číslo jednací: 11711/2026/161
spisová značka: R0040/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Smlouvy o poskytování komplexních servisních služeb pro zajištění odborného provozování skupinového vodovodu PEVAK |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 30. 3. 2026 |
| Související rozhodnutí | 06327/2026/500 11711/2026/161 |
| Dokumenty |  2026_R0040.pdf 438 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0040/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-11711/2026/161 |
|
Brno 30. 3. 2026 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 2. 3. 2026 navrhovatelem
- Vodovody a kanalizace Beroun, a. s., IČO 46356975, se sídlem Mostníkovská 255/3, 266 01 Beroun, ve správním řízení zastoupeným Mgr. Danielem Jankaničem, advokátem, ev. č. ČAK 15942, Seidel Jankanič, advokáti s. r. o., se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 16. 2. 2026, č. j. ÚOHS-06327/2026/500, sp. zn. ÚOHS-S1006/2025/VZ vydanému ve věci návrhu na uložení zákazu plnění „Smlouvy o poskytování komplexních servisních služeb pro zajištění odborného provozování skupinového vodovodu PEVAK“ uzavřené dne 13. 11. 2025 mezi zadavatelem
- PEVAK Pelhřimov, družstvo, IČO 26039907, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov,
a vybraným dodavatelem
- SVODA, s. r. o., IČO 07831749, se sídlem Dejvická 919/38, 160 00 Praha 6,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 16. 2. 2026, č. j. ÚOHS-06327/2026/500, sp. zn. ÚOHS-S1006/2025/VZ
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Uzavření smlouvy a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel uzavřel dne 13. 11. 2025 s vybraným dodavatelem „Smlouvu o poskytování komplexních servisních služeb pro zajištění odborného provozování skupinového vodovodu PEVAK“ (dále jen „servisní smlouva“). Smlouva byla dne 4. 12. 2025 uveřejněna v registru smluv.
2. Dne 23. 12. 2025 podal navrhovatel návrh na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“)[1], čímž bylo v souladu s § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení.
3. Navrhovatel je přesvědčen, že servisní smlouva byla uzavřena bez řádného zadávacího řízení. Veřejná zakázka totiž nebyla podlimitní sektorovou zakázkou, neboť ji zadavatel nezadával při výkonu relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) zákona. Šlo o běžnou veřejnou zakázku, která je vzhledem ke své hodnotě nadlimitní veřejnou zakázkou na služby. Zadavatel navíc stanovil nesprávně nízkou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. I proto měl postupovat v zadávacím řízení. Zadání zakázky vykazuje dle navrhovatele i jiné nestandardní rysy.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 16. 2. 2026 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S1006/2025/VZ, č. j. ÚOHS-06327/2026/500, kterým návrh zamítl dle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
5. Odůvodnění napadeného rozhodnutí vychází z toho, že zadavatel je veřejným zadavatelem, který veřejnou zakázku zadal při výkonu relevantní činnosti. Zadavatel, ačkoliv není provozovatelem vodovodu, je coby vlastník jeho poskytovatelem ve smyslu § 153 odst. 1 písm. d) bod 1 zákona, což je situace spadající pod relevantní činnost.
6. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, která není zadávána v zadávacím řízení, je předpokládaná hodnota určená dle ceny uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku ve smyslu § 16 odst. 6 zákona, tedy jde o částku 9,2 mil. Kč. Jedná se proto o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku, kterou zadavatel nebyl povinen zadat v zadávacím řízení.
III. Rozklad navrhovatele
7. Dne 2. 3. 2026 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele. Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 16. 2. 2025. Rozklad byl podán včas.
8. Navrhovatel namítá nesprávnost závěrů napadeného rozhodnutí a rovněž nepřezkoumatelnost jeho významných částí.
9. Konkrétně pak navrhovatel nesouhlasí s tím, že by vlastník vodovodu vykonával relevantní činnost už jen tím, že vodovod vlastní a zajišťuje jeho správu a rozvoj. Pojmy poskytování a provozování vodovodu nelze vykládat odděleně. Relevantní činnost je podle praxe i komentářové literatury spojena s provozem vodovodu a držením povolení k jeho provozování. Vlastník vodovodu, který jej neprovozuje, není automaticky „sektorovým zadavatelem“. Zakázka nemohla být sektorovou zakázkou, protože zadavatel nevykonává relevantní činnost ve vodárenství.
10. Navrhovatel předkládá různé modely provozu vodovodů a dovozuje, že poskytování vodovodu vykonává provozovatel, kterým není nutně vlastník.
11. Je-li argumentováno tím, že zadavatel zajišťuje dodávku pitné vody do vodovodu, pak dle navrhovatele je tato činnost součástí provozování vodovodu, kterou může vykonávat pouze subjekt s povolením k provozování vodovodu. Zadavatel takové povolení nemá.
12. Navrhovatel dále napadenému rozhodnutí vytýká, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, nebyl proveden průzkum praxe v odvětví a byly ignorovány relevantní argumenty navrhovatele.
13. Navrhovatel rovněž uvádí, že zadavatel nebyl oprávněn se spolehnout, že hodnota veřejné zakázky bude nižší než limit pro nadlimitní zakázky, což je dle jeho názoru patrno z nabídkových cen. Mimoto ve smlouvě jsou další položky, které navyšují skutečnou hodnotu zakázky. Kalkulace ceny zakázky je netransparentní. Nestandardní je i doba, na kterou má být smlouva uzavřena.
14. Závěrem rozkladu navrhovatel navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena Úřadu k novému projednání.
15. Podáním ze dne 25. 3. 2026 navrhovatel svůj rozklad doplnil o skutečnosti, které označuje za nově zjištěné. Konkrétně navrhovatel uvedl, že zadavatel za roky 2022-2024 zaplatil za provozování vodovodu 27 mil. Kč. Nemohl tedy důvodně předpokládat, že předpokládaná hodnota zadávané veřejné zakázky bude pod zákonným limitem pro nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky nebyla zadavatelem stanovena správně, resp. byla stanovena s cílem vyhnout se zadávacímu řízení dle zákona.
16. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel si je nezákonnosti svého postupu vědom, míní poptávat služby nad rámec vysoutěženého paušálu a zadavatelův postup působí tak, že vybraný dodavatel je ve skutečnosti dodavatel preferovaný a ve výběrovém řízení zvýhodněný.
17. Navrhovatel trvá na tom, že měl být uložen zákaz plnění smlouvy. Proto navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
18. K rozkladu se podáním ze dne 9. 3. 2026 vyjádřil zadavatel. Dle jeho názoru je napadené rozhodnutí správné, zákonné a přezkoumatelné, navrhovatel pouze nesouhlasí s jeho závěry.
19. Zadavatel trvá na tom, že je dodavatelem pitné vody pro odběratele ze skupinového vodovodu PEVAK. Smluvní vztahy jsou ohledně tohoto vodovodu jasně definované, vyplývají z nich jasné povinnosti a odpovědnost smluvních stran.
20. Zadavatel souhlasí se závěry vyslovenými Úřadem týkajícími se posouzení otázek naplnění definičních znaků sektorové veřejné zakázky. Při zadání veřejné zakázky byl oprávněn postupovat dle výjimky stanovené v § 158 odst. 1 zákona, neboť splňoval tam uvedené podmínky. Zadavatel je 100% vlastněn městy a obcemi, splňoval podmínku výkonu relevantní činnosti a dodržel finanční limit podlimitní sektorové veřejné zakázky.
21. Zadavatel navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut.
IV. Řízení o rozkladu
22. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
23. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a na základě návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad rozhodl v souladu se zákonem.
V. K důvodům zamítnutí rozkladu
24. V posuzované věci uzavřel zadavatel servisní smlouvu na správu vodovodu ve svém vlastnictví. Učinil tak bez zadávacího řízení, neboť je přesvědčen, že tak učinil při výkonu relevantní činnosti ve smyslu § 151 odst. 1 a odst. 3 zákona, a jde o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku, jejíž hodnota je 9,2 mil. Kč.
25. Navrhovatel nerozporuje, že zadavatel je v postavení veřejného zadavatele, nicméně rozporuje, že by se jednalo o sektorovou veřejnou zakázku. Spor se tak v posuzované věci týká především výkladu a aplikace § 153 odst. 1 písm. d) zákona.
26. Podle tohoto ustanovení se relevantní činností pro účely tohoto zákona rozumí v odvětví vodárenství 1. poskytování nebo provozování vodovodu podle jiného právního předpisu, nebo 2. dodávka pitné vody do vodovodu. Dle § 153 odst. 2 zákona se dodávkou rozumí výroba, jiná forma produkce nebo prodej.
27. Zákon v § 153 odst. 1 písm. d) bod 1 rozlišuje pojem poskytování vodovodu a provozování. Zde souhlasím s Úřadem v tom, že poskytování je pojem širší a obecnější a lze mu rozumět tak, že jde o to, aby vodovodní síť byla zpřístupněna pro dodávku vody. Provozování vodovodu je aktivní zajištění fungování vodovodu pro distribuci vody.
28. Zákon v dotčeném ustanovení odkazuje na jiný právní předpis, kterým je zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen „ZVaK“). Ten nepracuje se shodnými pojmy poskytování a provozu, nicméně rozlišuje vlastníka vodovodu a jeho provozovatele. Oběma pak stanovuje konkrétní rozsah povinností. V této souvislosti je významné, že ZVaK od vlastníků vodovodu nepožaduje žádné zvláštní povolení k výkonu jejich povinností, jsou jim ukládány bez dalšího. Pokud tedy zákon v § 153 odst. 1 písm. d) bod 1 v odvětví vodárenství odkazuje ohledně poskytování vodovodu na zvláštní předpis, odkazuje na ty části ZVaK týkající se vlastníka vodovodu.
29. I dle komentářové literatury se relevantní činnost spočívající v poskytování vodovodu podle § 153 odst. 1 písm. d) bod 1 týká vlastníka vodovodu.[2] Ten může smluvně upravit práva a povinnosti týkající se vodovodu – pověřit jiný subjekt, aby vodovod provozoval, dodával pitnou vodu, dokonce aby vykonával povinnosti uložené jinak ZVaK vlastníkovi, nicméně to nic nemění na tom, že poskytovatelem vodovodu je jeho vlastník.[3] Od toho se pak odvíjí fakt, že smlouvy uzavírané vlastníkem vodovodu týkající se vodovodu s cílem poskytovat služby veřejnosti jsou uzavírány při výkonu relevantní činnosti.[4]
30. V této souvislosti je nerozhodné, jaký model provozu vodovodu vlastník zvolí, tedy zda bude vodovod provozovat sám, či zda jeho provozem pověří třetí osobu, popř. kombinaci různých modelů. Způsob provozování vodovodu nemá vliv na postavení vlastníka jako poskytovatele vodovodu a nemá vliv ani na odpovědnost vlastníka za plnění svých zákonných povinností dle ZVaK.
31. Pokud tedy zadavatel uzavřel smlouvu, jejímž předmětem je poskytování komplexních servisních služeb pro zajištění odborného provozování skupinového vodovodu dle jeho provozního řádu, jde o smlouvu uzavřenou zadavatelem jakožto vlastníkem a při výkonu relevantní činnosti – poskytování vodovodu.[5]
K nesouhlasu navrhovatele s interpretací § 153 odst. 1 písm. d) bod 1 zákona (poskytování nebo provozování vodovodu)
32. Navrhovatel v rozkladu nesouhlasí s tím, že lze pojem poskytování vykládat odděleně od pojmu provozování. Pojem poskytování vychází z evropské směrnice, která je z povahy věci obecná. Pokud tomuto pojmu v ZVaK nic neodpovídá, nelze dle navrhovatele dovodit, že poskytováním má být „správa a rozvoj“ vodovodu, jak dovodil Úřad. Dle navrhovatele souvisí poskytování s provozem, tedy s držením povolení k provozu, k čemuž navrhovatel odkazuje na komentář k zákonu. Dle navrhovatele je poskytovatelem vodovodu až jeho provozovatel (ať už je jím vlastník či jiný subjekt), neboť až ten poskytuje vodovod veřejnosti. Dle navrhovatele tedy musí být pojem poskytování interpretován až v návaznosti na různé modely provozování. Pojmy správa a rozvoj vodovodu, které Úřad ztotožňuje s vlastnickými povinnostmi, nejsou v ZVaK definované. V praxi se navíc smluvně převádějí na provozovatele.
33. Uvedeným námitkám navrhovatele nelze přisvědčit. Výklad pojmu poskytování vodovodu, který provedl Úřad a s nímž jsem se výše v tomto rozhodnutí ztotožnil, odpovídá textu zákona i odkazu na ZVaK, odpovídá i komentářové literatuře a názoru gestora zákona, které jsou výše citovány. Smyslem směrnice č. 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky a poštovních služeb (dále jen „sektorová směrnice“) je její široké využití. Z čl. 24 preambule sektorové směrnice vyplývá, že by zadavatelé působící v odvětví pitné vody měli směrnici využívat při veškerých činnostech v odvětví vodního hospodářství, ať se jedná o jakoukoliv část „vodního cyklu“.
34. Navrhovatelův výklad pojmu v tom smyslu, že poskytování vodovodu není obecnější pojem a nepřísluší vlastníkovi, ale je zcela konkrétní složkou provozování vodovodu, je nepřípustně zužující a v podstatě nesmyslný. Pokud by pojem poskytování představoval jen jednu součást provozu vodovodu (kdy touto součástí by bylo poskytnutí vodovodu/vody veřejnosti, zatímco druhou by byl výkon ostatních zákonných povinností provozovatele), nebylo by vůbec nutné, aby pojem poskytování v zákoně figuroval. Výkon relevantní činnosti by totiž příslušel pouze provozovatelům.
35. Navíc by tento výklad vedl k absurdním důsledkům: Znamenal by totiž, že veřejní zadavatelé, kteří by pouze vlastnili infrastrukturu, ale neměli by povolení k jejímu provozu, a kteří by proto nebyli provozovateli, by nikdy nevykonávali relevantní činnost. Byli by tedy povinni i v souvislosti s touto infrastrukturou zadávat výhradně veřejné zakázky, nikoliv zakázky sektorové. Současně by tento výklad znamenal, že jiné osoby (definované v § 151 odst. 2 zákona) by naopak nemusely postupovat vůbec podle zákona, tedy nemusely by zadávat sektorové veřejné zakázky v případě, že by infrastrukturu pouze vlastnily, ale samy neprovozovaly, případně v situaci, kdy by ji teprve pořizovaly či budovaly.[6]
36. Navrhovatelem zastávaný výklad pojmu „poskytování“ jako podmnožiny „provozování“ by tedy vedl k tomu, že by sektorové zakázky zadávali toliko provozovatelé infrastruktur, zatímco mezi vlastníky infrastruktury by vznikaly zcela nedůvodné rozdíly: veřejní zadavatelé by veškeré zakázky pořizovali jako běžné veřejné zakázky a ostatní osoby vlastnící stejnou infrastrukturu by podle zákona nemusely postupovat vůbec. Tento důsledek je zjevně nezamýšlený a neudržitelný. Smyslem úpravy sektorových veřejných zakázek je v prvé řadě sjednocení postavení subjektů, které infrastrukturu vlastní či provozují.
37. Cituje-li navrhovatel komentář, z něhož plyne, že „relevantní činnost spočívající v poskytování nebo provozování vodovodu je odvozena od držení povolení k provozování vodovodu“, je tento citát vytržený z kontextu. Celá pasáž komentáře je citována v poznámce pod čarou č. 2 odůvodnění tohoto rozhodnutí a vyplývá z ní, že poskytovatelem vodovodu je jeho vlastník, který nemusí být držitelem povolení k jeho provozu.
38. Fakt, že správa a rozvoj vodovodu jsou smluvně převoditelné a v praxi jsou převáděny na provozovatele, nemění nic na tom, že vlastník vodovodu je nadále z hlediska ZVaK za správu a rozvoj vodovodu odpovědný, resp. ZVaK mu ukládá soubor povinností, které jsou svým charakterem správou a rozvojem vodovodu.
K nesouhlasu s interpretací § 153 odst. 1 písm. d) bod 2 zákona (dodávka pitné vody do vodovodu)
39. Navrhovatel nesouhlasí s tím, že by zadavatel splňoval podmínku výkonu relevantní činnosti dodávkami vody do vodovodu. Dodávky vody jsou dle navrhovatele vázány na provozování vodovodu, a tedy na povolení krajského úřadu, které zadavatel nemá. Argument Úřadu, že dodávky vody dle zákona nejsou vázány na ZVaK, je dle navrhovatele absurdní a je v rozporu s principem jednoty právního řádu, dodávky vody musí probíhat podle ZVaK. Dle navrhovatele měl Úřad provést průzkum trhu, aby objasnil jeho zvyklosti ohledně provozování vodovodů a aby postavil najisto obsah pojmů provozování a poskytování.
40. V posuzované věci není sporu o tom, že zadavatel nakupuje pitnou vodu a přeprodává ji dalším obcím do provozně souvisejících vodovodů. Je však sporné, zda tak zadavatel činí v souladu se ZVaK. Dle navrhovatele nikoliv, což vede k tomu, že se dle navrhovatele nemůže jednat o výkon relevantní činnosti, tedy o dodávky vody do vodovodu ve smyslu § 153 odst. 1 písm. d) bod 2 zákona.
41. Dle § 153 odst. 2 zákona se dodávkou rozumí výroba, jiná forma produkce nebo prodej.[7] Ustanovení § 153 odst. 1 písm. d) bod 2 zákona neodkazuje na ZVaK, na rozdíl od bodu 1 týkajícího se poskytování a provozu vodovodu.
42. Pro naplnění podmínky relevantní činnosti „dodávky pitné vody do vodovodu“ je rozhodující, že zadavatel nakupuje a prodává pitnou vodu, tedy zajišťuje její dodávky. Z hlediska zákona vykonává relevantní činnost. V tomto jsou závěry napadeného rozhodnutí správné.
43. Úřad není vzhledem ke své věcné příslušnosti oprávněn přezkoumávat – a ani to není pro posouzení věci rozhodné – zda zadavatel je či není povinen mít licenci/povolení k formě nákupu a prodeje vody, který zvolil. Prima facie taková povinnost ze ZVaK nevyplývá a postup zadavatele ZVaK neodporuje.
44. Dle § 2 odst. 10 ZVaK je provozně souvisejícím vodovodem vodovod, který je propojen s vodovodem jiného vlastníka. K provozování vodovodu je nutné mít povolení dle § 6 ZVaK. Dle § 8 odst. 3 ZVaK musí vlastníci provozně souvisejících vodovodů smluvně upravit svá práva a povinnosti tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu. Dle § 8 odst. 15 ZVaK musí písemná dohoda vlastníků provozně souvisejících vodovodů obsahovat alespoň strany dohody, předmět dohody včetně uvedení vlastnictví vodovodů, stanovení podmínek dodávky (jakost, množství, tlakové poměry, měření, kontrola podmínek, zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná informovanost, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich kontroly, způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této dohody. Podle § 9 odst. 1 ZVaK je provozovatel povinen provozovat vodovod mj. v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 3, pokud se jedná o vodovod provozně související. Podle § 33 odst. 2 písm. e) ZVaK se právnická osoba jako vlastník vodovodu dopustí přestupku tím, že neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu.
45. Z ustanovení ZVaK tedy vyplývá, že vlastníci vodovodů jsou povinni uzavírat s dalšími vlastníky provozně souvisejících vodovodů písemné smlouvy tak, aby vodovody různých vlastníků umožnily průtok pitné vody od zdroje až k odběrateli. Neučiní-li tak, dopouští se přestupku. Uzavření této smlouvy není provozem vodovodu (provozovatel vodovodu je naopak povinen mj. i na základě této smlouvy vodovod provozovat), vlastník je k uzavření smlouvy povinen bez dalšího, tedy především bez povolení. Smlouva uzavíraná mezi vlastníky provozně souvisejících vodovodů musí obsahovat zákonem jmenované náležitosti. Vzhledem k tomu, že smlouva musí obsahovat mj. podmínky dodávek, podmínky plateb a sankce, je patrno, že ZVaK přímo počítá s tím, že určitý vlastník vodovodu dodává vodu a získává za ni platby.
46. Pokud tedy zadavatel dodává vodu do provozně souvisejících vodovodů na základě dohody dle § 8 odst. 3 ZVaK, není z hlediska předsedy Úřadu zjevný žádný důvod, proč by tyto dodávky neměly být považovány za relevantní činnost dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 2 zákona.
47. Odkazuje-li navrhovatel v rozkladu na vyhlášku č. 428/2001 Sb., kterou se provádí ZVaK, a z jejíhož § 1a písm. o) vyplývá, že dodavatelem služby dodávky pitné vody je provozovatel vodovodu, je třeba konstatovat, že tato definice je – stejně jako všechny definice v § 1a – uvozena slovy „pro účely této vyhlášky“. Tato věta v ZVaK obsažena není, a definuje-li dodavatele takto vyhláška pro své účely, musí a contrario platit, že zákon naopak pojem dodavatele a provozovatele nesměšuje. Mimoto v posuzované věci zadavatel dodává vodu na základě smluv s vlastníky provozně souvisejících vodovodů, nikoliv přímo odběratelům.
48. Ke všemu zde uvedenému je však třeba rovněž konstatovat, že zadavatel zcela nepochybně vykonává relevantní činnost z hlediska § 153 odst. 1 písm. d) bod 1 zákona, jak bylo konstatováno výše, tedy závěry ohledně dodávek vody jsou závěry spíše doplňkovými.
49. Co se týká výtky navrhovatele, že Úřad neprovedl průzkum na trhu ohledně zvyklostí v provozování vodovodu, jeví se takové šetření nadbytečné. Ve věci jde o právní posouzení postupu konkrétního zadavatele ohledně konkrétní smlouvy, skutkově je věc jasná. Úřad ani jeho předseda nezpochybňují např. modely provozování vodovodu, které navrhovatel v rozkladu prezentuje, nicméně ty jsou nerozhodné pro posouzení, zda zadavatel uzavřel konkrétní smlouvu při výkonu relevantní činnosti ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek. Ostatně i navrhovatel zpochybňuje toliko právní posouzení, tedy výklad pojmů a navazující aplikaci příslušných ustanovení zákona, nikoli skutková zjištění.
K dodržení limitu pro podlimitní sektorovou zakázku
50. Navrhovatel je nadále přesvědčen, že zadavatel nebyl oprávněn zakázku zadat v sektorovém režimu, neboť nepostupoval při výkonu relevantní činnosti. Kromě toho zadavatel nesprávně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky tak, aby nešlo o nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Zadavatel přehlédl, že cena, kterou za provozování vodovodu hradil v předchozích letech, limit pro nadlimitní zakázku téměř trojnásobně překračovala. Zadavatel zvolil nestandardní dobu trvání smlouvy – tři roky, čímž snížil hodnotu veřejné zakázky. Navíc v příloze č. 2 servisní smlouvy jsou vyjmenovány činnosti, které by měly být honorovány hodinovými sazbami nad rámec paušálu, čerpáním těchto služeb může dojít k překročení limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku. Zadavatel tak obchází zákon.
51. K tomuto námitkovému okruhu v prvé řadě uvádím, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky, která nebyla zadána v zadávacím řízení, se stanoví k okamžiku zadání veřejné zakázky dle § 16 odst. 5 zákona. Dle § 16 odst. 6 zákona platí, že nebyla-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení, použijí se pro stanovení předpokládané hodnoty cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku.
52. Z citovaných ustanovení zákona vyplývá jednoznačně, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky nezadávané v zadávacím řízení vychází z ceny uvedené ve smlouvě. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadané mimo zadávací řízení tak nelze posuzovat jiným způsobem a z jiných údajů než uvedených ve smlouvě, nelze tedy ani spekulovat nad tím, z jakých údajů zadavatel vycházel či vycházet měl. Rozhodující pro posouzení zákonnosti využití výjimky je toliko dodržení zákonného finančního limitu.
53. Ze servisní smlouvy plyne, že její hodnota je 9 199 865,88 Kč bez DPH za tři roky trvání. Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby v případě sektorové veřejné zakázky činí 10 826 000 Kč. Jedná se tak o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Žádné zákonné ustanovení zadavateli nestanoví, na jak dlouho má být smlouva uzavřena. Rozhodl-li se zadavatel pro období tří let, není ze strany Úřadu dáno žádné zákonné oprávnění do tohoto rozhodnutí zasáhnout.
54. Úřad v napadeném rozhodnutí správně posoudil i to, že v rámci smlouvy o poskytování servisních služeb byly v příloze č. 2 uvedeny i další činnosti a jejich hodinové sazby, které mohou být účtovány nad rámec sjednané ceny za servisní služby dle servisní smlouvy. Za současného stavu věci je nelze považovat za součást ceny veřejné zakázky dle § 16 odst. 6 zákona, neboť jak správně uvádí Úřad, pro posouzení postupu zadavatele je rozhodná cena sjednaná ve smlouvě, ta však stran těchto služeb známa není. Zadavatel musí při jejich čerpání dodržet limit stanovený zákonem pro podlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Nyní není možné presumovat jeho nepoctivost, tedy to, že limit v budoucnu přesáhne. Není rovněž úkolem Úřadu, aby zadavateli určoval, které položky měly být součástí paušálu, a naopak které mohly být stanoveny nad rámec paušálu jiným způsobem. V tomto ohledu je odpovědností zadavatele, aby cenové podmínky sjednal s péčí řádného hospodáře.
55. Navrhovatel v námitkách rozkladu naznačuje, že zadavatel v soutěži preferoval konkrétního dodavatele. Dle navrhovatele byl rozdíl mezi prvním a druhým uchazečem toliko 4 000 Kč v nabídkové ceně. Dle navrhovatele se tak mohl vybraný dodavatel spolehnout na to, že si nízkou cenu bude kompenzovat právě nepaušálními položkami dle přílohy č. 2 servisní smlouvy.
56. K těmto námitkám uvádím toliko, že z dokumentace, která je Úřadu k dispozici, nic nenasvědčuje snaze zadavatele o manipulaci výsledkem soutěže. Pokud jde o rozdíl v nabízené ceně, pak tento malý rozdíl spíše naznačuje, že si vybraný dodavatel nezajistil prvenství nevýhodně nízkou cenou s tím, že si bude nízkou paušální sazbu kompenzovat fakturací nepaušálních služeb. Pokud by tomu tak být mělo, dal by se spíše očekávat výrazně větší rozdíl nabídkových cen prvého a druhého uchazeče.
57. K tomuto námitkovému okruhu tak uzavírám, že jsem ve stanovení předpokládaného hodnoty veřejné zakázky neshledal pochybení ani ze strany zadavatele, ani v posouzení věci Úřadem.
VI. Závěr
58. Vzhledem k výše uvedenému jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit. Proto jsem rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
59. V posuzované věci jsem shledal, že zadavatel postupoval při uzavření smlouvy o poskytování komplexních servisních služeb pro zajištění odborného provozování skupinového vodovodu PEVAK jakožto vlastník vodovodu při výkonu relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. d) bod 1 a 2 zákona. Veřejnou zakázku v hodnotě 9 199 865,88 Kč bez DPH tak zadal v souladu se zákonem jako podlimitní sektorovou veřejnou zakázku, mimo zadávací řízení.
60. Napadené rozhodnutí je zákonné, přezkoumatelné a obsahuje náležitosti dle správního řádu. Jeho výrok je logickým důsledkem provedeného dokazování a právního posouzení. Úřad ve správním řízení správně přezkoumal všechny námitky navrhovatele, řádně zjistil skutkový stav, uvedl a srozumitelně odůvodnil úvahy, na jejichž základě dospěl k závěrům svého rozhodnutí, uvedl všechny právní normy, které v dané věci užil, a správně je aplikoval.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. PEVAK Pelhřimov, družstvo, Masarykovo náměstí 1, 393 01 Pelhřimov
2. Mgr. Daniel Jankanič, advokát, Dělnická 213/12, Praha 7
3. SVODA, s. r. o., Dejvická 919/38, 160 00 Praha 6
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona k okamžiku zahájení zadávacího řízení, postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] „Relevantní činnost spočívající v poskytování vodovodu podle § 153 odst. 1 písm. d) bod 1 se bude týkat vlastníka vodovodu. Samotné vlastnictví vodovodu ovšem není z hlediska naplnění definice relevantní činnosti nezbytnou podmínkou, neboť takovou činnost mohou vykonávat i jiné osoby (provozovatelé), kterým byl vodovod poskytnut. Vlastník vodovodu totiž může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu s provozovatelem a na něho převést odpovědnost za správu vodovodu. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele. Relevantní činnost spočívající v poskytování nebo provozování vodovodu je odvozena od držení povolení k provozování vodovodu vydaného krajským úřadem podle § 6 VodKan a násl. Jelikož předmětem působnosti VodKan je úprava vztahů souvisejících s rozvojem, výstavbou a provozem vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě, provozování vodovodu pro vlastní osobní potřebu nebude představovat výkon relevantní činnosti.“
(ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 153 [Relevantní činnost]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1080.)
[3] Shodný názor zastává i Ministerstvo pro místní rozvoj coby gestor zákona: „Popisované vlastnictví vodovodní a kanalizační infrastruktury zjevně souvisí s tzv. relevantními činnostmi podle § 4 odst. 1 písm. d) bod 1. (zjednodušeně poskytování vodovodu sloužící veřejné potřebě) a § 4 odst. 1 písm. e) bod 2. (zjednodušeně související odvádění odpadních vod). Příslušné sdružení obcí a měst je tedy v případech zadávání veřejné zakázky související s touto činností v souladu s § 2 odst. 7 zákona veřejným zadavatelem vykonávajícím relevantní činnost. Podle tohoto ustanovení zákona bude takový veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost postupovat v případě veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s touto relevantní činností podle pravidel platných pro zadavatele sektorové, tj. podle pravidel jednodušších. Ostatní veřejné zakázky pak bude zadávat standardním způsobem, tj. podle přísnějších pravidel určených veřejným zadavatelům.“
[4] Srov. komentář: „Ve vztahu k § 153 odst. 1 písm. d) lze shrnout, že za relevantní činnost bude v souladu s eurokonformním výkladem považována činnost osoby související s poskytováním nebo provozováním vodovodu nebo prodejem pitné vody (směřováním do vodovodu) s cílem poskytování služby veřejnosti, a to prostřednictvím vodních děl sloužících veřejné potřebě.“ (ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 153 [Relevantní činnost]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1080.)
[5] Na okraj lze uvést, že pojem poskytování je užíván v zákoně č. 458/2000 Sb., energetickém zákoně, a to výlučně ve smyslu povinnosti vlastníka poskytnout jím vlastněné zařízení k provozu (viz § 12 energetického zákona).
[6] Posledně jmenovaná situace je v rozporu s koncepcí „ghost utilities“, dle níž by měl nadlimitní sektorovou zakázku zadávat v zadávacím řízení už subjekt, který teprve o získání licence (zvláštního či výhradního práva) usiluje a v souvislosti s tím již poptává určité dodávky, služby či stavební práce. Tak je sektorovou veřejnou zakázkou např. již výstavba veřejného vodovodu.
[7] „Relevantní činnost se zohledněním odstavce 2 zahrnuje i dodávku pitné vody, do níž je nutné zahrnout rovněž samostatný prodej prostřednictvím vodovodu pitné vody [ta nemusí být provozovatelem současně produkována (vyráběna)]. Relevantní činností bude např. činnost (zakázka) související se zajištěním úpravy pitné vody určené k dodání do vodovodu.“ (ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 153 [Relevantní činnost]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1080.)