číslo jednací: 02863/2026/500
spisová značka: S0915/2025/VZ

Instance I.
Věc Poskytování právních služeb
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb.
Rok 2025
Datum nabytí právní moci 31. 3. 2026
Související rozhodnutí 02863/2026/500
11925/2026/161
Dokumenty file icon 2025_S0915.pdf 740 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0915/2025/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-02863/2026/500

 

Brno 22. 1. 2026

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 1. 12. 2025, jehož účastníkem je

  • obviněný – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1,

ve věci možného spáchání pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným v souvislosti s pořízením plnění spočívajícího v poskytování právních služeb v období od 26. 7. 2024 do 7. 8. 2024 na základě:

    • Objednávky č. 2.10/půjčka/14/OBJ-562/2024/56 ze dne 26. 7. 2024 akceptované téhož dne dodavatelem – PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., IČO 48118753, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,
    • Objednávky č. 4.1.2/8558/39/OBJ - 574/2024/56 ze dne 7. 8. 2024 akceptované téhož dne dodavatelem – Mgr. Adéla Havlová, LL.M., advokátka, IČO 71458859, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v období od 26. 7. 2024 do 7. 8. 2024 úplatně pořídil plnění spočívající v poskytování právních služeb na základě níže uvedených dokladů:

  • Objednávka č. 2.10/půjčka/14/OBJ-562/2024/56 ze dne 26. 7. 2024 akceptovaná téhož dne dodavatelem – PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., IČO 48118753, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 – na jejímž základě byly uhrazeny služby v hodnotě 604 954,63 Kč včetně DPH,
  • Objednávka č. 4.1.2./8558/39/OBJ - 574/2024/56 ze dne 7. 8. 2024 akceptovaná téhož dne dodavatelem – Mgr. Adéla Havlová, LL.M., advokátka, IČO 71458859, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 – na jejímž základě byly uhrazeny služby v hodnotě 878 944 Kč včetně DPH,

a zadal tak výše vymezené podlimitní veřejné zakázky na služby bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Za spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – podle § 268 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 26 000 Kč (dvacet šest tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO

1.             Obviněný – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“), který je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1] – objednal prostřednictvím objednávky č. 2.10/půjčka/14/OBJ-562/2024/56 ze dne 26. 7. 2024 akceptované téhož dne dodavatelem – PORTOS, advokátní kancelář s.r.o., IČO 48118753, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 (dále jen „PORTOS“) – právní služby spočívající v právním poradenství v oblasti bydlení v období od zveřejnění v registru smluv do 31. 12. 2024 (dále jen „VZ 1“), čímž došlo k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Na základě VZ 1 byly obviněným uhrazeny služby v celkové hodnotě 604 954,63 Kč včetně DPH.

2.             Obviněný dále objednal prostřednictvím objednávky č. 4.1.2/8558/39/OBJ - 574/2024/56 ze dne 7. 8. 2024 akceptované téhož dne dodavatelem – Mgr. Adéla Havlová, LL.M., advokátka, IČO 71458859, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „Mgr.  Adéla Havlová“) – právní služby spočívající v zajištění poradenské činnosti v souvislosti s realizací Národní strategie veřejného zadávání v období od akceptace objednávky do 31. 8. 2025 (dále jen „VZ 2“), čímž došlo k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Na základě VZ 2 byly obviněným uhrazeny služby v celkové hodnotě 878 944 Kč včetně DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona obdržel dne 11. 8. 2024 podnět k zahájení řízení z moci úřední týkající se postupu obviněného v souvislosti s pořizováním právních služeb v období od 26. 7. 2024 do 7. 8. 2024. Úřad přípisem ze dne 14. 8. 2024 požádal obviněného o zaslání vyjádření k obsahu podnětu a veškeré dokumentace pořízené v souvislosti s v podnětu uvedenými objednávkami na právní služby.

4.             Dne 26. 8. 2024 Úřad obdržel požadovanou dokumentaci včetně vyjádření obviněného.

5.             Obviněný k VZ 1 uvedl následující.

»Jde o zcela jedinečnou veřejnou zakázku, která v sobě zahrnuje zajištění právních, poradenských a konzultačních služeb v oblasti přípravy, investic, správy a provozu bytových projektů, v kontextu stavebního zákona a zákona o podpoře v bydlení a legislativy EU v oblasti bydlení a jejich aplikací. 

Cílem veřejné zakázky je naplnění aktivit financovaných v rámci Národního plánu obnovy – komponenty 2.10 Dostupné bydlení projektu “půjčka”.

Předmět tak je ojedinělý tím, že zahrnuje:

- Poradenství a konzultace ve vybraných právních otázkách v bydlení a souvisejících oblastech

- Přípravu dokumentace pro implementaci komponenty 2.10 Dostupné bydlení

- Vypracování odborných právních stanovisek, materiálů a podkladů na základě legislativy ČR a EU v oblasti bydlení

- Tvorbu a připomínkování vzorových a metodických dokumentů v oblasti investic a správy bytových projektů, územního rozvoje, územního plánování a dalších souvisejících oblastí«.

6.             Obviněný k VZ 2 uvedl následující.

„Dodavatel byl vybrán na základě přímého zadání z důvodu jedinečnosti dodavatele, který souvisí s jedinečností poptávaného plnění. Dodavatelka má prokazatelnou a specifickou znalost problematiky v oborech, v rámci kterých byly poptávané poradenské služby požadovány. Má jedinečné zkušenosti coby seniorní expert díky více jak 25 letům působení v advokacii v předních advokátních kancelářích (18 let v Havel Partners a 7 let ve Wolf Theiss). V letech 2014-2023 působila v rozkladové komisi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, pravidelně přednáší a publikuje k zákonu o zadávání veřejných zakázek, aktivně působí v rámci Asociace pro veřejné zakázky, Unie administrátorů a Asociace pro rozvoj infrastruktury. Nadstandardně se orientuje v zahraničních úpravách jiných členských států, zejm. německy mluvících a Slovenska. Díky těmto aktivitám je schopná jako poradce efektivně podpořit odborné diskuse a propojování expertů z různých oblastí a regionů. Od roku 2018 spolupracovala s týmem Ministerstva práce a sociálních věcí na projektu SOVZ jako přizvaný expert.

Expertů s dlouholetou zkušeností z praxe a se znalostí oblasti veřejných zakázek v obdobném rozsahu a kvalitě, kteří by byli schopni nabídnout poradenské služby specifikované v předmětu s přidanou hodnotou, je přibližně desítka, z nichž všichni mají svá pevná angažmá. Experti na pozici právních poradců a advokátů jsou vázáni v advokátních kancelářích a mohli by se zapojit pouze do konkrétních dílčích zadání, formou poskytování právních služeb. Standardně se hodinová sazba takto seniorních expertů pohybuje 2.500 Kč bez DPH a výše. Někteří z nich byli i přímo oslovení s dotazem na možnost uvolnit část kapacity a podpořit projekt Národní strategie, což z různých (zejména osobních či obchodních důvodů) nemohli. Adéla Havlová k 31.12.2022 ukončila své působení v advokátní kanceláři (coby partner a společník) a svou kapacitu (v rozsahu odpovídajícím až ½ pracovní kapacity) je připravena poskytnout pro projekty týkající se odpovědného zadávání a implementace Národní strategie, a to za zvýhodněnou sazbu 800 Kč bez DPH. V roce 2023 přispěla svým know-how a kontakty velmi významně při vzniku koncepce Národní strategie a zejm. pak při sestavení a prezentaci 2 kapitol (Kvalita a inovace a Strategicky významné investice). Využití její podpory v rámci projektu Metodická podpora a modernizace veřejných nákupů je tak velmi účelným a dává možnost navázat na dosavadní dobrou a úspěšnou spolupráci. Dochází tak k využití nejen obecně znalosti a zkušenosti z oblasti veřejných investic, ale i dobrou znalost dosavadního vývoje a pozitivní vztah ke koncepci Národní strategie jako takové.

S ohledem na výše uvedené máme za to, že služby Mgr. Adély Havlové lze v daném kontextu považovat za jedinečné, zejména s ohledem na její specifické know-how a podrobné znalosti Národní strategie veřejného zadávání. Mgr. Adéla Havlová je schopna poskytovat předmětné služby v požadované nadstandardní kvalitě okamžitě a bez nutnosti seznamování se s podklady, zapojenými osobami apod., a bez dalších nároků na kapacity pracovníků ministerstva (které by vedlo ke zvýšeným nákladům na poskytované služby, na čas pracovníků ministerstva a časovým prodlevám).“

7.             Přípisem ze dne 25. 3. 2025 požádal Úřad obviněného o zaslání všech faktur, na základě nichž byly hrazeny služby poskytnuté na základě VZ 1 a VZ 2. Úřad současně vyzval obviněného ke sdělení, zda zadával veřejné zakázky s totožným či obdobným předmětem plnění, které bylo uhrazeno vždy v období 12 měsíců předcházejících akceptaci objednávky na plnění VZ 1 a VZ 2, resp. ke specifikaci všech plateb za „externí právní poradenství“, které obviněný (bez ohledu na konkrétního poskytovatele služeb) uhradil v období od 26. 7. 2023 do 7. 8  2024 (i když k jejich objednání či poskytnutí došlo již dříve).

8.             Úřad obdržel dne 17. 4. 2025 sdělení obviněného, přičemž obviněný specifikoval platbu ve výši 229 416 Kč včetně DPH[2] (tj. 189 600 Kč bez DPH) uhrazenou Mgr. Adéle Havlové dne 16. 5. 2024 na základě objednávky č. 4.1.2/8558/01/OBJ - 32/2024/56 ze dne 31. 1. 2024 akceptované Mgr. Adélou Havlovou dne 1. 2. 2024. K plnění VZ 1 obviněný předložil fakturu vystavenou dne 13. 9. 2024 na částku 318 986,25 Kč včetně DPH (tj. 263 625 Kč bez DPH) a fakturu vystavenou dne 15. 10. 2024 na částku 285 968,38 Kč včetně DPH (tj. 236 337,50 Kč bez DPH).

9.             V rámci šetření podnětu vedeného u Úřadu pod sp. zn. ÚOHS-P0934/2024/VZ Úřad obdržel specifikaci dalších plateb[3] uhrazených obviněným za externí právní služby, a to mj. v období od 26. 7. 2023 do 7. 8. 2024.

10.         Přípisem ze dne 20. 5. 2025 požádal Úřad obviněného o zaslání následujících dokumentů:

-          smlouva č. CES 3270 uzavřená s JUDr. Josef Macek, IČO 40180590, se sídlem Mšenská 3987/62, 466 04 Jablonec nad Nisou,

-          smlouva č. CES 2810 uzavřená s JUDr. Jan Mareček, advokát, IČO 12636789, se sídlem Na Švihance 1476/1, 120 00 Praha 2,

-          objednávka č. 195/2023 pro dodavatele JUDr. Lenka Deverová, advokátka, IČO 48124532, se sídlem K Podjezdu 1444/3, 140 00 Praha 4,

-          objednávka č. 17/2024 pro dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 100 00 Praha 1,

-          objednávka nebo smlouva, na základě níž byla dodavateli HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 100 00 Praha 1, uhrazena dne 11. 12. 2023 částka 181 500 Kč.

11.         Úřad obdržel požadované dokumenty dne 27. 5. 2025.

12.         Přípisem ze dne 4. 11. 2025 požádal Úřad obviněného o zaslání všech faktur (kterými v době zaslání přípisu nedisponoval), na základě nichž byly hrazeny služby poskytnuté na základě VZ 1 a VZ 2, a o sdělení data, kdy byly uhrazeny následující faktury za právní služby:

-          faktura č. 2240527 vystavená dne 15. 5. 2024 dodavatelem MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno, na základě smlouvy č. CES 6427 ze dne 6. 9. 2024 (na částku 30 000 Kč bez DPH),

-          faktura č. 15242490 vystavená dne 6. 6. 2024 dodavatelem HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116, 110 00 Praha 1, na základě smlouvy č. CES 6427 ze dne 6. 9. 2024 (na částku 37 500 Kč bez DPH),

-          faktura č. 6467 vystavená dne 12. 6. 2024 dodavatelem Česká společnost pro stavební právo, IČO 47606827, se sídlem nám. Curieových 7, 110 00 Praha 1, na základě smlouvy č. CES 6467 ze dne 30. 10. 2023 (na částku 190 000 Kč),

-          faktura č. 2024-0006 vystavená dne 24. 6. 2024 dodavatelem Mgr. Petr Hensel, advokát, IČO 87418118, se sídlem Neumannova 1470/10, 156 00 Praha 5, na základě objednávky č. 287/2024 ze dne 27. 3. 2024 (na částku 34 000 Kč),

-          faktura č. 15242290 vystavená dne 28. 5. 2024 dodavatelem HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116, 110 00 Praha 1, na základě smlouvy č. CES 6531 ze dne 14. 3. 2024 (na částku 1 472 500 Kč bez DPH),

-          faktura č. 15242432 vystavená dne 4. 6. 2024 dodavatelem HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116, 110 00 Praha 1, na základě smlouvy č. CES 6531 ze dne 14. 3. 2024 (na částku 227 500 Kč bez DPH).

13.         Úřad obdržel požadované dokumenty a informace dne 10. 11. 2025.

14.         K plnění šetřených veřejných zakázek obviněný nad rámec dokladů uvedených v bodě 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí k VZ 2 předložil fakturu vystavenou dne 23. 10. 2024 na částku 229 416 Kč včetně DPH (tj. 189 600 Kč bez DPH), fakturu vystavenou dne 3. 4. 2025 na částku 491 744 Kč včetně DPH (tj. 406 400 Kč bez DPH) a fakturu vystavenou dne 16. 9. 2025 na částku 157 784 Kč včetně DPH (tj. 130 400 Kč bez DPH).

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15.         Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu v této věci vedeného, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval v souvislosti s pořízením plnění spočívajícího v poskytování právních služeb v období od 26. 7. 2024 do 7. 8. 2024 v souladu se zákonem, a proto dne 1. 12. 2025 vydal podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), příkaz sp. zn. ÚOHS-S0915/2025/VZ, č. j. ÚOHS-46987/2025/500 z téhož dne (dále jen „příkaz“), jímž rozhodl

o   ve výroku I. příkazu, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 26. 7. 2024 do 7. 8. 2024 úplatně pořídil plnění spočívající v poskytování právních služeb na základě dokladů uvedených v bodě 1. a 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí a zadal tak předmětné podlimitní veřejné zakázky na služby bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele,

o   ve výroku II. příkazu podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona o uložení pokuty obviněnému za spáchání přestupku dle výroku I. příkazu ve výši 26 000 Kč.

16.         Dnem 1. 12. 2025, kdy byl příkaz rovněž doručen obviněnému, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno předmětné správní řízení. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) zákona o přestupcích obviněný.

17.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 9. 12. 2025 odpor z téhož dne.

18.         Usnesením ze dne 10. 12. 2025 určil Úřad obviněnému lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

19.         Dne 22. 12. 2025 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne.

Vyjádření obviněného ze dne 22. 12. 2025

20.         Obviněný předně uvádí, že v případě šetřených veřejných zakázek se nejedná o veřejné zakázky na právní služby. K VZ 1 zadavatel uvádí, že popis plnění sice obsahuje slovo „právní“, avšak jedná se jen o jeden dílčí parametr poskytnutých služeb. Obviněný proto považuje za nesprávné podřadit celé plnění VZ 1 do kategorie právních služeb. K VZ 2 obviněný uvádí, že se jednalo o poradenskou činnost k Národní strategii veřejného zadávání a tato aktivita nepředstavovala právní činnost ve smyslu zákona a jeho prováděcích předpisů.

21.         Obviněný nevylučuje, že drobná část plnění poskytnutého v rámci šetřených veřejných zakázek představovala právní činnost, avšak dle obviněného se nejednalo o převažující část, která by mohla vést k celkovému označení za právní služby.

22.         Obviněný dále uvádí, že „[p]okud Úřad dovozuje, že se obecně jedná o právní služby, v případě že je právo klíčovou znalostí, bez které by určitou službu nebylo možno vůbec poskytnout, a poradenství se stává právní službou, když jde o poskytnutí rady, jak konkrétně vyhovět zákonu či co konkrétně z daného zákona vyplývá, jak je uvedeno v odst. 60 odůvodnění příkazu, má MMR za to, že plnění předmětných veřejných zakázek nelze za právní služby označit. Pro jejich plnění byla znalost práva skutečností jen doplňkovou, nikoli klíčovou.“

23.         Obviněný má dále za to, že předmětné plnění nepořizuje pravidelně. Obviněný uvádí, že obě veřejné zakázky byly zadány v návaznosti na projekty financované z Národního plánu obnovy a jsou svým obsahem ojedinělé.

24.         Obviněný je toho názoru, že „po seznámení se s předměty plnění, která jsou uvedena ve výrokové části příkazu a předměty plnění uvedená v tabulce bude zřejmé, že plnění nejsou stejného druhu.“

25.         Obviněný dále uvádí, že předpokládané hodnoty šetřených veřejných zakázek určené podle § 16 zákona činí 500 000 Kč a 810 400 Kč, nepřesahují tak hodnoty stanovené v § 27 zákona. Dle obviněného se tudíž nejedná o podlimitní veřejné zakázky, ale o veřejné zakázky malého rozsahu, pro které je v § 31 zákona stanoveno, že je zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení.

26.         Obviněný navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil, protože skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem.

Další průběh správního řízení

27.         Usnesením ze dne 6. 1. 2026 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

28.         Obviněný se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

29.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména jednotlivých smluvních vztahů a faktur na jejich základě vystavených a vyjádření obviněného rozhodl o spáchání (pokračování v) přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona obviněným.

30.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

31.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Pro účely tohoto zákona se za smlouvu považuje také zápis mezi organizačními složkami státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud je jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12 zákona, § 155 zákona, § 156 zákona, § 189 zákona a § 190 zákona.

32.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

33.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízení pro účely zákona rozumí:

a)  zjednodušené podlimitní řízení,

b)  otevřené řízení,

c)  užší řízení,

d)  jednací řízení s uveřejněním,

e)  jednací řízení bez uveřejnění,

f)  řízení se soutěžním dialogem,

g)  řízení o inovačním partnerství,

h)  koncesní řízení, nebo

i)   řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

34.         Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

35.         Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a)      poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,

b)      zhotovení stavby, nebo

c)      poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).

36.         Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

37.         Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

38.         Podle § 16 odst. 5 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

39.         Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako

a)   skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b)   součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.

40.         Podle § 19 odst. 2 zákona má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21 zákona.

41.         Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle odstavce 1 nepovažují veřejné zakázky

a)      u kterých je jednotková cena jejich předmětu v době podle odstavce 1 písm. a) proměnlivá,

b)      kterými zadavatel pořizuje dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb a

c)      jejichž předpokládaná hodnota určená postupem podle odstavce 1 a 2 nedosahuje limitu podle § 25 zákona.

42.         Podle § 21 odst. 1 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, rozhodná předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší, u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 46 měsíců předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.

43.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

44.         Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

45.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu nadlimitní veřejné zakázky a přesahuje hodnoty stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu.

46.         Podle § 26 odst. 2 zákona zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím režimu.

47.         Dle § 27 zákona[4] je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a) na dodávky nebo služby částce 2 000 000 Kč, nebo

b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

48.         Dle § 29 písm. k) zákona zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení jde-li o právní služby,

1.    které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů,

2.    které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1,

3.    které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo

4.    při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc.

49.         Dle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona odst. 1 až 3 zákona.

50.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

51.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se zadavateli za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

52.         Podle § 268 odst. 5 zákona je-li naplněna skutková podstata přestupku podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li součet cen zjistit.

53.         Podle § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném od 1. 1. 2024 (dále jen „nařízení vlády č. 172/2016 Sb.“), finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby, u které více než 50 % předpokládané hodnoty tvoří sociální a jiné zvláštní služby podle přílohy č. 4 zákona, činí 18 330 000 Kč, s výjimkou sektorové veřejné zakázky na služby, u které činí 24 440 000 Kč, a koncese na služby, u které činí 135 348 000 Kč.

54.         Podle § 7 zákona o přestupcích se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Zjištěné skutečnosti

55.         Obviněný v období od 26. 7. 2024 do 7. 8. 2024 uzavřel smluvní vztahy uvedené v bodě 1. a 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

56.         Předmětem VZ 1 bylo „zajištění právních a konzultačních služeb v oblasti přípravy, investic, správy a provozu bytových projektů, v kontextu stavebního zákona a zákona o podpoře v bydlení a legislativy EU v oblasti bydlení a jejich aplikací“, zejména:

  • „Poradenství ve vybraných právních otázkách týkajících se inovativních nástrojů investic do dostupného bydlení, výstavby a renovací bydlení a implementace zákona o podpoře bydlení.
  • Příprava dokumentace pro implementaci komponenty 2.10 Dostupné bydlení.
  • Vypracování odborných právních stanovisek, materiálů a podkladů na základě platné i vznikající legislativy ČR a EU v oblasti bydlení.
  • Tvorba a připomínkování vzorových a metodických dokumentů v oblasti investic a správy bytových projektů, územního rozvoje, územního plánování a dalších souvisejících oblastí.“

57.         Z textu poptávky k VZ 1 vyplývá, že obviněný oslovil dodavatele s žádostí o nabídku spolupráce a nacenění služeb, jež poskytují „v právní oblasti“.

58.         V objednávce na VZ 1 bylo dále uvedeno, že služba bude poskytována ode dne zveřejnění v registru smluv (tj. ode dne 30. 7. 2024) maximálně do 31. 12. 2024, nebo do vyčerpání finanční alokace. Maximální cena plnění byla sjednána v částce 605 000 Kč včetně DPH (tj. 500 000 Kč bez DPH).

59.         Předmětem VZ 2 bylo zajištění poradenské činnosti se zaměřením:

-          „na podporu strategicky významných veřejných investic,

-          integraci inovativních řešení ve veřejných zakázkách,

-          zohlednění kvality ve veřejných zakázkách,

-          podporu využívání potenciálu veřejných zakázek k řešení celospolečenských výzev, zejména ve vztahu k environmentálním a sociálním aspektům a standardům udržitelnosti,

-          zefektivnění či standardizaci činnosti kontrolních a dohledových orgánů,

-          přípravu a připomínkování legislativních návrhů, souvisejících s realizací jednotlivých opatření Strategie,

-          na využití dobré praxe ze zahraničí.“

Spolupráce měla zahrnovat zejména následující:

-          „poradenství ve vybraných oblastech strategického přístupu k veřejným nákupům, zejména v rámci priorit Strategie Kvalita a inovace, Podpora strategicky významných investic a zadavatelů a Právní jistota veřejných zakázek,

-          poradenství při přípravě legislativních návrhů, souvisejících s realizací jednotlivých opatření Strategie,

-          proaktivní komunikace realizace opatření Strategie navenek v koordinaci s MMR na konferencích a jiných odborných akcích.“

60.         Z textu dokumentu „Informace pro vrchní ředitelku sekce ekonomicko – provozní (6)“ týkajícího se schválení postupu zadání VZ 2 jako veřejné zakázky malého rozsahu plyne, že konkrétní dodavatel byl vybrán mj. z důvodu, že „se specializuje na poradenství v oblasti legislativních návrhů, které z Národní strategie plynou“, „má jedinečné zkušenosti coby seniorní expert díky více jak 25 letům působení v advokacii v předních advokátních kancelářích“, „nadstandardně se orientuje v zahraničních úpravách jiných členských států“. Obviněný v předmětném dokumentu dále uvedl, že se porovnáním nejméně dvou dalších alternativ ujistil, že zvolená cena a forma plnění naplňuje princip hospodárnosti, k čemuž mj. uvedl, že „Experti na pozici právních poradců a advokátů jsou vázáni v advokátních kancelářích a mohli by se zapojit pouze do konkrétních dílčích zadání formou poskytování právních služeb“.

61.         V objednávce na VZ 2 bylo dále uvedeno, že předmětné poradenství bude poskytováno v období od akceptace objednávky (tj. ode dne 7. 8. 2024) do 31. 8. 2025. Maximální cena plnění byla sjednána v částce 980 584 Kč včetně DPH (tj. 810 400 Kč bez DPH).

62.         Na základě VZ 1 a VZ 2 uhradil obviněný celkem 1 483 898,63 Kč včetně DPH.

63.         Z dokumentace poskytnuté obviněným je zřejmé, že obviněný pořizoval externí právní služby pravidelně minimálně v období předcházejících 2 let, přičemž za poskytované právní služby, jež nespadají pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona, uhradil obviněný v období od 26. 7. 2023 do 6. 8. 2024 minimálně následující částky:

Výše platby v Kč bez DPH

Datum skutečného uhrazení platby

Poskytovatel právního poradenství

Faktura

Právní titul

54 200,00

01.08.2023

Mgr. Petr Hensel, advokát

2023-0010

objednací list č. 53/2023

3 500,00

01.08.2023

JUDr. Josef Macek

 

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 3270

4 300,00

01.08.2023

JUDr. Jan Mareček, advokát

 

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 2810

5 000,00

17.08.2023

JUDr. Jan Mareček, advokát

 

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 2810

2 500,00

17.08.2023

JUDr. Josef Macek

 

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 3270

269 250,00

23.08.2023

ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

 

smlouva na poskytování služeb právní podpory v oblasti digitalizace územního plánování č. CES 6392

121 000,00

25.08.2023

Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i.

2311000083

objednací list č. 212/2023-81

64 075,00

12.09.2023

Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

 

smlouva o poskytování služeb právní podpory v oblasti zahájení činnosti nového specializovaného stavebního úřadu č. CES 6414

25 650,00

18.09.2023

JUDr. Mgr. Jakub Brejša, advokát

FD1/2058/2023, 12023

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6438

373 875,00

20.09.2023

ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

 

smlouva na poskytování služeb právní podpory v oblasti digitalizace územního plánování č. CES 6392

192 000,00

22.09.2023

Mgr. Adéla Havlová, LL.M., advokátka

 

objednací list č. 316/2023 - 34

33 300,00

11.10.2023

JUDr. Mgr. Jakub Brejša, advokát

22023

Smlouva o poskytování poradenství č. CES 6438

72 600,00

17.10.2023

Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

 

smlouva o poskytování služeb právní podpory v oblasti zahájení činnosti nového specializovaného stavebního úřadu č. CES 6414

217 125,00

23.10.2023

ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

 

smlouva na poskytování služeb právní podpory v oblasti digitalizace územního plánování č. CES 6392

7 000,00

31.10.2023

JUDr. Jan Mareček, advokát

 

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 2810

4 500,00

31.10.2023

JUDr. Josef Macek

 

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 3270

36 900,00

13.11.2023

JUDr. Mgr. Jakub Brejša, advokát

FD1/2664/2023, 32023

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6438

26 675,00

16.11.2023

Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

 

smlouva o poskytování služeb právní podpory v oblasti zahájení činnosti nového specializovaného stavebního úřadu č. CES 6414

14 200,00

23.11.2023

Mgr. Petr Hensel, advokát

FD1/2714/2023, 2023-0015

objednací list č. 53/2023

242 000,00

23.11.2023

Česká společnost pro stavební právo

FD1/2743/2023

objednací list č. 305/2023

30 000,00

29.11.2023

Mgr. Ing. Matúš Holubkovič, advokát

2023_11_1

objednací list č. 659/2023

99 000,00

01.12.2023

ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

 

smlouva na poskytování služeb právní podpory v oblasti digitalizace územního plánování č. CES 6392

80 000,00

06.12.2023

BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

23262

smlouva o poskytování právních služeb a odborného poradenství pro Řídící orgán Operačního programu Technická pomoc č. CES 5753

10 000,00

07.12.2023

JUDr. Josef Macek

 

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 3270

200 000,00

07.12.2023

JUDr. Jan Brož, Ph.D., LL.M., advokát

23027

objednací list č. 392/2023

120 000,00

08.12.2023

MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

2231279

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 6427

138 000,00

11.12.2023

MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

2231352

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 6427

199 920,00

14.12.2023

Česká společnost pro stavební právo

142023

objednací list č. 544/2023-81

65 440,00

14.12.2023

JUDr. Mgr. Jakub Brejša, advokát

FD1/2982/2023, 42023

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6438

150 000,00

15.12.2023

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

15235593

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 6427

53 240,00

19.12.2023

JUDr. Lenka Deverová, advokátka

 

objednací list č. 195/2023

49 000,00

20.12.2023

MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

2231351

objednací list č. 722/2023

 

95 150,00

21.12.2023

Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

 

smlouva o poskytování služeb právní podpory v oblasti zahájení činnosti nového specializovaného stavebního úřadu č. CES 6414

463 540,00

21.12.2023

Weinhold Legal, s.r.o. advokátní kancelář

 

smlouva na poskytování služeb právní podpory v oblasti digitalizace územního plánování č. CES 6486

70 650,00

16.01.2024

JUDr. Mgr. Jakub Brejša, advokát

12024

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6438

9 882,50

19.01.2024

Pikes Legal s.r.o.

1120240105

objednací list č. 639/2023

3 500,00

08.02.2024

JUDr. Jan Mareček, advokát

 

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 2810

2 500,00

08.02.2024

JUDr. Josef Macek

 

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 3270

57 600,00

08.02.2024

Lukáš Blažej[5]

FD1/151/2024, 2024_1

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6496

40 500,00

20.02.2024

JUDr. Mgr. Jakub Brejša, advokát

FD1/239/2024, 12024

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6495

209 275,00

26.02.2024

Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

 

smlouva o poskytování služeb právní podpory v oblasti zahájení činnosti nového specializovaného stavebního úřadu č. CES 6414

44 100,00

11.03.2024

JUDr. Mgr. Jakub Brejša, advokát

FD1/468/2024, 22024

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6495

16 125,00

11.03.2024

ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

 

smlouva na poskytování služeb právní podpory v oblasti digitalizace územního plánování č. CES 6392

66 487,00

13.03.2024

Lukáš Blažej

FD1/458/2024, 2024_2

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6496

459 250,00

13.03.2024

Weinhold Legal, s.r.o. advokátní kancelář

 

smlouva na poskytování služeb právní podpory v oblasti digitalizace územního plánování č. CES 6486

3 500,00

25.03.2024

JUDr. Josef Macek Josef

 

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 3270

6 000,00

25.03.2024

JUDr. Jan Mareček Jan, advokát

 

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 2810

50 850,00

08.04.2024

Lukáš Blažej

FD1/713/2024, 2024_3

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6496

425 500,00

10.04.2024

MT Legal s.r.o., advokátní
kancelář

2240152

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 6427

120 000,00

10.04.2024

HAVEL & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář

15240824

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 6427

157 500,00

10.04.2024

HAVEL & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář

15240825

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 6427

90 000,00

10.04.2024

HAVEL & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář

15240826

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 6427

36 300,00

10.04.2024

HAVEL & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář

15241180

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 6427

35 695,00

10.04.2024

HAVEL & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář

15241181

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 6427

43 200,00

10.04.2024

JUDr. Mgr. Jakub Brejša, advokát

FD1/765/2024, 52024

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6495

44 550,00

11.05.2024

JUDr. Mgr. Jakub Brejša, advokát

FD1/1097/2023, 62024

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6495

30 000,00

15.05.2024

MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

2240527

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 6427

189 600,00

16.05.2024

Mgr. Adéla Havlová, LL.M, advokátka

05 - 2024

objednávka č. 4.1.2/8558/01/OBJ - 32/2024/56

59 287,00

16.05.2024

Lukáš Blažej

FD1/1100/2024, 2024_4

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6496

1 472 500,00

28.05.2024

HAVEL & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář

15242290

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 6531

227 500,00

04.06.2024

HAVEL & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář

15242432

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 6531

37 500,00

06.06.2024

HAVEL & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář

15242490

smlouva o poskytování právních služeb č. CES 6427

49 500,00

11.06.2024

Lukáš Blažej

FD1/1362/2024, 2024_5

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6496

190 000,00

12.06.2024

Česká společnost pro stavební právo

72024

smlouva o dílo č. CES 6467

43 200,00

17.06.2024

JUDr. Mgr. Jakub Brejša, advokát

FD1/1437/2024, 82024

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6495

34 000,00

24.06.2024

Mgr. Petr Hensel, advokát

2024-0006

objednací list č. 287/2024

38 475,00

10.07.2024

Lukáš Blažej

FD1/1618/2024, 2024_6

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6496

44 550,00

16.07.2024

JUDr. Mgr. Jakub Brejša, advokát

FD1/1705/2024, 102024

smlouva o poskytování poradenství č. CES 6495

 

64.         Předmětem plnění dle objednacího listu č. 53/2023 bylo poskytování konzultační a odborné pomoci (popř. právních rozborů) při přípravě:

-          legislativních i nelegislativních materiálů souvisejících s návrhem nového zákona o vyvlastnění,

-          odborná pomoc a zpracování odborných podkladů pro vypořádání připomínek v rámci mezirezortního připomínkového řízení k návrhu nového zákona o vyvlastnění,

-          spolupráce při zpracování odborných podkladů k projednání návrhu nového zákona o vyvlastnění v legislativní radě vlády a v Poslanecké sněmovně a Senátu ČR,

-          podklady k metodickým pomůckám a spolupráce na metodických pomůckách pro vyvlastňovací úřady k aktuálním problémům praxe.

65.         Předmětem smlouvy o poskytování právních služeb č. CES 3270 bylo poskytování právních služeb, spočívajících v právním posuzování a právních rozborech (§ 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů) případů projednávaných v souvislosti s výkonem člena zvláštní komise ustavené ministrem pro místní rozvoj v souladu s § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

66.         Předmětem smlouvy o poskytování právních služeb č. CES 2810 bylo poskytování právních služeb, spočívajících v právním posuzování a právních rozborech (§ 1 odst. 2 zákona o advokacii) případů projednávaných v souvislosti s výkonem funkce člena zvláštní komise ustavené ministrem pro místní rozvoj v souladu s § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

67.         Předmětem smlouvy na poskytování služeb právní podpory v oblasti digitalizace územního plánování č. CES 6392 bylo poskytnutí vysoce odborných právních služeb spočívajících v zajištění komplexní přípravy a administrace veřejných zakázek v rámci digitalizace územního plánování, včetně vytvoření zadávacích, smluvních a platebních podmínek, které budou garantovat soulad se zákonem a úspěšné zadání veřejných zakázek.

68.         Předmětem plnění dle objednacího listu č. 212/2023-81 bylo zpracování analýzy a návrhu řešení právního ukotvení a podpory obnovitelných zdrojů energie v oblasti územního plánování.

69.         Předmětem plnění dle objednacího listu č. 316/2023-34 bylo zajištění poradenských služeb, koordinace, expertních služeb a vedení vybraných prioritních týmů v rámci realizace Metodická podpora a modernizace veřejného zadávání – NPO 4.1.2.

70.         Předmětem smlouvy o poskytování služeb právní podpory v oblasti zahájení činnosti nového specializovaného stavebního úřadu č. CES 6414 bylo poskytnutí vysoce odborných právních služeb spočívajících v zajištění komplexní přípravy a administrace veřejných zakázek v rámci zahájení činnosti nového specializovaného stavebního úřadu, vytvoření zadávacích, smluvních a platebních podmínek, které budou garantovat soulad se zákonem a úspěšné zadání veřejných zakázek.

71.         Předmětem smlouvy o poskytování poradenství č. CES 6438 bylo poskytovat poradenskou, řešitelskou, expertní a konzultační činnost v oblasti právního poradenství při meziresortním připomínkovém řízení v otázkách regionálního rozvoje, evropských a národních dotací a v dalších právních otázkách při plnění úkolů v rámci kabinetu ministra.

72.         Předmětem plnění dle objednacího listu č. 305/2023 bylo poskytování konzultační a odborné pomoci (popř. právních rozborů) při přípravě:

-          legislativních i nelegislativních materiálů souvisejících s veřejným stavebním právem,

-          legislativních i nelegislativních materiálů souvisejících s právem životního prostředí s přesahem do stavebního práva,

-          metodických stanovisek souvisejících s řešením aktuálních problémů aplikační praxe veřejného stavebního práva.

73.         Předmětem plnění dle objednacího listu č. 659/2023 byla expertní konzultace k otázce vertikální spolupráce dle § 4 a § 11 zákona – právní posouzení návrhu metodického materiálu MMR, účast na diskusi a vypořádání připomínek externích subjektů k návrhu formou úpravy návrhu.

74.         Předmětem smlouvy o poskytování právních služeb a odborného poradenství pro Řídící orgán Operačního programu Technická pomoc č. CES 5753 bylo vymezení a úprava podmínek, na jejichž základě budou mezi objednatelem a poskytovatelem uzavírány jednotlivé objednávky na poskytování konkrétních právních služeb a odborného poradenství s tím, že se jedná o průběžnou spolupráci, konzultaci a případné vypracování odborných právních analýz při administraci projektů předkládaných k financování z Operačního programu Technická pomoc 2014-2020, popř. Operačního programu Technická pomoc 2007-2013.

75.         Předmětem plnění dle objednacího listu č. 392/2023 byly právní konzultace z oblasti veřejného stavebního práva a zpracování judikatury z oblasti veřejného stavebního práva zejména ve vztahu k zákonu č. 183/2006 Sb. a k jeho provádějícím předpisům, zahrnující především judikáty správních soudů, zejména Nejvyššího správního soudu, popřípadě Ústavního soudu a krajských soudů za období 1. listopadu 2022 až 31. října 2023.

76.         Předmětem smlouvy o poskytování právních služeb č. CES 6427 bylo poskytnutí právních a odborných služeb, zejména komplexní právní služby pro přípravu podkladů pro vydání rozhodnutí o námitkách proti nevyplacení části dotace ve smyslu § 14e odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, příprava podkladů pro vyřízení námitek proti ponížení žádosti o platbu projektů realizovaných organizační složkou státu vydávaných objednatelem jakožto poskytovatelem dotace nebo vyřizování námitek proti ponížení žádosti o platbu u projektů realizovaných organizační složkou státu u projektů spolufinancovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů v programových obdobích 2014-2020 a 2121-20247 nebo u projektů financovaných z národních dotačních titulů v případě porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek stanovených zákonem nebo metodikou dotačního programu, včetně vyjádření k případným souvisejícím správním nebo soudním řízením, a zajištění expertních právních služeb spočívajících v odborných konzultacích, zpracování stanovisek a odborných posudků, souvisejících s poskytováním dotací.

77.         Předmětem plnění dle objednacího listu č. 544/2023-81 byla analýza judikatury Nejvyššího správního soudu a krajských soudů za rok 2023 týkající se územně plánovací činnosti z pohledu dopadů a požadavků na tuto činnost a příprava podkladů a spolupráce při zpracování metodických doporučení MMR k vybraným problémům na úseku územního plánování.

78.         Předmětem plnění dle objednacího listu č. 195/2023 byly konzultace právního charakteru v oblasti dodržování tzv. standardů místních akčních skupin, včetně problematiky střetu zájmů v dané oblasti.

79.         Předmětem plnění dle objednacího listu č. 722/2023 bylo poskytování právní podpory v souvislosti s přípravou novely zákona.

80.         Předmětem smlouvy na poskytování služeb právní podpory v oblasti digitalizace územního plánování č. CES 6486 bylo poskytnutí vysoce odborných právních služeb spočívajících v zajištění komplexní přípravy a administrace veřejných zakázek v rámci digitalizace územního plánování, včetně vytvoření zadávacích, smluvních a platebních podmínek, které budou garantovat soulad se zákonem a úspěšné zadání veřejných zakázek.

81.         Předmětem plnění dle objednacího listu č. 639/2023 bylo poskytování právních a konzultačních služeb v oblasti legislativního ukotvení nových bytových společností.

82.         Předmětem plnění dle smlouvy o poskytování poradenství č. CES 6496 bylo poskytování poradenské řešitelské, expertní a konzultační činnosti v oblasti stavebního zákona a souvisejících agend.

83.         Předmětem smlouvy o poskytování poradenství č. CES 6495 bylo poskytování poradenské, řešitelské, expertní a konzultační činnosti oblasti právního poradenství při meziresortním připomínkovém řízení, spočívající zejména v přípravě odborných stanovisek k legislativním materiálům, přípravě připomínek jménem MMR a v řešení dalších právních otázek při plnění úkolů v rámci kabinetu ministra.

84.         Předmětem plnění dle objednávky č. 4.1.2./8558/01/OBJ – 32/2024/56 bylo zajištění poradenských služeb a vedení vybraných prioritních týmů pro implementaci Národní strategie veřejného zadávání v České republice pro období 2024-2028, zejména poradenství ve vybraných oblastech strategického přístupu k veřejným nákupům, zejména v rámci priorit Kvalita a inovace a podpora strategicky významných investic a zadavatelů, poradenství v oblasti legislativních návrhů, související s cíli Strategie, spolupráce na řízení dalších dotčených prioritních týmů, proaktivní komunikace národní strategie navenek v koordinaci s MMR.

85.         Předmětem smlouvy o poskytování právních služeb č. CES 6531 bylo poskytování odborných legislativních služeb, zejména spolupráce na návrhu věcného řešení, legislativního řešení, vypořádání připomínek, legislativním procesu na úrovni vlády, legislativním procesu v Poslanecké sněmovně a legislativním procesu v Senátu k záměru reformy právní úpravy zadávání veřejných zakázek v zákoně.

86.         Předmětem smlouvy o dílo č. CES 6467 byla analýza právních předpisů uvedených v publikaci „Dotčené orgány v procesu územního plánování“.

87.         Předmětem plnění dle objednacího listu č. 287/2024 bylo poskytování konzultační a odborné pomoci (popř. právních rozborů) při navazujících pracích v rámci přípravy:

-          legislativních i nelegislativních materiálů souvisejících s návrhem nového zákona o vyvlastnění,

-          odborná pomoc a zpracování odborných podkladů pro úpravu návrhu nového zákona o vyvlastnění dle požadavků Legislativní rady vlády,

-          spolupráce při zpracovávání odborných podkladů v rámci pokračování projednání návrhu nového zákona o vyvlastnění v Legislativní radě vlády a následného projednání v Poslanecké sněmovně a Senátu ČR,

-          podklady k metodickým pomůckám a spolupráce na metodických pomůckách pro vyvlastňovací úřady k aktuálním problémům praxe.

Právní posouzení

88.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Základní definiční znaky veřejné zakázky lze za pomoci dosavadní judikatury[6], která se vztahovala k zákonu č. 137/2006, o veřejných zakázkách, avšak závěry z ní vyplývající lze aplikovat i za účinnosti stávajícího zákona, dovodit následovně:

  • existence smluvního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem,
  • předmětem plnění jsou dodávky, služby nebo stavební práce,
  • zadavatel požaduje získání plnění veřejné zakázky,
  • dodavatel poskytuje plnění veřejné zakázky,
  • dodavatel za poskytnuté plnění požaduje úplatu,
  • zadavatel za poskytnutí plnění realizuje úplatu.

Aby bylo možné uvažovat o zadání veřejné zakázky, je třeba, aby byly všechny výše uvedené znaky veřejné zakázky naplněny kumulativně.

89.         Úřad konstatuje, že akceptací objednávek uvedených v bodě 1. a 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí ze strany příslušných dodavatelů došlo k uzavření smluvního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem a rovněž další shora uvedené znaky zadání veřejné zakázky byly naplněny.

90.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší a řádné hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu zákon dosahuje tím, že stanovuje pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz na jeho transparentní provedení. Zákonodárce tak v § 2 odst. 3 zákona stanovil, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále v zákoně stanoveno jinak. Má-li tak být naplněn cíl zákona ve smyslu zajištění řádného soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, nestanoví-li zákon výslovně jinak (v rámci zákonem předvídaných výjimek), tedy použít pro zadání veřejné zakázky některý z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona.

91.         Úřad dále uvádí, že zadavatel je povinen k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo
k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení, stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu). Zákon pak (odhlédneme-li od již zmíněného zjednodušeného režimu) rozlišuje režim podlimitní a režim nadlimitní, popř. veřejné zakázky malého rozsahu.

92.         V šetřeném případě Úřad posuzuje situaci, kdy obviněný zadal VZ 1 a VZ 2 jako veřejné zakázky malého rozsahu, tj. nikoliv v zadávacím řízení. Úřad se tedy bude zabývat tím, zda postup obviněného při zadávání VZ 1 a VZ 2 byl v souladu s pravidly stanovenými zákonem. Pro posouzení této otázky je rozhodné, jakým způsobem měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu u jednotlivých veřejných zakázek a jak měl v návaznosti na stanovení předpokládané hodnoty při zadávání jednotlivých veřejných zakázek postupovat.

93.         K tomu Úřad předně obecně uvádí, že podle § 16 odst. 1 zákona platí, že zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

94.         Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je vymezena v ustanovení § 16 odst. 1 zákona jako zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích, přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z prvních fází zadávacího řízení, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést.

95.         Zákonodárce v § 27 zákona stanovil, že veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč. V § 31 zákona je pak uvedena výjimka, podle které zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat veřejnou zakázku malého rozsahu.

96.         Úřad uvádí, že je zřejmé, že se v šetřeném případě jedná o veřejné zakázky na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona.

97.         K tvrzení obviněného, že se v případě VZ 1 a VZ 2 nejedná o veřejné zakázky na právní služby, Úřad uvádí následující.

98.         Ze skutečnosti, že předmětem plnění VZ 1 je poradenství „v oblasti přípravy, investic, správy a provozu bytových projektů v kontextu stavebního zákona a zákona o podpoře bydlení a legislativy EU v oblasti bydlení a jejich aplikací“, dle Úřadu jednoznačně vyplývá, že znalost předmětné legislativy je pro plnění této veřejné zakázky stěžejní. Nelze rovněž přisvědčit tvrzení obviněného, že pouze drobná část plnění VZ 1 představovala právní služby, když v textu objednávky na VZ 1 je výslovně uvedeno, že spolupráce bude mj. zahrnovat „poradenství ve vybraných právních otázkách“ či „vypracování odborných právních stanovisek“. K tomu Úřad podotýká, že sám obviněný předmět VZ 1 v objednávce souhrnně označuje jako „právní poradenství“, v poptávce k VZ 1 obviněný uvedl, že požaduje nacenění služeb „v právní oblasti“, a rovněž plnění uvedené na příslušných fakturách je označeno jako „právní služby“. Z výše uvedeného je tak dle Úřadu zřejmé, že právo je klíčovou znalostí, bez které by nebylo možné předmětnou službu poskytnout. Plnění VZ 1 tak podle názoru Úřadu lze bezpochyby označit za právní službu.

99.         K plnění VZ 2 Úřad uvádí, že obdobným předmětem plnění se v rámci svého posuzování již zabýval předseda Úřadu, k čemuž v rozhodnutí č. j. 32899/2025/162, sp. zn. R0094/2025/VZ, ze dne 2. 9. 2025 uvedl, že „lze předpokládat, že poskytované poradenství bude vycházet a těžit zejména ze znalostí právních předpisů týkajících se zadávání veřejných zakázek (…) zde však zásadně převládal aspekt právní, neboť stále se jednalo o poradenství v oblasti, jak správně (a v souladu se zákonem) zadávat veřejné zakázky. Zásadní také je, že součástí plnění bylo i poradenství v oblasti legislativních návrhů.“ Úřad dále uvádí, že obviněný odůvodnil výběr dodavatele VZ 2 mj. působením daného dodavatele v advokacii, znalostí zahraniční právní úpravy, zkušeností v oblasti legislativních návrhů, tedy je dle Úřadu zřejmé, že znalost příslušné legislativy a zkušenost s poskytováním právních služeb považoval obviněný za klíčovou pro plnění VZ 2. Jako alternativu pak obviněný zvažoval „experty na pozici právních poradců a advokátů“, přičemž výslovně uvedl, že případná dílčí zadání by spočívala v „poskytování právních služeb“. Rovněž v případě VZ 2 tak lze podle názoru Úřadu předmětné plnění jednoznačně označit za právní službu.

100.     Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že shledal, že v šetřeném případě jsou druhem plnění „právní služby“. Široké vymezení druhu plnění jako „právních služeb“ se opírá o judikaturu týkající se funkčního celku (7 As 278/2020 ze dne 19. 5. 2021 a 8 Afs 31/2011 ze dne 30. 9. 2011 a 62 Ca 86/2008 ze dne 13. 1. 2011). Obviněný brojí proti přiléhavosti těchto rozsudků na nyní šetřenou věc, neboť v nich soudy řešily problematiku dělení veřejných zakázek ve smyslu § 18 zákona, resp. řešily věcnou, časovou a funkční souvislost, nikoliv zakázky stejného druhu ve smyslu § 19 zákona. Rozsudky o funkčním celku však dle Úřadu aplikovat lze, pokud se vyjadřují k otázce, co je jedním druhem plnění, a to bez ohledu na to, zda jde o problematiku § 18 nebo § 19 zákona. Pokud totiž judikatura definovala, co se rozumí jedním druhem plnění u právních služeb (všechny právní služby, resp. všechny právní služby, které se týkají běžného provozu daného zadavatele), pak není důvod, proč tyto závěry nepřevzít pro účely § 19 zákona. Takové přebírání by bylo problematické snad pouze tehdy, pokud by tato judikatura dovozovala, že jde o jeden druh plnění právě proto, že by mezi určitými plněními byla shledána funkční provázanost. Takové tvrzení však v uvedených rozsudcích není. I tam šlo o poskytování právních služeb v různých oblastech práva, aniž by mezi jednotlivými právními případy byly jakékoliv „funkční“ vazby. Mezi pravidelně pořizovanými plněními taková funkční souvislost nutně být nemusí. Pak by Úřad logicky nemohl tvrdit, že pravidelně pořizované právní služby představují v konkrétním případě jeden druh plnění, aniž by byla taková funkční souvislost shledána v konkrétním případě i u nich. Uvedená judikatura to ale činí přesně naopak[7]. Dílčí závěr, že právní služby tvoří jeden druh plnění, dovozuje judikatura z jejich charakteru. Z povahy jednotlivých plnění, které jsou plněním jednoho druhu, a sice druhem plnění „právní služby“, tak pohledem správních soudů plyne jejich funkční souvislost, nikoliv z funkční souvislosti druh plnění. Novější judikatura (např. rozsudek KS v Brně sp. zn. 31 Af 53/2023 ze dne 13. 5. 2025 – body 39-46) také v kontextu § 19 hovoří o jednom druhu plnění, o „obecných“ právních službách, resp. o „generálních“ právních službách.

101.     V této souvislosti Úřad dodává, že „právními službami“ nejsou myšleny toliko ty právní služby ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, poskytované výhradně advokáty, ale jedná se o právní služby obecně, kdy, jak vyplývá i z usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 9 To 104/2022 ze dne 10. 5. 2022, poskytování právních služeb nelze ztotožňovat s výkonem advokacie. Taktéž komentářová literatura k danému zákonu zmiňuje, že „[a]dvokát není jediným odborníkem, který může poskytovat právní služby. (…) Řadu právních služeb poskytují také komerční právníci a neziskový sektor a český právní řád koneckonců nevylučuje, aby i právní laik poskytl ojedinělou právní poradu nebo zastupoval klienta před soudem jako obecný zmocněnec, (…)“[8]. K tomu Úřad podotýká, že není rozhodné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní služby týkají, rozhodné je, že předmětem šetřených smluvních vztahů je právě poskytování právních služeb. Lze rovněž uvést, že o právní služby se jedná tehdy, pokud lze obecně dovodit, že právo je klíčovou znalostí, bez které by určitou službu nebylo možno vůbec poskytnout. Jinak řečeno, např. poradenství se stává právní službou tehdy, pokud by šlo o poskytnutí rady, jak konkrétně vyhovět zákonu či co konkrétně z daného zákona vyplývá. Ačkoli u každé služby obecně je nutná určitá znalost právního předpisu, aby bylo možno vypořádat se s požadavky práva (např. znalec musí vědět, jaké požadavky klade zákon na znalecký posudek), u právní služby nepředstavuje znalost práva pouhou doplňkovou znalost tohoto typu, ale naopak středobod poskytovaného plnění (jak je tomu i v šetřeném případě; viz bod 56. a 59.).

102.     Úřad dále v této souvislosti dále podotýká, že rozhodující je primárně charakter plnění, nikoliv postavení jeho dodavatele. Také např. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 5 Tdo 209/2011 ze dne 30. 3. 2011 uvedl, že „zákon rozlišuje výkon advokacie […] a poskytování právních služeb, které mohou poskytovat vedle nich i další osoby, které k nim mají oprávnění podle zvláštního zákona […], nebo jej vykonávají jako zaměstnanci právnické nebo fyzické osoby, členové družstva nebo příslušníci ozbrojených sborů ve vztahu k osobě, k níž jsou v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru. Zvláštní zákony používají z hlediska právních služeb i jiné pojmy (…) Z toho vyplývá, že nelze poskytování právních služeb ztotožňovat s výkonem advokacie.“ Právní služby jako druh plnění ve smyslu zákona je tedy nutné chápat jako právní služby obecně, nikoli pouze jako právní služby ve smyslu zákona o advokacii poskytované výhradně advokáty, neboť tento předpis právními službami rozumí pouze právní pomoc (tedy jen určitou výseč právních služeb, která je svěřena pouze advokátům a jiným v zákoně o advokacii uvedeným osobám).

103.     Úřad současně konstatuje, že z předmětu VZ 1 a VZ 2 vyplývá, že se nejedná o právní služby dle § 29 odst. 1 písm. k) zákona, tj. právní služby související se zastupováním klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízením před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů, event. služby spočívající v přípravě na tato řízení, služby poskytované notářem nebo služby spojené s výkonem veřejné moci. Úřad však výše dovodil, že se v případě VZ 1 a VZ 2 jedná o služby, pro jejichž plnění byla znalost práva skutečností klíčovou, tedy bez znalosti práva by nebylo možné tyto služby poskytnou, jedná se tak nepochybně o právní služby ve smyslu právních služeb uvedených v příloze č. 4 zákona.

104.     Z předmětů plnění objednávek či smluv, jež se vážou k úhradám specifikovaným v tabulce v bodě 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že předmětné služby hrazené obviněným v předcházejících 12 měsících lze dle Úřadu (i s ohledem na výše uvedenou judikaturu) považovat rovněž za právní služby, tj. služby, kde právo je klíčovou znalostí, bez které by určitou službu nebylo možno vůbec poskytnout (k tomu viz bod 64. - 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

105.     S ohledem na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že obviněný pořizoval právní služby minimálně v průběhu roků 2023 až 2024 pravidelně (opakovaně), přičemž v dalších bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí tak bude Úřad posuzovat, zda se jedná v případě šetřených objednávek, tj. VZ 1 a VZ 2 o služby pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 zákona.

106.     K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy uvádí komentářová literatura následující: „I když pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze při použití gramatického a teleologického výkladu dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování. Rozsah a hodnota takového plnění je pro zadavatele v horizontu nejméně 12 kalendářních měsíců zpravidla (nikoliv však nutně) předvídatelná na základě předchozích nákupů. Tyto opakované nákupy jsou přitom realizovány zpravidla po delší časový úsek, přičemž není nezbytné, aby byly pořizovány zcela kontinuálně (bez jakéhokoliv přerušení). Rozhodující je, že se jedná o plnění pořizované opakovaně, tj. např. každý rok jej zadavatel pravidelně pořizuje a v optimálním případě jej i plánuje, jelikož bez řádného plánování nelze na straně zadavatele dosáhnout toho, aby ve všech ohledech vyhověl zákonným požadavkům na stanovení předpokládané hodnoty, protože zákonná úprava (zejména její judikatorní výklad) vychází z toho, že zadavatel plánuje své záměry (nákupy). V případě pravidelných veřejných zakázek se zpravidla bude jednat o dodávky a služby, které zadavatel potřebuje trvale k výkonu své činnosti; nejčastěji jde o provozně technická plnění typu dodávky kancelářských potřeb, úklidové a bezpečnostní služby, IT vybavení, softwarová a hardwarová podpora, hlasové a datové služby, případně projekční práce, právní služby, nákupy energií apod.“[9]

107.     Komentářová literatura dále uvádí: »Mezi pravidelné veřejné zakázky tak mohou být zařazeny prakticky jakékoliv dodávky či služby, které jsou opakovaně zadavatelem pořizovány. Mohou jimi být i jazykové kurzy či jiné vzdělávací kurzy, pokud jsou zadavatelem zajišťovány opakovaně. Záleží tedy v zásadě na historické praxi zadavatele, zda prostřednictvím svých opakovaně pořizovaných nákupů „založí“ povinnou aplikaci § 19; nemusí se přitom nezbytně jednat pouze o dodávky či služby související s „provozem“ zadavatele. Zásadním kritériem bude právě jejich pravidelná povaha a nikoliv „nezbytnost“ pro zadavatele a uspokojení jeho potřeb a požadavků. Smyslem zavedení sčítacího pravidla u veřejných zakázek pravidelné povahy je, aby nedocházelo k umělému snižování předpokládaných hodnot veřejných zakázek tak, že by zadavatel během jednoho roku pořizoval stejné plnění opakovaně jako oddělené (samostatné) veřejné zakázky, přestože by si byl nutnosti pravidelných či trvajících dodávek či služeb vědom a měl zároveň dostatečně určitou představu o potřebném rozsahu tohoto plnění v daném roce.«[10]

108.     Jak již Úřad uvedl výše, šetřená plnění, tj. VZ 1 a VZ 2 lze bezpochyby označit za právní služby, neboť pro plnění dotčených smluvních vztahů byla stěžejní znalost práva (v podrobnostech viz bod 98. a 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z předmětů plnění objednávek či smluv, na základě nichž byly hrazené právní služby poskytované obviněnému v předcházejících 12 měsících (k tomu viz bod 64. - 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí) rovněž vyplývá, že tato plnění lze považovat za právní služby, tj. služby, kde právo je klíčovou znalostí, bez které by určitou službu nebylo možno vůbec poskytnout; tedy služby stejného druhu ve smyslu § 19 zákona.

109.     Úřad konstatuje, že v případě VZ 1, VZ 2 i v případě plnění, jež se váže k úhradám uvedeným v bodě 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí, se jedná o poskytování externích právních služeb, resp. právního poradenství, které obviněný, jako ústřední orgán státní správy, kterýzodpovídá za tvorbu a realizaci politiky vlády v oblasti regionálního rozvoje, územního plánování, bydlení, cestovního ruchu, veřejných investic a koordinaci čerpání prostředků z fondů Evropské unie potřebuje trvale k výkonu své činnosti, přičemž, jak bylo dovozeno výše, poskytování právních služeb představuje jediný komplexní druh plnění. Společným prvkem je pokrytí standardně se vyskytujících „právních potřeb“ obviněného. Z tohoto důvodu se i přesto, že při poskytování právních služeb byla z věcného hlediska v rámci jednotlivých smluvních plnění řešena odlišná problematika dotýkající se různých oblastí práva, jedná o služby stejného druhu. K tomu lze odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01052/2023/163, sp. zn. ÚOHS-R0168/2022/VZ, ze dne 17. 2. 2023, ve kterém bylo uvedeno, že „pro aplikaci § 19 odst. 1 zákona není vyžadováno, aby šlo o plnění zcela totožné, ale aby šlo o plnění stejného druhu.“, současně bylo konstatováno: „Podpůrně lze rovněž odkázat i na veřejné zakázky na poskytování právních služeb. I zde se často jedná o různé typy právních služeb pro různé oblasti práva, přesto však i dle judikatury mají být takové právní služby zadávány společně v zadávacím řízení (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2011, sp. zn. 62 Ca 86/2008 nebo rozsudek stejného soudu ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 62 Af 63/2019-88).“

110.     V průběhu roku 2023 a 2024 tedy obviněný hradil platby za právní služby pravidelně poskytované na základě smluv či objednávek uzavřených s různými poskytovateli právních služeb, přičemž Úřadu je z jeho činnosti známo, že platby za externí právní služby byly obviněným hrazeny i v předcházejícím období. Za této situace tak lze vyloučit „jednorázové“ či nahodilé poptávání právních služeb dle aktuálních potřeb obviněného nad rozsah plnění zaměstnanci obviněného a taktéž nelze považovat poptávaná plnění za nepředvídatelná, když se týkají oborů/otázek spadajících do působnosti obviněného jakožto ústředního správního orgánu. Úřad dále poukazuje na výše zmíněnou komentářovou literaturu, dle které jsou právní služby jedním z typických příkladů služeb pravidelné povahy.

111.     Úřad opětovně akcentuje, že v otázce, zda jde o pravidelně pořizovanou službu, nerozhoduje konkrétní vymezení předmětu plnění takové služby (o jakou právní službu jde), ale toliko její druh (tj. druh „právní služby“).

112.     K tvrzení obviněného, že předmětné plnění nepořizuje pravidelně a že VZ 1 a VZ 2 byly zadány v návaznosti na projekty financované z Národního plánu obnovy a jsou svým obsahem ojedinělé, Úřad opětovně uvádí, že pro posouzení, zda se jedná o veřejnou zakázku pravidelné povahy, není primárně rozhodující způsob financování či vazba na určitý program nebo strategii, ani konkrétní vymezení předmětné právní služby, stěžejní je, že se jedná o plnění spočívající v poskytování právních služeb, resp. právního poradenství souvisejícího s působností obviněného a obviněný plnění stejného druhu  (tj. „právní služby“) pořizuje pravidelně.

113.     K otázce, jaké plnění lze předvídat, a jaké nikoliv, Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-32899/2025/162, sp. zn. ÚOHS-R0094/2025/VZ, ze dne 2. 9. 2025, kde předseda Úřadu uvedl, že »[s]myslem institutu veřejné zakázky pravidelné povahy je účinně zabránit obcházení zákona prostřednictvím umělého snižování předpokládaných hodnot veřejných zakázek takovým způsobem, kdy by zadavatel pořizoval plnění stejného druhu opakovaně jako samostatné veřejné zakázky, přestože by si byl vědom své pravidelné potřeby takových plnění a měl zároveň konkrétní představu o jejich rozsahu v daném roce. Otázka předvídatelnosti se tedy musí nutně vztahovat již ke znalosti a předvídatelnosti náplně činnosti samotného zadavatele. Předvídatelné jsou tedy takové právní služby, které s touto agendou souvisí, což platí i ve vztahu např. k zadavatelem nově vytvořenému programu či strategii, které sice mohou být nové ve smyslu „dříve jsme nepředvídali, že v budoucnu něco takového vytvoříme“, nicméně stále spadají pod působnost svěřenou zadavateli, za kterou je odpovědný. Personální či odborné důvody na straně zadavatele jsou při posouzení této otázky irelevantní. Jedná se o interní záležitosti zadavatele, které musí být schopen řešit jinak, než obcházením zákona.« Tento výklad pojmu „neočekávatelnost“ odpovídá i rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-06231/2025/161, sp. zn. ÚOHS-R0001/2025/VZ, ze dne 19. 2. 2025 (ve věci pořizování ostrahy v objektech garáží z důvodu nepředvídatelného poškození vrat), v němž předseda Úřadu zhodnotil, že „VZ poptávané v důsledku nefunkčnosti vrat jsou veřejné zakázky poptávané mimo běžně pořizované služby ostrahy obviněného, protože potřeba zabezpečení služeb ostrahy v těchto případech vznikla pouze v přímé souvislosti s nahodilými událostmi“. Úřad má za to, že v nyní šetřeném případě však o žádná plnění, která by nebyla ze strany obviněného běžně pořizovanými službami, nešlo.

114.     Úřad dále poukazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 31/2011-258 ze dne 30. 9. 2011, a to v následujícím znění: „U veřejných zadavatelů si navíc lze jen obtížně představit, že u nich vyvstanou zcela náhle a nepředvídatelně situace, u nichž budou muset řešit zcela specifické právní otázky. Právní služby mají být […] především pokryty vlastními zaměstnanci zadavatele; v případě, že musí zadavatel využít služeb externích subjektů, mají takové služby vždy souvislost s činností zadavatele, jeho působností a hospodařením se svěřeným majetkem z veřejných rozpočtů.“

115.     K možnosti aplikace § 19 odst. 3 zákona Úřad uvádí, že toto ustanovení se týká podlimitních veřejných zakázek, které zadavatel pořizuje nahodile podle svých aktuálních potřeb a jejichž cena je v průběhu účetního období proměnlivá. Smyslem tohoto ustanovení je snížit náročnost stanovení předpokládané hodnoty u veřejných zakázek s průběžně kolísající pořizovací cenou předmětu plnění, který není pořizován pravidelně či trvale, ale toliko opakovaně podle aktuálních potřeb zadavatele. V prvé řadě platí, že pro aplikaci § 19 odst. 3 zákona musí být všechny v něm uvedené podmínky splněny kumulativně. Ve vztahu k podmínce dle § 19 odst. 3 písm. b) zákona Úřad ve svém dřívějším rozhodnutí č. j. ÚOHS-34190/2022/161, sp. zn. ÚOHS-R0118/2022/VZ, ze dne 20. 10. 2022 uvedl, že podmínku potřeby pořizovat plnění dle aktuálních potřeb zadavatele je nutno vykládat tak, že tato potřeba má vzniknout nepředvídatelně (aktuálně) v okamžiku, kdy je nutno ji uspokojit, nikoliv tak, že se má jednat o potřebu pouze v aktuálním čase existující. Taková je koneckonců i zcela předvídatelná potřeba zadavatele. Rozlišovacím znakem je tedy předvídatelnost (očekávatelnost) plnění oproti jeho nahodilosti. Jak bylo uvedeno shora, tato předvídatelnost se přímo vztahuje k činnosti zadavatele a jeho agendě, nikoli ke skutečnosti, že zadavatel v rámci své agendy řeší „nové, dříve neřešené otázky“.  Pokud jde o podmínku dle § 19 odst. 3 písm. a) zákona (proměnlivost jednotkových cen) Úřad uvádí, že se nemůže jednat o běžné změny cen, které postihují téměř všechny komodity. Tato proměnlivost musí mít zásadnější, resp. významnější charakter, kdy je způsobena např. různým tržním chováním dodavatelů.

116.     Úřad tedy s ohledem na vše výše uvedené dospěl k závěru, že v případě pořizování právních služeb ze strany obviněného se nejedná o nahodilé služby, na něž by bylo možné aplikovat výjimku uvedenou v § 19 odst. 3 zákona, nýbrž jde o služby, o kterých obviněný ví, že je bude k výkonu své činnosti potřebovat. Zároveň z podkladů zaslaných obviněným je zřejmé, že obviněný využívá externí poskytovatele právních služeb v souvislosti se svojí činností dlouhodobě a kontinuálně, tj. pravidelně, a nikoliv pouze na základě šetřených objednávek.

117.     U veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se předpokládaná hodnota dle § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a). Pokud bude smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, tak se předpokládaná hodnota upraví v případě dodávek podle § 20 zákona nebo v případě služeb podle § 21 zákona.

118.     V této souvislosti Úřad konstatuje, že doba plnění VZ1 byla sjednána od 30. 7. 2024 do 31. 12. 2024, tedy na dobu kratší než 12 měsíců. Doba plnění VZ 2 byla sjednána na dobu od 7. 8. 2024 do 31. 8. 2025, tj. na dobu delší než 12 měsíců, avšak v předmětné objednávce byla současně stanovena maximální cena plnění. Jak vyplývá z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-20468/2023/162, sp. zn. ÚOHS-R0048/2024/VZ, ze dne 6. 6. 2023, pokud je ve smlouvě stanovena celková smluvní cena (a to i v podobě jejího horního limitu), pak se postup pro výpočet podle § 21 neuplatní a předpokládanou hodnotu je nutné vypočítat pouze postupem, který je vymezen v § 19 odst. 1 zákona.

119.     Úřad na tomto místě opětovně konstatuje, že při stanovení skutečné ceny uhrazené dodavatelem za dodávky nebo služby během 12 měsíců předcházejících uzavření šetřené smlouvy se musí dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona jednat o stejné druhové vymezení plnění, nemusí se tedy jednat o plnění identické. Blíže v této věci Úřad odkazuje také na své předešlé závěry, obsažené např. v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ-13396/2014/522/JCh ze dne 24. 6. 2014[11], dle kterého „[…] není podstatné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní poradenství má týkat, ale rozhodné je, zda se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele a jsou uzavírány v časově blízkém období […] za předmět veřejné zakázky je třeba považovat v případě smluv o poskytování právních služeb právě ‚poskytování právních služeb‘. V případě uzavírání smluv, u nichž má být poskytována tatáž činnost právní poradenství, ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení, návrhů smluv či účasti na jednání je právní poradenství […] plněním svým charakterem ‚totožným či obdobným‘, a tedy plněním stejného nebo srovnatelného druhu“.

120.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný měl stanovit předpokládanou hodnotu šetřených veřejných zakázek na právní služby následujícím způsobem. Předpokládaná hodnota veřejných zakázek měla v dané věci odpovídat skutečné ceně uhrazené obviněným za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Pro stanovení předpokládané hodnoty VZ 1 a VZ 2 měla být tedy vypočítána hodnota, kterou obviněný uhradil za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců (bylo-li datum zadání veřejné zakázky např. 7. 8. 2024, pak pro stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky Úřad sečetl všechny platby uhrazené za právní služby v období od 7. 8. 2023 do 6. 8. 2024), tj. v případě VZ 1 částka 7 932 016,50 Kč bez DPH a v případě VZ 2 částka 7 870 016,50 Kč bez DPH.

121.     Z dokumentace doložené Úřadu obviněným nevyplývá, že by se v šetřeném případě obviněný zabýval podrobněji stanovením předpokládané hodnoty či hodnot, neboť Úřadu nepředložil žádné doklady prokazující jakoukoliv úvahu o výpočtu předpokládané hodnoty v době před pořizováním předmětných služeb.

122.     V šetřeném případě z uzavřených objednávek ani z jiných podkladů, které má Úřad k dispozici, nijak nevyplývá, že by se rozsah poskytovaných plnění či cena, kterou obviněný za tato plnění na základě smlouvy (resp. objednávky) má hradit, měly nějakým způsobem měnit. Obviněný tedy v době uzavírání šetřených objednávek na VZ 1 a VZ 2 dle Úřadu nemohl důvodně očekávat žádné změny, o které by měla být předpokládaná hodnota upravena.

123.     Z výše uvedeného vyplývá, že u obou uvedených veřejných zakázek (tj. VZ 1 i VZ 2) přesahuje jejich předpokládaná hodnota limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 27 písm. a) zákona (v obou případech se tak jedná o podlimitní veřejnou zakázku na služby – viz limit dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. ), z čehož lze dovodit, že ve vztahu ke každé z těchto veřejných zakázek byl obviněný povinen postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, tj. veřejnou zakázku zadat v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem (např. nejprve uzavřít postupem dle zákona rámcovou dohodou a následně zadávat veřejné zakázky v jejich rámci).

124.     S ohledem na výše uvedené je tak nutné odmítnout argumentaci obviněného, že předpokládaná hodnota šetřených veřejných zakázek měla být stanovena dle § 16 odst. 5 a 6 zákona a jedná se o veřejné zakázky malého rozsahu.

125.     Obviněný se chybným stanovením předpokládané hodnoty VZ 1 a VZ 2 vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejných zakázek dle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv.

126.     Úřad proto shledává, že obviněný naplnil první ze znaků skutkové podstaty (pokračování v) přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když šetřené podlimitní veřejné zakázky (VZ 1 a VZ 2), jejichž předmětem je poskytování právních služeb, zadal v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty mimo zadávací řízení.

127.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit (ba naopak je vysoce pravděpodobné), že pokud by obviněný dodržel pravidlo stanovené zákonem, tj. zadával předmětné veřejné zakázky v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější podmínky plnění než výše uvedení vybraní dodavatelé. Při využití postupu dle zákona by obviněný mohl pro zadání daných veřejných zakázek použít otevřené (§ 56 zákona), užší (§ 58 zákona) nebo zjednodušené podlimitní řízení (§ 53 zákona). Obviněný dále mohl využít zjednodušený režim (§ 129 zákona). Se zahájením výše uvedených řízení je pak spojená mimo jiné i uveřejňovací povinnost, která má v případě otevřeného řízení podobu oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek, v případě užšího řízení pak podobu oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo předběžného oznámení ve Věstníku veřejných zakázek. V případě zjednodušeného podlimitního řízení má zadavatel povinnost uveřejnit na profilu zadavatele písemnou výzvu k podání nabídek, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. V případě zjednodušeného režimu dle části páté zákona může zadavatel zahájit zadávací řízení odesláním předběžného oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, pokud jím vyzývá k vyjádření předběžného zájmu, nebo oznámením o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, pokud se nejedná o koncesi.  Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelům na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolené přímé zadání mimo zadávací řízení či jiný zákonem aprobovaný postup. Úřad proto konstatuje, že dovodil rovněž naplnění druhého znaku skutkové podstaty (pokračování v) přestupku obviněného podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy že uvedený postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele.

128.     Úřad rovněž konstatuje, že s ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v šetřeném případě byl u výše uvedených veřejných zakázek naplněn i třetí znak skutkové podstaty (pokračování v) přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy zadání veřejné zakázky (tj. s odkazem na § 2 odst. 1 zákona uzavření úplatných smluv mezi zadavatelem a dodavatelem, z nichž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout v daném případě právní služby).

K postupu obviněného jako pokračování v přestupku

129.     Z § 7 zákona o přestupcích vyplývá, že pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Aby Úřad mohl posoudit postup obviněného jako pokračování v přestupku, musí být všechny podmínky uvedené v § 7 zákona o přestupcích splněny kumulativně, neboť každá z těchto podmínek tvoří nedílnou součást závěru o pokračování protiprávního jednání více útoky.[12]

130.     První podmínkou je skutečnost, že musí jít o dílčí útoky naplňující skutkovou podstatu stejného přestupku. K tomu Úřad konstatuje, jak již bylo řečeno výše, že v případě obou objednávek na poskytování právních služeb (tj. VZ 1 a VZ 2) se jedná o veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit stanovený pro veřejnou zakázku malého rozsahu na služby podle § 27 písm. a) zákona, z čehož plyne, že každou z těchto veřejných zakázek měl obviněný zadat postupem dle § 2 odst. 3 zákona (či jiným zákonem aprobovaným postupem). Uzavření těchto objednávek na VZ 1 a VZ 2 lze tedy považovat za jednotlivé dílčí útoky, které naplnily skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

131.     Druhou podmínkou je skutečnost, že tyto dílčí útoky musí být vedené jednotným záměrem. Úřad k pojmu jednotného záměru odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 49/2012-33 ze dne 15. 8. 2012, ve kterém je uvedeno, že „dle trestněprávní doktríny je rozhodujícím znakem pokračování v trestném činu, jenž jej odlišuje od opakování trestného činu, že jednotlivé útoky, z nichž každý naplňuje znaky téhož trestného činu, jsou po subjektivní stránce spojeny jedním a týmž záměrem v tom smyslu, že pachatel již od počátku zamýšlí aspoň v nejhrubších rysech i další útoky a že po objektivní stránce se tyto jednotlivé útoky jeví jako postupné realizování tohoto jediného záměru“. Dle Úřadu je zřejmé, že se v šetřeném případě obviněný dopustil jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky, k nimž došlo 2x v průběhu 1 měsíce roku 2024, samy o sobě naplňují podstatu stejného přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Obviněný přitom s ohledem na dříve uzavřené smlouvy a objednávky věděl, že externí poskytování právních služeb pro svoji činnost běžně využívá a potřebuje. Jeho jednotným záměrem tak bylo opakované a pravidelné pořizování právních služeb za účelem řešení komplikovaných právních otázek, které vyvstanou, a to bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného dle § 2 odst. 3 zákona.

132.     Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byla naplněna i třetí podmínka, tj. že jednotlivé dílčí útoky byly spojeny stejným způsobem provedení, neboť obviněný oba dílčí útoky realizoval stejně, tzn. že bez provedení zadávacího řízení zadal veřejné zakázky, jejichž předmětem bylo právní poradenství, následně byly právní služby realizovány a obviněný za ně měl povinnost uhradit sjednanou cenu.

133.     Úřad k tomu konstatuje, že v šetřeném případě lze rovněž dovodit blízkou časovou souvislost mezi jednotlivými dílčími útoky. Mezi dílčími útoky vznikla časová mezera menší než 1 měsíc, vzhledem k okolnostem případu se nejedná o případ, kdy by byla přerušena časová souvislost mezi jednotlivými dílčími útoky. Úřad v této souvislosti poukazuje také na skutečnost, že plnění dle šetřených objednávek se mohla časově překrývat.

134.     Pátou podmínkou je skutečnost, že jednotlivé dílčí útoky musí být spojeny souvislostí v předmětu útoku. Úřad k tomu uvádí, že v šetřeném případě oba dílčí útoky spáchané obviněným směřovaly proti stejnému zákonem chráněnému zájmu, kterým je zajištění řádné soutěže o veřejnou zakázku, resp. řádný výběr dodavatele.

135.     S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že postup obviněného v šetřeném případě v souvislosti s VZ 1 a VZ 2 kumulativně naplnil všechny znaky pokračování v přestupku ve smyslu § 7 zákona o přestupcích.

136.     V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 26. 7. 2024 do 7. 8. 2024 zadal výše vymezené podlimitní veřejné zakázky (tj. VZ 1 a VZ 2) bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

137.     Úřad dodává, že výše dovodil, že předmětem plnění VZ1 i VZ 2 jsou „právní služby“ a že v souvislosti s předmětným plněním byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty (pokračování v) přestupku, je tedy nutné odmítnout argumentaci obviněného, že se v případě šetřených veřejných zakázek jedná o poradenství v odlišných oborech a tyto veřejné zakázky mají zcela oddělené záměry, proto se nejedná o pokračování v přestupku, resp. o samostatné přestupky.

138.     Pro úplnost Úřad podotýká, že nepřehlédl skutečnost, že dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona, tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona“), neboť je Úřad povinen zohlednit jakoukoli pozdější právní úpravu zákona či jeho prováděcích právních předpisů a posoudit, zda je tato úprava pro obviněného příznivější. Uvedené vyplývá z § 2 odst. 1 zákona o přestupcích, dle něhož se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější (uvedené pravidlo ostatně vyplývá i z čl. 40 odst. Listiny základních práv a svobod). S ohledem na uvedené Úřad tedy přistoupil k posouzení, zda není pro obviněného pozdější právní úprava obsažená v zákoně po přijetí novely příznivější než právní úprava obsažená v zákoně před přijetím novely, resp. zda je co do viny pro obviněného příznivější zákon ve znění novely.

139.     Úřad v návaznosti na výše uvedené shrnuje, že ačkoli znění zákona účinné od 3. 4. 2025 zavádí zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby z původní částky 2 000 000 Kč bez DPH na 3 000 000 Kč bez DPH, uvedená změna nemá vliv na protiprávnost jednání obviněného, tj. zadání zakázky mimo režim zadávacího řízení, ani na skutkovou podstatu přestupku § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Vzhledem ke skutečnosti, předpokládaná hodnota VZ 1 i VZ 2 výrazně přesahuje předpokládanou hodnotu (i ve znění novely zákona) pro veřejnou zakázku malého rozsahu, nepovažuje Úřad pozdější právní úpravu pro obviněného za příznivější. K obdobnému závěru ostatně došel i předseda Úřadu ve skutkově obdobném případu vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0094/2025/VZ. 

140.     S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení pokuty

141.     Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu (pokračování v) přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

142.     Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí 5 let.

143.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

144.     Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích počíná promlčecí doba u pokračujícího přestupku běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

145.     V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 7. 8. 2024, tj. dnem zadání nejpozději zadané veřejné zakázky uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí (dnem zadání VZ 2). Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému pokračování v přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za pokračování v přestupku uplynutím promlčecí doby nezanikla.

146.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona. Je-li naplněna skutková podstata přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a), c) nebo e) zákona v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze dle § 268 odst. 5 zákona za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li součet cen zjistit.

147.     Úřad uvádí, že za pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 148 390 Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného v období od 26. 7. 2024 do 7. 8. 2024 na základě objednávek uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí postupem mimo zadávací řízení ve výši 1 483 898,63 Kč).

148.     Podle § 37 písm. a), c), g) a i) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti a u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

149.     Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, okolnostmi jeho spáchání a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

150.     Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

151.     V rámci posouzení povahy a závažnosti (pokračování v) přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání šetřených veřejných zakázek v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008), je třeba jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětu plnění v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit (v šetřeném případě rovněž při zohlednění počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku) za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

152.     Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání pokračování v přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejných zakázek, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, a tudíž že došlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

153.     Při stanovení výše pokuty Úřad vzal v úvahu i to, že nově vypočtená předpokládaná hodnota VZ 1 a VZ 2 činila přibližně 7,9 mil. Kč bez DPH, a tedy významně překračuje hranici horního limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu.

154.     Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti.

155.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl k povaze činnosti obviněného a v souladu s § 37 písm. i) zákona o přestupcích rovněž ověřil, že k žádné části jednání, jímž bylo pokračování v přestupku spácháno, nedošlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

156.     Úřad se dále zabýval tím, zda pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu. Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

157.     Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek, resp. pokračování v přestupku není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.

158.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025[13] vyplývá, že obviněný kalkuluje s příjmy ve výši 7 436 444 942 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

159.     V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

160.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

161.     Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Praze zřízený u České národní banky číslo 3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

162.     Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

163.     Podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

164.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

165.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

166.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil (pokračování) v přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

167.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000915.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Tj. ke dni spáchání pokračování v přestupku (resp. ke dni uzavření posledního smluvního vztahu, tj. k 7. 8. 2024)

[2] Obviněný uvedl v přehledu plateb, že se jedná o částku 229 416 Kč bez DPH, nicméně z přiložené faktury a výpisu z bankovního účtu je zřejmé, že se jedná o částku včetně DPH.

[3] Viz tabulka v bodě 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí; Úřad dodává, že v dané tabulce jsou uvedeny pouze ty platby, které jsou pro šetřenou věc relevantní, tj. byly uhrazeny v období od 26. 7. 2023 do 7. 8. 2024 a týkají se plnění stejného druhu jako šetřené veřejné zakázky.

[4] Pro úplnost lze doplnit, že dne 3. 4. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, kterým se limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu zvyšuje na 3 mil. Kč v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby a na 9 mil. Kč v případě veřejných zakázek na stavební práce.

[5] nyní Lukáš Blažej Chorovský

[6] K tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 15/2015-224 ze dne 21. 4. 2016.

[7]  Srov. např. bod 21 rozsudku NSS ze dne 19.05.2021, č. j. 7 As 278/2020 - 38 „Z uvedeného vyplývá, že charakter veřejné zakázky je třeba posuzovat podle konkrétních okolností daného případu; ve věci nyní zkoumané tedy soud zohlednil souvislosti časové, místní a věcné. Věcnou souvislost dovodil již ze samotné povahy právních služeb, které považoval za jeden druh plnění bez rozdílu čeho se týkaly a v čem spočívaly.“ (NSS zde cituje svůj vlastní rozsudek sp. zn. 8 Afs 31/2011).

[8] KOVÁŘOVÁ, D. a kol. Zákon o advokacii: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-11-11]. ASPI_ID KO85_1996CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

[9] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 19 [Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 147.

[10] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 19 [Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 148.

[11] Úřad dodává, že byť bylo předmětné rozhodnutí vydáno za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, uplatní se citované závěry v něm uvedené i v poměrech zákona nyní účinného.

[12] viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 66/2011-74 ze dne 1. 3. 2012

[13] Dostupné na https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/urad/rozpocet/schvaleny-rozpocet-navrhy-rozpoctu-sdv

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en