číslo jednací: 07776/2026/500
spisová značka: S0887/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Magnetická rezonance 3T III. vyhlášení |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 15. 4. 2026 |
| Související rozhodnutí | 07776/2026/500 13836/2026/163 |
| Dokumenty |  2025_S0887.pdf 559 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0887/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-07776/2026/500 |
|
Brno 27. 2. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19. 11. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace, IČO 00090638, se sídlem Vrchlického 4630/59, 586 01 Jihlava,
- navrhovatel – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 7. 12. 2015 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou ev. č. ČAK 08684, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1,
ve věci přezkoumání úkonů citovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Magnetická rezonance 3T III. vyhlášení“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-055840 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 10. 2025 pod ev. č. 667184-2025,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8 – ze dne 19. 11. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace, IČO 00090638, se sídlem Vrchlického 4630/59, 586 01 Jihlava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Magnetická rezonance 3T III. vyhlášení“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-055840 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 10. 2025 pod ev. č. 667184-2025, se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace, IČO 00090638, se sídlem Vrchlického 4630/59, 586 01 Jihlava (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 9. 10. 2025 odesláním oznámení o zahájení otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Magnetická rezonance 3T III. vyhlášení“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-055840 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 10. 2025 pod ev. č. 667184-2025 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Dle bodu 3.1 zadávací dokumentace ze dne 10. 10. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem plnění:
- „dodávka nového systému magnetické rezonance 3T včetně souvisejícího vybavení, dle specifikace uvedené v Příloze č. 3 zadávací dokumentace (Technická specifikace dodávky),
- uvedení všech dodaných prvků předmětu plnění do řádného provozu (součástí taktéž zajištění všech počátečních zkoušek pro provoz, kalibrace atd.),
- provedení školení obsluhy zařízení v souladu se zákonem č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích v platném znění, v rozsahu dle doporučení výrobce a návodu k použití, v českém jazyce, po dobu minimálně 30 dní,
- bezplatný záruční servis ve specifikaci uvedené v čl. 6 návrhu kupní smlouvy (Příloha č. 4 zadávací dokumentace), v souladu s příslušnými předpisy, a to po celou dobu záruční lhůty v délce trvání minimálně 24 měsíců,
- garantované pozáruční servisní služby ve specifikaci uvedené v návrhu servisní smlouvy (Příloha č. 5 zadávací dokumentace), a to po dobu minimálně 6 let,
- dodání podkladů potřebných pro provoz zařízení, zejména uživatelských manuálů (návod k obsluze) v českém jazyce – 1x elektronická verze technického manuálu výrobce,
- dodání prohlášení o shodě dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění, a dle příslušného zákona o zdravotnických prostředcích v platném znění.“
3. Dle bodu 3.2 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 53 248 275 Kč bez DPH.
4. Z oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 10. 11. 2025 9:00 hod.
5. Zadavatel obdržel dne 5. 11. 2025 námitky navrhovatele – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 7. 12. 2015 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou ev. č. ČAK 08684, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“), přičemž zadavatel tyto námitky v plném rozsahu prostřednictvím rozhodnutí o námitkách ze dne 10. 11. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), doručeného navrhovateli téhož dne, odmítl.
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 19. 11. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. OBSAH NÁVRHU
7. Navrhovatel uvádí, že po prostudování zadávací dokumentace nabyl přesvědčení, že zadavatel porušil zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), konkrétně § 6 odst. 1 a 2, § 36 odst. 1 a § 115 odst. 1 zákona, tím, že stanovil pravidla pro hodnocení nabídek neodůvodněně, nepřiměřeně a diskriminačně. Zadavatel podle navrhovatele vymezil dílčí hodnoticí kritérium „Technická úroveň předmětu plnění“ způsobem, který zvýhodňuje určité technické řešení, resp. konkrétní výrobce, aniž by to bylo objektivně zdůvodněno medicínským účelem nebo jinými relevantními potřebami. Tím zadavatel dle navrhovatele vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a poskytl konkurenční výhodu některým dodavatelům.
8. Navrhovatel tvrdí, že v důsledku postupu zadavatele nemůže podat nabídku s reálnou šancí na úspěch, čímž mu vzniká újma spočívající ve ztrátě možnosti ucházet se úspěšně o veřejnou zakázku.
9. Navrhovatel uvádí, že rozporuje názor zadavatele, který se promítá do stanovení hodnocených technických parametrů, že tyto hodnocené technické parametry představují jediný možný ukazatel kvality přístroje a že tedy přístroje, které tyto parametry nesplňují, jsou nižší technologické úrovně než ty, které jimi disponují. Na trhu totiž dle navrhovatele existují přístroje, které jsou z hlediska svých funkcionalit a z hlediska dosahování medicínského/klinického účelu plně rovnocenné přístrojům splňujícím hodnocené technické parametry, aniž by tyto parametry splňovaly, protože této rovnocenné technologické úrovně dosahují prostřednictvím jiných technických řešení. Dle názoru navrhovatele jsou v důsledku stanovených hodnocených technických parametrů určité přístroje, které jsou založeny na jiném technickém řešení a nepracují s hodnocenými technickými parametry, diskriminovány, přestože dosahují z hlediska svých funkcionalit a plnění medicínského/klinického a provozního účelu rovnocenné technologické úrovně (kvality).
10. Navrhovatel dále uvádí, že argumentace zadavatele, podle níž napadené parametry reflektují technologický vývoj a nepředstavují minimální technické požadavky na předmět plnění, neobstojí, protože diskriminace v šetřeném případě nastává ve fázi hodnocení. Nabídky, které parametry nesplní, nemají dle navrhovatele reálnou šanci uspět.
11. Klíčové tedy z pohledu navrhovatele v této věci je, že hodnocené technické parametry nejsou nezbytným/jediným možným ukazatelem technologické úrovně přístroje v tom smyslu, že přístroj nesplňující tyto parametry je vždy nižší technologické úrovně než přístroj, který je splňuje, dále že na trhu existují přístroje založené na jiném technickém řešení, které sice hodnocené technické parametry nesplňují, avšak přesto v důsledku jiného technického řešení dosahují zcela srovnatelné technologické úrovně(z hlediska funkcionalit a dosahování medicínského/klinického účelu, např. přístroj v produktovém portfoliu navrhovatele Philips MR7700), a v neposlední řadě i to, že zadavatel by měl nabídky hodnotit podle toho, zda jejich prostřednictvím dosáhne svého medicínského/klinického či provozního účelu, nikoliv však podle tohoto, jakým způsobem (jakým technickým řešení) daný přístroj takových účelů dosahuje.
12. K požadavku na minimální tloušťku vrstvy ve 2D sekvenci menší než 0,2 mm navrhovatel uvádí, že tento požadavek je klinicky nevyužitelný a jde tak pouze o teoretický ukazatel bez praktického významu. V klinické praxi se dle navrhovatele používají tloušťky 2–3 mm a extrémní snížení vede ke ztrátě diagnostické hodnoty snímků. Hodnocení tohoto parametru tak dle názoru navrhovatele nelze obhájit medicínským účelem.
13. K požadavku na hlavokrční cívku s minimálně 64 nezávislými přijímacími elementy/RF kanály a na cívku pro vyšetření páteře s minimálně 64 nezávislými elementy/RF kanály navrhovatel uvádí, že zadavatel má za to, že čím více cívkových elementů/RF kanálů přístroj má, tím je kvalitnější, aniž by zohlednil rozdílné technické koncepce (analogové vs. digitální systémy). Zadavatel dle názoru navrhovatele v rámci stanovení výše uvedených dvou hodnocených technických parametrů nezohledňuje rozdílná řešení RF systémů jednotlivých výrobců, která jsou technicky zcela neporovnatelná, ačkoliv klinického/medicínského účelu dosahují zcela rovnocenně. Zadavatel tak dle navrhovatele celou problematiku neustále zužuje pouze na primitivní součet elementů jedné RF cívky, čímž dochází k tomu, že určité technické řešení je zvýhodňováno bodovým ziskem v rámci hodnocení nabídek, aniž by to bylo objektivně odůvodnitelné klinickým účelem nebo jinými relevantními/objektivními potřebami zadavatele. Zadavatel tedy dle navrhovatele stanovením těchto dvou hodnocených technických parametrů fakticky při hodnocení nabídek zvýhodňuje jedno z možných technických řešení systému magnetické rezonance, a to technické řešení jednoho konkrétního dodavatele, aniž by existoval klinický přínos tohoto jednoho konkrétního technického řešení, neboť stejného medicínského účelu lze dosáhnout i jiným technickým řešením, které rovnocenného medicínského/klinického účinku dosahuje jinak než dosažením hodnocených technických parametrů – toto rovnocenné technické řešení však nebude při hodnocení nabídek bonifikováno bodovým ziskem, a proto nemá šanci v rámci hodnocení nabídek uspět.
14. Navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a Nejvyššího správního soudu, zejména na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-08445/2025/500, sp. zn. ÚOHS-S0978/2024/VZ, ze dne 5. 3. 2025 a na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-43735/2024/500, sp. zn. ÚOHS-S0644/2024/VZ, ze dne 18. 11. 2024, která dle navrhovatele potvrzují povinnost zadavatele stanovit technické podmínky a hodnoticí kritéria objektivně a nediskriminačně. Dále navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008, který vymezuje zákaz skryté diskriminace.
15. Navrhovatel v návrhu uvádí, že na podporu svých technických argumentů hodlá doložit písemná vyjádření několika poskytovatelů zdravotních služeb. Navrhovatel uvádí, že účelem těchto vyjádření je potvrdit odbornou neodůvodněnost napadených technických parametrů, zejména požadavku na minimální tloušťku vrstvy ve 2D sekvenci menší než 0,2 mm.
16. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
17. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 19. 11. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
18. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
- zadavatel a
- navrhovatel
19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 20. 11. 2025.
20. Dne 26. 11. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne a část dokumentace o zadávacím řízení.
21. Úřad usnesením ze dne 2. 12. 2025 stanovil zadavateli dodatečnou lhůtu pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení, příp. k jejímu zpřístupnění, neboť tato Úřadu nebyla doručena kompletní. Zbývající část dokumentace o zadávacím řízení Úřad obdržel od zadavatele dne 3. 12. 2025.
Vyjádření zadavatele ze dne 26. 11. 2025
22. Zadavatel předně konstatuje, že je spádovou nemocnicí pro celý kraj Vysočina a z tohoto titulu v tomto kraji jako jediný provozuje některá specializovaná pracoviště. Zamýšlený systém magnetické rezonance považuje zadavatel za strategickou investici v rámci celokrajské sítě zdravotní péče a předpokládá, že potřeba odpovídajícího diagnostického prostředku bude v čase narůstat a nároky na kvalitu vyšetření a následnou diagnostiku budou neustále větší. Zadavatel tak uvádí, že cílí na přístroj, který bude v časovém horizontu 10-15 let fyzicky i morálně odpovídající (technické i softwarové vybavení systému bude dostačovat vývoji a trendům v moderní diagnostice).
23. Zadavatel uvádí, že přizpůsobuje své hodnocení nabídek zcela legitimní potřebě, aby v současnosti nakoupený přístroj byl způsobilý plnit funkci prvotřídního (a spádového) diagnostického nástroje pro kraj Vysočina po dalších minimálně 10 a více let bez potřeby jej zásadně modernizovat. Zadavatel dále uvádí, že pro zamýšlené klinické účely systému magnetické rezonance potřebuje nejen dostatečně kvalitní výsledné snímky, ale potřebuje zajistit také dostatečnou tzv. průchodnost pracoviště magnetické rezonance, tedy zajistit vysoký počet vyšetření v čase. Zadavatel konstatuje, že zásadními faktory pro stanovení zadávacích podmínek byl ukazatel kvality/detailnosti zobrazení snímků a délky vyšetření.
24. Zadavatel uvádí, že důvodem, proč zvýhodňuje nabídku systému umožňujícího velmi tenké řezy ve 2D sekvencích, je ta skutečnost, že potřebuje systém dosahující velmi kvalitních a přesných snímků již při běžných rutinních 2D vyšetřeních, která jsou nejčastější a u nichž je nejvyšší přínos v podobě zkrácení objednacích lhůt, průchodnosti pracoviště a zisku v podobě úhrad o zdravotních pojišťoven.
25. Zadavatel dále uvádí, že »je nutné zdůraznit, že dosažení <0,2 mm tloušťky řezů na MR 3T obvykle vyžaduje pokročilý hardware (uspořádání gradientů + dedikované povrchové cívky) a optimalizované sekvence. Proto tento požadavek zajišťuje i určité garantované minimální vybavení (HW i SW), nastavení a technologické možnosti („jádro“) pořizovaného systému MR 3T. Což je stěžejní, neboť pro zadavatele je klíčová klinická využitelnost systému, s ohledem na vývoj diagnostických metod.«
26. Zadavatel dodává, že velmi tenké řezy výrazně zlepšují diagnostiku artritid a drobných kloubů, vyhledávání drobných metastáz a infiltrace uzlin rakovinovými buňkami či umožňují v rámci neurologického zobrazování odhalit velmi jemné anatomické detaily v CNS a periferních smyslových orgánech.
27. K počtu kanálů cívek zadavatel uvádí, že »[k]aždý „kanál“ je samostatná měřicí anténa v cívce. Čím více kanálů cívka má, tím více přijímačů, které přenáší signál. Cívky s nízkým počtem kanálů (např. 8–16) neumožňují zachycení jemných detailů obrazu, celkový výsledek vyšetření je v horší kvalitě. Cívky disponující vysokým počtem kanálů (např. 32–64 a více) mají lepší signál, umožňují tedy snímání velmi detailních struktur a tvorbu tenčích vrstev, při zachování diagnostické kvality.« Dle zadavatele je kvalitní cívkový systém klíčovým faktorem pro dosažení vysokého prostorového rozlišení vyšetření, neboť vícekanálové anatomicky tvarované cívky zvyšují citlivost snímání a poměr signálu k šumu, což umožňuje realizaci tenčích vrstev bez neúměrného prodlužování doby vyšetření. Vícekanálová cívka dle zadavatele poskytuje reálně více informací. Zadavatel uvádí, že požadovaná vícekanálová hlavokrční cívka s 64 a více kanály poskytuje zadavateli zásadní výhody pro diagnostiku onemocnění v oblasti hlavy, mozečku a krku. Zadavatel dále uvádí, že nový systém magnetické rezonance vybavený 64 a více kanálovou páteřní cívkou by znamenal podstatný pokrok v kvalitě vyšetření v rozsahu od dolní krční až po bederní páteř.
28. Zadavatel konstatuje, že nastavení hodnocených technických parametrů není z jeho strany náhodné nebo účelové, dle zadavatele kombinace požadavků na dosahování velmi tenkých řezů a dedikovaných vícekanálových cívek s 64+ kanály zajišťuje maximalizaci prostorového rozlišení a citlivosti systému. Takový MR přístroj podle názoru zadavatele odpovídá jak běžným rutinním vyšetřovacím protokolům, tak i náročné diagnostice v centrech komplexní onkologické péče a centrech léčby neurodegenerativních onemocnění.
29. Zadavatel dále poukazuje na to, že svými požadavky neuzavřel hospodářskou soutěž, neboť soutěže se mohli účastnit všichni dodavatelé, jejichž přístroje splňují minimální technické požadavky na předmět plnění. Zadavatel dále konstatuje, že stanovil váhu jednotlivých hodnoticích kritérií v poměru 65 % cena a 35 % kvalita. Stěžejním, a tedy rozhodujícím kritériem hodnocení je kritérium celkových předpokládaných nákladů životního cyklu předmětu plnění. Zvlášť bodované (kvalitativní) požadavky podle zadavatele představují minoritní podíl v celkovém vzorci hodnocení obdržených nabídek. Zadavatel uvádí, že „[v] situaci, kdy [z]adavatel pořídí přístroj, který nesplňuje jeho očekávání z hlediska cílené technologické a kvalitativní úrovně, logicky musí mít pro [z]adavatele benefit jiný. Jedinou možností je finanční úspora – a to zásadní. Především proto, že [z]adavatel bude muset v budoucnu do takového systému MR investovat další dodatečné náklady, aby dohnal technologický a klinický vývoj.“
30. Zadavatel je přesvědčen, že formulací zadávacích podmínek veřejné zakázky neporušil žádné povinnosti vyplývající ze zákona, neboť při formulování technických požadavků nevytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěži, neposkytl žádnému dodavateli konkurenční výhodu a své požadavky formuloval transparentně a přiměřeně zamýšlenému medicínskému účelu použití.
31. Zadavatel závěrem navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.
Další průběh správního řízení
32. Úřad dne 4. 12. 2025 obdržel přípis navrhovatele z téhož dne, jehož přílohou byla vyjádření 4 poskytovatelů zdravotních služeb k hodnocenému technickému parametru „Minimální tloušťka vrstvy ve 2D sekvenci menší než 0,2 mm“. Ve vyjádření Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o., IČO 00829838, se sídlem Nemocniční 4446/15, 466 01 Jablonec nad Nisou, je mj. uvedeno, že „[v] žádném případě se klinicky nepoužívá vrstva řezu tenká 0,2 mm. Technicky by to vedlo k enormní ztrátě signálu, která by musela být kompenzována neúměrně dlouhými časy vyšetření v řádu hodin.“ Ve vyjádření Krajské nemocnice Liberec, a.s., IČO 27283933, se sídlem Husova 1430/34, 460 01 Liberec, je mj. uvedeno, že „[š]ířka řezu 0,2mm ve 2D zobrazení je klinicky zcela nevyužitelná a prakticky i nesmyslná. Takováto šířka řezu i při použití maximálních gradientů by vedla ke zcela neúnosné ztrátě signálu a výsledek by byl tedy naprosto klinicky nevyužitelný, tedy nehodnotitelný“. Vevyjádření Krajské zdravotní, a.s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., IČO 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem, je mj. uvedeno, že „[s]keny pod 0,5 mm jsou zatíženy dlouhými vyšetřovacími časy, které se mohou pohybovat v i řádech hodin, což činí sekvence v běžné klinické praxi nepoužitelné“. Ve vyjádření Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, IČO 00064165, se sídlem U Nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2, je mj. uvedeno, že „[v] klinické praxi v současnosti na našem pracovišti používáme u 2D sekvencí tloušťku vrstvy 2–5 mm. Hodnoty 2–3 mm se využívají u vyšetření s požadavkem na vyšší prostorové rozlišení; tloušťka 2 mm je spíše výjimečná, například v protokolech na epilepsii pro detailní zobrazení specifických struktur“.
33. Usnesením ze dne 9. 12. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, včetně zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
34. Usnesením ze dne 17. 12. 2025 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – sdělení, zda má navrhovatel ve svém výrobním, resp. prodejním portfoliu systém magnetické rezonance 3T s následujícími technickými parametry:
- minimální tloušťka vrstvy ve 2D sekvenci menší než 0,2 mm,
- hlavokrční (Head/Neck coil) cívka s minimálně 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály,
- cívka pro vyšetření páteře (Spine coil) s minimálně 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály,
resp. sdělení, který z uvedených parametrů technické úrovně systému magnetické rezonance 3T není navrhovatel schopen nabídnout.
35. Rozhodnutím Úřadu ze dne 18. 12. 2025 bylo nařízeno předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0887/2025/VZ.
36. Usnesením ze dne 19. 12. 2025 Úřad správní řízení přerušil s cílem získat odborné stanovisko k otázkám týkajícím se zadavatelem stanovených hodnocených parametrů technické úrovně předmětu plnění citované veřejné zakázky, tj. „minimální tloušťka vrstvy ve 2D sekvenci menší než 0,2 mm“, „hlavokrční (Head/Neck coil) cívka s minimálně 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály“ a „cívka pro vyšetření páteře (Spine coil) s minimálně 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály“, uvedených v bodě 8.2 zadávací dokumentace, a to do doby doručení tohoto odborného stanoviska.
37. Navrhovatel přípisem ze dne 19. 12. 2025 v návaznosti na obdržené usnesení ze dne 17. 12. 2025 sdělil, že podle údajů uvedených v data sheetech, tj. produktových listech, které obsahují technické parametry přístrojů, které má navrhovatel ve svém prodejním portfoliu, předmětné technické parametry nesplňuje žádný z přístrojů v prodejním portfoliu navrhovatele.
38. Přípisem ze dne 8. 1. 2026 požádal Úřad Českou lékařskou společnost Jana Evangelisty Purkyně, z.s., Radiologickou společnost, se sídlem Sokolská 490/31, 120 00 Praha 2 (dále jen „Radiologická společnost“) o poskytnutí odborného vyjádření, neboť oprávněné úřední osoby nedisponují odbornou znalostí v oblasti, která je předmětem šetřené veřejné zakázky a získání tohoto odborného vyjádření bylo nezbytné k řádnému zjištění skutkového stavu s ohledem na tvrzení a důkazy předložené oběma účastníky správního řízení. Úřad požadoval poskytnutí odborného vyjádření k následujícím otázkám:
1. „Uveďte, zda je hodnota řezu <0,2 mm v případě 2D sekvencí magnetické rezonance v současné době klinicky využitelná. Pokud ano, uveďte, zda se jedná o běžnou praxi na standardních pracovištích nebo spíše o výjimečné využití.
2. V případě, že je výše uvedená tloušťka řezu klinicky využitelná, uveďte, v jakých konkrétních případech a za jakých podmínek, resp. uveďte, v jakých konkrétních indikacích mají řezy <0,2 mm reálný diagnostický přínos.
3. V případě, že výše uvedená tloušťka řezu klinicky využitelná není, uveďte, z jakého důvodu.
4. V případě, že výše uvedená tloušťka řezu klinicky využitelná v současné době není, uveďte, zda lze očekávat, že požadavek na tloušťku řezu <0,2 mm bude v horizontu 10–15 let (při využití současných přístrojů MR 3T) klinicky relevantní.
5. Uveďte, zda a případně jaké konkrétní výhody přináší použití hlavových a páteřních cívek s 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály oproti cívkám s menším počtem nezávislých přijímacích elementů/RF kanálů.
6. Uveďte, zda lze stejného diagnostického výsledku jako při využití hlavových a páteřních cívek s 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály dosáhnout i prostřednictvím cívek s menším počtem nezávislých přijímacích elementů/RF kanálů ve spojení s jiným technickým řešením, např. využitím digitálních technologií, využitím dynamické cívky, odlišnou architekturou cívek apod. Pokud ano, uveďte, zda a jaké jsou limity těchto alternativních řešení oproti cívkám s 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály.
7. Uveďte, zda jsou vám známy konkrétní přístroje, které splňují následující požadavky:
- minimální tloušťka vrstvy 2D sekvenci menší než 0,2 mm,
- hlavokrční (Head/Neck coil) cívka s minimálně 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály,
- cívka pro vyšetření páteře (Spine coil) s minimálně 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály;
a pokud ano, specifikujte je prosím pomocí konkrétního výrobce a názvu.“
Úřad požádal o zaslání informací do 10 dnů od obdržení dané žádosti.
39. Jelikož Radiologická společnost ve lhůtě nereagovala na výše uvedenou žádost Úřadu, Úřad přípisem ze dne 21. 1. 2026 opětovně požádal Radiologickou společnost o poskytnutí odborného vyjádření k výše uvedeným otázkám, a to do 7 dnů ode dne obdržení dané žádosti.
40. Dne 28. 1. 2026 obdržel Úřad od Radiologické společnosti sdělení, že Radiologická společnost není schopna požadované odborné vyjádření zpracovat, neboť „[p]oložené otázky představují rozsáhlou a komplexní problematiku na hranici radiologie a radiologické fyziky.“
41. S ohledem na sdělení Radiologické společnosti se Úřad přípisy ze dne 3. 2. 2026 obrátil s žádostí o poskytnutí odborného vyjádření na Fakultu elektrotechniky a Fakultu biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „ČVUT“), dále na Katedru kybernetiky a biomedicínského inženýrství Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava (dále jen „VŠB-TUO“) a na Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 607/9, 601 77 Brno (dále jen „MU“). Úřad požadoval poskytnutí odborného vyjádření k totožným otázkám jako jsou uvedeny v bodě 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí, a to do 10 dnů ode dne obdržení dané žádosti.
42. Úřad obdržel dne 13. 2. 2026 stanovisko ČVUT. VŠB-TUO a MU se k žádosti Úřadu o odborné stanovisko ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřily.
Odborné stanovisko ČVUT ze dne 13. 2. 2026
43. ČVUT ve svém vyjádření uvedlo, že hodnota tloušťky řezu <0,2 mm je klinicky využitelná, přičemž takto malá tloušťka řezu vyžaduje technicky velmi pokročilé přístroje, aby snímky byly prakticky použitelné. O běžnou praxi se však dle ČVUT nejedná, neboť běžná pracoviště v dnešní době takovými přístroji nedisponují, a proto takto malou tloušťku řezu nepoužívají. ČVUT dále uvedlo, že potenciálních klinických aplikací ve vztahu k předmětné tloušťce řezu je celá řada, neboť jemné řezy umožní zobrazovat např. drobné fraktury kostí, drobné noduly[1] v plicích, štítné žláze, hypofýze nebo prostatě, drobné metastázy, drobné cévy v srdci nebo mozku, drobné nervy, např. lícní nebo sluchové. Dle ČVUT lze rovněž očekávat, že použití jemných řezů bude v klinické praxi stále častější, neboť „[d]louhodobý trend je jednoznačně směrem ke zvyšování rozlišení MR zobrazování ve v[š]ech směrech.“
44. ČVUT dále ve svém vyjádření uvedlo, že „[v]ětší počet cívek a kanálů má řadu výhod, zejména zvýšení rychlosti snímání pomocí metod paralelní MRI. Zlepší se i poměr signál šum, neboť lze snáze kompenzovat signál mimo oblast zájmu. Postupným využitím více cívek je také možné při zachování jinak stejných parametrů zobrazovat větší oblast.“ Dle ČVUT menší počet fyzických snímacích kanálů u jinak stejně kvalitního systému povede vždy k horším výsledkům. Chybějící kanály lze dle ČVUT částečně nahradit tím, že systém chybějící informace odhadne např. prostřednictvím umělé inteligence, bude se však jednat vždy pouze o odhad.
45. ČVUT současně uvedlo, že na základě veřejně dostupných materiálů se domnívá, že existuje několik přístrojů, které by uvedené požadavky mohly splňovat, jako např.Siemens Magnetom Prisma, GE Healthcare Discovery Signa a Philips Healthcare Ingenia Elition.
Další průběh správního řízení
46. Přípisem ze dne 17. 2. 2026 Úřad oznámil účastníkům správního řízení, že se v předmětném správním řízení pokračuje, jelikož dne 13. 2. 2026 odpadla překážka, pro kterou bylo správní řízení přerušeno.
47. Usnesením ze dne 17. 2. 2026 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
48. Úřad obdržel dne 24. 2. 2026 vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
Vyjádření navrhovatele ze dne 24. 2. 2026
49. Navrhovatel poukazuje na odborné stanovisko ČVUT, kde je mj. uvedeno, že menší tloušťka řezu znamená slabší signál a vyšší obsah šumu v obrázku, a proto vyžaduje „technicky velmi pokročilé přístroje, aby snímky byly prakticky použitelné“. Navrhovatel dále uvádí, že požadavek na minimální tloušťku řezu ve 2D sekvenci není založen na medicínském účelu, tj. není prakticky klinicky využitelný, protože použití takto tenkého řezu u 2D sekvence je obecně zcela na úkor kvality a klinické použitelnosti snímku. Navrhovatel je toho názoru, že se ČVUT nijak blíže nevyjadřuje k technickým aspektům, které brání dosažení klinicky použitelného obrazu získaného z tenkých řezů 2D sekvencí, a zcela opomíjí fyzikální a fyziologické limitace, které klinickou využitelnost zásadně ovlivňují. Navrhovatel dále uvádí, že ČVUT sice odkazuje na „technicky velmi pokročilé přístroje“, avšak neuvádí, jaké konkrétní přístroje má na mysli a kde se vyskytují.
50. Navrhovatel současně uvádí, že kladný závěr ČVUT ohledně klinické využitelnosti takto malé tloušťky řezu 2D sekvence považuje za sporný, protože se jedná pouze o jakousi teoretickou klinickou využitelnost, která naráží na potřeby klinické praxe (kvalita snímku, doba jeho pořízení apod.). Dle navrhovatele ČVUT zřejmě své stanovisko založilo na údajích, které uvádí výrobci jako minimální nastavitelné a teoreticky využitelné, avšak dle navrhovatele tato teoretická možnost je zcela vzdálena reálnému klinickému účelu.
51. Navrhovatel dále uvádí, že i pokud by při použití 2D sekvence bylo hypoteticky možné získat klinicky hodnotitelný snímek takto tenkého řezu, je třeba zdůraznit, že stejného medicínského účelu (získání snímku velmi tenkého řezu) je možno dosáhnout i jinou funkcionalitou, konkrétně snímkem v 3D sekvenci, a proto není důvod v rámci hodnoticího kritéria zvýhodňovat získání snímku tenkého řezu výlučně v 2D sekvenci.
52. Navrhovatel je přesvědčen, že 2D řezy menší než 2 mm mají pouze teoretický přínos, protože jeho dosažení bude bránit skutečnost, že snímek za použití takto tenkého řezu 2D sekvence nebude s ohledem na slabý signál, resp. šum klinicky hodnotitelný.
53. K odpovědím ČVUT týkajícím se počtu RF kanálů navrhovatel uvádí, že „zpracovatel formálně reaguje na téma RF kanálů, avšak neodpovídá na otázky a vyhýbá se srovnání s moderní architekturou RF systémů, která je založena např. na digitálních technologiích s menším podílem nežádoucích vlivů signálů jdoucích přímo z cívkových elementů“.
54. Navrhovatel závěrem uvádí, že stanovisko ČVUT není dostatečným podkladem pro rozhodnutí a Úřad by měl vyčkat na zbývající odborná stanoviska, resp. si vyžádat odborná vyjádření další.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
55. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky správního řízení, a na základě zjištěných skutečností rozhodl tak, že návrh navrhovatele zamítl.
Relevantní ustanovení právních předpisů
56. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
57. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
58. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené 1. podmínky průběhu zadávacího řízení, 2. podmínky účasti v zadávacím řízení, 3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, 4. pravidla pro hodnocení nabídek, 5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
59. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
60. Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.
61. Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.
62. Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.
63. Podle § 116 odst. 1 zákona je zadavatel pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.
64. Podle § 116 odst. 2 zákona kritériem kvality mohou být zejména a) technická úroveň, b) estetické nebo funkční vlastnosti, c) uživatelská přístupnost, d) sociální, environmentální nebo inovační aspekty, e) organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, f) úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo g) podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.
65. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
66. V bodě 8.2 zadávací dokumentace zadavatel ke způsobu hodnocení uvedl, že »[n]abídky budou hodnoceny za základě dílčích kritérií. Kritérium celkových předpokládaných nákladů předmětu plnění v Kč bez DPH vyjadřuje očekávané náklady životního cyklu předmětu plnění, přičemž pro toto kritérium je rozhodná nabídková cena za předmět plnění bez DPH, nabídková cena za pozáruční servisní služby a nabízená doba záruky. Za toto kritérium je možné získat celkem maximálně 65 vážených bodů. Kritérium technické úrovně předmětu plnění posuzuje nabízenou úroveň zdravotnického přístroje, na základě uvedených hodnocených parametrů. Pro toto kritérium jsou rozhodné hodnoty uvedené ve specifikaci předmětu plnění (Příloha č. 3 ZD, „Tabulka hodnocených parametrů“), které vyplní a předloží účastník ve své nabídce. Za toto kritérium je možné získat celkem maximálně 35 vážených bodů.«
67. Zadavatel dále v bodě 8.2 zadávací dokumentace ke Kritériu č 2: Technická úroveň předmětu plnění uvedl, že „[k]aždá nabídka bude samostatně posuzována podle hodnotící tabulky (Tabulka hodnocených parametrů v Příloze č. 3 ZD) a body za jednotlivé parametry se sečtou (PBHN = BP1 + BP2 +…). Za toto kritérium je možné získat vždy maximálně 100 bodů.
|
P. č. |
Hodnocené parametry technické úrovně předmětu plnění |
Bodové hodnocení |
|
1. |
Minimální tloušťka vrstvy ve 2D sekvenci menší než 0,2 mm |
ANO = 40 bodů NE = 0 bodů |
|
2. |
Hlavokrční (Head/Neck coil) cívka s minimálně 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály |
ANO = 40 bodů NE = 0 bodů |
|
3. |
Cívka pro vyšetření páteře (Spine coil) s minimálně 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály |
ANO = 20 bodů NE = 0 bodů“ |
Právní posouzení
68. Navrhovatel podaným návrhem brojí proti zadávacím podmínkám, resp. proti stanovení hodnocených parametrů technické úrovně předmětu plnění jako kritériu hodnocení, které zadavatel stanovil jako kritérium kvality podle § 116 zákona. Navrhovatel je toho názoru, že předmětné technické parametry zadavatel stanovil objektivně neodůvodněně, nepřiměřeně a diskriminačně, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Navrhovatel má za to, že na trhu existují přístroje, které jsou z hlediska svých funkcionalit a z hlediska dosahování medicínského/klinického účelu plně rovnocenné přístrojům, které splňují hodnocené technické parametry, aniž by tyto parametry splňovaly, protože této své rovnocenné technologické úrovně dosahují prostřednictvím jiných technických řešení.
69. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že je to zadavatel, kdo stanoví zadávací podmínky tak, aby odpovídaly jeho potřebám. Vymezení předmětu veřejné zakázky tedy závisí na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen svoje potřeby definovat. Rovněž podmínky pro hodnocení nabídek, které jsou dle § 28 odst. 1 písm. a) zákona součástí zadávacích podmínek, zadavatel stanoví dle svého uvážení. Svoboda zadavatele při stanovení zadávacích podmínek ovšem není v žádném případě bezbřehá. Je omezena právě tím, že jím stanovené zadávací podmínky musí vycházet z jeho legitimních potřeb, a to z toho důvodu, že zadavatel nesmí hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku omezovat bezdůvodně. Řádné stanovení zadávacích podmínek je totiž jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení, neboť zadávací podmínky představují klíčový zdroj informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení; je tedy na zadavateli, aby při zpracování zadávacích podmínek dbal maximální pečlivosti a přesnosti, neboť vytváří primární zdroj informací pro tvorbu nabídek.
70. V souvislosti s procesem zadávání veřejných zakázek Úřad dále konstatuje, že v zadávacím řízení lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele vnímat jako do určité míry limitující, resp. omezující, nicméně určitá míra limitace je zákonem předvídána jako dovolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele určitá omezení, resp. požadavky na dodávané plnění (preference vyjádřené hodnocenými parametry v rámci kritéria kvality nevyjímaje), je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními. Ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, je tak povinen reflektovat mj. § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy při formulaci mj. technických podmínek a pravidel pro hodnocení nabídek kromě jiného vázán zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé z dodavatelů. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky a pravidla pro hodnocení nabídek podle svých potřeb. Pravidla pro hodnocení nabídek vč. jednotlivých kritérií kvality však musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou dle § 36 zákona pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny.
71. Současně Úřad upozorňuje, že zásadu zákazu diskriminace nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací podmínky, resp. realizovat předmět plnění veřejné zakázky v požadované kvalitě či rozsahu. Je třeba si uvědomit samotný smysl stanovení zadávacích podmínek, které jsou svým způsobem vždy k některým subjektům „diskriminační“, což vychází z jejich samotného účelu. Pokud by totiž zadavatel nebyl oprávněn stanovit zadávací podmínky, zjevně by nebyl schopen dosáhnout ani cíle samotného zadávání, tedy realizace požadovaného předmětu plnění v určité kvalitě, rozsahu a časovém horizontu. Jak uvedl Úřad již výše, omezení okruhu dodavatelů je důsledkem samotného procesu zadávání. Úřad rovněž podotýká, že zásada přiměřenosti (proporcionality) na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku v požadované kvalitě a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se o zásadu, kterou by se zadavatel měl řídit ve všech fázích zadávacího řízení, tedy i při vymezení předmětu plnění a požadavků na něj kladených, např. prostřednictvím stanovení hodnocených technických parametrů.
72. Z § 36 odst. 1 zákona, jakož i ze zásad přiměřenosti a zákazu diskriminace (§ 6 zákona), tedy vyplývá, že se zadavatel musí zdržet stanovení takových zadávacích podmínek, které by omezily hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodněním (konkurenční výhoda) nebo naopak znevýhodněním (překážka hospodářské soutěže) určitých dodavatelů, přitom důvodnost stanovení konkrétní zadávací podmínky se musí opírat o legitimní potřebu zadavatele. Důkazní břemeno stran důvodnosti zadávacích podmínek pak leží na zadavateli. Tento výklad akcentující „důvodnost“ každé ze zadávacích podmínek lze dovodit přímo z textu § 36 odst. 1 zákona.
73. Lze tak shrnout, že zadavateli je při stanovování zadávacích podmínek, a to včetně pravidel pro hodnocení nabídek, poskytnuta značná volnost, kterou ovšem může uplatňovat pouze v mezích nastavených zákonem. Především platí, že kritéria kvality musí souviset s užitnou hodnotou (ve smyslu kvality, environmentálního či sociálního užitku) plnění veřejné zakázky a nesmí určitým dodavatelům bezdůvodně zaručovat konkurenční výhodu či bezdůvodně omezit hospodářskou soutěž. Na uvedené limity lze přitom nahlížet jako na dvě strany jedné mince. Vymezení zadávacích podmínek takovým způsobem, aby zaručovaly určitým dodavatelům konkurenční výhodu nebo vytvářely překážky hospodářské soutěže, zákon ustanovením § 36 odst. 1 zcela striktně nezakazuje, pouze stanoví, že k takto restriktivnímu nastavení zadávacích podmínek může zadavatel přistoupit výhradně v odůvodněných případech.
74. Dle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2020-88 ze dne 3. 11. 2021 je nutné posuzovat při zkoumání legitimnosti zadávacích podmínek následující: „Aby zadávací podmínky nebyly diskriminační, musí požadavky v nich vyjádřené vycházet z objektivně zdůvodnitelných skutečností a korespondovat s účelem, kterého má být realizací veřejné zakázky dosaženo. (…) Naproti tomu, postup zadavatele veřejné zakázky, který do zadávacích podmínek zahrne účelové požadavky, které povedou k úmyslnému vyloučení některých dodavatelů, nebude v souladu s § 36 odst. 1 ZZVZ.“
75. Pro posouzení souladu postupu zadavatele ohledně stanovení pravidel pro hodnocení nabídek se zákonem, zejména pak s § 36 odst. 1 a zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace, je tedy třeba vyhodnotit, zda jsou požadavky zadavatele, vč. jednotlivých bodově hodnocených kritérií kvality důvodné, přiměřené ve vztahu k předmětu konkrétní veřejné zakázky a zda vycházejí z objektivních potřeb zadavatele.
76. Při posuzování šetřeného případu rovněž nelze odhlédnout od skutečnosti, že zadavatel promítl své preference do kritérií hodnocení. Úřad je přesvědčen, že nelze nahlížet stejně přísnou optikou na situaci, kdy zadavatel stanoví omezující (tj. takové, které splňuje jen část dodavatelů na trhu) podmínky účasti, a na situaci, kdy určité řešení zvýhodňuje pomocí kritéria či kritérií hodnocení. Je tomu tak proto, že zatímco v případě podmínek účasti znamená jejich nesplnění ze strany dodavatele nemožnost takového dodavatele se zadávacího řízení účastnit (proto se o takových podmínkách někdy hovoří jako o „KO kritériích“), v případě kritérií hodnocení se takový dodavatel soutěže o veřejnou zakázku účastnit může, ovšem musí se snažit kompenzovat případný „neúspěch“ v jednom kritériu hodnocení v kritériu jiném. Zatímco tedy v případě podmínek účasti je na zadavateli, aby prokázal, že jsou stanoveny přiměřeně tak, že bez jejich splnění by již nabízené plnění (či jeho dodavatel v případě kritérií kvalifikace) nenaplnilo jeho legitimní potřeby, v případě kritérií hodnocení postačuje, pokud zadavatel unese důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že lépe hodnocené řešení naplní jeho potřeby ve větší míře.
77. Úřad k tomu doplňuje, že pouhá skutečnost, že určitý typ řešení je v rámci hodnoticích kritérií zvýhodněn (jak uvádí navrhovatel), sama o sobě nepostačuje k závěru o jejich nezákonnosti, pokud je taková preference racionálně vysvětlena a nevykazuje znaky účelovosti. Uvedenému odpovídají také závěry rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 23/2020-144 ze dne 28. 2. 2022, v němž bylo s odkazem na komentářovou literaturu k dané problematice shrnuto: „Ačkoli je zadavatel bezpochyby oprávněn stanovit i takové zadávací podmínky, v jejichž důsledku bude vyloučena určitá skupina dodavatelů na trhu z možnosti ucházet se o veřejnou zakázku, musí respektovat zákonné mantinely, které jsou zákonem vymezeny a odrážejí složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky. Po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad. Případné omezení by však mělo být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele. Zadavatel tak může podle § 36 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek omezit hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku prostřednictvím zadávacích podmínek, musí ale unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku.“ Ačkoliv tedy zadavatelem nastavené hodnocené parametry mohly mít reálný dopad na rozsah hospodářské soutěže, neboť některá technická řešení byla z hlediska bodového hodnocení méně konkurenceschopná, samotná existence restriktivního účinku nečiní zadávací podmínky nezákonnými, pokud zadavatel svou volbu racionálně a přezkoumatelně odůvodní a toto odůvodnění následně obstojí v testu § 36 odst. 1 zákona.[2]
K hodnocenému parametru „Minimální tloušťka vrstvy ve 2D sekvenci menší než 0,2 mm“
78. K hodnocenému parametru „Minimální tloušťka vrstvy ve 2D sekvenci menší než 0,2 mm“ navrhovatel uvádí, že požadované nastavení sekvence je na systému magnetické rezonance klinicky nevyužitelné. Navrhovatel na podporu svého tvrzení předložil vyjádření 4 poskytovatelů zdravotní péče (v podrobnostech viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z nichž vyplývá, že dle názoru těchto subjektů nejsou řezy menší než 0,2 mm ve 2D sekvenci klinicky využitelné.
79. Zadavatel uvádí, že dosažení tloušťky řezů menší než 0,2 mm vyžaduje pokročilý hardware a optimalizované sekvence, přičemž tyto velmi tenké řezy mohou v určitých indikacích významně zlepšit diagnostickou výpovědní hodnotu. Zadavatel dále uvádí, že potřebuje přístroj, který dosahuje velmi kvalitních a přesných snímků již při běžných rutinních 2D vyšetřeních, proto zvýhodňuje nabídku systému umožňujícího velmi tenké řezy ve 2D sekvencích.
80. Vzhledem k tomu, že Úřad nedisponuje odbornými znalostmi, aby sám mohl určit, zda přístroj magnetické rezonance umožňující řezy ve 2D sekvenci menší než 0,2 mm naplní ve větší míře potřeby zadavatele na detailnější zobrazování snímků ve 2D sekvenci a tím i přesnější diagnostiku, resp. zda je tato tloušťka řezu v klinické praxi využitelná, obrátil se Úřad prostřednictvím žádosti o poskytnutí odborného stanoviska na vybrané instituce (viz bod 38. a 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí) působící v oblasti radiologie a zobrazovacích metod.
81. Z odborného stanoviska vypracovaného ČVUT vyplývá, že hodnota řezu menší než 0,2 mm je klinicky využitelná, avšak pro praktické použití je nutný technicky velmi pokročilý přístroj. ČVUT dále uvedlo, že běžná pracoviště dnes takovými přístroji nedisponují, proto takto malou tloušťku řezu nepoužívají. Předmětné stanovisko zároveň potvrzuje, že existuje celá řada klinických indikací, v nichž mohou takto tenké řezy přinášet diagnostickou přidanou hodnotu.
82. K tvrzení navrhovatele, že stanovisko ČVUT potvrzuje pouze teoretickou možnost řezů menších než 0,2 mm a nerozlišuje mezi 2D a 3D sekvencemi, Úřad uvádí, že předmětem dotazu bylo výhradně klinické využití řezů menších než 0,2 mm ve 2D sekvencích, tedy otázka směřovala nikoliv na technické údaje či teoretickou možnost, ale na skutečný klinický význam a uplatnění submilimetrových řezů ve 2D sekvenci. Pokud tedy ČVUT jednoznačně uvedlo „že tato hodnota tloušťky řezu je klinicky využitelná“, má Úřad za to, že tato tloušťka řezu je nejen technicky možná, ale i prakticky a diagnosticky použitelná. Odborné stanovisko ČVUT rovněž uvádí konkrétní klinické oblasti, kde tato tloušťka řezu přináší přidanou hodnotu, resp. diagnostický přínos. Tvrzení ČVUT, že takto malá tloušťka řezu vyžaduje technicky velmi pokročilé přístroje, koresponduje s tvrzením zadavatele, že tento požadavek zajišťuje i určitý minimální technologický standard pořizovaného systému.
83. Skutečnost, že řezy menší než 0,2 mm ve 2D sekvenci nejsou dnes rutinně používány, dle Úřadu sama o sobě nebrání tomu, aby zadavatel požadoval vyšší technický standard přístroje, pokud jej lze odůvodnit odbornou potřebou. Jelikož je zadavatel specializovaným zdravotnickým pracovištěm, vyplývá z povahy jeho činnosti, že je pro něj detailnější zobrazení přínosem, a to zejména tam, kde je nutné zobrazit malé anatomické struktury nebo časné patologické změny. Současně i ČVUT ve svém stanovisku uvedlo, že v současné době se nejedná o běžnou praxi, nicméně předmětná tloušťka řezu je klinicky využitelná a lze očekávat, že použití jemných řezů bude v klinické praxi stále častější a běžnější.
84. Úřad rovněž uvádí, že je primárně na zadavateli, aby podle svých odborných potřeb stanovil, zda pro účely jeho klinické praxe upřednostňuje vysokou kvalitu 2D řezů, nebo zda upřednostňuje dosažení detailních 3D dat. Obojí představuje odlišné technologické přístupy a může poskytovat rozdílné diagnostické výhody. Úřad nepřísluší hodnotit, která z metod je obecně „vhodnější“ či „optimálnější“, ale pouze posoudit, zda zvolený požadavek má vazbu na potřeby zadavatele a zda není nepřiměřený. V daném případě Úřad konstatuje, že zadavatel své preference racionálně odůvodnil, když uvedl, že u 2D sekvencí je menší riziko ovlivnění pohybu pacientem a že 2D sekvence jsou ideální pro běžná rutinní vyšetření, přičemž tyto preference jsou v souladu s jeho odborným zaměřením.
85. Úřad má s ohledem na výše uvedené za to, že požadovaná minimální tloušťka řezu ve 2D sekvenci je zadavatelem dostatečně odůvodněna potřebou kvalitních a přesných snímků při rutinních vyšetřeních. Zadavatel racionálně vysvětlil, proč preferuje přístroj umožňující ve 2D sekvencích řezy menší než 0,2 mm, a jeho argumentace je v souladu s odborným stanoviskem ČVUT, které si Úřad vyžádal v reakci na tvrzení navrhovatele o klinické nevyužitelnosti této tloušťky. K navrhovatelem předloženým vyjádřením poskytovatelů zdravotních služeb Úřad konstatuje, že je zřejmé, že tato vyjádření vycházejí z aktuální praxe těchto poskytovatelů a z jejich zkušenosti se stávajícími přístroji magnetické rezonance, a těmito zkušenostmi jsou tak i reálně ovlivněna. Dle Úřadu je tak nelze považovat za všeobecně platné odborné závěry na rozdíl od odborného stanoviska ČVUT.
86. Úřad tedy uzavírá, že považuje zadavatelem uvedené důvody pro stanovení hodnoceného parametru „Minimální tloušťka vrstvy ve 2D sekvenci menší než 0,2 mm“ za zcela legitimní a v souladu s předmětem veřejné zakázky, kdy zejména ochrana života a zdraví je zásadním atributem, který by měl být vždy chráněn a dáván do popředí. Ve zdůvodnění předloženém zadavatelem lze spatřovat výhody řešení, které je bodově preferováno, přičemž pochybnosti o možnosti klinického využití předmětného požadavku, které vznáší navrhovatel v návrhu, byly rozptýleny na základě odborného stanoviska, které si Úřad vyžádal. Preferenci přístroje poskytujícího detailnější diagnostické zobrazení tak lze považovat dle Úřadu za logickou a legitimní, neboť přináší zadavateli konkrétní výhody oproti přístrojům, které takovou úroveň detailu neumožňují.
87. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že předmětný hodnocený parametr technické úrovně předmětu plnění stanovený v rámci hodnoticího kritéria č. 2 (tj. kritéria kvality) nelze považovat za neopodstatněný, resp. neodůvodněný či zavádějící, jak se domnívá navrhovatel.
88. Úřad dále zdůrazňuje, že požadovaný hodnocený parametr je dle zadávací dokumentace zařazen mezi kritéria výběrová, přičemž jeho nesplnění nevede k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, a tudíž jej nelze považovat za překážku pro přístup k soutěži o zakázku. K námitce navrhovatele, že daný hodnocený parametr zvýhodňuje konkrétní dodavatele, Úřad nadto uvádí, že navrhovatel žádné konkrétní dodavatele neoznačil.
K hodnoceným parametrům „Hlavokrční (Head/Neck coil) cívka s minimálně 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály“ a „Cívka pro vyšetření páteře (Spine coil) s minimálně 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály“
89. K hodnoceným parametrům „Hlavokrční (Head/Neck coil) cívka s minimálně 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály“ a „Cívka pro vyšetření páteře (Spine coil) s minimálně 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály“ navrhovatel uvádí, že stejného medicínského účelu lze dosáhnout i jiným technickým řešením, než prostřednictvím takto vysokého počtu nezávislých přijímacích elementů/RF kanálů.
90. Zadavatel uvádí, že cívky disponující vysokým počtem kanálů (např. 32–64 a více) mají lepší signál, umožňují tedy snímání velmi detailních struktur a tvorbu tenčích vrstev při zachování diagnostické kvality, neboť čím více kanálů cívka má, tím více přijímačů, které přenášejí signál. Zadavatel dále uvádí, že „[d]igitální inovace (aktivní zesilovače, optické převody) pouze eliminují některá hardwarová omezení, ale nepřepisují rovnici kvality signálu.“ Dle zadavatele tedy vícekanálová cívka reálně poskytuje více informací. Zadavatel uvádí, že čím více nezávislých přijímacích kanálů cívka má, tím vyšší je klinický prospěch (kvalita obrazu i rychlost), tj. zásadní výhody pro diagnostiku.
91. Vzhledem k tomu, že Úřad nedisponuje odbornými znalostmi, aby sám mohl určit, zda systém magnetické rezonance disponující cívkami s větším počtem nezávislých přijímacích elementů/RF kanálů naplní ve větší míře potřeby zadavatele pro rychlejší a detailnější zobrazování snímků, obrátil se Úřad prostřednictvím žádosti o poskytnutí odborného stanoviska na vybrané instituce (viz bod 38. a 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí) působící v oblasti radiologie a zobrazovacích metod.
92. Z odborného stanoviska vypracovaného ČVUT vyplývá, že větší počet cívek a kanálů má řadu výhod, zejména zvýšení rychlosti snímání a zlepšení poměru signál/šum. Dle názoru ČVUT lze chybějící kanály částečně nahradit tím, že systém chybějící informaci odhadne, bude se však jednat vždy pouze o odhad a menší počet fyzicky snímacích kanálů u jinak stejně kvalitního systému povede vždy k horším výsledkům.
93. K tvrzení navrhovatele, že se předmětné odborné stanovisko vyhýbá srovnání s moderní architekturou RF systémů, která je založena např. na digitálních technologiích s menším podílem nežádoucích vlivů signálů jdoucích přímo z cívkových elementů, Úřad uvádí, že ČVUT k dotazu, zda lze stejného diagnostického výsledku jako při využití hlavových a páteřních cívek se 64 a více nezávislými přijímacími elementy/RF kanály dosáhnout i prostřednictvím cívek s menším počtem nezávislých přijímacích elementů/RF kanálů ve spojení s jiným technickým řešením (např. využitím digitálních technologií, využitím dynamické cívky, odlišnou architekturou cívek) jednoznačně uvedlo, že menší počet fyzických snímacích kanálů povede vždy k horším výsledkům. S ohledem na formulaci dotazu má Úřad za to, že předmětné stanovisko ČVUT zohlednilo rovněž možnost využití digitálních technologií. Úřad současně uvádí, že v rámci správního řízení není nezbytné provádět detailní technické porovnávání jednotlivých přístrojů či jejich interních architektur. Účelem šetření je ověřit, zda je odborné tvrzení zadavatele racionálně podloženo a zda mezi zadávací podmínkou a potřebami zadavatele existuje přiměřená souvislost. Odborné stanovisko ČVUT dle Úřadu poskytuje jednoznačný závěr o vlivu počtu fyzických snímacích kanálů na kvalitu výsledného obrazu i rychlost snímání, což je pro potřeby posouzení věci dostačující.
94. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek ze dne 22. 2. 2024 č. j. 8 As 1/2023-76, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že: „[z]adavatel nemusí posuzovat možné alternativy jím zvolené zadávací podmínky, včetně toho, zda by některá z nich hospodářskou soutěž omezovala méně, ba dokonce vůbec. Poskytne-li zadavatel přijatelné vysvětlení, nelze zadávací podmínku vyhodnotit jako bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže“. Platí tedy, že i když může existovat řešení, které by omezovalo hospodářskou soutěž v menší míře, nelze považovat za nezákonné, pokud zadavatel zvolí přísnější zadávací podmínky – za předpokladu, že jejich restriktivní charakter řádně odůvodní a takovéto odůvodnění obstojí v testu § 36 odst. 1 zákona.
95. Úřad má s ohledem na výše uvedené za to, že požadovaný počet nezávislých přijímacích elementů/RF kanálů u hlavokrční cívky a cívky pro vyšetření páteře je zadavatelem dostatečně odůvodněn potřebou vysokého prostorového rozlišení vyšetření a potřebou vyšší rychlosti vyšetření. Zadavatel racionálně vysvětlil, proč preferuje cívky s vyšším počtem nezávislých přijímacích elementů/RF kanálů, a jeho argumentace je v souladu s odborným stanoviskem ČVUT, které si Úřad vyžádal v reakci na tvrzení navrhovatele o možnosti dosáhnout stejného výsledku prostřednictvím cívek s menším počtem nezávislých přijímacích elementů/RF kanálů ve spojení s jinými technologiemi. Úřadu tak nevznikla pochybnost, že by řešení bodově zvýhodněné zadavatelem nepřinášelo zadavateli objektivní přínos pro kvalitu a rychlost zobrazování snímků magnetické rezonance a že by tvrzení zadavatele nebylo založeno na legitimní odborně-technické či medicínské úvaze.
96. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že předmětný hodnocený parametr technické úrovně předmětu plnění stanovený v rámci hodnoticího kritéria č. 2 (tj. kritéria kvality) nelze považovat za neopodstatněný, resp. neodůvodněný či zavádějící, jak se domnívá navrhovatel.
97. Úřad dále zdůrazňuje, že požadovaný hodnocený parametr je dle zadávací dokumentace zařazen mezi kritéria výběrová, přičemž jeho nesplnění nevede k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, a tudíž jej nelze považovat za překážku pro přístup k soutěži o zakázku. K námitce navrhovatele, že daný hodnocený parametr zvýhodňuje konkrétní dodavatele, Úřad nadto uvádí, že navrhovatel žádné konkrétní dodavatele neoznačil.
K celkově diskriminační povaze pravidel pro hodnocení
98. K námitce navrhovatele, že nabídky, které hodnocené technické parametry nesplní, nemají reálnou možnost v předmětném zadávacím řízení uspět, Úřad uvádí následující.
99. Úřad především akcentuje, že zadavatel své preference týkající se vlastností předmětu plnění reflektoval v rámci hodnocených parametrů a nevtělil je do technických podmínek, které by musely být splněny bezpodmínečně, tudíž ani dodavatelům, kteří nemohou dodat zadavatelem preferované řešení, není znemožněna účast v zadávacím řízení. Dále Úřad uvádí, že zadavatel poskytl objektivní zdůvodnění ke všem navrhovatelem napadeným kritériím hodnocení, resp. k hodnoceným parametrům technické úrovně předmětu plnění, v jehož rámci vysvětlil objektivní souvislost mezi těmito požadovanými parametry a svou legitimní potřebou. Zadavatel tedy z pohledu Úřadu přezkoumatelným způsobem odůvodnil, proč navrhovatelem napadené hodnocené parametry stanovil a k jakému účelu je potřebuje. Rovněž Úřad nezjistil, že by napadené hodnocené parametry zaručovaly bezdůvodnou konkurenční výhodu jednomu dodavateli či vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad proto neshledal, že by zadavatelem vymezené zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky byly stanoveny v rozporu s § 36 odst. 1 zákona či § 6 odst. 2 zákona, jak se domnívá navrhovatel.
100. Úřad konstatuje, že zákon zadavateli umožňuje požadovat (klást větší důraz na) kvalitu požadovaného plnění i na úkor méně výhodné ceny. Nicméně v rámci šetřené veřejné zakázky stanovil zadavatel pravidla pro hodnocení nabídek vč. vzorce pro výpočet ekonomické výhodnosti nabídek, resp. váhy hodnoticích kritérií, způsobem, kdy kvalitativní parametry mají (v součtu) váhu 35 %, tedy se nejedná o hodnoticí kritérium, které by bylo způsobilé omezit hospodářskou soutěž obdobnou měrou jako minimální technické podmínky nebo kritéria kvalifikace.
101. K tomu Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019, kde bylo konstatováno, že „[s]triktněji by tedy muselo být přistupováno k odůvodnění takového hodnotícího kritéria, které by svou vahou (např. 75 %) působilo v podstatě obdobně, jako samotné kvalifikační kritérium dle § 79 zákona, tedy by z možnosti získání veřejné zakázky určité subjekty de facto diskvalifikovalo a tím zužovalo relevantní trh. Naopak benevolentněji lze přistupovat k odůvodnění takového kritéria, které určité kvalitě sice přiznává v soutěži o zakázku jistou výhodu, avšak nevylučuje z účasti další subjekty, které by byly schopny veřejnou zakázku realizovat.“
102. Úřad dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc, sp. zn. ÚOHS-R0122/2019/VZ, ze dne 25. 9. 2019, v němž se předseda Úřadu vyjádřil k situaci, kdy zadavatel požaduje poměrně jedinečné plnění. V takových případech „je ve světle shora uvedených závěrů vhodné nastavit kvalifikační kritéria tak, aby nebyli z účasti na veřejné zakázce přímo vyloučení takoví dodavatelé, kteří např. sice nedisponují zkušenostmi s naprosto stejným typem plnění, jaké požaduje zadavatel, avšak jsou schopni realizovat veřejnou zakázku obdobně úspěšně jako dodavatelé ostatní. Na druhé straně však nelze zadavateli vytýkat, pokud má zájem na co nejvyšší kvalitě plnění veřejné zakázky. Ideálním řešením v daném případě tak zůstává takový postup, kdy zadavatel nastaví kvalifikační kritéria či základní parametry veřejné zakázky méně přísně, aby se tak vyvaroval zbytečné diskriminaci některých způsobilých dodavatelů, avšak promítne svůj požadavek na co nejvyšší možnou kvalitu veřejné zakázky do jejího hodnocení prostřednictvím hodnotících kritérií kvality dle § 116 zákona.“
103. Zadavatel v šetřeném zadávacím řízení zjevně postupoval v souladu s citovaným doporučením předsedy Úřadu, když některé ze svých preferencí na předmět plnění promítl do hodnoticích kritérií namísto do minimálních technických požadavků. Úřad konstatuje, že vzhledem ke stanovené váze kritéria nelze konstatovat, že byla významně omezena nebo vyloučena hospodářská soutěž, avšak i kdyby došlo ke zvýhodnění určitého dodavatele, je takové zvýhodnění podle § 36 odst. 1 zákona striktně zakázané pouze tehdy, pokud je bezdůvodné. Úřad ve svých výše uvedených dílčích závěrech u každého z navrhovatelem rozporovaných hodnocených parametrů vyhodnotil, že zadavatel unesl důkazní břemeno a odůvodnil je svými oprávněnými potřebami spojenými s předmětem veřejné zakázky, tj. lze je považovat za objektivně zdůvodnitelné a přiměřené. Lpění na umožnění co nejširší (neomezené) hospodářské soutěže bez ohledu na to, že zadavatel má pro stanovení sporných kritérií hodnocení legitimní důvody, by pak v podstatě zcela popíralo jeho možnost volit na základě kvalitativních kritérií hodnocení řešení, které lépe naplní jeho potřeby. V tu chvíli už by to však nebyl zadavatel, který (v mezích zákonných pravidel) určuje, jaké plnění potřebuje na základě svých potřeb, ale konkrétní parametry by mu byly „vnucovány“ obchodní politikou jednotlivých dodavatelů, což je stav veskrze nežádoucí. Při respektování autonomie vůle zadavatele je nezbytné zohlednit, že je to právě zadavatel, kdo disponuje nejpřesnější znalostí svých potřeb a má jasnou představu o konkrétních úkonech, které hodlá s poptávaným systémem realizovat.
104. Úřad pro úplnost uvádí, že ČVUT v rámci odborného stanoviska uvedlo, že se domnívá, že existuje několik konkrétních přístrojů, které by mohly šetřené hodnocené parametry zadavatele splňovat. Úřad si je vědom skutečnosti, že jedním z příkladmo uvedených přístrojů je výrobek navrhovatele, přičemž navrhovatel uvedl, že žádný z přístrojů, které má ve svém prodejním portfoliu, předmětné parametry stanovené zadavatelem nesplňuje. Úřad dále uvádí, že v případě dalších dvou jmenovitě uvedených přístrojů nebyl schopen z veřejně dostupných zdrojů s jistotou ověřit, zda tyto přístroje zadavatelem hodnocené technické parametry skutečně splňují. V posuzovaném případě je však dle Úřadu stěžejní, že zadavatel předmětné hodnocené parametry odůvodnil svými oprávněnými potřebami spojenými s předmětem veřejné zakázky, nikoli počet dodavatelů, kteří jsou schopni tyto požadavky splnit.
105. Úřad opětovně akcentuje, že spočívá na zadavateli, aby poskytl základní racionální zdůvodnění, které osvětlí existující souvislost mezi zadávací podmínkou a legitimní potřebou zadavatele, aniž by bylo nutno následně zkoumat, zda zadavatel nemohl zvolit řešení vhodnější v zájmu zachování hospodářské soutěže. Ve vztahu k § 36 odst. 1 zákona Úřad konstatuje, že i v případě, kdy je určitá zadávací podmínka shledána jako omezující hospodářskou soutěž, nelze bez dalšího vyvodit rovněž závěr ohledně její nezákonnosti. Vždy totiž musí být zároveň posuzováno, zda se jedná o bezdůvodné omezení hospodářské soutěže, či zda je toto omezení odůvodněno legitimním důvodem – v takovém případě nelze konstatovat, že se jedná o nezákonně stanovenou zadávací podmínku, ačkoli tato může určitým způsobem omezit některé dodavatele v soutěži o veřejnou zakázku. V šetřeném případě zadavatel hodnocené technické parametry v souladu s výše uvedenými požadavky odůvodnil.
106. K tvrzení navrhovatele, že pouze jediné odborné stanovisko je nedostatečné, Úřad uvádí, že v rámci zjišťování odborného podkladu oslovil více relevantních subjektů, které dle jeho názoru disponují potřebnou odborností v oblasti zobrazovacích systémů či magnetické rezonance. Z těchto oslovených subjektů ve stanovené lhůtě reagoval věcně pouze jediný. Úřad proto vycházel z tohoto jediného doručeného stanoviska, neboť je ve správním řízení povinen postupovat hospodárně a efektivně. Úřad považuje navíc za důležité zdůraznit, že k oslovení více odborných institucí současně přikročil nikoli z důvodu, že ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, bylo nezbytné získat tři nezávislá stanoviska, ale s ohledem na to, že předtím již Radiologická společnost odmítla i přes urgenci odborné vyjádření poskytnout a ve snaze vyřídit věc bez zbytečných průtahů v souladu s § 6 odst. 1 správního řádu. Oslovení více odborných institucí tak současně zvýšilo pravděpodobnost, že dojde k získání odborného stanoviska alespoň od jedné z oslovených institucí a bude ve věci možné pak rychle rozhodnout. Opakované oslovování subjektů, které na zaslanou žádost vůbec nereagovaly, by bylo nehospodárné, neefektivní a vedlo by pouze k prodlužování správního řízení, aniž by bylo reálné očekávat získání dalších podkladů. Úřad považuje za hospodárné a přiměřené vycházet z doručeného stanoviska, které je logické, přezkoumatelné a poskytuje dostatečný odborný základ pro posouzení předmětných technických parametrů. Správní řád neukládá Úřadu povinnost opatřovat více odborných stanovisek či posudků, pokud má k dispozici jeden odborně způsobilý podklad. Nečinnost ostatních oslovených subjektů nezakládá pochybnost o obsahu doručeného stanoviska ani nebrání Úřadu rozhodnout věc bez zbytečných průtahů v souladu se zásadou hospodárnosti řízení. Úřad navíc podotýká, že nic nebránilo navrhovateli, aby podobné odborné stanovisko či znalecký posudek předložil již sám ve lhůtě dle § 251 zákona.
107. Závěrem Úřad podotýká, že bylo přihlédnuto rovněž ke specifikům předmětné veřejné zakázky z oblasti zdravotnictví, k vývoji diagnostických metod i nutnému zohlednění zdraví pacientů, které je úzce propojeno s kvalitou zobrazení snímků magnetické rezonance. Přímo pro oblast zdravotnictví, jež je z hlediska veřejného zájmu obzvláště citlivá a podléhá přísným kvalitativním požadavkům, lze pak zmínit, jak uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-22941/2025/163, sp. zn. ÚOHS-R0051/2025/VZ, ze dne 24. 6. 2025, že právě u zdravotnických prostředků je možné zásadu přiměřenosti posuzovat v určitých ohledech mírněji, zejména s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých dílčích relevantních trhů zdravotnických přístrojů, v čemž se odráží i základní veřejný zájem státu na ochranu veřejného zdraví, jakož i individuální ústavní právo jedince na poskytnutí bezplatné zdravotní péče v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem. V tomto ohledu je nutné reflektovat, že z ústavního pořádku vyplývající zájmy a práva mohou někdy vést k napětí se zásadou přiměřenosti zakotvenou v zákoně, přičemž se ovšem nelze automaticky a bezhlavě přiklonit pouze a jen k zákonné úpravě bez vnímání ústavního kontextu. K tomu Úřad odkazuje na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-413/17 Roche Lietuva ze dne 25. 10. 2018, z něhož vyplývá, že není v zásadě pochyb o tom, že za účelem zajištění kvalitní a bezpečné zdravotnické péče může zdravotnické zařízení stanovit požadované vlastnosti poptávaného výrobku (v nyní posuzovaném případě systému magnetické rezonance) v takové míře detailu, která mu poskytování zdravotnické péče v požadované kvalitě pomůže zajistit. Úřad tedy připouští, že v oblasti zdravotnictví lze v jistých případech posuzovat přiměřenost zadávacích podmínek mírněji, resp. při posuzování přiměřenosti určité zadávací podmínky je nutné přihlédnout rovněž i k dalším (specifickým) okolnostem.
108. Na základě výše uvedených skutečností a v souladu se všemi zjištěnými poznatky Úřad konstatuje, že neshledal porušení pravidel stanovených zákonem ze strany zadavatele, jak tvrdí navrhovatel, tudíž není dán důvod pro uložení nápravného opatření dle § 263 zákona.
109. S ohledem na vše výše uvedené tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace, Vrchlického 4630/59, 586 01 Jihlava
2. JUDr. Petra Vlachová, advokátka, Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy