číslo jednací: 05624/2026/500
spisová značka: S0912/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Digitalizace a prostorová evidence stromů v Mladé Boleslavi
• Účastníci:
  1. statutární město Mladá Boleslav
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 20. 4. 2026
• Související rozhodnutí: 05624/2026/500; 14208/2026/163

Spisová značka:  ÚOHS-S0912/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-05624/2026/500

Brno 11. 2. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 27. 11. 2025, jehož účastníkem je

• obviněný – statutární město Mladá Boleslav, IČO 00238295, se sídlem Komenského náměstí 61, Mladá Boleslav I, 293 01 Mladá Boleslav, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 11. 12. 2025 JUDr. Petrem Navrátilem, advokátem, ev. č. ČAK 14175, IČO 73612596, se sídlem Joštova 138/4, 602 00 Brno,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s veřejnou zakázkou „Digitalizace a prostorová evidence stromů v Mladé Boleslavi“ zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném na základě výzvy k jednání ze dne 17. 12. 2024,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – statutární město Mladá Boleslav, IČO 00238295, se sídlem Komenského náměstí 61, Mladá Boleslav I, 293 01 Mladá Boleslav – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Digitalizace a prostorová evidence stromů v Mladé Boleslavi“ v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném na základě výzvy k jednání ze dne 17. 12. 2024, nedodržel postup stanovený v § 52 cit. zákona ve spojení s § 55 cit. zákona, když předmětnou veřejnou zakázku zadal s odkazem na neexistenci hospodářské soutěže z technických důvodů v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky stanovené v § 63 odst. 3 písm. b) cit. zákona ve spojení s § 63 odst. 4 cit. zákona, na které obviněný odkazoval, neboť obviněný neprokázal, že by digitální inventarizaci zeleně statutárního města Mladá Boleslav, jejíž realizace byla účelem zadání cit. veřejné zakázky, mohl z technických důvodů realizovat pouze vybraný dodavatel – Atregia s.r.o., IČO 02017342, se sídlem Vážného 99/10, Řečkovice, 621 00 Brno, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne 3. 3. 2025 uzavřel cit. obviněný s cit. vybraným dodavatelem „Smlouvu o dílo“.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – statutární město Mladá Boleslav, IČO 00238295, se sídlem Komenského náměstí 61, Mladá Boleslav I, 293 01 Mladá Boleslav – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 45 000,- Kč (čtyřicet pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – statutární město Mladá Boleslav, IČO 00238295, se sídlem Komenského náměstí 61, Mladá Boleslav I, 293 01 Mladá Boleslav – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 2 500,- Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – statutární město Mladá Boleslav, IČO 00238295, se sídlem Komenského náměstí 61, Mladá Boleslav I, 293 01 Mladá Boleslav, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne ze dne 11. 12. 2025 JUDr. Petrem Navrátilem, advokátem, ev. č. ČAK 14175, IČO 73612596, se sídlem Joštova 138/4, 602 00 Brno (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil na základě „Výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění“ ze dne 17. 12. 2024  (dále jen „výzva“) jednací řízení bez uveřejnění (dále též jako „JŘBU“) za účelem zadání veřejné zakázky „Digitalizace a prostorová evidence stromů v Mladé Boleslavi“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmět veřejné zakázky obviněný vymezil v čl. 3 „Předmět veřejné zakázky“ výzvy, ve kterém uvedl, že předmětem veřejné zakázky je zhotovení „Digitální inventarizace zeleně Statutární město Mladá Boleslav technologií greehill“ dle „Standardů pro monitorování stromů (Tree Monitoring standard – TMS)“ (dále jen „standardy pro monitorování stromů“) unikátní technologií pro digitální inventarizaci zeleně, jejímž vlastníkem je společnost greeHill Deutschland GmbH, se sídlem Level 8, Quartier Potsdamer Platz/Linkstraße 2, 107 85 Berlín, Spolková republika Německo (dále jen „společnost greeHill“). Zadavatel v totožném článku výzvy dále uvedl, že dle průzkumu trhu je společnost Atregia s.r.o., IČO 02017342, se sídlem Vážného 99/10, Řečkovice, 621 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“) obchodním partnerem společnosti greeHill, která je vlastníkem unikátní technologie pro digitální inventarizaci zeleně „greehill“ (dále jen „technologie greehill“), pro Českou republiku. Zadavatel rovněž uvedl, že plnění předmětu veřejné zakázky na základě technologie greehill podmiňuje zadání veřejné zakázky; bez užití technologie greehill zadavatel tedy nemá zájem na zadání veřejné zakázky. Zadavatel dále stanovil, že inventarizace zeleně technologií greehill bude spočívat v následujících činnostech:

• „Mapování, identifikace a zákres polohy dřevin;
• Dodávka metrik konkrétních dřevin;
• Dodávka digitální platformy s funkcemi zobrazení;
• Tvorba či funkce exportu dat vhodných pro import do stávajícího GIS Zadavatele;
• Předání či funkce exportu fotodokumentace“.

3.             Zadavatel (rovněž v čl. 3 výzvy) uvedl, že předpokládá digitální inventarizaci 40 000 kusů dřevin, přičemž stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 3 500 000,- Kč bez DPH.

4.             V čl. 4 výzvy zadavatel odůvodnil použití JŘBU mj. tím, že technologie greehill umožní zadavateli vytvořit přesnou digitální technickou mapu dřevin, vyznačující se třetí geodetickou třídou přesnosti pro určení polohy dřevin, bez dodatečných nákladů na následné geodetické zaměření, aby bylo dosaženo souladu s požadovanou přesností předpokládanou pro data v digitální technické mapě veřejné správy (DTM). Podle zadavatele se jedná o unikátní službu, která kombinuje následující oblasti:

• „mapování pomocí technologie LiDAR s vysokou frekvencí zasílaných laserových paprsků (3,8 mil), jejímž výsledkem je kvalitní Point Cloud;
• sběr panoramatických fotografií ve vysokém rozlišení, jehož výsledkem jsou 72MP fotografie;
• umělou inteligenci, která je trénovaná na identifikaci stromů, jejich korun a větvení, s řadou procedur strojového učení, které dovedou vytěžit informace z fotografií a Point Cloudu tak, že automatizovaně vytvoří 3D modely stromů v digitální podobě a umožní automatizovaný sběr metrických informací a automatizované zpracování a popis dat o každém zpracovaném stromu.“

5.             Zadavatel rovněž uvedl, že provedl průzkum trhu a jediné řešení, které by odpovídalo jeho potřebám, spočívá ve využití technologie greehill. Podle zadavatele na českém trhu neexistuje žádné jiné odpovídající technické řešení, přičemž obchodním partnerem společnosti greeHill pro území České republiky je právě vybraný dodavatel. Zadavatel dodal, že rovněž zadal veřejnou zakázku v JŘBU z důvodu časové úspory.

6.             V článku 7 výzvy zadavatel stanovil, že bude jednat pouze s vybraným dodavatelem.

7.             Dne 3. 3. 2025 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

8.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a rovněž nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, jakož i k projednávání přestupků podle zákona, obdržel dne 16. 9. 2025 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele v souvislosti s pořízením digitální evidence cca 40 000 kusů stromů na základě JŘBU evidovaný Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-P0888/2025/VZ (dále jen „podnět“).

9.             V návaznosti na obdržený podnět si Úřad přípisem ze dne 18. 9. 2025 od zadavatele vyžádal vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu a zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

10.         Dne 26. 9. 2025 Úřad obdržel od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení a jeho vyjádření z téhož dne (dále jen „vyjádření 1“), ve kterém zadavatel uvedl, že pro zadání veřejné zakázky zvolil postup podle ust. § 63 a násl. zákona, neboť její předmět plnění mohl být splněn pouze určitým dodavatelem (vybraným dodavatelem). Zadavatel má za to, že jiné řešení (odpovídající požadavkům zadavatele) na relevantním trhu v době zadávání veřejné zakázky neexistovalo (kromě plnění nabízeného vybraným dodavatelem); podle zadavatele tedy neexistovala ani hospodářská soutěž.

11.         Zadavatel dále mj. uvedl, že nedisponuje dostatečným počtem kvalifikovaných pracovníků, jejichž prostřednictvím by zajistil průběžnou kontrolu dřevin, což je však povinností zadavatele v pozici řádného hospodáře. Cílem zadavatele bylo získat systém, který by mu umožnil zobrazit elektronický model každého dokumentovaného stromu, což by do budoucna vedlo k efektivnímu plánování potřebných kontrol. Zadavatel poptával funkce, které rovněž umožní – na základě tvaru kmene a výpočtu odhadované váhy, větvení a náklonu kmene – identifikovat ty stromy, jež jsou potenciálně nebezpečné a vyžadují častější kontroly nebo je u nich nezbytné přijmout opatření, která by zajistila jejich bezpečnost.

12.         Nadto zadavatel uvedl, že požadovaná technologie greehill pracuje s technologií laserového zaměření obvodu stromu a následným dopočtem geometrického středu vzniklého polygonu paty stromu, což zadavateli umožní dosáhnout požadované třetí třídy přesnosti mapování/polohopisu, aniž by následně vynakládal náklady na geodetické zaměření (jež je podle zadavatele rovněž nedostatečné). Zadavatel by se tak v důsledku vyhnul i duplicitním nákladům, které by byly spjaty s dokumentací stromů a následným upřesňováním jejich geodetické polohy, jak je vyžadováno pro data v digitální technické mapě veřejné správy. Zadavatel dále uvedl výčet vlastností technologie greehill, který je rovněž obsažen v textu výzvy (článek 4 – viz výše).  

13.         Zadavatel rovněž konstatoval, že technologie greehill představuje řešení, které jako jediné na relevantním trhu odpovídá potřebám zadavatele; podle zadavatele tedy žádné jiné technické řešení (v době zadání veřejné zakázky) neexistovalo. Podstatou požadavku zadavatele bylo získat výstupy na úrovni jednotlivých stromů, přičemž zadavatel pro každý strom požadoval kompletní 3D digitální model s hustým bodovým mračnem s připojenou fotodokumentací, který bude navázaný na přesnou georeferenci a bude rovněž doplněný o sadu standardizovaných metrik (např. výška, průměr ve výčetní výšce, charakteristiky koruny, indikátory stability, odvozené ekosystémové přínosy). Zadavatel dále požadoval, aby byla obdržená data plně interoperabilní s pasportem zeleně a městskými informačními systémy a aby tyto obdržel ve formátech umožňujících automatizovaný import, kontrolu kvality a opakované aktualizace. Zadavatel má za to, že své potřeby vymezil funkčně.

14.         Nadto zadavatel uvedl, že před zahájením zadávacího řízení učinil podrobný průzkum relevantního trhu, aby získal informace o možných technických řešeních jeho požadavků, do kterého zahrnul i nástroje „Adbian“ od dodavatele Arbo Technologies s.r.o. („dále jen „nástroj Adbian“) a „Stromy pod kontrolou“ od dodavatele SAFE TREES s.r.o. (dále jen „nástroj Stromy pod kontrolou“). Zadavatel rovněž konkrétně popsal, z jakého důvodu nástroje Adbian a Stromy pod kontrolou nejsou s to naplnit jeho potřeby. V případě nástroje Adbian zadavatel především namítá omezený rozsah jeho použití. Podle zadavatele je tento nástroj vhodný pro jednotlivé případy, zatímco zadavatel poptává řešení, které systematicky a kapacitně obsáhne tisíce stromů. Nástroj Stromy pod kontrolou zase neumožňuje generovat ani zobrazovat 3D digitální model stromu a nepracuje s 3D daty generovanými jinou aplikací (nástrojem); neplní tedy roli systémové platformy pro správu a využití 3D výstupů.

15.         Zadavatel dále konstatoval, že ve smlouvě byla sjednána cena ve výši 87,30 Kč bez DPH za každou zpracovanou dřevinu. V čase zadání veřejné zakázky smluvní strany neznaly konkrétní rozsah plnění. Plnění zakázky mělo být ukončeno do 30. 10. 2025. Zadavatel odhaduje skutečný rozsah realizovaného plnění, tj. zpracování cca 18 900 kusů dřevin, odpovídající ceně cca 1 700 000,- Kč bez DPH. Podle zadavatele tedy skutečný rozsah plnění veřejné zakázky odpovídal zakázce malého rozsahu.

16.         Zadavatel sumarizoval, že z provedeného průzkumu trhu vyplynula neexistence funkční náhrady, kdy požadovaná technologie nebyla dostupná prostřednictvím jiných dodavatelů. Zadavatel své požadavky nastavil funkčně, nezvýhodnil konkrétního dodavatele, avšak na relevantním trhu nejsou jiné technologie, které by funkční požadavky zadavatele splnily.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17.         Přípisem ze dne 27. 11. 2025 Úřad oznámil zadavateli zahájení správního řízení z moci úřední ve věci možného nedodržení pravidla stanoveného v § 52 ve s pojení s § 55 zákona, když předmětnou veřejnou zakázku zadal z technických důvodů v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky pro postup v tomto druhu zadávacího řízení, a to včetně podmínek stanovených v § 63 odst. 3 písm. b) zákona ve spojení s § 63 odst. 4 zákona, neboť neprokázal, že by předmětnou veřejnou zakázku mohl z technických důvodů realizovat pouze vybraný dodavatel; na základě čehož se mohl zadavatel dopustit přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

18.         Shora citované oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 27. 11. 2025 a tímto dnem bylo dle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení.

19.         Účastníkem správního řízení je podle § 256 zákona zadavatel.

20.         Usnesením ze dne 27. 11. 2025 Úřad stanovil obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 zákona oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 citovaného zákona oprávněn vyjádřit ve správním řízení své stanovisko.

21.         Dne 3. 12. 2025 Úřad obdržel podání obviněného z téhož dne, ve kterém obviněný mj. žádal Úřad o prodloužení stanovené lhůty (k návrhům důkazů a k vyjádření) do 31. 12. 2025. Úřad žádosti obviněného vyhověl usnesením ze dne 5. 12. 2025.

Stanovisko obviněného

22.         Dne 29. 12. 2025 Úřad obdržel stanovisko obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření 2“). Úvodem zadavatel sdělil, že plně respektuje výjimečný charakter JŘBU a současně si je vědom toho, že na něj dopadá důkazní břemeno stran splnění zákonných podmínek vztahujících se k použití tohoto specifického druhu zadávacího řízení. Zadavatel předně uvádí, že svoji legitimní potřebu od počátku vymezil funkčně a cílově, nikoli technologicky či dodavatelsky. Cílem zadavatele bylo získat řešení, které umožní „(…) plošnou a systematickou evidenci stromů v městském měřítku, opakovatelný a auditovatelný způsob sběru a zpracování dat, jednotnou datovou strukturu využitelnou pro správu a rozhodování, plnou interoperabilitu s existujícími městskými informačními systémy a časově pevně vymezené plnění odpovídající provozním potřebám města.“ Zadavatel však současně poptával provozuschopné řešení, nikoli pilotní či experimentální projekt.

23.         Zadavatel dále uvedl, že dlouhodobě sleduje vývoj relevantního trhu v oblasti digitální správy městské zeleně, a to jak na národní, tak i evropské úrovni, což se promítlo v posouzení, „(…) zda existují objektivní předpoklady pro využití otevřenějších zadávacích postupů.“ Zadavatel rovněž uvedl, že měl k dispozici „(…) informace o otevřených průzkumech trhu realizovaných jinými veřejnými zadavateli v rámci Evropské unie, včetně otevřeného Interessenbekundungsverfahren realizovaného veřejným zadavatelem v Berlíně[1].“ K citovanému berlínskému průzkumu, jehož cílem bylo podle zadavatele ověření, zda a v jakém rozsahu je digitální inventarizace schopna nahradit či doplnit stávající postupy, zadavatel konstatoval, že jej sice považuje za „relevantní indikaci stavu trhu“ v daném období; jeho prostřednictvím však neospravedlňuje zvolený postup pro zadání veřejné zakázky (JŘBU). Podle zadavatele vyplývá z obsahu berlínského průzkumu ta skutečnost, že obdobná řešení jsou v městském měřítku „vnímána“ na úrovni pilotního ověřování a nejedná se tedy o standardně dostupnou a bezrizikovou službu. Zadavatel rovněž uvedl, že „(…) neměl k dispozici objektivní podklady, na jejichž základě by mohl důvodně očekávat, že otevřená soutěž povede k získání provozně jistého řešení odpovídajícího jeho legitimní potřebě.“[2]

24.         Zadavatel rovněž konstatoval, že byl veden cílem zajistit plnění (v časově omezeném období), které by bylo bez dalšího způsobilé k přímému využití pro potřeby veřejné správy. Zadavatel má za to, že kdyby použil „otevřenější“ druh zadávacího řízení, nevedlo by to pouze k rozšíření okruhu oslovených subjektů, ale došlo by i ke změně povahy poptávaného plnění, kdy by, namísto dodávky provozně připraveného řešení, získal plnění, které spočívá teprve v hledání či formování daného řešení s nepředvídatelným výsledkem. Jinými slovy, otevřenější postup zadavatele by nevedl k naplnění legitimní potřeby zadavatele, protože by nesměřoval k zadání konkrétního a funkčně vymezeného plnění v požadovaném čase a rozsahu. Nadto zadavatel uvedl, že nepostupoval na základě spekulací o chování relevantního trhu, ale z objektivních informací o tom, že obdobná řešení byla v přiléhavém období teprve předmětem testování a ověřování, nikoli reálně využitelná v městském měřítku.

25.         Zadavatel opakovaně uvedl, že poté, co vyhodnotil svoje (funkčně vymezené) potřeby a informace z relevantního trhu v daném období, dospěl k závěru, že neexistovalo jiné přiměřené řešení, které by současně naplnilo všechny jeho požadavky, obsáhlo plnění ve stanovených lhůtách a v požadovaném městském rozsahu a současně i bylo systémově integrovatelné do existujících městských informačních struktur. Zadavatel rovněž konstatoval, že vycházel z „výstupů otevřených průzkumů trhu v Evropské unii“.

26.         Zadavatel dále sumarizoval, že použití JŘBU představovalo v daném skutkovém a časovém kontextu sice krajní, leč „(…) zákonem předvídaný postup umožňující naplnění veřejného zájmu“.

27.         V další části vyjádření 2 zadavatel sdělil, proč jsou pro něj nedostatečná „variantní“ řešení nabízená aplikacemi „Adbian“ a „Stromy pod kontrolou“. Zadavatel aplikaci „Adbian“ hodnotí jako užitečnou pro rychlou detailní diagnostiku jednotlivých stromů v terénu, avšak současně namítá, že se jedná o nástroj pro „mikro-úroveň“, který řeší jednotlivé případy. Pro zadavatele je aplikace „Adbian“ neodpovídající z toho důvodu, že neumožňuje kapacitně pojmout, dlouhodobě sledovat a řídit údržbu tisíce stromů, jak požaduje zadavatel. K aplikaci „Stromy pod kontrolou“ zadavatel namítl, že umožňuje „pouze“ správu městské zeleně v klasickém 2D evidenčním režimu, neumožňuje však generovat ani zobrazovat 3D digitální model stromu a nepracuje s „per-stromovými“ 3D daty tak, jak vyžaduje zadavatel. Nadto tato aplikace podle zadavatele ani neumožňuje efektivní zobrazení a práci s 3D daty generovanými jinou aplikací; neplní tedy roli systémové platformy pro správu a využití „městsky škálovaných“ 3D výstupů. Podle zadavatele jiné technologie na trhu neexistují a výše uvedené jsou pro jeho potřeby nedostačující.

28.         Nadto zadavatel dodal, že průběžně monitoruje relevantní trh i veřejné smluvní záznamy, a to nejen na území ČR, ale i na území členských států EU, přičemž v rozhodném období neshledal, že by byly v souvislosti s variantními řešeními doloženy realizace, které by naplňovaly jeho požadavky, tj. celoměstskou 3D inventarizaci na úrovni jednotlivých stromů s bodovými mračny stromů i jejich okolí, v požadované kvalitě, rozsahu, lhůtě a s integrační kompatibilitou umožňující automatizované napojení do pasportu zeleně a městských GIS/DTM. Zadavatel současně připustil, že formálně existují „pilotní instalace“, které však nepovažuje za důkaz funkčního ekvivalentu, a to především z pohledu jejich nedostačující kapacity.

29.         Zadavatel uzavírá, že jeho postup nenaplnil všechny zákonné znaky přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, a to především z pohledu možného ovlivnění výběru dodavatele. Zadavatel rovněž upozorňuje na skutečnost, že cena za plnění byla sjednána jako jednotková cena s nejistým rozsahem plnění. Skutečně uhrazená cena činila 1 651 890,60 Kč bez DPH (s odkazem na účetní doklad – fakturu č. 256048 ze dne 10. 10. 2025), což je hodnota, která odpovídá veřejné zakázce malého rozsahu ve smyslu § 27 písm. a) zákona, a Úřad by k tomu měl v řízení o přestupku přihlédnout. Zadavatel má za to, že nebyl povinen, s ohledem na skutečný rozsah plnění, zadávat veřejnou zakázku podle zákona, neboť předpokládaná hodnota zakázky byla stanovena primárně jako cena jednotková (83,70 Kč/strom). Zadavatel rovněž uvedl, že se při stanovení „možného“ rozsahu „dopustil omylu z omluvitelných důvodů“, neboť neměl k dispozici relevantní podklady o stavu zeleně.

30.         Obviněný navrhl, aby Úřad správní řízení zastavil, resp. z důvodu minimální míry závažnosti jednání obviněného „neshledal“, že by se obviněný dopustil přestupku podle ust. § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Obviněný závěrem konstatoval, že jednal v přesvědčení, že požadovaný typ plnění (kromě plnění nabízeného vybraným dodavatelem) na relevantním trhu neexistuje.

Další průběh správního řízení

31.         Usnesením ze dne 12. 1. 2026 Úřad stanovil obviněnému lhůtu, ve které se může vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž obviněného mj. informoval, že ke dni vydání tohoto usnesení bylo ukončeno shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 50 správního řádu.

32.         Dne 19. 1. 2026 Úřad obdržel podání obviněného ze dne 16. 1. 2026, ve kterém obviněný Úřad žádal o prodloužení již stanovené lhůty k vyjádření k podkladům a zpřístupnění správního spisu prostřednictvím systému pro vzdálený přístup. Úřad žádosti obviněného vyhověl a usnesením ze dne 21. 1. 2026, poté, co obviněnému spis zpřístupnil, stanovil obviněnému novou lhůtu, ve které se může vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření k podkladům rozhodnutí

33.         Úřad konstatuje, že od obviněného v průběhu (na žádost obviněného opakovaně) stanovené lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí, ani po jejím uplynutím, neobdržel žádné další podání.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

34.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou, vyjádření obviněného a vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

35.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

36.         Podle § 52 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu použít

a)      zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo

b)      druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté zákona obdobně s tím, že

1.      jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60 zákona,

2.      u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3.      ustanovení části čtvrté zákona se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54 zákona.

37.         Podle § 55 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

38.         Podle § 63 odst. 3 zákona zadavatel může také použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť

a)      předmětem plnění veřejné zakázky je umělecké dílo nebo výkon,

b)      z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž, nebo

c)      je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví.

39.         Podle § 63 odst. 4 zákona jsou podmínky podle odstavce 3 písm. b) a c) splněny pouze v takovém případě, že nelze využít jiného přiměřeného řešení a že zadavatel nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž.

40.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

Zjištěné skutečnosti

41.         V článku 3 „Předmět veřejné zakázky“ výzvy, v bodu „Předpokládaný objem plnění a hodnota zakázky“, je uvedeno následující: „Zadavatel předpokládá předmětem digitální inventarizace v rámci této zakázky bude 40 000 kusů dřevin. Výsledkem jednacího řízení bude, mimo jiné, stanovení jednotkové ceny za digitální inventarizaci 1 kusu dřeviny, kdy zadavatel předpokládá, že celková cena zakázky nebude přesahovat částku 3,500.000,-- Kč bez DPH.“

42.         V článku 4 „Odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění“ výzvy zadavatel mj. uvádí, že „[p]ři průzkumu možností dodávky, která by odpovídala představám Zadavatele a umožňovala by dosáhnout několika zmíněných cílů v daném čase a rozsahu bylo identifikováno pouze jedno řešení, které je na trhu dodáváno a se kterým se Zadavatel (prostřednictvím vlastních odborných pracovníků) seznámil na odborných konferencích, a to technologie greehill. Žádné jiné technické řešení na českém trhu dostupné v současné době neexistuje, přičemž obchodním partnerem Společnosti greeHill, která je vlastníkem unikátní technologie pro digitální inventarizaci zeleně greehill požadované Zadavatelem je pro Českou republiku právě Zájemce.

Zadavatel tedy rozhodl o využití jednacího řízení bez uveřejnění umožňující poptávku zajištění dodávky této konkrétní technologie v krátkém čase pro zadání a realizaci plnění.“

43.         V článku VI. „Cena díla“ smlouvy byla sjednána cena jako „(…) cena jednotková, a to ve výši 87,3 Kč bez DPH plus DPH za každou zpracovanou dřevinu. Smluvní strany předpokládají, že při plnění díla bude zpracováno 40 000 dřevin. Konečná cena díla tak bude stanovena jako součin jednotkové ceny za hodnocenou dřevinu a skutečného objemu hodnocených dřevin. (…)“

44.         V „Písemné zprávě zadavatele dle ust. § 217 zákona (…)“ ze dne 10. 3. 2025 (dále jen „zpráva“) je rovněž uvedeno, že byla sjednána jednotková cena ve výši 87,30 Kč bez DPH za každou zpracovanou dřevinu, přičemž bylo předpokládáno, že při plnění díla bude zpracováno 40 000 ks dřevin. Zadavatel dále ve zprávě uvedl, že „(…) bylo identifikováno pouze jedno řešení, které je na trhu dodáváno a se kterým se Zadavatel (prostřednictvím vlastních odborných pracovníků) seznámil na odborných konferencích, a to technologie greehill. Žádné jiné technické řešení na českém trhu dostupné v současné době neexistuje, přičemž obchodním partnerem Společnosti greeHill, která je vlastníkem unikátní technologie pro digitální inventarizaci zeleně greehill požadované Zadavatelem je pro Českou republiku účastník zadávacího řízení.“

45.         Z protokolu o předání díla ze dne 30. 9. 2025 vyplývá, že vybraný dodavatel celkem inventarizoval 18 922 stromů.

46.         Dne 10. 10. 2025 vybraný dodavatel vystavil zadavateli fakturu – daňový doklad č. 2526048 (dále jen „faktura“) na částku 1 651 890,60 Kč (bez DPH), tj. 1 998 787,63 Kč vč. DPH.

47.         Obviněný ve vyjádření 1 uvedl, že součástí „dokumentace k zakázce“ jsou rovněž „podkladové materiály z průzkumu trhu“, které tvoří zejména prezentace nástrojů Adbian, Stromy pod kontrolou a greehill. Úřad konstatuje, že od zadavatele obdržel dokumenty ve formátu „png“ obsahující různé ukázky pasportizace veřejné zeleně právě prostřednictvím uvedených nástrojů Adbian, Stromy pod kontrolou a greehill, ale i systému pro správu zeleně „GIS OCTOPUS GREENERY“ a pasportizaci nabízenou společnostmi T-MAPY spol. s r.o. a TopGis, s.r.o. Zadavatel rovněž Úřadu zaslal dokument obsahující odkazy na internetovou platformu pro sdílení a sledování videí „YouTube“ s prezentačními videi uvedených nástrojů pro pasportizaci městské zeleně.

48.         Obviněný učinil přílohou svého vyjádření 2 dokument „Interessenbekundungsverfahren“ (v německém jazyce), tj. otevřený průzkumu trhu realizovaný veřejným zadavatelem „Senatsverwaltung für Umwelt, Mobilität, Verbraucher und Klimaschutz“[3] v Berlíně (dále jen „otevřený průzkum trhu v Berlíně“), jenž byl podle zadavatele zaměřen na ověření, zda a v jakém rozsahu je digitální, terestrická[4] inventarizace stromů schopna nahradit či doplnit dosavadní postupy. Zadavatel tento otevřený berlínský průzkum trhu označil za relevantní indikaci stavu trhu v daném období, nicméně současně sdělil, že jej nepovažuje za „precedent či ospravedlnění“ vlastního postupu. Úřad uvádí, že dotčený průzkum trhu byl zahájen v dubnu roku 2023. Zadavatel k vyjádření 2 nadto přiložil i dokument „Interessenbekundung“ (rovněž v německém jazyce), tj. projev zájmu, kterým společnost greeHill reagovala na poptávanou terestrickou inventarizaci stromů, ve kterém představila svoji unikátní technologii pro digitální inventarizaci zeleně, kterou vyvinula, a jíž v šetřeném zadávacím řízení poptával zadavatel.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

49.         Úřad v obecné rovině k jednacímu řízení bez uveřejnění uvádí, že se jedná o takové zadávací řízení, které svou povahou představuje výjimečný postup zadavatele, jenž je zadavatel oprávněn užít pouze za předpokladu, že naplní zákonem taxativně vymezené podmínky. Důvodem je, že tento druh zadávacího řízení je ze své povahy nejméně transparentním a pro hospodářskou soutěž nejméně „otevřeným“ druhem zadávacího řízení (neplatí např. zákonná povinnost uveřejnit informaci o jeho zahájení vůči neomezenému počtu potenciálních dodavatelů). Zadavatel v případě užití tohoto druhu zadávacího řízení oslovuje pouze předem určené subjekty a z povahy věci tak de facto dochází k podstatnému omezení hospodářské soutěže. Z uvedeného důvodu je takový postup zadavatele zákonem aprobován pouze při splnění některé z obecných či zvláštních podmínek. Důvody pro možnost užití jednacího řízení bez uveřejnění jsou v zákoně uvedeny taxativně, a z jiných než zákonem stanovených důvodů tedy zadavatel nemůže tento druh zadávacího řízení využít.

50.         Využití jednacího řízení bez uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky by mělo pro zadavatele představovat ultima ratio, tj. krajní řešení, k němuž zadavatel přistoupí pouze v ojedinělých případech, kdy není jinak možné zajistit požadované plnění v některém z (pohledu hospodářské soutěže) otevřenějších zadávacích řízeních. Obdobně se ostatně vyjádřil i Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku č. j. 5 Afs 42/2012-53 ze dne 11. 1. 2013, když uvedl, že »[z]adání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění je možné použít v tom případě, kdy uspokojení potřeby zadavatele není nebo nebylo možné dosáhnout v „klasickém“ zadávacím řízení, tj. soutěží o zakázku. Zadavatel se může obrátit na jednoho nebo více vybraných zájemců, s nimiž bude vyjednávat smluvní podmínky, aniž by tento záměr musel předem uveřejnit, pouze za podmínek uvedených v ustanovení § 23 zákona.[5]«.

51.         V této souvislosti Úřad uvádí, že ustanovení, která představují výjimky z pravidel pro zadávání veřejných zakázek (tzn. rovněž ustanovení upravující použití jednacího řízení bez uveřejnění), musejí být vykládána restriktivně a důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících takovou výjimku nese ten, kdo se jich dovolává, tj. v případě JŘBU zadavatel, který o tomto druhu zadávacího řízení rozhodl a za způsob zadání veřejné zakázky nese odpovědnost. Uvedené závěry vyplývají z rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie (viz např. rozsudek ve věci C-385/02 ze dne 14. 9. 2004) a opakovaně je uvádí i rozhodovací praxe tuzemských soudů (viz např. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 43/2012–54 ze dne 11. 1. 2013). Obdobné závěry ohledně důkazního břemene vyslovil NSS rovněž v rozsudku č. j. 8 As 149/2014-68 ze dne 31. 8. 2015. K citovaným rozsudkům Úřad uvádí, že ačkoliv se uvedená judikatura vztahuje k postupu zadavatele dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tato skutečnost na posouzení šetřené věci v době účinnosti zákona ničeho nemění, neboť postavení JŘBU jakožto výjimečného a krajního řešení zadání veřejné zakázky použitelného pouze při splnění stanovených podmínek, které je nutno vykládat restriktivně, zůstalo i v nové právní úpravě zachováno.

52.         Dochází tak k výjimečné situaci, kdy je důkazní břemeno, jež v případě přestupků leží na správním orgánu, který musí zjistit stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, přeneseno na toho, kdo se dovolává zmíněné výjimky z použití otevřenějších zadávacích řízení, tedy na obviněného. Je tedy povinností obviněného, aby byl schopen svůj postup spočívající v zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění nejen odůvodnit, ale také doložit relevantními podklady[6]. Krajský soud v Brně se v tomto kontextu vyjádřil v rámci rozsudku č. j. 30 Af 19/2019-115 ze dne 18. 2. 2021 následovně (bod 47. odůvodnění cit. rozsudku): „Podmínky pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění přitom musí být splněny k okamžiku zahájení jednacího řízení bez uveřejnění. Za zadavatele takové důvody nikdo domýšlet nemůže, neboť specifické okolnosti odůvodňující zadání veřejné zakázky v tomto výjimečném typu zadávacího řízení budou zpravidla známy jen samotnému zadavateli.“ Obdobné závěry vyplývají i z dalšího rozsudku tohoto soudu č. j. 62 Af 20/2018-126 ze dne 4. 10. 2019, podle něhož „je na zadavateli, aby v případě zahájení přezkumného řízení žalovanému nejen tvrdil, že podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění byly splněny, nýbrž současně v souladu s § 52 správního řádu důsledně (a při použití jednacího řízení bez uveřejnění o to důsledněji) splnil svoji povinnost označit důkazy na podporu svých tvrzení ohledně oprávněnosti použití jednacího řízení bez uveřejnění. Na žalovaném pak je, aby tyto důkazy provedl a učinil závěr, zda z takto provedených důkazů naplnění konkrétních důvodů pro použití jednacího řízení bez uveřejnění v konkrétní zadavatelské situaci plyne či nikoli. Obecná zákonná i judikatorní východiska ohledně povahy a nositele důkazního břemena, resp. zásady vyšetřovací v sankčních správních řízeních, tak nejsou prolamována nikterak principiálně, pouze musí být zohledněno, že žalovaný v přezkumných řízeních týkajících se oprávněnosti použití jednacího řízení bez uveřejnění nemůže rozhodovat o oprávněnosti konkrétních a přesně k proběhlému jednacímu řízení bez uveřejnění se vážících důvodů, aniž by je měl do všech nezbytných detailů od zadavatele předestřeny. Logicky pak nemůže žalovaný za zadavatele domýšlet eventuální další důvody pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, než na které se v dostatečné míře konkrétnosti spolu s označením důkazů na podporu svých tvrzení odvolává sám zadavatel, neboť žalovaný jeho konkrétní zadavatelskou situaci jednoduše nezná.“

53.         Zadavatel ve výzvě, v článku 4) „Odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění“, mj. popsal unikátnost technologie greehill, která odpovídá jeho požadavkům, přičemž současně uvedl, že „[ž]ádné jiné technické řešení na českém trhu dostupné v současné době neexistuje (…)“. Zadavatel tedy rozhodl o využití JŘBU na dodávku této konkrétní technologie. Úřad konstatuje, že totožné odůvodnění obsahuje i článek III. „Zvolený druh zadávacího řízení a jeho odůvodnění“ zprávy. Úřad má tedy za to, že zadavatel fakticky odůvodnil použití JŘBU dle ust. § 63 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 63 odst. 4 zákona. Ve vyjádřeních 1 a 2 zadavatel ostatně opakovaně argumentuje tím, že před zahájením zadávacího řízení učinil podrobný průzkum relevantního trhu, aby získal informace o možných technických řešeních pro uspokojení svých požadavků, dospěl však k závěru, že předmět plnění mohl být splněn pouze určitým dodavatelem (vybraným dodavatelem).

54.         K použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 63 odst. 4 zákona pak Úřad v obecné rovině konstatuje, že zákon umožňuje užití JŘBU v případě existence jediného možného, z povahy věci předem určeného dodavatele, který může předmět dané veřejné zakázky splnit, neboť z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž. Zadavatel v tomto případě musí prokázat nemožnost plnění dané veřejné zakázky jiným dodavatelem, kdy nepostačuje pouze zadavatelův subjektivní dojem. V této souvislosti je dále nutno podotknout, že charakter technických důvodů opravňujících zadavatele zadat veřejnou zakázku v JŘBU musí být takový, aby tyto důvody ve svém důsledku znamenaly jednoznačnou nezbytnost zadání předmětné veřejné zakázky právě vybranému dodavateli. Z dokladů prokazujících existenci technických důvodů pro použití JŘBU, aby mohly být považovány za relevantní podklady obsahující odborné technické hodnocení prokazující technickou výlučnost vybraného dodavatele, musí vyplývat, jaké konkrétní technické důvody existují a vedou k tomu, že předmět šetřené veřejné zakázky nemůže realizovat jiný dodavatel než vybraný dodavatel. Současně platí, že zadavatel nesmí svým předchozím jednáním bezdůvodně stav exkluzivity pro jediného dodavatele sám vytvořit či stanovit zadávací podmínky záměrně tak, aby vyloučily hospodářskou soutěž[7].

55.         Úřad dodává, že jeho rozhodovací praxe je v tomto směru zcela konstantní a jasně z ní vyplývá, že při využití JŘBU s odkazem na ust. § 63 odst. 3 písm. b) zákona musí být od samého počátku dána prokazatelná objektivní nemožnost ostatních dodavatelů poskytnout zadavateli jím požadované plnění, což jinými slovy znamená, že pro zadavatele neexistuje jiné řešení než veřejnou zakázku zadat pouze jednomu konkrétnímu dodavateli. Zadavatel musí být tedy schopen nezpochybnitelným způsobem prokázat, že objektivně neexistuje více než jeden dodavatel veřejné zakázky. Podle Úřadu však není dostačující, aby zadavatel vycházel pouze ze stavu relevantního trhu existujícího na území České republiky. Nemá-li dojít k nepřípustnému omezení vnitřního trhu Evropské unie, je současně nezbytné, aby zadavatel vycházel ze stavu relevantního trhu na území celé Evropské unie. Teprve poté totiž může zadavatel skutečně zhodnotit, zda jsou naplněny zákonné podmínky pro tento postup.[8] Ke stejnému závěru dospěl Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 29 Af 31/2019-85 ze dne 1. 7. 2020, v němž se mj. uvádí, že „objektivní nemožnost splnění veřejné zakázky více dodavateli musí existovat k okamžiku zahájení jednacího řízení bez uveřejnění, přičemž v úvahu je třeba brát nejen český trh, ale trh Evropské unie jako celek.“ Úřad rovněž zdůrazňuje, že zákonné podmínky použití JŘBU musí být splněny po celou dobu zadávacího řízení a povinnost prokázat naplnění těchto podmínek jde k tíži zadavatele, neboť, jak již bylo výše uvedeno, důkazní břemeno leží právě na straně zadavatele. Úřad v tomto směru odkazuje na rozsudek NSS ze dne 9. 3. 2023, č. j. 4 As 31/2023-26, v němž se soud podrobně vyjádřil k povinnosti zadavatele řádně odůvodnit použití JŘBU.

56.         V šetřeném případě zadavatel sice opakovaně deklaroval, že dlouhodobě sleduje vývoj relevantního trhu v oblasti digitální správy městské zeleně; na národní i evropské úrovni, avšak podle Úřadu tato svá tvrzení nebyl s to přesvědčivě doložit. Stran průzkumu relevantního trhu ČR zadavatel, jak již bylo výše popsáno, Úřadu zaslal prezentace pasportizace veřejné zeleně prostřednictvím uvedených nástrojů Adbian, Stromy pod kontrolou a greehill, ale i systému pro správu zeleně „GIS OCTOPUS GREENERY“ a pasportizaci nabízenou společnostmi T-MAPY spol. s r.o. a TopGis, s.r.o. Zadavatel rovněž Úřadu zaslal dokument obsahující odkazy na internetovou platformu pro sdílení a sledování videí „YouTube“ s prezentačními videi uvedených nástrojů pro pasportizaci městské zeleně. Podrobněji se zadavatel však vyjádřil pouze k nástrojům Adbian a Stromy pod kontrolou, u kterých konkrétněji popsal jejich nedostatky vylučující jejich využití pro účely zadavatele. I kdyby Úřad akceptoval, že tímto „průzkumem“ zadavatel doložil, že na relevantním trhu ČR žádný z dodavatelů (mimo vybraného dodavatele) nenabízí technologii, která je schopna naplnit potřeby zadavatele, tj. dosáhnout účelu, který zadavatel požaduje, je nepochybné, že zadavatel rozhodně neprokázal, že potřebnou technologii nenabízí žádný dodavatel v rámci relevantního trhu Evropské unie, není totiž vyloučeno, že v jiném členském státu došlo k vývoji technologie, kterou by bylo možné požadovaného cíle rovněž dosáhnout. Na tom nic nemění ani skutečnost, že Úřad od zadavatele, jak již bylo ostatně výše popsáno, rovněž obdržel dokument dokládající proběhnuvší otevřený průzkum relevantního trhu v Berlíně. Úřad nyní považuje za účelné zdůraznit, že objektivní nemožnost ostatních dodavatelů poskytnout zadavateli jím požadované plnění je třeba zkoumat k okamžiku zahájení jednacího řízení bez uveřejnění, přičemž k otevřeném průzkumu trhu v Berlíně došlo v dubnu 2023, zatímco zadavatel odeslal výzvu v prosinci roku 2024. V oblasti vývoje digitálních technologií může časové rozmezí jeden a půl roku představovat dostatečně dlouhou dobu umožňující významné změny[9]. Úřad dodává, že ostatně sám zadavatel ve vyjádření 2 (bod 7.) uvedl, že otevřený průzkum trhu v Berlíně „(…) považuje (…) za relevantní indikaci stavu trhu v daném období, nikoli však za precedent či ospravedlnění vlastního postupu“. Nelze než shodně se závěrem NSS, který zazněl v rozsudku č. j. 10 As 236/2020 – 44 ze dne 19. 4. 2022, konstatovat, že „jakýkoli užší výběr možných dodavatelů, který vzejde z úvahy určitého odborníka, a nikoli z prostředí běžného zadávacího řízení, je nutně výběrem subjektivním.“. Na prokázání neexistence možného dodavatele je třeba klást vysoké nároky, tj. musí se jednat o skutečnost objektivní, a proto platí závěr, který zazněl v tomtéž rozsudku: „Za takové situace měla stěžovatelka volit otevřenější formu zadávacího řízení: v něm by bez rizika porušení zákona získala odpověď na otázku, který dodavatel na evropském trhu dokáže nejlépe splnit podmínky zakázky.“, přičemž současně je z posuzované věci zřejmé, že se nejevilo nijak problematickým definovat zadávací podmínky popisem účelu, kterého chce zadavatel dosáhnout, tj. popsat, o naplnění jakých potřeb usiluje, kdy současně není a priori vyloučeno, aby zadavatel do zadávacích podmínek vtělil požadavek na již existující technologii.

57.         Nadto Úřad odkazuje na rozsudek NSS č. j. 9 As 132/2019-40 ze dne 17. 4. 2020, ze kterého vyplývá nutnost rozlišovat mezi „jediným možným dodavatelem“ a „jediným možným výrobcem“. Úřad má totiž za to, že se zadavatel ani nijak nepokoušel prokázat, zda vybraný dodavatel v rámci Evropské unie představuje jediného možného dodavatele, jehož prostřednictvím by zadavatel mohl technologii greehill (i pokud by tato byla jediným dostupným systémem na trhu) pro účely inventarizace městské zeleně využít. Jinými slovy; zadavatel stavěl svoje odůvodnění použití JŘBU především na tvrzené neexistenci jiného adekvátního řešení (než nabízí technologie greehill), jež by odpovídalo jeho potřebám, namísto toho, aby prokazoval, že v rámci Evropské unie by poptávané plnění spočívající ve využití (podle zadavatele) unikátní technologie greehill nemohl dodat nikdo jiný než vybraný dodavatel.  

58.         Úřad na základě výše uvedených skutečností shrnuje, že obviněný neprokázal, že by z technických důvodů neexistoval jiný dodavatel schopný splnit předmět veřejné zakázky, tj. digitálně inventarizovat městskou zeleň podle standardů pro monitorování stromů, a že by tak byly ve vztahu k použití předmětného jednacího řízení bez uveřejnění splněny podmínky pro jeho použití.

59.         K tomu Úřad dodává, že nezákonný postup obviněného mohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť použitím jednacího řízení bez uveřejnění obviněný omezil okruh dodavatelů, kteří se mohli zadávacího řízení zúčastnit, resp. zcela vyloučil možnost účasti jakéhokoliv jiného dodavatele než vybraného dodavatele, přičemž nelze vyloučit, že pokud by obviněný dodržel postup stanovený zákonem a zadával plnění odpovídající předmětu veřejné zakázky (digitalizace a prostorová evidence stromů v Mladé Boleslavi) v jiném (otevřenějším) druhu zadávacího řízení, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější plnění.

60.         Nad rámec uvedeného se nyní Úřad vyjádří i k argumentaci zadavatele obsažené v jeho vyjádřeních 1 a 2 spočívající v tom, že s ohledem na finální cenu veřejné zakázky lze mít za to, že se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, a tudíž zadavatel neměl povinnost při jejím zadání postupovat podle zákona. Podle Úřadu popsaná „vyviňovací argumentace“ zadavatele nemůže obstát z toho důvodu, že stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat[10]. Rovněž s odkazem na ust. § 27 zákona je zřejmé, že veřejná zakázka malého rozsahu je definována výší její předpokládané hodnoty, nikoliv výší ceny za poskytnuté plnění (byť se v případě, že zadavatel nepostupuje v zadávacím řízení, předpokládaná hodnota určuje k jinému časovému okamžiku; to však není v situaci, kdy zadavatel předpokládanou hodnotu určil a rozhodl se pro postup v zadávacím řízení, relevantní). Zadavatel tvrdil, že mu předem nebyl znám přesný počet dřevin, které měly být předmětem inventarizace, a tudíž pro něj bylo obtížné odhadnout předpokládanou cenu veřejné zakázky. Úřad je však v tomto směru nucen odkázat na ust. § 4 odst. 4 zákona, které jasně stanoví, že pokud zadavatel zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat zákon. Jinými slovy, pokud se zadavatel od počátku sám dobrovolně rozhodl zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, tj. v daném případě v podlimitním režimu, byl povinen postupovat podle zákona a dostát všem povinnostem, které se k tomuto druhu zadávacího řízení vztahují, a to bez ohledu na skutečnost, jak vysoká, resp. nízká, byla následná reálná hodnota poskytnutého plnění.

61.         S ohledem na vše shora uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

62.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

63.         Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.

64.         Odpovědnost za přestupek zaniká podle § 29 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), uplynutím doby. Promlčecí doba u přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí (jedná se o přestupek dle § 268 zákona) činí podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona 5 let.

65.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

66.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda neuplynula promlčecí doba stanovená v § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 3. 3. 2025 uzavřením smlouvy. Úřad se o možném spáchání výše uvedeného přestupku obviněného dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 16. 9. 2025. Řízení o přestupku bylo zahájeno dne 27. 11. 2025. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

67.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nejde-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

68.         Úřad uvádí, že zadavatel za provedené dílo zaplatil cenu 1 998 787,63 Kč vč. DPH. 10 % z uvedené ceny činí (po zaokr.) částku 199 879,- Kč, kterou úřad zohlednil právě jako horní hranici při stanovení pokuty.

69.         Podle § 37 písm. a), c) a g) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti obviněného.

70.         Podle § 38 přestupkového zákona povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

71.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

72.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku se proto Úřad zabýval intenzitou narušení objektu zákonné ochrany. V šetřeném případě je tímto objektem ochrany právem chráněný zájem spočívající v zachování efektivní hospodářské soutěže o veřejné zakázky. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků v rámci zadávání veřejných zakázek, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahován cíl a smysl úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivní vynakládání veřejných prostředků a jednání zadavatele, které nenaplnilo elementární účel zákona (získat plnění od dodavatele, jehož výběr vzešel z formalizovaného procesu, který garantuje dodavatelům možnost zapojit se do soutěže o toto plnění), je tak třeba označit za jedno z typově vůbec nejzávažnějších. V šetřeném případě pak byl konkrétním jednáním obviněného, které spočívalo k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže, tento právem chráněný zájem ze strany obviněného podstatně narušen.

73.         Ve prospěch zadavatele Úřad zohlednil, že zadavatel zjevně projevil alespoň určitou snahu o zmapování relevantního trhu za účelem zjištění, zda existuje i jiná obdobná technologie (než technologie greehill), kterou by zadavatel mohl využít pro své potřeby související s inventarizací městské zeleně. Vedle toho Úřad za významnou okolnost pro určení výše pokuty pokládá i konečnou cenu veřejné zakázky, která skutečně odpovídá veřejné zakázce malého rozsahu; byť tato okolnost z výše uvedených důvodů nemůže mít vliv na výrok o vině (zjednodušeně proto, že zadavatel se rozhodl veřejnou zakázku zadat bez relevantní soutěže, aniž by proto byly splněny zákonné důvody, ačkoli veřejnou zakázku s ohledem na neúplnou znalost rozsahu jejího plnění pokládal za podlimitní, tj. podléhající zákonné regulaci), musí být nepochybně zohledněna v rámci úvah o výši pokuty (následkem jednání zadavatele bylo zadání veřejné zakázky bez soutěže, ovšem ve vztahu k „menší“ veřejné zakázce), a to způsobem, který směřuje k jejímu uložení spíše v nižší výměře.

74.         Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné přitěžující ani další polehčující okolnosti.

75.         Při určení výše pokuty obviněnému Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Ze schváleného „Střednědobého výhledu rozpočtu na roky 2026 – 2027“  vyplývá, že obviněný v roce 2026 očekává příjmy ve výši 1 710 000 000,- Kč[11]. S ohledem na právě uvedené nelze vyměřenou výši pokuty považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tom smyslu za nespravedlivou).

76.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v přestupkovém zákoně, jakož i z judikatury NSS. Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění přestupkového zákona představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu přestupkového zákona, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) přestupkového zákona, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 přestupkového zákona mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy přestupkový zákon vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona), nelze § 37 písm. b) přestupkového zákona chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

77.         Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) přestupkového zákona, o nichž nebylo vedeno spolu s právě projednávaným přestupkem společné řízení, ačkoliv takové společné řízení podle přestupkového zákona přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) přestupkového zákona v projednávané věci neuplatní.

78.         Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

79.         Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

80.         Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Středočeský kraj zřízený u České národní banky číslo 3754-77724111/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

81.         Podle § 93 odst. 1 písm. i) přestupkového zákona se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

82.         Podle § 95 odst. 1 přestupkového zákona správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

83.         Vzhledem k tomu, že přestupkový zákon v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

84.         Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

85.         Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední a dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

86.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000912.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

JUDr. Petr Navrátil, advokát, Joštova 138/4, 602 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Zvýrazněno zadavatelem.

[2] Dtto.

[3] V překladu „Senátní správa pro životní prostředí, mobilitu, ochranu spotřebitele a ochranu klimatu“ – úřad zemské vlády na úrovni ministerstva v městské spolkové zemi Berlín.

[4] Z lat. „terrestris“ – pozemský či zemský. Jedná se o pozemní inventarizaci provedenou v terénu.

[5] tj. v té době účinného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů – pozn. Úřadu.

[6] srov. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0024/2018/VZ-31061/2018/511/ŠNo ze dne 24. 10. 2018

[7] srov. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-14184/2022/500, sp. zn. ÚOHS-S0060/2022/VZ, ze dne 28. 4. 2022, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-21939/2022/161, sp. zn. ÚOHS-R0061/2022/VZ ze dne 14. 7. 2022

[8] srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0326/2022/VZ, č. j. ÚOHS-45411/2022/500, ze dne 19. 12. 2022, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0003/2023/VZ, č. j. ÚOHS-06201/2023/162 ze dne 13. 3. 2023.

[9] K možné neaktuálnosti předešlého průzkumu trhu viz např. rozsudek NSS č. j. 10 As 236/2020 – 44 ze dne 19. 4. 2022 (bod 22 odůvodnění tohoto rozsudku)

[10] Srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0206/2023/VZ, č. j. ÚOHS-25554/2023/500 ze dne 4. 7. 2023, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0097/2023/VZ, č. j. ÚOHS-35102/2023/161 ze dne 26. 9. 2023

[11] Dostupné z: https://www.mb-net.cz/assets/File.ashx?id_org=9629&id_dokumenty=86160. Do konce roku 2025 nebyl schválen řádný rozpočet obviněného na rok 2026; hospodaření obviněného se nyní řídí podle rozpočtového provizoria, které bylo schváleno dne 15. 12. 2025 (viz https://mb-net.cz/assets/File.ashx?id_org=9629&id_dokumenty=86903).