číslo jednací: 11895/2026/161
spisová značka: R0024/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | VZ5_2025 – Cloudové služby pro online distribuci obsahu Českého rozhlasu |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 13. 4. 2026 |
| Související rozhodnutí | 03531/2026/500 11895/2026/161 |
| Dokumenty |  2026_R0024.pdf 435 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0024/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-11895/2026/161 |
|
Brno 2. 4. 2026 |
V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 23. 2. 2026, podaném navrhovatelem
- Algotech, a. s., IČO 24775487, se sídlem Sokolovská 668/136d, Karlín, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 11. 2025 Mgr. Lukášem Zahrádkou, advokátem, ev. č. ČAK 12022, společnosti GT Legal, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 08464715, se sídlem Pujmanové 1753/10a, Nusle, 140 00 Praha 4,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0892/2025/VZ, č. j. ÚOHS-03531/2026/500 ze dne 27. 1. 2026, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 21. 11. 2025 na návrh z téhož dne výše označeného navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2,
jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel
- České Radiokomunikace a. s., IČO 24738875, se sídlem Skokanská 2117/1, Břevnov, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne
26. 11. 2025 společností INDOC s. r. o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, Dejvice,
160 00 Praha 6,
učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „VZ5_2025 – Cloudové služby pro online distribuci obsahu Českého rozhlasu“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-045961 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 8. 2025 pod ev. č. 540381-2025,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0892/2025/VZ, č. j. ÚOHS-03531/2026/500 ze dne 27. 1. 2026
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad obdržel dne 21. 11. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „zákon“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
II. Napadené rozhodnutí
2. Úřad rozkladem napadeným rozhodnutím rozhodl ve výroku I tak, že se správní řízení v části týkající se nastavení zadávacích podmínek zadávacího řízení podle § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.
3. Ve výroku II napadeného rozhodnutí potom Úřad rozhodl tak, že se návrh s výjimkou té části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno dle výroku I, podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad k výroku I uvedl, že v šetřené věci nelze uvažovat o tom, že by se co do námitek navrhovatele týkajících se zadávacích podmínek jednalo o skutečnosti, které snad vyšly najevo až po podání nabídek, popř. po rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, neboť navrhovatel odkazuje na konkrétní ustanovení zadávací dokumentace, která byla v zadávací dokumentaci v navrhovatelem namítaném znění obsažena od počátku uveřejnění zadávací dokumentace, a pokud je navrhovatel považoval za nejasné, popř. umožňující rozdílný výklad, měl se bránit právě podáním námitek proti zadávacím podmínkám. Navrhovateli nic nebránilo podat proti těmto částem zadávací dokumentace námitky ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona. Samotný fakt, že až po provedení hodnocení nabídek, v návaznosti na tvrzení o mimořádně nízké nabídkové ceně (dále též jako „MNNC“) vybraného dodavatele, navrhovatel namítá, že zadávací podmínky mohly nebo měly být ze strany zadavatele stanoveny jiným způsobem, přitom neopravňuje navrhovatele k podání námitek proti zadávacím podmínkám po uplynutí lhůty dle § 242 odst. 4 zákona.
5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad k výroku II shrnul, že má za to, že zadavatel jednal v souladu se zákonem, když poté, co identifikoval MNNC v nabídce vybraného dodavatele, jej požádal o objasnění MNNC, a to formou jednoznačnou, podrobnou a dostatečně transparentní, vybraný dodavatel následně zadavateli poskytl nejen potvrzení skutečností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, ale i srozumitelné a přehledné odpovědi formou objasnění MNNC, na základě čehož zadavatel objasnění MNNC přijal. Nebyly zjištěny indicie, které by měly vést k povinnému vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, přičemž vyjádření zadavatele ve zprávě o hodnocení nabídek, že „[k]omise při posuzování nabídky s nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu ustanovení § 113 ZZVZ dospěla k závěru, že předložená nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu“, nezpůsobuje takovou netransparentnost zadávacího řízení, která by mohla být důvodem pro zrušení úkonů zadavatele, a to zejména s ohledem na skutečnost, že relevantní informace navrhovatel obdržel v rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 11. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
III. Námitky rozkladu
6. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 6. 2. 2026. Rozklad, který Úřad obdržel dne 23. 2. 2026, byl podán v zákonné lhůtě. Navrhovatel je přesvědčen, že je napadené rozhodnutí věcně i právně nesprávné, a proto proti němu podává rozklad.
7. Navrhovatel k výroku I napadeného rozhodnutí namítá, že závěr Úřadu o nutnosti podat námitky proti zadávacím podmínkám do konce lhůty pro podání nabídek je rozporný s účelem předmětného ustanovení zákona a zbavuje jej účinné ochrany jeho práv, neboť není dle něj podle zákona povinen předjímat možné nezákonnosti vymezení zadávacích podmínek v době, kdy tyto vady nejsou objektivně zjistitelné. Navrhovatel setrvává na svém názoru, že nezákonnost zadávacích podmínek mohl rozpoznat až poté, co byl seznámen s rozhodnutím o výběru dodavatele a zprávou o hodnocení nabídek, neboť až v návaznosti na tyto dokumenty vyšel dle jeho mínění najevo zásadní rozdíl mezi nabídkovou cenou vybraného dodavatele a navrhovatele, v návaznosti na který navrhovatel zjistil, že jednou z hlavních příčin mohly být sporné požadavky zadavatele (zejména technické specifikace tykající se vyhrazených serverů, požadavků na splnění budoucí právní úpravy kyberbezpečnosti, výkonu procesorů, parametrů úložiště či úrovně certifikace datacentra), které byly dle navrhovatele natolik vágní, že umožnily jednotlivým uchazečům odlišný výklad a rozdílný způsob pojetí nabídek. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011 a sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009.
8. Navrhovatel se neztotožňuje ani se závěry Úřadu uvedenými ve výroku II napadeného rozhodnutí, když postup zadavatele při posouzení a hodnocení nabídek tak, jak je popsán ve zprávě o hodnocení, v rozhodnutí o výběru dodavatele, jakož i následně v rozhodnutí o námitkách není dle navrhovatele dostatečně odůvodněn a vykazuje závažné nedostatky, které činí celý proces nepřezkoumatelným. Navrhovatel důrazně odmítá, aby rozhodnutí o námitkách sloužilo jako prostředek k dodatečnému „zhojení“ nedostatků v odůvodnění rozhodnutí o výběru, přičemž zdůrazňuje, že nemá zákonnou povinnost podávat opravné prostředky za účelem získání informací, které mu měly být k dispozici již v rámci zadávacího řízení. Zadavatel je dle navrhovatele povinen zajistit, aby z dokumentace o zadávacím řízení bylo zřejmé, jakým způsobem byly nabídky hodnoceny a na základě jakých kritérií a podkladů byly učiněny závěry o jejich přijatelnosti a jak bylo postupováno ohledně MNNC; tento požadavek nelze dle navrhovatele splnit dodatečným a nedostatečně odůvodněným rozhodnutím o námitkách. Dle názoru navrhovatele měl Úřad shledat rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným a nezákonným a toto rozhodnutí dle § 263 odst. 5 zákona zrušit.
Závěr rozkladu
9. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil a věc vrátil k novému projednání a v odůvodnění vyslovil právní názor, kterým bude Úřad při novém projednání vázán, zejména v tom smyslu, že zadávací řízení má být zrušeno z důvodu jeho stižení vadami natolik závažnými, že v něm nelze pokračovat; rozhodnutí o výběru dodavatele a navazující kroky zadavatele jsou stiženy vadami a mají být zrušeny; rozhodnutí o námitkách má být pro nepřezkoumatelnost a nedostatek důvodů zrušeno.
10. Navrhovatel alternativně navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil v rozsahu výroku I, nebo výroku II, a věc v příslušném rozsahu vrátil k novému projednání, přičemž v odůvodnění vyslovil právní názor, kterým bude Úřad při novém projednání vázán, vyhovující námitkám a návrhům navrhovatele vysloveným v tomto rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
11. Dne 6. 3. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele, v němž předně uvádí, že napadené rozhodnutí považuje ze věcně správné a učiněné na základě úplných skutkových zjištění a na základě relevantní judikatury a rozhodovací praxe Úřadu.
12. Zadavatel považuje tvrzení navrhovatele o sporné povaze zadávacích podmínek, která se měla projevit až při hodnocení nabídek, za mylné už jen z toho důvodu, že závazné technické požadavky zadavatele byly pro všechny dodavatele shodné a jsou součástí závazného znění smlouvy. Navrhovatel dle zadavatele v rozkladu neuvádí žádný konkrétní důvod, na jehož základě by mohl kterýkoli dodavatel plnit předmět veřejné zakázky za odlišných podmínek, nebo který by mohl umožňovat rozdílné přístupy zadavatele k posouzení či hodnocení nabídek. Judikaturu uváděnou navrhovatelem považuje zadavatel za nepřiléhavou a svědčící spíše v jeho prospěch. Argument navrhovatele, že nižší nabídkovou cenu vybranému dodavateli umožnila odlišná interpretace zadávacích podmínek, považuje zadavatel za nedůvodný, když vybraný dodavatel v rámci objasnění své nabídky vysvětlil soulad jím zamýšleného způsobu realizace veřejné zakázky se stanovenými požadavky a tím i potvrdil, že jeho nabídková cena je ve vztahu k předmětu veřejné zakázky přiměřená a racionálně stanovená, tj. nevychází z žádných mylných předpokladů. Zadavatel pak v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 20. 11. 2025, sp. zn. ÚOHS-S0566/2025/VZ, rozhodnutí Úřadu ze dne 10. 1. 2023, sp. zn. ÚOHS-S0463/2022/VZ, rozhodnutí Úřadu ze dne 17. 9. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0307/2020/VZ, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2018, č. j. 1 As 389/2017–98.
13. Zadavatel je dále přesvědčen, že jeho postup při přezkoumání MNNC byl zcela v souladu s podmínkami stanovenými v zadávací dokumentaci, přičemž byly dle zadavatele naplněny i všechny zákonné požadavky kladené na zadavatele v souvislosti s posouzením MNNC. Zadavatel akcentuje, že jsou-li potvrzeny skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona, je plně v jeho dispozici, zda odůvodnění reálnosti prověřované nabídkové ceny akceptuje; v této souvislosti zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 28. 6. 2019, sp. zn. ÚOHS-S0152/2019/VZ, nebo body 75. a 76. rozhodnutí Úřadu ze dne 13. 10. 2025, sp. zn. ÚOHS-S0586/2025/VZ a rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016-383 ze dne 4. 11. 2016. Dále zadavatel k námitce navrhovatele, že informace o postupu při přezkoumání MNNC měly být uvedeny ve zprávě o hodnocení nabídek, odkazuje na komentářovou literaturu a rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0214/2019/VZ, z nichž vyplývá, že údaje o posouzení MNNC zadavatel nemusí uvádět do zprávy o hodnocení nabídek. Zadavatel akcentuje, že navrhovatel neuvádí žádné indicie krom prostého srovnání nabídkových cen, které by dosvědčovaly nerealizovatelnost veřejné zakázky za nabídkovou cenu vybraného dodavatele.
14. Zadavatel uzavírá, že neopomenul žádnou povinnost, kterou mu § 113 zákona ukládá a rozhodnutí stejně jako oznámení o výběru dodavatele provedl v souladu s § 50 a § 123 zákona. Zadavatel dle svého názoru rovněž rozhodl o námitkách navrhovatele v souladu s § 245 odst. 1 zákona a nápravná opatření, jichž se navrhovatel domáhá, by dle něj neměla opodstatnění, neboť neexistují důvody, pro něž by měl zadavatel přistoupit k revizi svého postupu.
15. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl o potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu.
16. Vybraný dodavatel se k rozkladu navrhovatele nevyjádřil.
Replika navrhovatele k vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
17. Dne 13. 3. 2026 obdržel Úřad repliku navrhovatele k vyjádření zadavatele, v níž vyslovuje nesouhlas s veškerými argumenty zadavatele.
18. Navrhovatel je tak přesvědčen, že jeho argumentace nebyla obecná, ale právě že uvedl konkrétní podrobné argumenty a výhrady vůči jím tvrzeným nejasnostem zadávacích podmínek. Jím uvedenou judikaturu na podporu svých tvrzení považuje za přiléhavou a výstižnou. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že v přezkumném řízení po něm nelze požadovat důkazy, k nimž nemá přístup, neboť nebyly součástí zpřístupněné části správního spisu. Jeho procesní povinností není předkládat důkazní materiál, který je výlučně v dispozici zadavatele, ale označit relevantní skutečnosti a vyvolat důvodnou pochybnost o zákonnosti postupu, což dle něj naplnil. Navrhovatel i nadále považuje argumentaci zadavatele týkající se akceptace objasnění nabídky vybraného dodavatele za nedostatečnou, přičemž setrvává na svých pochybnostech ohledně reálnosti nabídkové ceny vybraného dodavatele. Navrhovatel i nadále konstatuje, že rozhodnutí o námitkách dle něj nesplňuje požadavky na přezkoumatelnost, je vnitřně rozporné a neumožňuje ověřit, zda zadavatel své rozhodnutí založil na řádném a úplném posouzení skutkového stavu.
19. Závěrem navrhovatel uvádí, že nadále plně setrvává na podaném rozkladu, přičemž jím uvedená argumentace jeho závěry dle jeho mínění podporuje. Předložené skutečnosti a právní úvahy dle něj potvrzují, že postup zadavatele byl v rozporu s požadavky zákona a že přezkum ze strany Úřadu je nejen důvodný, ale rovněž nezbytný pro zajištění zákonnosti a rovného zacházení v předmětném zadávacím řízení.
IV. Řízení o rozkladu
20. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
21. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.
V. K námitkám rozkladu
K výroku I napadeného rozhodnutí
22. Navrhovatel nesouhlasí se zastavením správního řízení v části týkající se jeho výhrad vůči nastavení zadávacích podmínek zadávacího řízení z toho důvodu, že jeho návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky (tedy námitky proti zadávacím podmínkám podané do konce lhůty pro podání nabídek). Navrhovatel s odkazem na mj. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 setrvává na svém názoru, že nezákonnost zadávacích podmínek mohl rozpoznat až poté, co byl seznámen s rozhodnutím o výběru dodavatele a zprávou o hodnocení nabídek, neboť až v návaznosti na tyto dokumenty vyšel dle jeho mínění najevo zásadní rozdíl mezi nabídkovou cenou vybraného dodavatele a navrhovatele. Z tohoto rozdílu navrhovatel usuzuje, že jednou z příčin rozdílných cen mohly být údajně sporné technické požadavky zadavatele, které si uchazeči mohli vyložit odlišně a rozdílně také pojmout své nabídky.
23. Lze shrnout, že ve zprávě o hodnocení nabídek, jež byla přílohou rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 10. 10. 2026, bylo uvedeno výsledné pořadí hodnocených nabídek podle nejnižší nabídkové ceny, a to na 1. místě vybraný dodavatel s celkovou nabídkovou cenou 16 127 840 Kč bez DPH a na 2. místě navrhovatel s celkovou nabídkovou cenou 19 869 041 Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem v bodě I. „Podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace stanovena jako maximální a nepřekročitelná v hodnotě 26 000 000 Kč bez DPH. Požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky byly stanoveny v zadávací dokumentaci a v jejích přílohách, co se technických požadavků týče, tak zejména v Příloze č. 6 – „Technická specifikace“, která byla rovněž učiněna přílohou závazného návrhu smlouvy.
24. Právní posouzení této námitky Úřad provedl dostatečně v bodech 55 až 63 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry se ztotožňuji, jelikož mám za to, že v nich Úřad přesvědčivě vysvětlil, proč dané námitce navrhovatele nemohl dát za pravdu. Zde dále uvádím následující.
25. Úřad správně identifikoval, že navrhovatel podal v zadávacím řízení pouze námitky proti rozhodnutí o výběru, a to dne 27. 10. 2025, kterým zadavatel rozhodnutím ze dne 11. 11. 2025 nevyhověl. Jiné námitky navrhovatel zadavateli nedoručil.
26. Úřad v bodě 58 napadeného rozhodnutí shrnul, že v námitkách proti rozhodnutí o výběru navrhovatel napadl konkrétní ustanovení zadávací dokumentace, která byla dle jeho názoru nejasná a umožňující rozdílný výklad. Zde pro úplnost opakuji, že se jednalo o:
- požadavek na vyhrazené servery dle čl. 4.2.6 a 4.2.7 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy, konkr. ustanovení, že „(…) výpočetní prostředky serveru (CPU, RAM) jsou vyhrazené pouze pro zadavatele.“,
- požadavek na výkon virtuálních CPU v článcích 2.2, 4.2.6 a 4.2.7 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy, konkr. požadavek na „4 jádra o taktu 3 GHz na 64 bitové architektuře Intel kompatibilní“,
- požadavek naspecifikaci úložiště v článku 2.2 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy, kde je požadováno „úložiště o kapacitě 20 TB“, avšak bez jakéhokoli upřesnění typu, výkonových parametrů a rychlosti úložiště, přičemž navrhovatel pak zmiňuje další články zadávací dokumentace s tím související (článek 5.2, 5.3 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy) a uvádí, že slovní popis výkonových kategorií úložiště jako „standardní“, „vysoká“ či „špičková“ rychlost čtení/zápisu dat je zcela nedostačující pro účely objektivního hodnocení nabídek,
- požadavek zadavatele na úroveň certifikace, kdy se v dokumentaci objevují různé úrovně certifikace datacentra, a to „TIER III“ a „TIER III+“, a to např. v článcích 2.2, 5.2, 6.3 a 6.11 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy,
- zadávací dokumentace neobsahuje výslovný požadavek na splnění podmínek nové právní úpravy zákona o kybernetické bezpečnosti.
27. Z námitek navrhovatele citovaných v předchozím bodě je zřejmé, že směřovaly vůči zadávacím podmínkám, měly tak být podány ve lhůtě pro podání nabídek, což navrhovatel prokazatelně neučinil.
28. Navrhovatel ve svém rozkladu argumentuje závěry rozsudků Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 a sp. zn. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011. Rozsudek sp. zn. 5 Afs 75/2009 však řešil situaci, kdy zadavatel v zadávacích podmínkách použil velmi neurčitý pojem („zjevná nepřiměřenost“), jehož výklad se vyjevil až při provedení hodnocení. V nyní posuzovaném případě však navrhovatel napadá velmi konkrétní technické údaje (viz výše v bodě 26 tohoto rozhodnutí), jejichž smysl byl patrný již při seznámení se se zadávací dokumentací. Rozsudek sp. zn. 2 Afs 67/2010 pak posuzuje obdobnou situaci, která je řešena v nyní posuzovaném případě, tedy takovou, kdy případná nezákonnost zadávacích podmínek měla být namítána již ve lhůtě pro podání nabídek. Tyto rozsudky zmínil již Úřad v bodě 60 napadeného rozhodnutí, když se přiklonil právě k těm závěrům, které vyvracejí v daném případě možnost navrhovatele podat námitky proti zadávacím podmínkám po podání nabídek. V daném případě totiž nenastala situace, že by se údajná nezákonnost zadávacích podmínek projevila teprve při hodnocení nabídek (např. právě v důsledku velmi vágních pojmů), jak se snaží dovozovat navrhovatel. Souhlasím proto plně s Úřadem upozorňujícím na to, že postup, kdy účastník zadávacího řízení vyčkává s podáním námitek proti zadávacím podmínkám do pozdější fáze zadávacího řízení, kdy mu zadávací podmínky způsobí „újmu“ v podobě např. výběru jiného dodavatele, než je on sám, v žádném případě neodpovídá smyslu a účelu zákona.
29. Jinými slovy, zadávací podmínky byly podrobně stanoveny v zadávací dokumentaci v její Příloze č. 6 – „Technická specifikace“. Navrhovatel zjevně v souladu s nimi, jelikož jeho nabídka byla učiněna předmětem posouzení a hodnocení, tudíž byla zadavatelem akceptována, podal svou nabídku v zadávacím řízení. Navrhovatel byl zřejmě se zadávacími podmínkami srozuměn, jelikož zadavatele ani nepožádal o vysvětlení zadávací dokumentace. Předpokládaná srozuměnost navrhovatele se zadávacími podmínkami trvala až do té doby, než ze zprávy o hodnocení nabídek zjistil, že vybraný dodavatel nabídl nižší cenu než sám navrhovatel. Avšak pouze z rozdílu nabídkových cen uchazečů nelze zpětně dovozovat nejasnost zadávacích podmínek pro formulování nabídky, jak se pokouší navrhovatel. Takový postup navrhovatele, který se až po zjištění nižší nabídkové ceny vybraného dodavatele snaží „náhle“ napadat zadávací podmínky pro jejich údajnou nejasnost, se jeví jako ryze účelový.
30. Z dostupných podkladů totiž nic nenaznačuje závěru, že by navrhovatelem tvrzené nejasnosti zadávacích podmínek byly takového charakteru, že by byly v době přípravy nabídek neseznatelné a jejich nejasnost se projevila až v návaznosti na informace uvedené zadavatelem v rozhodnutí o výběru a zprávě o hodnocení nabídek, resp. v návaznosti na rozdílnost nabídkových cen uchazečů. Naopak všechny připomínky navrhovatele proti zadávacím podmínkám svědčí o tom, že tyto mohly být navrhovatelem uplatněny v rámci námitek ještě před koncem lhůty pro podání nabídek.
31. Souhlasím proto plně se závěrem Úřadu v bodě 61 napadeného rozhodnutí, že v šetřené věci nelze uvažovat o tom, že by se co do námitek navrhovatele týkajících se zadávacích podmínek jednalo o skutečnosti, které snad vyšly najevo až po podání nabídek, popř. po rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele. Navrhovatel odkazuje na konkrétní ustanovení zadávací dokumentace, která byla v zadávací dokumentaci v navrhovatelem namítaném znění obsažena od počátku uveřejnění zadávací dokumentace. Pokud je navrhovatel považoval za nejasné, popř. umožňující rozdílný výklad, měl se bránit právě podáním námitek proti zadávacím podmínkám.
32. Jak příkladmo uvedl Úřad, skutečnost, že v zadávací dokumentaci se objevují různé úrovně certifikace datacentra, a to „TIER III“ a „TIER III+“, musela být navrhovateli naprosto zřetelná již při studiu zadávací dokumentace. Ztotožňuji se s argumentem Úřadu, že ke stejným závěrům lze dospět i v případě ostatních námitek týkajících se absence přesnějšího vymezení některých požadavků, promítnutí právní úpravy zákona o kybernetické bezpečnosti do zadávacích podmínek či popisu výkonových kategorií úložiště.
33. Navrhovateli tedy nic nebránilo podat proti těmto částem zadávací dokumentace námitky ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona. Samotný fakt, že až po provedení hodnocení nabídek, v návaznosti na tvrzení o MNNC vybraného dodavatele, navrhovatel namítá, že zadávací podmínky mohly nebo měly být ze strany zadavatele stanoveny jiným způsobem, přitom neopravňuje navrhovatele k podání námitek proti zadávacím podmínkám po uplynutí lhůty dle § 242 odst. 4 zákona, jak rovněž vhodně připomněl Úřad.
34. Ve vztahu k výroku I napadeného rozhodnutí jsem proto toho názoru, že Úřad rozhodl správně, když správní řízení v části vztahující se k námitkám proti zadávacím podmínkám zastavil, neboť návrhu v této části skutečně nepředcházely řádně a včas podané námitky. Okolnosti případu tak nikterak nenasvědčují, že by této námitce navrhovatele mohlo být dáno za pravdu.
K výroku II napadeného rozhodnutí
35. V této části rozkladu navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, že zadavatel jednal v souladu se zákonem při posouzení MNNC vybraného dodavatele, což našlo odraz ve zprávě o hodnocení nabídek, rozhodnutí o výběru dodavatele, jakož i následně v rozhodnutí o námitkách, kteréžto dokumenty navrhovatel považuje za netransparentní a nepřezkoumatelné.
36. Úřad skutkové okolnosti případu přehledně popsal v bodech 70 až 80 napadeného rozhodnutí.
37. Lze shrnout, že zadavatel v čl. D. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace mj. uvedl: „Pokud účastník ocení kteroukoliv část nabídkové ceny nulovou nebo mimořádně nízkou nabídkovou cenou, bude požádán o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 odst. 4 ZZVZ, případně o objasnění údajů dle § 46 ZZVZ.“
38. V protokolu o I. jednání hodnoticí komise ze dne 18. 9. 2025 zadavatel uvedl, že ve smyslu § 113 odst. 1 zákona požaduje písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC, neboť „Tabulka pro výpočet nabídkové ceny obsahuje nulové ocenění následujících položek: provoz infrastruktury, cloudová technologie, statická IPv4 a statická IPv6.“. V žádosti o objasnění nabídky ze dne 24. 9. 2025 (dále jen „žádost o objasnění 1“) zadavatel požádal vybraného dodavatele o zdůvodnění způsobu stanovení MNNC těch položek, které ocenil nulovou hodnotou. Zadavatel rovněž požádal o potvrzení, že vybraný dodavatel jedná v souladu s § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. V objasnění nabídky sign. dne 29. 9. 2025 (dále jen „objasnění 1“) vybraný dodavatel uvedl způsob stanovení nabídkové ceny v zadavatelem dotazovaných položkách a dále potvrdil soulad s § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.
39. V protokolu o II. jednání hodnoticí komise ze dne 30. 9. 2025 (dále jen „protokol o II. jednání komise“) je uvedeno, že objasnění 1 není dostatečné, a to zejména v oblasti zdůvodnění způsobu stanovení MNNC. V žádosti o objasnění nabídky ze dne 2. 10. 2025 (dále jen „žádost o objasnění 2“) zadavatel ke konkrétním položkám uvedeným již v žádosti o objasnění 1 požádal o „další doplnění zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, a to tak, že jednoznačně uvedete, do kterých konkrétních položek uvedených v Tabulce pro výpočet nabídkové ceny byla hodnota nulových položek započtena, resp. rozpuštěna.“ V objasnění nabídky sign. dne 3. 10. 2025 (dále jen „objasnění 2“) vybraný dodavatel podrobněji rozvedl způsob stanovení nabídkové ceny v zadavatelem dotazovaných položkách.
40. V protokolu o III. jednání hodnoticí komise ze dne 3. 10. 2025 (dále jen „protokol o III. jednání komise“) zadavatel uvedl:
„4) Komise po projití zaslaného doplnění konstatuje, že ekonomická nabídka jako celek působí konzistentně a poskytnuté odůvodnění rozpočítání nulových položek do ostatních položek ze strany účastníka neobsahuje žádné věcné rozpory ani nejasnosti. Komise dále ověřila, že žádná naceňovaná položka nebyla opomenuta, což by mohlo v budoucnu vést k jejímu účtování do podpory či víceprací a tím znevýhodnit ostatní uchazeče.
Cenové rozdíly v položkách, do nichž byly nulové položky rozpuštěny, v porovnání s nabídkou účastníka druhého v pořadí nevykazují žádné zásadní odchylky. Komise se nezabývala logickým či technickým propojením mezi nulovými položkami a položkami, do kterých byla jejich cena alokována, neboť tato skutečnost náleží do oblasti obchodní strategie jednotlivých uchazečů, a komise není oprávněna takovéto skutečnosti posuzovat.
Komise rovněž provedla základní kontrolní propočet s cílem ověřit, zda rozpuštění nulových položek nemůže v případě budoucí změny počtu objednaných dílčích položek způsobit znatelnou změnu výsledné ceny, která by mohla znevýhodnit jiné uchazeče nebo významně navýšit celkovou nabídkovou cenu vybraného dodavatele. Na základě dostupných údajů nebylo zjištěno žádné takové riziko.
5) Komise po posouzení druhého Objasnění nabídky účastníka konstatovala, že Objasnění již splňuje požadavky zadavatele a komise následně dokončila posouzení splnění podmínek účasti účastníka, který se umístil na prvním místě se závěrem, že vybraný dodavatel splnil zadávací podmínky.“
41. Ve zprávě o hodnocení nabídek, jež byla přílohou rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 10. 10. 2026, zadavatel uvedl: „Komise při posuzování nabídky s nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu ustanovení § 113 ZZVZ dospěla k závěru, že předložená nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“
42. Právní posouzení věci Úřad provedl dostatečně v bodech 81 až 103 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry se ztotožňuji, jelikož mám za to, že v nich Úřad přesvědčivě vysvětlil, proč daným námitkám navrhovatele nemohl dát za pravdu. Zde dále uvádím následující.
43. K MNNC je především úvodem nutno uvést, že smyslem tohoto institutu je ochrana zadavatele před nekvalitním plněním. Úřad pak není v situaci, kdy by do posouzení MNNC věcně zasahoval, je-li postup zadavatele transparentní alespoň do té míry, že je zachyceno, že se zadavatel zjišťováním a posouzením MNNC zabýval a s jakým závěrem.
44. Identifikovaná MNNC může mít vliv na okruh uchazečů pouze tehdy, jedná-li se o MNNC z důvodů uvedených v § 113 odst. 6 zákona, tedy cena je nízká z důvodu porušování právních předpisů, v důsledku poskytnutí veřejné podpory v rozporu s předpisy EU nebo její odůvodnění neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona. Tehdy zadavatel musí vyloučit dodavatele ze zadávacího řízení, což však v daném případě prokazatelně nenastalo, jak ověřil zadavatel v objasnění 1. Zadavatel rovněž může účastníka vyloučit, pokud nebyla MNNC zdůvodněna. Zadavatel však není povinen účastníka automaticky vyloučit, pokud MNNC byla shledána, tedy pokud se rozhodl plnění za MNNC přijmout spolu s případným rizikem vad plnění.
45. Po zadavateli nelze požadovat, aby dokazoval, že nabídková cena určitého účastníka zadávacího řízení skutečně není mimořádně nízká. Z legální definice tohoto institutu obsažené v § 28 odst. 1 písm. o) zákona se jedná o kategorii subjektivní, neboť mimořádně nízkou je taková nabídková cena, která se jako taková jeví ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jde tedy o institut v prvé řadě závislý na uvážení samotného zadavatele a sloužící zejména k ochraně jeho budoucí investice. Akceptací nabízených cen přijímá zadavatel riziko, že mohou být příliš nízké.
46. V návaznosti na výše uvedené je tedy nutno přitakat zdůraznění limitace ingerence Úřadu do posuzování MNNC zadavatelem, jak správně připomněl Úřad zejm. v bodech 82, 88, 90, 93 a 95 napadeného rozhodnutí. V této souvislosti lze doplňkově odkázat např. i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 69/2021-68 ze dne 31. 8. 2023, z něhož vyplývá, že nemá být úkolem Úřadu zabývat se otázkou, zda konkrétní nabídka vůbec obsahovala MNNC nebo zda měl zadavatel považovat odůvodnění MNNC poskytnuté dodavatelem za dostatečné. Úřad tak pouze posuzuje, zda zadavatel svůj postup odůvodnil transparentním a přezkoumatelným způsobem.
47. V daném případě se Úřad postupem zadavatele týkajícím se identifikace MNNC u vybraného dodavatele, žádostí o objasnění MNNC a posouzení objasnění MNNC zabýval v bodech 84 až 87, 89, 91 až 103 napadeného rozhodnutí. V případě, že se zadavatel rozhodne MNNC vybraného dodavatele akceptovat, Úřad není oprávněn zasahovat do takového postupu zadavatele, ani jej zpochybňovat. Úřadu pouze přísluší kontrola rámce posouzení MNNC zadavatelem, což také Úřad v napadeném rozhodnutí učinil.
48. Jak je zdokumentováno v napadeném rozhodnutí v rámci skutkových zjištění a zrekapitulováno v předchozích bodech tohoto rozhodnutí, zadavatel si již v zadávací dokumentaci vyhradil požadovat zdůvodnění MNNC, pokud dodavatel ocení část nabídkové ceny nulovou hodnotou. Takové 4 konkrétní položky oceněné nulovou hodnotou zadavatel identifikoval v nabídce vybraného dodavatele, což zmínil v protokolu o I. jednání hodnoticí komise ze dne 18. 9. 2025, a následně adresoval vybranému dodavateli žádost o objasnění 1 týkající se právě ocenění těchto nulových položek. Objasnění 1 však nepovažoval za dostatečné, což avizoval v protokolu o II. jednání komise. Následovala tak žádost o objasnění 2, v níž od vybraného dodavatele požadoval další doplnění zdůvodnění MNNC v tom smyslu, že požadoval jednoznačné uvedení, do kterých konkrétních položek byla hodnota nulových položek započtena, resp. rozpuštěna.
49. Objasnění 2 od vybraného dodavatele potom zadavatel podrobně reflektoval v protokolu o III. jednání komise (viz bod 78 napadeného rozhodnutí zopakovaný v bodě 40 tohoto rozhodnutí). Zadavatel zde zejména akcentoval, že nabídka jako celek působí konzistentně a poskytnuté odůvodnění rozpočítání nulových položek do ostatních položek ze strany účastníka neobsahuje žádné věcné rozpory ani nejasnosti a že ani žádná naceňovaná položka nebyla opomenuta, což by mohlo v budoucnu vést k jejímu účtování do podpory či víceprací a tím znevýhodnit ostatní uchazeče. Zadavatel také zohlednil, že cenové rozdíly v položkách, do nichž byly nulové položky rozpuštěny, v porovnání s nabídkou navrhovatele (2. v pořadí) nevykazují žádné zásadní odchylky. Dokonce byl proveden i kontrolní propočet s cílem ověřit, zda rozpuštění nulových položek nemůže v případě budoucí změny počtu objednaných dílčích položek způsobit znatelnou změnu výsledné ceny, která by mohla znevýhodnit jiné uchazeče nebo významně navýšit celkovou nabídkovou cenu vybraného dodavatele. Toto objasnění 2 již dle zadavatele splnilo jeho požadavky a posouzení nabídky vybraného dodavatele mohlo být dokončeno.
50. Z dokumentace o zadávacím řízení je tak zřejmé, že se zadavatel MNNC skutečně zabýval, kdy vybraného dodavatele opakovaně vyzýval k objasnění jeho nabídky, a to právě ve vazbě na MNNC. Úvaha a rozhodnutí, zda je odůvodnění nabídkové ceny akceptovatelné, náleží pouze zadavateli, který se v posuzované věci rozhodl argumentaci vybraného dodavatele přijmout, což také transparentně odůvodnil právě v protokolu o III. jednání komise.
51. Nelze opomenout fakt, že zadavatel skutečně ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že nabídka vybraného dodavatele neobsahuje MNNC, což je informace, která není správná a pravdivá a mohla tak být důvodem pro obavy navrhovatele a následné podání jeho námitek. Jak v bodě 92 napadeného rozhodnutí upozornil Úřad, uvedený závěr o MNNC v nabídce vybraného dodavatele měl být v předmětné zprávě o hodnocení nabídek formulován v tom smyslu, že zadavatel shledal MNNC v nabídce vybraného dodavatele, provedl úkony vyžadované zákonem, když vybraného dodavatele požádal o vysvětlení MNNC a potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona, přičemž vysvětlení vybraného dodavatele přijal a obdržel zákonem vyžadované potvrzení. Taková formulace by odrážela skutečný stav věci, jelikož zadavatel právě tak postupoval, což dokládá, že jednal plně v souladu se zákonem.
52. Jeho formulaci ve zprávě o hodnocení nabídek tak sice lze považovat za zavádějící, pokud by byla vytržena z kontextu dokumentace o zadávacím řízení jako celku. K posouzení transparentnosti postupu zadavatele však je třeba přistoupit komplexně, neboť není korektní vytrhávat jednotlivá vyjádření zadavatele z kontextu a posuzovat je izolovaně bez ohledu na další dokumenty prokazatelně vypracované zadavatelem, jak správně konstatuje Úřad v bodě 93 napadeného rozhodnutí.
53. S ohledem na obsah protokolů o jednání komise, zejm. pak protokolu o III. jednání komise, je zřejmé, že zadavatel identifikoval MNNC u nabídky vybraného dodavatele, své pochybnosti specifikoval, opakovaně žádal vybraného dodavatele o objasnění konkrétních částí jeho nabídkové ceny, kterážto objasnění nakonec akceptoval, což také přehledně a podrobně odůvodnil. Úvahy zadavatele jsou konzistentní a smysluplné, posouzení MNNC ze strany zadavatele je tak věcně správné a logické a rovněž dostojí i všem formálním a obsahovým požadavkům zákona. Chybné konstatování zadavatele, že nabídka vybraného dodavatele neobsahuje MNNC, tak lze považovat za chybu formální, která nemůže ničeho změnit na správném závěru Úřadu o transparentním postupu zadavatele při posouzení MNNC vybraného dodavatele, které by se však zadavatel měl do budoucna vyvarovat.
54. Jakkoli by bylo vhodné, aby byly podrobnější závěry ohledně posouzení MNNC vtěleny i do zprávy o hodnocení nabídek či do rozhodnutí/oznámení o výběru dodavatele, taková povinnost v zákoně explicitně zakotvena není. Ověření MMNC slouží zadavateli, nikoliv dodavatelům, tudíž pokud samotný proces ověření MNNC byl dostatečně popsán a vysvětlen, pak v případě, kdy zadavatel nemá zákonnou povinnost závěry ohledně MNNC vepsat i do zprávy o hodnocení nabídek či do rozhodnutí o výběru, nelze dospět k závěru o porušení zákona, byť i jen ve směru k základním zásadám, což správně připomněl Úřad v bodě 96 napadeného rozhodnutí.
55. Jak vyplývá z bodu 80 napadeného rozhodnutí, kde jsou ocitovány stěžejní argumenty zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách, zadavatel právě v rámci rozhodnutí o námitkách podrobně informoval navrhovatele o svém postupu ve vztahu k posouzení MNNC vybraného dodavatele. Navrhovatel tedy disponoval dostatečným rozsahem informací ohledně objasnění MNNC vybraného dodavatele, což reflektoval Úřad v bodech 93, 94, 97, 99, 101 a 102 napadeného rozhodnutí. Ač tedy lze připustit, že vyjádření zadavatele ve zprávě o hodnocení nabídek je zmatečné a poměrně strohé a v zájmu větší transparentnosti celého postupu zadavatele při posuzování MNNC pro navrhovatele by bylo vhodné, pokud by zadavatel k uvedenému sdělil více skutečností, nelze i s ohledem na výše uvedené konstatovat, že by to, zejména pak ve spojení s rozhodnutím o námitkách, činilo celý proces posouzení MMNC nečitelným a netransparentním, jak se snaží dovozovat navrhovatel.
56. Je podstatné, že navrhovatel je kromě vybraného dodavatele jediným dalším účastníkem zadávacího řízení, přičemž v návaznosti na jím vznesenou námitku ohledně otázky identifikace MNNC v nabídce vybraného dodavatele v námitkách zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele informoval o tom, že postupoval dle § 113 odst. 4 zákona a že vybraný dodavatel MNNC objasnil a zadavatel toto objasnění přijal.
57. K tvrzení navrhovatele o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, lze odkázat na body 101 a 102 napadeného rozhodnutí, které tuto námitku navrhovatele přesvědčivě vyvracejí. Lze shrnout, že námitky navrhovatele vůči vyjasnění MNNC byly velmi obecné. Přesto je zadavatel poměrně podrobně vypořádal, rozhodnutí o námitkách reaguje na všechny námitky navrhovatele, obsahuje dostatečné informace o procesu posouzení MNNC vybraného dodavatele a obsahuje i dostatečné vyjádření zadavatele k navrhovatelem tvrzenému nejasnému nastavení zadávacích podmínek. Zadavatel vysvětlil, jak se dívá na cenovou odchylku u vybraného dodavatele, jak posuzoval náklady na migraci dat a na další námitky obecného charakteru. Navrhovatel ani v rozkladu neuvádí žádné konkrétní důvody, pro které považuje rozhodnutí o námitkách za nepřezkoumatelné, a toto tvrzení tak zůstává ve zcela obecné rovině. Naopak situace, kdy navrhovatel se závěry uvedenými v rozhodnutí o námitkách na mnoha místech návrhu věcně polemizuje, nasvědčuje tomu, že rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné je.
58. K námitce navrhovatele, že rozhodnutí o námitkách nemá sloužit ke zhojení nedostatků v odůvodnění rozhodnutí o výběru, lze zopakovat, že rozhodnutí o výběru netrpělo žádnými vadami, neboť není povinností zadavatele do tohoto dokumentu vtělit závěry ohledně posouzení MNNC (viz bod 54 tohoto rozhodnutí výše). Pokud pak účastník zadávacího řízení pojme podezření o nedostatečném vyjasnění či existenci MNNC v nabídce vybraného dodavatele, je oprávněn tyto skutečnosti tvrdit v námitkách proti výběru dodavatele. V rozhodnutí o takových námitkách je pak zadavatel povinen tyto skutečnosti vyjasnit, případně MNNC prověřit. Tento postup byl ze strany zadavatele plně dodržen.
59. Navrhovatel i v rozkladu odkazuje na metodiku Centrální harmonizační jednotky Ministerstva financí č. 3, verze 2.0 (dále jen „metodika CHJ“), která zadavatelům ukládá povinnost provést analýzu nákladů nabídky, vyžádat si vysvětlení od uchazeče a případně obstarat odborný posudek, pokud vznikne podezření na MNNC. Souhlasím s Úřadem, který v bodě 100 napadeného rozhodnutí odkaz navrhovatele na metodiku CHJ odmítl jako irelevantní. Opakuji, že Úřad posuzuje soulad postupu zadavatele výhradně se zákonem, nikoliv jakýmikoliv metodickými materiály.
60. V návaznosti na výše uvedené mám za to, že Úřad komplexně přezkoumal námitky navrhovatele a transparentně se vypořádal s veškerou navrhovatelovou argumentací.
61. Ve vztahu k výroku II napadeného rozhodnutí uzavírám, že Úřad řádně posoudil všechny okolnosti případu, když návrh navrhovatele v této části zamítl, neboť se zadavatel při posouzení MNNC vybraného dodavatele ani při přezkoumání námitek navrhovatele porušení zákona nedopustil.
K zákonnosti napadeného rozhodnutí
62. Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti a shrnuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí rozhodl v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.
63. K zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností, na který aplikoval relevantní ustanovení zákona, interpretovaná ve světle příslušné judikatury. Úřad řádně označil všechny podklady pro vydání napadeného rozhodnutí a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě vyhodnotil, že se zadavatel namítaného porušení zákona nedopustil. Úřad rovněž uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za srozumitelné, vnitřně bezrozporné a přezkoumatelné. Uzavírám, že jsem v dotčeném případě nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí.
VI. Závěr
64. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí.
65. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Český rozhlas, Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2
2. Mgr. Lukáš Zahrádka, advokát, GT Legal, advokátní kancelář, s. r. o., Pujmanové 1753/10a, Nusle, 140 00 Praha 4
3. INDOC s. r. o., U Hadovky 564/3, Dejvice, 160 00 Praha 6
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup předsedy Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.