číslo jednací: 03960/2026/500
spisová značka: S0926/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)
• Účastníci:
  1. hlavní město Praha
  2. LAWYA, advokátní kancelář s.r.o.
  3. BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
  4. HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
  5. Solkind s.r.o., advokátní kancelář
  6. act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o.
  7. ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
  8. KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.; § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 1. 4. 2026
• Související rozhodnutí: 03960/2026/500; 12144/2026/163

Spisová značka:  ÚOHS-S0926/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-03960/2026/500

Brno 30. 1. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 11. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – společníci „Společnosti BROLAW“
• LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01 Tučapy, a
• BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2,

sdruženi za účelem získání veřejné zakázky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 6. 12. 2024,

• vybraní dodavatelé
• HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,
• Solkind s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 2,
• act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o., IČO 27636836, se sídlem Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1,
• ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,
• KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 05732069, se sídlem Na příkopě 988/31, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 565284-2024,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – společníků „Společnosti BROLAW“ LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01 Tučapy, a BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2, sdružených za účelem získání veřejné zakázky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 6. 12. 2024 – ze dne 28. 11. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – učiněných v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 565284-2024, se v rozsahu vymezeném částmi návrhu, v nichž navrhovatel namítá

• nezákonnost zadávací podmínky dle čl. 11.2. bod vi. zadávací dokumentace, v němž zadavatel stanovil, že v rámci kritéria hodnocení „B. Kvalita – Zkušenosti dodavatele“ bude mj. hodnotit, resp. že za bonifikované služby se považuje „alespoň 1 právní služba spočívající ve vypracování stanoviska, jehož obsahem bylo posouzení spolupráce zadavatele s jiným zadavatelem ve smyslu § 11 ZZVZ a § 12 ZZVZ dohromady, a to ve vztahu ke spolupráci, která byla ve finančním objemu odpovídající finančnímu limitu nadlimitní veřejné zakázky“,
• nezákonnost zadávací podmínky dle čl. 11.2. zadávací dokumentace, v němž zadavatel stanovil, že v rámci kritéria hodnocení „B. Kvalita – Zkušenosti dodavatele“ je „udělení bodů [] podmíněno tím, že dodavatel musí v rámci nabídky předložit vždy minimální počet bonifikovaných služeb stanovených v čl. 11.[]2. pro kategorie i až vii. Pokud dodavatel v jedné kategorii nepředloží alespoň minimální počet služeb, nemůže být v rámci tohoto kritéria, jakkoliv bonifikován“,

podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v těchto částech nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – společníků „Společnosti BROLAW“ LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01 Tučapy, a BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2, sdružených za účelem získání veřejné zakázky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 6. 12. 2024 – ze dne 28. 11. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele –hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – učiněných v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 565284-2024, se s výjimkou těch částí, ve vztahu ke kterým bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí, a té části, na jejímž základě bylo dle výroku IV. tohoto rozhodnutí uloženo nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

III.

Zadavatel –hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – postupoval v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 565284-2024, v rozporu s § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když v rámci rozhodnutí ze dne 18. 11. 2025 o námitkách navrhovatele – společníků „Společnosti BROLAW“ LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01 Tučapy, a BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2, sdružených za účelem získání veřejné zakázky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 6. 12. 2024 – ze dne 4. 11. 2025, jež byly zadavateli doručeny téhož dne, neposkytl navrhovateli na jeho žádost obsaženou v předmětných námitkách informace o „zkušenost[ech] ostatních účastníků, které zadavatel uznal jako zkušenosti dle čl. 11.2 písm. vi) ZD“, čímž  učinil výše uvedené rozhodnutí o námitkách v dané části nepřezkoumatelným.

IV.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 18. 11. 2025 o námitkách navrhovatele – společníků „Společnosti BROLAW“ LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01 Tučapy, a BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2, sdružených za účelem získání veřejné zakázky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 6. 12. 2024 – ze dne 4. 11. 2025 učiněné v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 565284-2024.

V.

Zadavateli – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0926/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – společníků „Společnosti BROLAW“ LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01 Tučapy, a BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2, sdružených za účelem získání veřejné zakázky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 6. 12. 2024 – ze dne 28. 11. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu (rámcovou dohodu) v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 565284-2024.

VI.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním předběžného oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – dne 18. 9. 2024 zahájil řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“ za účelem uzavření rámcové dohody, přičemž předběžné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 565284-2024 (dále jen „rámcová dohoda“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmětem plnění rámcové dohody jsou podle předběžného oznámení „právní služby a právní poradenství v režimu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, konkrétně poskytování právních služeb a poradenství v oblasti práva veřejného investování, tedy především v oblasti veřejných zakázek a souvisejícího poradenství a administrativních činností v rozsahu dle Rámcové smlouvy.“.

3.             Přípisem ze dne 22. 10. 2025 oznámil zadavatel účastníkům zadávacího řízení své rozhodnutí o výběru dodavatelů – Solkind s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 2[1], act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o., IČO 27636836, se sídlem Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „společnost ROWAN LEGAL“), KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 05732069, se sídlem Na příkopě 988/31, 110 00 Praha 1 (dále jen „společnost KAROLAS Legal“), a HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „oznámení o výběru dodavatelů“ a „vybraní dodavatelé“).

4.             Dne 4. 11. 2025 obdržel zadavatel námitky navrhovatele – společníků „Společnosti BROLAW“ LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem č.p. 240, 683 01 Tučapy, a BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2, sdružených za účelem získání veřejné zakázky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 6. 12. 2024 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti oznámení o výběru dodavatelů.

5.             Rozhodnutím ze dne 18. 11. 2025, které navrhovatel obdržel téhož dne, zadavatel námitky navrhovatele podle § 245 odst. 2 a odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odmítl.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 28. 11. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel podaným návrhem namítá nezákonnost hodnocení nabídek a oznámení o výběru dodavatelů, konkrétně pak namítá následující.

a)             Kritérium hodnocení „B. Kvalita – Zkušenosti dodavatele“

8.             Navrhovatel připomíná, že zadavatel v souvislosti s kritériem hodnocení „B. Kvalita – Zkušenosti dodavatele“ (dále jen „kritérium B“) mj. stanovil, že bude u vedoucího realizačního týmu hodnotit bonifikované služby, za které se mj. dle čl. 11.2. bod vi. zadávací dokumentace považuje „alespoň 1 právní služba spočívající ve vypracování stanoviska, jehož obsahem bylo posouzení spolupráce zadavatele s jiným zadavatelem ve smyslu § 11 ZZVZ a § 12 ZZVZ dohromady, a to ve vztahu ke spolupráci, která byla ve finančním objemu odpovídající finančnímu limitu nadlimitní veřejné zakázky.“.

9.             Navrhovatel je názoru, že zmíněné druhy spolupráce jsou rozdílné, samostatné a zpravidla vzájemně neslučitelné, tzn. jeden zadavatel může s druhým zadavatelem spolupracovat buď dle § 11 zákona, nebo § 12 zákona; aplikace obou ustanovení zákona v principu není možná. „V právním řádu ČR neexistuje institut vertikální a horizontální spolupráce dohromady mezi dvěma zadavateli.“ Navíc dotčený článek zadávací dokumentace uvádí pouze spolupráci dvou zadavatelů bez nějakého třetího zadavatele (či jiného třetího subjektu).

10.         Navrhovatel v nabídce k požadavku zadavatele doložil 3 referenční služby, které dle jeho názoru splňují daný požadavek, navrhovatel však obdržel 0 bodů v rámci hodnocení celého kritéria B, neboť dle zadavatele nepředložil žádnou referenci v kategorii vi., která by splňovala podmínky zadávací dokumentace. V této souvislosti navrhovatel podotýká, že „s ohledem na restriktivní přístup zadavatele k výkladu zadávacích podmínek co do pravidel pro hodnocení nabídek dochází fakticky k určitému ‚schodovitému‘ hodnocení nabídek, kdy účastníci zadávacího řízení v jednom z kritérií hodnocení obdrží buďto ‚všechny‘ body, nebo žádné. Takový způsob hodnocení nabídek přitom zjevně neodráží realitu zkušeností jednotlivých účastníků zadávacího řízení, jelikož ačkoli byli účastníci schopni doložit široké penzum zkušeností, mnohdy za poměrně přísných požadavků zadavatele, z důvodu nedoložení jediné referenční zakázky neobdrželi v hodnocení žádné body. (…) při takovém nastavení hodnocení nabídek již fakticky neplní svůj účel.“. Navrhovatel doložil 27 z 27 možných referencí, ale získal 0 bodů.

11.         K předloženým referenčním službám pak navrhovatel uvádí, že v jejich rámci „muselo být samozřejmě vyhodnoceno, zda jsou v konkrétním případě splněny požadavky pro vertikální či horizontální spolupráci, aby mohla být právní služba objednateli poskytnuta se zohledněním konkrétních okolností případu a byla pro objednatele v konkrétním případě efektivně využitelná. Byla tedy de facto posuzována otázka aplikace každého z ustanovení § 11 a § 12 ZZVZ, každopádně s ohledem na to, že vzhledem k rozdílným předpokladům založení vertikální a horizontální spolupráce je již při prvotním posouzení případu zřejmé, která ze spoluprací bude v řešeném případě připadat v úvahu, bylo toto posouzení provedeno již v rámci vyhodnocení zadání právního stanoviska, tj. s ohledem na vztah mezi zadavateli bylo již rovnou zpracováno stanovisko na ten typ spolupráce, který byl mezi zadavateli možný. To však samozřejmě zahrnovalo nutnou prvotní úvahu a posouzení zmíněného vztahu mezi zadavateli, tj. předpokladů pro to, zda mohou spolupracovat na vertikální či horizontální úrovni.“. Neuznal-li tedy zadavatel předložené referenční služby, dovozuje natolik přísný výklad předmětné zadávací podmínky, v němž je nutno spatřovat porušení zásady přiměřenosti. Zadavatel měl tedy navrhovateli přidělit body nejen za příslušné referenční služby, ale celkově za veškeré prokázané zkušenosti v rámci kritéria B. Současně je navrhovatel „překvapen postupem zadavatele, který jej vyzval k objasnění jiných částí nabídky, aniž by jakkoliv indikoval, že má pochybnosti o předložených referenčních zakázkách. Takový postup považuje Stěžovatel za rozporný s ustálenou judikaturou týkající se zásady transparentnosti.“. Zde navrhovatel s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011 a rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0024/2023/VZ nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že nemohl vyzvat navrhovatele k objasnění nabídky ve vztahu k dotčeným referenčním službám.

12.         Navrhovatel dále vyjadřuje domněnku, že „[j]e možné, že zadavatel použil výklad diskriminační, za účelem zvýhodnění dodavatelů, kteří aktuálně poskytují zadavateli právní služby. Lze si představit, že byly uznány velmi specifické zkušenosti, které však o kvalitě vedoucího realizačního týmu nic nevypovídají, např. stanovisko ohledně spolupráce mezi zadavatelem a městskými částmi. I v takovém případě se však jedná výlučně o horizontální spolupráci mezi zadavatelem a městskou částí jako druhým zadavatelem, resp. zpravidla se ani o horizontální spolupráci nebude jednat, ale půjde o veřejnoprávní přenesení pravomocí dle zákona o hlavním městě Praze.“.

13.         Navrhovatel rovněž namítá, že zpráva o hodnocení nabídek, která je přílohou oznámení o výběru dodavatelů, neobsahuje v souvislosti s hodnocením kritéria B žádné informace o referenčních zkušenostech ostatních účastníků zadávacího řízení jakož ani jméno a příjmení vedoucích jejich realizačních týmů, což ji činí netransparentní a nepřezkoumatelnou. Navrhovatel v rámci podaných námitek výslovně žádal o uvedení/poskytnutí zmíněných údajů, což však zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách neučinil, a navrhovateli nezbylo jiné řešení než podat návrh k Úřadu, aby požadované informace zjistil. V tomto kontextu navrhovatel navrhuje k provedení důkazu „informace předložené v nabídkách ostatních účastníků ohledně hodnotícího kritéria Zkušenosti dodavatele (vedoucího realizačního týmu) a osvědčení objednatelů o těchto zkušenostech (…).“.

14.         Navrhovatel dodává, že zadavatel jednak ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že analogicky využívá § 119 zákona, a dále, že byť zadavatel v přezkoumávaném případě postupuje ve zjednodušeném režimu, je i zde povinen dodržovat základní zásady zadávání veřejných zakázek, a „[o]deslal-li zadavatel účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru včetně zprávy o hodnocení nabídek, současně však neučinil součástí zprávy o hodnocení nabídek seznam referenčních zakázek, které pro účely hodnocení jednotliví účastníci zadávacího řízení doložili a zejména způsob jejich ohodnocení ze strany zadavatele, je oznámení o výběru úkonem učiněným v rozporu se zásadou transparentnosti dle § 6 ZZVZ.“. Navrhovatel rovněž připomíná, že § 50 zákona, dle kterého zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru, je plně aplikovatelný i na zjednodušený režim; zadavatel této povinnosti však nedostál.

15.         Navrhovatel taktéž zmiňuje, že zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek opakovaně v případě kritéria B odkazuje na čl. 11.12. zadávací dokumentace, který však neexistuje.

b)            Kritérium hodnocení „C. Kvalita při řešení právních služeb“

16.         Navrhovatel dále brojí proti hodnocení nabídek v rámci kritéria hodnocení „C. Kvalita při řešení právních služeb“ (dále jen „kritérium C“), neboť je názoru, že zadavatel nedostatečně odůvodnil odlišné přidělení bodů v rámci jednotlivých cílů, zejména pak v souvislosti s cílem „Schopnost reagovat na urgentní potřeby Zadavatele“, u něhož je „přidělení bodů netransparentní a samotné hodnocení je nepřezkoumatelné, jelikož ačkoli zadavatel uvádí u jednotlivých účastníků zadávacího řízení obdobné proklamace, které v Deklaraci kvality uvedli, bodové ohodnocení je bez zjevného důvodu odlišné.“. V tomto kontextu navrhovatel porovnává informace uvedené ve vztahu k jeho nabídce s informacemi uvedenými k nabídkám společností ROWAN LEGAL a KAROLAS Legal. Navrhovatel je názoru, že měl ohledně daného cíle obdržet 8 bodů jako zmíněné společnosti, které uvedly obdobné informace.

17.         Navrhovatel je rovněž názoru, že rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele je nepřezkoumatelné, neboť se zadavatel podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem navrhovatelem uvedeným skutečnostem.

18.         Navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatelů a všech souvisejících úkonů zadavatele nebo alternativně zrušil zadávací řízení.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

19.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 28. 11. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

20.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraní dodavatelé.

21.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 2. 12. 2025.

22.         Dne 12. 12. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele, přičemž dokumentace o zadávacím řízení byla Úřadu zpřístupněna v elektronickém nástroji v rámci již dříve vedeného správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0087/2025/VZ.

Vyjádření zadavatele ze dne 12. 12. 2025 k návrhu navrhovatele

23.         Zadavatel shledává návrh navrhovatele nedůvodným a nepodloženým, neboť v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami. Současně zadavatel trvá na tom, že se s námitkami navrhovatele vypořádal dle zákona. K navrhovatelem namítaným skutečnostem pak zadavatel uvádí následující.

a)             Kritérium hodnocení „B. Kvalita – Zkušenosti dodavatele“

24.         Navrhovatel obdržel 0 bodů v rámci kritéria B, jelikož neprokázal, že vedoucí realizačního týmu má zkušenosti s poskytováním služeb dle čl. 11.2. bod vi. zadávací dokumentace. Současně navrhovatel předložil pouze 2 referenční zkušenosti dle bodu iv. téhož článku zadávací dokumentace; tato skutečnost však nebyla relevantní s ohledem na neprokázání ani jedné zkušenosti dle bodu vi.

25.         Zde zadavatel zdůrazňuje, že „[z]adávací dokumentace stanovuje, že udělení bodů je podmíněno tím, že účastník musí v rámci nabídky předložit vždy minimální počet referenčních (bonifikovaných) služeb stanovených v čl. 11.2. pro kategorie i. až vii. Pokud dodavatel v jedné kategorii nepředloží alespoň minimální počet služeb, nemůže být v rámci tohoto kritéria jakkoliv bonifikován. Přestože tedy Navrhovatel předložil reference v ostatních kategoriích, bylo mu uděleno celkem 0 bodů, protože neprokázal poskytnutí služby podle kategorie vi.“.

26.         Zadavatel rekapituluje, že z navrhovatelem předložených referenčních služeb a jejich osvědčení k čl. 11.2. bodu vi. zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, že navrhovatel poskytoval právní služby týkající se toliko posouzení vertikální spolupráce dle § 11 zákona, nikoli tedy současně i dle § 12 zákona (řešil-li navrhovatel ve svých stanoviscích i horizontální spolupráci, měl to uvést ve své nabídce, nikoli v rámci námitek, jimiž nelze doplňovat nabídku).

27.         V této souvislosti navrhovatel na jednu stranu de facto uvádí, že předmětné druhy spolupráce jsou dva rozdílné, neslučitelné instituty, přičemž danou službu nemůže poskytnout nikdo (s čímž zadavatel nesouhlasí, neboť případy současné spolupráce dle §§ 11 a 12 zákona řeší pravidelně; nadto se jedná o námitku proti zadávacím podmínkám, kterou měl navrhovatel uplatnit do konce lhůty pro podání nabídek), na druhou stranu však tvrdí, že jím předložené referenční služby splňují požadavky zadavatele. Zadavatel je tak názoru, že navrhovatel – vědom si toho, že jím předložené referenční služby nemohou být uznány – zvolil nejrestriktivnější výklad zadávací podmínky, aby mohl zpochybnit nabídky ostatních účastníků zadávacího řízení. Zadavatel trvá na tom, že předmětný požadavek byl stanoven zcela jednoznačně, a zadavatel nikterak „neomezoval účastníky zadávacího řízení v tom, že by spolupráce měla probíhat výlučně mezi dvěma zadavateli v rámci jednoho smluvního vztahu. Pojem ‚spolupráce‘ je nutno vykládat extenzivněji než jako pouhý jeden smluvní vztah, ale širší spolupráci mezi zadavateli, která může probíhat i na základě vícero smluv.“. Na podporu daného tvrzení zadavatel dodává, že obdržel 12 nabídek, přičemž žádný účastník se vůči zadávací podmínce neohradil (ať už v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace či námitek); účastníci byli schopni požadavek naplnit a doložit, za což byli bonifikováni.

28.         Zadavatel dále uvádí, že se s ohledem na § 46 zákona věcně nezabýval doplněním nabídky, o které se navrhovatel snažil vysvětlením referenčních služeb v rámci podaných námitek. K tomu zadavatel doplňuje, že postup dle § 46 zákona využil u všech účastníků pouze ve vztahu k požadavkům na prokázání splnění kvalifikačních podmínek; v souvislosti s referenčními službami předloženými pro účely hodnocení tento postup nezvolil, neboť dodavatelé byli povinni předkládat spolu s referenčními službami i osvědčení jejich objednatelů a dle § 46 odst. 2 zákona ani nelze nabídku doplňovat o údaje, které jsou předmětem hodnocení. 

29.         Zadavatel se rovněž „ohrazuje proti tomu, že by bylo hodnotící kritérium stanoveno za účelem zvýhodnění dodavatelů, kteří poskytují Zadavateli právní služby. (…) Žádný z vybraných dodavatelů nepředložil v rámci kategorie 11.2. písm. vi. služby, jejichž objednatelem by byl přímo Zadavatel.“.

30.         K tvrzení navrhovatele ohledně netransparentnosti oznámení o výběru dodavatelů, resp. zprávy o hodnocení nabídek zadavatel připomíná, že postupuje ve zjednodušeném režimu, v němž není povinen k vyhotovování protokolů a dokumentů dle § 119 zákona. Zadavatel se nicméně rozhodl s ohledem právě na zmíněnou zásadu (analogicky § 119 zákona) detailní zprávu o hodnocení nabídek vypracovat. V souvislosti s hodnocením kritéria B zadavatel „zvolil metodu, kdy neuveřejnil údaje o referenčních zkušenostech účastníků zadávacího řízení, avšak uveřejnil, z jakých důvodů jednotlivý účastníci neobdrželi konkrétní body za konkrétní referenční zakázky určené k hodnocení. Tuto metodu zvolil z několika důvodů. Zadavatel v prvé řadě považuje zmíněné hodnotící kritérium za objektivní a měřitelné. To proto, že účastník zadávacího řízení požadovanými referencemi buď disponuje, či nikoliv. Dále je pak stěžejní, že předložené referenční služby (jak ve vztahu ke kvalifikaci, tak hodnocení) museli být osvědčeny objednatelem služeb. Vzor osvědčení byl pak cíleně nastaven tak, aby objednatel nepotvrzoval pouze spolupráci s daným účastníkem, ale musel osvědčit a potvrdit konkrétní činnost, která odpovídala popisu v zadávacích podmínkách. Tímto měl tak Zadavatel postavené na jisto, že daný účastník určitou službu skutečně provedl v požadovaném rozsahu. Zadavatel má za to, že objednatel služeb nesmí v rámci osvědčení potvrzovat skutečnosti, které by nebyli pravdivé, či které by neodpovídali zadávací dokumentaci. Dodáním osvědčení tak de facto proběhlo ověření naplnění hodnotících kritérií, a to 3. nezaujatou osobou, která navíc nejlépe ví, jaká služba mu byla poskytnuta. Z těchto důvodů tak Zadavatel neměl a nadále nemá žádné pochybnosti o tom, že by účastníci nenaplnili některé parametry hodnotících referencí.“. Zadavatel dodává, že „disponuje spisem Veřejné zakázky, kterým v případě přezkumu ze strany ÚOHS může prokázat vše výše tvrzené.“. Zadavatel uzavírá, že „neměl povinnost uveřejnit údaje o referenčních zkušenostech účastníků zadávacího řízení, neboť mu takové povinnosti zjednodušený režim dle § 129 a násl. ZZVZ jednoduše neukládá.“. Z rozhodovací praxe Úřadu pak lze dovodit, že „pokud není dána povinnost ve zjednodušeném režimu řídit se konkrétním ustanovením zákona a současně zadavatel toto ustanovení či jemu obdobné pravidlo sám a dobrovolně neučinil součástí zadávacích podmínek, nelze použití takového pravidla na zadavateli požadovat a nelze jej současně za nepoužití takového pravidla jakkoliv sankcionovat.“.

31.         Zadavatel je tak přesvědčen, že zásada transparentnosti i § 50 zákona byly v zadávacím řízení dodrženy, když zpráva o hodnocení nabídek obsahuje podrobnosti, které zákon ani nepožaduje. „Ze zprávy o hodnocení nabídek je zcela zřejmé, proč nebyly Navrhovateli (a ostatním účastníkům zadávacího řízení) uděleny body. To umožnilo Navrhovateli transparentním způsobem, aby zjistil, v čem spočívaly nedostatky jeho nabídky ve vztahu k hodnocení. V ostatním má Zadavatel za to, že ve zjednodušeném režimu postačí konstatování, že účastník předložil konkrétní počet referencí, které splňují či nesplňují požadavky zadávací dokumentace pro udělení bodů. Stejně tak Zadavatel nemá povinnost předložit údaje z nabídek účastníků zadávacího řízení na žádost Navrhovatele uvedenou v námitkách.“

32.         Namítá-li navrhovatel způsob hodnocení v rámci kritéria B, jedná se o námitky proti zadávacím podmínkám (nikoli skutečnost, která vyšla najevo až v rámci oznámení o výběru dodavatelů). Zde zadavatel (s odkazem na zprávu o hodnocení nabídek) odmítá, že by účastníci v rámci daného kritéria mohli obdržet buď všechny nebo žádné body, jak tvrdí navrhovatel. Je sice pravdou, že ve 4 případech bylo uděleno 0 bodů v rámci kritéria B, nicméně důvody byly odlišné. Zadavatel dále „nemá za nepřiměřené, pokud kladně hodnotil pouze nabídky, které obsahovaly alespoň 9 referencí ze 27 možných. Takové omezení není dle názoru Zadavatele neobvyklé ani v řízeních, které jsou zadávány v jiném řízení, než v řízení ve zjednodušeném režimu podle § 129 ZZVZ.“. V šetřeném zadávacím řízení „základní podmínkou pro udělení bodů v hodnotícím kritériu B. bylo předložení minimálního požadovaného počtu referenčních služeb pro každou kategorii, teprve pokud je tato podmínka splněna, jsou udělovány body za každou další referenční službu až do maximálního limitu stanoveného zadávací dokumentací. Takové stanovení hodnotících kritérií odpovídá zákonným požadavkům a je zcela v gesci Zadavatele, a nemůže se tak jednat o žádný ‚exces‘, jak tvrdí Navrhovatel.“.

b)            Kritérium hodnocení „C. Kvalita při řešení právních služeb“

33.         Zadavatel předně zdůrazňuje, že zpráva o hodnocení nabídek obsahuje detailní popis hodnocení v rámci dotčeného kritéria. Uvádí-li navrhovatel, že účastníkům byli za obdobné proklamace uděleny odlišné body, zadavatel k tomu uvádí, že „primárně není definované hodnocení nabídek založeno na srovnávací metodě vůči sobě vzájemně. Nejprve probíhá porovnání kvality nabídek vůči stanovené metodě hodnocení, kdy dle stanovené metody není nikomu zaručeno, že dosáhne na nejvyšší bodovou hodnotu v situaci, i pokud by jeho nabídka byla hodnocena ze všech podaných nabídek jako nejlepší. I nejlépe hodnocená nabídka může v dílčím bodovém systému dostat přiděleno pouze např. 8 bodů. Přidělením bodové hodnoty dle pravidel stanovených v zadávací dokumentaci dochází k maximální objektivizaci individuálně provedeného hodnocení, tj. porovnáním nabídky vůči zadavatelem stanovené škále. Nejprve po přidělení příslušného počtu bodů jsou pak nabídky porovnávány vůči sobě navzájem. (…) Zadavatel pro zachování co nejširší možné míry plurality hodnotících názorů pověřil 8 členů komise, kteří na základě závěrečného konsensu došli k závěrům uvedeným ve Zprávě o hodnocení nabídek. Zadavatel je proto přesvědčen, že závěry hodnotící komise jsou důvodné, podložené a spravedlivé a přezkoumatelné. V neposlední řadě je hodnocení pro potřeby přezkumu (ÚOHS) naprosto přezkoumatelné, neboť každé jednání komise a jejich výstupy ve vztahu k hodnocení byly buď písemně či jinou metodou (kamerový či zvukový záznam) zaznamenány a uchovány pro případné budoucí potřeby. Zadavatel je tak naprosto přesvědčen o svém transparentním a řádném postupu v rámci zvoleného zjednodušeného režimu, ve kterém se Veřejná zakázka koná.“.

34.         Zadavatel dále připomíná, že Úřad není oprávněn opětovně provádět hodnocení jednotlivých nabídek, ani přezkoumávat, zda bylo uděleno odpovídající bodové hodnocení. Úřad přezkoumává toliko rámec, ve kterém hodnocení nabídek probíhalo, tzn. zda je způsob přidělování bodů v rámci jednotlivých parametrů transparentní/přezkoumatelný.

35.         Zadavatel se dále vyjadřuje k navrhovatelem provedenému porovnání informací uvedených ve vztahu k jeho nabídce s informacemi ve vztahu k nabídkám společností ROWAN LEGAL a KAROLAS Legal, k čemuž dodává, že „všechny obdržené nabídky a v nich sepsané deklarace kvality byly vysoce individualizované a svébytně zpracované, jak předpokládá samotná metoda BVA. S ohledem na kreativitu zpracovatelů těchto deklarací pak tyto nabídky byly od sebe více či méně odlišné, kdy sice některé proklamace měly stejný charakter či textaci, avšak komplexně se nikdy nejednalo o zcela totožné nabídky. Zadavatel proto odmítá tvrzení, že by hodnotící komise hodnotila stejné či obdobné nabídky odlišně a nespravedlivě, když každá předložená nabídka byla originální. Zadavatel je tak přesvědčen, že hodnoticí komise naprosto detailně popsala, jaké nedostatky shledala v návrhu Navrhovatele oproti dalším návrhům na základě předem vymezených kritérií. Zpráva o hodnocení nabídek je precizně vypracovaná a dovoluje tak široký přezkum procesu hodnocení nabídek, a to nejen pro všechny zúčastněné dodavatele ale případně i pro orgán přezkumu.“.

Další průběh správního řízení

36.         Usnesením ze dne 15. 12. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

37.         Usnesením ze dne 19. 12. 2025 určil Úřad navrhovateli lhůtu k vyznačení konkrétních skutečností uvedených v osvědčeních o poskytnutí služeb k referenčním službám „Posouzení spolupráce při implementaci OPST 2021-2027 s agenturou CzechInvest“, „Uzavření smlouvy s Národní agentura pro komunikační a informační technologie, s.p.“ a „Uzavření smlouvy s klienty (veřejnými zadavateli) – akcionáři“ obsažených v nabídce navrhovatele pro účely jejího hodnocení, které navrhovatel považuje za obchodní tajemství, a odůvodnění, resp. dovození naplnění všech znaků obchodního tajemství ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dne 31. 12. 2025 obdržel Úřad požadované sdělení navrhovatele.

38.         Rozhodnutím ze dne 19. 1. 2026 Úřad nařídil z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít v smlouvu (rámcovou dohodu) v šetřeném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

39.         Usnesením ze dne 20. 1. 2026 Úřad účastníkům správního řízení stanovil lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

40.         Dne 26. 1. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne a dne 27. 1. 2026 vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že zadavatel i navrhovatel opětovně uvádí již výše zmíněné, Úřad zde příslušná tvrzení již pro zachování přehlednosti rozhodnutí neuvádí. Vybraní dodavatelé se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům pro vydání rozhodnutí nevyjádřili.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

41.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl

• podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v rozsahu vymezeném částmi návrhu, v nichž navrhovatel namítá
• nezákonnost zadávací podmínky dle čl. 11.2. bodu vi. zadávací dokumentace, v němž zadavatel stanovil, že v rámci kritéria hodnocení „B. Kvalita – Zkušenosti dodavatele“ bude mj. hodnotit, resp. že za bonifikované služby se považuje „alespoň 1 právní služba spočívající ve vypracování stanoviska, jehož obsahem bylo posouzení spolupráce zadavatele s jiným zadavatelem ve smyslu § 11 ZZVZ a § 12 ZZVZ dohromady, a to ve vztahu ke spolupráci, která byla ve finančním objemu odpovídající finančnímu limitu nadlimitní veřejné zakázky“,
• nezákonnost zadávací podmínky dle čl. 11.2. zadávací dokumentace, v němž zadavatel stanovil, že v rámci kritéria hodnocení „B. Kvalita – Zkušenosti dodavatele“ je „udělení bodů [] podmíněno tím, že dodavatel musí v rámci nabídky předložit vždy minimální počet bonifikovaných služeb stanovených v čl. 11.[]2. pro kategorie i až vii. Pokud dodavatel v jedné kategorii nepředloží alespoň minimální počet služeb, nemůže být v rámci tohoto kritéria, jakkoliv bonifikován“,

neboť návrhu v těchto částech nepředcházely řádně a včas podané námitky,

• podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele (s výjimkou těch částí, ve vztahu ke kterým bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí, a té části, na jejímž základě bylo dle výroku IV. tohoto rozhodnutí uloženo nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách), neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření,

a dále konstatoval, že

• zadavatel postupoval v rozporu v § 245 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v rámci rozhodnutí o námitkách navrhovatele neposkytl navrhovateli na jeho žádost obsaženou v předmětných námitkách informace o „zkušenost[ech] ostatních účastníků, které zadavatel uznal jako zkušenosti dle čl. 11.2 písm. vi) ZD“, čímž učinil výše uvedené rozhodnutí o námitkách v dané části nepřezkoumatelným.

42.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

43.         Podle § 129a odst. 4 zákona průběh zadávacího řízení určuje zadavatel s ohledem na specifika zadávaných služeb. Zadavatel může s účastníky zadávacího řízení jednat. Zadavatel může snížit počet účastníků zadávacího řízení nebo snížit počet předběžných nabídek nebo řešení. Zadavatel může v průběhu zadávacího řízení měnit nebo doplnit zadávací podmínky, pokud tím nejsou narušeny zásady podle § 6 zákona. Změněné nebo doplněné zadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro zjednodušený režim.

44.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

45.         Podle § 241 odst. 2 zákona námitky podle § 241 odst. 1 zákona se podávají písemně a lze je podat proti

a)             všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona,

b)             volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c)             postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

46.         Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

47.         Podle § 242 odst. 4 zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odst. 3 zákona. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

48.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Posouzení věci Úřadem

49.         Zadavatel v čl. 11.1. „Kritéria hodnocení“ zadávací dokumentace vymezil, že ekonomická výhodnost nabídek bude hodnocena na základě hodnocení dílčích kritérií, tj. mj. na základě hodnocení kritéria B, jehož váhu stanovil ve výši 20 %. Zadavatel stanovil, že v rámci kritéria B bude hodnotit zkušenosti vedoucího realizačního týmu relevantní pro plnění veřejné zakázky, přičemž dle čl. 11.2. zadávací dokumentace bude hodnotit:

„Bonifikované služby, (nad rámec prokazované kvalifikace člena realizačního týmu – Vedoucí realizačního týmu), kdy za bonifikované služby se považuje:

                    i.                   alespoň 3 právní služby se týkaly přípravy zadávacích podmínek, včetně vytvoření či dopracování vzoru smlouvy, vztahující se k nadlimitní veřejné zakázce, tj. zpracování zadávací dokumentace a administrace zadávacího řízení (pro účely tohoto zadávacího řízení se administrací zadávacího řízení rozumí: buď zastupování zadavatele v zadávacím řízení podle § 43 ZZVZ, kdy zástupce zadavatele vypracoval zadávací dokumentaci, vč. návrhu smlouvy a podílel se na zpracování vysvětlení zadávací dokumentace (pokud bylo vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněno), dále se podílel na uveřejňování dokumentů na profilu zadavatele a současně připravoval výzvy ve smyslu § 46 ZZVZ (byly-li zasílány) a také pořizoval protokolaci k posouzení a hodnocení, nebo prováděl veškeré výše uvedené činnosti avšak bez zastupování podle § 43 ZZVZ, se splněním podmínky, že v rámci správního řízení ve vztahu k předmětnému zadávacímu řízení nebylo pravomocně ukončeno uložením správní sankce zadavateli, přičemž:

• alespoň jedna právní služba se týkala veřejné zakázky na stavební práce,
• alespoň jedna služba se týkala veřejné zakázky na služby na IT.

                  ii.                    alespoň 1 právní služba spočívající v poskytování komplexního právního poradenství v souvislosti se zadávacím řízením na podlimitní nebo nadlimitní veřejnou zakázku zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu nebo v řízení o inovačním partnerství tj. zpracování zadávací dokumentace a administrace zadávacího řízení (pro účely tohoto zadávacího řízení se administrací zadávacího řízení rozumí: buď zastupování zadavatele v zadávacím řízení podle § 43 ZZVZ, kdy zástupce zadavatele vypracoval zadávací dokumentaci, vč. návrhu smlouvy a podílel se na zpracování vysvětlení zadávací dokumentace (pokud bylo vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněno), dále se podílel na uveřejňování dokumentů na profilu zadavatele a současně připravoval výzvy ve smyslu § 46 ZZVZ (byly-li zasílány) a také pořizoval protokolaci k posouzení a hodnocení, nebo prováděl veškeré výše uvedené činnosti avšak bez zastupování podle § 43 ZZVZ), kdy zadávací řízení bylo ukončeno (kdykoliv po uplynutí lhůty pro podání nabídek) a se splněním podmínky, že v rámci správního řízení ve vztahu k předmětnému zadávacímu řízení nebylo pravomocně ukončeno uložením správní sankce zadavateli;

                iii.                    alespoň 1 právní služba spočívající v poskytování komplexního právního poradenství v souvislosti se zavedením DNS;

                iv.                    alespoň 1 právní služba spočívající v poskytování komplexního právního poradenství v souvislosti se zadávacím řízením na podlimitní nebo nadlimitní veřejnou zakázku formou soutěže o návrh, tj. zpracování zadávací dokumentace a administrace zadávacího řízení (pro účely tohoto zadávacího řízení se administrací zadávacího řízení rozumí: buď zastupování zadavatele v zadávacím řízení podle § 43 ZZVZ, kdy zástupce zadavatele vypracoval zadávací dokumentaci, vč. návrhu smlouvy a podílel se na zpracování vysvětlení zadávací dokumentace (pokud bylo vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněno), dále se podílel na uveřejňování dokumentů na profilu zadavatele a současně připravoval výzvy ve smyslu § 46 ZZVZ (byly-li zasílány) a také pořizoval protokolaci k posouzení a hodnocení, nebo prováděl veškeré výše uvedené činnosti avšak bez zastupování podle § 43 ZZVZ), kdy zadávací řízení bylo ukončeno (kdykoliv po uplynutí lhůty pro podání nabídek);

                  v.                    alespoň 1 právní služba spočívající ve vypracování stanoviska, jehož obsahem bylo posouzení spolupráce zadavatele s jiným zadavatelem ve smyslu § 11 ZZVZ a/nebo § 12 ZZVZ, a to ve vztahu ke spolupráci, která byla ve finančním objemu odpovídající finančnímu limitu podlimitní veřejné zakázky;

                vi.                    alespoň 1 právní služba spočívající ve vypracování stanoviska, jehož obsahem bylo posouzení spolupráce zadavatele s jiným zadavatelem ve smyslu § 11 ZZVZ a § 12 ZZVZ dohromady, a to ve vztahu ke spolupráci, která byla ve finančním objemu odpovídající finančnímu limitu nadlimitní veřejné zakázky;

               vii.                   alespoň 1 právní služba spočívající v poskytování právního poradenství objednateli či dodavateli stavby prováděné dle smlouvy o dílo zadané v zadávacím řízení a sestavené dle smluvních podmínek FIDIC, a to buď tzv. Červené nebo tzv. Žluté knihy.

Smlouvou o dílo sestavenou dle vzorů FIDIC se pro účely tohoto zadávacího řízení rozumí smlouva o dílo užívající jako obecné obchodní podmínky některou z knih vydaných Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseils, (Mezinárodní federace konzultačních inženýrů), která současně zachovává podstatné charakteristiky tohoto smluvního vzoru, které zadavatel vymezuje takto:

• existence Přílohy k nabídce,
• existence Správce stavby,
• použití měřené ceny (pouze u Červené knihy),
• existence Variací a
• existence Claimů.

Zadavatel stanoví, že za každou bonifikovanou službu bude dodavateli přidělen 1 bod, a to za předpokladu, že dodavatel v rámci hodnocení uvede alespoň minimální počet bonifikovaných služeb, jak je stanoveno výše (např. bonifikovaná služba v kategorii 11.[]2. písm. i musí být předložena minimálně v počtu 3 služeb, aby bylo možné za všechny ostatní kategorie udělit body). Zadavatel zároveň stanovil maximální počet předložených bonifikovaných služeb:

• 9 bonifikovaných služeb v kategorii 11.[]2. písm. i (min. počet jsou 3 služby)
• 3 bonifikované služby v každé kategorii 11.[]2. písm. ii – vii. (min. počet je 1 služba)

Zadavatel upozorňuje, že udělení bodů je podmíněno tím, že dodavatel musí v rámci nabídky předložit vždy minimální počet bonifikovaných služeb stanovených v čl. 11.[]2. pro kategorie i až vii. Pokud dodavatel v jedné kategorii nepředloží alespoň minimální počet služeb, nemůže být v rámci tohoto kritéria, jakkoliv bonifikován. Zároveň je omezen počet maximálně možných předložených služeb viz. odstavec výše. Dodavatel dále nesmí využít referenční službu, kterou již uvedl v rámci kvalifikace vedoucího realizačního týmu.

V případě, že dodavatel předloží pro hodnocení stejnou zkušenost vedoucího realizačního týmu, jako v rámci kvalifikace, tato zkušenost nebude hodnocena.

Tyto zkušenosti (významné služby) budou posuzovány na základě informací předložených v nabídce, a dále podle informací potvrzených objednateli ke každé konkrétní zkušenosti vedoucího realizačního týmu, a to formou osvědčení vyplněného objednatelem dané zkušenosti (‚Osvědčení‘). Vzor Osvědčení pro účely hodnocení tvoří přílohu č. 11 této zadávací dokumentace. V případě, že účastník k dané zkušenosti nedoloží potvrzené osvědčení o řádné realizaci služeb (dané zkušenosti), nelze této zkušenosti udělit žádné body.

Dodavateli zadavatel doporučuje použít přílohu č. 3 a přílohu č. 4 této zadávací dokumentace k označení bonifikačních služeb pro provedení hodnocení a rozlišení od významných služeb pro provedení kvalifikace.“

50.         V souvislosti s požadavkem zadavatele dle čl. 11.2 bodu vi. zadávací dokumentace navrhovatel v návrhu zastává názor, že spolupráce zadavatelů dle §§ 11 a 12 zákona dohromady není možná, neboť tyto formy spolupráce se vzájemně vylučují, „[v] právním řádu ČR neexistuje institut vertikální a horizontální spolupráce dohromady mezi dvěma zadavateli.“.

51.         Úřad uvádí, že výše namítané představuje námitku proti zadávacím podmínkám, pro jejíž uplatnění u zadavatele se v šetřeném případě aplikuje ust. § 242 odst. 4 zákona, tj. lhůta do skončení lhůty pro podání nabídek, neboť zadavatel v zadávacích podmínkách nestanovil žádná pravidla pro případné jednání s účastníky zadávacího řízení či změnu/doplnění zadávacích podmínek v průběhu zadávacího řízení ve smyslu § 129a odst. 4 zákona – po uplynutí lhůty pro podání nabídek – a ani tak reálně neučinil. Zmiňuje-li navrhovatel, že se o takovou námitku nejedná, neboť „v Námitkách zpochybňoval, že by jakýkoli účastník zadávacího řízení mohl naplnit požadavky zkušenosti dle čl. 11.2 písm. vi) ZD při výkladu, který uplatnil zadavatel na nabídku stěžovatele – tento výklad přitom stěžovateli samozřejmě nemohl být znám v době před podáním nabídek“, pak s tímto se Úřad neztotožňuje. Navrhovatel v námitkách, stejně jako v návrhu, vyjádřil názor, že „[a]plikace obou ustanovení na jednu spolupráci zadavatele s jiným zadavatelem v principu není možná – buďto se jedná o zadavatele, kteří spolupracují na základě vertikální spolupráce, nebo o (veřejné) zadavatele spolupracující na základě horizontální spolupráce.“. Byť se tedy navrhovatel snaží navázat namítané skutečnosti na postup zadavatele při hodnocení nabídek, resp. na domnělý restriktivní výklad dotčené zadávací podmínky učiněný zadavatelem ex post, objektivně se jedná o námitky proti zadávacím podmínkám, neboť skutečnost, že dodavatelé měli doložit, že vypracovali stanovisko, jehož obsahem bylo posouzení vertikální a horizontální spolupráce zadavatelů dohromady (v příslušném finančním objemu), byla zřejmá již ze samotného znění zadávací podmínky. Jedná se tedy o skutečnost, kterou navrhovatel mohl uplatnit již v rámci námitek podaných v souladu s § 242 odst. 4 zákona.

52.         Obdobně je tomu i v případě tvrzení navrhovatele ohledně stanoveného způsobu hodnocení kritéria B. Navrhovatel je přesvědčen, že hodnocení je nastaveno tak, že účastníci zadávacího řízení obdrží buď všechny nebo žádné body, přičemž „[t]akový způsob hodnocení nabídek přitom zjevně neodráží realitu zkušeností jednotlivých účastníků zadávacího řízení, jelikož ačkoli byli účastníci schopni doložit široké penzum zkušeností, mnohdy za poměrně přísných požadavků zadavatele, z důvodu nedoložení jediné referenční zakázky neobdrželi v hodnocení žádné body. (…) Dle stěžovatele při takovém nastavení hodnocení nabídek již fakticky neplní svůj účel. (…) v zadávacím řízení [se] projevila nevhodnost nastavení způsobu hodnocení nabídek, resp. nepřiměřenost podmínky, dle níž jsou jednotlivé kategorie bonifikovaných služeb (referenční zakázek) provázány natolik, že nedoložení (či neuznání) byť jediné referenční zakázky směřuje k ohodnocení celkové zkušenosti dodavatele 0 body. Přestože stěžovatel například pro účely hodnocení doložil, že má celkem 27 zkušeností dle požadavků zadavatele, z důvodu netransparentního a fakticky až nesmyslného výkladu požadavku zadavatele na doložení zkušenosti s právní službou dle čl. 11.2. písm. vi.) ZD, která se zjevně v praxi ani nemůže v této podobě vyskytnout, pokud by měla být vykládána jako posouzení vertikální i horizontální spolupráce současně v jednom vztahu mezi dvěma zadavateli, nejsou tyto jeho zkušenosti v rámci hodnocení jakkoli zohledněny.“.

53.         Navrhovatel se opětovně snaží namítané skutečnosti provázat s domnělým restriktivním výkladem zadavatele ohledně zadávací podmínky dle čl. 11.2.bodu vi. zadávací dokumentace (viz výše), nicméně i v tomto případě se bezpochyby jedná o námitky proti zadávacím podmínkám, neboť skutečnost, že účastník zadávacího řízení nebude v rámci hodnocení kritéria B jakkoli bonifikován v případě, že nepředloží – byť v rámci jediné kategorie – minimální počet požadovaných referenčních služeb, byla zřejmá již ze samotného znění zadávací dokumentace. I v tomto případě se tak jedná o skutečnost, kterou navrhovatel mohl uplatnit již v rámci námitek podaných v souladu s § 242 odst. 4 zákona.

54.         V šetřeném případě byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 20. 1. 2025. Vzhledem k tomu, že navrhovatel výše zmíněné námitky prvně uplatnil vůči zadavateli až v rámci námitek ze dne 4. 11. 2025, přičemž ze zpřístupněné dokumentace o zadávacím řízení rovněž nevyplývá, že by navrhovatel podal jiné námitky, které by předcházely podání návrhu (ani sám navrhovatel nic takového netvrdí), Úřad konstatuje, že výše zmíněným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky a zároveň se v daném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona (kde se tato podmínka neuplatní), pročež tedy Úřad rozhodl podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v rozsahu vymezeném těmito částmi návrhu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

55.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

56.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

57.         Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

58.         Podle § 50 zákona zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru; to neplatí v případě zadávacího řízení, v němž je jen jeden účastník.

59.         Podle § 129 odst. 1 zákona ve zjednodušeném režimu zadává zadavatel veřejné zakázky, včetně koncesí podle § 174 zákona, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. To platí i v případě, že součástí předmětu veřejné zakázky jsou i služby v této příloze neuvedené, pokud jejich předpokládaná hodnota je nižší, než je předpokládaná hodnota služeb uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

60.         Podle § 129 odst. 2 zákona zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu postupuje podle této části a použije také části první, druhou, desátou až třináctou. Pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu může zadavatel použít

a)             řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, nejde-li o koncesi, nebo

b)             koncesní řízení, v němž se postupuje podle § 129a zákona, jde-li o koncesi.

61.         Podle § 129a odst. 5 zákona při výběru dodavatele zadavatel v rámci kritérií kvality může zohlednit například potřeby zajištění kvality, návaznosti, dostupnosti a komplexnosti služeb, inovativnosti řešení, přínosu pro uživatele nebo kritéria udržitelnosti sociálních služeb.

62.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Právní posouzení

63.         Před tím, než Úřad přistoupí k posouzení navrhovatelem namítaných skutečností, připomíná, že zadavatel v šetřeném případě postupuje ve zjednodušeném režimu, v němž je oprávněn zadávat veřejné zakázky, včetně koncesí, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k zákonu [tj. včetně právních služeb nevyloučených dle § 29 odst. 1 písm. k) zákona]. V kontextu šetřeného případu lze dále doplnit, že z § 132 odst. 1 zákona se podává, že pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, se použijí pravidla pro podlimitní, nadlimitní nebo zjednodušený režim, není-li stanoveno v části šesté zákona jinak.

64.         Specifikem zjednodušeného režimu je to, že zadavatel si dle § 129a odst. 4 zákona může průběh zadávacího řízení upravit dle svých potřeb, resp. s ohledem na specifika poptávaných služeb. „Průběh zadávacího řízení při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu se zásadně odlišuje od ostatních druhů zadávacího řízení tím, že není zákonem detailně stanoven. Základním znakem zjednodušeného režimu jsou poměrně rozsáhlé možnosti jeho modifikace ze strany zadavatelů, tedy možnost jeho přizpůsobení podmínkám konkrétního zadavatele. Postup zadavatele ve zjednodušeném režimu je regulován zásadami, základními ustanoveními o zadávacích řízeních (část druhá) a oprávněním jednat s účastníky. Stěžejními pro průběh zadávacího řízení ve zjednodušeném režimu jsou zadávací podmínky, které zadavatel stanoví s ohledem na specifika zadávaných služeb. Zadavatel je oprávněn v zadávací dokumentaci stanovit jednotlivá pravidla pro zadávací řízení (postup v zadávacím řízení, jednání v zadávacím řízení, lhůty pro úkony jednotlivých účastníků zadávacího řízení), která platí pro nadlimitní režim (viz např. PODEŠVA, V. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016). Zákon tak nabízí zadavateli při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu značnou volnost ve svém postupu. Mimo povinnost dodržet základní zásady a několik dalších ustanovení zákona je to právě zadavatel, který stanoví přesný průběh zadávacího řízení v zadávací dokumentaci, (…).“[2] Účelem zjednodušeného režimu tedy je zjednodušení/usnadnění zadávání veřejných zakázek na příslušné služby.

65.         Při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu je zadavatel povinen postupovat „toliko“ dle části páté zákona a dále použije také část první, druhou, desátou až třináctou zákona. Vzhledem k uvedenému se tak na oznámení o výběru dodavatele neaplikuje § 123 zákona (vztahující se k nadlimitnímu režimu), nevyhradí-li si tak zadavatel v zadávacích podmínkách, nýbrž je nutno vycházet z „obecnějšího“ § 50 zákona obsaženého v části druhé „Základní ustanovení o zadávacích řízeních“ zákona, který stanoví zadavateli povinnost (není-li v zadávacím řízení pouze jeden účastník) odeslat oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení s uvedením identifikačních údajů vybraného dodavatele a odůvodnění výběru.

66.         Jak již Úřad naznačil, požadavky na oznámení o výběru dodavatele dle §§ 50 a 123 zákona nelze ztotožňovat. V tomto duchu se ostatně vyjádřil i předseda Úřadu např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0152/2018/VZ-33420/2018/322/LKa ze dne 15. 11. 2018, v němž konstatoval, že „§ 123 zákona se použije na oznámení o výběru v nadlimitním režimu, přičemž [u]stanovení § 123 zákona stanovuje jasné a konkrétní požadavky na to, co takové oznámení o výběru musí obsahovat oproti § 50 zákona. Vzhledem k tomu, že se ve zjednodušeném podlimitním řízení na oznámení o výběru § 123 zákona nepoužije (což ostatně tvrdí jak zadavatel, tak Úřad) a zákonodárce nepřistoupil k tomu, že by popsal, jak má zadavatel výběr v oznámení o výběru odůvodnit, pak je zřejmé, že ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou nároky na oznámení o výběru dodavatele méně přísné. Základním požadavkem na odůvodnění oznámení o výběru je tak zásada transparentnosti. Úmyslem zákonodárce tedy jistě nebylo postavit naroveň odůvodnění oznámení o výběru dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení a v nadlimitním režimu. Tedy aplikovat požadavky dle § 123 zákona i na odůvodnění oznámení o výběru dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení.“. Byť se dané závěry vztahují ke zjednodušenému podlimitnímu řízení, lze tyto bezpochyby aplikovat i na řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, neboť pro oba postupy platí, že oznámení výběru je realizováno dle pravidel § 50 zákona.

67.         Obdobně se pak vyjadřuje i komentářová literatura k § 50 zákona, když např. uvádí, že

• „[v] případě zjednodušeného podlimitního řízení a v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu speciální úprava chybí. Zadavatel sice může v rámci zvýšení transparentnosti vycházet z úpravy pro nadlimitní režim, nelze však po něm požadovat, aby odůvodňoval oznámení o výběru dodavatele prostřednictvím dokumentů a v podrobnostech dle § 123. Odůvodnění výběru musí být v těchto případech dostatečně určité a podrobné, aby bylo možné výběr dodavatele přezkoumat, a byla tak zachována transparentnost zadávacího řízení ve smyslu § 6 odst. 1. Za nedostatečné by bylo nutné považovat například konstatování zadavatele, že nabídka vybraného dodavatele byla ekonomicky nejvýhodnější, neboť právě takové tvrzení zadavatele není možno jakkoli ověřit“[3],
• „[o]bsah a rozsah odůvodnění výběru zákon v komentovaném ustanovení blíže nespecifikuje. Obecně lze konstatovat, že se bude odvíjet zejména od významu zadávacího řízení (jeho předpokládané hodnoty a zvoleného režimu), druhu zadávacího řízení, celkového počtu podaných nabídek a zejména zvoleného způsobu hodnocení a vybraných kritérií hodnocení. S ohledem na základní zásady zadávacího řízení, zejména na zásadu transparentnosti a přiměřenosti, a rovněž s ohledem na sledovaný účel (zajištění dostatečné informovanosti účastníků o zdůvodnění provedeného výběru), by z oznámení o výběru však mělo být vždy patrné, proč byla nabídka konkrétního dodavatele zadavatelem vybrána a v čem byla tato nabídka zadavatelem shledána, resp. vyhodnocena jako nejvhodnější ze všech. Odůvodnění výběru prostým a strohým konstatováním typu, že se jedná o nabídku ze všech nejvýhodnější nebo o nabídku, která byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, požadavkům zákona a základním zásadám zadávacího řízení nevyhoví. (…) na odůvodnění oznámení o výběru dle § 50 nelze vznášet totožné (stejně přísné) nároky, které vyplývají pro oznámení o výběru dodavatele z § 123.“[4].

68.         Na základě shora uvedeného lze tedy shrnout, že v rámci zjednodušeného režimu jsou na odůvodnění výběru dle § 50 zákona kladeny nároky toliko z hlediska zásady transparentnosti [tzn. součástí oznámení o výběru nemusí být např. zpráva o hodnocení nabídek dle § 123 zákona s náležitostmi dle § 119 zákona (za předpokladu, že si tak zadavatel sám nevyhradí v zadávací dokumentaci)], jejímž úkolem je např. dle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 „zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. K tomu lze dále doplnit, jak zdůraznil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, že požadavek transparentnosti zadávacího řízení „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu zejména takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná férově a regulérně.

69.         V šetřeném případě si zadavatel v čl. 24.1. zadávací dokumentace jednoznačně vyhradil, že nebude „zpracovávat výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele a zprávu o hodnocení nabídek ve smyslu § 123 ZZVZ.“. Zadavatel sice následně ke zpracování zprávy o hodnocení nabídek, kterou učinil přílohou oznámení o výběru dodavatelů, přistoupil, nicméně podstatné je to, že zadávací podmínky s tímto nepočítaly, pročež tedy na postup zadavatele, resp. na náležitosti odůvodnění výběru dodavatele/zprávy o hodnocení nabídek nelze aplikovat § 123 zákona, resp. § 119 zákona stanovující povinné údaje ve zprávě o hodnocení nabídek v nadlimitním režimu (zadavatelé jsou ve zjednodušeném režimu sice dle § 129a odst. 4 zákona oprávněni měnit nebo doplňovat zadávací podmínky, v šetřeném případě tak však zadavatel neučinil). V tomto ohledu je tak irelevantní, že zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že ta je zpracována analogicky § 119 zákona; nelze spatřovat nezákonnost v postupu zadavatele, k němuž nebyl dle zákona ani zadávacích podmínek povinen. Navíc pojem „analogicky“ bez dalšího jistě nemusí znamenat, že se zadavatel bude striktně držet dotčeného ustanovení zákona, zadavatel tímto toliko sdělil, že při zpracování zprávy o hodnocení nabídek vycházel právě z daného ustanovení.

70.         Nyní již Úřad přistoupí k posouzení konkrétních navrhovatelem namítaných skutečností, tj. namítaného hodnocení v rámci kritérií B a C. Zde však Úřad předestírá, že v rámci svých kompetencí kontroluje zákonný rámec, v němž se výběr dodavatele provádí, a to včetně dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek. Úřad sice nemůže nahrazovat hodnotící komisi a myšlenkové pochody jejích členů, nicméně v rámci přezkumu postupu zadavatele kontroluje dodržování zásad uvedených v § 6 zákona, a to i v rámci přezkumu postupu zadavatele, resp. hodnotící komise při posuzování a hodnocení nabídek. Uvedené jednoznačně vyplývá např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 25/2010-94 ze dne 19. 7. 2011, v němž bylo mj. judikováno, že „[p]ředmětem řízení před žalovaným^[5] je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoli samotné kvality výběru. Pravomoc žalovaného končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Žalovaný však mimo jiné dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek. (…) Žalovaný tedy musel přezkoumat, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce. Tím, že by žalovaný přezkoumal hodnocení komise v tomto ohledu, nepředjímal by ani nenahrazoval výsledný názor komise. Je to právě žalovaný, kdo tu je k zajištění efektivní kontroly, zda komise k výsledku posouzení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního, přezkoumatelného a smysluplného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění.“.

Hodnocení v rámci kritéria B

71.         Zadavatel v čl. 11.2. zadávací dokumentace ve vztahu k bonifikovaným službám stanovil, že dodavatelé musí ve vztahu k vedoucímu realizačního týmu mj. předložit „alespoň 1 právní službu spočívající ve vypracování stanoviska, jehož obsahem bylo posouzení spolupráce zadavatele s jiným zadavatelem ve smyslu § 11 ZZVZ a § 12 ZZVZ dohromady[6], a to ve vztahu ke spolupráci, která byla ve finančním objemu odpovídající finančnímu limitu nadlimitní veřejné zakázky“ (kategorie vi.).

72.         Navrhovatel na jednu stranu tvrdí, že horizontální a vertikální spolupráce zadavatelů dohromady není možná (zde Úřad odkazuje na odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí), na druhou stranu však trvá na tom, že jím předložené referenční služby předmětný požadavek zadavatele splňují, tudíž měly být bonifikovány, a nabídka měla být v rámci celého kritéria B bodově ohodnocena. Navrhovatel je názoru, že zadavatel při hodnocení předložených referenčních služeb aplikoval restriktivní výklad příslušné zadávací podmínky.

73.         Z dokumentace o zadávacím řízení se podává, že navrhovatel ve vztahu k výše citovanému požadavku zadavatele uvedl celkem 3 referenční služby, a to

o      „Posouzení spolupráce při implementaci OPST 2017-2027 s agenturou CzechInvest“, jejímž objednatelem byla Česká republika – Ministerstvo životního prostředí a v jejímž rámci navrhovatel poskytl službu spočívající v „posouzení nadlimitní vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ“, což potvrdil i objednatel v rámci navrhovatelem předloženého osvědčení, když uvedl, že předmětem plnění bylo „posouzení vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ“,

o      „Uzavření smlouvy s Národní agentura pro komunikační a informační technologie, s.p.“, jejímž objednatelem byla Česká republika – Ministerstvo vnitra a v jejímž rámci navrhovatel poskytl službu spočívající v „posouzení nadlimitní vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ“, což potvrdil i objednatel v rámci navrhovatelem předloženého osvědčení, když uvedl, že předmětem plnění bylo „posouzení vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ“,

o      „Uzavření smlouvy s klienty (veřejnými zadavateli) – akcionáři“, jejímž objednatelem byl Machálek LAW & Co. (RESPONO, a.s.) a v jejímž rámci navrhovatel poskytl službu spočívající v „posouzení nadlimitní vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ“, což potvrdil i objednatel v rámci navrhovatelem předloženého osvědčení, když uvedl, že předmětem plnění bylo „posouzení vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ.“.

74.         Z obsahu referenčních služeb, jakož i osvědčení jejich objednatelů, jednoznačně vyplývá, že ty se vztahují toliko k tzv. vertikální spolupráci dle § 11 zákona. Nelze tak souhlasit s navrhovatelem, že by se zadavatel dopustil v souvislosti s předmětnými referenčními službami tvrzeného restriktivního výkladu dotčené zadávací podmínky – zadavatel požadoval po dodavatelích prokázat, že jimi navržený vedoucí realizačního týmu má zkušenosti s poskytováním služeb (vypracování stanoviska) ohledně vertikální a horizontální spolupráce zadavatelů dohromady (jiný výklad není možný, a to ani navrhovatelem tvrzený domnělý diskriminační výklad uvedený v bodu 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí, v jehož souvislosti lze souhlasit se zadavatelem, že v zadávací dokumentaci nestanovil, „že by předmětem referenčních služeb nemohlo být stanovisko, jehož závěrem by byl výstup, že spolupráce podle § 11 ZZVZ a § 12 ZZVZ není možná“). Z obsahu navrhovatelem předložených dokladů je však již na první pohled zřejmé, že požadované zkušenosti tyto nedokládají, neboť se bezpochyby týkají toliko vertikální spolupráce dle § 11 zákona (nic jiného z nich nevyplývá); interpretační nejistota v souvislosti s předloženými doklady navrhovatele je tak de facto vyloučena.

75.         Za situace, kdy měl zadavatel již z předložených dokladů v rámci nabídky najisto postaveno, že referenční služby navrhovatele předložené pro účely hodnocení nesplňují příslušný požadavek zadávací dokumentace (v tomto ohledu oprávněně nevznikla zadavateli žádná pochybnost), nebyl povinen k využití postupu dle § 46 odst. 1 zákona, jehož aplikace zadavatelem tak zůstala pouze v rovině fakultativní (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104[7] ze dne 6. 10. 2011 či rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0271/2022/VZ[8]). K tomu lze pro úplnost doplnit, že zadavatel v případě referenčních služeb předložených pro účely hodnocení nepřistoupil k aplikaci § 46 odst. 1 zákona vůči žádnému z účastníků zadávacího řízení.

76.         V rámci podaných námitek se navrhovatel snažil ex post doplnit údaje o referenčních službách v tom smyslu, že – zjednodušeně řečeno – byť je v seznamu referenčních služeb a jejich osvědčeních uvedeno, že předmětem plnění bylo posouzení vertikální spolupráce zadavatelů, reálně vždy muselo proběhnout posouzení obou druhů spolupráce dohromady. V této souvislosti Úřad opětovně uvádí, že z navrhovatelem předložených dokladů v rámci nabídky zmíněné nevyplývá ani náznakem, a jedná se tak o zcela nové informace, které však zadavatel není v žádném případě povinen akceptovat.

77.         Na základě shora uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v souladu se zadávacími podmínkami, když navrhovatelem předložené referenční služby k požadavku dle čl. 11.2. bodu vi. zadávací dokumentace neakceptoval, resp. neudělil navrhovateli v rámci dané kategorie a následně v rámci hodnocení celého kritéria B žádné body, neboť se jedná o postup jednoznačně předvídaný zadávací dokumentací (v podrobnostech viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel v této souvislosti ostatně ve zprávě o hodnocení nabídek k hodnocení nabídky navrhovatele v rámci kritéria B uvedl – ve shodě s výše zmíněným – následující:

„Účastník nepředložil žádnou referenci v kategorii vi., která by splňovala podmínky stanovené zadávací dokumentací. Přestože účastník předložil reference, žádná z předložených referencí nesplňuje požadavek, aby se jednalo o posouzení spolupráce podle § 11 a § 12 ZZVZ dohromady. Zadávací dokumentace stanovuje, že udělení bodů je podmíněno tím, že účastník musí v rámci nabídky předložit vždy minimální počet bonifikovaných služeb stanovených v čl. 11.[]2. pro kategorie i. až vii. Pokud dodavatel v jedné kategorii nepředloží alespoň minimální počet služeb, nemůže být v rámci tohoto kritéria, jakkoliv bonifikován. Přestože tedy účastník předložil referenci v ostatních kategoriích, bylo mu uděleno celkem 0 bodů, protože neprokázal poskytnutí služby podle kategorie uvedené výše.“

78.         Navrhovatel dále namítá, že oznámení o výběru dodavatelů, resp. přiložená zpráva o hodnocení nabídek neobsahuje identifikaci vedoucích realizačních týmů jednotlivých účastníků zadávacího řízení ani k nim předložené referenční služby, které byly předmětem hodnocení v rámci kritéria B.

79.         Jak již Úřad uvedl výše, zadavatel není ve zjednodušeném režimu povinen zpracovávat zprávu o hodnocení nabídek s náležitostmi dle § 119 zákona (tedy včetně hodnocených údajů z nabídek a jejich popis, tj. v daném případě včetně jmen a příjmení vedoucích realizačních týmu a hodnocených referenčních služeb), přičemž zadavatel si uvedené ani nevyhradil v zadávacích podmínkách. V tomto ohledu tedy Úřad konstatuje, že v namítaném postupu zadavatele neshledal porušení § 119 zákona.

80.         Ačkoli tedy zadavatel nebyl v šetřeném případě povinen aplikovat § 123 zákona, resp. § 119 zákona, je nezbytné ověřit, zda odůvodnění výběru (ve smyslu § 50 zákona) v souvislosti s hodnocením kritéria B jako takové dostálo zásadě transparentnosti, neboť navrhovatel podaným návrhem mj. namítá, že „[j]edním z kritérií hodnocení bylo: Zkušenosti dodavatele (vedoucího realizačního týmu). Zadavatel v Oznámení o výběru a jeho přílohách neuvedl ani identifikaci vedoucího týmu jednotlivých účastníků ani identifikaci zkušeností, které účastníci doložili a byly předmětem hodnocení. Zadavatel uvedl pouze přidělený počet bodů za uvedené hodnot[i]cí kritérium. Uvedený postup je zjevně v rozporu se zásadou transparentnosti dle § 6 ZZVZ, který se vztahuje i na zjednodušený režim dle § 129 ZZVZ.“.

81.         Zde Úřad připomíná, že dle rozhodovací praxe předsedy Úřadu by měly být na odůvodnění výběru dodavatele dle § 50 zákona kladeny nižší nároky, než je tomu v případě dle § 123 zákona v nadlimitním režimu (viz bod 66. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pročež Úřad přistoupí k posouzení odůvodnění výběru dodavatelů právě touto optikou.

82.         Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek k hodnocení nabídek v rámci kritéria B uvedl, že „zkušenosti (významné služby) byly posuzovány na základě informací předložených v nabídce, a dále podle informací potvrzených objednateli ke každé konkrétní zkušenosti vedoucího realizačního týmu, a to formou osvědčení vyplněného objednatelem dané zkušenosti (‚Osvědčení‘). V případě, že účastník k dané zkušenosti nedoložil potvrzené osvědčení o řádné realizaci služeb (dané zkušenosti), nelze této zkušenosti udělit žádné body.“. Nabídky byly hodnoceny dle následujícího vzorce:

Výsledná hodnota dílčího kritéria = (přidělený počet podbodů v rámci dílčího kritéria / nejvyšší možný počet podbodů v rámci dílčího kritéria, tj. 27) x 100 x procentuální váha dílčího kritéria (tj. 0,2)

Výsledné bodové hodnocení v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria bylo zaokrouhleno na dvě desetinná místa dle matematických pravidel zaokrouhlování.

83.         K samotnému hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel přiložil tabulku, v níž uvedl následující:

Pořadové číslo nabídky	Název / obchodní firma / jméno a příjmení účastníka	Počet získaných podbodů	Bodové hodnocení (vč. výpočtu)	Stručné odůvodnění neudělení podbodů
1.	act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o.	27	100*(27/27)*0,20=20
2.	Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o.	19	100*(19/27)*0,20=14,07	Účastník předložil pouze jednu referenci pro každou z kategorií iii. až vi.
3.	Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r. o.	9	100*(9/27)*0,20=6,67	Účastník předložil pouze tři reference v kategorii písm. i., a pouze jednu referenci pro každou z kategorií ii. až vii.
4.	HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář	27	100*(27/27)*0,20=20
5.	KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář	0	100*(0/27)*0,20=0	Účastník nepředložil žádnou referenci v kategorii vi. Zadávací dokumentace stanovuje, že udělení bodů je podmíněno tím, že účastník musí v rámci nabídky předložit vždy minimální počet bonifikovaných služeb stanovených v čl. 11.12. pro kategorie i. až vii. Pokud dodavatel v jedné kategorii nepředloží alespoň minimální počet služeb, nemůže být v rámci tohoto kritéria, jakkoliv bonifikován. Přestože tedy účastník předložil referenci v ostatních kategoriích, bylo mu uděleno celkem 0 bodů, protože neprokázal poskytnutí služby podle kategorie uvedené výše.
6.	Společnost pro HMP	0	100*(0/27)*0,20=0	Účastník nepředložil žádnou referenci v kategorii iv. Zadávací dokumentace stanovuje, že udělení bodů je podmíněno tím, že účastník musí v rámci nabídky předložit vždy minimální počet bonifikovaných služeb stanovených v čl. 11.12. pro kategorie i. až vii. Pokud dodavatel v jedné kategorii nepředloží alespoň minimální počet služeb, nemůže být v rámci tohoto kritéria, jakkoliv bonifikován. Přestože tedy účastník předložil referenci v ostatních kategoriích, bylo mu uděleno celkem 0 bodů, protože neprokázal poskytnutí služby podle kategorie uvedené výše.
7.	Společnost BROLAW	0	100*(0/27)*0,20=0	Účastník nepředložil žádnou referenci v kategorii vi., která by splňovala podmínky stanovené zadávací dokumentací. Přestože účastník předložil reference, žádná z předložených referencí nesplňuje požadavek, aby se jednalo o posouzení spolupráce podle § 11 a § 12 ZZVZ dohromady. Zadávací dokumentace stanovuje, že udělení bodů je podmíněno tím, že účastník musí v rámci nabídky předložit vždy minimální počet bonifikovaných služeb stanovených v čl. 11.12. pro kategorie i. až vii. Pokud dodavatel v jedné kategorii nepředloží alespoň minimální počet služeb, nemůže být v rámci tohoto kritéria, jakkoliv bonifikován. Přestože tedy účastník předložil referenci v ostatních kategoriích, bylo mu uděleno celkem 0 bodů, protože neprokázal poskytnutí služby podle kategorie uvedené výše.
8.	MT Legal s.r.o., advokátní kancelář	27	100*(27/27)*0,20=20
9.	PORTOS, advokátní kancelář s.r.o.	0	100*(0/27)*0,20=0	Účastník nepředložil žádnou referenci.
10.	ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.	25	100*(25/27)*0,20=18,52	Účastník předložil v kategorii iv. pouze jednu referenci.

84.         Úřad předně uvádí, že zadavatel v rámci přiložené tabulky, jakož i v rámci zadávací dokumentace a rozhodnutí o námitkách, odkazuje na neexistující čl. 11.12. zadávací dokumentace, nicméně je zřejmé, že se jedná o písařskou chybu (z kontextu zadávací dokumentace, odůvodnění oznámení o výběru dodavatelů i rozhodnutí o námitkách je zcela zřejmé, že tímto byl myšlen čl. 11.2. zadávací dokumentace), která není s to založit nepřezkoumatelnost odůvodnění výběru dodavatelů ani rozhodnutí o námitkách (uvedené navrhovateli nikterak nebránilo věcně formulovat podané námitky/návrh).

85.         Úřad dále uvádí, že byť zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek neidentifikoval vedoucí realizačních týmů a jimi realizované referenční služby, je Úřad názoru, že způsob, který zadavatel zvolil pro odůvodnění výběru dodavatelů, resp. hodnocení nabídek v rámci kritéria B (viz též bod 30. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v šetřeném případě – s ohledem na rozhodovací praxi předsedy Úřadu, dle které je nutno klást nižší nároky na odůvodnění výběru dle § 50 zákona oproti § 123 zákona – dostojí § 50 zákona, resp. zásadě transparentnosti, neboť důvody, pro které byly jednotlivé nabídky ohodnoceny příslušnými body, lze alespoň rámcově seznat. Zadavatel uvedl vzorec, dle kterého bylo počítáno bodové hodnocení, a v případě, že nabídka vykazovala nějaké nedostatky, tzn. nabídce nebyl udělen plný počet bodů, uvedl výpočet bodů a důvody, pro které tomu tak bylo (nepředložení požadovaného počtu referencí, neprokázání příslušného požadavku zadávací dokumentace předloženou referencí). K tomu Úřad dodává, že uvedené ničeho nemění na skutečnosti, že účastníci zadávacího řízení (ve zjednodušeném režimu) mají právo se s hodnocenými údaji (zde identifikace vedoucích realizačních týmů a k nim předložené referenční služby) seznámit, přičemž Úřad v podrobnostech odkazuje na níže pojednané odůvodnění výroku III. tohoto rozhodnutí.

Hodnocení v rámci kritéria C

86.         Navrhovatel podaným návrhem brojí rovněž proti hodnocení nabídek v rámci kritéria C, které považuje za netransparentní, jelikož „zadavatel nedostatečně odůvodňuje odlišné přidělení bodů v rámci jednotlivých cílů (erudice, proklientského přístupu apod.), (…).“. Navrhovatel dále upřesňuje, že netransparentnost postupu zadavatele, resp. hodnotící komise shledává zejména v případě hodnocení naplnění cíle „Schopnost reagovat na urgentní potřeby Zadavatele“, přičemž v této souvislosti navrhovatel porovnává odůvodnění přidělených bodů jeho nabídce a nabídkám společností ROWAN LEGAL a KAROLAS Legal. Navrhovatel je názoru, že ačkoli zadavatel u nabídek uvádí podobné proklamace, přidělení bodů je odlišné.

87.         Na tomto místě Úřad předně podotýká, že povaha správního řízení vedeného u Úřadu se blíží řízení kontradiktornímu/spornému (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 62/2021-55 ze dne 22. 9. 2022 či 9 As 243/2023-126 ze dne 18. 12. 2024) a navrhovatel musí v návrhu (námitkách) uvést konkrétní argumentaci, proč shledává napadený postup zadavatele rozporným se zákonem. Není možné, aby Úřad (potažmo ostatní účastníci správního řízení v rámci své procesní obrany) za navrhovatele domýšlel jeho argumentaci. Jinak řečeno, za situace, kdy navrhovatel nenamítá konkrétní skutečnosti (v šetřeném případě pouze obecně poukazuje na domnělou netransparentnost hodnocení kritéria C), Úřad se nemá (nad rámec velmi obecného přezkumu celkové transparentnosti odůvodnění – tj. přezkumu ve své obecnosti odpovídajícímu navrhovatelově argumentaci) de facto k čemu vyjadřovat.

88.         S ohledem na uvedené se Úřad dále detailněji zaměří toliko na posouzení tvrzení navrhovatele ohledně hodnocení jeho nabídky a nabídek výše uvedených společností ve vztahu k hodnocení naplnění cíle „Schopnost reagovat na urgentní potřeby Zadavatele“, resp. na přezkoumatelnost daného odůvodnění (viz níže).

89.         Před tím však Úřad pro úplnost uvádí, že zadavatel v šetřeném případě vycházel při hodnocení nabídek z tzv. metody Best Value Approach založené na výběru dodavatele podle nejlepšího poměru kvality a ceny (k tomu blíže např. rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0055/2022/VZ), přičemž stanovil 4 kritéria hodnocení, kdy kritériu ceny (hodinová sazba za poskytované služby) přiřadil váhu 20 % a v rámci zbývajících kritérií (s celkovou váhou 80 %) se rozhodl hodnotit kvalitu dodavatele.

90.         Co se týká přezkumu hodnocení nepočitatelných (někdy označovaných jako subjektivních) kritérií hodnocení, lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 14/2020-233 ze dne 28. 2. 2022, v němž soud judikoval, že úkolem Úřadu „je ‚kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru.‘ Žalovaný tedy při přezkumu hodnocení nabídek dbá na to, aby byla splněna zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek. Není ovšem oprávněn ‚při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením‘ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2009, č. j. 5 Afs 75/2009-100). I subjektivní hodnocení kritérií zadavatelem musí v souladu se zásadou transparentnosti vycházet z předem jednoznačně a srozumitelně nastavených parametrů a kritérií (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 6. 2021, č. j. 29 Af 76/2019-388). Sama skutečnost, že způsob hodnocení vzorových prací připouští uvážení hodnotící komise, nutně neznamená, že by se jednalo o netransparentní postup. Zásadní je, zda zadávací podmínky ponechávají hodnotící komisi určitý právem aprobovaný prostor pro uvážení, nebo prostor pro svévoli (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2020, č. j. 4 As 85/2020-38). Předmětem přezkumu zadavatelova hodnocení ze strany žalovaného může být pouze skutečnost, zda byla dodržena pravidla hodnocení stanovená zadavatelem v zadávací dokumentaci, nikoliv přehodnocování závěrů hodnoticí komise či jejich vnitřních myšlenkových pochodů (přiměřeně viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 9. 2010, č. j. 62 Ca 11/2009-46, č. 2461/2012 Sb. NSS, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013, č. j. 9 Afs 86/2012-80). Žalovaný ani správní soudy tedy nejsou oprávněni v rámci přezkumu hodnocení zadavatelova postupu sami hodnotit vhodnost jednotlivých nabídek, přehodnocovat výši zadavatelem přidělených bodů nebo sami body přidělovat podle jejich vlastního uvážení namísto zadavatele (přiměřeně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2004, č. j. 2 A 9/2002-62, č. 242/2004 Sb. NSS). Myšlenkové pochody zadavatele a adekvátnost přidělených bodů při hodnocení subjektivních kritérií lze kontrolovat pouze rámcově, tj. z toho pohledu, zda způsob hodnocení odpovídá kritériím stanoveným v zadávací dokumentaci a vyhovuje základním zásadám platným pro zadávání veřejných zakázek. Je však nezbytné, aby i hodnocení subjektivních kritérií proběhlo transparentně a bylo čitelné a zpětně přezkoumatelné (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159). V případě přezkumu hodnocení nabídek tak žalovaný ani správní soudy nepřezkoumávají hodnocení jako takové, nýbrž posuzují ‚pouze‘ přezkoumatelnost odůvodnění takového hodnocení, resp. zda vyhovělo předem jasně stanoveným kritériím obsaženým v zadávací dokumentaci.“.

91.         Z dokumentace o šetřeném zadávacím řízení se podává, že zadavatel v čl. 11.1. „Kritéria hodnocení“ zadávací dokumentace stanovil, že nabídky budou hodnoceny rovněž dle („subjektivního“) kritéria C s váhou 30 %, přičemž předmětem hodnocení „bude prezentace dodavatele a jeho postupů v rámci realizace předmětu veřejné zakázky a jeho návrhů kvality a řízení rizik při plnění Rámcové dohody, resp. jednotlivých dílčích objednávek.

Zadavatel očekává, že dodavatelé v rámci svých nabídek stručně a jednoznačně, s důrazem na dominantní informace (tvrzení), představí sebe a své návrhy kvalitního poskytování služeb vč. návrhu řízení rizik vedoucí k naplnění cílů zadavatele. Dodavatel v dokumentu ‚Kvalita, přidaná hodnota a risk assessment‘, který je přílohou č. 9 této zadávací dokumentace ve formátu níže uvedeném, představí svůj návrh kvalitního plnění služeb a řízení rizik a podpoří jej prokazatelnými, měřitelnými skutečnostmi, podle kterých bude možné prokázat, že této kvality služeb bude skutečně dosaženo, a že dodavatel tímto způsobem již standardně plní.

Hodnocení Kvality, přidané hodnoty a risk assessment bude rozdělena do dvou částí, a to:

Subkritérium 1 – Kvalita;

Subkritérium 2 – Rizika.“.

92.         V souvislosti se subkritériem 1 „Kvalita“ zadavatel vymezil tyto cíle:

(i)             Erudice (odbornost);

(ii)           Proklientský a proaktivní přístup;

(iii)         Schopnost reagovat na urgentní potřeby Zadavatele;

(iv)         Stálý a spolehlivý tým;

(v)           Přidaná hodnota plnění (mimo služby jmenované v Rámcové dohodě a příloze č. 3 Rámcové dohody).

93.         Zadavatel dále stanovil, že v rámci subkritéria 1 „Kvalita“ „jako nevhodnější bude upřednostňovat takový dokument ‚Kvalita přidaná hodnota a risk assessment – subkritérium 1: Deklarace kvality‘ zpracovaný dle přílohy č. 9 této zadávací dokumentace, který ověřitelně popíše:

a)             dodavatele (jako subjekt); a

b)             jeho činnost při poskytování právních služeb (ve vztahu k předmětu plnění); a

c)             pojme veškeré Cíle výše stanovené; a

d)             jasnou, konkrétní a srozumitelnou formou (formou dominantních informací[9]) vystihne Cíle a jejich splnění.

Hodnocení nabídek v subkritériu 1 – Deklarace kvality bude provedeno podle následujícího klíče, a to tak, že bude hodnoceno naplnění každého jednotlivého cíle[10] uvedeného výše:

Počet bodů	Odůvodnění
10	Úroveň návrhu deklarace kvality je excelentní, tedy vyšší než velmi vysoká. Účastník předložil excelentní, konkrétně, srozumitelně a silně přesvědčivě popsaná tvrzení, která excelentně reagují na stanovený Cíl veřejné zakázky. Přínos k naplnění Cíle veřejné zakázky je o    popsán konkrétně, srozumitelně a silně přesvědčivě; o    vyjadřuje excelentní, tedy vyšší než velmi vysokou (výbornou) (měřitelnou) hodnotu ve vztahu ke stanovenému Cíli veřejné zakázky; a o    doložen konkrétními, srozumitelnými a silně přesvědčivými informacemi a popř. číselnými údaji dokazujícími reálnost dosažení přínosu na veřejné zakázce. Návrh deklarace kvality je podložen údaji, ze kterých lze dovodit, že při plnění veřejné zakázky bude dosaženo excelentní, tedy vyšší než velmi vysoké odborné úrovně plnění služeb.
9	Úroveň návrhu deklarace kvality je velmi vysoká. Účastník předložil konkrétně, srozumitelně a přesvědčivě popsaná tvrzení, která jejichž kvalita je velmi vysoká vzhledem ke stanovenému Cíli veřejné zakázky. Přínos k naplnění Cíle veřejné zakázky je o    popsán konkrétně, srozumitelně a přesvědčivě; o    vyjadřuje jasnou (měřitelnou) – výbornou hodnotu ve vztahu ke stanovenému Cíli veřejné zakázky; a o    doložen konkrétními, srozumitelnými a přesvědčivými informacemi a popř. číselnými údaji dokazujícími reálnost dosažení přínosu na veřejné zakázce. Návrh deklarace kvality je podložen údaji, ze kterých lze dovodit, že při plnění veřejné zakázky bude dosaženo velmi vysoké odborné úrovně plnění služeb.
8	Úroveň návrhu deklarace kvality je vyšší než průměrná, nedosahuje ale velmi vysoké odborné úrovně plnění služeb. Účastník předložil konkrétně, srozumitelně a přesvědčivě popsané Tvrzení, které velmi dobře reaguje na stanovený Cíl veřejné zakázky. Přínos k naplnění Cíle veřejné zakázky je o    popsán konkrétně, srozumitelně a přesvědčivě; o    vyjadřuje jasnou (měřitelnou) – velmi dobrou, nikoli výbornou hodnotu ve vztahu ke stanovenému Cíli veřejné zakázky; a o    doložen konkrétními, srozumitelnými a přesvědčivými informacemi a popř. číselnými údaji dokazujícími reálnost dosažení přínosu na veřejné zakázce.
5	Úroveň návrhu deklarace kvality je průměrná. Účastník předložil méně konkrétně (spíše obecně) ale stále srozumitelně popsaná tvrzení, která průměrně dobře reagují na stanovený Cíl veřejné zakázky. Přínos k naplnění Cíle veřejné zakázky je o    popsán méně konkrétně (spíše obecně) a srozumitelně (chybí lepší přesvědčivost); o    vyčíslen a vyjadřuje jasnou – dobrou, nikoli výbornou ani velmi dobrou hodnotu ve vztahu ke stanovenému Cíli veřejné zakázky; a o    doložen méně konkrétními (spíše obecnými) ale srozumitelnými informacemi a popř. číselnými údaji dokazujícími reálnost dosažení přínosu na veřejné zakázky. Návrh deklarace kvality není dostatečně podložen skutečnostmi, na základě kterých by bylo možné přesvědčivě prokázat, že při plnění veřejné zakázky bude dosaženo vyšší než jen průměrné úrovně kvality plnění.
1	Úroveň nabídky je nízká či nedostatečná, a to pro některý z následujících důvodů: o    návrh nereaguje na stanovený Cíl veřejné zakázky; o    tvrzení jsou neurčitá či vnitřně rozporná natolik, že je nelze rozumně interpretovat; o    návrh neobsahuje konkrétní, srozumitelný a přesvědčivý popis, popř. vyčíslení přínosu k naplnění stanoveného Cíle veřejné zakázky; o    přínos nevyjadřuje jasnou hodnotu ve vztahu ke stanovenému Cíli veřejné zakázky; o    návrh neobsahuje konkrétní, srozumitelné a přesvědčivé informace a popř. číselné údaje dokazující reálnost dosažení přínosu na Veřejné zakázce; nebo o    dodavatel se nedostatečně věnuje zohlednění podstatných skutečností rozhodným pro přidělení vyššího hodnocení.
0	Návrh deklarace kvality nebyl vůbec předložen (či obsahově neodpovídá zadání na zpracování návrhu deklarace kvality), a/nebo návrh deklarace kvality překračuje stanovený rozsah přípustného počtu znaků a/nebo návrh nebyl anonymní.

(…)

Společně pro subkritérium 1 a 2

Účastníci zadávacího řízení při zachování anonymity účastníka vypracují Deklaraci kvality a Řízení rizik, která bude anonymizovaná, tedy v čistém dokumentu bez označení obchodních údajů (blíže viz Příloha č. 9 této zadávací dokumentace)

Zadavatel stanoví, že Deklarace kvality nesmí přesáhnout 6 000 znaků včetně mezer a že Řízení rizik nesmí přesáhnout 6 000 znaků včetně mezer (do těchto znaků se nepočítají zadavatelem nadepsané nadpisy a nápovědy).

Dokument musí být bez označení dodavatele, tedy zejména žádný hlavičkový papír, vodoznaky a jiné symboly či údaje, které mohou identifikovat dodavatele.

Zadavatel upozorňuje, že pokud účastník přesáhne maximálních povolených počet znaků, pak bude jeho nabídka v části, kde překročil povolený počet znaků, hodnocena 0 body. Pokud nebude dodržena anonymizace, bude nabídka a v takové části hodnocena 0 body.

Ve schématech obrázcích či grafech může být uvedeno maximálně 5 slov, jinak budou započítány do textu.

Komise jmenovaná zadavatelem v každém subkritériu (tj. části 1 a 2) udělí počet podbodů, které následně sečte a vynásobí váhou příslušného kritéria. Komise uděluje podbody jako celek na základě konsenzu. Nejvýhodnější nabídkou v daném kritériu bude nabídka, která bude mít udělených nejvíce bodů. Maximum podbodů v jedné části (subkritériu) je 10, maximum bodů v tomto hodnotícím kritériu (C – Kvalita při řešení právních služeb) je 20 (tj. součet podbodů subkritéria 1 a 2).

Komise rozhoduje o podbodech hlasováním, přičemž postačí prostá většina přítomných.

Hodnocení v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria bude anonymní, čímž je zajištěna maximální objektivizaci závěrů hodnoticí komise.“.

94.         Ze zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že nabídky navrhovatele a společností ROWAN LEGAL a KAROLAS Legal byly v rámci subkritéria 1 „Kvalita“ ve vztahu k cíli „Schopnost reagovat na urgentní potřeby Zadavatele“ hodnoceny následovně:

Nabídka	Posouzení (počet bodů)
ROWAN LEGAL	8	Úroveň návrhu deklarace kvality je vyšší než průměrná, nedosahuje ale velmi vysoké odborné úrovně plnění služeb. Účastník deklaruje vysokou flexibilitu a schopnost okamžitě reagovat na naléhavé potřeby (není jasné, co znamená okamžitě) – je však deklarováno, že účastník bude reagovat i mimo pracovní dobu a o státních svátcích. Nabídka hovoří o robustním realizačním týmu, kdy je zajištěna kontinuita a zastupitelnost (a také garance nepřetížení jednotlivých členů týmu, což zajistí skutečnou kvalitu výstupů). Nabídka je doložena konkrétními, srozumitelnými a přesvědčivými informacemi, avšak nenabízí vysoce nadstandardní služby či lepší záruky (pro lepší bodové ohodnocení).
KAROLAS Legal	8	Úroveň návrhu deklarace kvality je vyšší než průměrná, nedosahuje ale velmi vysoké odborné úrovně plnění služeb. Účastník deklaruje dostupnost min. 4členného týmu 24/7 na urgentní potřeby zadavatele. Zároveň garantuje zastupitelnost jednotlivých členů (bohužel s ohledem na malý tým není zaručena zastupitelnost). Nabídka hovoří o tom, že si účastník každý den drží časovou dotaci na řešení urgentních případů. Účastník nabízí možnost ověření si rychlosti reakcí u jiných klientů.
Společnost BROLAW	5	Úroveň návrhu deklarace kvality je ve vztahu k tomuto cíli průměrná. Účastník deklaruje poskytnutí reakce na naléhavé dotazy v řádu hodin. Účastník současně zajištuje okamžitou pomoc při přípravě a revizí ZD a smluv. Tým účastníka je schopen reagovat i mimo běžnou pracovní dobu (zejména při VZD a námitkách). V tomto ohledu je nabídka méně konkrétní. Nabídka necílí a neřeší konkrétní formu komunikace, neřeší konkrétní tým a odpovědné osoby.

95.         Úřad je názoru, že odůvodnění zadavatelem (hodnoticí komisí) přidělených bodů dotčeným nabídkám ve vztahu k cíli „Schopnost reagovat na urgentní potřeby Zadavatele“ dostojí zásadě transparentnosti, resp. nevzbuzuje pochybnosti o korektnosti postupu zadavatele, když je zřejmé, na základě jakých úvah hodnotící komise dospěla k udělenému počtu bodů.

96.         Hodnoticí komise konstatovala, že hodnocené nabídky de facto shodně deklarují okamžitou schopnost reakce na naléhavé potřeby zadavatele, přičemž nabídka KAROLAS Legal je v tomto ohledu konkrétnější, když deklaruje dostupnost 24/7, a navrhovatel deklaruje reakci v řádu hodin. Společnost ROWAN LEGAL v tomto kontextu rovněž deklarovala dostupnost i mimo pracovní dobu a o státních svátcích. Navrhovatel rovněž deklaroval schopnost reagovat i mimo pracovní dobu, již však není zřejmé, zda jsou tím myšleny i státní svátky, kdy hodnotící komise shledala, že v tomto ohledu je nabídka méně konkrétní. Ve prospěch nabídek společností ROWAN LEGAL a KAROLAS Legal pak hodnotící komise posoudila skutečnost, že společnost ROWAN LEGAL disponuje robustním týmem zajišťujícím kontinuitu a zastupitelnost a v případě společnosti KAROLAS Legal, že byť ta disponuje relativně malým týmem, každý den si drží dotaci na řešení urgentních případů, přičemž rychlost reakce lze ověřit u jiných klientů dané společnosti. Nabídka navrhovatele je pak oproti uvedenému dle závěrů hodnotící komise nekonkrétní. V této souvislosti navrhovatel podotýká, že i on uvedl v nabídce, že si je vědom potřeby mít stále zajištěny kapacity pro urgentní záležitosti, nicméně hodnoticí komise uvedené nezmiňuje. K tomu Úřad pouze podotýká, že byť hodnotící komise uvedené sice výslovně ve zprávě o hodnocení nabídek nezmínila, danou skutečnost nepřehlédla a zohlednila ji v rámci hodnocení, když uvedla, že navrhovatel „zajištuje okamžitou pomoc při přípravě a revizí ZD a smluv. Tým účastníka je schopen reagovat i mimo běžnou pracovní dobu (zejména při VZD a námitkách).“.

97.         Úřad zkontroloval rámec, v němž hodnotící komise provedla hodnocení příslušných nabídek, a konstatuje, že dospěla-li hodnotící komise (přezkoumatelným způsobem) k závěru, že nabídka navrhovatele je ve vztahu k naplnění cíle „Schopnost reagovat na urgentní potřeby Zadavatele“ sice srozumitelná, ale méně konkrétní, tedy spíše průměrná, udělila navrhovateli ve shodě se zadavatelem stanoveným způsobem hodnocení 5 bodů. Zhodnotila-li pak hodnotící komise nabídky společností ROWAN LEGAL a KAROLAS Legal (na základě výše citovaných poznatků) jako konkrétní a srozumitelné a velmi dobře reagující na stanovený cíl, udělila v souladu se zadávacími podmínkami těmto společnostem 8 bodů.

98.         K tomu Úřad dodává, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že „[z]a uvádění nereálných informaci, které ani nebudou v průběhu plnění smlouvy závazné, by dodavatelé neměli být zvýhodňováni“, neboť dle čl. VI. „Povinnosti Poskytovatele a pojištění odpovědnosti“ odst. 6.13. návrhu rámcové dohody se poskytovatel „zavazuje dodržovat veškeré závazky stanovené v příloze č. 6 [Deklarace kvality předložená pro účely hodnocení nabídek – pozn. Úřadu] a příloze č. 7 [Řízení rizik předložené pro účely hodnocení nabídek – pozn. Úřadu] Rámcové dohody“, přičemž dle čl. VIII. „Náhrada škody a smluvní sankce“ odst. 8.6. návrhu rámcové dohody „[v] případě porušení jakéhokoliv závazku ve smyslu přílohy č. 6 a přílohy č. 7 této Rámcové dohody se Poskytovatel zavazuje uhradit Klientovi smluvní pokutu ve výši 20.000,00 Kč za každý případ takového porušení, není-li v příslušné příloze uvedeno jinak.“.

99.         Pro úplnost Úřad uvádí, že v kontextu navrhovatelem v obecné rovině zmiňované netransparentnosti hodnocení naplnění ostatních cílů v rámci kritéria C Úřad přistoupil k posouzení i této otázky a s ohledem na to, že zpráva o hodnocení nabídek v tomto ohledu zachycuje myšlenkové pochody hodnoticí komise vedoucí k udělení příslušného bodového ohodnocení, Úřad prima facie („hlubšímu“ přezkumu brání nedostatek navrhovatelovy argumentace – viz výše) neshledal v postupu zadavatele, resp. hodnoticí komise prvky netransparentnosti.

100.     Na závěr této části odůvodnění rozhodnutí Úřad k tvrzení navrhovatele, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách v rozporu se zákonem nevyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, čímž dané rozhodnutí učinil nepřezkoumatelným, uvádí, že s tímto se – vyjma části rozhodnutí o námitkách, o níž bude pojednáno níže v rámci odůvodnění výroku III. tohoto rozhodnutí – neztotožňuje, neboť zadavatel se vypořádal s námitkami navrhovatele (resp. jejich nosnými myšlenkami), a to min. v takové míře podrobností, v jaké byly vzneseny navrhovatelem. Zadavatel se dokonce věcně vyjádřil rovněž k námitkám směřujícím proti zadávacím podmínkám, k čemuž ani nebyl povinen, neboť ty byly podány opožděně (viz též odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí).

101.     S ohledem na vše shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

102.     Jak již bylo uvedeno výše, navrhovatel podanými námitkami (a posléze návrhem) brojil mj. proti skutečnosti, že zpráva o hodnocení nabídek neobsahuje identifikaci vedoucích realizačních týmů účastníků zadávacího řízení a informace o referenčních službách předložených k prokázání zadavatelem bonifikovaných zkušeností těchto vedoucích realizačních týmů. Podaným návrhem pak navrhovatel namítá postup zadavatele, který dotčené informace ve vztahu k požadavku dle čl. 11.2. bodu vi. zadávací dokumentace navrhovateli nesdělil (v rámci rozhodnutí o námitkách) ani na jeho výslovnou žádost uvedenou v námitkách.

103.     Co se týká tvrzení navrhovatele ohledně domnělé povinnosti (ve zjednodušeném režimu) zadavatele uvést dotčené informace v oznámení o výběru dodavatelů, resp. zprávě o hodnocení nabídek, odkazuje Úřad výše na odůvodnění výroku II. tohoto rozhodnutí, a v souvislosti s neposkytnutím požadovaných informací zadavatelem v rámci rozhodnutí o námitkách Úřad uvádí následující.

Relevantní ustanovení zákona

104.     Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

105.     Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

106.     Podle § 241 odst. 2 zákona námitky podle § 241 odst. 1 zákona se podávají písemně a lze je podat proti

a)             všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona,

b)             volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c)             postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

107.     Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

108.     Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

109.     Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Posouzení věci Úřadem

110.     Úřad předně v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné.

111.     Povinnost dodržet zásadu transparentnosti ve vztahu k rozhodnutí o námitkách je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.

112.     Z § 245 odst. 1 zákona tedy vyplývá, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní.

113.     Shora uvedené povinnosti při vyřizování námitek zákon ukládá zadavateli především z důvodu, aby si zadavatel s dodavateli případné nepochopení či neshody pramenící z postupu zadavatele primárně vyřešili mezi sebou, nikoliv až ve správním řízení před Úřadem. Uplatnění práva na veřejný (správní před Úřadem a v rámci správního soudnictví následně i soudní) přezkum zákonnosti postupu zadavatele ze strany dodavatele tak má předcházet řádné podání a vyřízení námitek, které zaručuje právo stěžovatele (budoucího potenciálního navrhovatele) na to, aby byl před podáním návrhu seznámen s přezkoumatelnou argumentací zadavatele, kterou tento reaguje na jím podané námitky. Význam rozhodnutí o námitkách spočívá v tom, že jeho prostřednictvím zadavatel seznamuje stěžovatele se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv.

114.     Lze konstatovat, že každý účastník zadávacího řízení má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 50/2006-137 ze dne 29. 4. 2008). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona.

115.     V posuzovaném případě navrhovatel v námitkách mj. uvedl: „Stěžovatel dále namítá netransparentnost oznámení o výběru, resp. zprávy o hodnocení nabídek, jelikož neobsahuje žádné údaje o referenčních zkušenostech účastníků zadávacího řízení, za něž zadavatel v kritériu B. Kvalita – Zkušenosti dodavatele přiděloval účastníkům zadávacího řízení body, tj. nezachycuje transparentním způsobem hodnocení nabídek v tomto kritériu. Zpráva o hodnocení nejen že neobsahuje informace o konkrétních zkušenostech vedoucího realizačního týmu, které byly uznány, ale neuvádí ani jméno a příjmení vedoucího realizačního týmu. Zpráva o hodnocení je tedy zcela netransparentní a nepřezkoumatelná a účastníci zadávacího řízení ani nemají možnost relevantně zkontrolovat správnost posouzení zkušeností vedoucích realizačního týmu jiných účastníků, když neznají ani identifikaci vedoucího realizačního týmu ani jeho tvrzené zkušenosti. Stěžovatel zpochybňuje, že by jakýkoli účastník zadávacího řízení mohl naplnit požadavky zkušenosti dle čl. 11.2 písm. vi) ZD při výkladu, který uplatnil zadavatel na nabídku stěžovatele. Stěžovatel výslovně žádá, aby v rozhodnutí o námitkách stěžovatele byly uvedeny zkušenosti ostatních účastníků, které zadavatel uznal jako zkušenosti dle čl. 11.2 písm. vi) ZD.“

116.     V rozhodnutí o námitkách zadavatel na shora uvedené reagoval následovně:

„Co se pak týče samotného kritéria B. Kvalita – Zkušenosti dodavatele, Zadavatel zvolil metodu, kdy neuveřejnil údaje o referenčních zkušenostech účastníků zadávacího řízení, avšak uveřejnil, z jakých důvodů jednotliví účastníci neobdrželi konkrétní body za konkrétní referenční zakázky určené k hodnocení. Tuto metodu zvolil z několika důvodů. Zadavatel v prvé řadě považuje zmíněné hodnotící kritérium za objektivní a měřitelné. To proto, že účastník zadávacího řízení požadovanými referencemi buď disponuje, či nikoliv. Dále je pak stěžejní, že předložené referenční služby (jak ve vztahu ke kvalifikaci, tak hodnocení) musely být osvědčeny objednatelem služeb. Vzor osvědčení byl pak cíleně nastaven tak, aby objednatel nepotvrzoval pouze spolupráci s daným účastníkem, ale musel osvědčit a potvrdit konkrétní činnost, která odpovídala popisu v zadávacích podmínkách. Tímto měl tak Zadavatel postavené na jisto, že daný účastník určitou službu skutečně provedl v požadovaném rozsahu. Zadavatel má za to, že objednatel služeb nesmí v rámci osvědčení potvrzovat skutečnosti, které by nebyly pravdivé, či které by neodpovídaly zadávací dokumentaci. Dodáním osvědčení tak de facto proběhlo ověření naplnění hodnotících kritérií, a to 3. nezaujatou osobou, která navíc nejlépe ví, jaká služba jí byla poskytnuta. Z těchto důvodů tak Zadavatel neměl a nadále nemá žádné pochybnosti o tom, že by účastníci nenaplnili některé parametry hodnotících kritérií.

K objektivnosti hodnotícího kritéria B. pak Zadavatel předkládá přiléhavou rozhodovací praxi Úřadu. V rámci rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-33494/2024/500 se Úřad zabýval otevřeným řízením na uzavření čtyřleté rámcové dohody na právní služby, kdy hodnocení nabídek bylo založeno na kombinaci cenových a kvalitativních kritérií. ÚOHS zdůraznil, že kritérium č. 4A (‚Počet zkušeností s komplexní administrací veřejných zakázek‘) je objektivní, neboť hodnoticí komise pouze mechanicky sčítá prokázané zkušenosti bez odborného úsudku. ‚Kritérium č. 4 - část A (‚Počet zkušeností…‘) je koncipováno jako kvantitativní… jde tudíž o objektivní kritérium.‘ Předseda ÚOHS v rozkladu potvrdil výklad, že bodové přirážky za počet referencí představují objektivní kritérium, zatímco hodnocení kvality vzorových prací je subjektivní. (…)

Zadavatel nad rámec výše uvedeného sděluje, že příprava i administrace celé Veřejné zakázky probíhá téměř rok, a to díky skutečně nadměrnému množství práce se zpracováním všech relevantních dokumentů a protokolů, které věrně zachycují průběh hodnocení. Zadavatel opakuje, že neměl žádnou povinnost se řídit § 119 ZZVZ, tudíž neměl ani povinnost uveřejnit údaje o referenčních zkušenostech účastníků zadávacího řízení. V případě, že by Zadavatel měl tento požadavek opět činit nad rámec svých povinností, stalo by se předmětné zadávací řízení administrativně i ekonomicky neúnosné. Takovýto požadavek ostatně neukládá ani rozhodovací praxe ÚOHS, kterou Zadavatel ve svých postupech vždy reflektuje.

Zadavatel má navíc za to, že s ohledem na předmět Veřejné zakázky byly požadované reference navíc ověřitelné i např. z registru smluv či z jiných evidencí, proto bylo poměrně snadné skutečně prokázat, že daný účastník konkrétními referencemi disponuje.

Lze tak uzavřít, že Zadavatel neměl povinnost uveřejnit údaje o referenčních zkušenostech účastníků zadávacího řízení, neboť mu takové povinnosti zjednodušený režim dle § 129 a násl. zákona jednoduše neukládá.

(…)

Tímto Zadavatel uzavírá, že námitky odmítá a údaje o referenčních zkušenostech účastníků zadávacího řízení Stěžovateli neposkytne.“

117.     Ačkoli zadavatel uvedl důvody, pro které navrhovateli jím požadované údaje neposkytne (v tomto ohledu tedy nelze konstatovat, že by zadavatel jakkoli rezignoval na vypořádání vznesené námitky), v kontextu šetřeného případu nelze přehlížet závěry Nejvyššího správního soudu vyslovené v rozsudku č. j. 3 As 109/2022-81 ze dne 18. 6. 2024 (týkajícím se postupu ve zjednodušeném režimu), v němž soud judikoval, že „[ú]častníci řízení mají mít možnost seznámit se s informacemi, které zadavatel porovnával v rámci jednotlivých nabídek a které následně hodnotil. Těmito informacemi však nejsou celé právní rozbory a citace z nich, nýbrž jejich zásadní obsah, tj. výstupy a data z nich. Požadavek znalosti dalších informací jde již nad rámec zásady transparentnosti.“.

118.     Daný závěr je tedy třeba respektovat a Úřad jej považuje za zcela logický, neboť za situace, kdy zadavatel není ve zjednodušeném režimu povinen vyhotovovat zprávu o hodnocení nabídek s náležitostmi dle § 119 zákona (nevyhradí-li si tak v zadávacích podmínkách), tj. včetně popisu hodnocených údajů, by se úkon zadavatele spočívající ve výběru dodavatele stal pro účastníky zadávacího řízení de facto nerozporovatelným, resp. „nenámitkovatelným“, pokud by tito (jakožto znalí poměrů na relevantním trhu) neměli možnost seznámit se s hodnocenými údaji. Jinak řečeno, zadavatelé sice nejsou ve zjednodušeném režimu povinni vyhotovovat zprávu o hodnocení nabídek s uvedením příslušných údajů (k tomu též odůvodnění výroku II. tohoto rozhodnutí), avšak jsou bezpochyby povinni dodržovat základní zásady zadávání veřejných zakázek, tj. mj. zásadu transparentnosti, pro jejíž naplnění je, jak judikoval Nejvyšší správní soud, nezbytné, aby účastníci zadávacího řízení měli možnost se seznámit s informacemi, které zadavatel porovnával v rámci jednotlivých nabídek a tyto následně hodnotil. Za situace, kdy zadavatel není ve zjednodušeném režimu povinen vyhotovovat zprávu o hodnocení nabídek s náležitostmi dle § 119 zákona a současně požadavky na odůvodnění výběru dodavatele dle § 50 zákona jsou dle rozhodovací praxe předsedy Úřadu snížené oproti požadavkům na odůvodnění výběru dodavatele dle § 123 zákona, jedinou možností, jak může zadavatel dostát zásadě transparentnosti (i v kontextu shora uvedeného judikátu), je pak to, že informace o hodnocených údajích poskytne účastníkovi zadávacího řízení v rozhodnutí o námitkách (požádá-li účastník o tyto údaje prostřednictvím podaných námitek), aby ten mohl na jejich základě posléze zvážit svůj další postup v dané věci. Neučiní-li tak zadavatel, je nutno takový postup shledat v přímém rozporu s judikovaným závěrem Nejvyššího správního soudu, a tedy mj. se zásadou transparentnosti.

119.     V šetřeném případě navrhovatel požádal o poskytnutí hodnocených údajů ostatních účastníků zadávacího řízení v rámci kritéria B ve vztahu k požadavku dle čl. 11.2 bodu vi. zadávací dokumentace prostřednictvím podaných námitek, pročež zadavatel byl povinen – pro účely naplnění zásady transparentnosti a institutu rozhodnutí o námitkách jako takového – tyto navrhovateli poskytnout v rámci rozhodnutí o námitkách, což však zadavatel neučinil, a rozhodnutí o námitkách v této části tak učinil nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Nelze totiž opomenout, že způsob vypořádaní podaných námitek zadavatelem určuje i další postup stěžovatele, tj. rozhodnutí, zda stěžovatel podá v dané věci k Úřadu návrh na zahájení správního řízení (s nimž je rovněž spojena povinnost složení kauce v příslušné výši). Za situace, kdy rozhodnutí o námitkách neobsahuje informace (zde tedy konkrétní údaje k hodnoceným zkušenostem), na jejichž základě stěžovatel může učinit kvalifikované rozhodnutí o dalším postupu, nelze takové rozhodnutí zadavatele o námitkách označit za řádně odůvodněné. 

120.     S ohledem na vše shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nepostupoval při vyřizování námitek navrhovatele v příslušné části v souladu se zákonem, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.    

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

121.     Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

122.     Vzhledem k tomu, že zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách navrhovateli neposkytl jim požadované údaje, na které měl přitom navrhovatel nepochybně právo, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách v dané části nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. S ohledem na skutečnosti uvedené v rámci odůvodnění výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad v rámci tohoto správního řízení neshledal důvod pro zrušení samotného oznámení o výběru dodavatelů.

123.     Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Úřad doplňuje, že uvedené ustanovení je třeba pochopitelně vykládat tak, že i takto „nově podané“ námitky, resp. jejich část, je možno odmítnout jako opožděné, pokud byly opožděné již v době jejich prvotního podání (k tomu srov. výrok I. tohoto rozhodnutí). Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona a zásadou transparentnosti. To znamená, že zadavatel v rámci nového rozhodnutí o námitkách poskytne navrhovateli jím požadované údaje, a to v rozsahu rozhodném pro hodnocení nabídek v rámci kritéria B ve vztahu k požadavku dle čl. 11.2. bodu vi. zadávací dokumentace.

124.     Úřad dále doplňuje, že navrhovatel v návrhu mj. uvedl, že „je porušením zásady transparentnosti, pokud zadavatel na výslovnou žádost stěžovatele neuvede zkušenosti alespoň dle čl. 11.2 písm. vi) ZD, které zadavatel uznal ostatním účastníkům, v Rozhodnutí o námitkách. Stěžovatel k důkazu v řízení před ÚOHS navrhuje informace předložené v nabídkách ostatních účastníků ohledně hodnotícího kritéria Zkušenosti dodavatele (vedoucího realizačního týmu) a osvědčení objednatelů o těchto zkušenostech, které by se měly nacházet v dokumentaci zadavatele o zadávacím řízení.“. Současně navrhovatel uvedl, že „[a]ž bude mít stěžovatel ze správního spisu ÚOHS k dispozici informace o hodnocených zkušenostech ostatních účastníků, podrobněji se vyjádří, z jakého důvodu měly být i stěžovateli uznány zkušenosti dle čl. 11.2 písm. vi) zadávací dokumentace (ZD), případně z jakého důvodu neměly být uznány zkušenosti jiným účastníkům.“.

125.     Vzhledem k tomu, že navrhovatelem v námitkách požadované informace mu budou poskytnuty v rámci nového rozhodnutí zadavatele o námitkách, Úřad nepřistoupil k provedení výše navrženého důkazu navrhovatelem.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít rámcovou dohodu

126.     Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

127.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

128.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku IV. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, uložil zároveň ve výroku V. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu (rámcovou dohodu) v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku VI. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

129.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

130.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku IV. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

131.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000926.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II., III., IV. a VI. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku V. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1

2.             LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., č.p. 240, 683 01 Tučapy

3.             BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2

4.             HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

5.             Solkind s.r.o., advokátní kancelář, Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 2

6.             act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o., Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1

7.             ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4

8.             KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, Na příkopě 988/31, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Do 31. 12. 2025 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno.

[2] Rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 14/2020-233 ze dne 28. 2. 2022.

[3] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

[4] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 413.

[5] Myšlen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – pozn. Úřadu

[6] Zvýraznění provedeno Úřadem.

[7] „(…) jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou, pak je namístě zadavateli rezignaci na vyjasnění si takové nejasnosti vytknout. Zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci

hodnocení nabídek hodnoceny; (…).“

[8] „V určitých situacích však může zadavateli vzniknout povinnost učinit výzvu dle § 46 odst. 1 zákona. První situace je provázána se zásadou rovného zacházení, která se v § 46 zákona odráží v povinnosti zadavatele přistupovat k umožnění ‚opravení‘ nabídky či žádosti o účast u všech účastníků zadávacího řízení stejně. Druhou situací, kdy lze dovodit povinnost zadavatele vyzvat účastníka podle § 46 odst. 1 zákona, je taková situace, kdy si zadavatel bez využití tohoto institutu nemůže učinit jasnou představu o tom, zda dodavatel podmínky účasti splňuje, či nikoliv.“

[9] Dominantní informaci lze definovat jako základní prvek komunikace mezi zadavatelem – laikem a dodavatelem – expertem a slouží především k tomu, aby jednoznačně a ověřitelně vyjádřily kvalitu a přínos (efekt) k naplnění cílů veřejné zakázky. Tyto jsou pak většinou vyjádřeny v číslech, typicky ve vztahu k času, financím, spolehlivosti, či spokojenosti. (KASHIWAGI, Dean. 2019 Best Value Approach Lessons Learned. USA, 2020. ISBN 9780998583679.)

[10] Hodnocení v rámci hodnotícího subkritéria 1 – Kvalita, bude provedeno tak, že hodnotící komise bude pomocí výše uvedené tabulky hodnotit napřed každé naplnění Cíle (i) – (v) zvlášť (tedy přidělí mu podbody 0,1,5,8,9,10), kdy až následně na základě aritmetického průměru bude udělen souhrnný počet bodu (0,1,5,8,9,10). Pokud nevyjde celé číslo, bude komise zaokrouhlovat hodnotu vypočtenou aritmetickým průměrem tak, že pokud bude číslo za desetinnou čárkou vyšší nebo rovno hodnotě 0,5, pak bude zaokrouhleno nahoru (např. při aritmetické hodnotě 8,5 nebo 8,51 a vyšší až do hodnoty 8,99 periodických bude výsledné počet bodů 9. Pokud bude hodnota 8,49 periodických a nižší až do 8,01 např., bude udělena počet bodů 8).