodavatel neuvedl. Naopak jeho role spočívá v posouzení údajů tak, jak mu byly předloženy.

106.     Úřad tedy rekapituluje, že navrhovatel k prokázání kvalifikace nepoužil vzor čestného prohlášení dle přílohy č. 5 zadávací dokumentace a místo toho do své nabídky vložil JEO, kterým zamýšlel nahradit dokumenty prokazující jeho technickou kvalifikaci. Z jeho obsahu však vyplývá, že navrhovatel nerespektoval zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky, když nezohlednil, že zadavatel nepřipustil možnost nevyplnění oddílů A až D v části IV předmětného formuláře a vyplnil pouze část „α: Souhrnné prohlášení o všech kvalifikačních kritériích pro výběr“. V důsledku této skutečnosti tak navrhovatel dané osvědčení nevyplnil řádně.

107.     Úřad dodává, že navrhovatelem předložené osvědčení obsahovalo v důsledku vyplnění volby „Ano“ na otázku, zda hospodářský subjekt splňuje požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr, toliko obecnou proklamaci o splnění požadované kvalifikace. Zadavatel však v zadávacích podmínkách jednoznačně deklaroval nutnost předložení konkrétních informací o prokazované kvalifikaci. V této souvislosti Úřad podotýká, že zadavatel v šetřeném případě stanovil ve vztahu k technické kvalifikaci poměrně obsáhlé požadavky jak na referenční zakázky, tak zejména na členy týmu. Kupříkladu co se týče členů realizačního týmu, definoval zadavatel požadavky na celkem 8 členů týmu na různých pozicích, a to na jejich praxi v oboru, účast na blíže specifikovaných typech referenčních zakázek či na jejich certifikaci atd. Povinnost uvedení těchto informací k prokázání technické kvalifikace pak zadavatel promítl i do závazného vzoru čestného prohlášení o kvalifikaci, v nichž požadoval uvedení informací o prokazované technické kvalifikaci v podrobné struktuře. Tím, že navrhovatel zadavateli k prokázání splnění kvalifikace předložil JEO, které neobsahovalo konkrétní informace mj. o referenčních zakázkách či členech realizačního týmu, ocitl se zadavatel v situaci, kdy neobdržel požadované informace o kvalifikaci dodavatele (přestože povinnost jejich předložení požadoval vyplnit i v závazném vzoru čestného prohlášení) a z nabídky nemohl jakkoli posoudit, zda kvalifikace navrhovatele je dostatečná.

108.     Úřad na základě uvedeného konstatuje, že navrhovatel nepředložil doklady prokazující splnění technické kvalifikace v rozsahu požadovaném zadavatelem. JEO, které navrhovatel předložil, nebylo vyplněno řádně, když bylo vyplněno pouze v části „α“ a neobsahovalo tak vyplněné oddíly A až D, a tedy ani žádné podstatné informace nezbytné pro posouzení splnění technické kvalifikace. Navrhovatel tak postupoval v rozporu se zadávacími podmínkami, které neumožňovaly předložení JEO bez vyplnění oddílů A až D v části IV formuláře.

109.     V souvislosti s námitkou navrhovatele, podle níž měl zadavatel navrhovatele v souladu s § 46 odst. 1 zákona vyzvat k objasnění jeho nabídky a nikoli jej bez dalšího vyloučit, Úřad nejprve v obecné rovině sděluje, že zadavatel je podle § 46 odst. 1 zákona oprávněn požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách a je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje a doklady (v zákonem určených mezích). Obecně tedy platí, že postup ve smyslu § 46 odst. 1 zákona je zadavatelovým právem, nikoliv povinností, což plyne jak z jazykového výkladu předmětného ustanovení zákona, tak z rozhodovací praxe Úřadu. Ačkoliv se jedná o právo zadavatele si tento postup zvolit, či nikoliv, zadavatel musí současně vždy postupovat v souladu se základními zásadami zadávacího řízení uvedenými v ustanovení § 6 zákona, a tedy i se zásadou rovného zacházení. V případě, že se zadavatel rozhodne postupovat nějakým způsobem (ve vztahu k uplatnění institutu objasnění či doplnění nabídky dle § 46 odst. 1 zákona), musí mít na paměti, že tímto způsobem musí v dané fázi zadávacího řízení postupovat shodně vůči všem účastníkům zadávacího řízení, tedy pro následnou aplikaci předmětného ustanovení zákona respektovat zásadu rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona. To však neznamená, že by zadavatel měl povinnost vyzvat účastníka zadávacího řízení k objasnění své nabídky dle § 46 odst. 1 zákona absolutně vždy, když tento postup využije vůči jinému účastníkovi zadávacího řízení, a to bez ohledu na charakter zjištěných nedostatků nabídek.

110.     Obecně tedy platí, že pokud se zadavatel rozhodne využít institut výzvy k objasnění nabídky u jednoho účastníka zadávacího řízení, může mu tak v souladu se zásadou rovného zacházení vzniknout povinnost přistoupit k výzvě k objasnění nabídky i u dalších účastníků. V otázce, kdy může zadavateli takováto povinnost vzniknout, je pak klíčové posouzení srovnatelnosti postavení účastníka, kterého zadavatel již vyzval k objasnění nabídky a postavení ostatních účastníků. Tento závěr Úřad učinil v souladu se závěry Krajského soudu v Brně, který ve svém rozsudku č. j. 31 Af 83/2020-80 ze dne 23. 11. 2021 uvedl, že „[k]líčové je (…) posouzení srovnatelnosti postavení vybraného dodavatele (kterého zadavatel vyzval k objasnění nabídky) a postavení žalobce (kterého zadavatel nevyzval k odstranění nabídky)“. V judikatuře lze dále vysledovat, že srovnatelnost postavení dotčených účastníků zadávacího řízení v souvislosti s případnou povinností aplikovat § 46 odst. 1 zákona je nutné posuzovat zejména s ohledem na charakter vad jejich nabídek (např. viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 83/2020- 80 ze dne 23. 11. 2021, jehož závěry byly potvrzeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 418/2021-31 ze dne 15. 6. 2022, nebo rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 53/2020-84 ze dne 19. 10. 2021) a/nebo s ohledem na důsledky neodstranění těchto vad pro dotčené dodavatele (např. viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 66/2014-40 ze dne 2. 6. 2016). Na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 80/2022-46 ze dne 16. 9. 2022 lze obecně uvést, že „rozdílná povaha vad nabídek uchazečů v nabídkovém řízení může vyvolat i rozdílný postup zadavatele z hlediska § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek (rozsudek z 15. 6. 2022, č. j. 7 As 418/2021-31). Vůči stejným vadám však musí zadavatel postupovat stejně“.

111.     Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že zadavatel využil institutu objasnění nabídky podle § 46 odst. 1 zákona v celkem třech případech. Žádosti k objasnění nabídky zaslal shodně dne 23. 9. 2025, a to společnosti European Code Factory, s.r.o., IČO 01775626, se sídlem Rumjancevova 335/8, 460 01 Liberec (dále jen „European Code Factory, s.r.o.“); společnosti NetDirect s.r.o., IČO 24271098, se sídlem Varenská 2723/51, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava (dále jen „NetDirect s.r.o.“) a společnosti YOUR SYSTEM, spol. s r.o., IČO 00174939, se sídlem Pikrtova 1737/1a, Nusle, 140 00 Praha 4 (dále jen „YOUR SYSTEM, spol. s r.o.“). Žádostmi o objasnění zadavatel vyzval účastníky k objasnění mj. v souvislosti s prokázáním technické kvalifikace dle § 79 zákona, tj. k bližšímu upřesnění referenčních zakázek a informací o členech realizačního týmu uvedených již v předloženém čestném prohlášení. Vady v nabídkách účastníků zadávacího řízení, které byly předmětem výzev zadavatele dle § 46 odst. 1 zákona se tedy týkaly mj. prokázaní technické kvalifikace. Ve všech uvedených případech šlo o situaci, kdy účastník zadávacího řízení vyplnil závazný vzor čestného prohlášení podle přílohy č. 5 zadávací dokumentace, a tedy měl zadavatel možnost (a taktéž tak učinil) se doptávat na konkrétní informace a nesrovnalosti o prokazované kvalifikaci. Z podaných žádostí vyplývá, že se zadavatel doptával na velmi konkrétní údaje z jednotlivých nabídek, např. na specifikaci předmětu plnění, období a délku realizace významných dodávek, podrobnosti týkající se délky a druhu praxe, případně kvalifikace členů realizačního týmu, jakož i na detaily vztahující se k referenčním zakázkám těchto osob.

112.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že povaha vad týkajících se prokazované kvalifikace v nabídce navrhovatele a nabídkách účastníků vyzvaných k odstranění nesrovnalostí nabídky v průběhu zadávacího řízení, není srovnatelná, neboť v případě navrhovatele šlo o vady týkající se nepředložení fakticky žádných údajů či informací týkajících se technické kvalifikace (nýbrž šlo o pouhou obecnou proklamaci o splnění všech kvalifikačních kritérií a zadavatel tak ani neměl možnost v podrobnostech řešit detaily prokazované kvalifikace), přičemž u jmenovaných účastníků zadávacího řízení se jednalo o vady související s jednotlivými konkrétními informacemi o prokazované technické kvalifikaci již uvedenými v jimi vyplněných čestných prohlášeních.

113.     Úřad pro úplnost dodává, že v daném případě nelze dospět k závěru, že by se v šetřeném případě jednalo o lehce vysvětlitelnou a odstranitelnou nejasnost, jelikož je zcela zřejmé, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínky, když nepředložil zadavateli řádně vyplněný doklad o kvalifikaci, a to dokonce v takové míře, že z něj nebyly patrné žádné informace o prokazované technické kvalifikaci. Jakkoli tedy navrhovatel označuje jeho přímé vyloučení jako nelogické, neracionální a nepochopitelné, bylo Úřadem zjištěno, že důvody pro vyloučení navrhovatele byly v šetřeném případě dány.

114.     Úřad tak uzavírá, že zadavatel nebyl povinen vyzvat navrhovatele podle § 46 odst. 1 zákona k odstranění nesrovnalostí jeho nabídky, neboť tento postup je fakultativní a zároveň se navrhovatel nenacházel ve srovnatelném postavení s účastníky, které zadavatel k objasnění nabídky vyzval – tj. společnosti European Code Factory, s.r.o., NetDirect s.r.o. a YOUR SYSTEM, spol. s r.o. Vady nabídky navrhovatele spočívaly v nepředložení jakýchkoli konkrétních údajů o technické kvalifikaci, zatímco u vyzvaných účastníků šlo ve vztahu k technické kvalifikaci pouze o dílčí nejasnosti v jejich čestných prohlášeních. Úřad proto konstatuje, že zadavatel neporušil zásadu rovného zacházení ani jiná ustanovení zákona, když navrhovatele k objasnění nabídky nevyzval.

115.     Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení mj. z důvodu, že navrhovatel nedoložil doklady prokazující jeho technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. b) až d) zákona. Jak již Úřad dovodil výše, zadavatel v čl. 9.1 a 14.1 zadávací dokumentace ve spojení s přílohou č. 5 stanovil požadavky na technickou kvalifikaci, a to mj. tak, že dodavatelé měli v rámci čestného prohlášení uvést všechny požadované informace. Navrhovatel však k vyplnění čestného prohlášení nepřistoupil a místo něj předložil JEO (jehož předložení zadavatel taktéž připustil v čl. 6.2 zadávací dokumentace), které však nebylo vyplněno řádně (tj. v rozsahu dle vyplňovaného formuláře a dle standardního formuláře podle přílohy č. 2 prováděcího nařízení Komise), když nerespektovalo, že zadavatel v zadávacích podmínkách neumožnil, aby toto osvědčení neobsahovalo vyplnění oddílů A až D (z nichž oddíl C se vztahoval k údajům o prokazované technické kvalifikaci). Úřad má tedy za prokázané, že navrhovatel svou nabídku zpracoval v rozporu se zadávacími podmínkami, čímž naplnil zákonný důvod k vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a tudíž zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele v souladu se zákonem.

116.     Úřad dodává, že pokud je předmětem přezkumu rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení odůvodněné více důvody, ke konstatování toho, že toto rozhodnutí je v souladu se zákonem, postačí, pokud je zjištěna existence alespoň jednoho z uvedených důvodů pro vyloučení. I kdyby tedy ostatní důvody pro vyloučení oprávněné nebyly, Úřad při zjištění i jen jediného oprávněného důvodu vyloučení musí konstatovat, že zadavatel účastníka vyloučil důvodně a jeho postup při vyloučení účastníka byl tedy v souladu se zákonem. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie, neboť v případě, kdy je zde minimálně jeden oprávněný důvod pro vyloučení daného dodavatele, bylo by nadbytečné a zbytečně zatěžující pro účastníky zadávacího řízení i Úřad zabývat se otázkou zákonnosti ostatních důvodů pro vyloučení a souvisejícímu skutečnostmi a důkazy.

117.     V posuzovaném případě je tak nadbytečné zkoumat a posuzovat další namítané důvody pro vyloučení z pohledu jejich zákonnosti, a tudíž se Úřad dalším důvodem vyloučení navrhovatele (tj. absencí vývojového prostředí v nabídce navrhovatele) nezabýval. Takový postup by byl i v rozporu se zásadou procesní ekonomie.

118.     V souvislosti s návrhem zadavatele na zastavení řízení v části návrhu, v níž je namítáno porušení ustanovení § 36 odst. 3 zákona, a to z důvodu, že návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad konstatuje, že z obsahu návrhu zjevně plyne, že navrhovatel brojí proti rozhodnutí o vyloučení. Namítanou nezákonnost v souvislosti s § 36 odst. 3 zákona navrhovatel výslovně spojuje s tímto rozhodnutím o vyloučení, nikoli se samostatným nastavením zadávacích podmínek. Za této situace nelze návrh považovat za směřující proti zadávacím podmínkám, a tudíž nejsou splněny podmínky pro zastavení řízení v části návrhu podle § 257 písm. h) zákona.

119.     Z uvedených důvodů Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. JUDr. Marek Bilej, advokát, Na strži 2102/61a, Krč, 140 00 Praha 4

2. JUDr. Miroslav Cák, advokát, Sokolovská 663/136c, Karlín, 186 00 Praha 8

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/09/espd_metodika_k-uve%C5%99ejn%C4%9Bn%C3%AD.pdf

[2] https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/09/espd_metodika_k-uve%C5%99ejn%C4%9Bn%C3%AD.pdf