číslo jednací: 12361/2026/161
spisová značka: R0023/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Provozní úsek I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory – stavební část |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 2. 4. 2026 |
| Související rozhodnutí | 05313/2026/500 12361/2026/161 |
| Dokumenty |  2026_R0023.pdf 599 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0023/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-12361/2026/161 |
|
Brno 2. 4. 2026 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 23. 2. 2026 navrhovatelem
- společnostmi
- STRABAG a. s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5,
- STRABAG SIS a. s., IČO 45359041, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5 a
- STRABAG AG, se sídlem Ortenburgerstrasse 27, 9800 Spittal an der Drau, Rakouská republika,
které dne 29. 11. 2022 uzavřely smlouvu o společnosti „Sdružení STRABAG Metro I.D druhá část“, podle níž je za ně ve správním řízení oprávněna jednat STRABAG a. s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5 jako vedoucí společník,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-05313/2026/500 ze dne 9. 2. 2026, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0839/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, Vysočany, 190 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupeného JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 07145, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Provozní úsek I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory – stavební část“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 5. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 6. 2022 pod ev. č. Z2022-000598, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 6. 2022 pod ev. č. 2022/S 107-302577, ve znění pozdějších oprav, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel
- společnosti
- S u b t e r r a a. s., IČO 45309612, se sídlem Koželužská 2246/5, 180 00 Praha 8,
- HOCHTIEF CZ a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5,
- HOCHTIEF Infrastructure GmbH, se sídlem Alfredstraβe 236, D-45133 Essen, Spolková republika Německo, podnikající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu HOCHTIEF Infrastructure GmbH, organizační složka, IČO 27105211, se sídlem Plzeňská 3217/16, 150 00 Praha 5 a
- BeMo Tunneling GmbH, se sídlem Bernhard-Höfel-Straβe 11, 6020 Innsbruck, Rakouská republika,
sdružené do společnosti „Sdružení Metro I.D druhá část“ na základě Smlouvy o společnosti ze dne 22. 11. 2022, ve správním řízení zastoupeny na základě »Prohlášení společníků společnosti s názvem „Sdružení Metro I.D druhá část“« ze dne 18. 11. 2025 vedoucím společníkem S u b t e r r a a. s., IČO 45309612, se sídlem Koželužská 2246/5, 180 00 Praha 8,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0839/2025/VZ, č. j. ÚOHS-05313/2026/500 ze dne 9. 2. 2026
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel, jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), zahájil dne 30. 5. 2022 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky na stavbu provozního úseku I.D metra v Praze Olbrachtova – Nové Dvory.
2. V bodu 5.11 zadávací dokumentace[1] zadavatel uvedl, že dodavatelé k prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona předloží seznam osob, které se budou podílet na plnění předmětu veřejné zakázky. Zadavatel v tomtéž bodě zadávací dokumentace vymezil minimální požadavky na tyto osoby. Pro pozici „Hlavní manažer výstavby“, pozici „Stavbyvedoucí“ a pozici „Zástupce stavbyvedoucího“ je zde mimo jiné shodně uveden požadavek na „zkušenost s řízením (z pozice zhotovitele) provádění nejméně jedné dopravní tunelové stavby ražené metodou NRTM, kde finanční objem prací odpovídajících svým předmětem plnění části soupisu prací (ražené části, izolace, definitivní ostění tunelů) musí dosahovat finančního objemu min. 1 mld. Kč bez DPH“ (dále jen „zkušenost s řízením stavby NRTM“). Splnění tohoto požadavku měli dodavatelé prokázat předložením seznamu odborného personálu dodavatele a profesního životopisu každého člena, ve kterých uvedou ke každé osobě požadované údaje.
3. V bodu 10. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace je uvedeno, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Jako kritéria hodnocení zadavatel stanovil kritérium „Nabídková cena“ s váhou 80 % a kritérium „Zkušenosti vybraných členů odborného personálu dodavatele“ (dále jen „kritérium zkušenosti“) s váhou 20 %.
4. Ve zkratce ze zadávací dokumentace vyplývá, že aby dodavatel splnil kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, musí člen jeho odborného personálu na pozici „Hlavní manažer výstavby“ disponovat zkušeností s řízením stavby NRTM. Pro přidělení bodů v rámci kritéria zkušenosti je pak rozhodné, zda tato osoba disponuje dalšími zkušenostmi (nad rámec té, která byla použita pro prokázání splnění kvalifikace), a to zkušenostmi s řízením stavby NRTM/TBM[2]. Ke splnění kvalifikace je dále požadováno, aby členové odborného personálu na pozici „Stavbyvedoucí“ a na pozici „Zástupce stavbyvedoucího“ disponovali zkušeností s řízením stavby NRTM. Pro přidělení bodů v rámci kritéria zkušenosti je pak rozhodné, zda tyto osoby disponují dalšími zkušenostmi s řízením stavby NRTM (nad rámec těch, které byly použity pro prokázání splnění kvalifikace).
5. Z protokolu z prvního jednání komise ze dne 12. 12. 2022 plyne, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 3 nabídky, vč. nabídky navrhovatele a nabídky vybraného dodavatele.
6. Dne 5. 9. 2023 zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele (dále jen „rozhodnutí o výběru I“). Dne 13. 3. 2024 zadavatel rozhodnutí o výběru I zrušil.
7. Dne 6. 8. 2024 zadavatel opětovně vybral k uzavření smlouvy vybraného dodavatele (dále jen „rozhodnutí o výběru II“). Toto rozhodnutí bylo následně zrušeno rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-03360/2025/500 ze dne 28. 1. 2025 (dále jen „rozhodnutí Úřadu ze dne 28. 1. 2025“), které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-10667/2025/162 ze dne 24. 3. 2025 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 24. 3. 2025“).
8. Dne 29. 9. 2025 zadavatel opětovně vybral k uzavření smlouvy vybraného dodavatele (dále jen „rozhodnutí o výběru III“). Rozhodnutí o výběru III navrhovatel napadl námitkami, které zadavatel odmítl rozhodnutím o námitkách ze dne 29. 10. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Navrhovatel se s vypořádáním svých námitek neztotožnil, a tak podal dne 10. 11. 2025 k Úřadu návrh na přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky z téhož dne (dále jen „návrh“). Z návrhu vyplývá přesvědčení navrhovatele, že zadavatel posuzoval a hodnotil jeho nabídku z hlediska prokázání zkušeností s řízením stavby NRTM pro účely splnění kvalifikace a hodnocení výrazně přísnější optikou, než tomu bylo u nabídky vybraného dodavatele, čímž měl porušit zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V podrobnostech viz body 13-41 napadeného rozhodnutí.
II. Napadené rozhodnutí
9. Úřad napadeným rozhodnutím návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
10. K otázce prokázání zkušenosti s řízením stavby NRTM Úřad uzavřel, že vybraný dodavatel prokázal, že dotčení členové jeho odborného personálu získali požadované zkušenosti, které navrhovatel pokládal za sporné, a postup zadavatele při jejich uznání v rámci kvalifikace, resp. při jejich hodnocení, byl správný.
11. V souvislosti s nabídkou navrhovatele Úřad shledal, že zadavatel postupoval správně, jestliže určité zkušenosti získané dotčenými členy jeho odborného personálu neuznal pro účely prokázání splnění kvalifikace či pro účely hodnocení.
12. Dále se Úřad zabýval navrhovatelem namítanou nepřezkoumatelností rozhodnutí o námitkách, přičemž neshledal, že by zadavatel při vyřizování námitek postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 zákona.
III. Rozklad navrhovatele
13. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 10. 2. 2026. Rozklad, který Úřad obdržel dne 23. 2. 2026, tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
14. Navrhovatel ve svém rozkladu tvrdí, že Úřad nesprávně zjistil skutkový stav a šetřenou věc posoudil také nesprávně. Úřad podle něj nekriticky přejal závěry zadavatele a vybraného dodavatele a bez náležitého zdůvodnění přehlédl relevantní argumenty jakož i související podklady rozhodnutí ohledně nemožnosti vybraného dodavatele získat požadované zkušenosti.
15. Dále je navrhovatel přesvědčen, že Úřad aproboval porušení zásady rovného zacházení, když nezpochybnil dvojí přístup zadavatele vůči navrhovateli a vybranému dodavateli.
16. Navrhovatel rovněž zpochybňuje závěry napadeného rozhodnutí v souvislosti s přezkoumatelností rozhodnutí o námitkách.
17. Konkrétní rozkladové námitky jsou pro přehlednost uvedeny vždy v části odůvodnění níže, která se týká jejich vypořádání.
Závěr rozkladu
18. Závěrem svého rozkladu navrhovatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
IV. Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu
19. Vybraný dodavatel se k rozkladu navrhovatele vyjádřil prostřednictvím přípisu ze dne 2. 3. 2026. Uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za věcně správné, řádně odůvodněné a v souladu s právními předpisy. Rozklad navrhovatele podle něj směřuje proti výkladu zadávacích podmínek, který byl již Úřadem přezkoumán, a proti tomu, aby se tento výklad aplikoval rovněž na osobu navrhovatele.
20. Rozporované závěry napadeného rozhodnutí podle vybraného dodavatele nevyplývají z odlišného přístupu k účastníkům zadávacího řízení, ale z odlišného skutkového stavu, který plyne z podkladů o splnění či nesplnění kvalifikace, kterými jednotliví účastníci disponují. Zásadní rozdíl podle vybraného dodavatele spočívá ve skutečnosti, že on ve vztahu ke členům svého odborného personálu doložil, že tito se na realizaci dotčených referenčních zakázek podíleli v řídicí pozici, zatímco navrhovatel ve vztahu k členům jeho odborného personálu doložil, že tito se na realizaci dotčených referenčních zakázek podíleli nanejvýš v kontrolní pozici.
21. Závěrem svého vyjádření vybraný dodavatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítl.
V. Vyjádření zadavatele k rozkladu
22. K rozkladu navrhovatele se vyjádřil i zadavatel, a to přípisem ze dne 3. 3. 2026, ve kterém se ohradil proti tvrzenému porušení zásady rovného zacházení z jeho strany. Uvádí, že je to naopak navrhovatel, kdo se dožaduje mírnějšího posouzení vlastní nabídky. Zadavatel je přesvědčen, že provedl bezprecedentně podrobné ověřování zkušeností uvedených v nabídkách, přičemž aplikoval stejné zásady a hodnotil naplnění stejných předpokladů pro uznání konkrétní reference.
23. Dále se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým rozkladovým námitkám týkajícím se konkrétních členů odborných týmů navrhovatele a vybraného dodavatele.
24. Zadavatel pokládá své úkony za zákonné a tvrdí, že se vždy řídil rozhodnutím Úřadu ze dne 28. 1. 2025 a rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 24. 3. 2025. Navrhovatel podle něj zadávací řízení účelově protahuje, což způsobuje navyšování nákladů na straně zadavatele. Závěrem svého vyjádření zadavatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad navrhovatele zamítl.
VI. Řízení o rozkladu
25. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
26. Dne 13. 3. 2026 navrhovatel vznesl námitku podjatosti člena rozkladové komise. V reakci na vznesenou námitku byl navrhovatel přípisem ze dne 13. 3. 2026, č. j. ÚOHS-09785/2026/162 informován, že tento člen rozkladové komise již svou podjatost oznámil předsedkyni komise. Vyloučený člen rozkladové komise nebyl při projednání věci a hlasování o návrhu přítomen. Vzhledem k tomu, že člen rozkladové komise sám požádal o vyloučení z projednávání, nebylo vydáváno usnesení ve smyslu § 14 správního řádu, o čemž byl navrhovatel rovněž informován.
Stanovisko předsedy Úřadu
27. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat závěr, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.
VII. K námitkám rozkladu
Obecně k námitce nesprávnosti postupu Úřadu
28. Než bude přistoupeno k vypořádání konkrétních námitek rozkladu, je podstatné uvést, že při posouzení případu bylo vycházeno z již ustáleného výkladu zadávacích podmínek týkajících se zkušenosti s řízením stavby NRTM. Tento výklad vychází z rozhodnutí ze dne 28. 1. 2025, kde Úřad uzavřel, že k prokázání uvedené zkušenosti je potřeba, aby účastníci zadávacího řízení doložili, že členové jejich odborných týmů navrhovaní do dotčených pozic
- prováděli na dopravní tunelové stavbě řízení vlastního provádění takové stavby, přičemž
- tato jejich činnost přímo souvisela s metodou ražby NRTM a
- finanční objem relevantních prací (ražené části, izolace, definitivní ostění tunelů) dosahoval min. 1 mld. Kč bez DPH[3].
29. Navrhovatel v bodu 13 svého rozkladu vyjadřuje své výhrady proti výkladu požadavku na zkušenost s řízením stavby NRTM. Uvádí, že tento výklad by byl v pořádku, pokud by pod něj Úřad nepodřadil obě metody ražeb – NRTM i TBM. Navrhovatel zřejmě z výkladu shrnutého v napadeném rozhodnutí získal dojem, že u všech dotčených osob je možné vždy požadovat zkušenost s řízením stavby s oběma metodami ražeb.
30. Takový závěr z výkladu dotčené zadávací podmínky provedeného Úřadem nevyplývá. Pokud Úřad v bodu 145 napadeného rozhodnutí pracoval se souslovím, „požadavek na zkušenost s řízením stavby NRTM, příp. s řízením stavby NRTM/TBM (dále společně jen „požadavek na zkušenost s řízením stavby“)“, nijak se z této skutečnosti nepodává, že by obě metody ražby měly být pro účely prokázání splnění kvalifikace či hodnocení zaměnitelné.
31. Sousloví „zkušenost s řízením stavby NRTM“ vymezil Úřad v bodu 136 napadeného rozhodnutí jako zkratku pro požadavek zadavatele dle bodu 5.11 zadávací dokumentace týkající se splnění kvalifikace členů realizačních týmů na pozicích „Hlavní manažer výstavby“, „Stavbyvedoucí“ a „Zástupce stavbyvedoucího“.
32. Sousloví „zkušenost s řízením stavby NRTM/TBM“ slouží pro účely napadeného rozhodnutí v souladu s jeho bodem 141 jako zkratka pouze pro práci s vymezením dílčího hodnoticího kritéria týkajícího se zkušenosti člena odborného personálu dodavatele na pozici „Hlavní manažer výstavby“. U této pozice se požadavek zadavatele na prokázání kvalifikace a hodnocení liší právě v tom, že pro účely hodnocení bylo možné doložit zkušenost i s metodou ražení TBM (nikoli pouze NRTM),[4] kdežto v případě kvalifikace této osoby se jednalo výhradně o zkušenost s řízením stavby NRTM.
33. Tyto skutečnosti jsou v napadeném rozhodnutí přehledně vysvětleny a ani bod 145, na který upozorňuje navrhovatel v rozkladu, není nijak zmatečný. Pouze objasňuje smysl dotčených požadavků zadavatele, které je – vyjma připuštění i druhé tunelovací metody (TBM) v případě hodnocení osoby na pozici „Hlavní manažer výstavby“ – třeba vykládat shodně. Zkušenosti zahrnující metodu TBM však nebyly v šetřené věci nijak sporné, neboť navrhovatelem rozporované prokázání kvalifikace či přidělení bodů se vždy týká jen zkušeností souvisejících s metodou ražby NRTM.
34. Rovněž interpretace požadavku na zkušenost s řízením stavby NRTM v jeho části „NRTM“ je v napadeném rozhodnutí provedena zcela přezkoumatelným způsobem a s tímto požadavkem je pracováno konzistentně. Nejedná se ani o tvrzené zlehčování požadavku, jak se navrhovatel domnívá v bodu 15 svého rozkladu. Pokud Úřad v bodu 148 napadeného rozhodnutí uvedl, že se člen odborného personálu „musel při své činnosti na této stavbě nějakým způsobem s ražbou NRTM, příp. TBM, setkat“, „činnosti, které daný člen týmu na referenční zakázce vykonával, musely s ražbou metodou NRTM, příp. TBM, přímo souviset“, myslel tím právě to, že ražba požadovanou metodou „musela činnost daného člena týmu nějakým způsobem reálně ovlivnit a on ji musel při své činnosti zohlednit“. Nejde o žádný vnitřní rozpor, ale naopak o zcela koherentní argumentaci.
35. Navrhovatel v této souvislosti upozorňuje na nemalou váhu dílčího hodnoticího kritéria týkajícího se zkušeností odborného personálu účastníků zadávacího řízení, která odkazuje na důležitost uvedeného požadavku. S touto okolností není třeba nijak polemizovat. Pro posouzení věci je však rozhodující to, jak zadavatel uvedený požadavek definoval v zadávacích podmínkách, a jak je tedy třeba jej vykládat. Úřad již v rozhodnutí Úřadu ze dne 28. 1. 2025 (blíže srov. jeho body 112-117) podrobně vyložil, jak je třeba k těmto požadavkům zadavatele přistupovat. Z tohoto výkladu plyne, že stěžejní zkušeností odborného personálu je řídicí činnost na stavbě, která musela přímo souviset se samotnou realizací stavebních prací. Požadavek na řízení stavby metodou NRTM i požadavek na řízení stavby metodou NRTM/TBM byl pak stanoven poměrně vágně a Úřad jej vyložil tak, že daná osoba nemusela přímo řídit ražbu tunelu metodou NRTM, ale postačilo, pokud se při své řídicí činnosti při provádění stavby do ražby metodou NRTM nějakým způsobem reálně zapojila, resp. aby činnost dané osoby na stavbě byla touto konkrétní metodou ražby nějakým způsobem i reálně ovlivněna. Tento výklad zároveň neopomíjí důležitost uvedených pozic na plnění předmětu veřejné zakázky, kterých se tyto požadavky týkají (blíže srov. bod 116 rozhodnutí Úřadu ze dne 28. 1. 2025), ale je z něj patrné, že požadavek na řídicí činnost je k dané osobě připoután poněkud těsněji než požadavek na zkušenost s metodou NRTM. To ostatně plyne i ze samotného znění zadávací podmínky, která váže zkušenost s řízením přímo na danou osobu, zatímco metodu NRTM váže k dané stavbě. Úřad i jeho předseda tento výklad užívají kontinuálně i v rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 24. 3. 2025 i v napadeném rozhodnutí a není důvodu přistoupit v této souvislosti k novému posouzení, jak navrhovatel navrhuje v bodu 18 rozkladu.
36. Pokud jde o náhled Úřadu na pojmy jako je „řídicí“, „kontrolní“, „poradní“ či „koordinační“ funkce, vyplývá vždy ze závěrů učiněných Úřadem u konkrétního člena odborného personálu, který se v dané pozici nacházel. Ani v této souvislosti tedy nelze shledat tvrzenou nesprávnost postupů Úřadu, jak se navrhovatel domáhá.
K rozhodnutí o námitkách
37. Navrhovatel rozporuje způsob, jakým se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vypořádal s přílohou č. 22[5] a 23[6] jeho námitek. V této části rozkladu navrhovatel v podstatě opakuje svou návrhovou argumentaci, s níž se Úřad vypořádal v bodech 392-397 napadeného rozhodnutí. S tímto posouzením, jakož i se závěry Úřadu se lze plně ztotožnit.
38. Ačkoli navrhovatel nyní označuje přílohu č. 22 námitek za „detailní výpočet“, je pravdou, že právě on sám ji nazval jako „Orientační výpočet[7] finančního objemu (použity odbytové ceny generálního dodavatele), u SO doložených Ing. CD“ [pozn.: pseudonymizováno] (dále jen „Ing. CD“). V tomto orientačním výpočtu je pak zahrnuta finanční hodnota pouze 8 stavebních podobjektů – těch, ke kterým se vztahují zápisy z výrobních výborů, které měly podle vybraného dodavatele doložit zapojení dotčeného člena jeho obdobného personálu do částí referenční zakázky ražených metodou NRTM[8].
39. Z rozhodnutí o námitkách[9] vyplývá, že zadavatel s přílohou č. 22 námitek skutečně nakládal jako s „orientačním výpočtem“ s tím, že v něm nevzbudil pochybnosti o prokázání splnění kvalifikace vybraného dodavatele. Na námitku, s níž příloha 22 souvisí, reagoval v bodu 125 rozhodnutí o námitkách tak, že podle něj je účast dotčeného člena odborného personálu vybraného dodavatele potvrzena na stavebních objektech, které jsou uvedeny v doložených zápisech, s tím, že jednotlivé podobjekty nezkoumal, neboť taková úroveň podrobnosti podle něj není dost dobře možná.[10] Takové vypořádání zcela odpovídá charakteru vznesené námitky. Vzhledem k tvrzené orientační povaze uvedené přílohy a rovněž k jejímu posouzení ze strany zadavatele jakožto nerelevantní (neboť se vztahuje pouze k podobjektům, kdežto zadavatel pokládal za relevantní celé stavebními objekty) pak v rámci rozhodnutí o námitkách nebylo nezbytně nutné, aby zadavatel, coby investor sporné referenční zakázky, ověřoval hodnotu uvedených podobjektů, neboť zkrátka na základě této námitky nepojal žádné pochybnosti, o čemž navrhovatele přezkoumatelným způsobem zpravil.
40. Pokud jde o přílohu č. 23 námitek, lze beze zbytku odkázat na závěry uvedené v bodu 397 napadeného rozhodnutí. Ačkoli navrhovatel v bodu 26 rozkladu označuje tuto přílohu za klíčovou, její vypovídací hodnota je přinejlepším podružná, neboť ve vztahu k zápisům, jimiž vybraný dodavatel prokazoval účast Ing. CD na stavebních objektech ražených metodou NRTM, se tato příloha týká pouze některých dotčených podobjektů – konkrétně podobjektů V.A1-05-20/01 a V.A1-05-20/02. Tato příloha se tedy netýká ani celých stavebních objektů SO 02, SO 03, SO 05 a SO 07, ani všech podobjektů, ke kterým se vztahují dotčené zápisy označené v předmětném orientačním výpočtu (příloha č. 22 námitek). Ani sám navrhovatel v námitkách neuvedl, co by mělo z této přílohy vyplývat. Jestliže se tedy zadavatel v rozhodnutí o námitkách k této příloze výslovně nevyjádřil, nelze v takovém postupu shledat jakoukoli nezákonnost. I v této souvislosti je totiž zřejmé, že zadavatel kladl důraz na prokázání účasti Ing. CD na stavebních objektech dotčené referenční zakázky jako celku, hodnota samotných podobjektů pro něj tedy nebyla relevantní.
Ke zkušenosti Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] (dále jen „Ing. AB“) na referenční zakázce „Silnice I/42, VMO, Dobrovského B“
41. Navrhovatel rozporuje zkušenost, kterou měl člen odborného personálu vybraného dodavatele Ing. AB získat na referenční zakázce s názvem „Silnice I/42, VMO, Dobrovského B“ (dále jen „zakázka Dobrovského“). Prostřednictvím bodu 31 rozkladu se dovolává zásady, že při posouzení, zda daná osoba získala na dané referenci požadovanou zkušenost, je rozhodné, jaké činnosti vykonávala tato osoba, nikoliv její zaměstnavatel, a tvrdí, že Úřad tento princip v případě Ing. AB neaplikoval. Současně však v bodu 32 rozkladu cituje bod 183 napadeného rozhodnutí, jehož závěr z uvedené zásady přímo vyplývá. Smysl této rozkladové námitky tedy není jasný.
42. V této souvislosti navrhovatel namítá porušení zásady rovného přístupu při posuzování jeho nabídky a nabídky vybraného dodavatele. V bodu 33 rozkladu tvrdí, že „pokud Úřad u Vybraného dodavatele považuje za irelevantní, která společnost prováděla předmětnou část stavby, tentýž přístup musí aplikovat i u navrhovatele.“ V případě členů odborného personálu navrhovatele Ing. KL [pozn.: pseudonymizováno] (dále jen „Ing. KL“) a Ing. MN [pozn.: pseudonymizováno] (dále jen „Ing. MN“) (na které navrhovatel v této souvislosti upozorňuje) nebyly akceptovány jejich zkušenosti nikoli z důvodu, že by jejich zaměstnavatelé neprováděli určitou část stavby, ale proto, že nebyl splněn požadavek zadavatele na řídicí pozici (Ing. KL), nebo na hodnotu referenční zakázky (Ing. MN). Tuto námitku je tedy třeba odmítnout.
43. Dále navrhovatel tvrdí, že Úřad oslyšel jeho námitku týkající se časové kolize účasti Ing. AB na zakázce Dobrovského a na projektu „Špejchar-Pelc-Tyrolka“. Pro posouzení této otázky je dle navrhovatele zásadní správné vyhodnocení započetí ražeb tunelu I na zakázce Dobrovského metodou NRTM, které nastalo v březnu až dubnu roku 2008. Vybraný dodavatel však dle navrhovatele nepředložil žádný doklad prokazující přítomnost Ing. AB na zakázce Dobrovského v tomto období.
44. Jak správně navrhovatel uvádí, Úřad se touto okolností související se zakázkou Dobrovského již zabýval, a to v bodu 176 napadeného rozhodnutí. Tomuto posouzení nelze ničeho vytknout, neboť je skutečně možné, a v praxi i obvyklé, že osoba vykonávající řídicí činnost působí na více stavebních projektech současně. Zadavatel přitom nestanovil žádný konkrétní požadavek ohledně časové dotace či nepřetržitosti účasti na referenční zakázce, proto ani Úřad neviděl smyslu ve zkoumání „konkrétního rozsahu časově paralelních závazků Ing. AB či toho, zda není vyloučena jeho kontinuální řídicí činnost na zakázce Dobrovského v kritickém období ražeb“.
45. Z podkladů, které jsou uvedeny v napadeném rozhodnutí, a ze závěrů, které z nich vyplývají, lze za zcela zásadní pokládat skutečnost, že Ing. AB byl na dotčené zakázce ustanoven do funkce závodního ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hornické činnosti“). Toto ustanovení do funkce[11] znamená, že Ing. AB byl osobou odpovídající za bezpečné a odborné řízení činností prováděných hornickým způsobem „pro podzemní dílo stavba ‚Stavba silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B‘ – tunel č. 1, a to s účinností od 3. 10. 2007 do ukončení stavby“[12]. V tomto dokumentu je také výslovně uvedeno, že k hlavním povinnostem Ing. AB v souvislosti s jeho funkcí závodního patřilo „především zajištění bezpečného a odborného řízení činnosti prováděné hornickým způsobem (…) na svěřeném podzemním díle.“[13] Na základě tohoto dokumentu lze bezpečně uzavřít, že Ing. AB měl za úkol plnit svěřenou řídicí činnost po celou dobu realizace zakázky Dobrovského a prokazování jeho přítomnosti v inkriminovaném období je tedy nadbytečné. Z ničeho naopak nevyplývá, že by Ing. AB tuto řídicí činnost nevykonával, jak se navrhovatel snaží dovodit.
46. Z tohoto důvodu není ani nezbytné, aby zadavatel disponoval časovou osou účasti Ing. AB na zakázce Dobrovského a na „paralelní zakázce“. Jestliže Ing. AB na zakázce Dobrovského vykonával funkci závodního (tedy osoby odpovídající za bezpečné a odborné řízení všech činností na zakázce Dobrovského prováděných hornickým způsobem), musel se z povahy této funkce podílet na řízení této zakázky právě i v inkriminované době ražby metodou NRTM. Osobě v této funkci nesmí nikdo udílet pokyny nebo ji řídit.[14] Navrhovatel netvrdí, ani nedokládá, jakým způsobem měla zakázka Dobrovského probíhat bez účasti této zásadní osoby.
47. Co se týče námitky uvedené v bodu 37 rozkladu, navrhovatel protiřečí své argumentaci uvedené v bodu 31 rozkladu. Jak bylo řečeno již dříve, pro posouzení věci není podstatné, která společnost (spadající do sdružení dodavatelů referenční zakázky) byla objednateli referenční zakázky smluvně zavázána provádět samotnou ražbu metodou NRTM.[15] I v této souvislosti se pak projevuje zásadní povaha funkce závodního. Ze shora citovaného ustanovení do funkce závodního plyne, že Ing. AB měl za úkol zajištění bezpečného a odborného řízení činnosti prováděné hornickým způsobem na svěřeném podzemním díle, kterým byla dotčená referenční zakázka, a to po celou dobu jejího provádění. V tomto smyslu nebylo rozhodující, který dodavatel uvedené činnosti prováděné hornickým způsobem (mj. ražbu metodou NRTM) fakticky prováděl, neboť pro prokázání požadované zkušenosti byl zásadní charakter činnosti spočívající v řízení. Závodní může řídit i činnosti ostatních dodavatelů, zvláště když z okolností šetřeného případu nic jiného nevyplývá.
48. Jestliže navrhovatel tvrdí, že Úřad učinil své závěry „bez existence co i jen jediného dokumentu jasně prokazujícího, že tuto pozici vůbec vykonával či k ní byl jiným společníkem zmocněn či jmenován, jeho činnost byla řídicí a věcně souvisela s pracemi NRTM“, nelze s ním souhlasit. Nad závěry učiněné v této souvislosti v napadeném rozhodnutí je to právě ustanovení do funkce závodního, které lze považovat za dokument, který tyto všechny okolnosti osvědčuje. Jestliže je někdo ustanoven do určité funkce, lze předpokládat, že ji bude i vykonávat (pokud někdo nepředloží důkazy o opaku, což navrhovatel nečinil). Zmocnění ze strany ostatních společníků nejsou potřeba, neboť z ustanoveni do funkce závodního vyplývá, že činnost Ing. AB měla pokrývat celou referenční zakázku jak co do objemu činností, tak i co do délky realizace. Řídicí povaha činnosti závodního vyplývá přímo z § 6 zákona o hornické činnosti. Zakázka Dobrovského byla prováděna metodou NRTM, což navrhovatel nerozporuje. Tvrzení navrhovatele nejsou s to takové skutečnosti jakkoli zpochybnit.
49. S existencí dvou verzí referenčního listu k zakázce Dobrovského se Úřad vypořádal v bodech 187 a 188 napadeného rozhodnutí, a i s těmito závěry lze souhlasit. Tyto dvě verze si v podstatných okolnostech, o nichž mají vypovídat, neodporují, obě prokazují, že vybraný dodavatel požadavky zadavatele splnil. O pravých úmyslech vybraného dodavatele (o nichž pochybuje navrhovatel) přitom nemohlo být pochyb – předložením referenční listiny hodlal prokázat splnění požadavků zadavatele kladených na zkušenost s řízením stavby NRTM. Okrajem lze poznamenat, že obavy o dodržení zásady transparentnosti bývají vyvolány pochybnostmi o pravých úmyslech zadavatele, nikoli účastníků zadávacího řízení. Skutečnost, v níž se obě verze referenčního listu odlišují, spočívá v rozlišení společností, která v rámci dodavatelského sdružení realizujícího zakázku Dobrovského prováděla ten který tunel tvořící uvedenou stavbu. Vzhledem k tomu, že pro posouzení zkušenosti s řízením stavby NRTM je irelevantní podíl jednotlivých sdružených dodavatelů, je bezpředmětný i tento rozdíl.
50. Závěrem ke zkušenosti s řízením stavby NRTM Ing. AB lze uvést, že zadavatel disponoval doklady, na jejichž základě mohl s dostatečnou jistotou uzavřít, že tento člen odborného personálu vybraného dodavatele požadovanou zkušeností skutečně disponuje, a správně mu tedy za ni udělil 1 bod v rámci hodnocení.
Ke zkušenosti Ing. EF [pozn.: pseudonymizováno] (dále jen „Ing. EF“) získané na zakázce „Výstavba metra V.A (Dejvická-Motol)“
51. Navrhovatel dále v bodu 42 a násl. rozkladu rozporuje prokázání splnění kvalifikace vybraného dodavatele prostřednictvím zkušenosti s řízením stavby NRTM Ing. EF na referenční zakázce s názvem „Výstavba metra V.A (Dejvická-Motol)“ (dále jen „zakázka Metro V.A).
52. Podle navrhovatele se měl Úřad zabývat jeho námitkou týkající se podílů společností PROMINECON GROUP a.s. a HOCHTIEF CZ a.s., které byly součástí dodavatelského sdružení realizujícího zakázku Metro V.A. Navrhovatel je přesvědčen, že nebylo prokázáno skutečné věcné zapojení Ing. EF do konkrétních činností, které by osvědčovaly, že tato osoba získala požadovanou zkušenost.
53. Jak bylo uvedeno již shora, a ostatně jak je zdůrazněno i v bodu 219 napadeného rozhodnutí, pro posouzení věci je zásadní, jaké činnosti na referenční zakázce vykonávala dotčená osoba, nikoli její zaměstnavatel. Podíly dodavatelů tvořících sdružení realizující referenční zakázku jsou tedy pro posouzení věci irelevantní. Ke konkrétnímu zapojení Ing. EF Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl všechny relevantní okolnosti, z nichž vyplývá, že tato osoba požadovanou zkušenost získala.
54. Navrhovatel v této souvislosti namítá, že se jméno Ing. EF nevyskytuje v dokumentu „Organizační schéma generálního dodavatele Reference Metro A“ (dále jen „Organizační schéma“), „Manuál Metro A“ (dále jen „Manuál“), ani v dokumentu s názvem „Prodloužení trasy A metra v Praze úsek Dejvická – Motol z roku 2013“ (dále jen „dokument Prodloužení“).
55. Skutečnost, že v Manuálu[16] není Ing. EF zmíněn, resp. na pozici závodního je zde uvedena jiná osoba, nelze pokládat za relevantní vzhledem k nízké vypovídací hodnotě tohoto dokladu. Navrhovatel jej Úřadu předložil jako přílohu svého návrhu v podobě prostého dokumentu ve formátu word v režimu „sledování změn“ bez podpisů zainteresovaných stran, se kterými se podle poslední strany dokumentu počítalo. Lze tedy pochybovat, zda se jedná o finální verzi dokumentu. Osoba, která je zde v části „2.3.2.2 projektový tým HOCHTIEF CZ a.s. – ostatní THP“ uvedena jako závodní, je pak v dokumentu Prodloužení[17] uvedena jako „hlavní stavbyvedoucí, závodní“ pouze pro část „Stanice Bořislavka“ a v Organizačním schéma[18] jako jeden ze dvou stavbyvedoucích NRTM úseku. V dokumentu Prodloužení jsou dále uvedeny i jiné osoby na pozici závodního – v případě Stanice Nádraží Veleslavín je to osoba, která se v Organizačním schéma ani v Manuálu nevyskytuje, v případě stanic Petřiny a Nemocnice Motol včetně přilehlých tunelů není pozice závodního uvedena vůbec.
56. Vypovídací hodnota těchto dokumentů o tom, jaká osoba s jistotou vystupovala v jaké funkci, je tedy spíše nižší, v případě osoby Ing. EF a jeho účasti či neúčasti dokonce nulová, což ovšem automaticky neimplikuje jeho jistou neúčast v řídicí pozici. Okolnost neuvedení jména Ing. EF v těchto dokumentech nijak nevyvrací, že se mohl na dané zakázce podílet v pozici závodního, tedy v řídicí pozici, a to alespoň pro část zakázky. Naproti tomu stojí potvrzení objednatele zakázky Metro V.A,[19] zmocnění k výkonu funkce závodního pro celou stavbu v období od 1. 3. – 31. 12. 2021,[20] a rovněž jeho účast na kontrolních dnech stavebních objektů SO 03 a SO 09, kde vystupoval jako zástupce společnosti PROMINECON GROUP a.s.[21]
57. V této souvislosti nedochází k tvrzenému nerovnému přístupu vůči členovi odborného personálu navrhovatele Ing. MN, jak navrhovatel tvrdí v bodu 47 rozkladu. Jedná se o zcela odlišné situace, neboť v případě Ing. MN bylo prokazatelně doloženo, že na referenční zakázce VOBEN řídil ražbu pouze určitých tunelů a nikoli všech, čímž nedošlo ke splnění požadavku na hodnotu referenční zakázky. Dokumentace související s realizací referenční zakázky VOBEN v souvislosti s účastí Ing. MN vystupuje proti navrhovateli, neboť z ní s jistotou vyplývá, že Ing. MN určitou potřebnou část této zakázky neřídil. Úřad v napadeném rozhodnutí tyto rozdíly velice podrobně popsal a s jeho posouzením se lze plně ztotožnit.
58. Se závěry napadeného rozhodnutí uvedenými v bodu 222 je tedy možné souhlasit. V okamžiku, kdy zadavatel rozhodoval o výběru dodavatele, měl na základě vyjádření vybraného dodavatele ze dne 27. 9. 2023[22] k dispozici takové informace a doklady, na jejichž základě mohl uzavřít, že vybraný dodavatel prokázal splnění kvalifikace. Tři shora uvedené dokumenty nebyly součástí námitek, zadavatel tedy nebyl povinen konfrontovat rozhodnutí o výběru s obsahem těchto dokumentů.
59. V bodu 49 rozkladu navrhovatel uvádí, že Úřad dostatečně neobjasnil, podle jakého klíče byl v případě Ing. EF odvozen finanční objem prací relevantních pro posouzení splnění požadavků zadavatele ohledně finančního objemu min. 1 mld. Kč bez DPH.
60. Vzhledem k tomu, že Ing. EF byl jmenován závodním pro celou stavbu zakázky Metro V.A, přičemž z ničeho nevyplývá, že by rozsah jeho práce (i při účasti jiné osoby na této pozici) byl omezen pouze na konkrétní stavební objekty (a Úřad ve shodě se zadavatelem nepokládá za nezbytné prokazovat účast jednotlivých osob na stavebních podobjektech), lze mít i požadovaný finanční objem za prokázaný. Časové omezení funkce přitom není pro posouzení reference rozhodné, protože zadavatel svůj požadavek časovým působením nedefinoval. Relevantní práce na zakázce Metro V.A dosahovaly požadovaného limitu a Ing. EF na této zakázce působil v řídicí pozici, přičemž vzhledem ke shora popsané zásadní povaze funkce závodního, kterou měl Ing. EF na základě dotčené plné moci plnit pro celou stavbu, musela být tato jeho řídicí činnost se všemi relevantními pracemi spjata.
61. I vzhledem k osobě Ing. EF tedy zadavatel postupoval správně, pokud uznal splnění jeho kvalifikace za prokázané.
Ke zkušenosti Ing. CD na zakázce Metro V.A
62. V souvislosti s rozporovanou zkušeností Ing. CD, kdy navrhovatel znovu uvádí své námitky týkající se příloh č. 22 a 23 námitek, lze odkázat na shora uvedené závěry (viz body 37-40 tohoto rozhodnutí o rozkladu).
63. Navrhovatel dále nesouhlasí se způsobem, jakým Úřad posoudil otázku, zda Ing. CD prokázal splnění požadavků zadavatele kladených na zkušenost s řízením stavby NRTM. Domnívá se, že Úřad místo prokázání konkrétních řídicích činností při NRTM ražbách akceptoval obecnou a vágní konstrukci „věcné souvislosti mezi TBM a NRTM“, čímž snížil význam požadavku zadavatele na prokázání řídicí činnosti při provádění stavby.
64. Znovu je třeba zopakovat, že způsob výkladu požadavků na zkušenost s řízením stavby NRTM je odrazem toho, jak zadavatel tyto požadavky formuloval. Zadavatel nepožadoval, aby se řídicí funkce dotčené osoby projevila při samotné ražbě NRTM, tzn. aby člen týmu fakticky řídil ražbu touto metodou. Tato metoda „pouze“ musela řídicí činnost dotčené osoby reálně ovlivnit, a tato osoba ji musela při své činnosti zohlednit.
65. Ing. CD na zakázce Metro V.A vystupoval v pozici stavbyvedoucího ražeb metodou TBM, což je okolnost, kterou navrhovatel nezpochybňuje, řídicí povahu funkce Ing. CD na zakázce Metro V.A lze mít tedy za nespornou[23]. Pokud jde o nezbytnost zohlednění metody ražby NRTM v rámci výkonu této funkce, i ta byla ve správním řízení prokázána. Úřad své závěry podrobně popsal v bodu 251 napadeného rozhodnutí. Za tímto účelem je relevantní účast Ing. CD na výrobních výborech týkajících se stavebních objektů SO 03, SO 05 a SO 07 (Stanice Červený vrch – později přejmenována na Bořislavka – Nádraží Veleslavín a Petřiny, které byly prokazatelně raženy metodou NRTM[24]), potvrzená zápisy z těchto akcí[25]. Zásadní jsou dále čestná prohlášení, která tvoří součást objasnění vybraného dodavatele z 27. 9. 2023[26]. Odpovědný projektant SO 03 (Stanice Bořislavka) zde prohlásil, že se Ing. CD mimo jiné „podílel i na přípravě částí zakázky zahrnujících NRTM, tedy poskytování vstupů, informací a kontroly pro návaznosti NRTM a TBM metody na této zakázce“, obdobné pak vyplývá i z druhého čestného prohlášení společnosti METROPROJEKT Praha a.s., kde je mimo jiné uvedeno, že se Ing. CD konkrétně „podílel na přípravě částí zakázky zahrnujících NRTM (V.A1-07-20 Stanice Petřiny, V.A1-05-20 Stanice Nádraží Veleslavín, V.A1-03-20 Bořislavka, V.A-02-29/01 VZT štoly do trať. tunelů – ražba a prim. ostění), tedy poskytování vstupů, informací a kontroly pro návaznosti NRTM a TBM metody na této zakázce.“
66. Z uvedeného lze mít za prokazatelně uzavřené, že metoda NRTM v rámci zakázky Metro V.A reálně ovlivnila řídicí činnost Ing. CD na této zakázce, neboť ji musel reflektovat při své účasti na výrobních výborech a také v rámci své činnosti při řešení návazností metody NRTM a TBM. Tento závěr není v rozporu s tvrzeními navrhovatele uvedenými v bodu 68 rozkladu. Pro prokázání splnění dotčeného požadavku zadavatele totiž není třeba, aby Ing. CD prováděl samotnou ražbu NRTM. Jestliže byl Ing. CD odpovědný za bezproblémový průjezd stroje TBM skrze tunely, které byly již vyraženy metodou NRTM, tím spíše musel tuto metodu při své práci zohlednit a zkoordinovat svou činnost s prováděním ražby NRTM. Pokud se Ing. CD výrobních výborů účastnil proto, „aby si zajistil a zkontroloval parametry jejich návrhu s cílem zajištění bezproblémového protažení stroje TBM prostorem obou stanic“ (jak tvrdí navrhovatel), i tato okolnost by znamenala, že metoda NRTM jeho činnost reálně ovlivnila a že ji musel zohlednit – jak je vyžadováno ke splnění dotčené podmínky. Není přitom pravdou, že k uznání splnění požadavku zadavatele by postačovalo, že by Ing. CD se strojem TBM pouze projel tunelem raženým metodou NRTM. Jak z napadeného rozhodnutí správně vyplývá, podstatná byla tato okolnost pouze ve spojení s ostatními relevantními činnostmi Ing. CD – tedy s jeho účastí na výrobních výborech a řešení návazností obou metod. V tomto duchu je pak třeba odmítnout analogii s průjezdem stroje po lanovém mostě, kterou navrhovatel uvádí v bodu 69 rozkladu.
67. Pokud jde o tvrzení navrhovatele uvedené v bodu 67 rozkladu, tedy že při výkladu Úřadu by požadavek zadavatele „splňovala prakticky každá osoba přítomná na takových poradách“, nelze než znovu odkázat na způsob, jakým tento požadavek vymezil sám zadavatel. Navrhovatel dále v bodu 74 a násl. rozkladu rozporuje relevantnost účasti na výrobních výborech. Podle něj se jednalo o „přípravné a koordinační činnosti v projektové fázi, nikoli o činnosti představující řízení realizace stavebních prací na stavbě“. V případě této námitky se zřejmě jedná o nepochopení závěrů napadeného rozhodnutí. Jak bylo uvedeno výše, řídicí činnost Ing. CD na zakázce Metro V.A je nesporná, neboť vystupoval v pozici stavbyvedoucího. Účast na výrobních výborech je relevantní nikoli proto, aby prokazovala řídicí povahu činnosti Ing. CD, ale toliko z toho důvodu, že je spjata se stavebními objekty raženými metodou NRTM – tedy z důvodu prokázání požadavku zadavatele na to, že metoda NRTM reálně ovlivnila člena odborného personálu v jeho řídicí pozici při realizaci zakázky Metro V.A. V této souvislosti je charakter činností výrobního výboru jakožto „přípravných či koordinačních“ irelevantní. Ze stejného důvodu je bezpředmětné srovnání závěrů Úřadu učiněných v této souvislosti a v souvislosti se zakázkou Ing. EF „Stavba č. 0079 Špejchar – Pelc – Tyrolka“, neboť tato zkušenost nebyla Ing. EF uznána právě z důvodu absence řídicí povahy jeho zapojení[27].
68. Dále navrhovatel rozporuje splnění požadované hodnoty 1 mld. bez DPH relevantních prací. Ani v této souvislosti není důvodu odklonit se od posouzení této otázky ze strany Úřadu. Opět je třeba zdůraznit, že k prokázání splnění požadavků na zkušenost s řízením stavby NRTM nebylo třeba, aby dotčená osoba skutečně řídila konkrétní NRTM práce o konkrétní hodnotě, jak se mylně domnívá navrhovatel v bodu 72 rozkladu. Je nesporné, že relevantní práce – tedy ražba, izolace a definitivní ostění – v rámci zakázky Metro V.A dosahovaly požadované hodnoty. Shora bylo uvedeno, že zadavatel ani Úřad (a ostatně ani navrhovatel) nepochybují o tom, že se Ing. CD podílel na realizaci dotčené zakázky řízením vlastního provádění stavby. Rovněž bylo prokázáno, že metoda NRTM použitá na této zakázce jej reálně ovlivnila a on ji musel zohlednit. Není pak potřeba, aby zadavatel vyžadoval a vybraný dodavatel předkládal konkrétní zapojení Ing. CD v detailu dílčích podobjektů, neboť relevantní práce o požadované hodnotě byly realizovány v rámci stavebních objektů, k nimž se činnost Ing. CD prokazatelně vázala (viz shora popsané důkazy), byť jejich výstavbu přímo sám neřídil.
69. Samotná příloha č. 23 námitek, na kterou navrhovatel odkazuje v bodu 73 rozkladu, je v této souvislosti irelevantní, a to z důvodů popsaných shora (blíže srov. body 37-40 tohoto rozhodnutí o rozkladu).
70. I v souvislosti se zakázkou Metro V.A lze v případě účasti Ing. CD uzavřít, že zadavatel postupoval správně, pokud ji uznal za vyhovující požadavkům na prokázání splnění kvalifikace. Úřad se správně zabýval všemi relevantními okolnostmi a jeho závěry jsou správné, přezkoumatelné a v souladu s podklady rozhodnutí.
71. Ani v případě posouzení účasti Ing. CD na referenční zakázce Metro V.A nedošlo k tvrzenému nerovnému přístupu, jak navrhovatel namítal v bodu 78 svého rozkladu. Navrhovatel srovnává řídicí pozici Ing. CD se závěry Úřadu ohledně účasti jeho člena odborného personálu v Technické radě, k tomu viz závěry uvedené níže. Co se týče tvrzení, že „kontrolní činnost není součástí řízení provádění stavby“, pak takový závěr Úřad nevyslovil. Výklad, podle kterého nemusí být činnost prokázána pro konkrétní podobjekty a nelze ji dovozovat z působení zaměstnavatele, Úřad aplikoval u všech sporných referenčních zakázek. Navrhovatel zde sice v bodu 78 písm. (iii) rozkladu uvádí že „činnost musí být prokázána pro konkrétní podobjekty“, takový výklad však Úřad neučinil a neaplikoval ho u žádného člena odborného personálu žádného účastníka. Co se týče závěru, že „řízení logistiky a materiálního zajištění není řízení realizace stavebních prací“, opět platí, že Úřad takový závěr neučinil. Toliko konstatoval, že v takovém případě nejde o řízení vlastního provádění stavby, ale spíše o přípravné práce v podstatě na nižším stupni řízení, a že navrhovatel zadavateli nepředložil žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že by příslušný člen jeho odborného personálu tuto činnost skutečně vykonával, k tomu rovněž viz níže.
Ke zkušenosti Ing. GH [pozn.: pseudonymizováno] (dále jen „Ing. GH“) na zakázce VOBEN
72. Navrhovatel trvá na tom, že zkušenost Ing. GH na referenční zakázce VOBEN měla být zadavatelem akceptována. Ing. GH působil v technické radě, která měla fakticky řídicí přesah, zejména pravomoc ukládat úkoly jednotlivým členům rady a konkrétním zaměstnancům Subterra a. s. dle potřeb technické rady. Zadavatel byl nekonzistentní v tom, zda jde o poradní či kontrolní orgán.
73. Navrhovatel nesouhlasí s tím, že u Ing. CD Úřad dovodil, že účast na projednávání realizační projektové dokumentace znamená možnost zasahovat do realizace a tím se podílet na řízení provádění stavby. Oproti tomu u Ing. GH odmítl zkušenost uznat s tím, že činnost technické rady nebyla řídicí, neboť z ničeho neplyne, že by byla doporučení technické rady pro řídicí osoby závazná.
74. Navrhovatel dále namítá, že u vybraného dodavatele Úřad akceptoval doklady obecné povahy, zatímco u navrhovatele vyžadoval striktní výklad všech dokumentů a odmítl jako řídicí činnost uznat i působení v exekutivním orgánu s pravomocí ukládat úkoly a vyhodnocovat postup stavby. Tento postup porušuje zásadu rovného zacházení.
75. K této referenční zakázce uvádím následující. Navrhovatel Ing. GH navrhl jako člena týmu na pozici zástupce stavbyvedoucího. Ohledně referenční zakázky uvedl, že na ní Ing. GH působil jako technický manažer projektu. Z doložených dokladů (příkazu k ustanovení technické rady, prezenčních listin a zápisů z porad technické rady) bylo zjištěno, že Ing. GH na referenční zakázce působil jako vedoucí technické rady. U této referenční zakázky je nyní sporné to, zda lze působení v technické radě považovat za zkušenost s řízením provádění stavby, nebo zda šlo toliko o činnost kontrolní, která je pro splnění zadávací podmínky nedostačující.
76. Z příkazu č. 2/2009 výrobně-technického ředitele vyplývá, že výrobně technický ředitel ustanovil 18. 6. 2009 technickou radu jako poradní orgán manažera projektu, jehož úkolem bylo přispět k realizaci projektu při použití nejmodernějších technologií, zejména při ražbách NRTM. Vedením rady pověřil výrobně-technický ředitel Ing. GH. Pravomoci technické rady vymezil v bodu 6 příkazu jako povinnost vyhodnocovat připravenost před zahájením prací, posuzovat technická řešení, navrhovat varianty a případné změny, posuzovat dokumentaci vč. návrhů na změny, posuzovat výsledky monitoringu a návrhy opatření, vyhodnocovat postup ražeb, identifikovat rizika, navrhovat opatření a kontrolovat je. Oprávnění jsou vymezena v bodu 7 příkazu jako možnost obracet se s požadavky na osoby v rámci Subterra a. s. i celé zhotovitelské skupiny, popř. na externisty, možnost navrhovat a doporučovat technická řešení, právo na přístup k informacím potřebným pro činnost členů technické rady, právo ukládat úkoly členům technické rady a konkrétním zaměstnancům Subterra a. s. „dle potřeb technické rady“. Rada se měla scházet nejméně jednou měsíčně.
77. Z dokladů předložených dále navrhovatelem k referenční zakázce VOBEN rovněž vyplývá, že na této akci působila rada výstavby, jejímiž členy byly osoby podílející se za různé subjekty na celém projektu.[28] Tato rada nebyla s technickou radou provázána a Ing. GH v ní nepůsobil.
78. Z čestného prohlášení Ing. MN, který na zakázce VOBEN působil jako stavbyvedoucí, se podává, že technická rada na pravidelné bázi ze svého stupně řízení kontrolovala a konzultovala postupy výstavby, dbala na dodržování legislativních souvislostí především v oblasti bezpečnosti.[29]
79. Dle deklarovaného účelu, koncepce technické rady i způsobu práce, který jí byl uložen, se jeví, že technická rada byla zřízena jako kolektivní poradní orgán manažera projektu, který měl se stanovenou periodicitou kontrolovat postup stavby, vyhodnocovat jej a navrhovat případné úpravy, a to bez přímé možnosti řídit stavbu a bez odpovědnosti za takové řízení.
80. Tento závěr je dokládán i obsahem jednotlivých zápisů, z nichž vyplývá, že se technická rada schází jednou měsíčně, přičemž absolvuje prohlídku tunelů, nicméně bere na vědomí zprávy o průběhu ražeb a stavby, bere na vědomí i rozhodnutí a příkazy výrobně-technického ředitele a vedoucího projektu ohledně budoucího postupu.[30] Jakkoliv navrhuje opatření, jedná se o opatření dílčího charakteru, nikoliv o systematický vliv na průběh ražeb a její doporučení může být odmítnuto.[31] Má-li oprávnění ukládat úkoly, je tato možnost omezena „potřebami technické rady“. Obdobně je limitováno právo na informace.
81. Pokud zadavatel požadoval, aby osoba navržená na pozici zástupce stavbyvedoucího měla zkušenost s řízením provádění stavby, pak je nutno konstatovat, že členství v technické radě coby kolektivním poradním orgánu manažera projektu takovou zkušeností není. Kontrolní či poradní činnost může být součástí činnosti řídicí, nicméně řídicí činnost je oproti těmto činnostem pojmem širším, pojmem, který zahrnuje vedení procesů a lidí, jde o činnost, která oproti kontrole zahrnuje navíc organizaci, plánování, vedení a rozhodování. Zcela odlišná je pak i odpovědnost osoby, která řídí, od osoby, která kontroluje. Jak je uvedeno shora, zadavatel požadavek na zkušenost s řízením provádění stavby navázal přímo na danou osobu, jedná se tedy o prvek nejdůležitější a s činností dané osoby nejtěsněji svázaný. Nelze ho tedy rozmělnit tak, že by jej splňovala i vzdálenější účast na některých řídicích procesech referenční zakázky, jak to prosazuje navrhovatel.
82. Navrhovatel stran této reference namítá rovněž nerovný přístup zadavatele a Úřadu při posuzování obdobných skutečností v případě Ing. GH a Ing. CD. Po posouzení důvodnosti této námitky jsem shledal, že v případě těchto dvou osob (a referencí) šlo o odlišný postup vyplývající z odlišného skutkového stavu a rovněž z odlišného vyznění dané části zadávací podmínky. U Ing. CD není sporné, že na referenční zakázce řídil provádění stavby jako stavbyvedoucí. Prováděné dokazování směřovalo toliko k tomu, zda při své činnosti řešil i části stavby ražené metodou NRTM.[32] Oproti tomu u Ing. GH je prokázáno, že se na řízení vlastního provádění referenční stavby nepodílel.
83. Zadavatel tedy postupoval v souladu se zákonem, pokud referenční zkušenost Ing. GH na zakázce VOBEN neuznal, neboť nebylo prokázáno, že by Ing. GH na této zakázce získal zkušenost s řízením provádění stavby.
Ke zkušenosti Ing. GH na zakázce Klimkovice
84. Navrhovatel nesouhlasí s tím, že Úřad potvrdil neuznání zkušenosti Ing. GH na referenční zakázce Klimkovice s tím, že kontrolní činnost není činností řídicí. Úřad vytváří umělou dichotomii mezi řízením a kontrolou, což neodpovídá realitě stavebních projektů. Kontrola je nedílnou součástí řízení. V případě této reference šlo o technický dozor nad tunelářskými pracemi, což zahrnuje průběžné sledování postupu prací, kontrolu technologických změn při zjištění nedostatků, což má nepochybně řídicí charakter, neboť to přímo ovlivňuje provádění stavebních prací.
85. Navrhovatel namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutí nedefinuje, jak mezi kontrolou a řízením rozlišuje, jeho výklad jsou subjektivní nepřezkoumatelné úvahy. U Ing. CD byla jako řídicí činnost akceptována možnost zasahovat do ražby odvozená z účasti na poradách, u Ing. GH není uznána ani faktická kontrola tunelářských prací s pravomocí požadovat změny postupů. I toto posouzení tak zasahuje do zásady rovného zacházení.
86. K této referenční zakázce lze zopakovat, že navrhovatel Ing. GH navrhl jako člena týmu na pozici zástupce stavbyvedoucího. Ohledně této referenční zakázky v profesním životopisu Ing. GH uvedl, že na ní Ing. GH působil jako technický manažer projektu. V zadávacím řízení byla prokázána metoda a hodnota ražby referenční zakázky. Referenční zadavatel však zapojení Ing. GH do plnění referenční zakázky nepotvrdil. Navrhovatel k prokázání působení Ing. GH na referenční zakázce předložil zápis o kontrole.
87. Jmenovaný dokument je nazván zápis o kontrole č. 01860120/02, je datován 20. 4. 2006 a je předložen ve formátu .doc. Podle obsahu jde o zápis o dílčí kontrole provádění definitivního ostění tunelu Klimkovice, konkrétně jde o kontrolu výsledku přijatých opatření při betonáži pasu A2 (odbedňovací prostředky, specifický způsob plnění formy a kontrola horní klenby). V zápisu je jmenováno pět přítomných osob, jednou z nich je Ing. GH. U žádné z osob není uvedena její funkce či míra jejího zapojení do kontroly. Zápis je nepodepsaný, místo pro podpis je vyhrazeno pro Ing. S. K.[33]
88. Zápis o kontrole je jediným dokumentem, který dokládá určitý vztah Ing. GH k referenční zakázce Klimkovice. Nevyplývá z něj však, z jakého důvodu byl Ing. GH na kontrole přítomen, už vůbec z něj nevyplývá, že by to mělo být v řídicí funkci. Naopak zápis o kontrole je dokumentem, z nějž je patrno, že šlo toliko o kontrolu.
89. Navrhovatel však v profesním životopisu uvádí, že Ing. GH byl na referenční zakázce Klimkovice technickým manažerem projektu. Kromě toho, že to není prokázáno, si nelze nepovšimnout, že v časopisu Tunel, jehož článkem navrhovatel dokládal splnění podmínky hodnoty referenční zakázky a tunelovací metodu NRTM, je jako hlavní stavbyvedoucí uveden Ing. S. K. (mj. shodná osoba, která měla podepisovat zápis o kontrole) a jako manažer projektu a jako vedoucí projektu jsou uvedeny další dvě osoby odlišné od Ing. GH.[34]
90. Sám navrhovatel popsal náplň činnosti Ing. GH na zakázce Klimkovice v doplněném profesním životopisu takto: „Kontrola prací celého realizačního teamu z pozice výrobního inspektora při provádění ražeb i definitivního ostění; provozní kontrola požadavků na kvalitu a BOZP, dozor nad dodržováním normových a legislativních požadavků.“
91. I z popisu pracovní pozice, který navrhovatel předložil v profesním životopisu, vyplývá, že mělo jít o kontrolní činnost, navrhovatel v životopisu ani netvrdí, že by Ing. GH realizaci referenční zakázky řídil.
92. Pokud navrhovatel namítá, že Úřad mezi řídicí a kontrolní činností nerozlišuje a dostatečně je nedefinuje, není tomu tak. Např. v bodu 288 napadeného rozhodnutí se Úřad odlišením kontroly a řízení explicitně zabývá a v celém textu napadeného rozhodnutí tyto dvě činnosti důsledně odlišuje.
93. Napadá-li navrhovatel nerovnost v posouzení kvalifikace Ing. CD a Ing. GH, pak je třeba zopakovat, že u Ing. CD je prokázáno, že jeho činnost na referenční zakázce byla řídicí a její součástí byla možnost zasáhnout do ražby či ji ovlivnit. V případě referenční zakázky Klimkovice však působení Ing. GH v řídicí pozici není ani dostatečně tvrzeno (popis činnosti jako kontrola), ani prokázáno (důkazně nedostačující zápis o kontrole).
94. Zadavatel tedy i v tomto případě postupoval v souladu se zákonem, pokud referenční zkušenost Ing. GH na zakázce Klimkovice neuznal, neboť nebylo dostatečně prokázáno, že by se Ing. GH realizace této zakázky v deklarované pozici vůbec účastnil a získal na ní zkušenost s řízením provádění stavby.
Ke zkušenosti Ing. MN na zakázce VOBEN
95. Navrhovatel brojí proti tomu, že zadavatel neuznal zkušenosti Ing. MN na zakázce VOBEN. Pro stanovení hodnoty relevantních prací referenční zakázky měly být sečteny hodnoty prací na všech tunelech, tj. i na Zahradnickém tunelu. Pokud však Ing. MN nebyla uznána celá hodnota prací, neměla by být ani Ing. EF uznána část reference Metro A. Navrhovatel uvádí, že doložil dvě tabulky, přičemž zadavatel vycházel pouze z jedné z nich, druhou ani nezmínil. Úřad zadavatelovo stanovisko přejal. Pokud měl zadavatel pochybnosti, měl navrhovatele vyzvat k dalšímu objasnění. Navrhovatel dále upozorňuje na odlišný přístup při posouzení reference Ing. MN a Ing. CD.
96. Navrhovatel v nabídce navrhl Ing. MN na pozici stavbyvedoucího. Jeho kvalifikaci prokazoval mj. referenční zakázkou VOBEN, tedy zakázkou na modernizaci trati Votice-Benešov. Referenční zakázka spočívala v rekonstrukci trati a stavbě pěti tunelů, z nichž čtyři byly ražené metodou NRTM, jeden byl hloubený. Referenční zadavatel potvrdil participaci Ing. MN na referenční zakázce v pozici stavbyvedoucího a závodního. Na základě dotazu zadavatele upřesnil zadavatel referenční zakázky, že se Ing. MN jako stavbyvedoucí účastnil prací na tunelech Tomice I, Tomice II a Olbramovice. To potvrzují i další shromážděné dokumenty. I navrhovatel v objasnění nabídky ze dne 7. 3. 2025 předložil tabulku, v níž uvedl, že se Ing. MN podílel na stavbě uvedených tří tunelů v hodnotě 803 mil. Kč. Předložil i tabulku, z níž vyplývá, že zakázka zahrnovala i ražený Zahradnický tunel v hodnotě 648 mil. Kč.[35]
97. Sporné tak je, zda má být pro účely splnění zadávacích podmínek uvažováno s hodnotou tunelů, na nichž se Ing. MN jako stavbyvedoucí a závodní podílel, či zda má být počítáno s hodnotou všech tunelů ražených NRTM, které byly součástí referenční zakázky.
98. Úřad v napadeném rozhodnutí správně uvádí, že nelze objem zkušenosti fyzické osoby odvozovat od objemu prací, který realizoval na konkrétní zakázce její zaměstnavatel (bod 343 napadeného rozhodnutí). Ve skutečnosti je-li referenční zakázka plněna subjekty ve sdružení nebo v jiné formě spolupráce, může např. stavbyvedoucí řídit celou stavbu, ačkoliv jeho vlastní zaměstnavatel jí realizuje pouze určitou část. Stejně tak naopak, jen to, že zaměstnavatel realizuje určitou část referenční zakázky, neznamená, že každý z jeho zaměstnanců má zkušenost s celým rozsahem realizace.
99. K tomu je nutno ještě dodat, že na rozdíl od jiných referencí, které jsou v tomto správním řízení řešeny, se v případě VOBEN nejedná o jediný tunel o vymíněné hodnotě, ale o čtyři samostatné tunely. Účast na ražbě některého tunelu nelze automaticky považovat za účast na ražbě všech, naopak účast na ražbě všech je nutno nějakým způsobem doložit, a to zvláště vyplývá-li z předložených dokumentů něco jiného. K tomu lze odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 24. 3. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0011/2025/VZ, kde je obdobná problematika se stejným závěrem řešena ohledně severního a jižního vítkovského tunelu, viz jeho body 135-144.
100. Ve věci není tvrzeno ani prokazováno, že by se Ing. MN podílel jako řídicí pracovník na ražbě Zahradnického tunelu. Současně nelze hodnotu tohoto tunelu automaticky připočíst k hodnotě tunelů, jejichž stavbu Ing. MN řídil, neboť objem jeho zkušenosti má být finančně definován hodnotou tunelů, kde řídil provádění stavby.
101. Zadavatel tedy nepochybil, pokud konstatoval, že hodnota prací, na kterých se Ing. MN podílel, nedosahovala výše vyžadované zadávací podmínkou. Přitom neopomněl – jak je mu navrhovatelem vytýkáno – že navrhovatel předložil jak výčet a hodnotu všech čtyř ražených tunelů, tak i výčet a hodnotu tří tunelů, které řídil Ing. MN. Tato skutečnost je uvedena ve zprávě o hodnocení nabídek a zadavatel se k ní tamtéž vyjadřuje tak, že finanční hodnota nedostačuje, neboť je třeba prokázat konkrétní zapojení člena realizačního týmu vybraného dodavatele v rámci celé této zakázky na každém z tunelů. Zadavatel zjevně neměl pochybnosti o hodnotě referenční zakázky, nebylo tedy namístě, aby navrhovatele dále vyzýval k dalšímu objasnění. Zadavatel toliko vyhodnotil hodnotu referenční zakázky jinak než navrhovatel.
102. Pokud navrhovatel srovnává posouzení splnění kritérií u Ing. CD a Ing. MN a s tím, že u Ing. CD postačují obecnější dokumenty, je třeba říci, že u Ing. CD není pochyb o tom, že na stavbě konkrétního objemu prováděl řídicí činnosti, a dokazování pak směřovalo již jen k tomu, zda jeho činnost věcně souvisela s ražbou NRTM. U Ing. EF pak platí, že byl jmenován do funkce závodního pro celou stavbu, jejíž hodnota byla v zadávacím řízení potvrzena. U Ing. MN je tvrzeno a prokázáno, že řídil provádění stavby tří tunelů. Liší se však náhled na to, jak má být stanovena hodnota jeho reference – zda pouze jako hodnota relevantních částí tří tunelů, nebo všech čtyř, které byly součástí modernizace trati.
103. Pokud navrhovatel namítá, že vůči němu zadavatel postupoval diskriminačně, je třeba zdůraznit, že zadavatel při hodnocení nabídek postupoval konzistentně i vůči vybranému dodavateli: Ze shodného důvodu neakceptoval referenční zakázku Ing. CD na stavbu jižního vítkovského tunelu[36], jehož hodnota sama o sobě nepřesahovala požadovanou 1 mld. Kč, a nebylo prokázáno, že by se Ing. CD účastnil i řízení stavby severního vítkovského tunelu.[37] Zcela shodně pak zadavatel neakceptoval ani referenční zakázku Ing. EF, kterou rovněž předložil vybraný dodavatel, a sice na severní vítkovský tunel, jehož stavba rovněž sama o sobě nepřesahovala požadovaný limit 1 mld. Kč a nebylo prokázáno, že by se Ing. EF účastnil řízení stavby druhého tunelu.
104. Navrhovatel k návrhu připojil zápis z rady výstavby, ten však zadavatel při hodnocení nabídek nemohl vzít v úvahu, neboť mu nebyl předložen v zadávacím řízení. Úřad se tímto dokumentem zabýval a jeho význam pro kvalifikaci dodavatele posoudil, nicméně při posouzení správnosti postupu zadavatele jej nelze brát na zřetel.
105. Zadavatel tedy postupoval v souladu se zákonem, pokud konstatoval, že u referenční zakázky Ing. MN nebylo prokázáno, že by byla získána na stavbě, kde finanční objem vymezených prací dosahoval finančního objemu min. 1 mld. Kč bez DPH. Zadavateli byla bez jakékoliv pochyby prokázána přesná hodnota tunelů, na kterých Ing. MN v pozici stavbyvedoucího participoval, která činila částku 803 mil. Kč.
Ke zkušenosti Ing. KL na zakázce Ejpovice
106. Navrhovatel nesouhlasí s tím, že zkušenost Ing. KL nebyla zadavatelem uznána, když dle zadavatele nešlo o řídicí funkci na zakázce, činnost Ing. KL se dle zadavatele týkala jen zajištění logistiky a injektážního centra. Úřad toto posouzení potvrdil s tím, že se jedná o řízení doplňkových a přípravných činností. Navrhovatel trvá na tom, že takové posouzení vychází z nepochopení metody ražby TBM. Při této metodě je nutné nepřetržité zásobování tubuingovými segmenty, výpadek zastavuje ražbu. Zároveň jsou třeba souběžné injektážní práce, je třeba koordinace a souhra všech materiálových toků. Nelze tvrdit, že nejde o řízení realizace stavby. Ing. KL sice neřídil přímo ražbu, ale jeho řídicí činnost s požadovanými pracemi věcně souvisela. Navrhovatel poukazuje na odlišný přístup k referenci Ing. AB, Ing. EF a Ing. CD. Úřad se nevypořádal ani s tím, že činnosti prováděné Ing. KL byly činnostmi řídicími, nikoliv pouze přípravnými.
107. Ing. KL byl navrhovatelem stanoven do funkce hlavního manažera stavby. Jako referenční zakázka byla předložena stavba tunelu Ejpovice. Navrhovatel v profesním životopisu definoval zkušenost Ing. KL jako stavbyvedoucího pro TBM, který řídil a kontroloval práce při zajištění materiálů, segmentů, celkové logistiky a chodu injektážního centra. Zadavatel referenční zakázky potvrdil hodnotu zakázky, metodu ražby a to, že se Ing. KL podílel na realizaci zakázky, nicméně uvedl, že Ing. KL není v hlavní dokumentaci stavby, tedy zastával patrně nižší pozici přípravy. Navrhovatel k působení Ing. KL na referenční zakázce žádný další dokument nedoložil.
108. K tvrzením navrhovatele se vyjádřil přípisem vybraný dodavatel (viz bod 367 napadeného rozhodnutí), který uvedl, že Ing. KL se účastnil realizace referenční zakázky nikoliv na ražbách tunelu, ale na úseku sanací. K tomu vybraný dodavatel doložil doklady, z nichž vyplývá, že Ing. KL působil na referenční zakázce jako směnový mistr pro sanace.
109. Pro posouzení věci se jeví podstatné, že i pokud by bylo prokázáno, že Ing. KL řídil logistiku, zásobování segmenty či provoz injektážního centra, jak tvrdí navrhovatel, tyto činnosti jsou podpůrné, resp. navazující. Nejedná se o řízení samotného procesu ražby či stavby, ale o zajištění podmínek pro její realizaci. Z hlediska stavebního managementu tak jde o činnosti v oblasti technické podpory a organizace zdrojů, nikoliv o přímé řízení produkční fáze výstavby, které zahrnuje technologické vedení stavby, koordinaci stavebních a razicích operací a odpovědnost za postup prací v podzemí.
110. Aby byla taková zkušenost uznána, musí být tvrzeno a prokázáno, že dotčená osoba vykonávala řídicí činnost při provádění stavebních prací, tedy ve vazbě na realizaci hlavního předmětu referenční zakázky – v tomto případě stavby a ražby tunelu. Tento kvalifikační práh nebyl v případě Ing. KL naplněn, neboť dle shromážděných dokumentů nenesl odpovědnost za řízení klíčových činností. I z organizačního schématu, které předložil vybraný dodavatel,[38] se podává, že Ing. KL byl jakožto jeden z pěti směnových mistrů pro sanace podřízen hlavnímu stavbyvedoucímu a ten dále vedoucímu projektu. Pokud tedy navrhovatel jeho pozici na referenční zakázce v profesním životopisu nazývá stavbyvedoucím pro TBM, jde o název pozice, který je přinejmenším zavádějící.
111. Lze se tak ztotožnit s Úřadem v jeho závěru, že v zadávacím řízení nebylo prokázáno, že by Ing. KL řídil a kontroloval práce při zajištění materiálů, segmentů, celkové logistiky a chodu injektážního centra. I pokud by však tuto zkušenost prokázal, nejde o zkušenost s řízením provádění stavby, jde o zkušenost s přípravnými pracemi na nižším stupni řízení. Z dokumentů, které k této referenční zakázce předložil vybraný dodavatel, rovněž nevyplývá, že by se Ing. KL podílel na řízení stavebních prací jako „stavbyvedoucí pro TBM“.
112. Zadavateli nelze vytýkat, že nevyužil přístup k archivovaným stavebním deníkům, neboť z dokumentů, které měl k dispozici, nevyplývalo, že by Ing. KL působil na vyšší funkci než přípravář či mistr. Tuto skutečnost pak nebylo nutno ověřovat, neboť ke splnění zadávací podmínky nepostačuje.
113. Namítá-li navrhovatel, že byla porušena zásada rovného zacházení, pak je nutno zopakovat, že k referenčním zakázkám Ing. EF, Ing. CD či Ing. AB byly předloženy doklady prokazující jejich řídicí činnost, a naopak nebyly předloženy doklady, které by to zpochybňovaly. V případě Ing. KL však jediné předložené doklady prokazují toliko jeho činnost mistra na úseku sanací. Za této situace nebylo možné akceptovat zkušenost Ing. KL jakožto osoby řídicí stavbu a zadavatel tedy postupoval v souladu se zákonem, pokud tuto referenci neuznal.
Ke komplexnímu zhodnocení postupu zadavatele při posuzování referenčních zakázek
114. Postup zadavatele při posouzení všech sporných referenčních zakázek byl správný a dle mého názoru odpovídá komplexnímu výkladu zadávací podmínky týkající se zkušeností vybraných osob při realizaci veřejné zakázky.
115. Ze zprávy o hodnocení nabídek, která byla přílohou č. 2 oznámení o výběru dodavatele ze dne 29. 9. 2025,[39] plyne, že za kritérium nabídkové ceny obdržel navrhovatel 78,14 bodů a vybraný dodavatel 80 bodů, za kritérium zkušeností vybraných osob pak navrhovatel obdržel 15 bodů za 3 uznané reference a vybraný dodavatel 20 bodů za 4 uznané reference. Navrhovatel navíc neprokázal kvalifikační kritéria u pozic stavbyvedoucí (Ing. MN – zakázka VOBEN) a zástupce stavbyvedoucího (Ing. GH – zakázka Klimkovice a zakázka VOBEN).
116. Žádná jednotlivá námitka vůči neuznání referenčních zakázek navrhovatele by sama o sobě vliv na výběr neměla, muselo by se vždy jednat o jejich kombinaci. Je tedy zjevné, že rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele nebylo v žádném případě hraničním či že by případný úspěch vybraného dodavatele záležel na posouzení jediné sporné otázky. Naopak zadavatel sledoval jednotný výklad zadávací podmínky založený mimo jiné i na předchozích rozhodnutích Úřadu. Pokud by měl akceptovat argumenty navrhovatele, musel by se od zvoleného přístupu k posouzení referencí různě nesystematicky odklonit.
VIII. Závěr
117. Vzhledem k výše uvedenému jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit. Proto jsem rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
118. Napadené rozhodnutí je zákonné, přezkoumatelné a obsahuje náležitosti dle správního řádu. Jeho výrok je logickým důsledkem provedeného dokazování a právního posouzení. Úřad ve správním řízení správně přezkoumal všechny námitky navrhovatele, řádně zjistil skutkový stav, uvedl a srozumitelně odůvodnil úvahy, na jejichž základě dospěl k závěrům svého rozhodnutí, uvedl všechny právní normy, které v dané věci užil, a správně je aplikoval.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. STRABAG a. s., Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5
2. JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4
3. S u b t e r r a a. s., Koželužská 2246/5, 180 00 Praha 8
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Jedná se o položku č. 43 správního spisu č. ÚOHS-S0839/2025/VZ.
[2] Zkušenost s řízením stavby NRTM/TBM je zkratkou, kterou zavedl Úřad v bodu 141 napadeného rozhodnutí. Tato zkušenost je obdobná zkušenosti s řízením stavby NRTM a zadavatel ji vymezil pouze pro účely hodnocení osoby na pozici „Hlavní manažer výstavby“ tak, že pro získání bodu v rámci kritéria bylo rozhodné, zda osoba dosazená na tuto pozici splňuje požadavek na „zkušenost s řízením (z pozice zhotovitele) provádění nejméně jedné dopravní tunelové stavby ražené metodou NRTM nebo TBM, kde finanční objem prací odpovídajících svým předmětem plnění části soupisu prací (ražené části, izolace, definitivní ostění tunelů) musí dosahovat finančního objemu min. 1 mld. Kč bez DPH“ (zvýraznění doplněno).
[3] Blíže srov. body 112-118 rozhodnutí ze dne 28. 1. 2025, body 68-71 rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 24. 3. 2025 a body 146-149 napadeného rozhodnutí.
[4] Blíže srov. body 141-143 napadeného rozhodnutí.
[5] Jedná se o 25. přílohu položky č. 44 správního spisu Pr_22_Orientacni_vypocet_financniho_objemu.pdf.
[6] Jedná se o 26. přílohu položky č. 44 správního spisu Pr_23_Metrostav_Dodatek_c_7.pdf.
[7] Zvýraznění doplněno.
[8] Blíže srov. bod 237 napadeného rozhodnutí, kde jsou tyto zápisy konkretizovány.
[9] Jedná se o položku č. 45 správního spisu.
[10] Tento závěr zadavatel podepřel odkazem na bod 89 rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 24. 3. 2025, v němž předseda Úřadu uvedl, že „míru ověření a zadavatelem shromážděných důkazů o účasti na referenci mám za zcela dostatečnou. Jistě, bylo by možné vyžadovat zápisy ze stavebních deníků či zápisy ze všech výrobních výborů týkajících se stavebních objektů realizovaných metodou NRTM, zápisy z kontrolních dnů a další myslitelné doklady, které by dokonale ověřovaly účast na konkrétních jednotlivých činnostech. To ale nepovažuji za reálné, racionální ani za jedinou vypovídající možnost“.
[11] Jedná se o třetí přílohu položky č. 121 správního spisu.
[12] Zvýraznění doplněno.
[13] Zvýraznění doplněno.
[14] Blíže srov. VÍCHA, O. Horní zákon. Zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017, komentář k § 6 zákona č. 61/1988 Sb.
[15] Blíže srov. bod 183 napadeného rozhodnutí.
[16] Jedná se o 12. přílohu položky č. 1 správního spisu.
[17] Jedná se o 13. přílohu položky č. 1 správního spisu.
[18] Jedná se o 11. přílohu položky č. 1 správního spisu.
[19] Jedná se o položku č. 138 správního spisu.
[20] Jedná se o 5. přílohu položky č. 139 správního spisu.
[21] Jedná se o 6. a 7. přílohu položky č. 139 správního spisu.
[22] Jedná se o položku č. 139 správního spisu.
[23] Tato okolnost vyplývá např. z Organizačního schématu předloženého samotným navrhovatelem jako příloha č. 11 návrhu, či z jeho vlastních tvrzení – např. bod 83 návrhu, kde navrhovatel tvrdí, že „zadavatel správně uvedl, že Ing. CD byl vedoucí pracovník, který prováděl ražby LTT a PTT (levých a pravých traťových tunelů), tedy ražby traťových tunelů TB“.
[24] Blíže srov. potvrzení objednatele zakázky Metro V.A z 27. 9. 2023 – jedná se o položku č. 129 správního spisu.
[25] Jedná se o 6.-14. přílohu položky č. 130 správního spisu.
[26] Jedná se o 2. a 3. přílohu položky č. 130 správního spisu.
[27] Blíže srov. body 154 a násl. rozhodnutí předsedy Úřadu z 24. 3. 2025.
[28] Viz přílohy č. 16 a 17 návrhu.
[29] Příloha dokumentu č. 71 správního spisu.
[30] Srov. např. zápisy z technické rady projektu Votice-Benešov, ve správním spisu přílohy dokumentu č. 68.
[31] Srov. např. zápis z 9. jednání technické rady projektu Votice-Benešov, ve správním spisu přílohy dokumentu č. 68.
[32] Srov. dílčí závěr předsedy Úřadu v rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 24. 3. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0011/2025/VZ, č. j. ÚOHS—10667/2025/162 v bodech 94-95: „Z výše uvedeného přitom vyplývá, že vybraný dodavatel doložil a zadavatel si obstaral doklady o tom, že Ing. CD působil i na činnostech týkajících se stavebních objektů realizovaných metodou NRTM a že na nich působil v řídicích pozicích. Navrhovatel sice uvádí, že odpovědnost za návaznosti mezi nasazením technologií NRTM a TBM nemůže být považována za účast na ražbě NRTM, vytrhává ale bod 155 odůvodnění napadeného rozhodnutí z kontextu všech zjištěných skutečností. Hned v následujícím bodu napadeného rozhodnutí je totiž uvedeno, že zkušenost vyplývá ze zápisů z výrobních výborů pro ty části díla, které měly být raženy metodou NRTM, a následně jsou vymezeny konkrétní stavební objekty. Uvedené rovněž odpovídá obecnému výkladu požadavku na zkušenost s řízením dle bodu 114 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad konstatoval, že není nutné, aby osoba přímo řídila ražbu metodou NRTM, ale postačuje, pokud se do ní nějakým způsobem reálně zapojila. K tomuto závěru bezpochyby postačí doklady, které zadavatel uvedl ve zprávě o hodnocení a které jsou součástí správního spisu.
95. Pokud by zadavatel disponoval pouze samotnými zápisy z výrobních výborů, patrně by nebylo možné uzavřít, že Ing. CD působil na referenční stavbě v řídicí pozici, že má referenci o požadované hodnotě a že dané části stavby, kterých se zápisy týkají, byly realizované metodou NRTM. Všechny potřebné doklady ale zadavatel měl a v jejich souhrnu jimi mohla být rozptýlena pochybnost o získání požadované zkušenosti s řízením. Pokud jde o námitku týkající se splnění požadované hodnoty, uvádím, že i tuto skutečnost měl zadavatel potvrzenu od objednatele reference Výstavba metra V.A prostřednictvím společnosti Inženýring dopravních staveb a.s.“
[33] Viz příloha dokumentu č. 78 ve správním spisu.
[34] K tomu viz přílohu dokumentu č. 78 správního spisu, článek Ukončení ražeb na tunelu Klimkovice, časopis Tunel, č. 2/2006.
[35] Pozn.: Uvedené částky vycházejí z navrhovatelova objasnění dokladů ze dne 7. 3. 2025 a z doplněného profesního životopisu Ing. MN předloženého navrhovatelem, od částek potvrzených referenčním zadavatelem se mírně liší.
[36] Pozn. Jedná se o veřejnou zakázku „Nové spojení Praha hl.n., Masarykovo n. – Libeň, Vysočany, Holešovice“, jejíž součástí byla ražba severního a jižního tunelu pod vrchem Vítkov, přičemž každý jednotlivý tunel byl v celkové hodnotě přes 800 mil. Kč.
[37] Srov. zprávu o hodnocení nabídek, v níž zadavatel uvádí: „Jedná se o jednu stavbu rozdělenou na vícero stavebních objektů, jejíž hodnota přesahuje 1 mld. Kč bez DPH, nicméně účast Ing. CD na řízení stavby potvrzena pouze na jižním tunelu. Společné řízení prací není dle Rozhodnutí ÚOHS dostatečným důkazem zapojení Ing. CD na řízení realizace Severního tunelu.“
[38] Viz příloha dokumentu č. 96 správního spisu.
[39] Položka č. 48 správního spisu.