číslo jednací: 49407/2025/500
spisová značka: S0659/2025/VZ

Instance	I.
Věc	H406 – Modernizace a optimalizace TSFO ETE – 1. etapa
Účastníci	ČEZ, a.s. PKE ČR s.r.o. Trade FIDES, a.s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	11. 3. 2026
Související rozhodnutí	49407/2025/500 08593/2026/162
Dokumenty	2025_S0659.pdf 775 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0659/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-49407/2025/500

Brno 18. 12. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 8. 9. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – ČEZ, a.s., IČO 45274649, se sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4,
navrhovatel – PKE ČR s.r.o., IČO 63278782, se sídlem Lužná 716/2, 160 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 9. 2025 Mgr. Jiřím Trávníčkem, advokátem ev. č. ČAK 11722, IČO 71467017, se sídlem Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha,
vybraný dodavatel – Trade FIDES, a.s., IČO 61974731, se sídlem Dornych 129/57, Trnitá, 617 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 24. 9. 2025 JUDr. Reném Huškem, advokátem ev. č. ČAK 03169, IČO 66217270, se sídlem Smetanova 1022/19, 602 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky
„H406 – Modernizace a optimalizace TSFO ETE – 1. etapa“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-056177 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 11. 2024 pod ev. č. 685525-2024,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – PKE ČR s.r.o., IČO 63278782, se sídlem Lužná 716/2, 160 00 Praha 6 – ze dne 8. 9. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – ČEZ, a.s., IČO 45274649, se sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „H406 – Modernizace a optimalizace TSFO ETE – 1. etapa“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-056177 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 11. 2024 pod ev. č. 685525-2024, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

ODŮVODNĚNÍ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – ČEZ, a.s., IČO 45274649, se sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 7. 11. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „H406 – Modernizace a optimalizace TSFO ETE – 1. etapa“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-056177 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 11. 2024 pod ev. č. 685525-2024 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Zadávací dokumentace se skládá z následujících částí:

»Část 1 ZD – Pokyny pro Dodavatele, průběh zadávacího řízení (dále také jako „Část 1 ZD“ nebo „Pokyny“).
Část 2 ZD – Kvalifikační dokumentace – kvalifikační podmínky účasti v zadávacím řízení, obsah, forma a způsob podání Žádosti o účast, vč. příloh(dále také jako „Část 2 ZD“ nebo „KD“ nebo také „Kvalifikační dokumentace“).
Část 3 ZD – Návrh Smlouvy a přílohy ke Smlouvě (dále také jako „Část 3 ZD“ nebo „návrh Smlouvy“).
Část 4 ZD – Formuláře pro zpracování Předběžné nabídky/Nabídky (dále také jako „Část 4 ZD“ nebo „Formuláře“).
Část 5 ZD – Závazná dokumentace pro Dodavatele – Interní předpisy ČEZ, a. s. - pro Jadernou elektrárnu Temelín (obsahuje informace důvěrné povahy).
Část 6 ZD – Podrobná technická specifikace – pro účely uzavření Smlouvy na plnění Veřejné zakázky bude mít povahu přílohy 1B Smlouvy. Pro účely členění této Zadávací dokumentace byla vyčleněna jako samostatná část ZD z důvodu její specifické povahy (obsahuje informace důvěrné povahy ‑ utajované informace).“[1]«

3. Předmětem veřejné zakázky podle článku 4. části 1 ZD je plnění dodávky spočívající v modernizaci a optimalizaci řídícího systému a dalších součástí technického systému fyzické ochrany Jaderné elektrárny Temelín (dále také jako „TSFO ETE“), včetně provedení nezbytných zkoušek. Předmětem je rovněž zpracování související dokumentace (vč. projektové dokumentace pro provedení stavby, dokumentace skutečného provedení a průvodní technické dokumentace) a zajištění náhradních opatření fyzické ochrany pracovníky společnosti pověřené ostrahou Jaderné elektrárny Temelín po dobru realizace veřejné zakázky, kdy bude nutné stávající TSFO přerušit.

4. Bližší vymezení předmětu veřejné zakázky a další požadavky na jeho provedení jsou detailně specifikovány v článku 3. návrhu smlouvy.

5. V bodu 7.4 části 1 ZD zadavatel stanovil, že není přípustné podat variantní předběžné nabídky či nabídky. Pokud by některý z účastníků zadávacího řízení takto učinil, bude ze zadávacího řízení vyloučen.

6. V článku 10.5 části 1 ZD zadavatel uvedl, že části 5 a 6 ZD jsou neveřejné, protože obsahují informace důvěrné povahy a z toho důvodu u nich zadavatel v souladu s § 36 odst. 8 zákona požadoval přijetí opatření k zajištění jejich ochrany. Část 6 ZD obsahuje utajované informace ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečností způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“), ve stupni „důvěrné“.

7. Podle bodu 14.2.2 části 1 ZD účastník zadávacího řízení učiní součástí své předběžné nabídky/nabídky, mj., jako přílohu č. 6 návrhu smlouvy zpracovanou technickou část nabídky, ve které „podrobně a dostatečně určitě“ uvede způsob realizace předmětu plnění veřejné zakázky.

8. Článek 25 části 1 ZD stanovuje, že nabídky budou zadavatelem hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, a to na základě nejnižší nabídkové ceny; ekonomicky nejvýhodnější nabídka bude nabídka s nejnižší nabídkovou cenou.

9. Zadavatel v dokumentu „Rozhodnutí o způsobu obchodního zajištění veřejné zakázky“ ze dne 4. 11. 2024 (dále jen „rozhodnutí o způsobu obchodního zajištění“), který byl Úřadu předložen jako součást dokumentace o zadávacím řízení, uvedl, že veřejná zakázka je především sektorovou veřejnou zakázkou, neboť pokud by se netýkala výkonu relevantní činnosti podle § 153 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona, tj. výroby elektřiny, zadavatel by při modernizaci TSFO ETE nemusel podle zákona vůbec postupovat. Veřejná zakázka se dotýká utajovaných informací a z povahy věci nelze objektivně oddělit provedení vlastní modernizace TSFO ETE od dokumentace obsahující utajované informace. Zadavatel však současně uvádí, že nebýt zvláštní potřeby chránit utajované informace, tj. zejm. technická data o systému, zakázka by se nijak nelišila od ostatních zakázek na modernizaci technických systémů fyzické ochrany objektů jiných (nejaderných) výroben elektřiny, neboť odlišnosti vychází z rozsahu a úrovně ochrany daného objektu, nikoliv z povahy veřejné zakázky jako takové. Zadavatel primárně poptává předmět plnění, jehož prostřednictvím bude ochráněna výroba elektřiny, nikoli utajované informace.

10. Zadavatel dále uvádí, že veřejnou zakázku zadává v souladu s § 210 odst. 2 zákona podle pravidel zadání sektorové veřejné zakázky, neboť její předmět plnění se především týká modernizace a optimalizace technického systému fyzické ochrany výrobny elektřiny, přestože jsou některá data o tomto systému zvláštním způsobem chráněna coby utajované informace.

11. Podle informací z elektronického nástroje zadavatel obdržel tři žádosti o účast v zadávacím řízení, přičemž předběžné nabídky a nabídky zadavatel následně obdržel pouze od společností:

PKE ČR s.r.o., IČO 63278782, se sídlem Lužná 716/2, 160 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 9. 2025 Mgr. Jiřím Trávníčkem, advokátem ev. č. ČAK 11722, IČO 71467017, se sídlem Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“)
Trade FIDES, a.s., IČO 61974731, se sídlem Dornych 129/57, Trnitá, 617 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 24. 9. 2025 JUDr. Reném Huškem, advokátem ev. č. ČAK 03169, IČO 66217270, se sídlem Smetanova 1022/19, 602 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“).

12. Rozhodnutím zadavatele o výběru dodavatele ze dne 3. 8. 2025 zadavatel rozhodl, že nejvhodnější nabídkou je nabídka vybraného dodavatele.

13. Dne 4. 8. 2025 zadavatel zaslal navrhovateli a vybranému dodavateli „Oznámení o výběru dodavatele“ z téhož dne (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“), ve kterém uvedl, že podle výsledků hodnocení nabídek byla jako ekonomicky nejvýhodnější vyhodnocena nabídka vybraného dodavatele. Přílohu 1 oznámení o výběru dodavatele tvoří „Zpráva o hodnocení nabídek“ ze dne 1. 8. 2025 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) a přílohu 2 tvoří „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ (dále jen „posouzení splnění podmínek účasti“).

14. Dne 19. 8. 2025 podal navrhovatel proti oznámení o výběru dodavatele námitky z téhož dne (dále jen „námitky“), které zadavatel odmítl rozhodnutím o námitkách ze dne 29. 8. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne.

15. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 8. 9. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl dne 8. 9. 2025 ve stejnopise doručen zadavateli.

II. OBSAH NÁVRHU

16. Navrhovatel úvodem svého návrhu předně konstatuje, že je stávajícím dodavatelem zadavatelem poptávaného předmětu plnění. Navrhovatel v návrhu především brojí proti oznámení o výběru dodavatele, které označuje za nesprávné, nepřezkoumatelné a netransparentní.

17. Podle navrhovatele zadavatel pochybil, neboť jednal netransparentně, když navrhovateli již v rámci vypořádání námitek neposkytnul relevantní informace potřebné k účinnému přezkumu oznámení o výběru dodavatele. Zadavatel tak dle navrhovatele jednal v rozporu s článkem 35 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. 7. 2009, o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (dále jen „směrnice 2009/81“), která má přímý účinek, jakož i v rozporu s ust. § 6 odst. 1 zákona.

18. Zadavatel měl podle navrhovatele rovněž pochybit při posuzování splnění technických požadavků v nabídce vybraného dodavatele. Navrhovatel má totiž za to, že vybraný dodavatel neprokázal splnění všech podrobných technických požadavků stanovených v zadávací dokumentaci, a z toho důvodu jej měl zadavatel s odkazem na ust. § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučit.

19. Nad rámec uvedeného měl zadavatel podle navrhovatele pochybit při posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny.

20. Navrhovatel rovněž ve svém návrhu brojí proti rozhodnutí o námitkách, neboť má za to, že v něm zadavatel nereagoval na všechny skutečnosti, jež navrhovatel uvedl v námitkách. Podle navrhovatele je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné a v rozporu se zásadou transparentnosti.

21. Navrhovatel ve svém návrhu akcentuje „technicky vysoce složitý“ charakter poptávaného předmětu plnění, jenž klade důraz na „mimořádně odbornou způsobilost“ potenciálního dodavatele. Podle navrhovatele je nezbytné, aby účastníci zadávacího řízení disponovali konkrétními znalostmi prostředí místa realizace plnění, jakož i přístupem k nezbytné odborné podpoře, bez které nelze předmět plnění veřejné zakázky řádně realizovat.

22. Navrhovatel dále uvádí, že přestože zadavatel stanovil jako jediné hodnotící kritérium nabídkovou cenu, je třeba ji posuzovat nikoliv izolovaně, ale v souvislosti s tím, zda daná nabídka pokrývá všechny technické požadavky a zda je nabízené plnění bezpečné a realistické. Navrhovatel má za to, že je povinností zadavatele transparentně vysvětlit přiléhavé klíčové závěry o tom, zda a jakým způsobem ověřil splnění technických požadavků souvisejících s předmětem plnění veřejné zakázky a zda je nabízené plnění za požadovanou cenu vůbec reálné. Samotné sdělení zadavatele, že je nabídka vybraného dodavatele nejlevnější, navrhovatel nepovažuje za dostačující.

23. Navrhovatel dále uvádí, že v případě nabídky vybraného dodavatele zadavatel akceptoval tzv. variantní řešení nabízeného plnění, které spočívá v kompletní výměně systému ACS[2] v celém areálu Jaderné elektrárny Temelín, jež nebylo požadavkem zadávací dokumentace. Vzhledem k tomu, že se jednalo o odlišné technické řešení, byly na zadavatele kladeny vyšší nároky, aby důkladně porovnal obdržené nabídky, vypořádal se se závěry plynoucími z individuálních jednání s účastníky a své rozhodnutí transparentně obhájil. Navrhovatel má za to, že řešení nabízené vybraným dodavatelem je „(…) složitější a výrazně dražší, kladoucí vyšší nároky též na kapacitu a součinnost zadavatele (….).“

24. Navrhovatel namítá, že z jemu dostupných dokumentů nelze žádným způsobem zjistit, jestli zadavatel ověřil, že technické parametry řešení nabízeného vybraným dodavatelem odpovídají zadávacím podmínkám a zda je takové řešení za nabídkovou cenu vůbec realizovatelné. Zadavatel podle navrhovatele dospěl k závěrům, které však transparentně a přezkoumatelně nedoložil žádnými konkrétními úvahami či důkazy. Rovněž u „podezření“ na mimořádně nízkou nabídkovou cenu vybraného dodavatele, které zadavatel pojal, nelze ověřit, zda vybraný dodavatel výši nabídkové ceny dostatečně vysvětlil a odůvodnil. Navrhovatel sumarizuje, že oznámení o výběru dodavatele, jakož i následné rozhodnutí o námitkách, neobsahují dostatečná a přezkoumatelná odůvodnění, jak zadavatel u nabídky vybraného dodavatele ověřil splnění zásadních zadávacích podmínek vztahujících se k plnění zakázky.

25. Navrhovatel poukazuje na obsah oznámení o výběru dodavatele a jeho příloh, tj. zprávu o hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti, přičemž uvádí, že hodnotící komise pouze konstatovala, že vybraný dodavatel ve své nabídce předložil veškeré nezbytné kvalifikační dokumenty a že je jeho nabídka nejlevnější. Podle navrhovatele však absentují informace o tom, že by se hodnotící komise zabývala skutečností, jestli vybraný dodavatel splnil zadávací podmínky z hlediska technického, funkčního a bezpečnostního, a zda je nabízené plnění za uvedenou cenu vůbec realizovatelné. Nadto se zadavatel v rozhodnutí o námitkách pouze zmínil o splnění podmínek technické kvalifikace vybraným dodavatelem, aniž by se vyjádřil k námitce navrhovatele ohledně skutečnosti, zda technické řešení předložené v nabídce vybraného dodavatele splňuje zadávací podmínky.

26. Navrhovatel dále uvádí, že jej zadavatel v rozhodnutí o námitkách spravil o tom, že vyhotovil interní protokol, ze kterého je patrné, že se zabýval zdůvodněním sporných položek tvořících v souhrnu nabídkovou cenu vybraného dodavatele, u kterých měl podezření, jestli se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Navrhovatel současně dodává, že zadavatel tento protokol neučinil součástí oznámení o výběru dodavatele a neposkytl jej účastníkům zadávacího řízení (resp. navrhovateli).

27. Navrhovatel následně konstatuje, že ust. § 123 zákona je třeba vykládat tzv. eurokonformně, tj. v souladu s čl. 35 odst. 2 směrnice 2009/81, který podle navrhovatele ukládá zadavateli povinnost poskytnout účastníkům řízení informace nejen o výsledku a identitě vybraného dodavatele, ale i o vlastnostech a relevantních výhodách vybrané nabídky. Na podporu svého tvrzení navrhovatel odkazuje na judikaturu Soudního dvora EU – C-161/13 Idrodinamica Spurgo Velox ze dne 8. 5. 2014 (dále jen „rozsudek Idrodinamica Spurgo Velox“). Navrhovatel dodává, že směrnice 2009/81 se vztahuje na zadavatele v oblastech obrany a bezpečnosti, ale její principy jsou použitelné v rámci „obecného režimu zadávacího práva“, pokud se jedná o zakázku spadající pod její působnost, tj „obranné/důvěrné zakázky v energetice“. Navrhovatel se dovolává přímého účinku článku 35 odst. 2 směrnice 2009/81 a má za to, že je zadavatel povinen poskytnout účastníkům zadávacího řízení informace o vlastnostech a relativních výhodách vítězné nabídky, navzdory ust. § 123 zákona, které po zadavateli vyžaduje „nižší standard“.

28. Vedle uvedeného navrhovatel odkazuje na rozhodnutí slovenského Úradu pre verejné obstarávanie č. j. 14195-9000/2024 ze dne 23. 1. 2025 (dále jen „rozhodnutí slovenského Úřadu“ a „slovenský Úřad“), ve kterém bylo podle navrhovatele konstatováno, že povinnost zadavatele uvést v oznámení o výsledku vyhodnocení nabídek „vlastnosti a výhody vybrané nabídky“ vyplývá přímo z článku 35 odst. 2 směrnice 2009/81. Smyslem je zajistit účastníkům zadávacího řízení, aby mohli účinně využít revizní prostředky a ověřit správnost postupu zadavatele. Navrhovatel má za to, že se nejedná o specifikum slovenské právní úpravy, ale obecný standard vyplývající z evropského práva.

29. Navrhovatel dále uvádí, že nepožaduje informace o všech skutečnostech, které je zadavatel povinen zohlednit v souvislosti s výběrem ekonomicky nejvýhodnější nabídky ani nežádá zveřejnění celé nabídky vybraného dodavatele. Podle navrhovatele by však měl zadavatel účastníkům zadávacího řízení poskytnout o nabídce vybraného dodavatele alespoň takové relevantní informace, aby mohli zhodnotit „klíčové aspekty vybrané nabídky“ a případně mohli vůči ní uplatnit „revizní postupy“. Za transparentní nelze podle navrhovatele označit postup zadavatele, který o nabízeném předmětu plnění vybraného dodavatele neposkytne prakticky žádné informace a ostatní účastníci zadávacího řízení tak fakticky mohou podat námitky pouze „naslepo“.

30. Navrhovatel následně odkazuje na „Protokol o jednání z 16. 6. 2025, včetně přílohy č. 1“ (dále jen „protokol ze 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele“). Navrhovatel uvádí, že zadavateli předem předložil k projednání oblasti, které považoval za velmi rizikové, aby o nich následně se zadavatelem jednal a vysvětlil je. Navrhovatel tvrdí, že v závěru jednání se se zadavatelem shodl, že některé diskutované body uvedené v příloze protokolu ze 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele, resp. realizační činnosti v nich obsažené, se neobejdou bez podpory odborného garanta provozovaných bezpečnostních systémů v Jaderné elektrárně Temelín, kterým je právě navrhovatel. Navrhovatel rovněž zadavatele upozorňoval na skutečnost, že přestože je odborným garantem provozovaných bezpečnostních systému, ostatní účastníci zadávacího řízení jej vůbec neoslovili s žádostí o případnou podporu a pomoc s realizací veřejné zakázky. Z uvedeného důvodu navrhovatel označuje nabídku vybraného dodavatele za technicky a cenově nekompletní, neboť vybraný dodavatel do ní nezahrnul nezbytnou technickou podporu navrhovatele.

31. Navrhovatel opakovaně uvádí, že z jemu dostupných dokumentů vztahujících se k zadávacímu řízení není zřejmé, zda zadavatel nabídku vybraného dodavatele posoudil co do splnění stanovených technických parametrů či zda se zadavatel toliko spolehnul na „ujištění“ vybraného dodavatele.

32. Navrhovatel konstatuje, že se vybraný dodavatel při realizaci předmětu plnění neobejde bez jeho podpory a spolupráce. Jestliže vybraný dodavatel ve své nabídce nezohlednil potřebné služby navrhovatele, není jeho nabídka kompletní a měla být ze zadávacího řízení vyloučena. Navrhovatel konkrétně odkazuje na čl. C.4.6 přílohy 1 C – Technická specifikace – návrhu smlouvy (dále jen „technická specifikace“), který stanoví, požadavek, aby „postupné přepojování ze stávajícího ŘS do nového ŘS […] umožňovalo okamžitý návrat k původnímu stavu“. Podle navrhovatele je však v případě potřeby okamžitého návratu k původnímu stavu nezbytné využít specifické odborné znalosti a kapacity, kterými disponuje právě navrhovatel v pozici stávajícího poskytovatele a garanta poptávaných služeb. Vybraný dodavatel přesto navrhovatele v tomto ohledu nijak neoslovil, a proto nemá jeho nezbytnou podporu zajištěnou. Podle navrhovatele je tedy minimálně v tomto směru nabídka vybraného dodavatele technicky nekompletní, neboť nezajišťuje některé dodávky a služby, které zadávací dokumentace pro poskytování služeb vyžaduje. Z uvedeného důvodu měl zadavatel nabídku vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit.

33. Navrhovatel dále tvrdí, že nabízené řešení vybraného dodavatele, který hodlá vyměnit systém ACS v celém jeho rozsahu, způsobí mnohá zásadní narušení plynulého a bezpečného provozu TSFO, snížení jeho účinnosti, což je v rozporu se zadávací dokumentací. Především v tzv. „životně důležitých prostorách“ je postupné přepojování jednotlivých komponent na nový řídicí systém technicky nemožné při zachování požadavků na minimální ovlivnění či nesnížení účinnosti TSFO. Navrhovatel rovněž uvádí, že vybraný dodavatel hodlá změnit původní decentralizovaný systém ACS na centralizovaný, který je však pro zadavatele nevýhodný, neboť neumožňuje offline fungování každé z řídících jednotek kontroly vstupu při případném výpadku komunikace s řídícím systémem či výpadcích částí modulů v rámci řídícího systému samostatného.

34. Navrhovatel rovněž konstatoval, že se zadavatel nyní nachází v situaci, kdy má od navrhovatele písemně zajištěnou „garanci provozu“ jen do 31. 12. 2025, přičemž je to právě navrhovatel, kdo zajišťuje servis a opravu stávajících systémů, které jsou podle navrhovatele klíčové pro provoz celého systému TSFO. Zadavatel se tak vystavil potenciálnímu riziku havárie systémů, kterou nebude lze „uspokojivě“ odstranit.

35. Vedle uvedeného navrhovatel v návrhu dále brojí proti postupu zadavatele při posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že jeho nabídková cena je o cca 30 % resp. o cca 51 mil. Kč vyšší než nabídková cena vybraného dodavatele. Podle navrhovatele je tato skutečnost důsledkem výše popsané „neúplnosti“ nabídky vybraného dodavatele. Nekompletnost nabídky vybraného dodavatele se tedy odrazila i na výsledné nabídkové ceně. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách sdělil, že provedl interní posouzení vybraných položek nabídky vybraného dodavatele a porovnal je se svým odhadem, k němuž dospěl při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Podle navrhovatele je zmíněným „odhadem“ zadavatele myšlena tzv. „Studie EBIS“ (dále jen „studie EBIS“)[3], na jejímž zpracování se podílel i navrhovatel. Navrhovatel však zdůrazňuje, že studie EBIS byla pořízena v roce 2021, kdy byly cca o 20% nižší ceny, a navíc předmět veřejné zakázky zahrnuje, oproti studii, rozšířené požadavky vyžadující další nákladové položky v řádech desítek milionů korun.

36. Navrhovatel nadto dodává, že zadavatel sice v souladu se zákonem vyzval v průběhu zadávacího řízení vybraného dodavatele k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak následně se s obdrženým vysvětlením od vybraného dodavatele „vypořádal“ netransparentním a nedostatečným způsobem. Navrhovatel opakovaně tvrdí, že nabídka vybraného dodavatele nezahrnuje nepoptané náklady na služby odborné společnosti, kterou je právě navrhovatel, bez nichž není vybraný dodavatel schopen poptávaný předmět plnění zcela realizovat.

37. Navrhovatel sumarizuje, že nižší nabídková cena vybraného dodavatele je důsledkem toho, že jeho nabídka neobsahuje některé nezbytné náklady. Zadavatel se však podle navrhovatele s touto námitkou navrhovatele nijak nevypořádal a nepředložil žádné úvahy o přiměřenosti ceny vybraného dodavatele, které by umožnily přezkoumat jeho závěr, tj. že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká.

38. Navrhovatel rovněž namítá, že se zadavatel podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem, které navrhovatel uvedl v námitkách, přičemž označuje konkrétní části (body) námitek, které považuje za nevypořádané.

39. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil oznámení o výběru dodavatele a současně uvádí, že „jediným možným východiskem“ je vyloučit vybraného dodavatele za zadávacího řízení a provést nové hodnocení nabídek.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

40. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 8. 9. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

41. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel,
vybraný dodavatel.

42. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 11. 9. 2025.

43. Dne 16. 9. 2025 zadavatel zřídil Úřadu přístup k certifikovanému elektronickému nástroji NEN, který obsahuje dokumenty vztahující se k veřejné zakázce. Dne 17. 9. 2025 Úřad od zadavatele obdržel obálku s technickým nosičem dat (CD), na který byla dle sdělení zadavatele nahrána část 6 ZD, jež podle zadavatele obsahuje utajované informace ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ve tupni „důvěrné“. Dne 18. 9. 2025 Úřad dále obdržel od zadavatele vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a technický nosič dat (flash disk) obsahující dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

44. Zadavatel úvodem uvádí, že navrhovatel ve svém návrhu zcela záměrně ignoruje předcházející, podle zadavatele řádné a zákonné, vypořádání námitek. Podle zadavatele návrh obsahově nepřináší žádnou další relevantní argumentaci proti navrhovatelem dříve uplatněným námitkám. Zadavatel konstatuje, že navrhovatel setrvává v tzv. kruhové argumentaci, jejímž jediným efektem je neustálé zpochybňování postupu zadavatele bez ohledu na předložené důkazy, relevantní výklady a platnou právní úpravu. Samotný fakt, že navrhovatel odmítá závěry učiněné zadavatelem v rámci jeho rozhodnutí o námitkách, v žádném případě neznamená, že by tyto byly nesprávné či neúplné.

45. Zadavatel uvedl, že navrhovatel již od druhého jednání o jeho předběžné nabídce nesměřoval primárně k projednání vlastní předběžné nabídky, nýbrž opakovaně argumentoval proti předběžné nabídce vybraného dodavatele stran její neúplnosti a zjevnému nepochopení zadání ze strany vybraného dodavatele, přičemž akcentoval vlastní výlučnou schopnost realizovat předmět plnění, když současně (jednostranně) tvrdil, že bez jeho účasti jiný účastník nebude schopen realizovat předmět plnění. Zadavatel však uvedl, že s tvrzeními navrhovatele nesouhlasí, což bylo podle něj vyvráceno tím, že vybraný dodavatel podal finální nabídku splňující veškeré požadavky zadavatele.

46. Zadavatel označuje argumentaci navrhovatele uvedenou v námitkách i v návrhu za zmatečnou, účelovou, postrádající věcnou či relevantní právní argumentaci. Zadavatel konstatuje, že zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a soudní judikaturu, jakož i na komentářovou literaturu, která neexistuje. Nadto navrhovatel začal brojit proti zadávacím podmínkám až poté, co se dozvěděl, že se nestal vybraným dodavatelem. Zadavatel konstatuje, že cílem navrhovatele je využít svého postavení současného dodavatele zadavatelem poptávaného předmětu plnění a přivést zadavatele do faktického stavu vendor lock-in, kdy bude zadavatel závislý na dodávkách a službách navrhovatele, bez možnosti využití efektivní soutěže.

47. Podle zadavatele navrhovatel v návrhu, nad rámec původních námitek uvádí nové skutečnosti, které nebyly součástí původních námitek. Jedná se o tvrzení navrhovatele o tom, že zadavatel porušil směrnici 2009/81 a odkazování navrhovatele na rozhodnutí slovenského Úřadu. Zadavatel však současně uvádí, že tato „nová“ tvrzení navrhovatele nejsou relevantní a nelze je na předmětné řízení aplikovat ani podpůrně. Přesto zadavatel vyzývá Úřad, aby k nim v souladu s ust. § 251 odst. 4 zákona nepřihlížel, neboť se jedná o tvrzení, která měla být navrhovatelem uplatněna již v rámci původních námitek, což navrhovatel neučinil a současně ani neprokázal, že se jedná o skutečnosti, jež nemohl vůči zadavateli uplatnit již v době podání námitek. Nad rámec uvedeného zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel v návrhu „(…) zcela mechanicky zkopíroval a použil argumentaci, která byla původně uplatněna v řízení vedeném před Úradem pre verejné obstaravanie (…)“, navzdory tomu, že se jednalo o odlišný skutkový a právní kontext. Podle zadavatele se navrhovatel zcela mylně domnívá, že závěry slovenského Úřadu mají pro řízení před Úřadem (ÚOHS) aplikační sílu či precedenční hodnotu.

48. Zadavatel rovněž namítá, že navrhovatelem odkazovaný rozsudek Idrodinamica Spurgo Velox řeší zcela odlišný skutkový i právní kontext, který nelze analogicky ani teleologicky vztahovat k institutu oznámení o výběru dodavatele podle zákona. Podle zadavatele se tento případ zabývá otázkami zachování procesních práv účastníků zadávacího řízení v situaci, kdy zadavatel zcela opominul sdělit jakékoli důvody pro vyloučení nabídky v zadávacím řízení.

49. Podle zadavatele je předmětná veřejná zakázka především sektorovou zakázkou, neboť pokud by se netýkala výkonu relevantní činnosti zadavatele podle § 153 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona, tj. výroby elektřiny, zadavatel by při modernizaci TSFO vůbec nemusel podle zákona postupovat. Veřejná zakázka se však současně dotýká utajovaných informací. Jedná se zejm. o popis aktuálního stavu a funkcí TSFO, popis požadavků na parametry funkce nově dodávaných částí TSFO, jakož i popis požadavků na řídící systém, datovou síť a zabezpečení; s ohledem na kybernetickou bezpečnost, protokoly a vazby s ostatními subsystémy TSFO. Podle zadavatele jde především o dokumentaci skutečného provedení TSFO. Zadavatel dále uvádí, že nebýt zvláštní potřeby chránit zejm. technická data o systému, zakázka by se nijak podstatně nelišila od jiných zakázek na modernizaci technických systémů fyzické ochrany objektů. Zakázka je tedy realizována primárně proto, aby byla technickými prostředky ochráněna výrobna elektřiny, nikoli proto, aby byly chráněny utajované informace. Zadavatel tedy veřejnou zakázku zadával v souladu s ust. § 210 odst. 2 zákona podle pravidel pro zadání sektorové veřejné zakázky, neboť se podle něj především týká modernizace a optimalizace TSFO výrobny elektřiny.

50. Zadavatel označuje postup navrhovatele, vzhledem k obsahové stránce jeho návrhu, za „šikanózní výkon práva“, s cílem obstruovat zadávací řízení a zabránit realizaci veřejné zakázky vybraným dodavatelem, přičemž odkazuje na nález Ústavního soudu č. j. III ÚS 374/06 ze dne 31. 10. 2007 a žádá Úřad, aby k němu při svém rozhodování přihlédl.

51. Zadavatel dále zpochybňuje, tvrzení navrhovatele o hrozícím vzniku újmy na jeho právech spočívající v tom, že mu byla nezákonným způsobem upřena možnost získat veřejnou zakázku a realizovat zisk ze svého podnikání. Podle zadavatele však navrhovatel nemá žádné zákonem garantované právo na získání veřejné zakázky a realizaci zisku z ní.

52. Zadavatel konstatuje, že všem účastníkům zadávacího řízení poskytl, s odkazem na ust. § 123 zákona, veškeré zákonné podklady, jež jsou obligatorní součástí oznámení o výběru dodavatele. Navrhovatel nadto rovněž obdržel od zadavatele i podrobné vyjádření k jeho následným námitkám. Zadavatel odmítá „konstrukci“ navrhovatele stran přímého účinku směrnice 2009/81, neboť se předně jedná o právní předpis upravující pravidla pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, což podle zadavatele předmětná veřejná zakázka není. Navíc přímý účinek směrnice by podle zadavatele byl možný až za situace, že by členský stát ve stanovené lhůtě nepřijal opatření k řádné transpozici této směrnice 2009/81. K tomu však podle zadavatele nedošlo, neboť směrnice 2009/81 byla řádně transponována do vnitrostátního práva zákonem. Podle zadavatele navrhovatel nesprávně aplikuje požadavky směrnice 2009/81, neboť není možné svévolně podřazovat konkrétní ustanovení národní právní úpravy pod neomezeně široké výklady unijních pojmů. Zadavatel dodává, že ust. § 123 zákona představuje zcela jednoznačnou a explicitní vnitrostátní úpravu, jejíž zákonný rámec zadavatel plně dodržel.

53. Zadavatel dále uvádí, že vybraný dodavatel prokázal a splnil veškeré požadavky stanovené zadavatelem a zákonem, jak bylo uvedeno ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, které je součástí oznámení o výběru dodavatele podle § 123 odst. 1 písm. b) zákona; podle zadavatele tedy neexistoval jediný důvod pro jeho vyloučení podle ust. § 48 odst. 2 zákona, jak požaduje navrhovatel.

54. Zadavatel rovněž odmítá, že by měl navrhovatel participovat na tvorbě nabídky a nabídkové ceny vybraného dodavatele, natož nahrazovat roli zadavatele a jeho odborné hodnotící komise při posuzování a hodnocení nabídek. Nabídka vybraného dodavatele je výlučně v jeho sféře. Zadavatel, jak bylo uvedeno ve zprávě o hodnocení nabídek, vyzval v souladu s ust. § 113 zákona vybraného dodavatele, aby objasnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu, což vybraný dodavatel písemně učinil, jeho odpověď byla důsledně posouzena komisí zadavatele a shledána dostatečně odůvodněnou. Ani v tomto případě tedy nevyvstal zadavateli důvod pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení.

55. Podle zadavatele měly námitky navrhovatele šikanózní účel, navrhovatel je argumentačně vystavěl na neexistující rozhodovací praxi a nepodložených tvrzeních bez relevantních podkladů. Přesto se s nimi zadavatel obsahově vypořádal souladně se zákonem, v reakci na jejich rozsah, formu i charakter.

56. Zadavatel uvádí, že navrhovatel v návrhu napadá způsob hodnocení nabídek, přestože jej zadavatel již v rozhodnutí o námitkách spravil, že námitky proti zadávacím podmínkám mohl nejpozději podat do 72 hod před skončením lhůty pro podání nabídek. Ostatně sám navrhovatel ve svém návrhu výslovně uvádí, že otázka volby hodnotícího kritéria již není v této fázi předmětem řízení. Zadavatel má za to, že navrhovatel záměrně zahlcuje řízení irelevantní argumentací a repeticemi, které nadměrně zatěžují zadavatele a potenciálně i Úřad, neboť mohou mít vliv na přehlednost a efektivitu celého zadávacího řízení.

57. Zadavatel konstatuje, že jeho povinnosti stran hodnocení a posouzení nabídek, včetně ověření splnění zadávacích podmínek, vyplývají ze zákona, zejm. z ust. § 39. V průběhu zadávacího řízení postupoval souladně se zákonem, přičemž všechny učiněné úkony transparentně zachytil v dokumentaci; především v protokolech z jednání o předběžných nabídkách a v dokumentech zachycujících posouzení a hodnocení nabídek, jakož i v samotném oznámení o výběru dodavatele a jeho přílohách. Oznámení o výběru dodavatele obsahovalo všechny zákonem požadované obligatorní náležitosti podle ust. § 123 zákona. Zadavatel odmítá, že by u nabídky vybraného dodavatele, v souvislosti se systémem ACS umožnil tzv. variantní řešení, jak tvrdí ve svém návrhu navrhovatel. Zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval integraci nebo záměnu systému ACS; od počátku tedy připouštěl obě možnosti ve smyslu rovnocenného technického řešení, aby tak umožnil co nejširší hospodářskou soutěž a rozšířil okruh potenciálních dodavatelů.

58. Zadavatel dále uvádí, že se vypořádal se všemi připomínkami účastníků vzešlých z individuálních jednání o předběžných nabídkách, a to transparentním a rovným způsobem, přičemž závěry byly řádně zaznamenány v protokolech a tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení. Zadavatel rovněž akcentuje, že disponuje vlastními pracovními technickými kapacitami, což mu umožňuje nastavit potřebnou úroveň dohledu, kontroly a součinnosti s vybraným dodavatelem, v souladu s právními předpisy a ve vztahu k rozsahu a povaze plnění veřejné zakázky. Zadavatel je ostatně dozorován ze strany příslušných úřadů a institucí, aby byl zajištěn bezpečný provoz jaderného zařízení. Zadavatel tedy odmítá nepodložené domněnky navrhovatele o jeho „přetížení“ či nezpůsobilosti. Zadavatel uvádí, že si je plně vědom technických specifik obou nabízených řešení, která hodnotící komise náležitě posoudila a svoji činnost řádně zdokumentovala. Podle zadavatele má navrhovatelem nabízené (decentralizované) řešení výhodu v možnosti samostatného provozu jednotlivých jednotek kontrolovaného vstupu. Vedle toho řešení vybraného dodavatele (centralizované) nabízí zase vyšší míru zabezpečení prostřednictvím zálohované komunikace. Zadavatel posoudil nabídky obou účastníků s ohledem na splnění požadavků zadávací dokumentace, aniž by bylo zvýhodněno některé z nabízených řešení.

59. Zadavatel doplňuje, že hodnotící komise při posuzování obdržených nabídek neposuzovala pouze úplnost kvalifikačních dokumentů, jak tvrdí navrhovatel, naopak, v plném rozsahu ověřila splnění všech požadavků stanovených v zadávací dokumentaci. Dodává, že oznámení o výběru dodavatele obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, přičemž v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0092/2023/VZ, č. j. ÚOHS-32972/2023/163 ze dne 6. 9. 2023, v němž předseda Úřadu výslovně uvedl, že náležitosti oznámení o výběru stanovené v § 123 zákona nelze rozšiřovat ani s odkazem na zásadu transparentnosti.

60. Zadavatel rovněž uvádí, že předmětná veřejná zakázka nevyžaduje odlišný či výjimečný přístup zadavatele. Samotné oznámení o výběru dodavatele není podle zadavatele určeno k detailnímu popisu všech hodnotících úvah zadavatele. Zadavatel nemá povinnost poskytovat účastníkům řízení „technický audit“ obsahu jednotlivých nabídek. Současně zadavatel odmítá, že by se v průběhu jednání o předběžných nabídkách s navrhovatelem shodl, že se některé poptávané činnosti neobejdou bez jeho podpory v pozici tzv. odborného garanta. V rámci třetího jednání o předběžné nabídce navrhovatele, které se konalo dne 16. 6. 2025, podle zadavatele nedošlo k navrhovatelem uváděné názorové shodě. Zadavatel pouze v protokolu z daného jednání zachytil jednostranné tvrzení (odst. 3.4) navrhovatele, nikoliv konsenzus účastníků jednání. Podle zadavatele totiž navrhovatel není žádným odborným garantem systémů zadavatele ani TSFO. Zadavatel dále konstatuje, že od navrhovatele obdržel „přílohu č. 1“, která obsahovala body k projednání, k čemuž také došlo zejm. v průběhu třetího jednání o předběžné nabídce navrhovatele. Výsledky z diskuse byly zaznamenány jako příloha protokolu z 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele. Následně poté byly projednány rovněž s vybraným dodavatelem a písemně doplněny do jeho technického řešení ve formě přílohy č. 6 návrhu smlouvy. Podle zadavatele byly veškeré výstupy ze všech jednání řádně, přehledně a transparentně zachyceny, přičemž zadavatel přistupoval k oběma účastníkům rovným způsobem.

61. Podle zadavatele nevyplývá ze zadávací dokumentace žádná povinnost konzultace, spolupráce či podpory od navrhovatele, aby bylo lze nabídku považovat za úplnou či dokonce platnou. Jedná se pouze o subjektivní a spekulativní tvrzení navrhovatele. Zadavatel odmítá jakýkoliv výklad navrhovatele stran toho, že by účast jednoho konkrétního subjektu byla nutnou podmínkou pro realizaci předmětné veřejné zakázky. Zadavatel formuloval zadávací dokumentaci po technické stránce zcela jednoznačně, když jasně vymezil podmínky realizace způsobem, jenž umožní rovný přístup všem účastníkům. Zadavatel v zadávacím řízení obdržel dvě nabídky a současně neobdržel žádné námitky směřující proti zadávacím podmínkám.

62. Co se týče tvrzení navrhovatele, že bez jeho účasti není realizace veřejné zakázky možná, zadavatel je označuje za nepravdivé, když dodává, že s vybraným dodavatelem projednal všechny technické aspekty plnění, včetně přepojování a zajištění návratového režimu, přičemž vybraný dodavatel disponuje kapacitami k zajištění těchto činností a zadavatel má současně k dispozici potřebnou dokumentaci, přístupové prostředky i znalosti, které může vybranému dodavateli za tímto účelem poskytnout.

63. Zadavatel dále uvádí, že v zadávací dokumentaci není požadováno, aby během realizace předmětu plnění nedošlo k žádnému snížení účinnosti TSFO. Nesmí dojít ke snížení účinnosti fyzické ochrany, což lze řešit prostřednictvím dočasných administrativních a technických opatření, která tvoří součást nabídky vybraného dodavatele a byla předmětem jednání o předběžných nabídkách. Ostatně sám navrhovatel by musel v případě realizace provádět zásahy do systému ACS, které by rovněž mohly způsobit dočasné omezení provozu, což obecně souvisí s povahou předmětu plnění, tj. modernizací systémů za jejich provozu. Součástí nabídky vybraného dodavatele je i závazek na zpracování dokumentace pro povolovanou činnost, jež bude před samotnou realizací plnění projednána a schválena Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Tato dokumentace pro povolovanou činnost bude obsahovat i konkrétní postupy, harmonogram a zajišťovací opatření zahrnující i posouzení dopadů na provoz.

64. Zadavatel sumarizuje, že zadávací dokumentace připouští více technických řešení systému ACS, včetně tzv. centralizovaného systému. Zadavatel posoudil řešení nabízené vybraným dodavatelem z hlediska dostupnosti provozu i kontinuity, přičemž je vyhodnotil jako vyhovující a akceptovatelné. Nabídka vybraného dodavatele splňuje požadavky zadávací dokumentace, byť neidentickým technickým přístupem, což však bylo záměrně umožněno formulací požadavků uvedených v zadávací dokumentaci. Předmětem veřejné zakázky není „kopírování“ stávajícího technického řešení systému.

65. Zadavatel odmítá, že by garance provozu po datu 31. 12. 2025 měla být součástí zadávacích podmínek a předmětem plnění veřejné zakázky. Servis stávajícího systému je poskytován na základě samostatné servisní smlouvy, kterou zadavatel uzavřel s navrhovatelem. Zadavatel je srozuměn s tím, že navrhovatel bude garanci provozu některých stávajících bezpečnostních systémů poskytovat do data 31. 12. 2025. I v případě, že by jako nejvhodnější byla vybrána nabídka navrhovatele, bylo by rovněž nutné v tomto směru učinit určité zásahy a investice a riziko spojené s provozním přechodem by se tak v daném případě nijak zásadně nelišilo. Zadavatel dodává, že v roce 2022 navrhovatel podmínil případné prodloužení uvedené garance do roku 2027 nutností provést investiční akce v rozsahu [obchodní tajemství], k níž však nedošlo, a proto navrhovatel garantuje zajištění provozu jen do konce roku 2025. Podle zadavatele nelze spojovat pokračování servisní podpory s výsledkem předmětného zadávacího řízení.

66. Zadavatel se dále vyjadřuje k údajné mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného dodavatele. Podle zadavatele se navrhovatel snaží vyvolat dojem, že nabídková cena vybraného dodavatele není kompletní, resp. reálná. Jde však o subjektivní domněnku navrhovatele, neboť zadavatel nabídku vybraného dodavatele posoudil a jeho nabídkovou cenu považuje za kompletní a odpovídající zadávacím podmínkám. Navrhovateli podle zadavatele nenáleží komentovat cenovou politiku vybraného dodavatele. Zadavatel odkazuje na bod 5.3 návrhu smlouvy, kde je uvedeno, že smluvní cena je stanovena jako cena pevná, podléhající pouze změnám předpokládaným návrhem smlouvy a zákonem. Smluvní cena zahrnuje veškeré náklady zhotovitele (vybraného dodavatele). Podle zadavatele je řádné a včasné plnění smlouvy dále zajištěno smluvními pokutami stanovenými v článku 13 návrhu smlouvy. Zadavatel rozdílnou výši nabídkových cen považuje za přirozený výsledek soutěžního prostředí.

67. Zadavatel dodává, že pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky využil více relevantních zdrojů, včetně studie EBIS, kterou si zadavatel nechal zpracovat v roce 2021 jako odborný podklad. Dotčená studie EBIS však podle zadavatele nebyla jediným vstupem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zadavatel současně konstatuje, že studie EBIS představuje jeho interní dokument sloužící výhradně pro jeho interní rozhodovací proces. Navrhovatel se sice na její tvorbě částečně podílel, avšak konečná podoba této studie byla výsledkem řady dalších faktorů. Zadavatel dále konstatoval, že ceny uvedené ve studii EBIS nesloužily jako podklad pro uznání zdůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele zadavatelem. Zadavatel řádně zaznamenal v příslušném protokolu, že zdůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele bylo založeno na konkrétních důvodech, které vybraný dodavatel na žádost zadavatele uvedl. Nadto zadavatel uvádí, že navrhovatel nemá k dispozici finální znění studie EBIS a jeho tvrzení v tomto směru označuje za spekulativní.

68. Zadavatel dále konstatuje, že smyslem stanovení předpokládané hodnoty je především zvolení náležitého režimu veřejné zakázky a způsobu jejího zadání, a to k okamžiku zahájení zadávacího řízení. S ohledem na délku trvání zadávacího řízení však může být předpokládaná hodnota veřejné zakázky určitým, nikoli však jediným, indikátorem mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel dále konstatoval, že v souladu s ust. § 113 zákona vyzval vybraného dodavatele k vysvětlení některých položek v jeho cenové specifikaci, k čemuž jej vedly konkrétní cenové nesoulady uvedené v jeho nabídce, s ohledem na výsledky Studie EBIS a nabídkovou cenou navrhovatele. Konkrétně se jednalo o vysvětlení čtyř položek, jejichž cena se významně lišila oproti předpokladu zadavatele. Podle zadavatele bylo však obdržené vysvětlení vybraného dodavatele konkrétní, dostatečné a věcně podložené. Zadavatel dospěl k závěru, že minimální nabídková cena vybraného dodavatele byla řádně odůvodněna.

69. Zadavatel rovněž uvedl, že veřejnou zakázku vyhlásil jako komplexní zakázku na modernizaci části TSFO včetně zhotovení projektu, přičemž účastníkům předepsal požadavky na výkon a funkci, které musí modernizované TSFO plnit, nikoliv konkrétní prostředky, prostřednictvím kterých má být požadovaného účelu dosaženo. Podle zadavatele totiž mohou různí dodavatelé jeho potřebu řešit prostřednictvím odlišných prostředků. Zadavatel nestanovil konkrétní zařízení či komponenty pro plnění veřejné zakázky; nejsou ani součástí technické části nabídek účastníků, proto navrhovateli (podle zadavatele) není a nemůže být znám přesný a konkrétní rozsah realizační části předmětu plnění vybraného dodavatele. Podle zadavatele lze tedy poprvé provést posouzení splnění požadavků zadavatele na výkon a funkci TSFO v plném rozsahu až ve fázi zhotoveného projektu. Pro účely plnění díla budou na prvním místě požadavky zadavatele stanovené v technické specifikaci, mezi nimiž je i podmínka, že „Nově dodávané zařízení a komponenty v rámci celého systému TSFO je požadováno navrhnout a dodat s takovými funkcemi, vlastnostmi a technickými parametry, které budou minimálně shodné nebo lepší oproti stávajícími zařízení a komponentám.“ Podle zadavatele však tuto podmínku (stejně jako další požadavky) bude možné naplnit až v průběhu samotné realizace díla. Přesto zadavatel řádně posoudil nabídku vybraného dodavatele z hlediska splnění všech zadávacích podmínek, včetně technické části nabídky, která byla posuzována již ve fázi předběžných nabídek. Dospěl-li zadavatel k závěru, že popis technického řešený předložený v předběžného nabídce navrhovatele či vybraného dodavatele neodpovídá splnění zadávacích podmínek či je s nimi v rozporu, zadavatel vyzval daného účastníka, aby svůj popis vysvětlil či upravil. Podle zadavatele je tato skutečnost patrná z průběhu prvního jednání o předběžných nabídkách, na jehož základě oba účastníci svá technická řešení upravili.

70. Závěrem zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, která se týkají údajného nevypořádání námitek. Zadavatel naopak konstatuje, že se v rámci rozhodnutí o námitkách řádně a přehledně vypořádal se všemi vznesenými námitkami navrhovatele. Zadavatel v tomto směru odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0097/2022/VZ, č. j. ÚOHS-27732/2022/162 ze dne 19. 9. 2022, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0177/2022/VZ, č. j. ÚOHS-21955/2022/536 ze dne 30. 6. 2022.

71. Podle zadavatele navrhovatel ve skutečnosti zaměňuje svoji nespokojenost s obsahem rozhodnutí o námitkách s absencí vypořádání námitek jako takových.

72. Zadavatel sumarizuje, že jeho postup v zadávacím řízení byl zcela v souladu se zákonem, a nebyl porušen žádný zákonný princip či povinnost. Nejsou tedy dány důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl v souladu s ust. § 265 písm. a) zákona.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

73. Dne 24. 9. 2025 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele“).

74. Vybraný dodavatel předně označil navrhovatelem uváděné důvody nezákonnosti postupu zadavatele za neopodstatněné. K námitce navrhovatele, že zadavatel neposkytl relevantní informace potřebné k účinnému přezkumu, vybraný dodavatel uvedl, že ust. § 123 zákona taxativně vyjmenovává obsah oznámení o výběru dodavatele; technické detaily nabídky vybraného dodavatele mezi ně však nepatří (viz rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0092/2023, č. j. ÚOHS-32972/2023/163 ze dne 6. 9. 2023). Ust. § 123 zákona je v tomto smyslu chápáno jako taxativní a nevyžaduje sdílení všech interních hodnotících úvah. Zadavatel nemá povinnost v oznámení o výběru dodavatele uvést kompletní rekapitulaci vlastního interního posuzování nabídek.

75. Vybraný dodavatel dále konstatoval, že směrnice 2009/81 platí pro obranné a bezpečnostní zakázky; na předmětnou veřejnou zakázku se nevztahuje, neboť nespadá do oblasti obrany a bezpečnosti.

76. Vybraný dodavatel dále uvádí, že navrhovatel zaměňuje odlišné instituty – technickou kvalifikaci a technickou specifikaci, přičemž současně (s odkazem na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0054/2024/VZ, č. j. ÚOHS-13284/2024/500 ze dne 27. 3. 2024) uvádí, že ne/splnění technické specifikace se hodnotí až ve fázi plnění smlouvy, nikoli při posouzení kvalifikace, pokud zadávací dokumentace neukládá předložení konkrétních technických podkladů již v nabídce.

77. Nadto vybraný dodavatel dodává, že je jedním z nejvýznamnějších dodavatelů komplexních bezpečnostních technologií a služeb pro ochranu služeb a majetku v ČR, jehož produkty pokrývají kompletní portfolio bezpečnostních řešení. Nesplnění technických požadavků proto u něj nelze dovozovat. Je to navrhovatel, kdo zjevně není srozuměn s principem technického řešení vybraného dodavatele, jenž ve své nabídce uvedl a následně potvrdil během jednání se zadavatelem, že jeho technické řešení je na stávajícím bezpečnostním systému navrhovatele nezávislé. Z toho důvodu se jeho nasazení obejde bez přímé součinnosti navrhovatele jako dosavadního dodavatele nyní poptávaného předmětu plnění. Zadavatel se podobně zabýval technickými parametry řešení, které nabízí vybraný dodavatel. Zadavatel rovněž správně posoudil kvalifikační požadavky vybraného dodavatele, které jsou souladné se zadávací dokumentací.

78. Stran navrhovatelem tvrzeného pochybení zadavatele při posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny vybraný dodavatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016-383, č. j. 31 Af 69/2021 – 68 ze dne 31. 8. 2023, jakož i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 – 100 ze dne 6. 11. 2009, z nichž podle vybraného dodavatele vyplývá, že úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Pravomoci Úřadu končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tj. členů hodnotící komise. Úkolem soudu ani Úřadu není zabývat se otázkou, zda konkrétní nabídka vůbec obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu nebo zda měl zadavatel považovat odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za dostatečné; přezkumné orgány se mají primárně zabývat tím, zda zadavatel svůj postup odůvodnil transparentním a přezkoumatelným způsobem. Je to právě a pouze zadavatel, který má sám zvážit všechny rizika spojená s nabídnutou cenou (viz rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-
R0235/2019/VZ, č. j. ÚOHS-07760/2030/321/HBa ze dne 9. 3. 2020, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0370/2019/VZ-34233/2019/512/ŠMr ze dne 11. 12. 2019). Vybraný dodavatel má za to, že zadavatelem označené položky z nabídkové ceny řádně zdůvodnil a podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu v plném rozsahu vyvrátil.

79. Vybraný dodavatel uzavírá, že po nahlédnutí do správního spisu vedeného Úřadem má za to, že rozhodnutí o námitkách splňuje všechna zákonná kritéria a nelze je označit za nepřezkoumatelné či netransparentní. Vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele v plném rozsahu zamítl.

Další průběh správního řízení

80. Usnesením ze dne 7. 10. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

81. Usnesením ze dne 14. 10. 2025 Úřad určil vybranému dodavateli lhůtu ke sdělení, zda dokumenty, které Úřad specifikoval, tvoří přílohu usnesení a budou sloužit jako podklad pro vydání rozhodnutí, obsahují jeho obchodní tajemství ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a to včetně konkrétního vyznačení obchodního tajemství v těchto dokumentech a doložení odůvodnění.

82. Vybraný dodavatel reagoval sdělením ze dne 20. 10. 2025, ve kterém uvedl, že některé části dokumentace o zadávacím řízení obsahují jeho obchodní tajemství, a učinil přílohou tohoto sdělení anonymizované verze těchto dokumentů.

Replika navrhovatele

83. Dne 16. 10. 2025 Úřad obdržel podání navrhovatele „Replika navrhovatele k vyjádření účastníků řízení, Návrh na zařazení listin jako důkazu do správního spisu“ (dále jen „replika navrhovatele“).

84. Podle navrhovatele zadavatel ve vyjádření de facto přiznal, že byl při rozhodování veden subjektivní snahou o „vymanění se“ z dřívějšího smluvního vztahu uzavřeného s navrhovatelem, namísto toho, aby mu šlo především o to objektivně posoudit nabídky podle stanovených hodnotících kritérií. Podle navrhovatele takový postup odporuje ust. § 6 odst. 1 zákona. K uvedenému navrhovatel dodává, že se zadavatel fakticky nevyhnul závislosti na konkrétním dodavateli, pouze ji přenesl z jednoho subjektu na subjekt jiný. Navrhovatel zdůraznil, že vybraný dodavatel již v obdobném postavení vůči zadavateli figuruje i v případě Jaderné elektrárny Dukovany, kterou zadavatel rovněž provozuje.

85. Navrhovatel dále v reakci na vyjádření zadavatele k návrhu uvádí, že pokud by měl zadavatel v souladu s ust. § 123 zákona povinnost sdělit v oznámení o výběru dodavatele pouze označení vybraného dodavatele a jeho nabídkovou cenu, neodpovídalo by to „standardu transparentnosti, rovného zacházení a účinného přezkumu“, který je vyžadován právem Evropské unie. Podle navrhovatele by takto omezené pojetí informační povinnosti nenaplnilo materiální požadavek na přezkoumatelnost rozhodnutí o výběru nabídky. Navrhovatel odkazuje na článek 55 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „směrnice 2014/24“), která má stanovit, že zadavatel je povinen na žádost účastníka řízení sdělit charakteristiky a relativní výhody vybrané nabídky, tj. informace o tom, v čem spočívala její předost oproti ostatním nabídkám. Stejné zásady podle navrhovatele vyplývají i z čl. 35 odst. 2 směrnice 2009/81, která upravuje zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti. Podle navrhovatele představuje dotčená informační povinnost materiální projev zásad transparentnosti, rovného zacházení a efektivní soudní ochrany, které jsou (podle navrhovatele) dále konkretizovány i ve „směrnici 89/665/EHS o opravných prostředcích“[4].

86. Nadto navrhovatel uvádí, že i směrnice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. 2. 2014, o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (dále jen „směrnice 2014/25/EU“), která upravuje postup tzv. sektorových zadavatelů, byť dotčenou „informativní“ povinnost výslovně neformuluje, stanovuje povinnost „(…) že zadavatelé musí jednat v souladu se zásadami transparentnosti, rovného zacházení a proporcionality.“ Navrhovatel dále odkazuje na směrnici 92/13/EHS[5], která podle něj členským státům zakládá povinnost zajistit účinný přezkum rozhodnutí přijatých podle směrnice 2014/25/EU. Navrhovatel shrnuje, že účastníci zadávacího řízení musí mít k dispozici dostatek informací o důvodech výběru nabídky, aby přezkum mohl být fakticky a efektivně vykonán. Podle navrhovatele stávající právní úprava obsažená v ust. § 123 zákona nereflektuje v plné míře požadavky „novějších unijních směrnic“.

87. Navrhovatel dodává, že je zadavatel povinen účastníkům zadávacího řízení poskytnout rovněž základní charakteristiky a výhody vítězné nabídky, a to v rozsahu, který neporušuje ochranu utajovaných informací, obchodního tajemství či jiných zákonem chráněných zájmů. Podle navrhovatele jsou předmětem zakázky bezpečnostní technologie, které vyžadují přístup k utajovaným informacím a souvisejí s ochranou kritické infrastruktury, což jí dodává „bezpečnostní rozměr“, který je podle navrhovatele plně srovnatelný se zakázkami spadajícími pod směrnici 2009/81.

88. Navrhovatel se ve své replice dále vyjadřuje k odůvodnění zadavatele k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. Navrhovatel odkazuje na přílohu oznámení o výběru dodavatele, ve které měl zadavatel zformulovat nedostatečné odůvodnění posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, jenž podle navrhovatele odporuje zásadě transparentnosti a požadavku přezkoumatelnosti, přičemž v této souvislosti odkazuje na ust. § 6 a § 217 odst. 2 písm. a) zákona. Podle navrhovatele se ve skutečnosti jedná o popis postupu zadavatele, nikoliv odůvodnění. Zadavatel neuvedl, v čem konkrétně byla cena vybraného dodavatele považována za mimořádně nízkou, jaké konkrétní argumenty či rozdíly v cenových položkách vybraný dodavatel předložil ani jaké dílčí skutečnosti zadavatel považoval za dostatečné. „Odůvodnění“ typu, že zadavatel považuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu za zdůvodněnou, nelze podle navrhovatele přezkoumat a neumožňuje účinnou kontrolu. Popsaný postup zadavatele podle navrhovatele znemožňuje účastníkům zadávacího řízení i dozorovým orgánům (Úřadu) posoudit zákonnost rozhodnutí zadavatele. Navrhovatel shrnuje, že zadavatel ve skutečnosti nedostatečně a nejasně odůvodnil své posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a z toho důvodu je (podle navrhovatele) oznámení zadavatele o výběru dodavatele nepřezkoumatelné a netransparentní.

89. Navrhovatel rovněž v replice uvádí, že má i bez znalosti podrobných podmínek nabídky vybraného dodavatele prokazatelně znalost o tom, že jeho nabídka nezahrnuje některé konkrétní náklady, neboť se jedná o náklady spojené s činností navrhovatele samotného, které nebyly vůbec poptány. Navrhovatel rovněž opakovaně uvádí, že na popsanou skutečnost zadavatele upozornil již v průběhu jednání o předběžné nabídce. Navrhovatel rovněž reaguje na vyjádření zadavatele související se studií EBIS a konstatuje, že existuje důvodné podezření, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká, její akceptace postrádá racionální a transparentní odůvodnění stran toho, zda byla ekonomicky reálná.

90. Navrhovatel dále konstatoval, že zadavatel ve svém vyjádření (bod 52) fakticky připustil, že byl srozuměn s odlišnostmi řešení v obdržených nabídkách a s náklady, které tato řešení pro něj samotného znamenají, což zohlednil při hodnocení nabídek. Podle navrhovatele tak zadavatel vědomě akceptoval nabídku, která sice působí cenově výhodněji, avšak nepostihuje všechny následné ekonomické dopady, čímž mohl (podle navrhovatele) nepřímo zvýhodnit vybraného dodavatele, neboť skutečné plnění zadavatele zatíží dalšími náklady, které nebyly v nabídce zohledněny.

91. Navrhovatel dále interpretuje vyjádření zadavatele a vybraného dodavatele k návrhu. Podle navrhovatele zadavatel nepřímo potvrdil, že technická stránka nabídky vybraného dodavatele byla předmětem jeho aktivního přezkumu a posouzení, „pravděpodobně“ tedy nabídku vybraného dodavatele zkoumal. Podle navrhovatele tak zadavatel učinil bez přiléhavého transparentního záznamu nebo odůvodnění, proto navrhovatel označuje postup zadavatele za nepřezkoumatelný a v rozporu se zásadou transparentnosti podle § 6 zákona. Navrhovatel konstatuje, že transparentní a přezkoumatelné posouzení technických parametrů mělo být integrální součástí hodnocení nabídek.

92. Navrhovatel má za to, že i přes (informační) limity způsobené přístupem zadavatele, konkrétně identifikoval technické požadavky, které nabídka vybraného dodavatele zjevně „nepokrývá“. Podle navrhovatele jde o požadavky, „(…) které může objektivně znát pouze navrhovatel jakožto stávající dodavatel zadavatele a které se týkají právě jeho činnosti, které však nebyly vůbec poptány.“ Navrhovatel odkazuje na bod 115 vyjádření zadavatele k návrhu, kde zadavatel připustil potřebu součinnosti navrhovatele.

93. Podle navrhovatele se zadavatel až v průběhu správního řízení vedeného Úřadem začal detailněji zabývat technickým rozsahem nabídky vybraného dodavatele a aspekty její realizace. Navrhovatel z vyjádření vybraného dodavatele k návrhu „dovodil“, že vybraný dodavatel postup zadavatele v zadávacím řízení nepovažoval za skutečné posouzení technických parametrů nabídky.

94. Navrhovatel rovněž uvedl, že zadavatele dlouhodobě a opakovaně upozorňoval na skutečnost, že některým systémům Jaderné elektrárny Temelín končí podpora výrobců, přičemž odkázal na dopis adresovaný zadavateli ze dne 23. 6. 2022. Zadavatel však pouze opakovaně prodlužoval garanci provozu a oddaloval (podle navrhovatele) nevyhnutelnou modernizaci. Neexistence servisní činnosti a garance provozu by však podle navrhovatele mohla způsobit kolaps bezpečnostních systémů, což by mělo vliv i na realizaci předmětu plnění.

95. Navrhovatel dále konstatoval, že zadavatel do protokolu ze 3. jednání o předběžné nabídce vyznačil, že navrhovatel uvedl, že „(…) problém se zajištěním bodu návrhu je bezpředmětný, pokud bude jiný účastník stavět nový systém.“ Navrhovatel se však v replice ohradil, že tato formulace byla do předmětného protokolu jednostranně doplněna zadavatelem, čehož si však navrhovatel nevšiml; jinak by ji odmítl jako nepravdivou. Jednalo se o technickou podmínku stanovenou v článku C.4.6 technické specifikace, která účastníkům zadávacího řízení ukládala, aby postupné přepojování stávajícího řídícího systému do nového řídícího systému umožňovalo okamžitý návrh k původnímu stavu. Podle navrhovatele nelze bez odborné součinnosti navrhovatele, který zajišťuje servis a má detailní znalost stávajícího systému, tuto technickou podmínku splnit, a to bez ohledu na skutečnost, co vybraný dodavatel uvedl ve své nabídce, či co zadavatel „jednostranně“ doplnil do protokolu ze 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele.

96. Co se týče zadávací podmínky uvedené v čl. 4.6 technické specifikace, aby „(…) nově dodávaná zařízení a komponenty v rámci celého systému TSFO byly navrženy s takovými funkcemi, vlastnostmi a technickými parametry, které budou minimálně shodné nebo lepší oproti stávajícímu zařízení a komponentám.“, zadavatel ve vyjádření k návrhu zpochybňoval argumentaci navrhovatele a uvedl, že i navrhovatel by při vlastní realizaci musel provádět zásahy do systému ACS, které by mohly způsobit dočasné omezení provozu a musely by být řešeny obdobnými opatřeními. Navrhovatel však uvádí, že v tzv. životně důležitých prostorech již před krátkým časem provedl modernizaci zařízení, proto by do těchto prostor vůbec nemusel zasahovat. Naproti tomu by vybraný dodavatel musel systém ACS kompletně náročně přestavět se zásadními provozními omezeními při jejich realizaci. Podle navrhovatele zadavatel v tomto směru neověřil technickou realizovatelnost řešení, které nabízel vybraný dodavatel.

97. Navrhovatel následně sumarizoval, že zadavatel pouze přijal deklarace a přísliby vybraného dodavatele, aniž by je reálně ověřil, a to i v otázkách zásadních pro bezpečnost a provozuschopnost systému, což odporuje zásadám transparentnosti a přezkoumatelnosti podle § 6 zákona.

98. Závěrem repliky navrhovatel připojil seznam vybraných dokumentů, které Úřad obdržel od zadavatele, jakožto součást dokumentace o zadávacím řízení, přičemž žádal jejich zařazení do správního spisu, neboť je považuje za zásadní pro ověření postupu zadavatele v rámci posuzované veřejné zakázky a pro prokázání svých tvrzení. Jednalo se mj. o protokoly z jednání o předběžných nabídkách vybraného dodavatele i navrhovatele, včetně příloh. Návrhy technického řešení předmětu plnění, které byly součástí předběžných nabídek navrhovatele i vybraného dodavatele, pozměněné na základě uskutečněných jednáních o předběžných nabídkách se zadavatelem. Navrhovatel dále požadoval zařadit do spisu i cenové specifikace – položkové rozpočty – z nabídek navrhovatele i vybraného dodavatele, žádost o zdůvodnění MNNC, zdůvodnění MNNC, protokol o posouzení a splnění podmínek účasti a posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nabídky vybraného dodavatele ze dne 1. 8. 2025, protokol o posouzení splnění podmínek účasti a posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny předběžné nabídky navrhovatele a vybraného dodavatele ze dne 2. 7. 2025, datasheet k modulu ASSET 6.20, ASSET 16.20 A ASSET 801 Z2C Rack 3U z nabídky vybraného dodavatele, výzvu zadavatele vybranému dodavateli k předložení dokladů ze dne 5. 8. 2025, jakož i e-mailovou komunikaci mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem související s posouzením dokumentů kybernetické bezpečnosti ze dne 15. 8. 2025. Navrhovatel rovněž Úřadu navrhnul, aby uvedené dokumenty zohlednil jako podklady pro vydání rozhodnutí.

Další průběh správního řízení

99. Rozhodnutím ze dne 24. 10. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření, spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

100. Usnesením ze dne 30. 10. 2025 Úřad stanovil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí (dále jen „původní usnesení k podkladům“).

101. Dne 6. 11. 2025 Úřad obdržel podání navrhovatele z téhož dne, ve kterém navrhovatel mj. žádal Úřad o prodloužení Úřadem stanovené lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí.

102. V reakci na žádost navrhovatele Úřad usnesením ze dne 7. 11. 2025 (dále jen „následné usnesení k podkladům“) prodloužil původně stanovenou lhůtu k vyjádření k podkladům (v délce 7 dnů od data doručení původního usnesení k podkladům) na 14 dnů od data doručení původního usnesení k podkladům.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

103. Dne 6. 11. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům“). Zadavatel předně opakuje svá dřívější tvrzení, že navrhovatel začal zpochybňovat a napadat zadávací podmínky, jakož i samotný průběh zadávacího řízení až poté, co se z oznámení o výběru dodavatele dozvěděl, že jeho nabídka nebyla vybrána jako nejvhodnější. Nadto zadavatel dodává, že se navrhovatel již od druhého jednání o předběžné nabídce „přestal soustředit“ na obsah a kvalitu vlastní nabídky a namísto toho účelově brojil proti nabídce vybraného dodavatele.

104. Zadavatel neuvedl k podkladům pro vydání rozhodnutí žádná další doplnění, setrvává na svých předchozích vyjádřeních. Vyjádření zadavatele k podkladům se vztahuje zejm. k replice navrhovatele. Zadavatel uvádí význam pojmu „vendor lock-in“ v oblasti veřejného zadávání, neboť má za to, že s ním není navrhovatel dostatečně obeznámen. Podle zadavatele právě prostřednictvím realizace zadávacího řízení formou jednacího řízení s uveřejněním prokázal, že navrhovatel není jediným možným dodavatelem schopným realizovat předmět veřejné zakázky. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem dojde ke vzniku dalšího stavu vendor lock-in. Podle zadavatele totiž stávající smluvní podmínky poskytují dostatečný rámec k tomu, aby by byl vybraný dodavatel, až bude řádně splněn aktuálně poptávaný předmět plnění, případně nahrazen jiným dodavatelem, který v následném zadávacím řízení nabídne nejvhodnější nabídku.

105. Zadavatel dále konstatoval, že jeho jedinou motivací při realizaci předmětného zadávacího řízení bylo uzavřít smlouvu s dodavatelem, který předloží ekonomicky nejvýhodnější nabídku, která splní všechny stanovené požadavky, nikoliv „škodit“ navrhovateli. Cílem zadavatele je zajistit bezpečný a spolehlivý provoz TSFO ETE, v souladu se smlouvou a schváleným plánem zajištění fyzické ochrany jaderného zařízení podle zákona č. 263/2016 Sb., atomového zákona, ve znění pozdějších předpisů, přičemž způsob zabezpečení a prostředky fyzické ochrany musí odpovídat zejména požadavkům vyhlášky č. 361/2016 Sb., o zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu, ve znění pozdějších předpisů.

106. Zadavatel odmítá aplikaci unijních předpisů (směrnic), na které odkazuje navrhovatel, neboť se na předmětné zadávací řízení, vzhledem k předmětu plnění, nevztahují. Jedná se o sektorovou veřejnou zakázku, která je v souladu s pravidly pro sektorové zakázky zadávaná. Zadavatel připouští, že pokud by nedošlo k žádné transpozici směrnic, bylo by možné odkazovat na unijní úpravu, k čemuž však v tomto případě nedošlo s odkazem na národní úpravu obsaženou v ust. § 113 a 123 zákona. Podle zadavatele nelze při rozhodování podle zákona zohledňovat rozhodovací praxi orgánů cizího státu či nepřiléhavou evropskou legislativu, která se na předmět plnění nepoužije ani podpůrně. Zadavatel označuje za absurdní tvrzení navrhovatele, že by „faktický charakter“ zakázky automaticky převyšoval zákonem stanovená pravidla.

107. Nadto zadavatel namítá, že navrhovatel zaměňuje a „míchá dohromady“ zprávu o hodnocení nabídek podle § 119 odst. 2 zákona, posouzení splnění podmínek účasti podle § 123 odst. 2 písm. b) zákona (sic!) a písemnou zprávu zadavatele podle § 217 zákona.

108. K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel uvádí, že studie EBIS nesloužila jako podklad pro její zdůvodnění ani k jejímu uznání ze strany zadavatele, jak neustále naznačuje navrhovatel. Vybraný dodavatel konkrétně zdůvodnil svoji nabídkovou cenu v odpovědi na žádost o objasnění zadavatele, což zadavatel řádně zaznamenal v příslušném protokolu. Ve zprávě o hodnocení nabídek o tomto zadavatel poté učinil zcela dostatečný popis. Zadavatel akcentuje, že případná existence mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele představuje pouze fakultativní důvod pro vyloučení ze zadávacího řízení.

109. Zadavatel dále v reakci na repliku navrhovatele uvedl, že je dostatečně kompetentní rozlišit technická specifika jednotlivých řešení a posoudit jednotlivé nabídky, zda splňují veškeré zadávací podmínky, aniž by tak projevil souhlas s dodatečnými náklady, které mu podle navrhovatele mají vzniknout v souvislosti s řešením spočívajícím v kompletní výměně ACS. Zadavatel konstatuje, že veškeré náklady spojené s kompletní výměnou ACS jsou zahrnuté v nabídce vybraného dodavatele. Zadavatel odmítá, že by některému z účastníků zadávacího řízení ne/přímo přiznal jakoukoli výhodu.

110. Závěrem svého vyjádření k podkladům zadavatel uvádí, že navrhovatel zjevně nepochopil smysl a účel zvoleného druhu zadávacího řízení, neboť jednací řízení s uveřejněním umožňuje zadavateli přímo jednat s účastníky zadávacího řízení o jejich předběžných nabídkách, s cílem jejich zpřesnění a nalezení optimálního řešení odpovídajícího potřebám zadavatele. Účelem je tedy otevřený a strukturovaný proces jednání, které umožní zadavateli projednat s účastníky úpravy či doplnění předběžných nabídek, ovšem za podmínky, že tyto nevedou ke změně minimálních technických požadavků zadání nebo pravidel hodnocení. Zadavatel v žádném dokumentu tvořícím dokumentaci o zadávacím řízení nepřipustil nezbytnou součinnost s navrhovatelem; pouze konstatoval, že má s navrhovatelem uzavřenou servisní smlouvu, která však nesouvisí s předmětem plnění veřejné zakázky.

111. Zadavatel konstatuje, že do protokolu ze 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele neuvedl bez vědomí nebo souhlasu navrhovatele větu: „(…) problém se zajištěním bodu návratu je bezpředmětný, pokud bude jiný účastník stavět nový systém.“ Podle zadavatele byly protokoly o jednotlivých jednáních zasílány prostřednictvím elektronického nástroje NEN účastníkům po příslušných jednání k připomínkám a k podpisu. Co se týče třetího jednání o předběžné nabídce navrhovatele, které se konalo dne 16. 6. 2025 od 9:00 do 10:00 v prostorách Jaderné elektrárny Temelín, zástupce zadavatele průběžně promítal protokol o jednání všem účastníkům a doplňoval do něj informace o průběhu a závěrech z jednání. Po ukončení jednání byl protokol ještě téhož dne, v 15:03 zaslán navrhovateli prostřednictvím elektronického nástroje NEN s žádostí o jeho elektronické podepsání, případně připomínky a zpětné zaslání zadavateli. Navrhovatel tedy mohl vznést připomínky, pokud by protokol obsahově neodpovídal skutečnému průběhu jednání, což však navrhovatel neučinil, naopak, protokol podepsal a odeslal zadavateli zpět bez připomínek.

112. Zadavatel sumarizuje, že nelze připustit, aby subjektivní nespokojenost navrhovatele s obsahem rozhodnutí o námitkách byla ze strany navrhovatele vydávána za nepřezkoumatelnost tohoto rozhodnutí. Takový závěr by byl v rozporu s judikaturou i se základními principy správního řízení. Podle zadavatele nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, a proto zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl podle ust. § 265 písm. a) zákona.

Vyjádření vybraného dodavatele a navrhovatele k podkladům rozhodnutí

113. Úřad konstatuje, že zatímco od vybraného dodavatele neobdržel žádné vyjádření k podkladům, dne 21. 11. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“).

114. Úřad musí předně konstatovat, že vyjádření navrhovatele k podkladům obdržel opožděně, tj. po Úřadem stanovené lhůtě, kterou Úřad účastníkům řízení stanovil původním usnesením k podkladům, jež byla poté prodlužena následným usnesením k podkladům. Jak již bylo výše popsáno, Úřad následným usnesením k podkladům účastníkům řízení prodloužil (na žádost navrhovatele) lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí na 14 dnů od data doručení původního usnesení k podkladům. Navrhovateli bylo původní usnesení k podkladům doručeno dne 3. 11. 2015; lhůta k vyjádření k podkladům mu tedy začala běžet dne 4. 11. 2015 a (marně) uplynula dne 18. 11. 2025[6]. Navrhovatel se však k podkladům rozhodnutí vyjádřil až dne 21. 11. 2025.[7]

115. Úřad je nucen konstatovat, že s ohledem na ust. § 261 odst. 3 věty třetí zákona k vyjádřením učiněným po lhůtě stanovené k vyjádření se k podkladům rozhodnutí nepřihlíží. Podle věty čtvrté § 261 odst. 3 zákona se obdobně použije § 251 odst. 5 zákona části věty první za středníkem, v němž je stanoveno, že k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Úřad rovněž odkazuje na odbornou literaturu[8], podle které Úřad není oprávněn přihlížet k vyjádřením, jež jsou Úřadu doručena po stanovené lhůtě. Výjimku však představují takové skutečnosti, návrhy důkazů a jiné návrhy, které mají zpochybnit věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí; k těmto je Úřad povinen přihlížet. Stran výkladu pojmu „věrohodnost“ Úřad mutatis mutandis odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR č. j. 29 Cdo 5273/2017-564 ze dne 30. 4. 2019, resp. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0944/2024/VZ, č. j. ÚOHS-22777/2025/500 ze dne 19. 6. 2025, ve kterém Úřad zdůraznil, že zásada koncentrace řízení je vůdčí zásadou správního řízení před Úřadem, o to více v řízeních, v nichž se jedná o složité technické otázky, neboť bez jejího uplatnění by bylo možné taková řízení příslovečně „protahovat do nekonečna“. Řešená nevěrohodnost podkladů rozhodnutí musí vždy směřovat k samotnému důkazu z hlediska jeho samotné existence a důvodům či způsobům jeho vzniku, nikoliv ke zjištěnému skutkovému stavu, který z takového podkladu učiní Úřad.

116. K uvedenému Úřad konstatuje, že navrhovatel ve vyjádření navrhovatele k podkladům předně zpochybňuje úplnost technického řešení nabízeného vybraným dodavatelem. Navrhovatel má rovněž za to, že z podkladů rozhodnutí nevyplývá, že by se zadavatel podrobně zabýval technickým řešením vybraného dodavatele a provedl technické posouzení nabídky vybraného dodavatele. Navrhovatel dále zpochybňuje postup zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, přičemž srovnává výši některých položek, které tvoří jeho nabídkovou cenu s přiléhavými položkami tvořící nabídkovou cenu vybraného dodavatele. Navrhovatel rovněž zpochybňuje obsah zdůvodnění MNNC, které označuje za vágní, a současně uvádí, že akceptací takového vysvětlení zadavatel porušil zásadu transparentnosti a přezkoumatelnosti.

117. Navrhovatel následně Úřad vyzval, aby posoudil věcnou oprávněnost některých informací označených vybraným dodavatelem za obchodní tajemství a rozhodl o jejich zpřístupnění „(…) v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro zajištění procesních práv účastníků řízení a transparentnosti postupu zadavatele.“ Podle navrhovatele „některé části dokumentace“ mohly být vybraným dodavatelem jako obchodní tajemství označeny účelově, přičemž dodává, že institutu obchodního tajemství nelze zneužívat k tomu, aby byly před ostatními účastníky skryty informace, které odhalují případné vady nabídky vybraného dodavatele či nedostatky ve vysvětlení jeho nabídkové ceny. Navrhovatel žádá, aby Úřad přezkoumal, zda dokumenty, které podle vybraného dodavatele obsahují obchodní tajemství, skutečně obchodní tajemství obsahují. Pokud není jejich ochrana důvodná, aby k nim navrhovateli umožnil plný přístup, případně umožnil pořízení jejich kopií, aby navrhovatel mohl plně a efektivně hájit svá procesní práva ve správním řízení.

118. Navrhovatel současně žádal o úplné zpřístupnění následujících dokumentů:

- H406_temata_k_jednani_odpovedi_od_TF_utajeno.pdf

- Technicka_specifikace_v3_po_jednani_24_6_2025_utajeno.pdf

119. Navrhovatel dále žádal, aby Úřad zařadil mezi podklady pro vydání rozhodnutí následující dokumenty, které jsou součástí dokumentace o zadávacím řízení:

- »Výčet bezpečnostních technologií, které odpovídají na otázku č. 7 v sekci C v „Dotazníku k hodnocení rizik s dopady do informační a kybernetické bezpečnosti“ ze dne 29. 7. 2025;

- Cenová specifikace – položkový rozpočet (dokument Excel) (2x); - navrhovatel předpokládá, že jde o dokument, který obsahuje mj. i jeho vlastní položkový rozpočet, který navrhuje zařadit z důvodů uváděných výše v bodě (15) tohoto podání;

- Výzva k objasnění / doplnění nabídky předložené v jednacím řízení s uveřejněním na sektorovou veřejnou zakázku, ze dne 15. 7. 2025;

- VÝZVA DODAVATELI K PŘEDLOŽENÍ DOKLADŮ, ze dne 5. 8. 2025; - navrhovatel poukazuje na to, že tento dokument dle svého data následuje až po oznámení zadavatele o výběru dodavatele, které je datováno k 4. 8. 2025

- VÝZVA DODAVATELI K PŘEDLOŽENÍ DOKLADŮ, ze dne 24. 7. 2025;

- Tabulka porovnání – požadováno a předloženo (dokument Excel);

- E-mailová komunikace, Předmět: RE: Žádost o posouzení dokumentů kybernetické bezpečnosti, Odesláno: pátek 15. srpna 2025 8:14[9]; - navrhovatel i zde poukazuje na to, že tento dokument dle svého data následuje až po oznámení zadavatele o výběru dodavatele, které je datováno k 4. 8. 2025

- Výčet bezpečnostních technologií, které odpovídají na otázku č. 7 v sekci C v „Dotazníku k hodnocení rizik s dopady do informační a kybernetické bezpečnosti“ ze dne 29. 7. 2025;«.

120. Úřad sumarizuje, že vyjádření navrhovatele k podkladům bylo navrhovatelem podáno opožděně a svým obsahem nezpochybňuje věrohodnost Úřadem shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí. Navrhovatel v něm především interpretuje vlastní závěry, přičemž Úřad současně žádá, aby stávající podklady pro vydání rozhodnutí doplnil o další dokumenty.

121. K uvedenému Úřad nyní považuje za nezbytné uvést, a vztahuje se to i k výše popsané žádosti navrhovatele o doplnění spisu, resp. podkladů k vydání rozhodnutí, obsažené v jeho replice, že se navrhovaným doplněním podkladů pro vydání rozhodnutí zabýval, přičemž však současně nemohl odhlédnout od zásady koncentrace řízení, která je upravena v ust. § 251 odst. 4 a ust. § 263 odst. 1 zákona. Úřad (jakožto správní orgán) má na základě ust. § 3 správního řádu povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Dle
§ 50 odst. 2 správního řádu podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán, přičemž dle § 50 odst. 1 správního řádu podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Dle § 50 odst. 4 správního řádu pak platí, že správní orgán hodnotí podklady, zejména důkazy, podle své úvahy, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Z uvedeného je tedy zřejmé, že za zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, je odpovědný příslušný správní orgán, v daném případě Úřad, přičemž rozsah a způsob zjišťování a zajišťování podkladů pro rozhodnutí určuje vždy správní orgán, který sám stanoví, ze kterých podkladů zjistí relevantní stav věci, jenž je předmětem vedeného správního řízení (pokud není nějaký podklad určen zákonem). Úřad je tak povinen opatřit si potřebné podklady pro rozhodnutí, přičemž důkazy, které shromáždí v průběhu správního řízení, přísluší, v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, hodnotit výhradně jemu. V kontextu uvedeného Úřad konstatuje, že posoudil veškerou dokumentaci o zadávacím řízení zaslanou zadavatelem, přičemž ty dokumenty, které shledal nezbytnými pro přezkoumání ne/zákonnosti návrhem namítaného postupu zadavatele, zařadil mezi podklady pro vydání rozhodnutí, o čemž byli všichni účastníci správního řízení spraveni.

122. Stran výše popsaných pochybností navrhovatele směřujících proti způsobu, resp. rozsahu, vyznačení obchodního tajemství vybraným dodavatelem a s tím souvisejícím rizikem možného omezení procesních práv navrhovatele, Úřad konstatuje, že dne 20. 10. 2025 obdržel od vybraného dodavatele podání, ve kterém vybraný dodavatel v souladu s ust. § 504 občanského zákoníku konkrétně vyznačil, jakož i přiléhavě odůvodnil, svoje obchodní tajemství. Úřad následně navrhovateli ve svém sídle opakovaně umožnil nahlédnout do správního spisu, aby se seznámil s úplným zněním všech podkladů pro vydání rozhodnutí, tj. včetně dokumentů zahrnujících vyznačené obchodní tajemství vybraného dodavatele. Tuto skutečnost ostatně dokládají protokoly o nahlížení do spisu ze dne 5. 11. 2025 a 7. 11. 2025, které Úřad vyhotovil, navrhovatel podepsal, a jsou součástí vedeného správního spisu v dané věci. Vzhledem k uvedenému Úřad odmítá, že by navrhovatele jakkoli omezil při výkonu jeho procesních práv, naopak, vzhledem k obsáhlosti správního spisu vyhověl jeho žádosti o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí, jak již bylo popsáno výše.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

123. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení rozhodl tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K rozhodnutí o námitkách

124. Navrhovatel svým návrhem napadá mj. i rozhodnutí o námitkách, když ve svém návrhu uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nereagoval na všechny skutečnosti, které navrhovatel v námitkách uvedl. Podle navrhovatele je proto rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné a v rozporu se zásadou transparentnosti.

125. Předně k tomu Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky navrhovatele byly (převážně, jak bude popsáno níže) podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž byl zadavatel povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

126. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

127. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách, v případě, že tyto odmítá, podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.[10]

128. Úřad k tomu však v obecnosti dodává, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o odmítnutí námitek není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách. Současně však platí, že hranice mezi tím, zda se zadavatel dostatečně podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách či nikoliv, se liší případ od případu. Určující je totiž, jak obecné či konkrétní námitky stěžovatel podá. Pokud stěžovatel podá pouze obecné námitky, bude i požadavek na jejich odůvodnění nižší. Naopak v případě konkrétních námitek zadavatel musí přistoupit k jejich podrobnějšímu a konkrétnějšímu vypořádání, resp. odůvodnění[11].

129. Navrhovatel ve svém návrhu mj. namítá, že se zadavatel „nijak konkrétně nevypořádal“ s námitkou navrhovatele, že nižší nabídková cena vybraného dodavatele není výsledkem efektivnějšího technického řešení, ale spíše důsledkem toho, že část nezbytných nákladů byla z jeho nabídky zcela vynechána.

130. Úřad uvádí, že navrhovatel v námitkách mj. rozporoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu vybraného dodavatele, resp. způsob, kterým zadavatel přijal odůvodnění vybraného dodavatele, když v oznámení o výběru dodavatele, resp. ve zprávě o hodnocení nabídek, neuvedl relevantní informace, jejichž prostřednictvím by bylo možné ověřit na základě čeho zadavatel dospěl k závěru o přijatelnosti mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. Nadto, stále v rámci argumentace stran mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, navrhovatel rovněž uvedl, že vybraný dodavatel nezahrnul do své nabídky náklady na specializovanou externí podporu od odborné společnosti, v důsledku čehož je podle navrhovatele jeho nabídka technicky nekompletní, a neoslovil ani výrobce stávajícího systému ACS pro podporu integrace.

131. Úřad konstatuje, že se zadavatel přiléhavou námitkou navrhovatele stran mimořádně nízké nabídkové ceny nabídky vybraného dodavatele souhrnně zabýval v bodech 34 až 55 rozhodnutí o námitkách, přičemž konkrétně v bodu 46 uvedl, že vybraný dodavatel nabídl technické řešení, které externí podporu nevyžaduje, což s vybraným dodavatelem projednal v rámci jednání o jeho předběžné nabídce. Zadavatel nabízené řešení vybraného dodavatele považuje za plně souladné se zadávacími podmínkami. Podle zadavatele je tedy nabídka vybraného dodavatele úplná. Nadto zadavatel v bodu 47 rozhodnutí o námitkách uvedl, že součástí nabídky vybraného dodavatele je kompletní výměna systému ACS, z čehož jasně vyplývá, že nebylo zapotřebí, aby vybraný dodavatel pro účely podpory integrace oslovil výrobce stávajícího systému ACS.

132. Vzhledem k uvedenému má Úřad za to, že nelze tvrdit, že by se zadavatel s danou námitkou navrhovatele „nijak konkrétně nevypořádal“, jak ve svém návrhu tvrdí navrhovatel. Ostatně sám navrhovatel (v bodu 58 návrhu) uvedl, že se zadavatel „(…) neúspěšně pokusil dotčenou námitku oddiskutovat…“. Úřad na tomto místě považuje za účelné uvést, že samotný fakt, že zadavatel námitce navrhovatele nevyhověl, ještě neznamená, že námitku jako takovou nevypořádal.

133. Navrhovatel dále ve svém návrhu namítá, že se zadavatel rovněž nevypořádal s částí dotčené námitky, ve které navrhovatel uvedl, že pokud vybraný dodavatel přistoupí ke kompletní výměně systému ACS, dojde k nutnému nárůstu nákladů na plnění o dalších cca 20 mil Kč. Úřad konstatuje, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že důvody, které podle navrhovatele svědčí o mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného dodavatele představují jen spekulace navrhovatele, které nejsou podloženy relevantními podklady, kdy navrhovatel mylně, resp. neodůvodněně, dospěl k závěru, že nabídka vybraného dodavatele vychází, co se týče cenotvorby, ze studie EBIS a nezahrnuje položky, jako je například plotový detekční systém či rozšířené zkoušky a testy. Podle zadavatele však neexistuje žádná skutečnost, která by naznačovala, že nabídková cena vybraného dodavatele se studií EBIS jakkoli souvisí, přičemž jednotlivé položky cenového odhadu uvedené ve studii EBIS nekorespondují s konkrétními body zadání veřejné zakázky. Zadavatel dále konstatoval, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje náklady, které vybraný dodavatel stanovil pro řádnou realizaci veřejné zakázky, jež je podle zadavatele souladná se zadávacími podmínkami a návrhem smlouvy.

134. Úřad shrnuje, že zadavatel v přiléhavé části rozhodnutí o námitkách popsal, jak postupoval, když pojal podezření, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, přičemž se současně vyjádřil ke skutečnosti, jaké jsou zákonem stanovené obsahové části zprávy o hodnocení nabídek a oznámení o výběru dodavatele. Zadavatel rovněž navrhovatele spravil, že bližší okolnosti zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zachytil ve svém interním protokolu a odkázal na přiléhavou rozhodovací praxi Úřadu a soudní judikaturu. Rovněž navrhovateli sdělil, že jeho tvrzení ohledně cenotvorby vybraného dodavatele neodpovídá skutečnosti a je spekulativní a že nabídku vybraného dodavatele v tomto směru považuje za souladnou se zadávacími podmínkami. Úřadu nezbývá než konstatovat, že se zadavatel s námitkou navrhovatele stran transparentnosti posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele vypořádal, byť obsahově nesouhlasným způsobem.

135. Navrhovatel v návrhu dále uvádí, že se zadavatel nijak nevypořádal s „jednoznačnou“ námitkou navrhovatele – zda a jak zadavatel zhodnotil naplnění konkrétního požadavku zadávací dokumentace, že nově dodávaná zařízení a komponenty musí být svými parametry minimálně shodné nebo lepší oproti stávajícím.

136. Úřad konstatuje, že předmětná dílčí námitka byla v rámci navrhovatelem podaných námitek podřazena pod celek, který navrhovatel označil „Třetí námitka – Absence hodnocení splnění technických požadavků.“ V rámci tohoto celku navrhovatel nejprve odkazoval na ust. § 39 odst. 4 a § 77 zákona, ze kterých podle něj vyplývá, že protokol o posouzení a hodnocení nabídek musí obsahovat závěr o splnění zadávacích podmínek, včetně odůvodnění, a že je zadavatel povinen posoudit nabídky z hlediska splnění zadávacích podmínek, a to včetně všech technických požadavků stanovených v rámci zadávací dokumentace. Navrhovatel namítal, že oznámení o výběru dodavatele ani jeho přílohy neobsahují žádné konkrétní vyjádření zadavatele, zda a jak vybraný dodavatel splnil stanovené technické podmínky. Podle navrhovatele chybělo zejm. doložení toho, jak zadavatel posoudil splnění požadavku, aby nově dodávané zařízení a komponenty byly minimálně shodné nebo lepší oproti stávajícím. Navrhovatel opět uvedl, že vybraný dodavatel nedisponuje potřebnými znalostmi ani smluvně zajištěnou externí podporou odborné třetí strany, kterou vůbec nepoptal, proto není jeho nabídka technicky kompletní a odkázal na článek C.4.6 technické specifikace, resp. technickou podmínku související s postupným přepojováním stávajícího řídícího systému do nového, které umožní okamžitý návrat k původnímu stavu. Navrhovatel sám závěrem tohoto dílčího celku označeného jako třetí námitka sumarizoval, že má vážné pochybnosti, zda vybraný dodavatel splňuje technické požadavky stanovené zadávací dokumentací, což zadavatel řádně neposoudil ani nedoložil. Rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele, resp. oznámení o výběru dodavatele, je tak podle navrhovatele stiženo vadou nepřezkoumatelnosti.

137. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách na uvedené reagoval tím, že navrhovatele spravil o (podle zadavatele) chybné interpretaci ust. § 39 odst. 4 a § 77 zákona, přičemž dodal, že provedl posouzení splnění technických podmínek v nabídce vybraného dodavatele, což zaznamenal v protokolu. Zadavatel odmítl, že by oznámení o výběru dodavatele bylo netransparentní či nepřezkoumatelné proto, že do něj nezahrnul údaje, jejichž uvedení zákon nevyžaduje, přičemž odkázal na přiléhavé rozhodnutí Úřadu[12]. Co se týče konstatování navrhovatele, že si vybraný dodavatel nezajistil podporu od specializované odborné společnosti, zadavatel odkázal na část rozhodnutí o námitkách (bod 46.), kde již v rámci námitky navrhovatele týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zadavatel uvedl, že vybraný dodavatel nabídl technické řešení, které podporu od externí společnosti nevyžaduje, což bylo s vybraným dodavatelem projednáno v rámci jednání o předběžných nabídkách a je plně v souladu se zadávacími podmínkami. Co se týče technické podmínky související s novým řídícím systémem zadavatel uvedl, že bude splněna paralelním provozem obou řídících (stávajícího a „nově“ dodávaného vybraným dodavatelem) a komunikačních prvků.

138. K tomu Úřad v obecné rovině uvádí, že pokud je v rámci námitek stěžovatelem zpochybňováno, že plnění nabízené vybraným dodavatelem splňuje technické podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci, pak je zadavatel povinen pro řádné vypořádání takové námitky reagovat tak, aby se stěžovatel k předkládané pochybnosti dozvěděl relevantní informace ohledně nabízeného plnění. Míra podrobnosti, resp. konkrétnosti informací o plnění nabízeném vybraným dodavatelem pak musí reflektovat konkrétnosti vznesené námitky. Uvedené je třeba chápat tak, že stěžovatel, který v obecnosti (bez dalšího) konstatuje, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínky, nemůže očekávat, že mu budou v rámci rozhodnutí o námitkách zpřístupněny kompletní informace o řešení nabízeném vybraným dodavatelem; oproti tomu pokud stěžovatel uvede konkrétní argument, proč nemůže určité řešení splňovat zadávací, resp. technické podmínky stanovené zadavatelem, musí tento uvést v rozhodnutí o námitkách konkrétní argumentaci toho, proč považuje danou námitku za nerelevantní. K tomu je třeba dodat, že i přes to, že stěžovateli nebývá znám obsah nabídky vybraného dodavatele, zejména pak v situaci, kdy jsou technické podmínky stanoveny prostřednictvímparametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny, měl by, jakožto odborník pohybující se na relevantním trhu, být schopen uvést důvod toho, proč mu vyvstala pochybnost o tom, že plnění nabízené vybraným dodavatelem splňuje technické podmínky.

139. Podle Úřadu se zadavatel v tomto případě s podstatou námitky navrhovatele dostatečně podrobně a srozumitelně vypořádal, a to způsobem úměrným jejímu obsahu, resp. podrobnosti předložených námitek. Jak již Úřad uvedl výše, ačkoliv navrhovatel nezná a ani nemůže znát obsah nabídky vybraného dodavatele, resp. konkrétní podrobnosti vybraným dodavatelem nabízeného technického řešení, nelze odhlédnout od skutečnosti, že je stávajícím dodavatelem a (jak se sám opakovaně označuje) garantem poptávaného předmětu plnění, z čehož lze predikovat, že je znalý všech specifik poptávaného předmětu plnění, a tudíž by měl být schopen, za předpokladu, že od zadavatele požaduje konkrétní reakci, svoje námitky zformulovat rovněž konkrétně.

140. Navrhovatel dále uvádí, že se zadavatel „(…) neúspěšně pokusil oddiskutovat“ námitku navrhovatele, která se týkala zadávací podmínky uvedené v článku C.4.6 technické specifikace, tj. technickou podmínku související s postupným přepojováním stávajícího řídícího systému do nového, které umožní okamžitý návrat k původnímu stavu. Podle navrhovatele se zadavatel mýlí, pokud má za to, že splnění daného požadavku bude zajištěno paralelním provozem obou řídících systémů a komunikačních prvků, přičemž následně odůvodňuje, proč odpověď zadavatele považuje za mylnou, aby na závěr uvedl, že se zadavatel s námitkou navrhovatele nevypořádal. Úřad však musí konstatovat, že věcný nesouhlas s rozhodnutím o námitkách ještě neznamená jeho nepřezkoumatelnost. Pokud zadavatel nesouhlasí s tím, jak zadavatel věcně vypořádal jeho námitky, má možnost podat k Úřadu návrh, což také udělal, a nyní je na Úřadu, aby případ meritorně posoudil.[13]

141. Navrhovatel dále brojí proti části rozhodnutí o námitkách, ve které se zadavatel vyjadřoval k námitce navrhovatele, že zadavatel nevhodně jako jediné hodnotící kritérium zvolil nejnižší nabídkovou cenu, která však podle navrhovatele nemusí být objektivním ukazatelem ekonomické výhodnosti a sama o sobě neposkytuje dostatečnou záruku řádného a bezpečného plnění. Navrhovatel zadavateli vytýkal, že nezdůvodnil, proč zvolil nabídkovou cenu jako jediné hodnotící kritérium, jakož i neuvedl skutečnost, jakým způsobem ověřil, že plnění za nejnižší cenu bude kvalitní a bezpečné. Úřad konstatuje, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách zcela jasně (bod 70.) navrhovateli sdělil, že předmětná námitka navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám a jako taková (s odkazem na ust. § 242 odst. 4 a 5 zákona a odst. 9.7. části 1 ZD) mohla být navrhovatelem podána nejpozději do 72 hodin před skončením lhůty pro podání nabídek. Proto ji zadavatel označil za opožděnou a odmítl jí. Úřad odkazuje na ust. § 245 odst. 1 zákona, jež zadavateli stanoví povinnost na tzv. opožděnou námitku reagovat, kdy ji z procesních důvodů odmítne. V takovém případě však postačí toto odmítnutí odůvodnit ve vztahu ke splnění podmínek pro její odmítnutí, k čemuž podle Úřadu došlo, neboť (jak bylo popsáno výše) zadavatel výslovně spravil navrhovatele o skutečnosti, že předmětnou námitku odmítá pro její opožděnost[14]. Úřad dodává, že se zadavatel poté (nad rámec svých zákonných povinností) k dotčené námitce navrhovatele vyjádřil i věcně. Podle Úřadu tedy zadavatel ani v případě vypořádání této námitky nepostupoval v rozporu se zákonem.

142. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž uvádí, že se zadavatel nevypořádal s jeho dílčí námitkou související garantovanou dobou provozu stávajících systémů. Současně však rovněž konstatoval, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách na ni „pokusil reagovat“ a popsal přiléhavé tvrzení zadavatele, aby je následně argumentačně rozporoval. I v tomto případě Úřad musí konstatovat, že věcný nesouhlas s rozhodnutím o námitkách neznamená jeho nepřezkoumatelnost.

143. Úřad shrnuje, že primárního účelu institutu námitek, tj. aby se navrhovatel dozvěděl autentický názor zadavatele na jím vznesené připomínky k postupu zadavatele v zadávacím řízení, bylo v šetřeném případě dosaženo. Úřad seznal, že z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel považuje argumenty navrhovatele za liché, nejde tedy o pouhé formální odmítnutí námitek (a to včetně námitky podané navrhovatelem opožděně) bez odůvodnění. Úřad konstatuje, že zadavatel při vyřizování námitek dodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně k dotčeným námitkám navrhovatele vyjádřil.

K výroku tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

144. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

145. Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

146. Podle § 39 odst. 4 zákona může zadavatel, není-li v zákoně stanoveno jinak, provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

147. Podle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

148. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

149. Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

150. Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

151. Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a) identifikaci zadávacího řízení,

b) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c) seznam hodnocených nabídek a popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1) hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2) popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3) popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4) výsledek hodnocení nabídek.

140. Podle § 123 odst. 1 zákona zadavatel odešle oznámení o výběru dodavatele bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení

a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1. seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3. seznam podkladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

141. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zjištěné skutečnosti

142. Ve formuláři „Oznámení o zahájení zadávacího řízení – sektorová veřejná zakázka“, který zadavatel odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2024, kde byl dne 11. 11. 2024 uveřejněn (dále jen „oznámení o zahájení zadávacího řízení“), zadavatel uvedl, že zadávací postup spadá do působnosti směrnice 2014/25/EU.

143. Zadavatel jednal s vybraným dodavatelem o jeho předběžné nabídce celkem čtyřikrát. V pozvánce k 1. jednání ze dne 5. 5. 2025 zadavatel mj. uvedl, že předmětem bude jednání o veškerých aspektech předběžné nabídky se zaměřením zejména na technický návrh účastníka, strukturu a výši ocenění nákladů za provedení předmětu veřejné zakázky. Jako podklad k jednání zadavatel přiložil k této pozvánce část předběžné nabídky vybraného dodavatele – »Návrh technického řešení akce H406 „Modernizace a optimalizace ŘS TSFO ETE“« (dále jen „návrh technického řešení“) – v níž formou komentářů zadavatel vyznačil oblasti k jednání. O uskutečněném prvním jednání zadavatel vyhotovil protokol, který zadavatel podepsal dne 19. 5. 2025 a vybraný dodavatel dne 22. 5. 2025 (dále jen „protokol z 1. jednání“). Zadavatel v protokolu z 1. jednání uvedl, že toto proběhlo dne 15. 5. 2025. Účelem jednání bylo v souladu s ust. § 61 odst. 8 zákona projednání předběžné nabídky, kterou vybraný dodavatel podal dne 3. 4. 2025, s cílem ji zlepšit ve prospěch zadavatele. Jednání bylo vedeno o předběžně nabízeném technickém řešení vybraného dodavatele, o nabídkové ceně, jakož i o některých podmínkách plnění obsažených v předběžné nabídce vybraného dodavatele. Během jednání zadavatel prezentoval své připomínky k návrhu technického řešení, které předem zaslal vybranému dodavateli jako přílohu pozvánky k dotčenému jednání. Zadavatel se s vybraným dodavatelem dohodl, že jako podklad pro další jednání vybraný dodavatel předloží revizi návrhu technického řešení, kterou aktualizuje v návaznosti na připomínky zadavatele, přičemž současně dodrží zadávací podmínky stanovené v zadávací dokumentaci. Zadavatel s vybraným dodavatelem rovněž projednali cenovou specifikaci, kterou v rámci předběžné nabídky předložil vybraný dodavatel.

144. Dne 10. 6. 2025 se konalo 2. jednání o předběžné nabídce vybraného dodavatele, k němuž vybraný dodavatel obdržel pozvánku ze dne 29. 5. 2025, resp. ze dne 3. 6. 2025 (opravná pozvánka s pozměněným datem jednání). O průběhu jednání zadavatel opět vyhotovil protokol, který zadavatel podepsal dne 11. 6. 2025 a vybraný dodavatel dne 12. 6. 2025 (dále jen „protokol z 2. jednání“). V protokolu z 2. jednání je uvedeno, že podkladem pro jednání byla předběžná nabídka vybraného dodavatele ze dne 3. 4. 2025, jakož i revize některých dokumentů, které byly aktualizovány po jednání ze dne 15. 5. 2025. Jednání bylo vedeno o předběžně nabízeném technickém řešení vybraného dodavatele, dále o nabídkové ceně a některých podmínkách plnění obsažených v předběžné nabídce vybraného dodavatele. Zadavatel vybranému dodavateli sdělil, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky, tedy ani nabídky, nebude servis TSFO, neboť zadavatel v rámci jednání s účastníky zadávacího řízení nenalezl vhodné nastavení podmínek servisu. Zadavatel se s vybraným dodavatelem dohodl, že proběhne další kolo jednání, jehož obsahem budou vybrané aspekty technického řešení vybraného dodavatele, a to zejm. přepojení jednotlivých subsystémů. Zadavatel dále uvedl, že navrhne a zašle vybranému dodavateli témata pro následné „technické jednání“, které se uskuteční dne 24. 6. 2025.

145. Pozvánkou ke 3. jednání o předběžné nabídce vybraného dodavatele ze dne 13. 6. 2025 zadavatel vyzval vybraného dodavatele, aby se dostavil na další jednání o vybraných aspektech jeho předběžné nabídky, včetně některých dokumentů aktualizovaných po jednání dne 15. 5. 2025, a to se zaměřením na níže uvedená technická témata, která zadavatel vybranému dodavateli zaslal jako přílohu této pozvánky, jakož i technický návrh vybraného dodavatele a struktur a výši ocenění nákladů za provedení předmětu veřejné zakázky. Zmíněnou přílohu dotčené pozvánky tvořil dokument, v němž byla uvedena následující témata:

„Prosíme o vyjasnění následujících dotazů ke kapitole „Návrh postupu přechodu ze stávajícího ŘS TSFO na nový“ dokumentu Návrh technického řešení akce H406:

- Jakým způsobem bude zajištěno sdílení dat z Altworxu mezi starým a novým ŘS? Jak budou řízeny vstupy přiřazené ještě ke starému versus k novému ŘS? Musí být zachována možnost zprovoznění dynamických ŽDP.

- Jak bude zajištěna funkcionalita APB? Jak bude zajištěn aktuální přehled přítomných v dotčeném prostoru, na kterém bude právě probíhat konverze na nový ŘS?

- Jak bude řešeno spínaní kamer? Některé podněty ke spínání budou přicházet z nového a některé ze starého ŘS.

- Jak bude proveden přechod systému A8V na nový ŘS?

- Jak bude proveden přechod stávajícího PDS na nový ŘS, popřípadě jak bude řešen přechod na nový ŘS a zároveň na nový PDS?

- Jakým způsobem bude probíhat zadávání osob a vozidel na VIK v přechodové fázi na nový ŘS?

- Jakým způsobem bude řešena integrace stávající technologie hlavního a záložního vjezdu ETE? Stávající řešení je kombinací reléové logiky, PLC a dveřního kontroléru (viz DoSP).

- Jakým způsobem budou využity a zaimplementovány stávající snímače biometrie TBS?

- Jakým způsobem budou provedeny vazby na EPS, zejména v přechodové fázi?

Za následujících podmínek:

- Zadavatel není schopen ovlivnit a modifikovat jádra procesů VMS, SMS, které obsluhují jednotlivé subsystémy

- Zadavatel nedokáže měnit konfiguraci ústředen ABI.

Zadavatel má přístup k následujícím funkcím stávajícího ŘS TSFO:

- V rámci SMS lze odprogramovat zařízení, odprogramovat hlášení (v prezentační vrstvě)

- V rámci SMS lze vyřadit z konfigurace ústřednu IAS (v prezentační vrstvě)

- Lze měnit routování zpráv

- Lze odprogramovat nebo změnit vazby spínání kamer

- Lze exportovat personální databázi v aktuálním stavu

- Lze exportovat data konfigurace prvků (nastavení prezentační vrstvy)

- Lze exportovat aktuální nastavení dveřních kontrolérů

- Přístupová hesla má Zadavatel z větší části k dispozici (k výše uvedeným úkonům a k síťové infrastruktuře)

- Existuje částečná dokumentace“

146. Zadavatel vyhotovil ze 3. jednání o předběžné nabídce vybraného dodavatele, které se uskutečnilo dne 24. 6. 2025, protokol, jenž zadavatel podepsal dne 25. 6. 2025 a vybraný dodavatel dne 26. 6. 2025 (dále jen „protokol ze 3. jednání“). V protokolu ze 3. jednání zadavatel uvedl, že podkladem pro toto jednání byla předběžná nabídky vybraného dodavatele ze dne 3. 4. 2025 a revize některých dokumentů, které byly aktualizovány po jednání 15. 5. 2025, jakož i technická (výše citovaná) technická témata k jednání, která zadavatel vybranému dodavateli předložil dne 13. 6. 2025. Jednání bylo vedeno o předběžně nabízeném technickém řešení vybraného dodavatele, jakož i o nabídkové ceně a některých podmínkách plnění obsažených v předběžné nabídce vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel a zadavatel projednali mj. technická témata, která zadavatel předložil vybranému dodavateli. V protokolu ze 3. jednání bylo dále uvedeno, že na základě jednání vybraný dodavatel zaktualizuje návrh technického řešení a zašle jej zadavateli jako podklad pro další jednání o předběžné nabídce vybraného dodavatele.

147. Čtvrté a zároveň poslední jednání o předběžné nabídce vybraného dodavatele se uskutečnilo dne 1. 7. 2025; vybraný dodavatel na něj obdržel pozvánku zadavatele ze dne 25. 6. 2025, kterou mj. vyzval vybraného dodavatele, aby zadavateli zaslal návrh technického řešení. O průběhu 4. jednání o předběžné nabídce vybraného dodavatele zadavatel vyhotovil protokol, který podepsal dne 1. 7. 2025 a vybraný dodavatel dne 7. 7. 2025 (dále jen „protokol ze 4. jednání“). V protokolu ze 4. jednání bylo uvedeno, že podkladem pro jednání byla předběžná nabídka vybraného dodavatele ze dne 3. 4. 2025, revize některých jejích dokumentů aktualizovaných po jednání 15. 5. 2025 a návrh technického řešení aktualizovaný po jednání dne 24. 6. 2025. Zadavatel s vybraným dodavatelem diskutovali vybrané obchodní a technické detaily obsažené v předběžné nabídce vybraného dodavatele. Zadavatel učinil přílohou protokolu ze 4. jednání návrh technického řešení aktualizovaný po jednání dne 24. 6. 2025. Součástí návrhu technického řešení je nově doplněná část „Doplňující odpovědi k otázkám, které vzešly z 2. kola technického jednání konaného 10. 6. 2025“. Zadavatel se s vybraným dodavatelem dohodl, že tato doplněná část je pro vybraného dodavatele závazná a bude i součástí jeho nabídky.

148. Zadavatel zaslal vybranému dodavateli žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 21. 7. 2025 (dále jen „žádost o zdůvodnění MNNC“), ve které uvedl konkrétní položky z nabídky vybraného dodavatele, jejichž cena se zadavateli jevila jako mimořádně nízká, což u zadavatele vzbudilo pochybnost, zda takto stanovená cena dokáže pokrýt náklady, které vybranému dodavatele v souvislosti s realizací předmětu veřejné zakázky vzniknou. Zadavatel měl rovněž pochybnost o tom, zda může být předmět plnění, minimálně ve specifikovaných položkách, realizován řádně, resp. v rozsahu, termínu a kvalitě požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci. Zadavatel rovněž upozornil vybraného dodavatele, že nabízená cena je pro účely smlouvy smluvní cenou a ta je stanovena jako cena pevná, tj. zahrnující veškeré náklady zhotovitele související s řádným splněním díla dle smlouvy. S odkazem na ust. § 113 odst. 4 zákona zadavatel tedy žádal vybraného dodavatele, aby písemně zdůvodnil způsob stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny jednotlivě pro všechny konkretizované položky, a to s ohledem na cen případného materiálu, přímých mezd, ostatních přímých nákladů, režijních nákladů, poddodávek a zisku. Zadavatel současně v souladu s ust. § 113 odst. 4 zákona žádal, aby vybraný dodavatel potvrdil, že:

b) že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

149. Vybraný dodavatel reagoval na žádost dokumentem „Podání vysvětlení a zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ ze dne 24. 7. 2025 (dále jen „zdůvodnění MNNC“), ve kterém vybraný dodavatel mj. uvedl, že díky své velikosti a dlouhodobým obchodním vztahům je schopen velmi výhodných nákupních cen, přičemž konkretizoval svého certifikovaného partnera, společnost COLSYS s.r.o., který má oprávnění dodávat, instalovat a servisovat technologie vybraného dodavatele. S odkazem na ust. § 113 odst. 4 zákona vybraný dodavatel uvedl, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů a neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Vybraný dodavatel se následně vyjádřil ke všem konkrétním položkám, které v žádosti o zdůvodnění MNNC konkrétně označil zadavatel, přičemž ke každé z nich uvedl důvody pro stanovení její ceny (např. kvalifikovaný odhad získaný při předchozích realizacích, konzultace s poddodavatelem, identifikace konkrétních plánovaných komponentů vč. rozpadu cen apod.).

150. V protokolu o posouzení splnění podmínek účasti a posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nabídky ze dne 1. 8. 2025 (dále jen „protokol o posouzení MNNC“) zadavatel mj. uvedl, že nabídkovou cenu navrhovatele nepovažuje za mimořádně nízkou, avšak nabídka vybraného dodavatele se mu jevila jako mimořádně nízká, a proto mu byla zaslána žádost o její zdůvodnění. V příloze protokolu o posouzení MNNC – Informace o splnění podmínek účasti – zadavatel mimo jiné uvedl, že vybraný dodavatel splnil technické podmínky a dále popsal, že při posuzování nabídky dospěla hodnotící komise k závěru, že se nabídková cena vybraného dodavatele v rozsahu některých dílčích položek, které zadavatel konkrétně specifikoval, jeví jako mimořádně nízká. Zadavatel rovněž vyjádřil pochybnost, zda předmět plnění může být za nabídnutou cenu řádně realizován, proto vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny jednotlivě pro všechny dotčené položky, a to s ohledem na cenu případného materiálu, přímých mezd, ostatních přímých nákladů, režijních nákladů, poddodávek a zisku. Dále zadavatel popsal odpověď, kterou od vybraného dodavatele obdržel, a uvedl, že hodnotící komise posoudila zdůvodnění vybraného dodavatele a shledala je jako dostatečné a opodstatněné. Hodnotící komise rovněž konstatovala, že ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nevyplývají žádné ze skutečností uvedených v § 113 odst. 6 zákona. Zadavatel dále popsal, že hodnotící komise provedla i posouzení nabídkové ceny vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Zadavatel konkretizoval položky předmětu plnění, vůči kterým je nabídka vybraného dodavatele výrazně rozdílná a uvedl k nim přiléhavé zdůvodnění vybraného dodavatele, které obdržel.

151. V oznámení o výběru dodavatele zadavatel specifikoval veřejnou zakázku, odkázal na ust. § 123 zákona a uvedl vybraného dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Zadavatel dále uvedl, že odůvodnění výběru dodavatele je uvedeno v příloze 1 – zpráva o hodnocení nabídek. Přílohu 2 oznámení o výběru dodavatele potom tvoří posouzení splnění podmínek účasti.

152. V bodu 5. zprávy o hodnocení nabídek zadavatel uvedl, že posoudil nabídkové ceny účastníků zadávacího řízení ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a konstatoval, že nabídka vybraného dodavatele se v rozsahu některých položek jevila jako mimořádně nízká. Proto zadavatel v souladu s ust. § 113 odst. 4 zákona zaslal vybranému dodavateli žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Obdržené zdůvodnění zadavatel posoudil a dospěl k závěru, že nabídkovou cenu vybraného dodavatele považuje za zdůvodněnou a nevyplývají z ní žádné ze skutečností uvedených v ust. § 113 odst. 6 zákona. Závěrem zprávy o hodnocení zadavatel uvedl, že ekonomicky nejvýhodnější nabídka je nabídka vybraného dodavatele.

153. V posouzení splnění podmínek účasti zadavatel uvedl informace o dokladech a údajích prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele ve vztahu k základní způsobilosti, profesní způsobilosti, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace. Zadavatel zde dále uvedl seznam dokumentů, které si vyhradil s odkazem na ust. § 104 zákona.

Právní posouzení

154. Navrhovatel ve svém návrhu žádá Úřad o přezkoumání úkonů zadavatele, neboť se domnívá, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky vybraného dodavatele. Podle navrhovatele oznámení o výběru dodavatele je obsahově nedostatečné, nepřezkoumatelné a netransparentní. Podle navrhovatele zadavatel pochybil při posouzení nabídky vybraného dodavatele, neboť vybraný dodavatel neprokázal splnění všech technických požadavků stanovených v zadávací dokumentaci a z toho důvodu jej měl zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit. Nad rámec uvedeného zadavatel podle navrhovatele pochybil při posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny.

155. Vzhledem k namítaným skutečnostem Úřad považuje za účelné se předně v obecné rovině vyjádřit k zásadě transparentnosti. Úřad uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Intepretací zásady transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly soudy i Úřad. Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. S ohledem na uvedené Úřad shrnuje, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové oznámení o výběru dodavatele, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné. Povinnost zadavatele odůvodnit svůj postup při zadávání veřejných zakázek lze tedy dovodit již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek.

156. K uvedenému Úřad dodává, že z přiléhavé soudní judikatury (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 61/2012 ze dne 6. 6. 2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 64/2013 ze dne 6. 11. 2013) vyplývá, že je zcela na zadavateli, aby zajistil, že veškeré kroky, které činí v zadávacím řízení, budou působit transparentně. Aby tedy bylo možné považovat konkrétní úkon zadavatele (ve zkoumaném případě oznámení o výběru dodavatele) za transparentní, a tedy i zákonný, musí být takový úkon zpětně přezkoumatelný.

K námitce absence posouzení splnění technických požadavků

157. Úřad předně obecně uvádí, smyslem oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona je informovat účastníky zadávacího řízení o výběru dodavatele, u něhož již zadavatel má ověřeno splnění podmínek účasti. Oznámení o výběru má zcela zásadní postavení (na rozdíl od rozhodnutí o výběru, které zákon ani blíže nedefinuje a neklade na něj konkrétní nároky) v zadávacím řízení a jeho úkolem je zajistit transparentnost v postupu zadavatele při výběru dodavatele. Oznámení o výběru dodavatele musí přezkoumatelným způsobem zachytit, proč zadavatel vybral konkrétního účastníka jako vybraného dodavatele a současně musí ve vztahu k zákonem definovaným skutečnostem obsahovat i skutečnosti týkající se splnění podmínek účasti. Zákon v § 123 odst. 1 vymezuje, co vše musí být součástí oznámení o výběru dodavatele. Součástí oznámení o výběru musí být zpráva o hodnocení nabídek, tj. dokument zachycující způsob hodnocení a postup, kterým zadavatel dospěl k ekonomicky nejvýhodnější nabídce (náležitosti písemné zprávy o hodnocení nabídek jsou definovány v § 119 odst. 2 zákona) a rovněž výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který obsahuje taxativně vyjmenované náležitosti, a ze kterého musí být patrné jakými doklady a údaji vybraný dodavatel prokázal splnění kvalifikace a, pokud si tento požadavek zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, jakými doklady nebo vzorky bylo prokázáno splnění požadavků zadavatele, příp. výsledky zkoušek nebo vzorků. Výčet uvedený v § 123 odst. 1 zákona má taxativní charakter, zadavatel tedy nemá zákonnou povinnost učinit součástí oznámení o výběru dodavatele více dokumentů, resp. údajů (tj. ty, jež nejsou v předmětném ustanovení výslovně uvedeny). Jinými slovy, absence určitých údajů či dokumentů v oznámení o výběru dodavatele, které zákon jako nutnou náležitost oznámení o výběru dodavatele nevyžaduje, nemůže být přičítána k tíži zadavatele a současně nemůže být příčinou navrhovatelem tvrzené netransparentnosti či nepřezkoumatelnosti oznámení o výběru dodavatele.

158. Navrhovatel namítal, že oznámení o výběru dodavatele ani jeho přílohy neobsahují žádné konkrétní vyjádření zadavatele k tomu, zda a jak vybraný dodavatel splnil podrobné technické požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, zejm. v technické specifikaci a části 6 ZD. Podle navrhovatele zejména chybělo doložení skutečnosti, jak zadavatel posoudil splnění požadavku podle článku C.4.6 technické specifikace, který stanovil, aby nově dodávané zařízení a komponenty byly minimálně shodné nebo lepší oproti stávajícím. Podle navrhovatele se na základě jemu dostupných údajů jeví, že zadavatel neprovedl a nedoložil hodnocení technické části nabídky vybraného dodavatele. Navrhovatel rovněž uvedl, že absence doloženého hodnocení splnění technických požadavků znemožňuje účastníkům zadávacího řízení i kontrolním orgánům ověřit, zda zadavatel v průběhu zadávacího řízení skutečně postupoval v souladu se zákonem. Z uvedeného důvodu je (podle navrhovatele) oznámení o výběru nepřezkoumatelné.

159. Úřad k tomu uvádí, že v průběhu zadávacího řízení je samozřejmě povinností zadavatele posoudit splnění požadavků stanovených jím v zadávací dokumentaci. Současně je však nezbytné, jak již bylo ostatně výše uvedeno, zohlednit i skutečnost, že zákon předepisuje minimální obsahové náležitosti oznámení o výběru dodavatele, které zadavatel podle Úřadu v šetřeném případě naplnilDle přesvědčení Úřadu, nelze zadavateli přičítat k tíži, pokud v oznámení o výběru dodavatele konkrétně nespecifikoval, jak postupoval při hodnocení obdržených nabídek v rámci posouzení každé jednotlivé technické podmínky, neboť zákon zadavateli takovou povinnost neukládá. Podle Úřadu by tak mohlo být analogicky namítáno nedoložení např. jakékoli interní komunikace či jiné dokumentace, která s výběrem dodavatele rovněž souvisí a zákon ji rovněž nepředepisuje jako náležitost oznámení o výběru dodavatele. Dle Úřadu zákon obecně nenařizuje zadavateli, aby ostatní účastníky informoval o absolutně všech skutečnostech, které souvisí s posuzováním a hodnocením všech myslitelných detailů jednotlivých nabídek, tj. zda a jak a v jakém rozsahu se zabýval splněním stanovených technických podmínek, ať už vybraným dodavatelem či jiným účastníkem zadávacího řízení. Úřad v tomto směru odkazuje jednak na svoji rozhodovací praxi (srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0657/2024, č. j. ÚOHS-39543/2024/500 ze dne 18. 10. 2024, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0170/2024/VZ, č. j. ÚOHS-48255/2024/163 ze dne 13. 12. 2024, příp. dále rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0235/2019/VZ, č. j. ÚOHS-07760/2020/321/HBa ze dne 9. 3. 2020.), současně však i na soudní judikaturu, srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Af 34/2023, zejm. bod 25 jeho odůvodnění, v němž je konstatováno „Neuvedením informací nad rámec zákonem požadovaných tedy zadavatel zjevně nemohl porušit ani zásadu transparentnosti (§ 6 odst. 1 ZZVZ), neboť základní zásady zadávacího řízení nelze účelově vykládat v rozporu s konkrétními zákonnými ustanoveními a jimi stanovenými podmínkami upravujícími povinné náležitosti jednotlivých zadavatelových úkonů.“. V tomto kontextu Úřad opětovně akcentuje, že znění ustanovení § 123 zákona výslovně stanovuje, k jakým „aspektům“ má zadavatel dodavatelům prostřednictvím oznámení o výběru dodavatele poskytnout informace. Pro úplnost pak Úřad doplňuje, že zpráva o hodnocení nabídek, pakliže má být součástí oznámení o výběru dodavatele, pak rovněž stanovuje pouze určitou výseč aspektů, která má být do ní propsána. Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele odkázal na další přiléhavé rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0092/2023/VZ, č. j. ÚOHS-32972/2023/163 ze dne 6. 9. 2023. Z uvedeného je tedy podle Úřadu více než patrné, že jeho výklad ustanovení § 123 zákona má konstantní, a tudíž předvídatelný charakter, který byl potvrzen i v rámci soudního přezkumu. Ze strany Úřadu se tedy nejedná se o nahodilou ad hoc interpretaci dotčeného ustanovení zákona.

160. Nad rámec uvedeného Úřad konstatuje, že navrhovatel ve svém návrhu poukazoval na článek 35 odst. 2 směrnice 2009/81, který podle navrhovatele zadavateli ukládá povinnost poskytnout účastníkům řízení informace nejen o výsledku a identitě vybraného dodavatele, ale i o vlastnostech a relevantních výhodách vybrané nabídky. Navrhovatel se s odkazem na tzv. eurokonformní výklad domáhá přímého účinku článku 35 odst. 2 směrnice 2009/81 a trvá na tom, že je zadavatel povinen poskytnout všem účastníkům zadávacího řízení informace o vlastnostech a relativních výhodách nabídky vybraného dodavatele, a to navzdory ust. § 123 zákona, které podle navrhovatele po zadavateli požaduje pouze „nižší standard“. Na podporu svého právního názoru navrhovatel rovněž odkázal na rozhodnutí slovenského Úřadu, z něhož rovněž podle navrhovatele vyplývá zadavatelům povinnost uvést v oznámení o výsledku vyhodnocení nabídek „vlastnosti a výhody vybrané nabídky“, jakož i na rozsudek Indrodinamica Spurgo Velox. Zadavatel k dotčené argumentaci navrhovatele ve vyjádření k návrhu namítal, že jde nad rámec původních námitek, neboť jejím prostřednictvím navrhovatel uvádí nové skutečnosti, které nebyly součástí původních námitek. Podle ust. § 251 odst. 4 zákona by k nim tedy Úřad neměl přihlížet, neboť pokud nebyly uplatněny již v rámci původních námitek, nemohou být nyní předmětem přezkumu. S tímto se však Úřad neztotožnil, protože má za to, že dotčená argumentace navrhovatele rozvíjí jeho původní námitku stran obsahové stránky oznámení o výběru dodavatele; podle Úřadu se tedy nejedná o nové skutečnosti uvedené nad rámec původních námitek, jak tvrdí zadavatel.

161. Úřad nicméně konstatuje, že již ze samotného oznámení o zahájení zadávacího řízení jasně vyplývá, že zadávací postup nyní šetřené veřejné zakázky spadá do působnosti směrnice 2014/25/EU, která byla v České republice implementována do zákona, a to zejm. v části čtvrté zákona upravující tzv. sektorové zadávání (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0124/2023/VZ, č. j. ÚOHS-44945/2023/161 ze dne 13. 11. 2023). Úřad podotýká, že navrhovatel byl o zvoleném zadávacím postupu veřejné zakázky spraven od samého počátku zadávacího řízení a nic proti tomuto nenamítal. Stran navrhovatelem odkazovaného rozhodnutí slovenského Úřadu je Úřad (ÚOHS), v souladu s vyjádřením zadavatele, nucen konstatovat, že závěry v něm obsažené nejsou pro Úřad nijak závazné, neboť rozhodovací praxe slovenského Úřadu, byť se o ni Úřad dlouhodobě aktivně zajímá, nepředstavuje pro Úřad při jeho rozhodování pramen práva. Co se týče rozsudku Indrodinamica Spurgo Velox Úřad, opět ve shodě s přiléhavou částí vyjádření zadavatele k návrhu, uvádí, že tento rozsudek s nyní projednávaným případem nijak nesouvisí, neboť se zabývá výkladem článku 1 odst. 1a 3, jakož i článku 2a odst. 2 směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. 2. 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. 12. 2007. Soudní dvůr EU se v tomto rozsudku zabýval výkladem běhu lhůty pro podání žaloby na neplatnost proti rozhodnutí o zadání zakázky.

162. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž brojil proti tomu, že zadavatel neposoudil, zda technické řešení nabízené vybraným dodavatelem splňuje zadávací podmínky, resp. uvedl, že je „(…) schopen s jistotou identifikovat konkrétní technické požadavky dle zadávací dokumentace, které vybraný dodavatel nabídkou jednoznačně nepokrývá (a tedy jeho nabídka nemůže být kompletní)“. K uvedenému Úřad nyní konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení, kterou má Úřad k dispozici, jednoznačně vyplývá, že zadavatel s vybraným dodavatelem čtyřikrát jednal o jeho předběžné nabídce, o čemž vždy vyhotovil protokol. Na těchto jednáních bylo projednáváno vybraným dodavatelem nabízené technické řešení poptávaného předmětu veřejné zakázky. V příloze protokolu o posouzení MNNC – Informace o splnění podmínek účasti – zadavatel přímo uvedl, že vybraný dodavatel splnil technické podmínky. Výsledek posouzení splnění podmínek účasti dle § 123 odst. 1 písm. b) zákona pak tvoří přílohu oznámení o výběru. Úřad má tedy za prokázané, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení posoudil, zda nabídka vybraného dodavatele splňuje zadávací podmínky. K námitce navrhovatele, že nabídka vybraného dodavatele není kompletní Úřad dodává, že navrhovatel tento svůj závěr konkretizoval pouze s odkazem na tvrzení, že má-li být splněna zadávací podmínka, aby byl při postupném přepojování ze stávajícího řídícího systému do nového řídícího systému umožněn okamžitý návrat k původnímu stavu, je nezbytná součinnost právě navrhovatele, co by stávajícího poskytovatele a garanta poptávaných služeb. Vybraný dodavatel přesto navrhovatele vůbec neoslovil a z toho důvodu jeho nabídka nemůže být kompletní. K uvedenému však Úřad konstatuje, že z přílohy 1 protokolu ze 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele vyplývá, že pokud bude vybraný dodavatel „stavět“, tj. dodávat, nový systém, je otázka okamžitého návratu k původnímu stavu, z hlediska nutné spolupráce s navrhovatelem, co by stávajícím poskytovatelem poptávaných služeb, bezpředmětná. Zadavatel ostatně navrhovatele o nabízeném řešení vybraného dodavatele, které spočívá v paralelním provozu obou řídích systémů a komunikačních prvků, informoval již v rozhodnutí o námitkách.

163. Úřad nyní považuje za nezbytné vyjádřit se k tvrzení navrhovatele obsaženému v jeho replice stran věrohodnosti protokolu ze 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele, z něhož vyplývá, že zadavatel do protokolu jednostranně, tj. bez vědomí navrhovatele a zavádějícím způsobem, zanesl (výše popsanou) formulaci o bezpředmětnosti otázky okamžitého návratu k původnímu stavu. Úřad konstatuje, že to byl sám navrhovatel, kdo protokol ze 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele učinil přílohou, tj. součástí, svého návrhu a odvolával se na jeho obsah. Teprve až v průběhu správního řízení, v reakci na vyjádření zadavatele, však začal tvrdit, že s jeho obsahem vlastně nesouhlasí. Úřadu nezbývá než přiléhavou část repliky navrhovatele označit za ryze účelovou.

164. Nad rámec uvedeného Úřad konstatuje, že navrhovatel v námitkách, v návrhu i v replice zdůrazňuje svoje nezastupitelné postavení co by odborného garanta stávajících bezpečnostních systémů v Jaderné elektrárně Temelín, který zajišťuje jejich opravu a servis. Nicméně z dostupné dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z protokolu z 2. jednání, jasně vyplývá, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky, a tedy ani nabídky, nebude servis TSFO, a to z toho důvodu, že zadavatel v rámci jednání s účastníky zadávacího řízení nenalezl vhodné nastavení podmínek servisu. Úřad proto nyní považuje za nadbytečné se touto argumentací navrhovatele jakkoli dále zabývat.

165. Z hlediska dílčí řešené otázky, zda oznámení o výběru dodavatele odpovídá požadavkům zákona je tedy nutno dojít k závěru, že zadavatel nebyl povinen (a to ani s přihlédnutím k zásadě transparentnosti) do oznámení o výběru dodavatele doplňovat další informace vyplývající z nabídky vybraného dodavatele než ty, které vyplývají z textace § 123 zákona, přičemž v tomto kontextu ani navrhovatel postup zadavatele nerozporuje (tzn., že by nebyly v oznámení o výběru obsaženy informace, které jsou výslovně citovaným ustanovením zákona požadovány). Úřad tedy uzavírá, že oznámení o výběru dodavatele obsahově odpovídá zákonným požadavkům stanoveným v § 123 zákona, Úřad je neshledal netransparentním či nepřezkoumatelným. Úřad má rovněž za prokázané, že zadavatel posoudil nabídku vybraného dodavatele z hlediska toho, zda ne/splňuje stanovené zadávací podmínky. Úřad rovněž dodává, že nemůže nahrazovat vůli zadavatele při posouzení nabídky vybraného dodavatele. Působnost Úřadu je ve vztahu k posouzení a hodnocení nabídek omezena pouze na kontrolu dodržení zákonného a zadavatelem stanoveného postupu, zejm. s ohledem na zásady transparentnosti, rovného zacházení a přezkoumatelnosti. Úřad nesmí vstupovat do odborných či hodnotících úvah zadavatele, resp. hodnotící komise a tyto nahrazovat vlastními závěry, což je ostatně konstantně potvrzováno v rozhodovací praxi Úřadu (srov. rozhodnutí Úřadu UOHS-S0244/2021/VZ, č. j. ÚOHS-34166/2021/500/AIv ze dne 11. 10. 2021, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0173/2021/VZ, č. j. ÚOHS-01095/2022/162 ze dne 12. 1. 2022) a judikatuře správních soudů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004).

K netransparentnímu postupu zadavatele při posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele

166. Navrhovatel v návrhu dále brojí proti postupu zadavatele při posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že jeho nabídková cena je o cca 30 % vyšší, resp. o cca 51 mil. Kč vyšší než nabídková cena vybraného dodavatele. Podle navrhovatele je tato skutečnost výše popsaným důsledkem „neúplnosti“ nabídky vybraného dodavatele. Nekompletnost nabídky vybraného dodavatele se tedy odrazila i na výsledné nabídkové ceně. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v souladu se zákonem vyzval v průběhu zadávacího řízení vybraného dodavatele k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak následně se s obdrženým vysvětlením od vybraného dodavatele „vypořádal“ netransparentním a nedostatečným způsobem.

167. K institutu mimořádně nízké nabídkové ceny Úřad uvádí, že zákonná úprava tohoto institutu je pro nadlimitní veřejné zakázky obsažena v § 113 zákona a jeho smyslem je zejména identifikace nabídek, u nichž se lze důvodně obávat, že vzhledem k jejich nízké nabídkové ceně nebude dodavatel schopen za takto nastavenou nabídkovou cenu plnit předmět veřejné zakázky řádně, včas či za stanovených podmínek. Jedná se tedy o institut, který poskytuje ochranu (především; srov. § 113 odst. 6 zákona) zadavateli, aby takto nechtěné situaci zamezil. Jak vyplývá z § 113 odst. 1 zákona, zadavatel má povinnost provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vždy, a to nejpozději před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Jak dále vyplývá z komentářové literatury, zadavatel musí provést posouzení z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny minimálně ve vztahu k vybranému dodavateli.

168. Z dokumentace o zadávacím řízení, kterou má Úřad k dispozici, bylo lze zjistit, že zadavatel zaslal vybranému dodavateli žádost o zdůvodnění MNNC, která podle Úřadu obsahovala všechny zákonem stanovené povinné náležitosti podle ust. § 113 zákona. V reakci na zaslanou žádost zadavatel obdržel od vybraného dodavatele zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, které, jak vyplývá z protokolu o posouzení MNNC, akceptoval. Ostatně sám navrhovatel ve svém návrhu připustil, že zadavatel vyzval vybraného dodavatele k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny v souladu se zákonem.

169. K uvedenému Úřad dodává, že ust. § 119 zákona odst. 2 zákona obsahuje obligatorní výčet informací, které musí být v písemné zprávě o hodnocení nabídek obsaženy, avšak povinnost uvést konkrétní zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dotčená právní úprava nestanovuje (srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0250/2022/VZ, č. j. ÚOHS-12238/2023/500 ze dne 28. 3. 2023, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0051/2023/VZ, č. j. ÚOHS-21982/2023/163 ze dne 15. 6. 2023). Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že se mu nabídková cena vybraného dodavatele, v rozsahu některých nabízených položek, jeví jako mimořádně nízká. Z uvedeného důvodu zaslal vybranému dodavateli žádost o její zdůvodnění, aby následně obdržené zdůvodnění vybraného dodavatele posoudil a dospěl k závěru, že výši nabídkové ceny vybraného dodavatele považuje za zdůvodněnou a z jejího zdůvodnění nevyplývají žádné ze skutečností uvedených v § 113 odst. 6 zákona.

170. Jak už bylo uvedeno, podle navrhovatele se zadavatel s obdrženým vysvětlením od vybraného dodavatele nevypořádal transparentně. Úřad konstatuje, že k zajištění dodržení zásady transparentnosti je nezbytné, aby veškeré úkony učiněné zadavatelem, tedy včetně úkonů souvisejících s posouzením otázky mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídkách jednotlivých účastníků byly zpětně přezkoumatelné orgánem dohledu, tj. Úřadem. Úřad ve své rozhodovací praxi opakovaně uvedl, že pokud hodnotící komise dospěje k závěru, že nabídková cena některého z uchazečů může být nabídkovou cenou mimořádně nízkou a opodstatněnost této nabídkové ceny, resp. těch částí jeho nabídky, jež jsou pro výši nabídkové ceny relevantní, si proto nechá daným uchazečem postupem podle § 113 odst. 4 zákona písemně zdůvodnit, musí být následně v konkrétním dokumentu, popř. dokumentech, tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení transparentním a přezkoumatelným způsobem zachyceno, z jakých příčin hodnotící komise poskytnuté zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny (ne)akceptuje. Úřad uvádí, že právě řečené znamená, že i za situace, kdy zadavatel, resp. hodnotící komise dovodí, že uchazeč svou nabídkovou cenu dostatečně zdůvodnil, musí být „někde“ v dokumentaci o veřejné zakázce jasně a srozumitelně popsáno, proč hodnotící komise zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny tohoto uchazeče považuje za přijatelné, přičemž jako přijatelné lze v tomto směru akceptovat nejen důvody, které se zakládají na objektivních příčinách uvedených v § 113 odst. 5 zákona, ale i jiné důvody, neboť ustanovení § 113 odst. 5 zákona obsahuje demonstrativní výčet skutečností (objektivních příčin), které lze považovat za opodstatněné.

171. Úřad na tomto místě poznamenává, že zákon explicitně nestanoví, v jakém konkrétním dokumentu, tvořícím součást dokumentace o zadávacím řízení, má být výsledek zhodnocení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, na jehož základě hodnotící komise obdržené zdůvodnění přijala, resp. na základě jakých objektivních příčin hodnotící komise dané zdůvodnění akceptovala, zachycen. Podstatné pro zpětnou přezkoumatelnost zadávacího řízení totiž je, aby byl tento výsledek vůbec v dokumentaci o veřejné zakázce zachycen (srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-0366/2019/VZ-33759/2019/511/THL ze dne 6. 12. 2019, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0225/2019/VZ, č. j. ÚOHS-06205/2020/321/VJu ze dne 25. 2. 2020). Pro transparentnost postupu zadavatele je rozhodující, zda to, že se zadavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenou zabýval, je prokazatelně zachyceno v dokumentaci o zadávacím řízení.[15] Není tedy porušením zákona, pokud zadavatel, resp. hodnotící komise tento výsledek přezkoumatelně zaznamená v jiném dokumentu, než právě ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, kupříkladu v protokolu o jednání hodnotící komise, jak tomu bylo v nyní šetřeném případě. Lze tedy shrnout, že k tomu, aby zadavatel dodržel při posouzení nabídek z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny zásadu transparentnosti, je klíčové, aby mj. v určitém dokumentu, popř. ve vícero dokumentech, zaznamenal, jakým způsobem přistoupil k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny a jaké úvahy jej vedly k závěru, že nabídka obsahující mimořádně nízkou nabídkovou cenu byla řádně uchazečem zdůvodněna a obavy zadavatele o nereálnosti nabídnuté ceny byly konkrétními důvody dle zákona rozptýleny. Příslušný dokument (dokumenty) tvořící součást dokumentace o zadávacím řízení proto musí nést určité a srozumitelné informace, z nichž bude možné dovodit (a tedy i přezkoumat), které argumenty, resp. objektivní příčiny předložené vyzvaným uchazečem v jeho zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny považovala hodnotící komise při jejím závěru o akceptaci tohoto zdůvodnění za relevantní, tzn. ze kterých z těchto příčin vycházela, či které naopak považovala ze bezpředmětné; musí zde tak být zachyceny úvahy hodnotící komise, jež ji vedly k závěru, že objektivní příčiny zdůvodňující opodstatněnost výše nabídkové ceny jsou dány.

172. Nadto Úřad rovněž dodává, že posouzení toho, zda hodnotící komise přijme zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nebo nepřijme, spadá čistě do sféry uvážení hodnotící komise. Úřad není oprávněn vstupovat do hodnotících úvah zadavatele, nahrazovat je úvahami vlastními. Úřad je však kompetentní, resp. podle zákona a judikatury povinen, posoudit soulad postupu zadavatele se zásadou transparentnosti (srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0166/2020/VZ, č. j. ÚOHS-35877/2021/500/Oso ze dne 25. 10. 2021, jakož i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 – 100 ze dne 6. 11. 2009), čemuž Úřad, jak vyplývá z výše uvedeného, dostál. Úřad uzavírá, že v protokolu o posouzení MNNC zadavatel explicitně, tj. transparentně, uvedl všechny potřebné informace vztahující se k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, kdy nejprve označil konkrétní položky z nabídky vybraného dodavatele, jejichž nabídkovou cenu považoval za mimořádně nízkou, aby následně popsal jakým způsobem vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění způsobu stanovení ceny u těchto položek, přičemž rovněž uvedl konkrétní odpovědi vybraného dodavatele, jakož i popsal, jak postupovala hodnotící komise při posouzení zdůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele.

173. Úřad dále uvádí, že navrhovatel v rámci své námitky stran netransparentního postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele argumentoval konkrétním odkazem na soudní judikaturu a rozhodnutí Úřadu – „rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j 8 Afs 334/2018-52 ze dne 10. 9. 2019 a „rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0197/2020/VZ-23289/2020/522/MPr“[16]. Na tuto argumentaci navrhovatele však Úřad není schopen adekvátně reagovat, neboť se mu nepodařilo tato navrhovatelem odkazovaná rozhodnutí dohledat, resp. má za to, že takováto rozhodnutí neexistují.

174. Úřad uzavírá, že ani v tomto případě neshledal, že by zadavatel postupoval v zadávacím řízení v rozporu se zásadou transparentnosti.

175. Ve světle všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že v šetřeném případě na základě navrhovatelem namítaných skutečností v postupu zadavatele v souvislosti s oznámením o výběru dodavatele a posouzením splnění zadávacích podmínek dle zadávací dokumentace vybraným dodavatelem neshledal porušení zákona.

176. Na základě shora uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. ČEZ, a.s., IČO 45274649, se sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4,

2. Mgr. Jiří Trávníček, advokát, Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha,

3. JUDr. René Hušek, advokát, Smetanova 1022/19, 602 00 Brno.

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Zvýrazněno zadavatelem v bodu 10.4 Části 1 ZD. Úřad v odůvodnění předmětného rozhodnutí bude odkazované části zadávací dokumentace označovat zadavatelem zavedenými zkratkami – „část 1 ZD“, „část 2 ZD“, „návrh smlouvy“, „část 5 ZD“ a „část 6 ZD“.

[2] V příloze návrhu smlouvy „1 C Technická specifikace“ je uvedeno, že se jedná o zkratku z angl. „Acces Control System“, tj. systém kontroly vstupu.

[3] Pozn. Úřadu – podle zadavatele se má jednat o studii „H406 modernizace předmětných systémů“ vypracovanou společností EBIS, spol. s.r.o., se sídlem Křižíkova 2962/70a, 612 00 Brno.

[4] směrnice Rady ze dne 21. 12. 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (89/665/EHS)

[5] směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. 2. 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací

[6] Pozn. Úřadu – konec lhůty připadal na den 17. 11. 2025, tj. státní svátek. V souladu s ust. § 607 občanského zákoníku, připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

[7] Srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0514/2023/VZ, č. j. ÚOHS-20666/2024/500 ze dne 21. 5. 2024.

[8] Srov. Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1518 – 1522.

[9] Zvýrazněno navrhovatelem.

[10] Srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0055/2024/VZ, č. j. ÚOHS-14467/2024/500 ze dne 8. 4. 2024.

[11] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0190/2018/VZ-03953/2019/323/PMo ze dne 7. 2. 2019.

[12] Rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0092/2023/VZ, č. j. ÚOHS-32972/2023/163 ze dne 6. 9. 2023.

[13] Srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0274/2021/VZ, č. j. ÚOHS-35140/2021/500/Alv ze dne 18. 10. 2021, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0176/2021/VZ, č. j. ÚOHS-40770/2021/162/LKa ze dne 6. 1. 2022.

[14] Srov. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0350/2017/VZ-25430/2017/533/TKr ze dne 31. 7. 2017.

[15] Srov. DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 676.

[16] Zde Úřad konstatuje, že pod sp. zn. ÚOHS-S0197/2020 je evidován případ řešící otázku spojování soutěžitelů, tzn. nejedná se ani o problematiku veřejných zakázek.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 49407/2025/500spisová značka: S0659/2025/VZ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

II. OBSAH NÁVRHU

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 49407/2025/500
spisová značka: S0659/2025/VZ