číslo jednací: 09172/2026/163
spisová značka: R0011/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Dodávka a servis až 25 ks velkokapacitních tramvají II. |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 11. 3. 2026 |
| Související rozhodnutí | 02859/2026/500 09172/2026/163 |
| Dokumenty |  2026_R0011.pdf 320 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0011/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-09172/2026/163 |
|
Brno 11. 3. 2026 |
V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 30. 1. 2026 navrhovatelem
- společností„Konsorcium ŠTRN – ŠEKV, tvořenou společnostmi:
- ŠKODA TRANSPORTATION a.s., IČO 62623753, se sídlem Emila Škody 2922/1, Jižní Předměstí, 301 00 Plzeň, a
- ŠKODA EKOVA a.s., IČO 28642457, se sídlem Martinovská 3244/42, 723 00 Ostrava,
ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 7. 11. 2025 Mgr. Markem Šimkou, advokátem, ev. č. ČAK 14811, IČO 01333712, se sídlem Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS‑S0923/2025/VZ, č. j. ÚOHS-02859/2026/500 ze dne 22. 1. 2026, vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh výše specifikovaného navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- Dopravní podnik Ostrava a.s., IČO 61974757, se sídlem Poděbradova 494/2, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 8. 12. 2025 advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS s. r. o., IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a servis až 25 ks velkokapacitních tramvají II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 3. 2025 pod ev. č. Z2025-013697, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2025 pod ev. č. 168092-2025, ve znění pozdějších oprav,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0923/2025/VZ, č. j. ÚOHS-02859/2026/500 ze dne 22. 1. 2026
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad obdržel dne 28. 11. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
II. Napadené rozhodnutí
2. Úřad rozkladem napadeným usnesením dle § 257 písm. g) ZZVZ zastavil správní řízení, neboť zadavatel rozhodnutím ze dne 20. 1. 2026 zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.
III. Rozklad zadavatele
3. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 22. 1. 2026. Rozklad, který Úřad obdržel dne 30. 1. 2026, tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
4. Navrhovatel ve stěžejní části II rozkladu nazvané „DŮVODY NEZÁKONNOSTI NAPADENÉHO USNESENÍ“ namítá, že dosud nedošlo k naplnění důvodu pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. g) ZZVZ, kdy zadávací řízení dosud nebylo platně a závazně zrušeno, neboť proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení může podat námitky další z účastníků zadávacího řízení, třebaže samotný navrhovatel je dle svého tvrzení podat nehodlá.
5. Navrhovatel uvádí, že do uplynutí lhůty pro podání námitek proti (novému) rozhodnutí o zrušení zadávací řízení toto nebylo „pravomocně“, tj. nevratně zrušeno, a předmět správního řízení nemohl odpadnout. Úřad tak dle navrhovatele měl po obdržení rozhodnutí o zrušení vyčkat s vydáním napadeného usnesení na uplynutí lhůty pro podání námitek proti (novému) rozhodnutí o zrušení, případně rozhodnout o návrhu navrhovatele tak, že by mu vyhověl, čímž by bylo obnoveno původní rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a celá záležitost by byla definitivně ukončena.
6. Podle navrhovatele, ačkoliv není v ustanovení § 257 písm. g) ZZVZ uvedeno, že se musí jednat o konečné zrušení zadávacího řízení, ve kterém již není možno uplatnit žádný opravný prostředek, se jedná o nezbytnou podmínku pro vydání usnesení o zastavení správního řízení podle předmětného ustanovení. K tomu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 28. 6. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0072, R0073, R0074/2021/VZ, podle něhož by měl Úřad usilovat o komplexní řešení věci v otázkách rozhodných pro další postup zadavatele a práva a oprávněné zájmy navrhovatele. S ohledem na jím tvrzenou předčasnost pak navrhovatel označuje napadené usnesení za nezákonné, neboť v rozporu se základními zásadami správního řádu nešetří oprávněné zájmy navrhovatele a nepostupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady.
7. Tím, že Úřad správní řízení zastavil, navrhovatele vystavil riziku potřeby další obrany a s ní spojených nákladů, přičemž postup Úřadu je rozporný se zásadou procesní ekonomie, neboť prodlužuje dobu, po kterou jsou účastníci v nejistotě ohledně správnosti postupu zadavatele.
8. Navrhovatel uzavírá, že dle něj bylo napadené usnesení vydáno předčasně a dodává, že je připraven rozklad vzít zpět v okamžiku, kdy bude zadávací řízení řádně (definitivně) ukončeno ve smyslu § 51 odst. 2 ZZVZ a nebude tak hrozit jeho obnovení či pokračování. Navrhovatel tedy implicitně poukazuje na to, že ZZVZ rozlišuje mezi zrušením zadávacího řízení a jeho ukončením (viz § 51 odst. 2 ZZVZ) a naznačuje, že k ukončení zadávacího řízení nedochází ihned po zrušení zadávacího řízení.
Závěr rozkladu
9. Navrhovatel požaduje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
10. Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu informuje, že dne 3. 2. 2026 podal jiný účastník zadávacího řízení námitky proti oznámení a rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, jimiž se domáhá pokračování v zadávacím řízení a zrušení oznámení o zrušení zadávacího řízení. Nadto zadavatel ve vyjádření uvádí, že se nebude vyjadřovat k věcnému obsahu rozkladu ani k postupu Úřadu při vydání napadeného usnesení.
11. Zadavatel ve svém sdělení ze dne 10. 3. 2026 Úřad informuje, že lhůta dle § 251 odst. 2 ZZVZ pro podání návrhu proti zrušení zadávacího řízení uběhla dne 26. 2. 2026, přičemž v této lhůtě zadavatel neevidoval návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
IV. Řízení o rozkladu
12. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí k rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
13. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného usnesení v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného usnesení.
V. K námitkám rozkladu
Obecně k zastavení řízení podle § 257 písm. g) ZZVZ
14. Podle § 257 písm. g) ZZVZ Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení.
15. Komentářová literatura k § 257 písm. g) ZZVZ uvádí, že „[v] tomto případě se jedná o jeden z případů, který dle předchozí právní úpravy způsoboval bezpředmětnost podaného návrhu a ÚOHS z toho důvodu přistupoval k zastavení správního řízení dle § 66 odst. 1 písm. g) spr. řádu. ÚOHS tedy zastaví správní řízení, pokud zadavatel zrušil zadávací řízení“ (Podešva, V., Sommer, L., Votrubec, J., Flaškár, M., Harnach, J., Měkota, J., Janoušek, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 938).
16. Ustanovení § 257 písm. g) ZZVZ tak dopadá na situace, kdy pro zrušení zadávacího řízení není účelné pokračovat v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Obdobný názor je patrný i z další komentářové literatury, jež k citovanému ustanovení uvádí, že: „Pakliže zadavatel zrušil zadávací řízení, nemůže již v témže řízení dojít k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nebylo by tedy účelné dále pokračovat v řízení o návrhu, jehož základní cíl,
tj. zabránit zadavateli zadat veřejnou zakázku v rozporu se zákonem, již nemůže být naplněn. To ovšem nebrání podání návrhu na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí zadavatele, jímž zadávací řízení zrušil“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1212).
17. Namístě je rovněž doplnit závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 29. 5. 2015, sp. zn. 7 As 101/2014, v němž se ve vztahu k účelnosti vedení správního řízení uvádí: „Jak správně uvedl stěžovatel a), z jazykového výkladu ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách vyplývá, že by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže měl posoudit existenci důvodů pro uložení nápravného opatření, tedy že by měl meritorně návrh posoudit a pouze v případě, kdy zjistí, že návrh není důvodný, jej zamítnout. V posuzované věci však stěžovatel a) návrh účastníka řízení meritorně neposuzoval, neboť zadávací řízení bylo
v dotčených částech již zrušeno stěžovatelem b). V důsledku toho se tak stal návrh účastníka řízení na přezkum úkonů zadavatele zjevně bezpředmětným. Nelze totiž nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dovozovat jeho povinnost vést řízení i po zrušení zadávacího řízení, tj. poté, co odpadl předmět řízení, kterým je trvající zadávací řízení.“ Ačkoli se tento rozsudek vztahuje ke dřívější právní úpravě podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, kdy bylo ve věci zastavení řízení při zrušení zadávacího řízení zadavatelem postupováno dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, v otázce účelnosti správního přezkumu a povinnosti Úřadu vést řízení je plně aplikovatelný i za účinnosti ZZVZ.
18. Po zrušení zadávacího řízení na předmět plnění veřejné zakázky tedy již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřuje (obvykle zrušení určitých úkonů zadavatele) a zároveň tak navrátit stav před vydáním těchto úkonů zadavatele. Jinými slovy tedy není účelné dále pokračovat ve správním řízení ve věci návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele, jehož základní cíl, tj. uložit nápravné opatření, již nemůže být naplněn, respektive jeho uložení nemá žádný smysl.
K odkazu na rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0072, R0073, R0074/2021/VZ ze dne 28. 6. 2021
19. Navrhovatel v rozkladu odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 28. 6. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0072, R0073, R0074/2021/VZ, podle něhož by měl Úřad usilovat o komplexní řešení věci v otázkách rozhodných pro další postup zadavatele a práva a oprávněné zájmy navrhovatele. K tomu předesílám, že v odkazovaném případě předseda Úřadu zrušil rozhodnutí Úřadu, kterým bylo mimo jiné uloženo nápravné opatření dle § 263 odst. 2 ZZVZ spočívající ve zrušení úkonů zadavatele spojených s hodnocením nabídek i všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, včetně rozhodnutí o výběru dodavatele. V odkazovaném případě předseda Úřadu vytkl prvostupňovému orgánu, že jeho zjištění neodůvodňují závěr spočívající v netransparentním hodnocení nabídek zadavatelem, a rovněž Úřad zavázal k vypořádání rozkladové argumentace účastníků řízení, a dále aby přezkoumal zákonnost hodnocení nabídky. V šetřeném případě však Úřad nebyl oprávněn postup zadavatele věcně přezkoumávat, jelikož s ohledem na zrušení zadávacího řízení nastaly procesní podmínky pro zastavení řízení o návrhu. S ohledem na výše uvedené tedy nelze komparovat předmětný případ s navrhovatelem odkazovaným případem. Mám za to, že napadené usnesení je zcela v souladu s rozhodovací praxí Úřadu.
K argumentaci, že do doby ukončení zadávacího řízení není postaveno najisto, zda předmět správního řízení skutečně odpadl
20. Pokud se jedná o stěžejní námitku navrhovatele, že zastavení správního řízení Úřadem bylo předčasné, uvádím, že návrh navrhovatele v rámci předmětného správního řízení směřoval proti úkonu, kterým zadavatel navrhovatele informoval o zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel požadoval, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
21. Dne 20. 1. 2026 obdržel Úřad od zadavatele „SDĚLENÍ ZADAVATELE O ÚKONECH PROVEDENÝCH V ZADÁVACÍM ŘÍZENÍ NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU“ z téhož dne. S ohledem na skutečnost, že zadavatel rozhodnutím ze dne 19. 1. 2026 zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, došlo k naplnění hypotézy uvedené v § 257 písm. g) ZZVZ. Vzhledem k tomu, že by nebylo účelné pokračovat ve správním řízení o návrhu, bylo napadeným usnesením správní řízení zastaveno.
22. V § 257 písm. g) ZZVZ jako podmínku pro zastavení řízení zákon výslovně uvádí pouze zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Obsahem hypotézy § 257 písm. g) ZZVZ je zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Pokud Úřad správní řízení zastavil z důvodu zrušení zadávacího řízení, pak postupoval v souladu s literou zákona.
23. Navrhovatel v rozkladu namítá, že správní řízení lze podle § 257 písm. g) ZZVZ zastavit, až pokud je rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení definitivní, tedy v případě, že je zadávací řízení ukončeno ve smyslu § 51 ZZVZ.
24. V tomto případě ze skutkových zjištění vyplývá, že jiný účastník řízení než navrhovatel podal námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v zákonné lhůtě (dne 3. 2. 2026), a že zadavatel dne 12. 2. 2026 námitky odmítl. V případě jejich odmítnutí zadavatelem měl daný účastník zadávacího řízení možnost podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele.
25. Z úřední činnosti a též z obsahu sdělení zadavatele ze dne 10. 3. 2026 je mi známo, že daný účastník zadávacího řízení právo podat návrh proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nevyužil. Přede dnem vydání tohoto rozhodnutí o rozkladu (sp. zn. ÚOHS-R0011/2026/VZ) tedy nově došlo i ke splnění podmínky zakotvené v § 51 odst. 2 písm. b) ZZVZ a dané zadávací řízení tak bylo ukončeno ve smyslu tohoto ustanovení zákona, a to marným uplynutím lhůty pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3 ZZVZ. Třebaže tedy v době vydání napadeného usnesení výše uvedená podmínka nebyla splněna a předmětné zadávací řízení nebylo ukončeno podle ustanovení § 51 odst. 2 písm. b) ZZVZ, ke dni vydání tohoto rozhodnutí již lze dané zadávací řízení označit také za ukončené. Jak již bylo uvedeno výše, ukončení zadávacího řízení ve smyslu § 51 odst. 2 písm. b) ZZVZ však není podmínkou pro zastavení správního řízení Úřadem dle § 257 písm. g) ZZVZ.
26. K námitce navrhovatele poukazující na nezbytnost „řádného ukončení zadávacího řízení“ uvádím, že je nesporné, že ZZVZ rozlišuje mezi pojmy „ukončení“ a „zrušení“ zadávacího řízení. Zákonodárce tak patrně chtěl navázat povinnost zastavit správní řízení podle § 257 písm. g) ZZVZ již na zrušení zadávacího řízení, protože jinak by v textu dotčeného ustanovení použil pojem „ukončení zadávacího řízení“. Samotný ZZVZ (§ 127 a § 28) definici pojmu zrušení zadávacího řízení neobsahuje a rovněž ani důvodová zpráva k zákonu neposkytuje žádná výkladová vodítka tohoto pojmu – ukončení zadávacího řízení je zcela jednoznačně specifikováno v § 51 ZZVZ.
27. Úřad je vázán literou zákona, a pokud nastanou podmínky dle § 257 ZZVZ, je jeho povinností konat neprodleně, neboť ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 správního řádu má povinnost vyřizovat věci bez zbytečných průtahů. Úřad tudíž respektoval vůli zákonodárce, když správní řízení zastavil z důvodu zrušení zadávacího řízení, pročež výše popsaná argumentace navrhovatele, v rámci níž poukazuje mimo jiné na údajnou „předčasnost“ zastavení správního řízení ze strany Úřadu, neobstojí.
K námitce poukazující na porušení zásad dle správního řádu
28. Navrhovatel dále namítá, že Úřad svým postupem v rozporu se základními zásadami správního řádu nešetřil oprávněné zájmy navrhovatele a nepostupoval tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady.
29. Úřad coby správní orgán je povinen postupovat mimo jiné ve smyslu § 6 správního řádu, tedy danou věc vyřídit bez zbytečných průtahů a tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a aby dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. V souladu s článkem 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a článkem 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem a způsobem stanoveným zákonem. Státní orgány jsou tedy při své činnosti vázány právními předpisy a musí postupovat v souladu s nimi a způsobem, který je v nich naznačen.
30. V obecné rovině je úlohou správního orgánu v konkrétním případě zákonné procesní požadavky správně vyhodnotit a umožnit tak účastníkům řízení řádné uplatnění jejich práv, aniž by vedený proces nebyl zbytečně zatěžován formalitami a zbytečnými procesními kroky. Úřad v šetřeném případě šetřil práva účastníků správního řízení a postupoval tak, jak mu ukládá zákon. Pokud zde snad je dodavatel, který chce zpochybnit zákonnost zrušení zadávacího řízení, má na to právo, stejně jako má navrhovatel právo podat rozklad proti usnesení o zastavení správního řízení. Ten není spojen s žádným poplatkem a současně nejde o nijak složitý úkon. Na druhou stranu tu často není nikdo, kdo by zrušení zadávacího řízení zpochybňoval a není tak důvod zastavení správního řízení odkládat. Ostatně i v tomto případě nakonec návrh na přezkoumání zákonnosti zrušení zadávacího řízení nebyl podán. Neobstojí tak rozkladové tvrzení navrhovatele, že postupem Úřadu není sledován zájem na rychlosti a hospodárnosti řízení či že by nebyla šetřena práva a oprávněné zájmy navrhovatele ve smyslu základních zásad činnosti správních orgánů dle správního řádu.
31. Uzavírám, že Úřad napadeným usnesením zastavil správní řízení v souladu se zákonem, když došlo k naplnění hypotézy uvedené v § 257 písm. g) ZZVZ a v současné době již došlo také k ukončení zadávacího řízení.
VI. Závěr
32. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci tohoto správního řízení v souladu se zákonem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu navrhovatele.
33. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1
2. Mgr. Marek Šimka, advokát, Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.