číslo jednací: 06327/2026/500
spisová značka: S1006/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Smlouvy o poskytování komplexních servisních služeb pro zajištění odborného provozování skupinového vodovodu PEVAK
• Účastníci:
  1. PEVAK Pelhřimov, družstvo
  2. Vodovody a kanalizace Beroun, a.s.
  3. SVODA, s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 30. 3. 2026
• Související rozhodnutí: 06327/2026/500; 11711/2026/161

Spisová značka:  ÚOHS-S1006/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-06327/2026/500

Brno 16. 2. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 12. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• navrhovatel – Vodovody a kanalizace Beroun, a.s., IČO 46356975, se sídlem Mostníkovská 255/3, 266 01 Beroun, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 11. 2025 Mgr. Danielem Jankaničem, advokátem, ev. č. ČAK 15942, Seidel Jankanič, advokáti s.r.o., se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7,
• strany smlouvy:
• zadavatel – PEVAK Pelhřimov, družstvo, IČO 26039907, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov,
• společnost SVODA, s.r.o., IČO 07831749, se sídlem Dejvická 919/38, 160 00 Praha 6,

ve věci návrhu na uložení zákazu plnění „Smlouvy o poskytování komplexních servisních služeb pro zajištění odborného provozování skupinového vodovodu PEVAK“ uzavřené dne 13. 11. 2025 jmenovaným zadavatelem se jmenovanou společností SVODA, s.r.o.,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – Vodovody a kanalizace Beroun, a.s., IČO 46356975, se sídlem Mostníkovská 255/3, 266 01 Beroun – ze dne 23. 12. 2025 se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

ODŮVODNĚNÍ

UZAVŘENÍ SMLOUVY

1.             Zadavatel – PEVAK Pelhřimov, družstvo, IČO 26039907, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov (dále jen „zadavatel“ nebo „objednatel“) – uzavřel dne 13. 11. 2025 se společností SVODA, s.r.o., IČO 07831749, se sídlem Dejvická 919/38, 160 00 Praha 6 (dále jen „společnost SVODA, s.r.o.“ nebo „poskytovatel“) – „Smlouvu o poskytování komplexních servisních služeb pro zajištění odborného provozování skupinového vodovodu PEVAK“ (dále jen „smlouva o poskytování servisních služeb“). Citovaná smlouva byla uveřejněna v registru smluv dne 4. 12. 2025.

NÁVRH NA ULOŽENÍ ZÁKAZU PLNĚNÍ SMLOUVY

2.             Dne 23. 12. 2025 podal navrhovatel – Vodovody a kanalizace Beroun, a.s., IČO 46356975, se sídlem Mostníkovská 255/3, 266 01 Beroun, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 11. 2025 Mgr. Danielem Jankaničem, advokátem, ev. č. ČAK 15942, Seidel Jankanič, advokáti s.r.o., se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7 (dále jen „navrhovatel“), k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o poskytování servisních služeb dle § 254 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

3.             Navrhovatel se dle svého tvrzení dozvěděl o uzavření smlouvy o poskytování servisních služeb dne 1. 12. 2025, kdy mu bylo zadavatelem doručeno rozhodnutí o námitkách z téhož dne, jímž zadavatel odmítl námitky navrhovatele ze dne 14. 11. 2025. V rozhodnutí o námitkách zadavatel navrhovateli dle jeho tvrzení sdělil, že předmětná smlouva již byla dne 13. 11. 2025 uzavřena.

4.             Dle navrhovatele byla smlouva o poskytování servisních služeb uzavřena na základě výběrového řízení na veřejnou zakázku „Poskytování komplexních servisních služeb pro zajištění odborného provozování skupinového vodovodu PEVAK“ (dále jen „veřejná zakázka“), kterou zadavatel označil za podlimitní sektorovou veřejnou zakázku na služby zadávanou při výkonu relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) zákona, a při jejímž zadávání tak nepostupoval v zadávacím řízení.

5.             Dle navrhovatele však zadavatel z hlediska předmětu výběrového řízení nevykonává relevantní činnost dle § 153 odst. 1 písm. d) zákona. Navrhovatel k tomu argumentuje, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatel byl dodavatelem pitné vody či provozovatelem skupinového vodovodu PEVAK. Dle navrhovatele provozovatelem tohoto skupinového vodovodu je společnost VODAK Humpolec, s.r.o., a zadavatel je pouze vlastníkem vodovodu, nikoliv jeho provozovatelem. Současně dle navrhovatele ze zadávací dokumentace plyne, že ani do budoucna nebude zadavatel provozovatelem daného vodovodu. V zadávací dokumentaci je dále dle navrhovatele vyžadováno, aby poskytovatel zajistil zodpovědnou osobu s patřičnou kvalifikací, která požádá krajský úřad o udělení povolení k provozování skupinového vodovodu PEVAK. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v současné době nemá povolení krajského úřadu k provozování daného vodovodu a nebude ho mít ani do budoucna, když jej bude mít vybraný poskytovatel servisních služeb.

6.             Navrhovatel je přesvědčen, že aby zadavatel mohl veřejnou zakázku na poskytnutí servisních služeb pro vodovod zadat v sektorovém režimu, musel by být provozovatelem vodovodu.

7.             V daném případě však dle navrhovatele toto není splněno, a tedy na zadavatele „nelze nahlížet jako na tzv. sektorového zadavatele“. Daná zakázka tedy nemohla být dle navrhovatele zadávána v sektorovém režimu jako podlimitní mimo režim zákona. Navrhovatel má za to, že šlo o běžnou veřejnou zakázku, v jejímž případě byl překročen limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a zadavatel měl tedy postupovat při jejím zadávání podle pravidel platných pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky na služby.

8.             Navrhovatel dále odkazuje na hodnotu obdržených nabídek (9 199 865,88 Kč, 9 203 580 Kč a 17 958 030 Kč), z čehož zpochybňuje, zda zadavatel vůbec mohl předpokládat, že hodnota dané zakázky bude pod zákonným limitem pro nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku ve výši 10 826 000 Kč. Podle navrhovatele nikoliv, když aritmetický průměr obdržených nabídek převyšoval 12,1 mil. Kč. I z tohoto důvodu měl dle přesvědčení navrhovatele zadavatel postupovat v zadávacím řízení.

9.             Dále navrhovatel uvádí, že servisní služby mají být poskytovány po dobu 3 let, což je dle něj „v praxi poměrně nestandardní doba“ a jde o účelový krok, jehož skutečným cílem patrně bylo vyhnout se tomu, aby zakázka byla považována za nadlimitní.

10.         Navrhovatel rovněž uvádí, že dle jeho názoru zadavatel doposud v rozporu s § 219 odst. 1 zákona neuveřejnil smlouvu o poskytování servisních služeb, přičemž zákonem stanovená lhůta marně uplynula dne 13. 12. 2025.

11.         S ohledem na uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy.

PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

12.         Úřad obdržel návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o poskytování servisních služeb dne 23. 12. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 23. 12. 2025.

13.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• navrhovatel,
• strany smlouvy:
• zadavatel,
• společnost SVODA, s.r.o.

14.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem ze dne 29. 12. 2025.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 31. 12. 2025

15.         Dne 31. 12. 2025 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k návrhu z téhož dne, v němž zadavatel uvedl následující.

16.         Zadavatel zdůraznil, že je družstvem, které ze 100 % svými podíly vlastní města a obce v regionu Kraje Vysočina a Středočeského kraje, přičemž je vlastníkem vodovodní infrastruktury. K tomu zadavatel upřesnil, že nakupuje upravenou pitnou vodu od společnosti Želivská provozní, a.s., a následně tuto vodu distribuuje a předává svým zákazníkům do provozně souvisejících vodovodů těchto obcí, přičemž odběrateli jsou jak obce, které jsou členy družstva, tak i obce nečlenské. Zadavatel má dle svého tvrzení sepsané dohody o úpravě práv a povinností vlastníků vodovodů provozně souvisejících, přičemž faktury za odebrané množství pitné vody jsou vystavovány pod hlavičkou zadavatele a příslušné platby vstupují přímo do jeho účetnictví. Dle zadavatele je z jeho charakteristiky zřejmé, že je veřejným zadavatelem.

17.         Zadavatel dále uvádí, že dosavadním poskytovatelem servisních služeb byla společnost VODAK, Humpolec, a.s., která prováděla prostřednictvím své zodpovědné osoby statut provozovatele skupinového vodovodu. Dle zadavatele tato společnost disponovala rozhodnutím o povolení k provozování, jež skončilo ke dni 31. 12. 2025.

18.         Zadavatel odmítá názor navrhovatele, že by zadavatel coby vlastník vodovodu nenaplňoval podmínku dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona a že by musel být sám provozovatelem vodovodu. Dle zadavatele totiž zákon výslovně hovoří o „poskytování nebo provozování vodovodu“, tedy tyto pojmy odlišuje, a tudíž lze mít za to, že „poskytování vodovodu nemá být totéž co provozování vodovodu, když má pokrýt jinou roli, čistě provozní, resp. technickou“.

19.         Dle zadavatele není povinností vlastníka vodovodu provozovat vodovod sám, když naopak zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), uvedené role rozlišuje a výslovně předpokládá, že vlastník může provozováním vodovodu pověřit jinou osobu. Dle zadavatele tedy vlastník vodovodu jej buď provozuje sám anebo ho provozovatelsky předá jiné osobě, která má povolení k provozování, a pak tedy dle přesvědčení zadavatele vlastník vodovod poskytuje ve smyslu § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona.

20.         Zadavatel tedy shrnuje, že relevantní činností je dle jeho názoru nejenom provozování, ale rovněž i poskytování vodovodu pro veřejnou činnost.

21.         Současně je zadavatel přesvědčen, že je naplněna i podmínka dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona, tj. dodávka pitné vody do vodovodu. Dle zadavatele s odkazem na § 153 odst. 2 zákona a komentářovou literaturu se za dodávku pitné vody do vodovodu považuje i výroba, jiná forma produkce nebo prodej. Relevantní činností je tak dle zadavatele i dodávka pitné vody, do níž je nutné zahrnout rovněž samostatný prodej prostřednictvím vodovodu pitné vody, přičemž ta nemusí být provozovatelem současně produkována (vyráběna). Zadavatel tak s ohledem na to, jakým způsobem v jeho případě probíhá dodávka pitné vody v rámci jím vlastněného vodovodu, má za to, že jde o dodávku pitné vody do vodovodu ve smyslu § 153 odst. 2 zákona.

22.         Zadavatel uzavírá, že za situace, kdy předpokládaná hodnota sektorové veřejné zakázky nedosahuje limitu 10 826 000 Kč bez DPH, nebylo jeho povinností zadávat takovou veřejnou zakázku v zadávacím řízení.

23.         K tomu zadavatel uvádí, že vzhledem k tomu, že posuzovanou veřejnou zakázku nezadával v zadávacím řízení, musí být splněna podmínka předpokládané hodnoty v okamžiku uzavření smlouvy. S ohledem na to, že cena sjednaná ve smlouvě o poskytování servisních služeb činí 9 199 865,88 Kč bez DPH, je dle zadavatele zřejmé, že předpokládaná hodnota stanovená před zahájením výběrového řízení za účelem určení správného režimu veřejné zakázky byla stanovena správně, tedy že jde o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Zadavatel zcela odmítá argumentaci navrhovatele aritmetickým průměrem nabídkových cen.

24.         Zadavatel tedy trvá na stanovisku, že byl při zadání předmětné veřejné zakázky oprávněn postupovat dle § 158 odst. 1 zákona, neboť byly splněny všechny podmínky pro takový postup. Dle zadavatele totiž jde o sektorovou veřejnou zakázku zadávanou veřejným zadavatelem, jenž je ze 100 % vlastněn městy o obcemi, šlo o výkon relevantní činnosti, a to jak poskytováním vodovodu, tak dodávkou pitné vody do vodovodů provozně souvisejících, a byl dodržen finanční limit pro podlimitní sektorovou veřejnou zakázku.

25.         Z procesní opatrnosti zadavatel podotýká, že existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující pokračování plnění smlouvy o poskytování servisních služeb. Dle zadavatele by totiž zákazem plnění smlouvy byly ohroženy dodávky pitné vody pro více než 40 000 osob a nastala by situace, kdy by pro celou oblast nebyl nikdo oprávněný provozovat v souladu s příslušnými předpisy skupinový vodovod PEVAK. Jediným oprávněným provozovatelem je totiž dle zadavatele od 1. 1. 2026 pouze společnost SVODA, s.r.o.

26.         K délce smluvního vztahu zadavatel uvádí, že reagoval na stávající průběh transformace dosavadního provozovatele, kdy je uvažováno o vytvoření dobrovolného svazku obcí, který bude tuto provozovatelskou společnost vlastnit. Z důvodu případného vstupu zadavatele do této přetransformované společnosti považuje zadavatel tuto dobu za přechodnou. Současně zadavatel uvádí, že doba 3 roky byla zvolena i z důvodu, aby tato zakázka byla pro potenciálního dodavatele zajímavá, což u kratšího období nepředpokládal. Zadavatel tedy stanovil dle svého vyjádření předpokládanou hodnotu veřejné zakázky dle § 21 odst. 1 písm. a) zákona s ohledem na uvedenou dobu trvání smlouvy. Zadavatel podotýká, že mu není zřejmé, jaká by měla být dle navrhovatele obvyklá doba trvání smlouvy, když dle zadavatele ani nelze povinnou dobu trvání smlouvy paušalizovat.

27.         Zadavatel poznamenává, že dne 4. 12. 2025 zveřejnil smlouvu o poskytování servisních služeb v registru smluv, když dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona není povinností zadavatele uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku na profilu zadavatele, pokud byla tato smlouva uveřejněna v registru smluv.

28.         S ohledem na vše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Další průběh správního řízení

29.         Usnesením ze dne 26. 1. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

30.         Zadavatel a společnost SVODA, s.r.o., se ve lhůtě pro vyjádření k podkladům rozhodnutí ani později nevyjádřili.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 2. 2. 2026

31.         Dne 2. 2. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, v němž navrhovatel zopakoval svou argumentaci obsaženou v návrhu, k čemuž doplnil v návaznosti na vyjádření zadavatele k návrhu následující.

32.         Navrhovatel zdůraznil, že pakliže zadavatel dovodil, že vlastnictví vodovodu je relevantní činností dle § 153 odst. 1 písm. d) zákona, pak dle navrhovatele pominul otázku souvislosti vlastnictví vodovodu s předmětem veřejné zakázky, tj. nevysvětlil, na základě jakých skutečností dovodil, že pouhé vlastnictví vodovodu je relevantní činností ve vztahu k poptávaným servisním službám.

33.         Dle navrhovatele předmět veřejné zakázky zahrnuje servisní činnosti, např. kontroly, revize a údržbu zařízení vodovodu, odečty provozních i fakturačních vodoměrů, zajištění monitoringu pitné vody, obsluhu dispečinku, tj. činnosti spadající charakterem pod provozování vodovodu dle zákona o vodovodech a kanalizacích. Navrhovatel však má za to, že stanoví-li zákon o vodovodech a kanalizacích v § 8 odst. 2, že pokud vlastník vodovodu provozuje vodovod svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele, pak z uvedeného zároveň vyplývá, že jestliže vlastník vodovodu vodovod svým jménem a na vlastní odpovědnost neprovozuje, nevztahují se na něj práva a povinnosti provozovatele. Z uvedeného navrhovatel dovozuje, že aby mohl zadavatel zadat veřejnou zakázku na služby spočívající v poskytnutí servisních služeb pro vodovod v sektorovém režimu, musel by být provozovatelem vodovodu, neboť provozování vodovodu je relevantní činností k předmětu veřejné zakázky.

34.         Navrhovatel je však přesvědčen, že zadavatel není ani poskytovatelem vodovodu ve smyslu § 153 odst. 1 písm. d) zákona, neboť i činnost „poskytování“ vodovodu musí souviset s držením povolení k provozování vodovodu. Navrhovatel tento závěr dovozuje z komentářové literatury[1], v níž se uvádí, že „relevantní činnost spočívající v poskytování nebo provozování vodovodu je odvozena od držení povolení k provozování vodovodu vydaného krajským úřadem podle § 6“ zákona o vodovodech a kanalizacích.

35.         Dle navrhovatele zadavatel vytváří zmatečnou situaci, kdy sice tvrdí, že vodovod přenechává společnosti SVODA, s.r.o., k provozování a poptává pouze servisní služby, na druhou stranu ale uvádí, že společnost SVODA, s.r.o., je provozovatelem. K tomu navrhovatel odkazuje na standardně používané modely provozování vodovodů s tím, že zadavatel tyto modely míchá a není tak zřejmé, za kterou část zákonných povinností odpovídá vlastník a za kterou společnost SVODA, s.r.o. Dle navrhovatele zde jde o „servisní model“, kdy „vlastník infrastruktury (nejčastěji obec nebo město) se zaváže k provozování vodovodu vlastními silami, ale pro některé oblasti provozování nemá technickou či odbornou způsobilost a za účelem zajištění těchto oblastí uzavírá servisní smlouvu“ s prvky „oddílného modelu“, kdy „provozování je realizováno podle uzavřené provozní smlouvy dle § 8 zákona o vodovodech a kanalizacích“.

36.         Navrhovatel má za to, že nemohla být splněna ani podmínka výkonu relevantní činnosti spočívající v dodávce pitné vody do vodovodu. Nákup vody a její následná distribuce obcím do provozně souvisejících vodovodů dle navrhovatele je provozováním vodovodu, kterou musí vykonávat provozovatel vodovodu, jímž však zadavatel není. Tato skutečnost dle navrhovatele vyplývá z § 1a písm. o) vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích (dále jen „vyhláška č. 428/2001 Sb.“), dle něhož se rozumí „dodavatelem služby dodávky pitné vody provozovatel vodovodu, který dodává pitnou vodu tímto vodovodem“.

37.         Navrhovatel shrnuje, že zadavatel jako pouhý vlastník vodovodu nemůže vykonávat relevantní činnost v odvětví vodárenství, pokud nedisponuje povolením k provozování daného vodovodu, když samotná skutečnost, že veřejná zakázka se týká vodárenské infrastruktury pro použití sektorového režimu nepostačuje.

38.         Navrhovatel doplňuje, že smlouva o poskytování servisních služeb není smlouvou o provozování vodovodu dle zákona o vodovodech a kanalizacích, neboť společnost SVODA, s.r.o., má na jejím základě zajišťovat jen vybrané provozní činnosti, nikoliv zajišťovat provádění veškerých činností souvisejících s provozováním vodohospodářského majetku dle zákona o vodovodech a kanalizacích. Nelze tedy dle navrhovatele říci, že „by předmětem veřejné zakázky byl soubor činností naplňující pojem provozování vodovodu“.

39.         Navrhovatel opakuje, že dobu trvání smlouvy o poskytování servisních služeb považuje za nestandardní, když obvykle jsou tyto smlouvy uzavírány na období 5 až 10 let.

40.         Ohledně stanovení předpokládané hodnoty navrhovatel uvádí, že zadavatel měl vyhodnotit již ve fázi rozhodování o zadání předmětné zakázky mimo zadávací řízení, zda její předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit 10 826 000 Kč, aby mohl učinit závěr, že není nutné ji zadávat v zadávacím řízení. Zadavatel však dle navrhovatele nedoložil, zda skutečně provedl kvalifikovanou predikci předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

41.         Dále pak navrhovatel uvádí, že smlouva o poskytování servisních služeb v příloze č. 2 vyjmenovává činnosti a jejich hodinové sazby, které budou účtovány nad rámec servisních služeb dle smlouvy. Dle navrhovatele však jsou mezi těmito činnostmi i položky, které by měly být součástí činností sjednaných v příloze č. 1 smlouvy (např. „trávní mulčovací sekačka“, „trávní sekačka malotraktor“, „křovinořez motorová pila“, jež měly být zahrnuty v položkách „4. sečení travnatých ploch“, „6. údržba dřevin, odvoz listí“, „11. sečení ploch a vzdušnicových šachet a kalníků“). Navrhovatel tak má za to, že některé jednotkové ceny dle smlouvy o poskytování servisních služeb nejsou konečné a mohou hodnotu smlouvy významně navýšit. I z uvedeného důvodu považuje navrhovatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky za nesprávně stanovenou.

42.         Navrhovatel doplňuje, že nejsou dány ani důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadujícím pokračování plnění smlouvy o poskytování servisních služeb. Dle navrhovatele totiž je dle § 22 zákona o vodovodech a kanalizacích možné, aby v případě, kdy stávající provozovatel ztratí schopnost zajišťovat dodávku vody, po nezbytnou dobu byla povinnost zajišťování dodávek uložena provozovateli, který má k jejímu zajištění vytvořeny potřebné podmínky.

43.         Navrhovatel tedy trvá na tom, že jsou dány důvodu pro uložení zákazu plnění smlouvy o poskytování servisních služeb.

ZÁVĚRY ÚŘADU

44.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace pořízené v souvislosti s uzavřením smlouvy o poskytování servisních služeb, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření spočívajícího v uložení zákazu plnění smlouvy. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace související s uzavřením smlouvy o poskytování servisních služeb

45.         Dne 25. 9. 2025 odeslal zadavatel sedmi dodavatelům „Výzvu k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace pro veřejnou zakázku na služby“ ze dne 25. 9. 2025 (dále jen „výzva k podání nabídky“), jíž je vyzval k podání nabídky na veřejnou zakázku „Poskytování komplexního servisních služeb pro zajištění odborného provozování skupinového vodovodu PEVAK“.

46.         Dle čl. 1.1 „Předmět veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky jde o „podlimitní sektorovou veřejnou zakázku na služby dle § 151 zákona zadávanou při výkonu relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) zákona dle § 158 odst. 1 zákona, tedy mimo zadávací řízení“. Předmětem veřejné zakázky je „výběr poskytovatele komplexních servisních služeb pro zajištění odborného provozování skupinového vodovodu PEVAK, dle jeho provozního řádu“ a dle zákona o vodovodech a kanalizacích.

47.         Dle čl. 1 „Úvodní list“ „Provozního řádu skupinového vodovodu PEVAK“, jenž tvoří přílohu výzvy k podání nabídky (dále jen „Provozní řád vodovodu“), je zadavatel vlastníkem skupinového vodovodu a jeho provozovatelem je společnost VODAK Humpolec, s.r.o., IČO 49050541, se sídlem Pražská 544, 396 01 Humpolec (dále jen „společnost VODAK Humpolec, s.r.o.“). Dle čl. 4.1 „Základní údaje o vodovodu“ Provozního řádu vodovodu daný vodovodní systém „představuje specifickou infrastrukturu pro distribuci pitné vody bez vlastního zdroje surové vody. Veškerá voda se nakupuje od Želivské provozní a.s. (…) Tato forma provozu klade důraz na efektivní přebírání a následné předání vody lokálním provozovatelům prostřednictvím předávacích míst. (…) Specifikem tohoto systému je, že nezahrnuje spotřebiště, protože veškerá voda je předávána dalším subjektům k následné distribuci koncovým uživatelům. (…) Celkově tento vodovodní systém představuje klíčový prvek vodohospodářské infrastruktury, který svou specifickou organizací přispívá k stabilnímu a udržitelnému zásobování vodou v regionu.“ Dále se zde uvádí, že množství distribuované vody činí celkem 1 119 660 m³/rok (údaj za rok 2024) a průměrné denní množství je přibližně 3 067 m³.

48.         Dle „Oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky“ ze dne 3. 11. 2025 obdržel zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 3 nabídky, a to s nabídkovými cenami 9 199 865,88 Kč bez DPH, 9 203 580 Kč bez DPH a 17 958 030 Kč bez DPH.

49.         Dle čl. 1. „Smluvní strany“ smlouvy o poskytování servisních služeb je zadavatel „vlastníkem skupinového vodovodu PEVAK, včetně veškeré související infrastruktury“ a společnost SVODA, s.r.o., „má právní i odbornou způsobilost k provozování vodovodu a zjišťování požadovaných servisních služeb“.

50.         Dle čl. 2 „Předmět plnění“ smlouvy o poskytování servisních služeb je předmětem plnění „poskytování komplexních servisních služeb pro zajištění odborného provozování skupinového vodovodu PEVAK dle Soupisu činností k provozování vodovodu PEVAK, a to v rozsahu vymezeném v Příloze č. 1 této smlouvy. (…) Dále bude zhotovitel zajišťovat provádění oprav a odstraňovat případné havárie, poskytovaných nad rámec činností vymezených v Příloze č. 1 a to dle Ceníku prací nad rámec servisních služeb, který je obsažen v Příloze č. 2.“

51.         Dle čl. 3 „Termíny plnění“ smlouvy o poskytování servisních služeb se smlouva uzavírá na dobu určitou, a to od 1. 1. 2026 do 31. 12. 2028.

52.         Dle čl. 4 „Cena a platební podmínky“ smlouvy o poskytování servisních služeb je celková cena za poskytování servisních služeb v rozsahu dle její přílohy č. 1 stanovena ve výši 9 199 865,88 Kč bez DPH. Odměna bude hrazena zadavatelem „v pravidelných měsíčních splátkách na základě daňových dokladů, jejichž součástí bude přehled skutečně provedených činností“. Nad rámec této odměny bude mít společnost SVODA, s.r.o., „nárok na úhradu za poskytnutí dalších služeb, např. oprav, které byly poskytnuty na základě předchozí dohody smluvních stran“ dle ceníku v příloze č. 2 smlouvy o poskytování servisních služeb.

53.         Dle čl. 5 „Práva a povinnosti smluvních stran“ smlouvy o poskytování servisních služeb bude společnost SVODA, s.r.o. při poskytování servisních služeb „postupovat s odbornou péčí, v souladu s oprávněnými zájmy objednatele a v souladu s platným provozním řádem vodovodu PEVAK“. (…) „Poskytovatel bude pro objednatele zajišťovat odečty fakturačních měřidel, kontrolu platnosti cejchu těchto měřidel na základě odsouhlasení objednatele i výměnu těchto měřidel. Na základě odečtů fakturačních měřidel stanoví měsíční spotřeby dodané vody a zajistí objednateli fakturační podklady s hlavičkou objednatele, pro rozeslání těchto dokumentů odběratelům pitné vody. Tržby z těchto prodejů budou směřovány přímo na bankovní účet objednatele.“

54.         Dle přílohy č. 1 „Soupis činností k provozování vodovodu PEVAK, družstvo“ smlouvy o poskytování servisních služeb budou konkrétně poskytovány:

-        pro vodojemy, čerpací stanice a vodovodní řady mj. činnosti „mytí a dezinfekce akumulačních komor vodojemů“, „sečení travních ploch (17 oplocených areálů)“, „údržba dřevin, odvoz listí (17 oplocených areálů)“, „vizuální kontrola čerpadel, mazání ložisek, kontrola olejových náplní a těsnosti potrubí (22 kusů instalovaných čerpadel s výkonem od 8 l/s – 120 l/s)“, „sečení ploch u vzdušníkových šachet a kalníků (54 vzdušníků a 49 kalosvodů)“, „manuální odvzdušňování a odkalování potrubí“, „kontrola a údržba stavební a technologické elektroinstalace (17 objektů, v případě zjištění závad bude provedeno jejich odstranění po domluvě s objednatelem)“, „pravidelná kontrola chlorovacího zařízení zajištění ochranných prostředků (2x plynová maska s filtrem)“, „odečty provozních vodoměrů (22 nefakturačních vodoměrů)“, „obsluha vodárenského dispečinku (18 sledovaných objektů – činnost probíhá 24 hodin denně)“, „zajišťování pohotovostní služby – činnost probíhá 24 hodin denně“, „zajištění monitoringu kvality pitné vody krácených rozborů pitné vody/rok včetně jejich evidence a zpracování podle zákona“,

-        pro fakturaci pitné vody činnosti „kontrola platnosti cejchu fakturačních měřidel (34 vodoměrů)“, „odečty fakturačních vodoměrů (34 vodoměrů)“, „tvorba fakturačních dokladů (34 faktur)“,

-        pro mapové podklady činnosti „provozování GIS a ukládání provozních údajů a změn do tohoto informačního systému“, „digitálně technická mapa (DTM ČR) – přenos dat dle zákonné povinnosti“,

-        pro administrativní služby činnosti „agenda majetkové a provozní evidence“, „agenda zpracování kalkulace ceny pitné vody“, „vedení deníků prováděných činností na všech 17 objektech“, „vyjadřování k existenci sítí v majetku PEVAK Pelhřimov, družstvo (…)“.

Současně se zde uvádí, že činnosti týkající se oprav „budou provedeny po domluvě poskytovatele s objednatelem a fakturace proběhne mimo finanční rámec Smlouvy o poskytování servisních činností“.

Relevantní ustanovení právních předpisů

55.         Dle § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o poskytování servisních služeb (dále jen „nařízení vlády o stanovení finančních limitů“), finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby v případě sektorové veřejné zakázky nebo v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti činí 10 826 000 Kč.

56.         Dle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

57.         Dle § 151 odst. 1 zákona sektorovou veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti.

58.         Dle § 153 odst. 1 písm. d) zákona se relevantní činností pro účely tohoto zákona rozumí v odvětví vodárenství

1.    poskytování nebo provozování vodovodu podle jiného právního předpisu, nebo

2.    dodávka pitné vody do vodovodu.

59.         Dle § 153 odst. 2 zákona se dodávkou pro účely § 153 odst. 1 zákona rozumí výroba, jiná forma produkce nebo prodej.

60.         Dle § 158 odst. 1 zákona zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 zákona.

61.         Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Právní posouzení

62.         V daném případě se navrhovatel domáhá uložení zákazu plnění smlouvy o poskytování servisních služeb uzavřené dne 13. 11. 2025 s odkazem § 254 odst. 1 písm. a) zákona. Dle navrhovatele zadavatel postupoval při uzavření dané smlouvy v rozporu se zákonem, když ji uzavřel bez provedení zadávacího řízení. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že nebyly splněny podmínky pro možnost aplikace výjimky dle § 158 odst. 1 zákona, na niž odkázal zadavatel, neboť veřejná zakázka, na jejíž plnění byla daná smlouva uzavřena, nebyla veřejnou zakázkou zadávanou při výkonu relevantní činnosti v odvětví vodárenství dle § 153 odst. 1 písm. d) zákona, a tudíž ani nemohlo jít o sektorovou veřejnou zakázku. Nebylo tedy dle navrhovatele ani možné vyhodnotit danou veřejnou zakázku jako podlimitní veřejnou zakázku, a tedy při jejím zadávání postupovat mimo zadávací řízení.

63.         Úřad nejdříve obecně k institutu uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku uvádí, že podmínky pro jeho uložení upravuje ustanovení § 264 zákona, jež je z hlediska systematiky zákona zařazeno mezi nápravná opatření. Na rozdíl od nápravných opatření podle § 263 zákona je však prostřednictvím uvedeného institutu zjednávána náprava až v době po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, kdy v určitých případech může dojít ke zneplatnění smlouvy od samotného počátku. Možnost uložení zákazu plnění již uzavřené smlouvy tak zajišťuje efektivní nápravu situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu v rozporu se zákonem a je žádoucí, aby na základě takto uzavřené smlouvy nebylo plněno, ačkoli se jedná o zpětný zásah do práv a povinností existujícího závazku smluvních stran. Jak vyplývá z § 264 odst. 1 zákona, Úřad není oprávněn uložit zákaz plnění smlouvy z moci úřední, nýbrž je výlučně vázán návrhem podle § 254 zákona.

64.         Ustanovení § 254 odst. 1 zákona vymezuje taxativní výčet případů, ve kterých je podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy přípustné, v ostatních případech návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podat nelze. Dle § 254 odst. 1 písm. a) zákona návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona.

65.         Úřad v rámci správního řízení přezkoumá napadený postup zadavatele související s uzavřením smlouvy, a pokud zjistí, že je naplněn zákonný důvod, uloží zákaz plnění dané smlouvy. Předpokladem takového postupu je současně skutečnost, že zadavatel neprokáže existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, které by odůvodňovaly možnost dočasného pokračování v plnění smlouvy ve smyslu § 264 odst. 3 zákona, případně existenci okolností ve smyslu § 264 odst. 4 a 5 zákona, v důsledku kterých by zákaz plnění smlouvy neměl být uložen vůbec.

66.         V posuzované věci je zřejmé, že zadavatel nepostupoval při uzavření smlouvy o poskytování servisních služeb v některém z druhů zadávacích řízení dle § 3 odst. 2 zákona, když realizoval za účelem jejího uzavření pouze výběrové řízení mimo režim zákona. Zadavatel tento postup odůvodnil tím, že byly splněny podmínky pro aplikaci výjimky dle § 158 odst. 1 zákona, tedy že šlo o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku na služby dle § 151 zákona zadávanou při výkonu relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) zákona.

67.         Z § 158 odst. 1 zákona vyplývá, že při zadávání veřejné zakázky, která vyhovuje zákonné definici sektorové veřejné zakázky a jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finančního limitu pro nadlimitní sektorové veřejné zakázky definovaného v nařízení vlády o stanovení finančních limitů, nemusí zadavatel postupovat v zadávacím řízení. Aby tedy mohla být výjimka dle § 158 odst. 1 zákona aplikována, musí jít o sektorovou veřejnou zakázku a zároveň musí jít z hlediska její předpokládané hodnoty o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku.

68.         Úřad tedy musí v šetřené věci posoudit, zda zadavatel byl při uzavírání smlouvy o poskytování servisních služeb oprávněn postupovat dle § 158 odst. 1 zákona, tj. zda skutečně veřejná zakázka, na jejíž plnění byla smlouva o poskytování servisních služeb uzavřena, byla podlimitní sektorovou veřejnou zakázkou, v jejímž případě nebylo povinností zadavatele zadat ji v zadávacím řízení.

K sektorové veřejné zakázce

69.         Úřad tedy nejprve posuzoval, zda šlo o sektorovou veřejnou zakázku ve smyslu § 151 zákona.

70.         Jak vyplývá z § 151 odst. 1 zákona, sektorovou veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti.

71.         Z uvedené definice je tedy zřejmé, že aby mohla být veřejná zakázka považována za sektorovou veřejnou zakázku, musí být naplněny dva definiční znaky, tj. musí být zadávána veřejným zadavatelem a veřejný zadavatel musí takovou veřejnou zakázku zadávat při výkonu relevantní činnosti.

a)   definiční znak sektorové veřejné znaky – veřejný zadavatel

72.         Úřad se proto zabýval otázkou, zda je naplněn první definiční znak sektorové veřejné zakázky, tj. zda jde o veřejného zadavatele ve smyslu § 4 zákona.

73.         Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1.    byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2.    jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

74.         Tedy, aby bylo možné jinou právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona, je nezbytné kumulativní naplnění podmínky uvedené v bodu 1. tohoto ustanovení zákona a alespoň jedné z podmínek uvedených v bodu 2. tohoto ustanovení zákona.

75.         Z obchodního rejstříku vyplývá, že zadavatel je družstvem, jehož jménem jedná ve všech věcech představenstvo.

76.         Ze stanov zadavatele plyne, že toto družstvo bylo založeno za účelem výstavby, správy a provozování vodovodů a kanalizací sloužících k zásobování členských obcí pitnou vodou, přičemž členem družstva může být výlučně obec ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Současně se zde uvádí, že orgány družstva jsou členská schůze, která volí a odvolává členy představenstva a členy kontrolní komise, dále představenstvo, které je statuárním orgánem, a dále kontrolní komise. Rovněž je zde uvedeno, že členem orgánu družstva může být zvolen jen zmocněný zástupce členské obce.

77.         Obecně lze říci, že družstvo je samostatnou právnickou osobou ve smyslu § 20 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), neboť je obchodní korporací dle § 1 a § 552 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů. Jako právnická osobo odlišná od státu, České národní banky, státní příspěvkové organizace, územního samosprávného celku a jeho příspěvkové organizace naplňuje družstvo pojem „jiná právnická osoba“ dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona.

78.         Zadavatel je tedy jinou právnickou osobou dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona.

79.         Pokud jde o naplnění první ze shora uvedených podmínek, tedy že jiná právnická osoba byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, je třeba konstatovat, že zákon nijak blíže nespecifikuje, co se míní uspokojováním potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Z relevantní judikatury Soudního dvora Evropské unie[2] lze k tomu dovodit, že má jít o takové potřeby, jejichž uspokojování slouží relativně neomezenému okruhu subjektů nacházejících se na území určitého územního samosprávného celku či na území státu a na jejichž řádném uspokojování má zájem stát. Stát tyto potřeby buď sám uspokojuje či jejich uspokojování deleguje na jím pověřené subjekty, které jsou zřízeny pro specifický účel uspokojování potřeb v obecném zájmu a k uspokojování těchto potřeb jsou tedy vedeny jinými než jen ekonomickými úvahami.  

80.         Jestliže tedy základním účelem, pro nějž byl zadavatel založen, je zásobování členských obcí pitnou vodou, když z § 1 zákona o vodovodech a kanalizací plyne, že vodovody pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu, má Úřad za to, že zadavatel přispívá k uspokojování potřeb ve veřejném zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a že tedy byla naplněna první podmínka dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona.

81.         K naplnění druhé podmínky, tedy že jinou právnickou osobu jiný veřejný zadavatel převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statuárním nebo kontrolním orgánu, lze uvést, že tato podmínka má tři možné varianty, přičemž postačuje i naplnění jen jedné z těchto variant.

82.         S ohledem na skutečnost, že v případě zadavatele jeho představenstvo coby statuární orgán a kontrolní komisi coby kontrolní orgán volí a odvolává členská schůze, která je tvořena obcemi, jež jsou coby územní samosprávné celky veřejnými zadavateli ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona, je zjevné, že byla naplněna i druhá podmínka dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona.

83.         Úřad proto považuje za nesporné, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona.

84.         Úřad podotýká, že uvedenou skutečnost zadavatel ani navrhovatel nerozporují.

b)   definiční znak sektorové veřejné zakázky – zadávána při výkonu relevantní činnosti v odvětví vodárenství

85.         Dále se Úřad zabýval otázkou, zda je naplněn i druhý definiční znak sektorové veřejné zakázky, tj. zda šlo o veřejnou zakázku zadávanou při výkonu relevantní činnosti v odvětví vodárenství.

86.         Úřad pouze pro úplnost podotýká, že zákon na rozdíl od předchozí právní úpravy již nepoužívá pojem „sektorový zadavatel“ a definuje pouze pojem „sektorová veřejná zakázka“. Pro posouzení postupu zadavatele je tedy určující, zda konkrétní veřejná zakázka byla zadávána při výkonu relevantní činnosti, tj. rozhodující je předmět a účel zakázky z pohledu výkonu relevantní činnosti, nikoliv charakter zadavatele jako takového.

87.         Navrhovatel tvrdí, že nešlo o sektorovou veřejnou zakázku zadávanou při výkonu relevantní činnosti v odvětví vodárenství dle § 153 odst. 1 písm. d) zákona, na nějž se odvolává zadavatel. Dle navrhovatele totiž zadavatel není dodavatelem pitné vody, je pouze vlastníkem vodovodu, avšak není a nebude provozovatelem daného vodovodu, když nedisponuje a nebude disponovat oprávněním k jeho provozování. Z uvedeného důvodu má navrhovatel za to, že nemůže jít o relevantní činnost v odvětví vodárenství dle § 153 odst. 1 písm. d) zákona. Aby totiž šlo o takovou relevantní činnost, musel by být zadavatel dle přesvědčení navrhovatele provozovatelem vodovodu.

88.         Zadavatel k tomu nepopírá, že není a nebude provozovatelem vodovodu, avšak na rozdíl od navrhovatele má za to, že je-li vlastníkem vodovodu, jde o poskytování vodovodu a je tak splněna podmínka výkonu relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona. Zadavatel navíc uvádí, že dle jeho názoru je splněna i podmínka pro výkon relevantní činnosti vymezená v § 153 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona, neboť jde v jeho případě i o dodávku pitné vody do vodovodu. Dle zadavatele tedy jde o sektorovou veřejnou zakázku zadávanou při výkonu relevantní činnosti v odvětví vodárenství dle § 153 odst. 1 písm. d) zákona.

89.         Úřad nejprve obecně uvádí, že relevantní činnost je třeba chápat jako činnost, která je poskytována v určitém sektoru, v němž je z principu vyloučena, resp. velice omezena konkurence (např. z důvodu extrémně vysokých vstupních investic, technické jedinečnosti infrastruktury, geografické výlučnosti, povinné licenční či koncesní regulace aj.). Zároveň je relevantní činností taková činnost, která je zpravidla regulována státem, a to z důvodu, že jde o činnosti spojené s veřejným zájmem spočívajícím v poskytování služeb veřejnosti v souvislosti se sítěmi pro výrobu, dopravu či distribuci určité komodity.

90.         Relevantní činnosti v jednotlivých odvětvích jsou vymezeny v § 153 zákona, přičemž dle § 153 odst. 1 písm. d) zákona se relevantní činností v odvětví vodárenství rozumí dle bodu 1. poskytování nebo provozování vodovodu podle jiného právního předpisu, když zákon odkazuje na zákon o vodovodech a kanalizacích, nebo dle bodu 2. dodávka pitné vody do vodovodu. Dodávkou se pro účely § 153 odst. 1 zákona rozumí dle § 153 odst. 2 zákona výroba, jiná forma produkce nebo prodej.

91.         Aby tedy mohla být veřejná zakázka považována za sektorovou veřejnou zakázku, musí souviset s výkonem relevantní činnosti zadavatele. V odvětví vodárenství tedy musí být zadávána buď v souvislosti s poskytováním nebo provozováním vodovodu podle zákona o vodovodech a kanalizacích, anebo v souvislosti s dodávkou pitné vody do vodovodu, tj. s výrobou nebo jinou formou produkce nebo prodejem pitné vody. Pro naplnění definice relevantní činnosti v odvětví vodárenství tedy postačí splnění jedné z vymezených podmínek.

92.         K relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona spočívající v poskytování nebo provozování vodovodu podle zákona o vodovodech a kanalizacích uvádí Úřad následující.

93.         Základní podmínkou je, aby šlo o poskytování nebo provozování vodovodu, když však bližší obsahová definice tohoto pojmu není v daném ustanovení zákona upravena.

94.         Z jazykového výkladu lze dovodit, že je-li zde relevantní činnost vymezena pomocí dvou různých pojmů („poskytování“, „provozování“), pak je zřejmé, že zákonodárce tyto pojmy obsahově odlišuje a neztotožňuje. Použil-li navíc zákonodárce spojku „nebo“, je třeba uvedené vykládat tak, že tuto relevantní činnost neomezuje výhradně na současné poskytování a provozování vodovodu, nýbrž považuje za dostačující splnění jen jedné z uvedených podmínek, tj. postačuje i jen poskytování vodovodu nebo i jen provozování vodovodu.

95.         Z hlediska obsahové náplně daných pojmů lze již na základě obecného významu těchto pojmů považovat za poskytování vodovodu zajištění toho, aby vodovodní síť byla zpřístupněna pro dodávku vody koncovým odběratelům, a za provozování vodovodu aktivní zajištění fungování vodovodu pro distribuci vody.

96.         Zejména však, pokud zákon v § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. odkazuje přímo na zákon o vodovodech a kanalizacích, je nutné pro výklad dotčených pojmů vyjít z terminologie tohoto zákona.  

97.         Ze zákona o vodovodech a kanalizacích vyplývá, že pracuje s odlišnými pojmy než § 153 odst. 1 písm. d) zákona, kdy výslovně definuje „provozování“ vodovodu, ale „poskytování“ vodovodu nezmiňuje. Tento zákon pak pracuje s pojmy „vlastník“ vodovodu a „provozovatel“ vodovodu, přičemž tyto pojmy rozlišuje.

98.         Zákon o vodovodech a kanalizacích vymezuje v § 4, v § 5 a v § 8 povinnosti vlastníka vodovodu. Vlastník vodovodu je dle tohoto zákona povinen zejména zajistit plynulé a bezpečné provozování vodovodu, vytvářet rezervu finančních prostředků na jeho obnovu a dokládat jejich použití pro tyto potřeby, zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodu, uzavírat dohody s vlastníky provozně souvisejících vodovodů a umožňovat připojení na vodovod, pokud to kapacitní podmínky dovolují. Rovněž je povinností vlastníka průběžně vést majetkovou a provozní evidenci hospodářského majetku a vybrané údaje z nich každoročně předávat stavebnímu úřadu. Tyto povinnosti jsou v zákoně o vodovodech a kanalizacích vyhrazeny přímo vlastníku vodovodu, a to pod hrozbou sankcí vymezených v § 33 odst. 2 tohoto zákona.

99.         Současně zákon o vodovodech a kanalizacích umožňuje vlastníku vodovodu v § 8 odst. 2, aby uzavřel smlouvu o provozování svého vodovodu s jiným subjektem, tedy aby svěřil provozování svého vodovodu provozovateli. Z § 6 zákona o vodovodech a kanalizacích plyne, že osoba, která hodlá provozovat vodovod, musí požádat krajský úřad o vydání povolení k provozování tohoto konkrétního vodovodu, k čemuž musí prokázat splnění odborné kvalifikace.

100.     Provozováním vodovodu je dle § 2 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích souhrn činností technologických a provozních, které směřují k dodávce pitné vody. Zároveň je zde výslovně stanoveno, že provozováním není správa vodovodů ani jejich rozvoj. Provozování vodovodu tak představují zejména technologické a provozní činnosti nutné pro dodávku pitné vody (např. dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, dodržování provozních a manipulačních řádů, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodu, příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné aj.), správa vodovodu a jeho rozvoj však nejsou považovány za provozování vodovodu.

101.     Uvedené lze shrnout tak, že dle zákona o vodovodech a kanalizacích může v praxi nastat situace, kdy vlastník vodovodu svůj vodovod zároveň sám provozuje, v takovém případě působí zároveň v pozici provozovatele vodovodu a musí tedy sám disponovat oprávněním k provozování vodovodu od krajského úřadu. Rovněž je dle zákona o vodovodech a kanalizacích možné, aby si vlastník smluvně zajistil provozování vodovodu prostřednictvím jiného subjektu, tedy aby provozovatelem vodovodu byla osoba odlišná od vlastníka vodovodu. V tomto případě musí provozovatel disponovat oprávněním k provozování vodovodu, které může získat od krajského úřadu na základě předložení mj. smlouvy s vlastníkem vodovodu o provozování daného vodovodu. Za této situace však ze zákona o vodovodech a kanalizacích nevyplývá povinnost vlastníka, aby i on sám měl oprávnění k provozování svého vodovodu od krajského úřadu.

102.     I pokud přitom vlastník vodovodu nezajišťuje provozování svého vodovodu sám, nýbrž prostřednictvím smluvně sjednaného provozovatele, je i nadále nositelem samostatných a nepřevoditelných povinností vyplývajících ze zákona o vodovodech a kanalizacích. I v případě provozování vodovodu jiným subjektem tak musí vlastník vodovodu vykonávat činnosti spojené se správou a rozvojem vodovodu, když tyto činnosti ani nejsou považovány za provozování vodovodu a provozovatelem být vykonávány nemohou – činnost provozovatele vodovodu spočívá ve vlastní technologické a provozní činnosti nutné pro dodávku pitné vody. Byť lze předpokládat, že provozovatel vodovodu bude s vlastníkem vodovodu i v souvislosti se správou a rozvojem vodovodu významně spolupracovat (např. zpracováváním odborných podkladů a evidencí či předkládáním návrhů řešení), nemůže uvedené ničeho změnit na tom, že subjektem odpovědným za výkon správy a rozvoje vodovodu zůstává navenek výhradně jeho vlastník. Ani smlouva o provozování vodovodu s jiným subjektem tedy nemůže přenést veřejnoprávní odpovědnost vlastníka vodovodu za povinnosti uložené mu výslovně zákonem o vodovodech a kanalizacích na jeho provozovatele. Zákon o vodovodech a kanalizacích je tedy konstruován tak, že provozovatel vodovodu může na základě smlouvy s vlastníkem vodovodu vykonávat vymezené provozní činnosti, avšak nemůže převzít kompletní odpovědnost vlastníka vodovodu za plnění povinností, které jsou přímo vlastníku uloženy tímto zákonem. Vlastník vodovodu tedy nadále i v případě, kdy je provozování vodovodu delegováno na odborného provozovatele, je nositelem povinností týkajících se evidence, plánování a realizace obnovy a rozvoje vodovodu, poskytování údajů orgánům veřejné moci a rovněž povinností týkajících se zajištění provozování vodovodu, byť prostřednictvím provozovatele. Vlastník tedy vždy nese odpovědnost za zajištění existence, správy a rozvoje vodovodní infrastruktury, zatímco provozovatel zajišťuje vlastní provoz, ale nepřebírá veřejnoprávní záruky vlastníka vodovodu.

103.     Vlastník tedy v případě, kdy je jeho vodovod provozován prostřednictvím jiného subjektu, není pouze „pasivním“ vlastníkem bez jakýchkoliv povinností a odpovědnosti ve vztahu ke správě a rozvoji svého vodovodu, ale ani k provozu svého vodovodu. Vlastník vodovodu totiž musí i v takovém případě aktivně vykonávat činnosti garantujícího a odpovědného subjektu, tj. vést a předávat zákonem předepsané evidence a údaje, připravovat a realizovat obnovu a rozvoj majetku, účastnit se přípravy a projednání plánů rozvoje atd., rovněž musí nastavit s provozovatelem smluvní rámec provozování vodovodu a průběžně dohlížet na plnění provozních standardů a povinností. Jak totiž vyplývá z § 33 odst. 2 písm. d) zákona o vodovodech a kanalizacích, vlastník vodovodu se dopustí přestupku tím, že nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu, za což mu dle § 33 odst. 9 písm. e) tohoto zákona může být uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč. Zjednodušeně řečeno, v praxi nemůže dle zákona o vodovodech a kanalizacích nastat situace, kdy vlastník vodovodu stojí zcela mimo provoz svého vodovodu, kdy kompletně přenese veškeré činnosti i povinnosti související s vodovodem na provozovatele, tj. nevykonává v souvislosti s ním vůbec žádnou aktivitu a provoz vodovodu se ho žádným způsobem netýká.

104.     Pokud tedy zákon o vodovodech a kanalizacích výslovně rozlišuje role vlastníka vodovodu a provozovatele vodovodu a výše popsaným způsobem definuje jejich role a povinnosti v souvislosti s vodovodem, přičemž i v případě provozování vodovodu prostřednictvím provozovatele ukládá vlastníku vodovodu povinnost aktivní účasti na zajištění provozování vodovodu a jeho správě a rozvoji, pak je dle přesvědčení Úřadu nutné promítnout právě takto vymezenou dualitu těchto rolí do výkladu § 153 odst. 1 písm. d) bodu 1. zákona.

105.     „Provozováním vodovodu“ dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona má být tedy dle Úřadu s odkazem na zákon o vodovodech a kanalizacích myšlen souhrn technologických a provozních činností k zajištění dodávky pitné vody na základě oprávnění vydaného krajským úřadem (např. dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, dodržování provozních a manipulačních řádů, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodu, příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné aj.), tj. tímto zákonem vymezený výkon činností provozovatele vodovodu, ať už jím je vlastník vodovodu, který provozuje svůj vodovod sám, anebo provozovatel vodovodu, jenž je k tomu vlastníkem vodovodu smluvně zmocněn.

106.     „Poskytováním vodovodu“ dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona pak má být dle Úřadu s odkazem na zákon o vodovodech a kanalizacích myšlena správa vodovodu a jeho rozvoj, tj. tímto zákonem předvídané činnosti vlastníka vodovodu související se správou a rozvojem vodovodu, tedy i se zajištěním provozování vodovodu (např. zajistit plynulé a bezpečné provozování vodovodu, vytvářet rezervu finančních prostředků na jeho obnovu a dokládat jejich použití pro tyto potřeby, zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodu, uzavírat dohody s vlastníky provozně souvisejících vodovodů a umožňovat připojení na vodovod, pokud to kapacitní podmínky dovolují, průběžně vést majetkovou a provozní evidenci hospodářského majetku a vybrané údaje z nich každoročně předávat stavebnímu úřadu, v případě provozování vodovodu prostřednictvím jiného subjektu rovněž nastavit s provozovatelem smluvní rámec jeho provozování, průběžně dohlížet na plnění provozních standardů a povinností), tj. tímto zákonem vymezený výkon činností vlastníka vodovodu, ať už vlastník vodovodu provozuje vodovod sám anebo prostřednictvím smluvně sjednaného provozovatele.

107.     Takový výklad (tedy že „poskytováním vodovodu“ má být činnost vlastníka vodovodu, i když tento není provozovatelem svého vodovodu), dle přesvědčení Úřadu není ani v rozporu se smyslem úpravy relevantní činnosti. Úřad opakuje, že vlastník vodovodu totiž dle zákona o vodovodech a kanalizacích není a nemůže být pouhým pasivním držitelem vodovodu, neboť nese i v případě, kdy jeho vodovod provozuje coby provozovatel jiný subjekt, odpovědnost za existenci, údržbu a rozvoj infrastruktury a systémově zajišťuje provoz vodovodu uzavřením smlouvy s odborně způsobilým provozovatelem, vede majetkovou evidenci a činí investiční rozhodnutí v obecném zájmu. Vlastník vodovodu tedy i v této situaci vykonává určité činnosti spojené s veřejným zájmem spočívajícím v poskytováním pitné vody veřejnosti. Vlastník vodovodu tedy i v takové situaci vykonává relevantní činnost ve veřejném zájmu spočívající v poskytování státem regulovaných služeb veřejnosti v souvislosti s dodávkou pitné vody ve smyslu § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona.

108.     Vzhledem k uvedenému a s ohledem na znění § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona, z něhož vyplývá, že je dostačující, pokud je splněna alespoň jedna ze zde vymezených podmínek (tj. jde buď o poskytování vodovodu anebo o provozování vodovodu ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích), má Úřad za to, že je pro naplnění definice relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona dostačující, i pokud jde jen o poskytování vodovodu ve smyslu jeho správy a rozvoje vč. zajištění jeho provozování prostřednictvím smluvně sjednaného provozovatele, aniž by zároveň muselo jít o provozování vodovodu ze strany vlastníka vodovodu.

109.     K argumentaci navrhovatele obsažené v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že v komentářové literatuře se uvádí, že relevantní činnost spočívající v poskytování nebo provozování vodovodu je odvozena od držení povolení k provozování vodovodu vydaného krajským úřadem, a že tedy pokud vlastník vodovodu dané povolení nevlastní, nemůže jít o poskytování vodovodu ve smyslu § 153 odst. 1 písm. d) zákona, Úřad uvádí následující. Z gramatického, systematického ani teologického výkladu § 153 odst. 1 písm. d) zákona nevyplývá, že by poskytování vodovodu ve smyslu tohoto zákonného ustanovení mělo být podmíněno držením povolení k provozování vodovodu, takovou podmínku zákon nestanoví a neodkazuje na ni ani implicitně. Zákon odkazuje pouze na zákon o vodovodech a kanalizacích, z něhož vyplývá, že vlastník vodovodu, pakliže sám nebude vodovod provozovat, nemusí být držitelem oprávnění k jeho provozování. Pakliže tedy komentářová literatura dovozuje zúžený výklad spojující relevantní činnost spočívající v poskytování nebo provozování vodovodu výhradně s držbou povolení k provozování vodovodu, nelze tento výklad bez dalšího považovat za závazný. Úřad podotýká, že komentářová literatura představuje pomůcku k výkladu práva, nikoliv normativní pramen. Pokud tedy komentářový výklad není opřen o text zákona, nelze jej uplatnit přednostně před výkladem vycházejícím přímo ze zákona. Lze tedy uzavřít, že výklad omezující relevantní činnost jen na subjekty, které drží povolení k provozování vodovodu, není podložen zákonným textem ani konstrukcí právní úpravy v oblasti vodovodů. Tento výklad tedy sice není vyloučen jako názor v odborné diskusi, avšak nemůže být oporou pro závěr o povinnosti zadavatele řídit se jím.

110.     K relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona spočívající v dodávce pitné vody do vodovodu uvádí Úřad následující.

111.     Základní podmínkou je, aby šlo o dodávku pitné vody do vodovodu, když však bližší obsahová definice tohoto pojmu není v daném ustanovení zákona upravena.

112.     Při výkladu pojmu „dodávka“ je nutné vyjít z § 153 odst. 2 zákon, dle nějž je dodávkou výroba, jiná forma produkce nebo prodej.

113.     Lze tedy dovodit, že má jít o dodávku pitné vody prostřednictvím vodovodu, když za dodávku pitné vody do vodovodu může být považován kterýkoliv ze způsobů zajištění pitné vody do vodovodu, tj. může jít o její výrobu (např. vlastní úprava surové vody na pitnou vodu), o jinou formu produkce (např. technologická úpravy vody) anebo o prodej (tj. nákup pitné vody od jiného subjektu a její další prodej do vodovodu). Je tedy zřejmé, že zákon připouští i čistý obchodní model bez vlastní výroby pitné vody.

114.     Vzhledem k uvedenému a s ohledem na znění § 153 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona, z něhož vyplývá, že je dostačující, pokud jde o alespoň jednu ze zde vymezených forem dodávky pitné vody do vodovodu, má Úřad za to, že je pro naplnění definice relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona dostačující, i pokud jde jen o samostatný prodej pitné vody do vodovodu (směřováním do vodovodu), aniž by muselo zároveň jít o výrobu či jinou formu produkce pitné vody.

115.     K argumentaci navrhovatele obsažené v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že dodávka pitné vody do vodovodu je dle § 2 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích činností vykonávanou provozovatelem vodovodu, což plyne dle navrhovatele i z vyhlášky č. 428/2001 Sb., kde se uvádí, že dodavatelem služby dodávky pitné vody je provozovatel vodovodu, Úřad uvádí následující. Z § 153 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona je zřejmé, že neobsahuje (na rozdíl od bodu 1. tohoto ustanovení zákona) žádný odkaz na zákon o vodovodech a kanalizacích, a tedy ani na jeho prováděcí předpisy. Úřad vychází z předpokladu, že pokud by zákonodárce na tento zákon odkázat chtěl, uvedl by to explicitně jako v § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona. Předmětné ustanovení je tedy nutné vykládat autonomně ve světle § 153 odst. 2 zákona, který definuje dodávku jako výrobu, jinou formu produkce nebo prodej, a který tedy zavádí vlastní definici institutu dodávky pitné vody do vodovodu bez vazby na zákon o vodovodech a kanalizacích. Z uvedeného fakticky vyplývá, že není vyloučeno, že relevantní činnost spočívající v dodávce pitné vody z pohledu § 153 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona může vykonávat i vlastník vodovodu, který nakupuje pitnou vodu a dále ji dodává do vodovodu, a to i v případě, kdy provozovatelem jeho vodovodu je jiná osoba. Argumentace navrhovatele vycházející ze zákona o vodovodech a kanalizacích a z jeho prováděcí vyhlášky tedy není pro výklad § 153 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona použitelná.

116.     Souhrnně lze tedy uzavřít, že za relevantní činnost v odvětví vodárenství dle § 153 odst. 1 písm. d) zákona je považováno poskytování služby veřejnosti spočívající v zásobování veřejnosti pitnou vodou, přičemž pro naplnění této definice relevantní činnosti postačí splnění jedné ze zde uvedených podmínek. Buď tedy musí jít o poskytování nebo provozování vodovodu dle zákona o vodovodech a kanalizacích dle bodu 1. tohoto ustanovení zákona, tj. o činnosti vlastníka vodovodu či o činnosti provozovatele vodovodu, přičemž postačuje i pokud jde pouze o poskytování vodovodu, tj. výkon činností vlastníka vodovodu, i když je provozovatelem vodovodu jiná osoba. Anebo musí jít o dodávku pitné vody do vodovodu dle bodu 2. tohoto ustanovení zákona, přičemž postačuje i pokud jde o prodej pitné vody do vodovodu, tj. i prodej pitné vody do vodovodu vlastníkem vodovodu, i když je provozovatelem vodovodu jiná osoba.

117.     Jinými slovy, aby byl výkon činnosti považován za výkon relevantní činnosti v odvětví vodárenství, postačuje, aby šlo samostatně o poskytování vodovodu dle zákona o vodovodech a kanalizacích, tedy o výkon činností vlastníka vodovodu, jehož provozovatelem je jiný subjekt. Stejně tak postačuje, aby šlo samostatně o prodej pitné vody do vodovodu ze strany vlastníka vodovodu, jehož provozovatelem je jiný subjekt. V tomto smyslu tedy argumentace navrhovatele, že pro posouzení výkonu činnosti jako relevantní činnosti v odvětví vodárenství je nutné, aby šlo o provozovatele vodovodu disponujícího oprávněním k provozováním vodovodu, nemůže obstát.

118.     S ohledem na tato dovozená východiska Úřad dospěl k následujícímu.

119.     Mezi navrhovatelem a zadavatelem není sporu o tom, že zadavatel je vlastníkem vodovodu. Stejně tak žádná ze stran nezpochybňuje to, že zadavatel není a nebude provozovatelem daného vodovodu, když dosud byla provozovatelem jeho vodovodu společnost VODAK Humpolec, s.r.o., a nyní zadavatel uzavřel smlouvu o poskytování servisních služeb se společností SVODA, s.r.o., jež bude daný vodovod provozovat od 1. 1. 2026 po dobu tří let, a to na základě oprávnění k provozování tohoto vodovodu od příslušného krajského úřadu.

120.     Ze stanov zadavatele plyne, že byl založen za účelem výstavby, správy a provozování vodovodů a kanalizací sloužících k zásobování členských obcí pitnou vodou. Ve výpisu z registru živnostenského podnikání zadavatele se uvádí, že předmětem jeho podnikání je „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, a to mj. pro obor činnosti „Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody“. Z Provozního řádu vodovodu vyplývá, že zadavatel je vlastníkem skupinového vodovodu PEVAK, daný vodovod slouží k zásobování vodou v regionu a průměrné denní množství distribuované vody je cca 3 067 m³.

121.     Na základě uvedených skutečností lze shrnout, že zadavatel je vlastníkem vodovodu sloužícího pro zásobování veřejnosti pitnou vodou s průměrnou denní produkcí vody vyšší než 10 m³, a v důsledku čehož nemůže být pochyb o tom, že se na zadavatele s odkazem na § 1 zákona a vodovodech a kanalizacích tento zákon vztahuje. 

122.     Současně z Provozního řádu vodovodu plyne, že zadavatel pitnou vodu nakupuje od společnosti Želivská provozní a.s., přičemž následně tuto vodu předává dalším subjektům k následné distribuci koncovým uživatelům. Ze smlouvy o poskytování servisních služeb lze vyčíst, že faktury odběratelům pitné vody za odběr vody jsou vystavovány s hlavičkou zadavatele, přičemž odběratelé platí úhrady za tento odběr přímo zadavateli.

123.     Úkolem Úřadu je nyní posoudit, zda činnost zadavatele lze považovat za výkon relevantní činnosti v odvětví vodárenství.

124.     Bylo-li výše dovozeno, že s ohledem na zákon o vodovodech a kanalizacích jsou poskytováním vodovodu dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona správa vodovodu a jeho rozvoj vykonávané vlastníkem vodovodu na jeho odpovědnost, a to i v případě, kdy provozovatelem vodovodu je smluvně zajištěný jiný subjekt, přičemž není podmínkou, aby vlastník daného vodovodu byl zároveň i jeho provozovatelem, pak s ohledem na skutečnost, že v šetřeném případě zadavatel je vlastníkem dotčeného vodovodu sloužícího pro zásobování veřejnosti pitnou vodou, na nějž dopadá zákon o vodovodech a kanalizacích, jde o výkon relevantní činnosti ve smyslu § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona.

125.     A dále, bylo-li výše dovozeno, že dodávkou pitné vody do vodovodu je i prodej pitné vody do vodovodu bez její současné výroby či jiné produkce, a to i v případě, kdy provozovatelem vodovodu je smluvně zajištěný subjekt odlišný od vlastníka vodovodu, pak s ohledem na skutečnost, že v šetřeném případě je zřejmé, že zadavatel realizuje svým jménem prodej pitné vody do vodovodu pro účely zásobování veřejnosti pitnou vodou, jde o výkon relevantní činnosti ve smyslu § 153 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona.

126.     Pakliže tedy bylo Úřadem dovozeno, že zadavatel vykonává relevantní činnost v odvětví vodárenství, a to jak podle § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona, tak podle § 153 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona (když je postačující naplnění i pouze jedné z uvedených podmínek), je nyní úkolem Úřadu rovněž posoudit, zda smlouva o poskytování servisních služeb souvisí s výkonem relevantní činnosti zadavatele.

127.     Úřad k tomu uvádí, že souvislost veřejné zakázky s relevantní činností musí být věcná a funkční. Rozhodujícím aspektem tedy je to, zda je veřejná zakázka určena k tomu, aby umožnila výkon relevantní činnosti zadavatele, tedy aby sloužila pro zajištění provozu infrastruktury a k zabezpečení povinností, které se k relevantní činnosti vážou. Jde tedy o zakázky, které jsou určeny pro vlastní technologii provozu (např. údržba, provoz, rozvoj, opravy, modernizace a rekonstrukce zařízení, systémů či sítí, které tvoří technologický základ výkonu relevantní činnosti), a rovněž o zakázky, které umožňují hospodářské fungování daného odvětví (např. systémy měření, technologické dispečinky, monitoring kvality, logistické a provozní služby). Zjednodušeně lze říci, že veřejná zakázka je zadávána při výkonu relevantní činnosti, pokud její plnění směřuje do infrastruktury nebo do technologického či obchodního provozu daného odvětví. Výkladově lze přitom vycházet z obecného kritéria: pokud by zadavatel relevantní činnost nevykonával, potřeboval by realizovat tuto veřejnou zakázku?

128.     Předmětem šetřené veřejné zakázky, na jejíž plnění byla uzavřena smlouva o poskytování servisních služeb, byl výběr poskytovatele komplexních servisních služeb pro zajištění odborného provozování skupinového vodovodu, a to na základě oprávnění k provozování vodovodu zadavatele vydaného příslušným krajským úřadem dle § 6 zákona o vodovodech a kanalizacích. Konkrétně z předmětné smlouvy vyplývá, že v jejím rámci mají být poskytovány činnosti související s provozem vodohospodářských zařízení, tj. činnosti pro vodojemy, čerpací stanice a vodovodní řady [mj. o „mytí a dezinfekce akumulačních komor vodojemů“, „sečení travních ploch (17 oplocených areálů)“, „údržba dřevin, odvoz listí (17 oplocených areálů)“, „vizuální kontrola čerpadel, mazání ložisek, kontrola olejových náplní a těsnosti potrubí (22 kusů instalovaných čerpadel s výkonem od 8 l/s – 120 l/s)“, „sečení ploch u vzdušníkových šachet a kalníků (54 vzdušníků a 49 kalosvodů)“, „manuální odvzdušňování a odkalování potrubí“, „kontrola a údržba stavební a technologické elektroinstalace (17 objektů, v případě zjištění závad bude provedeno jejich odstranění po domluvě s objednatelem)“, „pravidelná kontrola chlorovacího zařízení zajištění ochranných prostředků (2x plynová maska s filtrem)“, „odečty provozních vodoměrů (22 nefakturačních vodoměrů)“, „obsluha vodárenského dispečinku (18 sledovaných objektů – činnost probíhá 24 hodin denně)“, „zajišťování pohotovostní služby – činnost probíhá 24 hodin denně“, „zajištění monitoringu kvality pitné vody krácených rozborů pitné vody/rok včetně jejich evidence a zpracování podle zákona“)], dále činnosti související s fakturací pitné vody [„kontrola platnosti cejchu fakturačních měřidel (34 vodoměrů)“, „odečty fakturačních vodoměrů (34 vodoměrů)“, „tvorba fakturačních dokladů (34 faktur)“], dále činnosti související s mapovými podklady [„provozování GIS a ukládání provozních údajů a změn do tohoto informačního systému“, „digitálně technická mapa (DTM ČR) – přenos dat dle zákonné povinnosti“] a dále činnosti související s administrativními službami [„agenda majetkové a provozní evidence“, „agenda zpracování kalkulace ceny pitné vody“, „vedení deníků prováděných činností na všech 17 objektech“, „vyjadřování k existenci sítí v majetku PEVAK Pelhřimov, družstvo (…)“].

129.     Navrhovatel argumentuje ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí, že ve smlouvě o poskytování servisních služeb jde o činnosti spadající svým charakterem pod provozování vodovodu ve smyslu § 2 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích, neboť jde o např. kontroly, revize a údržbu zařízení vodovodu, odečty provozních i fakturačních vodoměrů, zajištění monitoringu pitné vody, obsluhu dispečinku. Současně však navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že uzavřená smlouva o poskytování servisních služeb není smlouvou o provozování vodovodu ve smyslu § 8 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích, neboť nemá dostatečnou obsahovou šíři a společnost SVODA, s.r.o., je oprávněna provozovat pouze v ní vymezené činností, avšak neplyne z ní oprávnění dané společnosti zajišťovat provádění veškerých činností souvisejících s provozováním vodohospodářského majetku vlastníka vodovodu, jak je ve smlouvách o provozování vodovodu běžně stanoveno. Dle navrhovatele tedy nejde uvažovat o tom, že „by předmětem veřejné zakázky byl soubor činností naplňující pojem provozování vodovodu“. Dle názoru navrhovatele jde v případě smlouvy o poskytování servisních služeb o „mix“ servisního modelu (kdy vlastník vodovodu se zaváže k provozování vodovodu vlastními silami, ale pro některé oblasti provozování nemá technickou či odbornou způsobilost a za účelem jejich poskytnutí uzavře servisní smlouvu), a oddílného modelu (kdy je provozování vodovodu realizováno podle provozní smlouvy uzavřené dle zákona o vodovodech a kanalizacích). Úřad tedy zaznamenává určitý rozpor v tvrzení navrhovatele, kdy tento na jednu stranu tvrdí, že jde o smlouvu na provozování vodovodu dle zákona o vodovodech a kanalizacích, avšak zároveň tvrdí, že o takovou smlouvu nejde, když jde spíše o servisní smlouvu pro zajištění jen některých oblastí provozování vodovodu samotným vlastníkem vodovodu.

130.     Z předmětu smlouvy o poskytování servisních služeb lze shrnout, že je v ní sjednán výkon technologických, provozních, evidenčních, dispečerských, měřicích a obchodních činností týkajících se skupinového vodovodu. Daná smlouva se přitom týká běžného provozu vodohospodářských objektů (vodojemů, čerpacích stanic, vodovodních řadů a souvisejících zařízení), včetně jejich údržby, kontroly technického a stavebního stavu, provozních zásahů a činností směřujících k zajištění bezpečnosti a kvality dodávané pitné vody. Součástí plnění je i nepřetržité řízení provozu prostřednictvím vodárenského dispečinku a zajištění pohotovosti, monitoring a dokumentace kvality pitné vody, odečty provozních i fakturačních vodoměrů, provádění úkonů spojených s fakturací odběratelům, vedením majetkové a provozní evidence vodovodu, správou geografických a technických dat o infrastruktuře a další odborné administrativní činnosti související s provozem vodovodní soustavy a s tvorbou ceny pitné vody.

131.     Dle přesvědčení Úřadu byla veřejná zakázka zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona, a to z následujících důvodů.

132.     Jak bylo dovozeno výše, zadavatel coby vlastník vodovodu vykonává relevantní činnost dle 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona, neboť jde o poskytování vodovodu dle zákona o vodovodech a kanalizacích.

133.     Úřad opakuje, že je zákonnou povinností vlastníka vodovodu vyplývající ze zákona o vodovodech a kanalizacích zajistit plynulé a bezpečné provozování vodovodu, a to osobou s příslušným povolením k provozování daného vodovodu. Provozovatelem vodovodu může být sám vlastník vodovodu, anebo jiný odborně způsobilý subjekt, s nímž vlastník vodovodu uzavře smlouvu o provozování svého vodovodu. Zajištění provozování vodovodu prostřednictvím smlouvy o poskytování servisních služeb lze tedy považovat za legálně předvídaný nástroj k naplnění uvedené povinnosti vlastníka vodovodu, a tedy za přímo související s výkonem relevantní činnosti zadavatele spočívající v poskytováním vodovodu.

134.     Konkrétně předmět veřejné zakázky zahrnuje činnosti představující technologický a evidenční aparát (obsluha technologických objektů, dohled, údržba, dispečink, měření, provozní deníky, kalkulace atd.), který představuje jádro provozních agend spojených s vodovodem, jež svým věcným charakterem odpovídající činnostem uvedeným v § 2 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích, tedy provozování vodovodu. Veřejná zakázka tak zjevně míří na zajištění provozování vodovodu zadavatele prostřednictvím jiného subjektu, a tedy se bezprostředně dotýká výkonu relevantní činnosti zadavatele spočívající v poskytování vodovodu.

135.     Úřad k tomu podotýká, že mu nepřísluší přezkoumávat, zda je smluvní vztah mezi vlastníkem a provozovatelem vodovodu uzavřen v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích či dle obvyklé praxe v daném odvětví. Pro účely přezkoumání postupu zadavatele v dané věci je rozhodné pouze posouzení skutečného obsahu smlouvy o poskytování servisních služeb, a to z toho hlediska, zda byla uzavřena v souvislosti s výkonem relevantní činnosti podle § 153 odst. 1 písm. d) zákona. I pokud by tedy Úřad akceptoval tvrzení navrhovatele obsažené v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že daná smlouva neobsahuje kompletní soubor činností představujících provozování vodovodu dle § 2 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích, nýbrž jen některé z nich, a že tedy nenaplňuje znaky smlouvy o provozování vodovodu ve smyslu § 8 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích, nemohlo by uvedené na tomto závěru ničeho změnit. Pro sektorovou souvislost je totiž rozhodující, že v šetřené smlouvě sjednané činnosti materiálně naplňují charakteristiku činností představujících provozování vodovodu, a tudíž vykazují vazbu na výkon relevantní činnosti poskytování vodovodu.

136.     Mimo to, předmětem veřejné zakázky jsou i činnosti, které se dotýkají přímo veřejnoprávních povinností vlastníka vodovodu vyplývajících ze zákona o vodovodech a kanalizacích (např. vedení majetkové a provozní evidence vodovodu, vedení provozních deníků, zpracování cenových kalkulací, evidence výsledků kvality vody), a které tedy svým věcným charakterem jsou nezbytné pro řádný výkon povinností vlastníka vodovodu. Je tedy zřejmé, že daná smlouva se týká i z tohoto hlediska výkonu relevantní činnosti zadavatele související s poskytováním vodovodu, neboť míří na zajištění povinností vlastníka vodovodu, byť formou poskytnutí podkladů a součinnosti k těmto povinnostem prostřednictvím jiného subjektu.

137.     Na základě uvedeného Úřad uzavírá, že předmětná veřejná zakázka má přímou, věcnou a funkční souvislost s výkonem relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona. Poptávané plnění totiž směřuje k naplnění zákonné povinnosti vlastníka zajistit provozování vodovodu odborně způsobilou osobou, tj. zahrnuje činnosti, který svým obsahem odpovídající provozování vodovodu dle § 2 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích. Zároveň daná smlouva zahrnuje činnosti, jež tvoří nezbytnou součást plnění veřejnoprávních povinností vlastníka dle § 5 zákona o vodovodech a kanalizacích. Plnění sjednané ve smlouvě o poskytování servisních služeb tedy jednoznačně směřuje k zajištění řádného provozu vodovodu i plnění povinností vlastníka vodovodu.

138.     Dle přesvědčení Úřadu byla veřejná zakázka zadávána i v souvislosti s výkonem relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona, a to z následujících důvodů.

139.     Jak bylo dovozeno výše, zadavatel vykonává relevantní činnost dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona, neboť jde o dodávku pitné vody do vodovodu formou jejího prodeje.

140.     Úřad shrnuje, že prodejem pitné vody do vodovodu lze rozumět hospodářskou činnost spočívající v zajištění technologické dodávky pitné vody do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu a v jejím zúčtování s odběrateli. Prodej pitné vody může být přitom realizován pouze tehdy, pokud je zajištěn řádný provoz vodovodu dle zákona o vodovodech a kanalizacích, jde tedy o materiální předpoklad samotného prodeje pitné vody.

141.     Předmět veřejné zakázky zahrnuje zajištění technologického provozu vodovodu pro zajištění dodávky pitné vody vodovodem (jak již bylo blíže popsáno výše), ale také zajištění činností přímo souvisejících s dodáváním a prodejem pitné vody ze strany zadavatele odběratelům (odečty a správa fakturačních vodoměrů, kontrola cejchů, zpracování fakturačního podkladů či vedení údajů nezbytných pro stanovení ceny za vodu). Je tedy zřejmé, že daná smlouva se týká výkonu relevantní činnosti zadavatele spočívající v dodávce pitné vody do vodovodu formou jejího prodeje.

142.     Na základě uvedeného Úřad uzavírá, že předmětná veřejná zakázka má přímou, věcnou a funkční souvislost s výkonem relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona. Plnění sjednané ve smlouvě o poskytování servisních služeb totiž směřuje k realizaci prodeje pitné vody do vodovodu formou jejího prodeje ze strany zadavatele odběratelům.

143.     Úřad tedy souhrnně uzavírá, že v šetřeném případě byla předmětná veřejná zakázka zadávána při výkonu relevantní činnosti zadavatele ve smyslu § 153 odst. 1 písm. d) zákona, a to jak při výkonu relevantní činnosti dle bodu 1. tohoto ustanovení zákona, tak dle bodu 2. tohoto ustanovení zákona, a jde tedy o sektorovou veřejnou zakázku dle § 151 odst. 1 zákona.

K podlimitní sektorové veřejné zakázce

144.     Úřad následně posuzoval, zda v šetřeném případě jde o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku a zda tedy bylo možné při jejím zadávání s odkazem na § 158 odst. 1 zákona postupovat mimo zadávací řízení, jak to učinil zadavatel. 

145.     Jak vyplývá z § 24 zákona, režim veřejné zakázky se určí podle její předpokládané hodnoty. Dle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, přičemž předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Dle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. Z § 16 odst. 6 zákona pak lze dovodit, že nebyla-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení, použijí se pro stanovení předpokládané hodnoty cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku.

146.     V šetřeném případě zadavatel uzavřel se společností SVODA, s.r.o., smlouvu na poskytování servisních služeb mimo zadávací řízení, přičemž byla sjednána celková cena ve výši 9 199 865,88 Kč bez DPH, když tato cena odráží výši úplaty za plnění za celou dobu trvání smlouvy, tj. po dobu 3 let.

147.     S ohledem na § 16 odst. 6 zákona, v němž se stanoví, že v případě veřejné zakázky, která není zadávána v zadávacím řízení, je předpokládaná hodnota určena dle ceny uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku, je tedy nutné považovat za předpokládanou hodnotu šetřené veřejné zakázky částku 9 199 865,88 Kč bez DPH.

148.     Úřad k tomu uvádí, že je povinností zadavatele stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky pro určení odpovídajícího zadávacího postupu, resp. pro určení, zda je jeho povinností postupovat v zadávacím řízení. Pakliže zadavatel dospěje k závěru, že je oprávněn postupovat při zadání veřejné zakázky mimo režim zákona, nevyplývá pro něj ze zákona povinnost dokládat způsob stanovení předpokládané hodnoty takové veřejné zakázky. Zadavatele stíhá pouze odpovědnost za to, aby jeho postup odpovídal zákonnému režimu, tj. aby veřejná zakázka nebyla zadána mimo režim zákona neoprávněně. Pokud tedy zadavatel uzavře smlouvu, jejíž cena odpovídá tomu, že zadávací řízení realizovat nemusel, pak nelze požadovat po zadavateli doložení toho, jakými úvahami byl pro volbu postupu mimo režim zákona veden, jak se domnívá navrhovatel. Pakliže tedy skutečně sjednaná cena ve smlouvě odpovídá tomu, že zadavatel nebyl povinen postupovat v zadávacím řízení, zákon zadavateli žádnou další povinnost týkající se doložení výpočtu předpokládaná hodnoty nestanoví. Ani výše ostatních nabídkových cen, natož jejich aritmetický průměr, nemůže být pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele rozhodná, relevantní je s odkazem na § 16 odst. 6 zákona výlučně cena sjednaná ve smlouvě.

149.     Úřad spolu s navrhovatelem nepřehlédl, že v rámci smlouvy o poskytování servisních služeb byly v příloze č. 2 uvedeny i další činnosti a jejich hodinové sazby, které mohou být účtovány nad rámec sjednané ceny za servisní služby dle dané smlouvy. Jejich rozsah ani podmínky jejich případného čerpání však nejsou ve smlouvě o poskytování servisních služeb nijak určeny a nelze tedy spolehlivě dovodit, zda vůbec a případně v jakém rozsahu mohou skutečně být tyto činnosti rovněž společností SVODA, s.r.o., zadavateli poskytnuty. Za této situace není možné tyto potenciální nespecifikované úhrady v současné chvíli považovat za součást ceny veřejné zakázky dle § 16 odst. 6 zákona, podle něhož je pro posouzení postupu zadavatele rozhodná cena sjednaná ve smlouvě. Touto cenou je tedy v daném případě částka 9 199 865,88 Kč bez DPH, přičemž k hypotetickým budoucím platbám nad rámec této sjednané ceny nelze nyní při posouzení zákonnosti postupu zadavatele přihlédnout. Úřad však zároveň zdůrazňuje, že pokud by v budoucnu v důsledku čerpání těchto nad rámec odměny účtovaných činností došlo k navýšení hodnoty plnění spojeného se smlouvou o poskytování servisních služeb nad limit umožňující zadavateli postupovat mimo režim zákona, jednalo by se o nový skutkový stav, který by mohl založit závěr o tom, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem. Nicméně za situace, kdy dosud taková situace nenastala a ani není jisté, zda vůbec nastane, nelze dovozovat porušení povinností zadavatele při uzavření předmětné smlouvy.

150.     Stejně tak nemůže obstát ani námitka navrhovatele spočívající v tom, že zadavatel stanovil dobu trvání smlouvy o poskytování servisních služeb 3 roky „poměrně nestandardně“ a „účelově“, aby tak ovlivnil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Úřad k tomu uvádí, že zákon zadavateli neukládá žádné omezení ohledně délky trvání smlouvy na veřejnou zakázku, ani nestanoví, že by určitá doba plnění byla nepřípustná či nestandardní. Volba doby trvání smlouvy na veřejnou zakázku je tedy autonomním rozhodnutím zadavatele. Jedinou zákonnou povinností zadavatele vyplývající ze zákona ve vztahu k době plnění je to, aby s ohledem na zvolenou délku trvání smlouvy byla řádně stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Pokud tedy zadavatel zvolil délku trvání smlouvy 3 roky a sjednaná cena ve smlouvě odpovídá úplatě za celé tříleté období plnění smlouvy, nelze jeho postup považovat za nezákonný.

151.     Ze smlouvy o poskytování servisních činností je zřejmé, že jde o služby, neboť jejím předmětem je poskytování komplexních servisních služeb pro zajištění odborného provozování vodovodu.

152.     Dle § 3 odst. 2 nařízení vlády o stanovení finančních limitů finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby v případě sektorové veřejné zakázky činí (ve znění účinném v době uzavření smlouvy o poskytování servisních služeb) 10 826 000 Kč.

153.     Jak Úřad dovodil výše, jde v šetřeném případě o sektorovou veřejnou zakázku, přičemž jde o veřejnou zakázku na služby, a to se sjednanou cenou 9 199 865,88 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že daná veřejná zakázka nedosahuje finančního limitu pro nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku na služby ve výši 10 826 000 Kč bez DPH a současně překračuje limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 27 písm. a) zákona ve výši 3 000 000 Kč bez DPH, jde o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku na služby.

K možnosti aplikovat výjimku pro podlimitní sektorovou veřejnou zakázku

154.     Vzhledem k tomu, že bylo dovozeno, že jde o sektorovou veřejnou zakázku ve smyslu § 151 odst. 1 zákona, tj. zadávanou zadavatelem při výkonu relevantní činnosti, a zároveň bylo dovozeno, že jde o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku, dospěl Úřad k závěru, že bylo možné aplikovat výjimku dle § 158 odst. 1 zákona, tj. při uzavírání smlouvy na poskytování servisních služeb, jež byla uzavřena na plnění dané veřejné zakázky, byl zadavatel oprávněn postupovat mimo zadávací řízení.

K uveřejnění smlouvy o poskytování servisních činností

155.     K námitce navrhovatele spočívající v tom, že dle jeho názoru zadavatel postupoval v rozporu s § 219 odst. 1 zákona, když neuveřejnil smlouvu o poskytování servisních služeb, přestože tak měl učinit nejpozději dne 13. 12. 2025, uvádí Úřad následující.

156.     Dle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo do konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. Jak se přitom výslovně uvádí v § 219 odst. 1 písm. d) zákona, tato povinnost neplatí pro smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

157.     Z uvedeného je zřejmé, že uveřejní-li zadavatel smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku v registru smluv, považuje se povinnost uveřejnění dle § 219 odst. 1 zákona za splněnou a není již jeho povinností uveřejnit smlouvu duplicitně na jeho profilu zadavatele.

158.     V šetřeném případě byla smlouva o poskytování servisních služeb uzavřena dne 13. 11. 2025 a tedy 30. den lhůty pro její uveřejnění připadl na sobotu dne 13. 12. 2025. Podle § 607 občanského zákoníku připadl konec této lhůty na nejbližší následující pracovní den, tj. na pondělí dne 15. 12. 2025. Jak Úřad zjistil, zadavatel uveřejnil smlouvu o poskytování servisních služeb dne 4. 12. 2025 v registru smluv.

159.     S ohledem na uvedené považuje Úřad smlouvu o poskytování servisních služeb za řádně a včas uveřejněnou v souladu s § 219 odst. 1 zákona.

Závěr

160.     Úřad tedy s odkazem na všechny výše uvedené skutečnosti uzavírá, že v šetřeném případě nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření spočívajícího v uložení zákazu plnění smlouvy dle § 264 zákona v návaznosti na § 254 odst. 1 písm. a) zákona, jelikož zadavatel nebyl povinen při uzavření smlouvy o poskytováním servisních služeb postupovat v zadávacím řízení, neboť byly naplněny podmínky pro aplikaci výjimky dle § 158 odst. 1 zákona, a tedy zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem, pokud danou smlouvu uzavřel mimo režim zákona. Pro úplnost Úřad dodává, že s ohledem na obsah návrhu, jenž směřoval proti již uzavřené smlouvě o poskytování servisních služeb, nepřichází v daném případě v úvahu ani možnost uložení jiného nápravného opatření dle § 263 zákona, neboť všechna tam uvedená nápravná opatření mohou být uložena pouze v případě, že v zadávacím řízení dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

161.     S ohledem na uvedenou skutečnost Úřad návrh navrhovatele zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.    PEVAK Pelhřimov, družstvo, Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov

2.    Mgr. Daniel Jankanič, advokát, Seidel Jankanič, advokáti s.r.o., Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7

3.    SVODA, s.r.o., Dejvická 919/38, 160 00 Praha 6

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 153 [Relevantní činnost]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022 - str. 1080.

[2] např. rozsudek ze dne 12. 12. 2002 ve věci C-470/99 Universale-Bau AG, Bietergemeinschaft: 1) Hinteregger & Söhne Bauges.m.b.H. Salzburg, 2) ÖSTÜ-STETTIN Hoch- und Tiefbau GmbH v. Entsorgungsbetriebe Simmering G mbH, rozsudek ze dne 15. 1. 1998 ve věci C-44/96 Mannesmann Anlagebau Austria AG v. Strohal Rotationsdruck GesmbH či rozsudek ze dne 10. 11. 1998 ve věci C- 360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV