číslo jednací: 03531/2026/500
spisová značka: S0892/2025/VZ

Instance	I.
Věc	VZ5_2025 – Cloudové služby pro online distribuci obsahu Českého rozhlasu
Účastníci	Český rozhlas Algotech, a. s. České Radiokomunikace a. s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	13. 4. 2026
Související rozhodnutí	03531/2026/500 11895/2026/161
Dokumenty	2025_S0892.pdf 644 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0892/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-03531/2026/500

Brno 27. 1. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 11. 2025
na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2,
navrhovatel – Algotech, a. s., IČO 24775487, se sídlem Sokolovská 668/136d, Karlín, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 11. 2025 Mgr. Lukášem Zahrádkou, advokátem, ev. č. ČAK 12022, společnosti GT Legal, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 08464715, se sídlem Pujmanové 1753/10a, Nusle, 140 00 Praha 4,

vybraný dodavatel – České Radiokomunikace a. s., IČO 24738875, se sídlem Skokanská 2117/1, Břevnov, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne

26. 11. 2025 společností INDOC s. r. o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, Dejvice,
160 00 Praha 6

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „VZ5_2025 – Cloudové služby pro online distribuci obsahu Českého rozhlasu“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-045961 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 8. 2025 pod ev. č. 540381-2025,

rozhodl takto:

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – Algotech, a. s., IČO 24775487, se sídlem Sokolovská 668/136d, Karlín, 186 00 Praha 8–ze dne 21. 11. 2025 na zahájení správního řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2 – učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „VZ5_2025 – Cloudové služby pro online distribuci obsahu Českého rozhlasu“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-045961 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 8. 2025 pod ev. č. 540381-2025, se v části týkající se nastavení zadávacích podmínek citovaného zadávacího řízení podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – Algotech, a. s., IČO 24775487, se sídlem Sokolovská 668/136d, Karlín, 186 00 Praha 8–ze dne 21. 11. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2 – učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „VZ5_2025 – Cloudové služby pro online distribuci obsahu Českého rozhlasu“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-045961 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 8. 2025 pod ev. č. 540381-2025, se s výjimkou té části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 18. 8. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání rámcové dohody „VZ5_2025 – Cloudové služby pro online distribuci obsahu Českého rozhlasu“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-045961 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 540381-2025 (dále jen „zadávací řízení“).

2. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem v čl. H. „Lhůty a místo pro podání nabídek, otevírání nabídek, lhůty zadávacího řízení“ bodu II. zadávací dokumentace stanovena na
18. 9. 2025 do 11:00 hodin.

3. Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel nabídku dodavatele – Algotech, a. s.,
IČO 24775487, se sídlem Sokolovská 668/136d, Karlín, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 11. 2025 Mgr. Lukášem Zahrádkou, advokátem, ev. č. ČAK 12022, společnosti GT Legal, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 08464715, se sídlem Pujmanové 1753/10a, Nusle, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) a nabídku
dodavatele – České Radiokomunikace a. s., IČO 24738875, se sídlem Skokanská 2117/1, Břevnov, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne
26. 11. 2025 společností INDOC s. r. o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, Dejvice,
160 00 Praha 6 (dále jen „vybraný dodavatel“).

4. Rozhodnutím ze dne 10. 10. 2025 zadavatel rozhodl o tom, že nabídka vybraného dodavatele byla vyhodnocena jako nejvýhodnější (dále jen „rozhodnutí o výběru“). Rozhodnutí o výběru bylo navrhovateli doručeno dne 14. 10. 2025.

5. Dne 27. 10. 2025 zadavatel obdržel od navrhovatele námitky proti rozhodnutí o výběru (dále jen „námitky proti rozhodnutí o výběru“), kterým zadavatel rozhodnutím ze dne 11. 11. 2025 nevyhověl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách proti rozhodnutí o výběru za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 21. 11. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

7. Navrhovatel svým návrhem brojí proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele. Rozhodnutí o námitkách navrhovatel považuje za věcně nesprávné, nesrozumitelné a nepřezkoumatelné. Úvodem svého návrhu navrhovatel též uvádí, že nemá přístup k dokumentaci o zadávacím řízení, a nemůže tedy ověřit, jaké úkony zadavatel provedl, což omezuje možnost posoudit, zda jsou závěry zadavatele podloženy relevantní dokumentací.

8. Dle názoru navrhovatele zadavatel v rozporu s § 113 odst. 1 zákona nesplnil své povinnosti týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny (dále také jen „MNNC“) vybraného dodavatele. Navrhovatel uvádí, že ačkoliv nabídka vybraného dodavatele vykazovala zjevné indicie MNNC, zejména výraznou cenovou odchylku od předpokládané hodnoty rámcové dohody a od ostatních nabídek, zadavatel tuto skutečnost neidentifikoval a nespustil formální postup dle § 113 odst. 4 zákona. Zadavatel se dle navrhovatele omezil na dílčí objasnění vybraných položek, aniž by komplexně prověřil, zda celková nabídková cena pokrývá veškeré náklady na plnění předmětu rámcové dohody. Zadavatel dle navrhovatele rovněž nevyhodnotil, zda nebyly naplněny podmínky pro povinné vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 zákona, přičemž závěr o tom, že se o MNNC nejedná, nijak konkrétně a přezkoumatelně neodůvodnil.

9. Navrhovatel pak uvádí konkrétní důvody pro posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele jako mimořádně nízké. Navrhovatel uvádí, že nabídková cena vybraného dodavatele byla
o 38 % nižší než předpokládaná hodnota rámcové dohody, o 33 % nižší než hodnota současné smlouvy uzavřené na předmět plnění a o 19 % nižší než nabídka navrhovatele. Navrhovatel pak uvádí, že z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel pojal pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele a opakovaně ho žádal o dílčí objasnění jeho nabídky; takový postup však navrhovatel považuje za nedostatečný a zadavatel měl dle navrhovatele postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a zahájit řádné posouzení MNNC.

10. Dalším ukazatelem MNNC v nabídce vybraného dodavatele mají být dle navrhovatele předpokládané náklady na migraci dat, neboť navrhovatel, jakožto současný dodavatel, nemusí na migraci dat vynaložit žádné prostředky, kdežto vybraný dodavatel by musel komplexní a nákladnou migraci dat zahrnout do nabídky, a nabídkovou cenu tak musí tato položka výrazně navyšovat; nabídková cena vybraného dodavatele je však významně nižší.

11. Dalším důvodem pro posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele jako mimořádně nízké má být dle navrhovatele výrazný růst nákladů v oblasti cloudových služeb, zejména náklady na využívání VMware vCloud Director, který je zadavatelem vyžadován, což musí výrazně prohlubovat rozdíl mezi současnou cenou těchto služeb dle aktuálně uzavřené smlouvy a nabídkovou cenou vybraného dodavatele; nabídková cena vybraného dodavatele je přesto nižší, i když náklady na tyto služby výrazně rostou.

12. Navrhovatel opětovně odkazuje na § 113 zákona a popisuje úkony, které měl zadavatel podle tohoto ustanovení zákona učinit. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 98/2023-82 ze dne 27. 9. 2024, kde soud konstatoval, že zadavatel nemůže považovat nabídku za reálnou jen na základě svého subjektivního dojmu nebo pouhého mechanického srovnání s ostatními nabídkami, a dále že v případě podezření na MNNC je zadavatel povinen provést konkrétní šetření, vyžádat si od uchazeče podrobné vysvětlení a důkladně analyzovat jednotlivé nákladové položky nabídky. Dále navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 180/2016-32 ze dne 14. 9. 2017, kde měl soud uvést, že obecné konstatování bez řádného odůvodnění v situaci, kdy existuje reálné podezření na MNNC, je nedostatečné, nepřezkoumatelné a v rozporu se zákonem a zásadou transparentnosti. Navrhovatel pak odkazuje na metodiku Centrální harmonizační jednotky Ministerstva financí č. 3, verze 2.0 (dále jen „metodika CHJ“), která zadavatelům ukládá povinnost provést analýzu nákladů nabídky, vyžádat si vysvětlení od uchazeče a případně obstarat odborný posudek, pokud vznikne podezření na MNNC.

13. Navrhovatel se dále vyjadřuje k rozhodnutí zadavatele o námitkách. Navrhovatel se neztotožňuje s tvrzením zadavatele, že „posouzení ceny provedl důkladně“ a že „tvrzení stěžovatele, dle něhož zadavatel nepostupoval v souladu s § 113 ZZVZ, je mylné“, neboť pokud zadavatel považoval cenu za standardní, neměl důvod vyžadovat k ní dalších vysvětlení, avšak jakmile vysvětlení vyžadoval, signalizuje to podezření, že nabídka může obsahovat prvky MNNC. Sám zadavatel tak dle navrhovatele identifikoval podezření na MNNC, ale přesto nepostupoval podle § 113 odst. 4 zákona, a neobdržel tak od vybraného dodavatele písemné zdůvodnění všech složek nabídkové ceny ani potvrzení podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

14. Navrhovatel pak odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 8. 2021,
č. j. 7 As 199/2021–71, kde soud dle navrhovatele výslovně uvádí, že ačkoli samotná cenová odchylka nemusí automaticky znamenat MNNC, je povinností zadavatele provést důkladné posouzení všech okolností nabídky. Zadavatel však dle navrhovatele žádné takové posouzení neprovedl a spokojil se s obecným tvrzením o efektivitě, které navíc nebylo podloženo žádnými důkazy. Takový postup je dle navrhovatele v rozporu nejen s § 113 zákona, ale i se zásadou transparentnosti a přezkoumatelnosti dle § 6 zákona.

15. Navrhovatel pak nesouhlasí s tím, že zadavatel udržitelnost nabídkové ceny vybraného dodavatele odůvodňuje tím, že obchodní riziko ponese sám vybraný dodavatel, a při posouzení jeho ceny vychází též z toho, že vybraný dodavatel je významným poskytovatelem předmětných služeb, což má potvrzovat tisková zpráva vybraného dodavatele, která má dle navrhovatele významně marketingový charakter.

16. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkazuje na judikaturu a odbornou literaturu, podle nichž namítá, že není povinen odůvodňovat, proč neshledal podezření na MNNC, nicméně tento výklad nelze dle navrhovatele akceptovat, neboť je nepřiléhavý a vytržený z kontextu. Dle navrhovatele uvedené platí pouze za situace, kdy žádná z nabídek objektivně nevzbudí podezření na MNNC, což však není šetřený případ. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi správních soudů i Úřadu, která se sice vztahuje k předchozí právní úpravě (zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), avšak její závěry zůstávají dle názoru navrhovatele platné a relevantní i v rámci současného zákona (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 103/2013–61, rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 28/2011– 334 a rozhodnutí Úřadu sp. zn. S 541/2014) a jednoznačně konstatují, že v případech, kdy okolnosti zadávacího řízení poskytují konkrétní indicie o existenci MNNC, je zadavatel povinen vyžádat si její zdůvodnění.

17. K opakované argumentaci zadavatele, že cenotvorba je výhradně věcí dodavatele, navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2017, č. j. 5 As 180/2016–32, citovaný dále i v novějším rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 8. 2021 č. j. 7 As 199/2021-71, z něhož vyplývá, že ačkoliv je cenotvorba ve fázi vytváření ceny v kompetenci dodavatele, nelze přistoupit na tvrzení, že není rolí zadavatele, aby do této kompetence vstupoval a nehodnotil ji. Naopak, právě důkladné hodnocení nabídkových cen je zárukou spravedlivého rozhodování a základním předpokladem naplnění zásad rovnosti a transparentnosti veřejných zakázek. Zadavatel dle navrhovatele neprokázal, že by při posouzení nabídky vybraného dodavatele postupoval s odbornou péčí a zásadami transparentnosti, přiměřenosti a rovného zacházení, jak mu ukládá zákon. Naopak, zůstaly zcela nezodpovězeny zásadní otázky týkající se reálnosti, úplnosti a udržitelnosti nabídkové ceny. Navrhovatel proto setrvává na stanovisku, že zadavatel svým postupem porušil zákon a že tato pochybení mohla mít zásadní vliv na výběr dodavatele. Zadavatel byl dle navrhovatele povinen postupovat podle § 113 zákona, provést důkladné posouzení, vyžádat si vysvětlení ceny od vybraného uchazeče a ve zprávě o hodnocení nabídek uvést podrobné odůvodnění svého rozhodnutí. Zadavatel se měl dle navrhovatele zejména zaměřit na to, zda nabídková cena vybraného dodavatele není bezdůvodně podhodnocena a umožní mu dlouhodobě řádné a kvalitní plnění předmětu rámcové dohody. Žádné takové posouzení však dle navrhovatele zadavatel dle zprávy o hodnocení nabídek ze dne 6. 10. 2025 neprovedl a spokojil se pouze s obecným konstatováním: „Komise při posuzování nabídky s nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu ustanovení § 113 ZZVZ dospěla k závěru, že předložená nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“ Toto tvrzení však dle navrhovatele neodpovídá realitě (i s ohledem na jednání samotného zadavatele) a nebylo nijak odůvodněno ani podloženo konkrétními zjištěními.

18. Další část návrhu navrhovatele se týká nejednoznačnosti zadávacích podmínek. Navrhovatel uvádí, že vágnost požadavků zadavatele je zásadní nejen z pohledu rovného přístupu dle § 6 zákona, ale i ve vztahu k namítanému postupu ohledně MNNC. Právě rozdílný výklad technických požadavků jednotlivými účastníky zadávacího řízení mohl vést k rozdílnému rozsahu plnění, a tím i k rozdílné ceně. Navrhovatel odkazuje na § 36 odst. 3 zákona, který výslovně ukládá zadavateli povinnost vymezit předmět zadávacího řízení přesně a určitě, přičemž pokud zadavatel ponechá prostor pro rozdílný výklad, musí počítat s tím, že jednotlivé nabídky nebudou porovnatelné; právě v takové situaci je dle navrhovatele povinností zadavatele prověřit, zda rozdíl v cenách není způsoben rozdílným rozsahem plnění, tedy zda levnější nabídka neobsahuje MNNC, způsobenou, mimo jiné, restriktivním výkladem zadávacích podmínek vybraným dodavatelem.

19. Navrhovatel pak uvádí ustanovení zadávací dokumentace, která byla dle jeho názoru nejasná, a to požadavek na vyhrazené servery dle čl. 4.2.6 a 4.2.7 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy, konkr. ustanovení, že „výpočetní prostředky serveru (CPU, RAM) jsou vyhrazené pouze pro zadavatele.“, kdy tato formulace podle navrhovatele postrádá potřebnou technickou jednoznačnost, neboť z formulace není zřejmé, zda zadavatel pro zajištění řádného fungování potřebuje fyzicky dedikované servery; není tak zřejmé, zda vybraný dodavatel nekalkuloval s méně nákladným řešením. Tato nejednoznačnost ve vymezení požadavku mohla vést dle navrhovatele k rozdílnému technickému pojetí plnění ze strany jednotlivých účastníků, a tím zásadně ovlivnit porovnatelnost jejich nabídek, přičemž tato skutečnost je zásadní z pohledu MNNC. Dále navrhovatel zmiňuje nový zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (dále jen „zákon o kybernetické bezpečnosti“), který implementuje směrnici NIS2 a významně rozšiřuje požadavky na poskytovatele digitálních služeb. Zadávací dokumentace však dle navrhovatele neobsahuje výslovný požadavek na splnění podmínek této nové právní úpravy, přičemž navrhovatel ve své nabídce vycházel z předpokladu, že tuto povinnost bude mít, a tomu odpovídajícím způsobem zahrnul související náklady do své nabídkové ceny; není však zřejmé, zda stejný výklad aplikoval i vybraný dodavatel, který mohl naopak předpokládat, že implementace této regulace bude fakturována jako vícepráce. Dále navrhovatel zmiňuje požadavek na výkon virtuálních CPU v článcích 2.2, 4.2.6 a 4.2.7 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy, konkr. požadavek na „4 jádra o taktu 3 GHz na 64 bitové architektuře Intel kompatibilní“. Tento údaj dle navrhovatele postrádá bližší určení výpočetního výkonu těchto procesorů a takto formulovaný požadavek postrádá technickou jednoznačnost a neumožňuje objektivní porovnání nabídek. Není jasné, jakou výkonnostní úroveň má dodavatel garantovat. Požadavek je tak formulován neúplně, což mohlo vést k rozdílným předpokladům účastníků a k ovlivnění nabídkových cen. Dále navrhovatel uvádí specifikaci úložiště v článku 2.2 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy, kde je požadováno „úložiště o kapacitě 20 TB“, avšak bez jakéhokoli upřesnění typu, výkonových parametrů a rychlosti úložiště; různé technologie úložišť se přitom dle navrhovatele zásadně liší jak z hlediska pořizovací ceny, tak z hlediska provozního výkonu. Navrhovatel pak zmiňuje další články zadávací dokumentace s tím související (článek 5.2, 5.3 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy) a uvádí, že slovní popis výkonových kategorií úložiště jako „standardní“, „vysoká“ či „špičková“ rychlost čtení/zápisu dat je zcela nedostačující pro účely objektivního hodnocení nabídek. Tyto pojmy nejsou dle navrhovatele v zadávací dokumentaci číselně definovány, neobsahují žádné konkrétní metriky, ani referenční scénáře, přičemž zadavatel tím fakticky ponechal na dodavatelích, jakou úroveň výkonu nabídnou, ačkoliv právě to mělo být jednoznačně určeno zadávací dokumentací. Závěrem navrhovatel zmiňuje nekonzistentní úroveň certifikace, kdy se v dokumentaci objevují různé úrovně certifikace datacentra, a to „TIER III“ a „TIER III+“, a to např. v článcích 2.2, 5.2, 6.3 a 6.11 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy; není tak zřejmé, jaký standard dostupnosti je požadován, přičemž tato nekonzistence mohla dle navrhovatele vést k rozdílným výkladům a kalkulacím.

20. Vzhledem k tomu, že zadávací dokumentace umožnila rozdílný výklad, měl zadavatel dle navrhovatele povinnost aktivně prověřit, zda rozdíl v cenách není způsoben rozdílnou kvalitou plnění. Navrhovatel pak odkazuje na rozsudek ze dne 15. 9. 2010, č.j. 1 Afs 45/2010-159, kde Nejvyšší správní soud konstatoval, že princip transparentnosti je narušen, pokud zadávací podmínky obsahují prvky vzbuzující pochybnosti o jasnosti a správnosti postupu zadavatele. Dále navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. S0040/2021/VZ ze dne 13.9.2021, kde Úřad konstatoval porušení § 36 odst. 3 zákona a zásady transparentnosti v důsledku nejednoznačných pokynů zadavatele, které způsobily nejistotu ohledně rozsahu nákladových položek, jež měli uchazeči zahrnout do nabídkové ceny, a dále na rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 30 Af 75/2020-151 ze dne 14. 12. 2022, kde soud potvrdil, že pokud zadavatel neposkytne dostatečně podrobné podklady, takže si dodavatelé nemohou učinit jednoznačnou představu o předmětu plnění, jedná se o porušení zákona.

21. Navrhovatel uzavírá, že nejasnost zadávacích podmínek uvádí zejména z důvodu její vazby na MNNC, kdy tato nejasnost dále zvyšuje potřebu řádného postupu dle § 113 odst. 4 zákona k ověření, zda je nabídková cena vybraného dodavatele stanovena v souladu se zadavatelem zamýšleným rozsahem rámcové dohody.

22. Na základě výše uvedených skutečností se navrhovatel domáhá, aby Úřad uložil opatření směřující k nápravě nezákonného postupu zadavatele, a tedy aby podle § 263 odst. 2 zákona zrušil zadávací řízení, nebo pro případ, že pro zrušení zadávacího řízení důvod neshledá, aby podle § 263 odst. 2 zákona zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele, nebo pro případ, že neshledá důvod pro uložení žádného ze shora navržených opatření, aby podle § 263 odst. 5 zákona zrušil rozhodnutí o námitkách pro nepřezkoumatelnost a nedostatek důvodů, a současně aby v každém případě podle § 263 odst. 8 zákona zakázal až do pravomocného skončení řízení uzavření smlouvy.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

23. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 21. 11. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

24. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona:

zadavatel,
navrhovatel a
vybraný dodavatel.

25. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 25. 11. 2025

26. Dne 28. 11. 2025 zadavatel Úřadu doručil dokumentaci o zadávacím řízení. Dne 1. 12. 2025 zadavatel Úřadu doručil vyjádření k návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

27. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu nejprve rekapituluje průběh předmětného zadávacího řízení. K argumentu navrhovatele, že nabídková cena vybraného dodavatele představuje „výraznou cenovou odchylku“ oproti předpokládané hodnotě, nabídkové ceně navrhovatele a ceně služeb dle stávající smlouvy, zadavatel uvádí, že argumentace navrhovatele stojí na prostém číselném srovnání cenových nabídek, přičemž v tomto kontextu je patrné, že dle srovnání cen uvedených navrhovatelem v návrhu vykazuje i nabídková cena navrhovatele výraznou odchylku od stávajících cenových podmínek, které jsou pro zadavatele – oproti aktuální nabídce navrhovatele – o více než 20 % vyšší; dle zadavatele je tedy otázkou, zda naopak stávající cena navrhovatele není „mimořádně vysoká“. Dle zadavatele není důvodné dovozovat indicie o MNNC z odchylky od předpokládané hodnoty ani od dosavadní ceny navrhovatele. S ohledem na shora uvedené snížení ceny navrhovatele oproti aktuální smlouvě se jeví jako zcela neopodstatněná argumentace navrhovatele, že v odvětví cloudových služeb v současnosti dochází k výraznému růstu nákladů; pokud by tato skutečnost byla univerzálně platná, muselo by to mít za následek i zvýšení ceny navrhovatele, což se nestalo. Zadavatel dodává, že ceny licencí VMware vCloud Director, na které se prostřednictvím článků o jejich zvýšení navrhovatel významně odvolává, zároveň dle znalostí zadavatele ani netvoří rozhodující složku celkové nabídkové ceny.

28. K argumentu navrhovatele, že s ohledem na náklady spojené s migrací dat a systémů do nového cloudového prostředí by měla být nabídková cena vybraného dodavatele výrazně vyšší, zadavatel uvádí, že cenotvorba je plně v kompetenci každého dodavatele a zadavateli nepřísluší zasahovat do způsobu, jakým dodavatel sestaví svou nabídkovou cenu, jestliže umožňuje splnění všech zadavatelem stanovených technických a smluvních podmínek. Zadavatel pak upřesňuje, že nabídka vybraného dodavatele vyšší náklady na zřízení infrastruktury a migraci dat oproti nabídce navrhovatele skutečně obsahuje, přičemž celkový rozdíl nabídkové ceny pak vyplývá z nižší ceny vybraného dodavatele v dalších položkách. Dle zadavatele není v rozporu se zákonem ani zadávacími podmínkami, že dodavatelé přistupují k nacenění komplexních cloudových služeb navzájem odlišným způsobem. Zadavatel uvádí, že pokud vybraný dodavatel garantoval realizovatelnost plnění za jím nabízenou cenu a doložil detailní popis způsobu plnění, zadavatel neshledává důvod ani další otázky, které by měl při posouzení jeho nabídky přezkoumávat.

29. K postupu při posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že dospěl k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele nepředstavuje MNNC a pouze pro řádné ověření způsobu stanovení ceny požadoval její objasnění u položek oceněných nulovou hodnotou. Zadavatel uvádí, že rovněž vyzval vybraného dodavatele k potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, k čemuž vybraný dodavatel doložil své čestné prohlášení ze dne 29. 9. 2025. Zadavatel akcentuje, že o prověření skutečností dle § 113 odst. 4 zákona byl navrhovatel informován v rozhodnutí o námitkách.

30. Zadavatel pak odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0104/2024/VZ, č. j. 28319/2024/163, podle kterého je institut MNNC v prvé řadě závislý na uvážení samotného zadavatele a po zadavateli nelze požadovat, aby dokazoval, že nabídková cena skutečně není cenou mimořádně nízkou. Zadavatel k tomu dodává, že posouzení rizik spojených s výší nabídkových cen je v dispozici zadavatele a pokud vyhodnotil, že nabídková cena vybraného dodavatele nepředstavuje MNNC, nebyl v dané situaci povinen postupovat podle § 113 odst. 4 zákona, a i když tak učinil, nebyl povinen výsledky svého zjištění dokládat dalším účastníkům zadávacího řízení. V této souvislosti zadavatel dále odkazuje na komentářovou literaturu a uvádí, že smyslem institutu MNNC je primárně ochránit zadavatele před tím, že vybraný dodavatel nebude objektivně schopen dostát svým závazkům z uzavřené smlouvy (zadavatel k tomu zároveň odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne
10. 9. 2019, č. j. ÚOHS-R0127/2019/VZ-25072/2019/323/MBr).

31. Zadavatel uvádí, že dostatečně ověřil fundovanost a důvodnost cenové nabídky vybraného dodavatele ve vztahu k položkám, které na první pohled vyvolaly otázky ohledně stanovení nabídkové ceny ve vztahu k předmětu plnění. Zadavatel pak má za to, že vybraný dodavatel je rovněž natolik významným dodavatelem na relevantním trhu, že hodnota rámcové dohody (dle nabídky vybraného dodavatele 16 127 840 Kč za 4 roky) nepředstavuje zásadní položku vůči celkovému objemu jeho zakázek. Obavy, že by vybraný dodavatel nebyl pro svou nabídkovou cenu s to ekonomicky dostát svým závazkům ze smlouvy, jsou tak dle zadavatele nanejvýš hypotetické.

32. Zadavatel má za to, že v rozhodnutí o námitkách uvedl všechny relevantní skutečnosti , kterými se při posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele zabýval, a všechny své relevantní závěry, přičemž v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 11. 12. 2019, č. j. ÚOHS-S0370/2019/VZ-34233/2019/512/ŠMr, které uvádí, že „z obsahu rozhodnutí o námitkách vyplývá, z jakého důvodu zadavatel námitku stěžovatele směřující proti údajnému neposouzení MNNC vybraného dodavatele před odesláním oznámení o výběru dodavatele odmítá, přičemž svou argumentaci zadavatel zakládá na podrobných a srozumitelných skutečnostech.“.

33. K odkazu navrhovatele na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 98/2023-82 ze dne 27. 9. 2024, ze kterého navrhovatel dovozuje, že „zadavatel nemůže považovat nabídku za reálnou jen na základě svého subjektivního dojmu nebo pouhého mechanického srovnání s ostatními nabídkami“, zadavatel uvádí, že dle jeho názoru jsou však závěry Nejvyššího správního soudu v odkazovaném rozsudku opačné, tzn. zadavatelé musí své závěry o existenci MNNC postavit na objektivních důvodech, tj. nemohou je založit na pouhých indiciích (k tomuto zadavatel cituje část odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 5. 2023, č. j. 29 Af 45/2020-266, který byl Nejvyšším správním soudem potvrzen – konstatování o existenci MMNC musí být „opřen[o] o hmatatelné podklady umožňující bez dalšího shledat konstatovanou MNNC“). Navrhovatel dle zadavatele nepředložil žádné argumenty ani indicie nad rámec přezkoumání již provedeného zadavatelem, které by jakkoli odůvodňovaly potřebu rozšířit rozsah posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele.

34. K navrhovatelem odkazovanému rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2017,
č. j. 5 As 180/2016-32, zadavatel akcentuje zejména skutečnost, že zákon upravuje problematiku MNNC odlišně od předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přičemž v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí ze dne 23. 10. 2018, č. j. ÚOHS-S0363/2018/VZ-30930/2018/533/AMe, kde Úřad „upozorňuje, že nelze přehlédnout určitý názorový posun zákonodárce vztahující se k mimořádně nízké nabídkové ceně oproti předchozí právní úpravě; i případná existence mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce dodavatele dle zákona automaticky neznamená povinnost zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení ze zadávacího řízení z tohoto důvodu.“. Navrhovatel by se dle zadavatele mohl domáhat zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele pouze na základě důvodů daných § 113 odst. 6 zákona, jejichž neexistenci však v zadávacím řízení zadavatel ověřil.

35. Zadavatel pak odkazuje na závěry rozhodnutí Úřadu ze dne 23. 10. 2017, č. j. ÚOHS-S0323/2017/VZ-30730/2017/513/IHl a cituje: „i kdyby účastník zadávacího řízení neprokázal, že jeho mimořádně nízká nabídková cena je způsobena ekonomickými aspekty výrobního procesu, použitými technickými řešeními, či originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb atd., resp. jeho vysvětlení není dostatečné, je pouze na uvážení zadavatele, zda s takovým účastníkem, byl-li vybrán, uzavře smlouvu, pokud nenastaly důvody k povinnému vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona.“ Pro případ přezkoumávaného zadávacího řízení dle zadavatele platí, že i kdyby zadavatel na základě zjištěných skutečností při objasňování nabídky identifikoval, že nabídková cena vybraného dodavatele představuje MNNC, fakultativního postupu podle § 48 odst. 4 zákona by nevyužil, neboť vybraný dodavatel svou cenovou nabídku zdůvodnil a zadavatel nemá pochybnosti o její realizovatelnosti.

36. K metodice CHJ zadavatel uvádí, že ta může mít maximálně doporučující charakter a zejména není pro Úřad podkladem pro právní posouzení postupu zadavatele.

37. Zadavatel uzavírá, že dle svého názoru neopomenul žádnou povinnost, kterou mu § 113 zákona ukládá a má za to, že i rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele a rozhodnutí o námitkách zpracoval zcela v souladu se zákonem. Zadavatel uzavírá, že jsou dle jeho názoru dány důvody pro postup podle § 265 písm. a) zákona, tedy zamítnutí části návrhu týkající se údajné MNNC vybraného dodavatele.

38. K námitkám navrhovatele týkajícím se zadávacích podmínek zadavatel nejprve uvádí, že tyto považuje za opožděné, nicméně uvádí, že Příloha č. 6 rámcové dohody vymezuje dle jeho názoru požadavky na plnění předmětu rámcové dohody s určitostí, způsobem standardním a dodavatelům na relevantním trhu srozumitelným, přičemž se k jednotlivým námitkám navrhovatele dále jednotlivě vyjadřuje.

39. K námitce navrhovatele týkající se požadavku zadavatele na vyhrazené servery dle čl. 4.2.6 a 4.2.7 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy zadavatel uvádí, že text technické specifikace zřetelně připouští použití fyzických i virtuálních serverů a pojem „vyhrazené výpočetní prostředky“ je ve světě private cloudu běžně používán pro garantovanou kapacitu CPU/RAM pro jednoho zákazníka, nikoliv automaticky pro fyzicky dedikovaný hardware. K námitce opomenutí právní úpravy zákona o kybernetické bezpečnosti zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách a opakuje, že působnost zákona o kybernetické bezpečnosti se na Český rozhlas, coby zadavatele, nebude ve významné míře vztahovat, pročež zadavatel nepovažoval za nutné specifikovat v zadávací dokumentaci podrobnější požadavky v této oblasti, jelikož technická specifikace dle jeho názoru stanoví dostatečné parametry zajišťující kybernetickou bezpečnost nabízeného řešení. Zadavatel dodává, že přesto postupoval při posuzování nabídky obezřetně a v rámci žádosti o vysvětlení nabídky po vybraném dodavateli (nad rámec nezbytné potřeby zadavatele) požadoval i uvedení způsobu, jakým budou naplněny požadavky vyplývající ze směrnice NIS 2, přičemž vybraný dodavatel k tomuto požadavku poskytl dostatečné vysvětlení. K námitce týkající se požadavku na výkon virtuálních CPU v článcích 2.2, 4.2.6 a 4.2.7 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy, konkr. požadavku na „4 jádra o taktu 3 GHz na 64 bitové architektuře Intel kompatibilní“, zadavatel uvádí, že cílem zadavatele nebylo zajištění specifického hardware, ale zajištění služeb poskytovaných na infrastruktuře, která zvládne zátěž za daných podmínek. K navrhovatelem tvrzené nejasnosti specifikace úložiště (kapacita, typy a výkonové úrovně) zadavatel cituje konkrétní pasáže dotčených kapitol technické specifikace a uvádí, že jádrem této námitky navrhovatele je tvrzená neurčitost výkonových kategorií úložiště. Navrhovatel nicméně dle zadavatele opomíjí, že pro kritické části infrastruktury (databáze, statický obsah) jsou výkonnostní parametry úložiště definovány konkrétně pomocí IOPS a propustnosti (MiB/s). Kategorizace standardní/vysoká/špičková je navázána na účel (archivace, běžné aplikace, business-critical DB) a slouží jako obecné rozdělení tříd výkonu pro dané potřeby. Tvrzení navrhovatele, že zadavatel „fakticky ponechal na dodavatelích, jakou úroveň výkonu nabídnou,“ nekoresponduje s požadavky technické specifikace, která odráží potřeby zadavatele na plnění rámcové dohody. K nekonzistentní úrovni certifikace, kdy se v dokumentaci objevují různé úrovně certifikace datacentra, a to „TIER III“ a „TIER III+“, zadavatel uvádí, že tyto technické požadavky vymezil spolu s odkazem na klasifikaci, která je dodavatelům na relevantním trhu obecně známá.

40. Zadavatel uzavírá, že má za to, že své požadavky na předmět plnění vymezil tak, aby odpovídaly skutečným potřebám zadavatele, a že ve stanovené lhůtě obdržel dvě objektivně srovnatelné a racionálně podložené nabídky. Návrh navrhovatele je dle zadavatele věcně nedůvodný a v části směřující proti zadávacím podmínkám také procesně nepřípustný. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítnul, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, eventuálně v části směřující proti zadávacím podmínkám správní řízení zastavil, neboť návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Další průběh správního řízení

41. Usnesením ze dne 4. 12. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

42. Usnesením ze dne 15. 12. 2025 určil Úřad navrhovateli a vybranému dodavateli lhůtu ke sdělení, označení a řádnému odůvodnění těch údajů, které v dokumentaci o zadávacím řízení považují za obchodní tajemství, popř. sdělení, že obchodní tajemství není v dokumentaci o předmětném zadávacím řízení obsaženo. Navrhovatel se k předmětnému usnesení vyjádřil přípisem ze dne 18. 12. 2025. Vybraný dodavatel na předmětné usnesení nereagoval.

43. Usnesením ze dne 30. 12. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

44. Zadavatel doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí dne 6. 1. 2025, ve kterém uvedl, že spis neobsahuje žádné nové relevantní podklady, ke kterým by se měl vyjadřovat, pročež setrvává na svém dosavadním vyjádření, na které zároveň odkazuje.

45. Vybraný dodavatel v přípisu ze dne 13. 1. 2026 Úřadu sdělil, že se již nebude vyjadřovat k podkladům rozhodnutí.

46. Navrhovatel se ve stanovené lhůtě, ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

47. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení rozhodl o částečném zastavení správního řízení, neboť části návrhu týkající se stanovení zadávacích podmínek nepředcházely řádně a včas podané námitky, a ve zbývající části (směřující proti posouzení mimořádně nízké ceny v nabídce vybraného dodavatele) návrh zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

48. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

49. Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti

a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona,

b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

50. Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

51. Podle § 242 odst. 4 zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odstavce 3 zákona. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

52. Podle § 251 odst. 1 zákona návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

53. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

54. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Právní posouzení

55. Úřad konstatuje, že část návrhu navrhovatele se týká porušení § 36 odst. 3 zákona, když navrhovatel tvrdí, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětného zadávacího řízení netransparentně, nejasně a způsobem umožňujícím rozdílný výklad, což mohlo mít vliv na cenu a realizovatelnost plnění; zároveň navrhovatel tvrdí, že takové nastavení zadávacích podmínek může mít vliv i ve vztahu k navrhovatelem namítanému postupu ohledně MNNC, kdy jedním z důvodů pro rozdíl v nabídkových cenách může být právě rozdílný výklad technických požadavků zadavatele jednotlivými účastníky. Úřad se v této souvislosti nejprve zabýval tím, zda proti namítanému pochybení zadavatele (proti stanovení zadávacích podmínek) navrhovatel vůbec podal řádně a včas námitky, a dodržel tak jednu z podmínek pro podání návrhu.

56. Úřad úvodem obecně uvádí, že z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek. Obecná lhůta pro podání námitek činí 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona. Námitky proti zadávacím podmínkám pak musí být v souladu s § 242 odst. 4 zákona zadavateli doručeny nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek. Jestliže přitom návrhu nepředchází řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní ochrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem. Obdobně se vyjádřil také Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 7 As 131/2019 – 31, kde uvedl, že: „Z právní úpravy plyne, že pokud dodavatel námitky nepodá (případně tyto podá opožděně), není následně oprávněn brojit proti postupu zadavatele u stěžovatele[1]. Námitky jsou tudíž podmínkou sine qua non následného podání návrhu u stěžovatele. V této souvislosti přitom není rozhodné, zda k podání návrhu a k zahájení přezkumného správního řízení u stěžovatele skutečně dojde, či nikoliv.“.

57. V šetřeném případě se tedy Úřad předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl touto částí návrhu věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas v této věci námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání

58. Úřad shrnuje, že navrhovatel podal v předmětném zadávacím řízení pouze námitky proti rozhodnutí o výběru, a to dne 27. 10. 2025, kterým zadavatel rozhodnutím ze dne 11. 11. 2025 nevyhověl (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jiné námitky navrhovatel zadavateli nedoručil. V rámci námitek proti rozhodnutí o výběru pak navrhovatel mimo jiné uvádí právě ustanovení zadávací dokumentace, která byla dle jeho názoru nejasná a umožňující rozdílný výklad, a to

požadavek na vyhrazené servery dle čl. 4.2.6 a 4.2.7 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy, konkr. ustanovení, že „(…) výpočetní prostředky serveru (CPU, RAM) jsou vyhrazené pouze pro zadavatele.“,
požadavek na výkon virtuálních CPU v článcích 2.2, 4.2.6 a 4.2.7 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy, konkr. požadavek na „4 jádra o taktu 3 GHz na 64 bitové architektuře Intel kompatibilní“,
požadavek naspecifikaci úložiště v článku 2.2 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy, kde je požadováno „úložiště o kapacitě 20 TB“, avšak bez jakéhokoli upřesnění typu, výkonových parametrů a rychlosti úložiště, přičemž navrhovatel pak zmiňuje další články zadávací dokumentace s tím související (článek 5.2, 5.3 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy) a uvádí, že slovní popis výkonových kategorií úložiště jako „standardní“, „vysoká“ či „špičková“ rychlost čtení/zápisu dat je zcela nedostačující pro účely objektivního hodnocení nabídek,
požadavek zadavatele na úroveň certifikace, kdy se v dokumentaci objevují různé úrovně certifikace datacentra, a to „TIER III“ a „TIER III+“, a to např. v článcích 2.2, 5.2, 6.3 a 6.11 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy,
zadávací dokumentace neobsahuje výslovný požadavek na splnění podmínek nové právní úpravy zákona o kybernetické bezpečnosti.

59. Jak vyplývá z výše uvedeného, tyto námitky navrhovatele směřují výhradně vůči zadávacím podmínkám. Dle § 242 odst. 4 zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty. Lhůta pro podání nabídek byla v šetřeném zadávacím řízení stanovena na 18. 9. 2025 do 11:00 hodin (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž námitky proti rozhodnutí o výběru (jiné námitky navrhovatel nepodal) byly zadavateli doručeny až dne
27. 10. 2025, tzn. prokazatelně po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

60. Úřad v této souvislosti uvádí, že postup, kdy účastník zadávacího řízení vyčkává s podáním námitek proti zadávacím podmínkám do pozdější fáze zadávacího řízení, kdy mu zadávací podmínky způsobí újmu v podobě např. výběru jiného dodavatele, než je on sám, v žádném případě neodpovídá smyslu a účelu zákona. Úřad v této souvislosti uvádí, že předmětem rozhodování Úřadu o návrhu směřujícímu proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele v zásadě nemůže být zákonnost zadávacích podmínek, a to pouze vyjma případů, kdy nejasnost výkladu zadávacích podmínek vyvstane až následně v průběhu zadávacího řízení, konkrétně ve fázi posouzení, příp. hodnocení nabídek (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009, a sp. zn. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011).[2]

61. Úřad však v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že v šetřené věci nelze uvažovat o tom, že by se co do námitek navrhovatele týkajících se zadávacích podmínek (podrobný obsah námitek proti zadávacím podmínkám viz též bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí) jednalo o skutečnosti, které snad vyšly najevo až po podání nabídek, popř. po rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, neboť navrhovatel odkazuje na konkrétní ustanovení zadávací dokumentace, která byla v zadávací dokumentaci v navrhovatelem namítaném znění obsažena od počátku uveřejnění zadávací dokumentace, a pokud je navrhovatel považoval za nejasné, popř. umožňující rozdílný výklad, měl se bránit právě podáním námitek proti zadávacím podmínkám. Např. skutečnost, že v zadávací dokumentaci se objevují různé úrovně certifikace datacentra, a to „TIER III“ a „TIER III+“, musela být navrhovateli naprosto zřetelná již při studiu zadávací dokumentace. Ke stejným závěrům lze poté dospět v případě ostatních námitek týkajících se absence přesnějšího vymezení některých požadavků, promítnutí právní úpravy zákona o kybernetické bezpečnosti do zadávacích podmínek či popisu výkonových kategorií úložiště. Navrhovateli nic nebránilo podat proti těmto částem zadávací dokumentace námitky ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona. Samotný fakt, že až po provedení hodnocení nabídek, v návaznosti na tvrzení o mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného dodavatele, navrhovatel namítá, že zadávací podmínky mohly nebo měly být ze strany zadavatele stanoveny jiným způsobem, přitom neopravňuje navrhovatele k podání námitek proti zadávacím podmínkám po uplynutí lhůty dle ust. § 242 odst. 4 zákona.

62. Úřad tedy uzavírá, že výše uvedené části návrhu, kterou navrhovatel brojí proti konkrétním zadávacím podmínkám, nepředcházely řádně a včas podané námitky, které dle zákona musí návrhu předcházet. V důsledku této skutečnosti Úřad rozhodl o zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona v uvedené části, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

63. Úřad pro úplnost dodává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o částečném zastavení řízení (výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům uvedeným v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ- 04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: „Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení. Takový závěr potvrzuje např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá: »O zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje - jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku.«“ S ohledem na právě uvedené Úřad rozhodl o zastavení řízení v relevantní části tímto rozhodnutím.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

64. Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

65. Podle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

66. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požádat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

67. Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

68. Podle § 113 odst. 6 zákona posoudí zadavatel zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

69. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

70. Předmětem plnění šetřeného zadávacího řízení je podle článku A. „Základní informace“ bodu I. „Podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „(…) dodání cloudových služeb pro online distribuci obsahu Českého rozhlasu včetně podpory, rozvoje, úpravy cloudové platformy, pronájmu infrastruktury, workshopů a školení. (…) Podrobný popis plnění je uveden v příloze č. 6a – Technická specifikace a v příloze č. 6b – Soupis serverů a cloudů této Zadávací dokumentace (…). (…). Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 26.000.000,- Kč (slovy: dvacet šest milionů korun českých) bez DPH.“.

71. Podle čl. D. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace »Nabídková cena bude stanovena pro danou dobu plnění jako cena nejvýše přípustná se započtením veškerých dodávek, prací, činností, ostatních nákladů, rizik, zisku, finančních vlivů (např. inflace) po celou dobu realizace předmětu plnění veřejné zakázky v souladu s podmínkami uvedenými v ZD a v závazném návrhu rámcové dohody.

Pro zpracování nabídkové ceny účastník použije „Tabulku pro vypočet nabídkové ceny“ (příloha č. 5 této ZD), koncipovanou jako souhrnný položkový rozpočet, kde účastník nacení všechny požadované položky. (…)

Pokud účastník ocení kteroukoliv část nabídkové ceny nulovou nebo mimořádně nízkou nabídkovou cenou, bude požádán o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 odst. 4 ZZVZ, případně o objasnění údajů dle § 46 ZZVZ.«.

72. V Protokolu o I. jednání hodnotící komise ze dne 18. 9. 2025 zadavatel uvedl, že „Hodnotící komise při posouzení nabídky ve smyslu § 113 odst. 1 ZZVZ požaduje písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť Tabulka pro výpočet nabídkové ceny obsahuje nulové ocenění následujících položek: provoz infrastruktury, cloudová technologie, statická IPv4 a statická IPv6.“.

73. V žádosti o objasnění nabídky ze dne 24. 9. 2025 (dále jen „žádost o objasnění 1“) zadavatel mimo jiné uvedl:

„Zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny

Zadavatel má v zadávací dokumentaci v souladu s § 113 odst. 4 ZZVZ vyhrazeno právo na písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny či písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, pokud účastník ocení kteroukoli část nabídkové ceny nulovou položkou. Zadavatel tímto žádá účastníka o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny těch položek, které dodavatel ocenil nulovou hodnotou a to konkrétně:

provoz infrastruktury (dle MP včetně zálohování, logování, monitoringu a dalších položek neuvedených níže)
cloudová technologie (hypervisor)
statická IPv4 adresa
statická IPv6 adresa

V rámci zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel v souladu s ustanovením
§ 113 odst. 4 ZZVZ požaduje rovněž potvrzení, že

účastník při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a
neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.“.

74. V objasnění nabídky sign. dne 29. 9. 2025 (dále jen „objasnění 1“) vybraný dodavatel uvedl způsob stanovení nabídkové ceny v zadavatelem dotazovaných položkách a dále prohlásil, že:

„účastník při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a
neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.“.

75. V Protokolu o II. jednání hodnotící komise ze dne 30. 9. 2025 (dále jen „protokol o II. jednání komise“) je uvedeno, že „Komise po posouzení doloženého objasnění nabídky účastníka konstatovala, že objasnění není dostatečné, a to zejména v oblasti zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny.“.

76. V žádosti o objasnění nabídky ze dne 2. 10. 2025 (dále jen „žádost o objasnění 2“) zadavatel uvedl:

„Zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny

Dne 30. 09. 2025 jsme obdrželi Vaše doplnění nabídky (…). (…)

Zadavatel by Vás rád v souladu se zadávacími podmínkami a §113 ZZVZ požádal o další doplnění zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, a to tak, že jednoznačně uvedete, do kterých konkrétních položek uvedených v Tabulce pro výpočet nabídkové ceny byla hodnota nulových položek započtena, resp. rozpuštěna. Povinnost pro objasnění výše zmíněného explicitně vychází z §113 ZZVZ.

Jedná se konkrétně o tyto položky:

provoz infrastruktury (dle MP včetně zálohování, logování, monitoringu a dalších položek neuvedených níže)
cloudová technologie (hypervisor)
statická IPv4 adresa
statická IPv6 adresa“.

77. V objasnění nabídky sign. dne 3. 10. 2025 (dále jen „objasnění 2“) vybraný dodavatel podrobněji rozvedl způsob stanovení nabídkové ceny v zadavatelem dotazovaných položkách.

78. V Protokolu o III. jednání hodnotící komise ze dne 3. 10. 2025 (dále jen „protokol o III. jednání komise“) zadavatel uvedl:

„4) Komise po projití zaslaného doplnění konstatuje, že ekonomická nabídka jako celek působí konzistentně a poskytnuté odůvodnění rozpočítání nulových položek do ostatních položek ze strany účastníka neobsahuje žádné věcné rozpory ani nejasnosti. Komise dále ověřila, že žádná naceňovaná položka nebyla opomenuta, což by mohlo v budoucnu vést k jejímu účtování do podpory či víceprací a tím znevýhodnit ostatní uchazeče.

Cenové rozdíly v položkách, do nichž byly nulové položky rozpuštěny, v porovnání s nabídkou účastníka druhého v pořadí nevykazují žádné zásadní odchylky. Komise se nezabývala logickým či technickým propojením mezi nulovými položkami a položkami, do kterých byla jejich cena alokována, neboť tato skutečnost náleží do oblasti obchodní strategie jednotlivých uchazečů, a komise není oprávněna takovéto skutečnosti posuzovat.

Komise rovněž provedla základní kontrolní propočet s cílem ověřit, zda rozpuštění nulových položek nemůže v případě budoucí změny počtu objednaných dílčích položek způsobit znatelnou změnu výsledné ceny, která by mohla znevýhodnit jiné uchazeče nebo významně navýšit celkovou nabídkovou cenu vybraného dodavatele. Na základě dostupných údajů nebylo zjištěno žádné takové riziko.

5) Komise po posouzení druhého Objasnění nabídky účastníka konstatovala, že Objasnění již splňuje požadavky zadavatele a komise následně dokončila posouzení splnění podmínek účasti účastníka, který se umístil na prvním místě se závěrem, že vybraný dodavatel splnil zadávací podmínky.“

79. Následně zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky vybraného dodavatele, přičemž k rozhodnutí o výběru přiložil písemnou zprávu o hodnocení nabídek (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“), ve které mimo jiné uvedl, že „Komise při posuzování nabídky s nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu ustanovení § 113 ZZVZ dospěla k závěru, že předložená nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“.

80. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel pak obdržel proti rozhodnutí o výběru námitky navrhovatele, které rozhodnutím o námitkách v celém rozsahu odmítl, přičemž v rozhodnutí o námitkách uvedl následující:

»Dne 24. září 2025 odeslal zadavatel účastníkovi České Radiokomunikace a.s. (dále jen „vybraný dodavatel“) žádost o objasnění či doplnění nabídky v souladu s § 46 ZZVZ, která mimo jiné obsahovala požadavek na objasnění způsobu stanovení cen položek oceněných nulovou hodnotou (dále jen „zdůvodnění nulových položek“).

Zadavatel při hodnocení nabídek nevyhodnotil celkovou nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako MNNC, avšak z důvodu řádného ověření způsobu stanovení ceny požadoval její objasnění u položek uvedených v příloze č. 5 – Tabulka pro výpočet nabídkové ceny, které byly oceněny nulovou hodnotou, a to v souladu se zadávací dokumentací (…)

Dne 3. října 2025 zadavatel obdržel od vybraného dodavatele podrobné objasnění způsobu stanovení cen položek, které byly oceněny nulovou hodnotou.

Z výše uvedeného je zřejmé, že tvrzení stěžovatele, dle něhož zadavatel nepostupoval v souladu s § 113 ZZVZ, je mylné. Zadavatel v souladu se ZZVZ vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění způsobu stanovení ceny a provedl důkladné posouzení nabídkové ceny, aby ověřil, zda zohlednil veškeré náklady na realizaci plnění. (…)

Zadavatel opětovně zdůrazňuje, že provedl posouzení MNNC v souladu s § 113 ZZVZ a cenovou nabídku vybraného dodavatele nevyhodnotil jako nabídku s MNNC. (…)

Pro vyvrácení pochybností nesprávného postupu zadavatel doplňuje, že v rámci objasňování položek oceněných vybraným dodavatelem nulovou hodnotou, si zadavatel nechal pro jistotu vybraným dodavatelem potvrdit skutečnosti dle § 113 odst. 4 ZZVZ, čímž nebyly naplněny podmínky povinného vyloučení dle odst. 6 zmíněného ustanovení ZZVZ.

Za této situace, kdy byly nulové položky vybraným dodavatelem dostatečně vysvětleny, nabízené technické řešení bylo dostatečně objasněno pro soulad se zadávacími podmínkami a kdy celková nabídková cena s ohledem na tyto skutečnosti a přijatelný rozdíl oproti nabídkové ceně stěžovatele, dospěl zadavatel, resp. hodnotící komise k názoru, že takovou nabídkovou cenu jako celek nelze považovat za mimořádně nízkou, která by mohla ovlivnit kvalitu poskytovaného plnění, natož přimět zadavatele k vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení.«

Právní posouzení

81. Úřad se dále zabýval námitkou navrhovatele, podle které zadavatel posoudil mimořádně nízkou nabídkovou cenu vybraného dodavatele v rozporu se zákonem. Navrhovatel uvádí, že nabídková cena vybraného dodavatele byla o 38 % nižší než předpokládaná hodnota rámcové dohody, o 33 % nižší než hodnota současné smlouvy uzavřené na předmět plnění a o 19 % nižší než nabídka navrhovatele, dále že v nabídce vybraného dodavatele musí být započteny (na rozdíl od navrhovatele, jakožto současného poskytovatele) předpokládané náklady na migraci dat, což musí nabídkovou cenu výrazně navyšovat, a taktéž že musí reflektovat výrazný růst nákladů v oblasti cloudových služeb, zejména náklady na využívání VMware vCloud Director, který je zadavatelem vyžadován, což musí rozdíl mezi současnou cenou těchto služeb dle aktuálně uzavřené smlouvy a nabídkovou cenou vybraného dodavatele též výrazně navyšovat; na základě právě uvedeného měl zadavatel dle navrhovatele přistoupit k posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele jako mimořádně nízké a zahájit postup dle § 113 zákona. Navrhovatel dále uvádí, že z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel pojal pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele a opakovaně ho žádal o dílčí objasnění jeho nabídky; takový postup však navrhovatel považuje za nedostatečný a zadavatel měl dle navrhovatele postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a zahájit řádné posouzení MNNC.

82. Úřad k institutu MNNC v obecnosti uvádí, že jeho účelem je především chránit samotné zadavatele před tím, aby byli nuceni uzavřít smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky s dodavatelem, u něhož převládají pochybnosti o tom, že bude schopen veřejnou zakázku řádně realizovat. Ochrannou funkci MNNC vystihuje například důvodová zpráva ve vztahu k § 113 zákona následovně: „Institut mimořádně nízké ceny slouží k ochraně zadavatele před nabídkami dodavatelů, které by s ohledem na cenu představovaly riziko, že dodavatel nebude schopen za nabízenou cenu zakázku splnit.“. Právě uvedené potvrzuje i rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 4. 11. 2016, č. j. 62 Af 78/2016 – 383, ze kterého vyplývá, že oproti dřívější právní úpravě směřuje nyní institut mimořádně nízké nabídkové ceny především k ochraně zadavatele, přičemž mu oproti dřívější právní úpravě poskytuje širší možnosti pro vlastní rozhodnutí, resp. předpokládá, že je v zájmu zadavatele činit taková rozhodnutí, aby dosáhl řádné realizace předmětu plnění. Uvedené nazírání na institut MNNC pak potvrzuje i komentářová literatura[3], rozhodovací praxe Úřadu (např. rozhodnutí ve věci sp. zn. ÚOHS-R0136/2023/VZ ze dne 30. 11. 2023 nebo sp. zn. ÚOHS-R0104/2024/VZ ze dne
24. 7. 2024) a další rozhodovací praxe soudů (např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022-392 ze dne 20. 7. 2023). Právě s ohledem na primární charakter institutu MNNC jakožto ochranného nástroje zadavatele jsou stanovena i práva a povinnosti zadavatele a účastníků zadávacího řízení s tím související a taktéž do jisté míry omezená přezkumná pravomoc Úřadu (jak bude blíže rozvedeno dále).

83. Úřad v návaznosti na právě uvedené dále uvádí, že zákon v § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje MNNC jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Posouzení nabídky z hlediska MNNC je podle § 113 odst. 1 zákona obligatorním úkonem zadavatele v rámci každého zadávacího řízení, avšak zákon zadavateli ukládá povinnost požádat dodavatele o zdůvodnění MNNC pouze v okamžiku, kdy zadavatel přítomnost MNNC skutečně zjistí. V takovém případě je povinností zadavatele postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, které musí obsahovat potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj., že účastník zadávacího řízení zajistí při plnění veřejné zakázky dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Za předpokladu, že ze zdůvodnění vyplyne, že nabídková cena daného účastníka je mimořádně nízká vlivem nedodržování právních předpisů, nebo že účastník zadávacího řízení obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, případně písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, je zadavatel povinen podle § 113 odst. 6 zákona takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. V ostatních případech je však podle § 48 odst. 4 zákona zcela na uvážení zadavatele, zda v zadávacím řízení ponechá účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako mimořádně nízkou, a to i v případě, že tento svou MNNC zdůvodnil nedostatečně. Zadavatel však v takovýchto případech vždy musí mít potvrzeny skutečnosti vyžadované v § 113 odst. 4 zákona. Jinými slovy, zadavatele váže povinnost účastníka zadávacího řízení vyloučit pouze v zákonem konkrétně vyjmenovaných případech, tzn. – zjednodušeně řečeno – pokud je nabídková cena mimořádně nízká z důvodu, že dodavatel při plnění veřejné zakázky nezajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, nebo z důvodu obdržení neoprávněné veřejné podpory (pro úplnost je vhodné dodat, že to vše navíc platí pouze v rámci zadávacích postupů, na které dopadá § 113 zákona).

84. Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z žádosti o objasnění 1 vyplývá, že zadavatel v souladu s podmínkou stanovenou v zadávací dokumentaci (viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedl: „Zadavatel má v zadávací dokumentaci v souladu s § 113 odst. 4 ZZVZ vyhrazeno právo na písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny či písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, pokud účastník ocení kteroukoli část nabídkové ceny nulovou položkou. Zadavatel tímto žádá účastníka o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny těch položek, které dodavatel ocenil nulovou hodnotou.“. Dále tu zadavatel vybraného dodavatele požádal o potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona.

85. V rámci objasnění 1 vybraný dodavatel reagoval na zadavatelovu žádost, když nabídkovou cenu ve vztahu k zadavatelem identifikovaným položkám odůvodnil podrobným komentářem, přičemž současně zadavateli potvrdil skutečnosti uvedené v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

86. Zadavatel se s vyjádřením poskytnutým vybraným dodavatelem nespokojil, když v protokolu o II. jednání komise uvedl, že „(…) objasnění není dostatečné, a to zejména v oblasti zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny.“. Zadavatel tudíž požádal vybraného dodavatele v žádosti o objasnění nabídky 2 „(…) o další doplnění zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, a to tak, že jednoznačně uvedete, do kterých konkrétních položek uvedených v Tabulce pro výpočet nabídkové ceny byla hodnota nulových položek započtena, resp. rozpuštěna.“.

87. V objasnění 2 pak vybraný dodavatel podrobněji rozvedl způsob stanovení nabídkové ceny v zadavatelem dotazovaných položkách, přičemž v protokolu o III. jednání komise zadavatel uvedl, že „(…) ekonomická nabídka jako celek působí konzistentně a poskytnuté odůvodnění rozpočítání nulových položek do ostatních položek ze strany účastníka neobsahuje žádné věcné rozpory ani nejasnosti.“ (podrobnější obsah viz bod 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z právě uvedeného zcela explicitně vyplývá, že se zadavatel nabídkovou cenou vybraného dodavatele z hlediska její výše (zda se nejedná o cenu mimořádně nízkou) seriózně zabýval a že ve výsledku považoval vysvětlení vybraného dodavatele za dostatečné a MNNC za zdůvodněnou.

88. S ohledem na výše popsaný postup zadavatele pak považuje Úřad za nutné zdůraznit, v jaké rovině má možnost přezkoumávat úvahy zadavatele. Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 6. 11. 2009, č. j. 5 Afs 75/2009–100, konstatoval, že „(…) z judikatury správních soudů tedy vyplývá, že úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Jeho pravomoci končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek […]. Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek. […] Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce.“. Ačkoliv judikaturní závěry, ze kterých Úřad vychází, byly učiněny ve vztahu k hodnocení nabídek, bezpochyby je lze vztáhnout i k posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny. Úřadu tedy nenáleží pravomoc vstupovat do myšlenkových procesů zadavatele či jím pověřené komise, nýbrž může pouze posoudit, zda je takové hodnocení (posouzení MNNC) provedené zadavatelem v souladu se zákonem, v daném případě zejména se zásadou transparentnosti. Právě uvedené potvrzuje i rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 8. 2025 sp.zn. 30 Af 5/2024, ve kterém soud – právě k otázce posuzování MNNC – uvedl, že jeho úkolem (stejně jako úkolem Úřadu) není zabývat se otázkou, zda nabídka vůbec obsahuje MNNC nebo zda měl zadavatel považovat poskytnuté zdůvodnění MNNC za dostatečné; jak Úřad, tak správní soudy se mají primárně zabývat tím, zda zadavatel odůvodnil svůj postup transparentním a přezkoumatelným způsobem, tj. zda postupoval racionálně, logicky, bezrozporně, resp. objektivně (k tomu srov. bod 56 odkazovaného rozsudku).

89. Úřad k námitce navrhovatele, že zadavatel postupoval při posouzení MNNC vybraného dodavatele v rozporu se zákonem, v prvé řadě podotýká, že zadavatel splnil povinnost podle § 113 odst. 1 zákona, když nabídku vybraného dodavatele posoudil z hlediska MNNC.
S ohledem na to, že zadavatel identifikoval MNNC v nabídce vybraného dodavatele (přestože ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že předložená nabídka neobsahuje MNNC, k tomu podrobněji viz dále), tento postupoval zákonem předvídaným způsobem, když přistoupil ke druhé fázi posuzování MNNC, tedy ve smyslu § 46 zákona požádal vybraného dodavatele o zdůvodnění nabídkové ceny, resp. jejích jednotlivých částí shledaných zadavatelem jakožto obsahující MNNC prostřednictvím žádostí o objasnění 1 a 2. Z předmětných žádostí o objasnění 1 a 2 je zřejmé, že tyto mj. směřují ke zjištění, zda nabídková cena vybraného dodavatele splňuje obligatorní zákonné požadavky ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. V rámci objasnění 1 a 2 vybraný dodavatel zadavateli potvrdil, že zajistí dodržování povinností podle citovaného ustanovení zákona, přičemž z obsahu těchto objasnění ani z jiných částí dokumentace o zadávacím řízení neplyne žádná indicie o tom, že by tomu tak být nemělo, resp. že by měla být nabídková cena vybraného dodavatele MNNC právě z důvodu porušování těchto povinností (ostatně je třeba zdůraznit, že uvedené neplyne ani z úvah navrhovatele). Zadavatel tedy neměl povinnost vybraného dodavatele vyloučit ve smyslu § 113 odst. 6 zákona, kdy bylo následně pouze na jeho uvážení, zda vyhodnotí zdůvodnění jako relevantní a „přijme“ jej, tedy vybraného dodavatele ponechá v zadávacím řízení, či nikoliv. S ohledem na zákonný rámec institutu MNNC tak nelze dovodit, že by se zadavatel při posouzení nabídkové ceny z pohledu MNNC u vybraného dodavatele dopustil porušení zákona, resp. že by k posouzení MNNC fakticky vůbec nepřistoupil, jak uvedl navrhovatel v námitkách.

90. Úřad na tomto místě opětovně zdůrazňuje, že je to pouze zadavatel, který má sám zvážit všechna rizika spojená s nabídnutou MNNC. Pokud se rozhodne, že takové riziko je schopen unést, může ponechat účastníka v zadávacím řízení i v případě, kdy jeho nabídka MNNC obsahuje, příp. dokonce i za situace, kdy je tato nezdůvodněna (s tou výjimkou, že by existovaly indicie o naplnění povinného důvodu pro vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona). To, zda zadavatel uvážil všechna rizika či jejich míru pro plnění předmětu šetřeného zadávacího řízení, není a nemůže být předmětem přezkumu a rozhodování Úřadu. Jakožto orgán dozoru nad zadáváním veřejných zakázek je Úřad oprávněn posuzovat pouze to, zda zadavatel postupoval při posouzení MNNC, případně při následném vyloučení účastníka z důvodů souvisejících s MNNC, v souladu se zákonem, a zda byl jeho postup transparentní (k tomu podrobněji viz dále). V tomto kontextu tedy není pro otázku souladnosti postupu zadavatele se zákonem relevantní stěžejní argumentace obsažená v dotčené námitce navrhovatele ohledně údajných rizik možného budoucího neplnění předmětu rámcové dohody apod.; Úřad není oprávněn přezkoumávat věcnou relevanci odůvodnění ceny vybraného dodavatele, pokud posouzení MNNC provedené zadavatelem nejeví prvky netransparentnosti a pokud se tento s vysvětlením vybraného dodavatele spokojil a přijal ho.

91. Pokud jde o námitku navrhovatele, že postup posouzení MNNC provedený zadavatelem je netransparentní, Úřad konstatuje následující. Jak již Úřad dovodil výše, z postupu zadavatele je patrné, že se posouzením MNNC vybraného dodavatele dostatečně zabýval a že se fakticky plně ztotožnil se zdůvodněním MNNC poskytnutým vybraným dodavatelem. Zadavatel také důsledně všechny své kroky a úvahy při posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele zdokumentoval v rámci dokumentace o zadávacím řízení (protokoly o jednání komise, objasnění vybraného dodavatele 1 a 2). Potud je tedy postup zadavatele dle názoru Úřadu transparentní a souladný se zákonem.

92. Skutečnost, která může v šetřené věci představovat narušení a ohrožení zásady transparentnosti, je však konstatování zadavatele uvedené ve zprávě o hodnocení nabídek, kde zadavatel uvedl, že „Komise při posuzování nabídky s nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu ustanovení § 113 ZZVZ dospěla k závěru, že předložená nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“. Tu musí Úřad konstatovat, že takové vyjádření zadavatele je právně chybné a zejména neodpovídá skutkovému stavu, neboť zadavatel naopak prokazatelně shledal MNNC v nabídce vybraného dodavatele, když tuto objasňoval a fakticky tak postupoval podle § 113 zákona. Citovaná formulace je tudíž velmi nepřesná, zavádějící a lze též uvést, že touto formulací zadavatel mohl ohrozit transparentnost zadávacího řízení; uvedený závěr o MNNC v nabídce vybraného dodavatele měl být v předmětné zprávě o hodnocení formulován v tom smyslu, že zadavatel shledal MNNC v nabídce vybraného dodavatele, provedl úkony vyžadované zákonem, když vybraného dodavatele požádal o vysvětlení MNNC a potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona, přičemž vysvětlení vybraného dodavatele přijal a obdržel zákonem vyžadované potvrzení; taková formulace by odrážela skutečný stav věci. S ohledem na popsaný postup zadavatele se Úřad podrobně zabýval otázkou, zda tímto postupem skutečně nedošlo k porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení (a narušení práv navrhovatele) v takové míře, že by to bylo důvodem ke zrušení úkonů zadavatele souvisejících s posuzováním a hodnocením nabídky vybraného dodavatele.

93. Úřad pak k posouzení transparentnosti postupu zadavatele přistoupil komplexně, neboť nepovažuje za korektní vytrhávat jednotlivá vyjádření zadavatele z kontextu a posuzovat je izolovaně bez ohledu na další dokumenty vypracované zadavatelem. Z hlediska posouzení transparentnosti postupu zadavatele při posuzování MNNC vybraného dodavatele je zásadní, jakými informacemi navrhovatel v tomto ohledu disponoval, a zda byl schopen posoudit postup zadavatele a kroky, které ho vedly k závěru o tom, že přistoupil k výběru nabídky vybraného dodavatele, neboť nenastaly důvody pro jeho vyloučení z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny v jeho nabídce. V této souvislosti Úřad nejprve uvádí, že zákon zadavateli neukládá povinnost poskytovat účastníkům zadávacího řízení odůvodnění MNNC ve větší míře podrobností, příp. poskytovat podklady, ze kterých při posouzení MNNC vycházel, pakliže je z postupu zadavatele patrné, že se se zdůvodněním MNNC vybraného dodavatele plně ztotožnil. Ostatně uvedené je logické i v kontextu charakteru a principu posuzování MNNC, tj. zejm. že je to pouze zadavatel, kdo rozhoduje o tom, zda přijme případná rizika plynoucí z MNNC (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022-392 ze dne 20. 7. 2023, kde bylo výslovně uvedeno následující: „Důležité je, zda je takové vysvětlení srozumitelné a uvěřitelné pro zadavatele. Objasňování mimořádně nízké nabídkové ceny není samostatným procesem, v němž má uchazeč ke všem svým tvrzením předkládat důkazy a má obstát při kontrole svého vysvětlení ostatními uchazeči. Pokud je pro zadavatele vysvětlení přesvědčivé, žádný předpis mu neukládá, že musí požadovat též důkazy pro ověření takového vysvětlení. Je na něm, jak obezřetný bude.“). Úřad v této souvislosti akcentuje, že i přes velmi strohé a zmatečné vyjádření zadavatele ve zprávě o hodnocení nabídek byl o postupu zadavatele a závěrech týkajících se posouzení MNNC vybraného dodavatele navrhovatel vyrozuměn v rámci rozhodnutí o námitkách, a to v návaznosti na jím vznesené námitky ohledně ukazatelů pro MNNC v nabídce vybraného dodavatele, kdy v tomto rozhodnutí zadavatel navrhovatele zcela konkrétně a srozumitelně informoval o tom, jakým způsobem postupoval, tzn., že „(…) vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění způsobu stanovení ceny a provedl důkladné posouzení nabídkové ceny, aby ověřil, zda zohlednil veškeré náklady na realizaci plnění.“, dále že posouzení provedl v souladu s § 113 zákona, když si od vybraného dodavatele vyžádal i potvrzení dle § 113 odst. 4 zákona, a že tudíž nebyly naplněny podmínky pro vyloučení vybraného dodavatele ve smyslu § 113 odst. 6 zákona. Veškeré tyto informace byly v rozhodnutí o námitkách obsaženy a navrhovatel se tak dozvěděl všechny stěžejní informace ohledně posouzení MNNC vybraného dodavatele.

94. Ač tedy lze připustit, že vyjádření zadavatele ve zprávě o hodnocení nabídek je zmatečné a poměrně strohé a v zájmu větší transparentnosti celého postupu zadavatele při posuzování MNNC pro navrhovatele by bylo vhodné, pokud by zadavatel k uvedenému sdělil více skutečností, nelze i s ohledem na výše uvedené zkonstatovat, že by to, zejména pak ve spojení s rozhodnutím o námitkách, činilo celý proces posouzení MMNC zcela nečitelným a netransparentním. Ostatně je třeba rozlišovat situace, kdy stěžovatel namítá, že zadavatel měl shledat MNNC a tato shledána nebyla, kdy se zadavatel vypořádá s důvody, proč tvrzení stěžovatele nesvědčí dle něj pro shledání MNNC a „nastartování“ celého procesu zdůvodňování MNNC, a situace, kdy zadavatel potvrzuje, že MNNC shledána byla a byl řádně proveden celý postup dle § 113 zákona. I přes výše uvedené konstatování zadavatele uvedené ve zprávě o hodnocení nabídek, že „Komise při posuzování nabídky s nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu ustanovení § 113 ZZVZ dospěla k závěru, že předložená nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“, je třeba s ohledem na skutkový stav, o kterém byl navrhovatel prokazatelně informován v rozhodnutí o námitkách, konstatovat, že se v šetřené věci jedná právě o tuto situaci. Zadavatel v tomto případě de facto ve shodě se stěžovatelem fakticky identifikuje MNNC (přestože zpráva o hodnocení nabídek zmatečně uvádí něco jiného), kdy pak je (s výjimkou důvodů dle § 113 odst. 6, o nichž však nejsou v šetřeném případě indicie) čistě na zadavateli, zda zdůvodnění této MNNC ze strany daného dodavatele přijme či nikoliv, přičemž tedy jakákoliv úvaha stěžovatele o dostatečnosti zdůvodnění MNNC a otázce jejího přijetí zadavatelem nemá v kontextu posuzování dodržení zákonných pravidel ze strany zadavatele relevanci. Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 98/2023-82 ze dne 27. 9. 2024, na který navrhovatel odkazuje, je tak v šetřené věci nepřiléhavý, neboť ten se vztahuje právě na situaci, kdy zadavatel žádné šetření a objasňování MNNC vůbec neprováděl. Ani rozsudek č. j. 7 As 199/2021-71 ze dne 17. 8. 2021 zmíněný navrhovatelem není v šetřené věci zcela přiléhavý, neboť ten se týká situace, kdy byl dodavatel kvůli MNNC neoprávněně vyloučen, přičemž tu je zřejmé, že takové odůvodnění musí být vůči vyloučenému dodavateli velmi podrobné. Další judikatura a rozhodnutí Úřadu uváděné navrhovatelem (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 103/2013–61, rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 28/2011– 334 a rozhodnutí Úřadu sp. zn. S541/2014) pak dle názoru Úřadu není, přestože se vztahují k předchozí právní úpravě, s výše uvedenými závěry Úřadu v rozporu, neboť předmětné prameny navrhovatel zmiňuje z toho důvodu, že v nich Nejvyšší správní soud a Úřad uvádí indicie, které mají zadavatele vést k tomu, aby si vyžádal zdůvodnění MNNC, což zadavatel, jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení i z rozhodnutí o námitkách, prokazatelně učinil.

95. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách snaží rozptýlit pochybnosti o udržitelnosti nabídkové ceny vybraného dodavatele tvrzením, že obchodní riziko případného budoucího nárůstu nákladů nese sám dodavatel, který má navíc možnost kdykoli odstoupit od rámcové dohody, a že takový postup navrhovatel považuje za nepřípustný, musí Úřad na základě výše uvedeného uvést, že za situace, kdy zadavatel přijme vysvětlení navrhovatele a vyjádří takto svůj souhlas s postupem vybraného dodavatele, je to pouze a výhradně rizikem zadavatele a navrhovatel ani Úřad není oprávněn do této úvahy zadavatele vstupovat.

96. Pokud jde o skutečnost, že zadavatel neuvedl posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele v oznámení o výběru, Úřad primárně podotýká, že zákon v § 119 a § 123 odst. 1 výslovně neuvádí jako náležitost zprávy o hodnocení nabídek a ani samotného oznámení o výběru dodavatele otázku posuzování MNNC. Jak poukazuje komentářová literatura, „(…) zadavateli dále není stanovena povinnost, aby v některém z dokumentů v rámci zadávacího řízení zachytil svůj postup při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, nicméně z hlediska dodržení zásady transparentnosti je nanejvýš vhodné, aby tento postup byl v některém z těchto dokumentů zachycen. Může tomu tak být například v rámci protokolu o posouzení nabídek. Zákon též nestanoví, že je zadavatel povinen posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny uvést v oznámení o výběru dodavatele, tedy zadavatel není povinen o posouzení mimořádné nízké nabídkové ceny u vybraného dodavatele informovat všechny účastníky zadávacího řízení.“[4]. K odkazu navrhovatele na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 180/2016-32 ze dne 14. 9. 2017, na který navrhovatel v souvislosti s netransparentností zprávy o hodnocení nabídek odkazuje, a podle kterého je zadavatel povinen transparentně uvést výsledek šetření MNNC ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, Úřad uvádí, že ten se vztahuje k již neaktuální právní úpravě, a nelze ho tak v šetřené věci aplikovat, což potvrzuje i rozhodnutí Úřadu sp. zn. S0324/2019/VZ ze dne 29. 10. 2019, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. R0214/2019 ze dne 29. 1. 2020, kde předseda Úřadu výslovně uvedl, že „(…) pro účely současné právní úpravy zprávy o hodnocení nabídek již nejsou použitelné závěry učiněné v komentáři k bývalému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (…), ani v rozsudku č. j. 5 As 180/2016 – 32 ze dne 14. 9. 2017. Výčet informací, které je zadavatel povinen ve zprávě o hodnocení nabídek obsáhnout (respektive byl za účinnosti předchozího zákona povinen obsáhnout ve zprávě o posouzení a hodnocení), byl totiž novou právní úpravou zúžen, a jak uvádí správně Úřad v napadeném rozhodnutí, obsahem této zprávy je nyní povinně pouze hodnocení nabídek, do nějž posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nespadá.“.

97. Nadto Úřad odkazuje též na obsah rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022-392 ze dne 20. 7. 2023, z něhož mimo jiné také vyplývá, že v každém případě je pak třeba individuálně zvažovat, zda bylo případné ne zcela transparentní zachycení postupu zadavatele v dokumentaci o zadávacím řízení opravdu natolik netransparentní, že mohlo vzbuzovat pochybnosti o férovosti a řádnosti soutěže, resp. o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele, či nikoliv. V šetřeném případě je pak stěžejní, že zadavatel veškerý svůj postup a veškeré své úvahy související s identifikací a posuzováním MNNC v dokumentaci o zadávacím řízení řádně a podrobně zaznamenal (mimo samotných žádostí o objasnění 1 a 2 a objasnění 1 a 2 zejm. např. v protokolech o jednání komise I. – III.), pouze se pak zmatečně vyjádřil o identifikaci MNNC v nabídce vybraného dodavatele a o „přijetí“ jejího zdůvodnění ve zprávě o hodnocení nabídek, kdy však samotný postup zadavatele při identifikaci a posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele nejeví žádné známky nečitelnosti, neférovosti či zastřenosti – právě naopak, když zadavatel řádně provedl posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele a po identifikaci MNNC v rámci této ceny se řádně tohoto dodavatele dotázal na její objasnění se všemi náležitostmi takové žádosti, a nakonec se opětovně dotazoval i na tam identifikovaná rizika, přičemž své výsledné vyhodnocení získaných informací a podkladů řádně zaznamenal. Pokud by zadavatel nepostupoval při identifikaci a posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele v souladu se zákonem, případně pokud by veškerý jeho postup v tomto kontextu nebyl přezkoumatelný z dokumentace o zadávacím řízení, pak by samozřejmě nemohl obstát. Taková situace však v šetřeném případě nenastala. Současně je podstatné, že navrhovatel je kromě vybraného dodavatele jediným dalším účastníkem zadávacího řízení, přičemž v návaznosti na jím vznesenou námitku ohledně otázky identifikace MNNC v nabídce vybraného dodavatele v námitkách zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele informoval o tom, že postupoval dle § 113 odst. 4 zákona a že vybraný dodavatel MNNC objasnil a zadavatel toto objasnění přijal. Zadavatelovo vyjádření ve zprávě o hodnocení nabídek, ve smyslu, že „Komise při posuzování nabídky s nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu ustanovení § 113 ZZVZ dospěla k závěru, že předložená nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“, tak lze považovat spíše za jakousi nešikovnost a zřejmé nepochopení zákonné úpravy průběhu posouzení MNNC zadavatelem, nikoliv však jako snahu zadavatele o neférový postup, nebo postup, který by vzbuzoval pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele, a to zejména ve spojení s rozhodnutím o námitkách, které vůči navrhovateli celý postup zadavatele při objasňování MNNC osvětlilo.

98. K tomu je třeba uvést, že případný netransparentní postup zadavatele při posouzení MNNC vybraného dodavatele (způsobený zejména chybným vyjádřením zadavatele ve zprávě o hodnocení nabídek) by nemohl mít ani potenciální vliv na výběr dodavatele, když v rámci samotného procesu posuzování MNNC u vybraného dodavatele zadavatel nepochybil; navrhovatel nepřinesl žádnou novou argumentaci, která by byla s to založit povinnost zadavatel vyloučit vybraného dodavatele z důvodu MNNC (tj. z důvodů dle § 113 odst. 6 zákona), což je de facto jediná námitka, se kterou by případně mohl být navrhovatel úspěšný v kontextu konstatování pochybení zadavatele při posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele. Ostatně ze znění námitek a následného návrhu je patrné, že navrhovatel primárně cílil na skutečnost, že nabídková cena vybraného dodavatele obsahuje MNNC a že tato skýtá pro zadavatele jistá rizika, v čemž zadavatel s navrhovatelem nejsou v rozporu, avšak zadavatel je tato rizika ochoten přijmout.

99. Úřad s ohledem na vše výše uvedené a s ohledem na skutkové okolnosti zde šetřeného případu dospěl k závěru, že ač vyjádření zadavatele ve zprávě o hodnocení nabídek bylo velmi nešikovné a bližší uvedení otázky posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele v oznámení o výběru, resp. zprávě o hodnocení nabídek mohlo být kvalifikováno jako jisté opomenutí zadavatele nesvědčící ve prospěch čitelnosti jeho postupu pro navrhovatele, toto nedosahuje takové intenzity, aby jej bylo možné označit za nezákonný zásah do průběhu zadávacího řízení, resp. nelze dle Úřadu dovodit, že by postup zadavatele související s identifikací a posuzováním MNNC v nabídce vybraného dodavatele byl v celkovém kontextu natolik netransparentním, že by se jednalo o porušení zákona s potencialitou vlivu na výběr dodavatele, přičemž zrušení úkonů zadavatele by v takovém případě bylo dle názoru Úřadu projevem přepjatého formalismu. Zároveň ani nelze uvést, že by byl navrhovatel postupem zadavatele nějakým způsobem krácen na svých právech, neboť navrhovatel byl zadavatelem o jeho postupu v souvislosti s MNNC vybraného dodavatele prokazatelně informován a z obsahu rozhodnutí o námitkách měl představu o tom, co zadavatel dělal a jakým způsobem postupoval. Navrhovatel na mnoha místech návrhu opakuje, že zadavatel „neaktivoval“ postup dle § 113 zákona a MNNC vybraného dodavatele řádně neposoudil, a neobdržel od navrhovatele potvrzení podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, což je však tvrzení velmi zavádějící a neodpovídající informacím, kterými navrhovatel před podáním návrhu prokazatelně disponoval, když mu zadavatel v rozhodnutí o námitkách zcela explicitně potvrdil, že si vyžádal podrobné objasnění způsobu stanovení ceny a provedl důkladné posouzení nabídkové ceny a zároveň že si vyžádal i potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona, tzn. navrhovatel věděl o tom, jakým způsobem zadavatel postupoval, a disponoval všemi informacemi, na základě kterých mohl zvážit a kvalifikovaně posoudit, zda zadavatel v souvislosti s posouzením MNNC postupoval zákonem požadovaným způsobem.

100. K odkazu navrhovatele na metodiku CHJ Úřad uvádí, že ta může být podpůrným zdrojem pro postup zadavatelů, nicméně Úřad je oprávněn a povinen posuzovat soulad postupu zadavatele výhradně se zákonem, nikoliv jakýmikoliv metodickými materiály.

101. K tvrzení navrhovatele o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách pak Úřad uvádí, že předmětné rozhodnutí zadavatele považuje, i s ohledem na výše uvedenou argumentaci týkající se informací, které navrhovatel prostřednictvím rozhodnutí o námitkách obdržel, za transparentní a vypracované v souladu se zákonem. Rozhodnutí o námitkách je dle názoru Úřadu přezkoumatelné, srozumitelné a obsahuje poměrně podrobné a srozumitelné odůvodnění skutečností, pro které byly námitky odmítnuty; zároveň se zadavatel vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách. Je přitom třeba uvést, že ani navrhovatel neuvádí žádné konkrétní důvody, pro které považuje rozhodnutí o námitkách za nepřezkoumatelné, a toto tvrzení tak zůstává ve zcela obecné rovině. Naopak situace, kdy navrhovatel se závěry uvedenými v rozhodnutí o námitkách na mnoha místech návrhu věcně polemizuje, spíše svědčí o tom, že rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné je. Úřad má za to, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách řešil a přezkoumatelně odůvodnil všechny sporné body předestřené navrhovatelem v podaných námitkách a funkce námitek spočívající ve vyřešení „sporných otázek“ mezi zadavatelem navrhovatelem, tu zejm. otázky postupu zadavatele při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, tak byla splněna, když se navrhovatel dozvěděl všechny podstatné skutečnosti, a přestože informace tu uvedené zcela nereflektoval, nelze tvrdit, že by z toho důvodu bylo rozhodnutí nepřezkoumatelné.

102. Úřad uzavírá, že rozhodnutí o námitkách reaguje na všechny námitky navrhovatele uvedené v jím podaných námitkách, obsahuje dostatečné informace o procesu posouzení MNNC vybraného dodavatele, a obsahuje i dostatečné vyjádření zadavatele k navrhovatelem tvrzenému nejasnému nastavení zadávacích podmínek, kdy přestože měl zadavatel za to, že předmětné námitky byly podány opožděně (s čímž se Úřad ztotožnil, viz odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí), se k nim věcně vyjádřil. Rozhodnutí o námitkách tak bylo dle názoru Úřadu vypracováno v souladu se zákonem a Úřad neshledal důvod k jeho zrušení.

103. Úřad závěrem shrnuje, že na základě výše uvedeného má za to, že zadavatel jednal v souladu se zákonem, když poté, co identifikoval MNNC v nabídce vybraného dodavatele, jej požádal o objasnění MNNC, a to formou jednoznačnou, podrobnou a dostatečně transparentní, vybraný dodavatel následně zadavateli poskytl nejen potvrzení skutečností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, ale i srozumitelné a přehledné odpovědi formou objasnění MNNC, na základě čehož zadavatel objasnění MNNC přijal. Nebyly zjištěny indicie, které by měly vést k povinnému vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, přičemž vyjádření zadavatele ve zprávě o hodnocení nabídek, že „[k]omise při posuzování nabídky s nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu ustanovení § 113 ZZVZ dospěla k závěru, že předložená nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu“, nezpůsobuje takovou netransparentnost zadávacího řízení, která by mohla být důvodem pro zrušení úkonů zadavatele, a to zejména s ohledem na skutečnost, že relevantní informace navrhovatel obdržel v rozhodnutí o námitkách.

104. Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Český rozhlas, Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2

2. Mgr. Lukáš Zahrádka, advokát, GT Legal, advokátní kancelář, s. r. o., Pujmanové 1753/10a, Nusle,

140 00 Praha 4

3. INDOC s. r. o., U Hadovky 564/3, Dejvice, 160 00 Praha 6

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Myšleno Úřadu – pozn. Úřadu

[2] Ačkoli se uvedená judikatura vztahuje k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze uvedené závěry analogicky aplikovat i na v současnosti účinnou zákonnou úpravu, neboť princip podání námitek a jejich přezkumu zůstal v zásadě zachován.

[3] Např. PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-1-6]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X..

[4] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-1-6]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 03531/2026/500spisová značka: S0892/2025/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 03531/2026/500
spisová značka: S0892/2025/VZ