číslo jednací: 07124/2026/500
spisová značka: S1002/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Páteřní přepínače |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 30. 4. 2026 |
| Související rozhodnutí | 07124/2026/500 15725/2026/161 |
| Dokumenty |  2025_S1002.pdf 572 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S1002/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-07124/2026/500 |
|
Brno 23. 2. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 12. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Česká republika – Český statistický úřad, IČO 00025593, se sídlem Na padesátém 3268/81, 100 00 Praha 10,
- navrhovatel – Microshop, s.r.o., IČO 26165031, se sídlem Pod Marjánkou 4, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 23. 10. 2025 JUDr. Robertem Falbrem, advokátem, ev. č. ČAK 11907, se sídlem Kopeckého 1326/47, 169 00 Praha 6,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Páteřní přepínače“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 11. 2025 pod ev. č. Z2025-063291 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 11. 2025 pod ev. č. 749339-2025,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – Microshop, s.r.o., IČO 26165031, se sídlem Pod Marjánkou 4, 169 00
Praha 6 – ze dne 22. 12. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Český statistický úřad, IČO 00025593, se sídlem Na padesátém 3268/81, 100 00
Praha 10 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Páteřní přepínače“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 11. 2025 pod ev. č. Z2025-063291 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 11. 2025 pod ev. č. 749339-2025, se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek
zadavatel – Česká republika – Český statistický úřad, IČO 00025593, se sídlem Na padesátém 3268/81, 100 00 Praha 10 (dále jen „zadavatel“) – zahájil jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), dne 10. 11. 2025 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Páteřní přepínače“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 11. 2025 pod ev. č. Z2025-063291 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 11. 2025 pod ev. č. 749339-2025 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle bodu 4. zadávací dokumentace, „VYMEZENÍ PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“, je předmětem plnění veřejné zakázky „pořízení páteřních LAN přepínačů, přístupových přepínačů, optické propojovací kabeláže a odpovídající kyberbezpečnostní ochrany.“
3. Dne 25. 11. 2025 podal navrhovatel – Microshop, s.r.o., IČO 26165031, se sídlem Pod Marjánkou 4, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 23. 10. 2025 JUDr. Robertem Falbrem, advokátem, ev. č. ČAK 11907, se sídlem Kopeckého 1326/47, 169 00 Praha 6, (dále jen „navrhovatel“) námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“), jež byly zadavateli doručeny téhož dne.
4. Zadavatel rozhodnutím ze dne 10. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitkám navrhovatele nevyhověl a námitky odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za učiněné v rozporu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 22. 12. 2025 obdržel Úřad téhož dne.
II. OBSAH NÁVRHU
5. Navrhovatel uvádí, že bod 12.6 zadávací dokumentace, ve kterém zadavatel požaduje, aby byl vybraný dodavatel v databázi výrobce uveden jako první a konečný uživatel dodávaného zboží, vede ke skryté diskriminaci dodavatelů, jejichž výrobky všechny požadavky zadávacích podmínek řádně splňují, ale nejsou nakoupeny prostřednictvím autorizovaného kanálu jejich výrobce. Současně dle navrhovatele dochází rovněž k porušení § 36 odst. 1 zákona, neboť zadavatel svým postupem vytvořil zcela nedůvodnou konkurenční výhodu pro soutěžitele, kteří jednají v souladu s obchodní politikou výrobce, který nemusí registraci zadavatele ve své databázi provést, nebylo-li zboží pořízeno jeho autorizovaným distribučním kanálem, tedy typicky v případě, kdy dodavatelem zboží bude jiný subjekt než výrobcem preferovaný dodavatel z řad jeho smluvních partnerů. Navrhovatel namítá, že tato podmínka nepřináší žádný skutečný benefit pro zadavatele, když tento v obou případech (tj. zboží z autorizované distribuce / pořízené od třetího subjektu) získá naprosto totožný originální předmět plnění, který je nový, nikdy nepoužitý, splňuje stanovenou technickou specifikaci a je kryt stejnými zárukami a technickou podporou. Navrhovatel podotýká, že i u zařízení pořízených jinou cestou než z autorizovaného kanálu výrobce, je standardní praxí dodavatelů, že tato jsou dodávána nová, nikdy nepoužitá, zabalená v dosud neporušených a od výrobce zapečetěných originálních obalech a připravená na svou první registraci u zadavatele. Navrhovatel se přitom domnívá, že je to vždy právě skutečný stav dodaných zařízení, který o jejich novosti a softwarové i hardwarové integritě nejlépe vypovídá, nikoliv údaj o prvním zapsaném uživateli v databázi výrobce.
6. Jde-li pak o požadavek zadavatele na novost, originalitu a určení zboží pro evropský trh, lze tyto skutečnosti dle navrhovatele věrohodně doložit i jiným způsobem, například doložením sériových čísel dodávaných zařízení a následnou kontrolou v přístupné databázi výrobce, jíž bude prokázáno datum jejich výroby a určenost pro evropský trh, nebo dodáním ke zboží vydaných záručních listů či jiných relevantních dokladů. Navrhovatel připomíná, že zajištění záruky na dodané zařízení ze strany jeho výrobce je standardním produktem (balíčkem), který lze samostatně zakoupit a u výrobce přímo pro zadavatele registrovat. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje i na relevantní soudní judikaturu, a to rozhodnutí ve věci Svenska Bildelsgrossisters förening v. Kia Motors Sverige AB, rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 53/2019 – 70 ze dne 30. 9. 2021 a navazující rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 338/2021 – 52 ze dne 13. 2. 2023.
7. Navrhovatel také zmiňuje, že výše popsaným omezením hospodářské soutěže je vyloučena možnost dodat zboží, které je zcela nové a nepoužité a které bylo již v minulosti v databázi výrobce zaevidováno na jiného koncového uživatele, přičemž prodej tomuto koncovému uživateli ale nakonec realizován nebyl (například z důvodu odstoupení od smlouvy) a takové zboží je nyní zcela legálně obchodováno a přeprodáváno na relevantním trhu Evropské unie. Nad rámec již řečeného, se navrhovatel domnívá, že zadavatel porušil také § 6 odst. 4 zákona, které stanoví povinnost environmentálně odpovědného zadávání.
8. Navrhovatel dále napadá požadavek dle bodu 12.8 zadávací dokumentace prokázat, že ke zboží, které bude v rámci plnění veřejné zakázky dodáno, je zajištěna servisní podpora výrobce nebo jeho autorizovaného servisního partnera po dobu 7 let, a to doložením písemného potvrzení vydaného výrobcem nebo některým z jeho partnerů. Navrhovatel nesouhlasí s požadavkem na předložení potvrzení o servisní podpoře, jehož získání může být pro potenciální dodavatele značně obtížné či přímo objektivně nemožné, neboť závisí na nutné součinnosti samotného výrobce či jeho obchodního zastoupení. Tato podmínka může dle navrhovatele vést ke skryté diskriminaci dodavatelů, jejichž výrobky řádně splňují všechny požadavky zadávacích podmínek a jsou kryty všemi požadovanými zárukami a servisní podporou, jen nebyly nakoupeny prostřednictvím autorizovaného kanálu jejich výrobce.
9. Navrhovatel rovněž v návrhu napadá požadavek zadavatele v bodu 12.7 zadávací dokumentace, aby účastníci řízení či jejich poddodavatelé byli autorizovanými partnery výrobce. Dle navrhovatele je evidentní, že takto stanovený požadavek představuje ve vztahu k potenciálním dodavatelům podmínku technické kvalifikace ve smyslu § 37 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 79 zákona, a nikoliv smluvní podmínku vztahující se k předmětu veřejné zakázky, jak je zadavatelem ve vysvětlení zadávací dokumentace tvrzeno. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele vyplývá, že zadavatel požaduje, aby dodavatelé byli autorizovaní partneři výrobce právě proto, že jen oni dodají zboží plně podporované výrobcem, legální, nezměněné, neupravené a že bude implementováno a spravováno dle interních politik výrobce. Jde tedy dle obsahu jednoznačně o kritérium technické kvalifikace, přičemž dle § 79 odst. 1 zákona platí, že kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Požadavek na předložení potvrzení o autorizovaném partnerství dodavatele s výrobcem zboží však pod žádný z taxativně vymezených způsobů doložení technické kvalifikace podle § 79 zákona nespadá, a nelze jej proto dle navrhovatele vykládat jinak než jako nezákonný, k čemuž odkazuje na závěry rozhodovací praxe Úřadu v řízeních sp. zn. ÚOHS-S0242/2020/VZ či sp. zn. ÚOHS-R0004/2020/VZ.
10. Navrhovatel má za to, že podmínka na doložení autorizovaného partnerství s výrobcem je požadavkem, který bezdůvodně vytváří překážky hospodářské soutěže a současně je nepřiměřený vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Aby se určitý dodavatel stal partnerem výrobce, jsou rozhodné skutečnosti nesouvisející s věcnou odborností (například finanční objem obratu apod.), přičemž v některých případech ani při splnění odborných požadavků nemusí k udělení partnerství vůči žadateli dojít. Navrhovatel navrhuje, nechť si zadavatel vyžádá u obchodních partnerů, jaké podmínky vyžadují pro to, aby se určitý dodavatel stal partnerem a v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0242/2020/VZ. Navrhovatel rovněž odmítá argumentaci zadavatele o tom, že podmínka autorizovaného partnerství s výrobcem je nutná k zajištění povinností zadavatele jako poskytovatele regulovaných služeb v režimu vyšších povinností dle zákona o kybernetické bezpečnosti, přičemž odkazuje na odůvodnění svých námitek.
11. Ústředním motivem argumentace zadavatele je skutečnost, že s účinností od 1. 1. 2026 začínají platit pro zadavatele nové povinnosti dle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (dále jen „zákon o kybernetické bezpečnosti“ nebo „ZKB“), zejména povinnost zadavatele řídit dodavatelský řetězec, tedy sledovat a kontrolovat bezpečnost u externích dodavatelů. Navrhovatel nezpochybňuje, že zadavatel bude povinen přijímat opatření dle nové právní úpravy, avšak to jej nezbavuje povinnosti dodržovat zásady dle zákona, ostatně jak lze dovodit z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 338/2021 – 52 a rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 53/2019 – 70 zákon o kybernetické bezpečnosti není nadřazen pravidlům zadávání veřejných zakázek a nelze jej použít jako univerzální ospravedlnění restriktivních podmínek. Navrhovatel zdůrazňuje, že v případě opatření, které omezují hospodářskou soutěž, resp. okruh možných dodavatelů, je zadavatel je povinen prokázat, že jeho požadavky jsou skutečně nezbytné a že neexistuje méně omezující alternativa. Navrhovatel se proto domnívá, že zadavatel neunáší důkazní břemeno, když jeho tvrzení jsou pouze obecné povahy s odkazem na povinnosti dle zákona o kybernetické bezpečnosti.
12. Navrhovatel namítá, že povinnost ověřovat dodavatelský řetězec dle zákona o kybernetické bezpečnosti vůbec neznamená, že by zadavatelé měli zajistit, že dodávky budou pocházet výlučně od autorizovaných partnerů výrobce, jak se bez jakékoli relevantní argumentace snaží předestřít zadavatel. Navrhovatel uvádí, že v rámci dodavatelského řetězce by měl zadavatel především prověřit bezpečnostní rizika u dodavatelů, měl by zhodnotit, zda dodavatel (a jeho subdodavatelé) splňují požadavky kybernetické bezpečnosti, mají oddělená technická aktiva, zavedená opatření a schopnost reagovat na incidenty. Dále by měl zadavatel dle názoru navrhovatele zahrnout bezpečnostní požadavky do smluv a zadávacích podmínek a měl by mít přehled o dodavatelském řetězci a za tím účelem by například mělo být možné zavázat dodavatele, aby doložil seznam subdodavatelů a způsob ověření jejich způsobilosti. Navrhovatel proto plně odkazuje na svou argumentaci uvedenou v námitkách a zdůrazňuje, že zadavatel se s touto argumentací nevypořádal. Navrhovatel s ohledem na to, jakým způsobem zadavatel opominul argumenty navrhovatele, považuje rozhodnutí o námitkách za nepřezkoumatelné.
13. Navrhovatel rovněž uvádí, že v námitkách vůbec nebrojil proti podmínce, aby dodavatelem dodané zboží bylo kryto servisní podporou výrobce, ale problematickým shledává fakt, že zadavatel požaduje prokázání takové podpory výlučně doložením potvrzení/prohlášení vydaných výrobcem zboží nebo jeho autorizovaným partnerem. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že zadavatel podstatu této námitky zřejmě nepochopil a na podstatu této námitky nijak nereflektoval, čímž porušil ustanovení § 245 odst. 1 zákona, neboť součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách.
14. Ze všech shora uvedených důvodů je dle navrhovatele zřejmé, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupuje v rozporu s § 6 odst. 1, 2 a 4, § 36 odst. 1, § 73 odst. 6, § 79 odst. 2 a § 245 odst. 1 zákona, a proto navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
15. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 22. 12. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Stejnopis návrhu byl doručen do datové schránky zadavatele taktéž dne 22. 12. 2025.
16. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 31. 12. 2025.
18. Usnesením ze dne 6. 1. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
19. Usnesením ze dne 2. 2. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
20. Rozhodnutím ze dne 5. 2. 2026 Úřad zadavateli nařídil z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v šetřeném zadávacím řízení, a to do pravomocného skončení správního řízení.
21. K podkladům rozhodnutí se zadavatel ve lhůtě stanovené Úřadem usnesením ze dne 2. 2. 2026 (ani později) nevyjádřil.
22. Dne 16. 2. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření zadavatele ze dne 31. 12. 2025
23. Zadavatel se domnívá, že nastavil zadávací podmínky v souladu se zákonem a rovněž tak, aby došlo ke splnění povinností zadavatele jako poskytovatele regulovaných služeb v režimu vyšších povinností dle zákona o kybernetické bezpečnosti. Zadávací podmínky byly stanoveny tak, aby byla umožněna účast co největšímu počtu relevantních dodavatelů, a současně byly zohledněny závěry plynoucí z provedené interní analýzy rizik zohledňující varování NÚKIB (dále jen „interní analýza rizik“). Zadavatel uvádí, že do konce lhůty pro podání nabídek obdržel 6 žádostí o poskytnutí neveřejné části zadávací dokumentace a 2 nabídky.
24. Zadavatel uvádí, že má jako poskytovatel regulovaných služeb v režimu vyšších povinností dle zákona o kybernetické bezpečnosti zájem na tom, aby mu bylo dodáno zboží, které prokazatelně nebylo užíváno jiným uživatelem a ke kterému je zajištěna servisní podpora výrobcem nebo autorizovaným servisním partnerem výrobce a nemůže se spokojit pouze s předložením prohlášení dodavatele, že dodá nové a v původním obalu zabalené zboží a že ke zboží bude poskytnut „balíček služeb potřebné technické podpory“. Zadavatel se domnívá, že navrhovatel zaměňuje pouhou funkční vlastnost produktu a formální existenci jeho podpory za potřebu komplexního řízení bezpečnostního rizika aktiva. K řízení bezpečnostních rizik dodavatelského řetězce patří dle zadavatele kromě organizační i úroveň technicko-produktová, která bez autorizačního vztahu mezi výrobcem a dodavatelem nemůže zabezpečit náležitou kontrolu původu, integrity a podpory zařízení. Pro zadavatele je zcela zásadní, aby z důvodu bezproblémového provozu dodaného zařízení byla zajištěna maximální spolupráce a součinnost vybraného dodavatele s výrobcem nebo jím autorizované třetí osoby.
25. Zadavatel zdůrazňuje, že provozuje ve svém prostředí informační systémy, které jsou z hlediska bezpečnosti velmi důležité nebo kritické, a proto spadají důležitostí do kategorie „regulované služby v režimu vyšších povinností“, konkrétně informační systém pro zpracování voleb, informační systém spisové služby, systém statistických registrů a v současné době vyvíjený nový statistický informační systém. Dle § 14 ZKB musí zadavatel jako poskytovatel těchto služeb zavést mnohem podrobnější a rozsáhlejší opatření, která pokrývají celý systém řízení bezpečnosti informací, zejména pak zavést ucelený systém řízení bezpečnosti informací, pravidelně provádět bezpečnostní audity, které ověřují, zda jsou opatření skutečně účinná, nasadit monitoring systémů, aby bylo možné rychle detekovat a reagovat na bezpečnostní hrozby a v neposlední řadě rovněž řídit dodavatelský řetězec, tedy sledovat a kontrolovat bezpečnost u externích dodavatelů. S ohledem na uvedené má zadavatel zájem na tom, aby dodaná technologie páteřních přepínačů byla originální, nová a určená pro evropský trh, a zároveň aby v rámci dodavatelského řetězce mezi výrobcem a zadavatelem nefiguroval žádný další „mezi uživatel“, to vše pro vyloučení pochybností, že s dodanou technologií nebylo třetí osobou manipulováno, resp. do ní jakkoliv zasahováno.
26. Dále podle zadavatele platí, že jedině v případě, kdy produkt dodává výrobcem autorizovaný dodavatel (partner), má zadavatel jako zákazník jistotu, že jde o zařízení, které je a bude do budoucna plně podporované, legální, nezměněné, neupravené a že mu bude dodáno, implementováno a spravováno dle interních politik výrobce, tedy v nejvyšší možné kvalitě služeb. Zadavatel je přesvědčen, že bez součinnosti a spolupráce vybraného dodavatele s výrobcem (resp. s autorizovaným partnerem) nelze zajistit poskytování dodávek a služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky, v potřebné kvalitě tak, aby byly zároveň naplněny všechny povinnosti, které zadavateli jako poskytovateli regulovaných služeb v režimu vyšších povinností ukládá ZKB.
27. Zadavatel uvádí, že technologie páteřních přepínačů není běžným spotřebním zbožím, ale z pohledu ZKB jde o bezpečnostně významné technické aktivum, přičemž jeho nefunkčnost či problematická funkčnost má systémový dopad na poskytování regulovaných služeb v režimu vyšších povinností. Z pohledu ZKB lze tedy dle zadavatele uzavřít, že požadavek na doložení potvrzení od výrobce, že dodavatelem nabízené zařízení bude podporováno servisním střediskem výrobce nebo autorizovaným servisním partnerem výrobce po dobu minimálně 7 let od dodání zařízení je nástrojem řízení kybernetického rizika. Zadavatel k tomu doplňuje, že dodavatelé, kteří pořizují výrobky z jiného zdroje než autorizovaným kanálem výrobce, nemohou zadavateli logicky zaručit ani dostupnost bezpečnostních aktualizací, eskalaci řešení případných závad na výrobce a zpravidla ani včasnou reakci výrobce na případný bezpečnostní incident.
28. Zadavatel s ohledem na shora uvedené skutečnosti uzavírá, že stanovené zadávací podmínky veřejné zakázky vycházejí z reálné potřeby zadavatele a korespondují s požadavky na kybernetickou bezpečnost stanovenými v aktuálně účinném zákonu o kybernetické bezpečnosti, včetně jeho prováděcích předpisů; zároveň odpovídají závěrům a doporučením plynoucím z provedené interní analýzy rizik k veřejné zakázce.
29. Zadavatel závěrem navrhuje provést důkaz stanoviskem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost k posouzení, zda jsou navrhovatelem napadené zadávací podmínky oprávněné k zajištění kybernetické bezpečnosti informačních systémů provozujících regulované služby v režimu vyšších povinností.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 2. 2026
30. Navrhovatel úvodem svého vyjádření plně odkazuje na argumentaci uvedenou v návrhu a uvádí, že vyjádření zadavatele nepřináší nové relevantní skutečnosti, nýbrž převážně opakuje argumentaci obsaženou již v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel se dle názoru navrhovatele nevypořádal konkrétně s podstatou uplatněných námitek a setrval u obecných tvrzení, zejména ve vztahu k povinnostem podle ZKB.
31. Navrhovatel nejprve namítá, resp. opakuje nezákonnost požadavku, aby dodavatel byl po celou dobu plnění autorizovaným partnerem výrobce. Ačkoliv zadavatel tento požadavek formálně označuje jako smluvní podmínku dle § 104 zákona, resp. podmínku dle § 37 odst. 1 písm. c) zákona, svým obsahem a účelem jde o požadavek kvalifikační povahy, který není u nadlimitních veřejných zakázek podle taxativního výčtu kvalifikačních kritérií dle § 73 až § 79 zákona přípustný. Navrhovatel poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu, z níž vyplývá, že zadavatel nemůže požadovat oprávnění či autorizaci výrobce jako kvalifikační předpoklad, pokud takový požadavek zákon výslovně nepřipouští, neboť nelze směšovat technické podmínky plnění s kvalifikací dodavatele. Podle navrhovatele předmětný požadavek významně omezuje okruh potenciálních dodavatelů, jelikož účast v zadávacím řízení fakticky podmiňuje existencí smluvního vztahu s výrobcem, jehož vznik není právně nárokový a závisí na vůli soukromého subjektu.
32. Navrhovatel dále rozporuje požadavek, aby dodavatel doložil písemné potvrzení výrobce nebo jeho autorizovaného partnera o zajištění servisní podpory po dobu minimálně 7 let. Samotný požadavek dlouhodobé servisní podpory navrhovatel nezpochybňuje, za problematický však považuje způsob jeho prokazování. Podle navrhovatele může být takový požadavek skrytě diskriminační, neboť činí účast v zadávacím řízení závislou na vůli konkrétního subjektu. V této souvislosti odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž nelze bez dalšího připustit požadavky, které vytvářejí „uzavřený okruh“ dodavatelů disponujících specifickým potvrzením vydávaným omezeným počtem subjektů. Navrhovatel zdůrazňuje, že existence servisní podpory je primárně smluvním závazkem dodavatele vůči zadavateli, k němuž bude povinen dle uzavřené smlouvy se zadavatelem, a to pod rizikem sankcí odpovědnosti za porušení smlouvy. Ani potvrzení výrobce samo o sobě poté nezaručuje, že servisní podpora bude skutečně poskytována po celou požadovanou dobu.
33. Navrhovatel namítá rovněž nezákonnost požadavku, aby zadavatel byl v databázi výrobce evidován jako první a koncový uživatel zboží. Zadavatel dle navrhovatele neunesl důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodné omezení hospodářské soutěže ve smyslu § 36 odst. 1 zákona, přičemž argumentace zadavatele opřená o povinnosti dle ZKB nemůže představovat generální ospravedlnění restriktivních podmínek. Z judikatury Nejvyššího správního soudu přitom vyplývá, že ZKB není nadřazen zákonu a nelze jej použít jako univerzální důvod pro omezení soutěže. Navrhovatel podotýká, že cíle řízení dodavatelského řetězce lze dosáhnout zákonnými nástroji, zejména prostřednictvím § 79 odst. 2 písm. f) zákona (přehled o řízení dodavatelského řetězce), přičemž objektivním a nediskriminačním řešením by mohlo být požadování certifikace systému řízení bezpečnosti informací dle standardu ISO/IEC 27001, prokazující zavedené procesy řízení bezpečnostních rizik včetně řízení dodavatelského řetězce. Požadavek evidence zadavatele v databázi výrobce je podle navrhovatele formální, nevypovídá o skutečné úrovni bezpečnosti dodávek a jeho splnění je plně závislé na vůli výrobce. Novost, originalitu a určenost zboží pro evropský trh lze prokázat i jinými způsoby, ku příkladu sériovými čísly, záručními listy či znaleckým posudkem.
34. Navrhovatel má za to, že všechny citované požadavky představují nepřiměřené a diskriminační zadávací podmínky, které nejsou nezbytné k dosažení deklarovaného cíle zadavatele a nejsou v souladu se zákonem ani ustálenou rozhodovací praxí a navrhovatel proto setrvává na svém návrhu a navrhuje, aby Úřad napadené zadávací podmínky zrušil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
35. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace
o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
36. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
37. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
38. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacím řízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
39. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
40. Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako
a) podmínky kvalifikace,
b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,
c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo
d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
41. Podle § 104 písm. a) zákona může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele.
42. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
43. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
44. Podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona o kybernetické bezpečnosti jsou pro poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností organizačními opatřeními
1. systém řízení bezpečnosti informací,
2. požadavky na vrcholné vedení,
3. stanovení bezpečnostních rolí,
4. řízení bezpečnostní politiky a bezpečnostní dokumentace,
5. řízení aktiv,
6. řízení rizik,
7. řízení dodavatelů,
8. bezpečnost lidských zdrojů,
9. řízení změn,
10. akvizice, vývoj a údržba,
11. řízení přístupu,
12. zvládání kybernetických bezpečnostních událostí a incidentů,
13. řízení kontinuity činností a
14. provádění auditu kybernetické bezpečnosti.
45. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 409/2025 Sb., o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností, povinná osoba při řízení dodavatelů
a) stanoví pravidla pro dodavatele, která zohledňují požadavky systému řízení bezpečnosti informací,
b) prokazatelně seznamuje své dodavatele s pravidly podle písmene a) a vyžaduje plnění těchto pravidel,
c) řídí rizika spojená s dodavateli,
d) identifikuje a eviduje své významné dodavatele ve smyslu § 2 písm. h),
e) prokazatelně písemně informuje své významné dodavatele o jejich evidenci podle písmene d),
f) zajistí v souvislosti s řízením rizik spojených s významnými dodavateli, aby smlouvy uzavírané s významnými dodavateli obsahovaly relevantní ustanovení uvedená v příloze č. 5 k této vyhlášce, a
g) pravidelně přezkoumává plnění smluv s významnými dodavateli z hlediska systému řízení bezpečnosti informací.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
46. V bodu 12. zadávací dokumentace, „JINÉ POŽADAVKY ZADAVATELE“, zadavatel požadoval splnění následujících podmínek:
»12.6 Potvrzení o určení zboží pro koncového uživatele
V databázi výrobce musí být zadavatel veden jako první uživatel zboží (zařízení). Zadavatel požaduje originální a nová zařízení určená pro evropský trh. V rámci kontroly kvality předmětu plnění si zadavatel v souladu s čl. VII odst. 3 smlouvy vyhrazuje právo kontroly dodaného HW dle sériových čísel u výrobce. Pokud v databázi výrobce bude uveden jiný koncový uživatel než zadavatel, bude se jednat o porušení podmínky originálního a nového zařízení. Účastník do své nabídky vloží čestné prohlášení deklarující, že: „veškeré dodávané HW produkty budou získány legálně, zadavatel jako koncový zákazník bude prvním uživatelem dodaného zboží v souladu s distribučními podmínkami výrobce zařízení (označené sériovými čísly)“.
12.7 Potvrzení o autorizaci
Zadavatel požaduje předložení potvrzení, že účastník zadávacího řízení nebo jeho poddodavatel je autorizovaným partnerem výrobce zařízení, a to jak v oblasti podpory zařízení, včetně logistiky náhradních dílů, přístupem k informacím, tak i v oblasti technické podpory při řešení problémů. Tuto skutečnost účastník prokáže v nabídce předložením čestného prohlášení. Vybraný dodavatel prokáže tuto skutečnost v souladu s ustanovením § 104 odst. a) před podpisem smlouvy předložením originálu nebo ověřené kopie písemného potvrzení autorizovaného partnerství (např. platná smlouva, případně čestné prohlášení ze strany výrobce, certifikát potvrzující autorizované partnerství apod.).
12.8 Podpora servisního střediska
Nabízené zařízení, specifikované v příloze č. 1 zadávací dokumentace, musí být podporováno servisním střediskem výrobce nebo autorizovaným servisním partnerem výrobce po dobu minimálně 7 let od dodání zařízení. Tuto skutečnost účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce předložením čestného prohlášení. Vybraný dodavatel prokáže tuto skutečnost v souladu s ustanovením § 104 odst. a) před podpisem smlouvy předložením písemného potvrzení od výrobce nebo jeho zástupce v originále nebo úředně ověřené kopii.«
47. V bodu 7. článku I., „Úvodní ustanovení“, přílohy č. 2 zadávací dokumentace, „Závazného návrhu smlouvy“, zadavatel uvedl následující smluvní ujednání: »[d]odavatel bere na vědomí, že objednatel ve svém prostředí provozuje významné informační systémy dle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o kybernetické bezpečnosti“), vyhlášky č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti), (dále jen „vyhláška o kybernetické bezpečnosti“), a že data zpracovávaná v prostředí objednatele jsou z hlediska důvěrnosti klasifikována stupněm „kritická“ a z hlediska integrity a dostupnosti stupněm „vysoká“ dle klasifikace uvedené v příloze č. 1 vyhlášky o kybernetické bezpečnosti.«
48. V bodu 1. pod písm. p) článku VII., „Další práva a povinnosti smluvních stran“, přílohy č. 2 zadávací dokumentace, „Závazného návrhu smlouvy“, zadavatel požadoval, aby se dodavatel zavázal „být po celou dobu trvání smlouvy autorizovaným partnerem výrobce zařízení/vlastníka duševních práv k hardware prvkům i software prvkům tvořícím přepínače“.
49. V dokumentu „VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 1 K NADLIMITNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZCE S NÁZVEM „PÁTEŘNÍ PŘEPÍNAČE“ ze dne 19. 11. 2025 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“) byly uvedeny následující dotazy navrhovatele a odpovědi zadavatele:
»Dotaz č. 1
Vážení, požadujete následující: “V databázi výrobce musí být zadavatel veden jako první uživatel zboží (zařízení). Zadavatel požaduje originální a nová zařízení určená pro evropský trh.”
Na volném trhu existují i takové výrobky, které jsou originální a nové, určené pro evropský trh, které jsou zároveň v databázi výrobce uvedeny (prozatím) jako prodané jinému koncovému uživateli. Takové výrobky dosahují přesně těch kvalit, které definujete v ZD, až na tuto jedinou, týkající se údaje v databázi výrobce o (prvním) prodeji koncovému zákazníkovi. Přitom se jedná o originální a výrobcem zapečetěné zboží, disponující podporou výrobce, které bude registrované přímo na subjekt zadavatele.
Pokud je takový výrobek nový, nepoužívaný a nerepasovaný, neexistuje k takové podmínce žádného důvodu. Existence takové podmínky naopak způsobuje:
i) diskriminaci těch výrobků, které splňují všechny požadavky ZD krom požadavku na údaj o prodeji kupujícímu v databázi výrobce;
ii) porušení volného pohybu zboží a služeb napříč jednotným trhem, když zakazuje prodej výrobků, u kterých je v databázi výrobce již uveden jiný kupující a které byly oprávněně uvedeny na trh v EU.
A) Zrušíte požadavek, aby musel být zadavatel veden v databázi výrobce?
B) V opačném případě žádáme o zveřejnění reálného, prokazatelného, provozního důvodu, pro který nemůžete odstranit uvedenou diskriminaci a dále omezení volného pohybu zboží a služeb - z jakého objektivně přezkoumatelného důvodu nemohou naplnit Vaše uživatelské potřeby prokazatelně nové a originální výrobky, u kterých je v databázi výrobce uveden jako kupující již jiný uživatel než právě zadavatel?
Odpověď č. 1
Zadavatel trvá na stávajícím znění zadávací dokumentace.
Požadavek zadavatele, aby byl zadavatel uveden v databázi výrobce jako první uživatel zařízení, je stanoven z provozních a bezpečnostních důvodů. Předmětná zařízení budou po dodání integrována do infrastruktury zadavatele, ve které probíhají volební procesy, a současně budou využívána v prostředí s přísnými bezpečnostními a provozními požadavky. Z těchto důvodů je nezbytné, aby zadavatel nebyl následníkem jiného koncového uživatele, který by mohl mít nebo v minulosti měl k zařízení přiřazená oprávnění, přístup k servisním informacím či možnost ovlivnit aktualizace. Pro zadavatele je tedy požadavek na jednoznačné doložení původu a trasovatelnost zařízení bez jakéhokoli předchozího „uživatelského vztahu“ v databázi výrobce zásadní.
Požadavek, aby zadavatel byl uveden jako první uživatel zařízení v databázi výrobce, není tedy zaměřen na omezování hospodářské soutěže ani na diskriminaci jiných dodavatelů, nýbrž na zajištění integrity, bezpečnosti a auditovatelnosti prostředí, v němž budou zařízení provozována.
Dotaz č. 2
Dále požadujete v ZD: “Zadavatel požaduje předložení potvrzení, že účastník zadávacího řízení nebo jeho poddodavatel je autorizovaným partnerem výrobce zařízení a to jak v oblasti podpory zařízení, včetně logistiky náhradních dílů, přístupem k informacím, tak i v oblasti technické podpory při řešení problémů;” a také ve smlouvě: “Dodavatel se zavazuje: [...] být po celou dobu trvání smlouvy autorizovaným partnerem výrobce zařízení/vlastníka duševních práv k hardware prvkům i software prvkům tvořícím přepínače”
Výše citované požadavky na partnerství s výrobcem svojí podstatou spadají pod technickou kvalifikaci, neboť splňují definice dle § 79 odst. 1 ZZVZ. Takový požadavek je však v rozporu s možnostmi § 79 odst. 2 ZZVZ, kdy v taxativním výčtu možných způsobů prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě rozhodně není uveden požadavek na jakoukoliv schopnost právnické osoby - veškerou možnou argumentaci naleznete v platné rozhodovací praxi v této věci, např. viz:
https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-16546.html nebo také https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-16900.html
Žádáme o zrušení výše uvedených ustanovení ZD.
Odpověď č. 2
Zadavatel trvá na stávajícím znění zadávací dokumentace.
Zadavatel upřesňuje, že požadavek na autorizované partnerství (bod 12.7 zadávací dokumentace) je smluvní podmínkou vztahující se k předmětu veřejné zakázky podle ustanovení § 37 odst. c) zákona, resp. podmínkou pro uzavření smlouvy dle ustanovení § 104 zákona. Nejedná se tedy o technickou kvalifikaci dle ustanovení § 79 zákona.
Požadavek na autorizované partnerství dodavatele a výrobce zařízení je stanoven z objektivních provozních a bezpečnostních důvodů vyplývajících z charakteru infrastruktury, v níž budou předmětná zařízení nasazena.
Požadavek zadavatele slouží k zajištění řádného a bezpečného provozu zařízení po celou dobu trvání smlouvy, včetně garantované servisní podpory a podpory výrobce.
Dotaz č. 3
Na několik místech ZD dále vyžadujete předložení písemného potvrzení od výrobce nebo jeho zástupce, zejm. v případě potvrzení podpory servisním střediskem výrobce/autorizovaným partnerem.
Vysvětlete prosím, z jakého provozně administrativního důvodu požadujete, aby o kvalitě nabízeného zařízení referoval výhradně třetí zájmový subjekt, který je konečný příjemce výhod z této veřejné zakázky a který tímto rozhoduje, kdo může a kdo nemůže podat nabídku, příp. jakou může dát nabídkovou cenu?
Tímto diskriminujete dodavatele, kteří nemají takový obchodní vztah, na základě kterého by mohli od výrobce takové potvrzení obdržet. Jedná se přitom o běžně obchodovatelné komodity, jejichž prodej nemůže být vázán na potvrzení výrobce nebo jakéhokoliv jiného třetího subjektu.
Chápeme Vaše potřeby, abyste obdrželi řešení, které bude pod garantovaným servisem přímo výrobcem nebo jím autorizovaným partnerem po celou požadovanou dobu. Výhradní způsob doložení těchto kvalit - prostřednictvím potvrzení výrobce - však odporuje základním principům dle § 6 ZZVZ a není k němu dle našeho názoru (jakožto i názoru NSS dle platné rozhodovací praxe) jakéhokoliv objektivního důvodu.
A) Budete akceptovat doložení výše požadovaného formou čestného prohlášení dodavatele v případě, že nelze prohlášení výrobce či jeho zastoupení objektivně získat?
B) Pokud toto nebudete akceptovat, zdůvodněte takový postup v návaznosti na § 36 odst. 1 ZZVZ (viz prvotní otázka výše).
C) Pokud toto nebudete akceptovat, jaký jiný doklad ve smyslu § 45 odst. 2 ZZVZ budete akceptovat, resp. od jakého subjektu?
Odpověď č. 3
Zadavatel trvá na stávajícím znění zadávací dokumentace.
Zadavatel upřesňuje, že splnění požadavků na autorizované partnerství (bod 12.7 zadávací dokumentace) a o podpoře servisního střediska (bod 12.8 zadávací dokumentace) prokazuje účastník zadávacího řízení do nabídky předložením čestného prohlášení.
Až vybraný dodavatel prokazuje tuto skutečnost v souladu s ustanovením § 104 odst. a) zákona před podpisem smlouvy předložením originálu nebo ověřené kopie písemného potvrzení autorizovaného partnerství, resp. písemného potvrzení od výrobce nebo jeho zástupce v originále nebo úředně ověřené kopii.
Požadavek na předložení písemného potvrzení výrobce nebo jeho autorizovaného zástupce přímo souvisí se zajištěním provozní bezpečnosti a garance podpory zařízení po celou dobu jeho životního cyklu. Zadavatel požaduje, aby servisní podpora byla oficiálně garantovaná výrobcem a aby bylo možné prokázat autorizovaný přistup k výrobní dokumentaci, servisním databázím a originálním dílům. Pouhé čestné prohlášení dodavatele či jiné neautorizované potvrzení by neumožnilo dostatečně prokázat přímou vazbu na výrobce a nebyla by tedy zaručena bezpečnost a dostupnost autorizované technické podpory po celou dobu plnění smlouvy.
Požadavek tedy nevytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, nýbrž je stanoven pro zajištění důvěryhodnosti, transparentnosti a provozní kontinuity systému.
Z výše uvedených důvodů bude zadavatel akceptovat pro potvrzení autorizovaného partnerství (bod 12.7 zadávací dokumentace) doklady jako platná smlouva, čestné prohlášení ze strany výrobce, certifikát potvrzující autorizované partnerství, odkaz na webové stránky výrobce, kde bude dodavatel uveden jako autorizovaný partner apod., a pro potvrzení o podpoře servisního střediska (bod 12.8 zadávací dokumentace) potvrzení od výrobce nebo jeho zástupce.«
Právní posouzení
50. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízené dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky. Dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel v souladu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Veškeré požadavky tak musí vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby zadavatele, na jejímž základě zadavatel specifikuje určitou poptávanou technologii, technický parametr výrobku, práce nebo poptávané služby, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení zakotvené v § 6 zákona, a to zásady transparentnosti, nediskriminace, přiměřenosti a rovného zacházení. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek (zejm. nastavením parametrů předmětu plnění, nastavením požadavků na kvalifikaci a kritérií hodnocení) vytváří z povahy věci jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele, a nikoli právě snahou o omezení hospodářské soutěže či o zaručení konkurenční výhody pro určitý okruh dodavatelů (v této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 81/2013-77 ze dne 7. 12. 2015 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 7/2016-44 ze dne 11. 2. 2016).
51. Problematika povinnosti dodržování zásady zákazu diskriminace je řešena např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008, ze kterého vyplývá, že smysl § 6 zákona „(…) v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (…)“. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“ Při zkoumání toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace tím, jakým způsobem vymezil předmět veřejné zakázky, je nicméně nutné, i s ohledem na závěry vyplývající z výše citované judikatury, poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou a technickou úvahu zadavatele. Z uvedeného plyne, že pokud jde o stanovení zadávacích podmínek, shledání jejich diskriminační (a tedy nezákonné) povahy je možné pouze za předpokladu, že jsou tyto podmínky vymezeny skutečně excesivně, tj. tehdy, když jsou nepřiměřené ve vztahu k legitimním důvodům, které zadavatele k jejich stanovení vedly, jinými slovy jasně vybočují z odůvodněných potřeb zadavatele. Přitom je nutné vzít v úvahu všechny okolnosti daného případu. V této souvislosti lze – z hlediska neurčitého právního pojmu „zjevná nepřiměřenost“ – opětovně citovat ze zmíněného rozsudku Nejvyššího správního soudu, v němž daný soud konstatoval, že „[k]líčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy ‚zjevná nepřiměřenost‘ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria ‚zjevné nepřiměřenosti‘ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“. Byť se uvedené závěry obsažené v citovaném rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě, jsou dle názoru Úřadu plně aplikovatelné i ve vztahu k nyní účinné právní úpravě zadávání veřejných zakázek, neboť přijetí nové právní úpravy nikterak nepozměnilo smysl základních zásad. Úřad si je vědom, že závěry Nejvyššího správního soudu se vztahují ke stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace dodavateli, nicméně již s ohledem na „univerzálnost“ (ve smyslu jejich dopadu na celé zadávací řízení) zásad zadávání veřejných zakázek je zcela nepochybné, že tyto úvahy lze – tak, jak to učinil Úřad výše – aplikovat i ve vztahu ke stanovení ostatních zadávacích podmínek zadavatelem, a to včetně napadených zadávacích podmínek.
52. Dále se tedy Úřad zabýval tím, zda zadavatel při stanovení (návrhem napadených) zadávacích podmínek neporušil zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona či zda neporušil související ustanovení § 36 odst. 1 zákona. V šetřeném případě tedy bude pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele při stanovení zadávacích podmínek rozhodné, zda napadené zadávací podmínky, nevytváří bezdůvodně překážky hospodářské soutěže, popř. bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručují konkurenční výhodu určitému dodavateli nebo okruhu dodavatelů.
53. Úřad v tomto ohledu akcentuje skutečnost, že je to právě zadavatel, který nejlépe zná své potřeby a je oprávněn stanovit zadávací podmínky tak, aby plnění vzešlé z předmětného zadávacího řízení bylo schopné zajistit tyto pro něj nezbytné potřeby. Zadavatel však zároveň nese plnou odpovědnost za stanovení zadávacích podmínek, včetně toho, že zadávací podmínky nebudou bezdůvodně klást překážky dodavatelům, nebudou bezdůvodně „protežovat“ konkrétního dodavatele nebo okruh dodavatelů, budou transparentní a nediskriminační a nebudou jakýmkoli způsobem (a to jak přímo, tak skrytě) neodůvodněně omezovat hospodářskou soutěž mezi uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku.
54. K výše uvedenému lze nad rámec uvedeného doplnit, že veškeré požadavky na předmět plnění zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na poptávané plnění. Veškeré požadavky však musí vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. Obecně je třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující. Zadavatel je však v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Jinak řečeno zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny.
55. V souvislosti s problematikou stanovení zadávacích podmínek v návaznosti na potřeby zadavatele lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2016, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“ Dále lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 87/2008-81 ze dne 9. 7. 2009, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi apod.“
56. V šetřeném případě navrhovatel v návrhu napadá zadávací podmínky stanovené v bodech 12.6, 12.7 a 12.8 zadávací dokumentace, konkrétně požadavky zadavatele na předložení:
- potvrzení o určení zboží pro koncového uživatele, kdy v databázi výrobce musí být zadavatel veden jako první uživatel zboží (zařízení),
- potvrzení o autorizaci prokazující, že účastník zadávacího řízení nebo jeho poddodavatel je autorizovaným partnerem výrobce zařízení, a to jak v oblasti podpory zařízení, včetně logistiky náhradních dílů, přístupem k informacím, tak i v oblasti technické podpory při řešení problémů,
- potvrzení od výrobce nebo jeho zástupce, ženabízené zařízení je podporováno servisním střediskem výrobce nebo autorizovaným servisním partnerem výrobce po dobu minimálně 7 let od dodání zařízení.
57. Zadavatel se ke stanovení citovaných zadávacích podmínek vyjádřil ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, a to v návaznosti na argumentaci vyjádřenou v dotazech navrhovatele.
58. K požadavku, aby byl zadavatel uveden v databázi výrobce jako první uživatel zařízení (bod 12.6 zadávací dokumentace), zadavatel uvedl, že tento byl stanoven z provozních a bezpečnostních důvodů, neboť předmětná zařízení budou po dodání integrována do infrastruktury zadavatele, ve které probíhají volební procesy, a současně budou využívána v prostředí s přísnými bezpečnostními a provozními požadavky. Z těchto důvodů je podle zadavatele nezbytné, aby zadavatel nebyl následníkem jiného koncového uživatele, který by mohl mít nebo v minulosti měl k zařízení přiřazená oprávnění, přístup k servisním informacím či možnost ovlivnit aktualizace. Zadavatel zdůraznil, že požadavek na jednoznačné doložení původu a trasovatelnost zařízení bez jakéhokoli předchozího „uživatelského vztahu“ v databázi výrobce je pro něj zásadní.
59. K požadavku na autorizované partnerství dodavatele a výrobce zařízení (bod 12.7 zadávací dokumentace) zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 uvedl, že byl stanoven z objektivních provozních a bezpečnostních důvodů vyplývajících z charakteru infrastruktury, v níž budou předmětná zařízení nasazena, neboť slouží k zajištění řádného a bezpečného provozu zařízení po celou dobu trvání smlouvy, včetně garantované servisní podpory a podpory výrobce. Zadavatel upřesnil, že požadavek na doložení autorizovaného partnerství je smluvní podmínkou vztahující se k předmětu veřejné zakázky podle ve smyslu § 37 odst. c) zákona, resp. podmínkou pro uzavření smlouvy dle ustanovení § 104 zákona, a nejedná se tedy o technickou kvalifikaci dle § 79 zákona, jak tvrdí navrhovatel.
60. Požadavek na předložení potvrzení o podpoře servisním střediskem výrobce zařízení (bod 12.8 zadávací dokumentace) pak dle zadavatele přímo souvisí se zajištěním provozní bezpečnosti a garance podpory zařízení po celou dobu jeho životního cyklu. Zadavatel z těchto důvodů požaduje, aby servisní podpora byla oficiálně garantovaná výrobcem a aby bylo možné prokázat autorizovaný přistup k výrobní dokumentaci, servisním databázím a originálním dílům. Zadavatel doplnil, že pouhé čestné prohlášení dodavatele či jiné neautorizované potvrzení by neumožnilo dostatečně prokázat přímou vazbu na výrobce a nebyla by tedy zaručena bezpečnost a dostupnost autorizované technické podpory po celou dobu plnění smlouvy.
61. Klíčovou otázkou v šetřeném případě je, zda stanovení napadených zadávacích podmínek zadavatelem je důvodné, resp. zda zadavatelem uváděné důvody mohou stanovení napadených zadávacích podmínek obhájit.
62. Ve vyjádření k návrhu zadavatel zdůrazňuje, že provozuje informační systémy, které jsou z hlediska bezpečnosti velmi důležité nebo kritické, a proto spadají důležitostí do kategorie „regulované služby v režimu vyšších povinností“ dle zákona o kybernetické bezpečnosti (konkrétně informační systém pro zpracování voleb, informační systém spisové služby, systém statistických registrů a v současné době vyvíjený nový statistický informační systém). Zadavatel uvádí, že podle § 14 ZKB musí zadavatel jako poskytovatel těchto služeb zavést mnohem podrobnější a rozsáhlejší opatření, která pokrývají celý systém řízení bezpečnosti informací, zejména pak pravidelně provádět bezpečnostní audity, nasadit monitoring systémů, aby bylo možné rychle detekovat a reagovat na bezpečnostní hrozby, a rovněž řídit dodavatelský řetězec. Zadavatel má proto zájem na tom, aby v rámci dodavatelského řetězce mezi výrobcem a zadavatelem nefiguroval žádný další „mezi uživatel“, a to za účelem vyloučení pochybností, že s dodanou technologií nebylo třetí osobou manipulováno. Zadavatel zdůrazňuje, že v případě technologie páteřních přepínačů jde z pohledu zákona o kybernetické bezpečnosti o bezpečnostně významné technické aktivum, jehož nefunkčnost nebo problematická funkčnost má systémový dopad na poskytování regulovaných služeb v režimu vyšších povinností. Zadavatel trvá na tom, že jedině v případě dodání produktu autorizovaným partnerem výrobce má zadavatel jistotu, že jde o zařízení, které je plně podporované a bude dodáno, implementováno a spravováno dle interních politik výrobce, tedy v nejvyšší možné kvalitě služeb. Zadavatel je přesvědčen, že bez součinnosti a spolupráce vybraného dodavatele s výrobcem (resp. s autorizovaným partnerem) nelze zajistit poskytování dodávek a služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky, v potřebné kvalitě tak, aby byly naplněny povinnosti, které zadavateli jako poskytovateli regulovaných služeb v režimu vyšších povinností ukládá ZKB.
63. Jak vyplývá z argumentace zadavatele uvedené ve vyjádření k návrhu, zadavatel stanovil napadené zadávací podmínky za účelem splnění svých povinností, které mu ukládá zákon o kybernetické bezpečnosti jakožto poskytovateli regulovaných služeb v režimu vyšších povinností. Úřad uvádí, že v takovém případě pak stanovení požadavků za účelem zajištění kybernetické bezpečnosti nelze a priori považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže (nedůvodnou překážku hospodářské soutěže), je však nezbytné posoudit, zda byla hospodářská soutěž za tímto účelem omezena jen v míře nezbytné pro zajištění odpovídající kybernetické bezpečnosti zadavatele.
64. Při posouzení, zda návrhem napadené zadávací podmínky bezdůvodně nevytváří překážky hospodářské soutěže, vzal Úřad v úvahu zejména význam a působnost[1] Českého statistického úřadu jakožto zadavatele šetřené veřejné zakázky. Úřad v této souvislosti akcentuje, že Český statistický úřad zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, spolupracuje s mezinárodními organizacemi a mj. se podílí na tvorbě statistiky Evropských společenství. Český statistický úřad je rovněž jednou z klíčových institucí při zajišťování výsledků všech typů voleb a zpracování výsledků celostátního referenda, neboť má za úkol vypracování závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb a zajištění vyhotovení příslušného programového vybavení pro zpracování a poskytování výsledků voleb. Ostatně zadavatel v závazném návrhu smlouvy informoval dodavatele, že zadavatel ve svém prostředí provozuje významné informační systémy a že data zpracovávaná v prostředí zadavatele jsou dle platné právní úpravy v oblasti kybernetické bezpečnosti z hlediska důvěrnosti klasifikována stupněm „kritická“ a z hlediska integrity a dostupnosti stupněm „vysoká“. Je tedy evidentní, že s ohledem na působnost zadavatele a množství zpracovávaných citlivých informací v rámci jeho činnosti, je pro zadavatele přijetí důsledných opatření k zajištění kybernetické bezpečnosti poskytovaných služeb podmínkou sine qua non. Zároveň je ochrana kybernetické bezpečnosti i zájmem státu, který mj. za tímto účelem přijal zákonnou úpravu v podobě zákona o kybernetické bezpečnosti, jenž v § 14 ZKB stanoví seznam bezpečnostních opatření adresovaných poskytovatelům regulovaných služeb (tj. zadavateli), mj. povinnost řízení dodavatelů.
65. S ohledem na právě uvedená východiska Úřad shledal zadávací podmínky stanovené v bodech 12.6, 12.7 a 12.8 zadávací dokumentace v kontextu argumentace zadavatele předestřené ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 a ve vyjádření k návrhu jako odůvodněné, neboť má za to, že zadavatelem požadovaná opatření zvyšují kybernetickou bezpečnost služeb poskytovaných zadavatelem. Úřad zdůrazňuje, že je zejména v šetřeném případě nutno přihlédnout k postavení a činnostem zadavatele, jenž zajišťuje např. výsledky všech typů voleb či jako ústřední orgán státní správy zajišťuje další významné činnosti, na jejichž ovlivnění (či získání neveřejných informací) by mohly mít zájem třetí subjekty, jež by mohly vstoupit do dodavatelského řetězce. Z odůvodnění stanovení návrhem napadených zadávacích podmínek poskytnutého zadavatelem vyplývá, že tyto eliminují počet dodavatelů (článků) v dodavatelském řetězci, čímž umožňují zadavateli mít dodavatelský řetězec pod zvýšenou kontrolou, jak vyžaduje zákon o kybernetické bezpečnosti a související prováděcí předpisy. Ačkoliv tedy napadené zadávací podmínky znamenají jisté omezení pro některé dodavatele, toto omezení bylo učiněno z důvodu zajištění zvýšení kybernetické bezpečnosti a je v souladu se zákonem.
66. K navrhovatelem namítanému porušení zásady zákazu diskriminace a bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže Úřad uvádí, že není sporu o tom, že napadené zadávací podmínky ve svém důsledku představují určité omezení hospodářské soutěže. Ne každé omezení hospodářské soutěže (ne každá překážka hospodářské soutěže) je však a priori nezákonná. Nezákonnou se překážka hospodářské soutěže stává až ve chvíli, kdy je zadavatelem stanovena bezdůvodně. Jak bylo dovozeno výše, napadené zadávací podmínky představují opatření, díky kterým je zadavatel schopen účinněji čelit hrozbám z pohledu kybernetické bezpečnosti. Úřad tak v uvedeném ohledu nepovažuje napadené zadávací podmínky s ohledem na individuální okolnosti šetřeného případu za jakkoliv excesivní či představující libovůli zadavatele, nýbrž za způsob, jak mohl zadavatel dostát svým potřebám a povinnostem v oblasti kybernetické bezpečnosti. Úřad tak uzavírá, že napadené zadávací podmínky s ohledem na výše uvedené nepředstavují ani porušení některé ze základních zásad zadávacího řízení, a to včetně zákazu diskriminace, neboť se v jejím případě nejedná o bezdůvodné omezení hospodářské soutěže.
67. K argumentaci navrhovatele, že požadavek zadavatele na doložení autorizovaného partnerství je nutné v kontextu rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0242/2020/VZ či sp. zn. ÚOHS-R0004/2020/VZ považovat za nezákonný, neboť se jedná o podmínku kvalifikace dle § 37 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 79 zákona, který stanovení takové podmínky neumožňuje, Úřad uvádí, že v daném případě nebyl požadavek zadavatele na doložení autorizovaného partnerství stanoven jako podmínka kvalifikace dle § 79 zákona, ale jako obchodní nebo jiná smluvní podmínka vztahující se k předmětu veřejné zakázky podle § 37 odst. 1 písm. c) zákona, resp. jako další podmínka pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 104 zákona.
68. K návrhu zadavatele na provedení důkazu stanoviskem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost k posouzení, zda jsou navrhovatelem napadené zadávací podmínky oprávněné k zajištění kybernetické bezpečnosti informačních systémů provozujících regulované služby v režimu vyšších povinností a návrhu navrhovatele na provedení šetření u subjektů na trhu za účelem zjištění, jaké podmínky vyžadují pro to, aby se určitý dodavatel stal partnerem, Úřad uvádí, že s ohledem na skutečnost, že Úřad již na základě posouzení dokumentace o zadávacím řízení dospěl k závěru, že návrhem napadené požadavky zadavatele v šetřeném případě přispívají ke zvýšení kybernetické bezpečnosti na straně zadavatele, nepovažoval za nezbytné si uvedené stanovisko vyžádat.
69. Úřad proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti v postupu zadavatele při stanovení návrhem napadených zadávacích podmínek neshledal porušení zákona.
K namítané nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách
70. Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že zadavatel se nedostatečným způsobem vypořádal s argumenty navrhovatele obsaženými v námitkách, a to konkrétně s argumentací týkající se povinnosti zadavatele ověřovat dodavatelský řetězec dle zákona o kybernetické bezpečnosti, a proto považuje rozhodnutí zadavatele o námitkách za nepřezkoumatelné. Navrhovatel rovněž uvádí, že v námitkách vůbec nebrojil proti podmínce, aby dodavatelem dodané zboží bylo kryto servisní podporou výrobce, ale problematickým shledává fakt, že zadavatel požaduje prokázání takové podpory výlučně doložením potvrzení/prohlášení vydaných výrobcem zboží nebo jeho autorizovaným partnerem. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že zadavatel podstatu této námitky zřejmě nepochopil, když na její podstatu nijak nereflektoval, čímž dle názoru navrhovatele porušil ustanovení § 245 odst. 1 zákona, neboť součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách.
71. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.
72. Pokud navrhovatel uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je třeba, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách. V případě, že zadavatel podané námitky odmítne, srozumitelně a podrobně vysvětlí, proč námitky dodavatele nepovažuje za důvodné, přičemž požadavek na srozumitelnost a podrobnost bude naplněn pouze tehdy, pokud se z vysvětlení zadavatele dodavatel bude schopen dozvědět právě důvody odmítnutí podaných námitek.
73. Úřad v této souvislosti připomíná, že zadavatel není povinen vyjádřit se ke každé jednotlivé námitce navrhovatele zvlášť, nýbrž je povinen postihnout obsah námitek tak, aby adekvátním způsobem reagoval na navrhovatelem nastíněné problematické aspekty. Na vypořádání námitek je pak nutno nahlížet v kontextu celého rozhodnutí o námitkách a zhodnotit, zda jsou úvahy zadavatele uvedené v odůvodnění rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné. I kdyby se tedy zadavatel některým námitkám věnoval pouze „okrajově“, ale zároveň vystihne podstatu obdrženého rozhodnutí o námitkách, nedopustí se postupu, který by byl v rozporu se zákonem. S ohledem na výše uvedená východiska pak Úřad přistoupil k posouzení obsahu rozhodnutí o námitkách.
74. Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách v návaznosti na jeho zákonné obsahové požadavky vyjádřené v § 245 odst. 1 zákona nastíněné výše, a má za to, že zadavatel požadavku jejich přezkoumatelnosti a řádného vypořádání dostál.
75. Z rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele Úřad zjistil, že zadavatel se ke všem námitkám navrhovatele vyjádřil, když relativně podrobně a srozumitelně uvedl své důvody proč trvá na navrhovatelem napadených zadávacích podmínkách. Přezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách rovněž podporuje fakt, že se navrhovatel v návrhu mohl bez větších obtíží vyjádřit ke každému ze zadavatelem uvedených tvrzení. Z obsahu návrhu navrhovatele je evidentní, že navrhovatel se s argumentací zadavatele v rozhodnutí o námitkách neztotožnil, nicméně Úřad upozorňuje, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách nelze dovozovat toliko ze skutečnosti, že zadavatel nerozptýlil pochybnosti navrhovatele, neboť rozdílné názory nemohou zakládat „automaticky“ chybu nebo nezákonný postup zadavatele při vyřizování námitek.
76. Úřad s ohledem na výše uvedené je toho názoru, že předmětné rozhodnutí o námitkách vyjadřuje ucelený pohled zadavatele na navrhovatelem namítané skutečnosti. Zadavatel se tak ve svém rozhodnutí o námitkách dostatečně vypořádal se všemi navrhovatelem namítanými relevantními skutečnostmi způsobem splňujícím požadavky náležitého odůvodnění rozhodnutí. Úřad uvádí, že zadavatel se samostatně vyjádřil ke každému z tematických okruhů námitek navrhovatele a v rámci vypořádání každého z nich uvedl vlastní argumentaci, proč dané námitce nemůže vyhovět. Z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že se nejedná o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění, přičemž lze současně konstatovat, že je postihnuto gros námitek. Předmětné rozhodnutí lze považovat za vyhovující požadavkům zákona, a postup zadavatele nelze posoudit jako nedostatečný pouze proto, že by zadavatel mohl některou svoji argumentaci blíže rozvést. Z tohoto důvodu Úřad považuje povinnost vymezenou v § 245 odst. 1 zákona, spočívající v podrobném a srozumitelném vyjádření se ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, za splněnou.
77. Úřad tímto uzavírá, že neshledává postup zadavatele při vyřizování námitek navrhovatele za rozporný s ustanoveními § 245 odst. 1 zákona.
Závěr
78. Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad uzavírá, že v šetřeném případě neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Česká republika – Český statistický úřad, Na padesátém 3268/81, 100 00 Praha 10
2. JUDr. Robert Falbr, advokát, Kopeckého 1326/47, 169 00 Praha 6
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy