číslo jednací: 05985/2026/500
spisová značka: S0986/2025/VZ

Instance	I.
Věc	Elektronické vedení informací státního zastupitelství (ELVIZ)
Účastníci	Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti CCA Group a.s. O2 IT Services s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	30. 4. 2026
Související rozhodnutí	05985/2026/500 15125/2026/161
Dokumenty	2025_S0986.pdf 865 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0986/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-05985/2026/500

Brno 13. 2. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 12. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429, se sídlem Vyšehradská 427/16, 128 00 Praha 2,
navrhovatel – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Klimentská 1652/36, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 12. 2025 advokátní kanceláří Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,
vybraný dodavatel – O2 IT Services s.r.o., IČO 02819678, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Elektronické vedení informací státního zastupitelství (ELVIZ)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 12. 2024 pod ev. č. Z2024-064118, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2024 pod ev. č. 779715-2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Správní řízení ve věci návrhu navrhovatele – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Klimentská 1652/36, 110 00 Praha 1 – ze dne 15. 12. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429, se sídlem Vyšehradská 427/16, 128 00 Praha 2 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Elektronické vedení informací státního zastupitelství (ELVIZ)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 12. 2024 pod ev. č. Z2024-064118, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2024 pod ev. č. 779715-2024, ve znění pozdějších oprav, se v části odpovídající návrhu v tom rozsahu, ve kterém návrh směřuje proti údajnému porušení ustanovení § 220 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, podle ustanovení § 257 písm. h) citovaného zákona zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Klimentská 1652/36, 110 00 Praha 1 – ze dne 15. 12. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429, se sídlem Vyšehradská 427/16, 128 00 Praha 2 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Elektronické vedení informací státního zastupitelství (ELVIZ)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 12. 2024 pod ev. č. Z2024-064118, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2024 pod ev. č. 779715-2024, ve znění pozdějších oprav, se vyjma té jeho části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno výrokem I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429, se sídlem Vyšehradská 427/16, 128 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 18. 12. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení „Elektronické vedení informací státního zastupitelství (ELVIZ)“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 12. 2024 pod ev. č. Z2024-064118, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2024 pod ev. č. 779715-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Podle čl. 4 zadávací dokumentace je předmět plnění vymezen následovně:

„Předmětem veřejné zakázky jsou služby a dodávky spočívající ve vývoji a implementaci informačního systému elektronického vedení informací státního zastupitelství (IS ELVIZ) včetně integrace na stávající informační systém eISIR. Součástí předmětu veřejné zakázky je zároveň zajištění následných servisních a rozvojových služeb IS ELVIZ.“

3. Dle zadávací dokumentace se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku. Dle čl. 6 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 431 500 000 Kč bez DPH.

4. Dle čl. 12.12.1. zadávací dokumentace stanovil zadavatel požadavek na prokázání technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona, tj. prokázání technické kvalifikace dodavatele předložením seznamu významných služeb (v podrobnostech viz níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

5. Dle čl. 12.12.2. zadávací dokumentace stanovil zadavatel požadavek na prokázání technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, tj. prokázání technické kvalifikace dodavatele předložením seznamu osob, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky (v podrobnostech viz níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

6. Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel dvě nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Klimentská 1652/36, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 12. 2025 advokátní kanceláří Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „navrhovatel“).

7. Dne 6. 5. 2025 vydal zadavatel rozhodnutí a oznámení o výběru z téhož dne (dále jen „původní rozhodnutí o výběru“), kterým rozhodl o výběru dodavatele O2 IT Services s.r.o., IČO 02819678, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“). Přílohou rozhodnutí o výběru byl i dokument obsahující údaje požadované § 119 odst. 2 zákona a § 123 odst. 1 písm. b) zákona (dále jen „původní zpráva o hodnocení nabídek“).

8. Dne 21. 5. 2025 podal navrhovatel námitky proti původnímu rozhodnutí o výběru dodavatele (dále jen „původní námitky“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

9. Dne 4. 6. 2025 zadavatel rozhodl o původních námitkách (dále jen „rozhodnutí o původních námitkách“) tak, že těmto částečně vyhověl s tím, že přijme opatření k nápravě spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele včetně původní zprávy o hodnocení nabídek, vrácení zadávacího řízení zpět do fáze posouzení nabídek a opětovném posouzení nabídky vybraného dodavatele. Rozhodnutí o původních námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

10. Dne 5. 6. 2025 vydal zadavatel rozhodnutí a oznámení o zrušení výběru dodavatele, dle kterého se oznámení o výběru dodavatele ruší a bude provedeno nové posouzení nabídky vybraného dodavatele.

11. Dne 7. 11. 2025 vydal zadavatel nové rozhodnutí a oznámení o výběru ze dne 6. 11. 2025 (dále jen „rozhodnutí o výběru“), kterým opakovaně rozhodl o výběru vybraného dodavatele. Přílohou rozhodnutí o výběru byl i dokument obsahující údaje požadované v § 119 odst. 2 zákona a § 123 odst. 1 písm. b) zákona (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“).

12. Dne 22. 11. 2025 podal navrhovatel námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele (dále jen „námitky“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

13. Zadavatel rozhodnutím ze dne 5. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitkám nevyhověl a tyto v plném rozsahu odmítl.

14. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel neztotožnil s rozhodnutím o námitkách a nadále považuje postup zadavatele za nezákonný, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 15. 12. 2025 Úřad obdržel téhož dne. Návrh byl téhož dne ve stejnopise doručen zadavateli.

II. OBSAH NÁVRHU

15. Navrhovatel úvodem svého návrhu rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení, přičemž v souvislosti s tím uvádí, že dne 6. 5. 2025 bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele, z něhož vyplývalo, že jako ekonomicky nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka vybraného dodavatele. Navrhovatel proti tomuto oznámení podal dne 21. 5. 2025 námitky, které zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 4. 6. 2025 částečně odmítl. V návaznosti na tyto skutečnosti bylo navrhovateli dne 7. 11. 2025 doručeno nové oznámení o výběru dodavatele, opět ve prospěch téhož vybraného dodavatele, jehož přílohou byla zpráva o hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti. Tímto postupem zadavatele však dle navrhovatele nemělo dojít k odstranění vad, na které byl zadavatel upozorňován již dříve v rámci zadávacího řízení.

16. Navrhovatel v návrhu odkazuje na námitky jakož i na rozhodnutí zadavatele o nich, a dále rozvíjí svou argumentaci o další relevantní skutečnosti. Úřad tedy poznamenává, že níže souhrnně uvádí shrnutí námitek i návrhu.

K nezákonnosti postupu při zpracování oznámení o výběru

17. Navrhovatel tvrdí, že oznámení o výběru postrádá údaje nezbytné pro přezkoumatelné ověření splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem, čímž je omezena možnost veřejné kontroly a účasti na transparentní hospodářské soutěži. Navrhovatel uvádí mj. porušení zásady transparentnosti podle § 6 a § 123 zákona, když oznámení o výběru neobsahuje zákonem stanovené náležitosti.

18. Zadavatel v rámci prokazování splnění technické kvalifikace dle zadávací dokumentace požadoval předložení seznamu významných služeb, mezi nimiž byla mj. i významná služba A. Navrhovatel namítá, že u významné služby A zadavatel v oznámení o výběru uvedl údaj označený jako „cena významné služby bez ceny služeb podpory a rozvoje“, ačkoliv kvalifikačním požadavkem byla „hodnota významné služby za plnění definované v bodech i. až v. požadavků na každou významnou službu“. Z oznámení o výběru tak dle navrhovatele nevyplývá, zda uvedená hodnota dosahuje požadovaného minima dle zadávací dokumentace a není tak zřejmé, zda vybraný dodavatel splnil požadavky na prokázání technické kvalifikace. Navrhovatel uvádí, že zadavatel měl v oznámení jednoznačně uvést údaje rozhodné pro posouzení kvalifikace podle textu zadávací dokumentace. Požadavek se měl vztahovat právě k plnění definované v bodech i. až v. požadavků a hodnotu nebylo možné navyšovat jinými plněními. Zadavatel dle navrhovatele namísto jednoduchého ověření naplnění podmínek účasti u vybraného dodavatele přistoupil k účelovému výkladu zadávacích podmínek, čímž zatížil oznámení o výběru nezákonností a zjevnou netransparentností. Požadavky na každou významnou službu uvedené v zadávací dokumentaci totiž zdaleka nemusí zahrnovat veškeré fáze či veškeré plnění (vyjma podpory a rozvoje). Dokonce i samotná zadávací dokumentace stanoví pro každou významnou službu i požadavek č. vi., pod který spadá „zpracování uživatelské, provozní, architektonické a technické dokumentace informačního systému včetně zpracování architektonických hledisek v notaci Archimate 3.1, UML, BPMN 2.0 atd v rámci dokumentace v průběhu projektu i v rámci finální dokumentace, dokumentace se týká i webových služeb a nástrojů k jejich dokumentaci a tvorbě (např. OpenAPI, WSDL, XSD apod.)“, což jsou zcela typické povinnosti spadající do fáze realizace díla, nikoliv do služeb podpory a rozvoje. Rozhodný finanční objem významné služby pro účely prokázání kvalifikace měl zahrnovat dle zadávací dokumentace pouze body i. až v., tedy nikoliv bod vi. a nikoliv ani další případné povinnosti či činnosti, které nespadají pod žádný z uvedených bodů. Není povinností navrhovatele ani jiného účastníka spekulovat, jaká částka se vztahuje ke kvalifikaci. Tato nejasnost je dle navrhovatele vadou oznámení o výběru a stěžovatel není schopen posoudit, zda uvedená významná služba splňuje požadavky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci. Zadavatel tak porušil zásadu transparentnosti vyjádřenou v § 6 zákona, jakož i § 123 odst. 1 písm. b) bod 2. zákona, když neuvedl údaje rozhodné pro prokázání splnění příslušného kritéria kvalifikace, resp. z uvedených údajů takové prokázání kvalifikace nevyplývá.

19. Zadavatel v rámci prokazování splnění technické kvalifikace požadoval v zadávací dokumentaci předložení seznamu významných služeb, mezi nimiž byly mj. i významné služby B, C, a E. Ve vztahu k významným službám B, C a E, které byly vybraným dodavatelem prokazovány prostřednictvím jedné referenční zakázky, navrhovatel namítá, že není zřejmé, kdy byl informační systém uveden do běžného provozu a nelze tak ověřit splnění podmínky na uvedení do běžného provozu v posledních pěti letech. Navrhovatel v souvislosti s tím zdůrazňuje, že dle zadávací dokumentace doba posledních pěti let před zahájením zadávacího řízení (tj. doba ve které musela být významná služba poskytnuta) bude dodržena v případě, pokud byl předmětný informační systém v této době uveden do běžného provozu. Je tedy zřejmé, že pro účely prokázání kvalifikace je nezbytné, aby byl příslušný informační systém uveden do běžného provozu. Bohužel ani z oznámení o výběru nebylo možné jednoznačně dovodit splnění této podmínky. Zadavatel v oznámení o výběru uvádí pouze „datum uvedení IS do běžného provozu: akceptační protokol podepsán dne 27. 3. 2024 a v současnosti probíhá poskytování služeb podpory provozu a rozvoje“. Navrhovatel konstatuje, že podpis akceptačního protokolu nelze automaticky ztotožnit s uvedením do běžného provozu a že uvedené informace nejsou důkazem uvedení informačního systému do běžného provozu. Navrhovatel zdůrazňuje, že nelze vyloučit, že uvedený informační systém nebyl uveden do běžného provozu, protože neexistuje rovnítko mezi podpisem jakéhosi akceptačního protokolu a uvedením informačního systému do běžného provozu. Dle navrhovatele tento podpis nemusí představovat akceptaci informačního systému jako celku. Na základě těchto informací dle navrhovatele není možné konstatovat splnění podmínek zadávací dokumentace. Zadavatel tak dle navrhovatele porušil zásadu transparentnosti vyjádřenou v § 6 zákona, jakož i § 123 odst. 1 písm. b) bod 2. zákona, když neuvedl údaje rozhodné pro prokázání splnění příslušného kritéria kvalifikace, resp. z uvedených údajů takové prokázání kvalifikace nevyplývá.

20. Navrhovatel dále napadá splnění požadavků na pozici Právní specialista (procesní
analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství. Navrhovatel namítá, že u pozice „právní specialista (procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství“, kterou má zastávat [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ], z oznámení o výběru nevyplývá naplnění požadavků zadavatele podle přílohy č. 6 zadávací dokumentace (požadavek na praxi v oborech občanské právo, právo obchodních korporací, insolvenční právo, občanské soudní řízení a zákon o zvláštních řízeních soudních, v min. délce dvou let). Navrhovatel uvádí, že oznámení o výběru obsahuje pouze obecné odkazy na korporátní právní praxi, veřejné zakázky, smluvní právo a zastupování před soudy, z čehož nelze dovodit, že je splněn požadavek praxe právě v uvedených oborech. Navrhovatel současně zpochybňuje, že by [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] požadovanou praxí skutečně disponovala. Zadavatel tak dle navrhovatele postupoval opětovně v rozporu se zásadou transparentnosti a ust. § 123 odst. 1 písm. b) bod 2. zákona, když neuvedl údaje rozhodné pro prokázání splnění příslušného kritéria kvalifikace, resp. vybraný dodavatel splnění příslušného kritéria kvalifikace dle navrhovatele neprokázal.

21. Ve vztahu k pochybnosti o splnění požadavků na pozici Právní specialista (procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství navrhovatel uvádí i nesrovnalosti u [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2], který je na shodné pozici uveden společně s [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ]. Navrhovatel uvádí, že doklady o kvalifikaci byly předloženy k osobě [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2], avšak současně oznámení o výběru uvádí, že je zaměstnancem poddodavatele. Stěžovatel poukazuje na to, že tyto doklady byly doplněny až ex post a nebyly součástí nabídky vybraného dodavatele, což podle něj vyvolává nejasnost a svědčí o netransparentnosti postupu zadavatele. Dle navrhovatele [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2], uvedený jako člen realizačního týmu na pozici právní specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství, není v zaměstnaneckém ani žádném obdobném vztahu k dodavateli BDO Consulting s.r.o., jak vyplývalo z původního oznámení o výběru, a z toho dovozuje, že vybraný dodavatel ve své nabídce uvedl nepravdivé informace. Podle navrhovatele zadavatel tuto skutečnost zjevně odhalil, nicméně nepřistoupil k vyloučení vybraného dodavatele a umožnil doplnění nabídky. Navrhovatel se domnívá, že ani doplněním nabídky nedošlo k naplnění zákonných požadavků. K tomu navrhovatel uvedl, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] je zapsán jako aktivní advokát v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou a vykonává advokacii jako společník ve společnosti ZIZLAVSKY SIGMUND LEGAL s.r.o. Ze zákona o advokacii, a souvisejících stavovských předpisů vyplývá, že takový advokát je oprávněn právní služby poskytovat pouze v rámci výkonu advokacie, jménem advokátní společnosti, jejímž je společníkem, a na její účet. Z toho navrhovatel dovozuje, že poddodavatelem měla být příslušná advokátní kancelář, která by se zavázala poskytnout příslušného člena realizačního týmu, a veškeré doklady podle § 83 zákona měly být předkládány ve vztahu k této advokátní kanceláři. Tato skutečnost byla navrhovatelem namítána již v rámci námitek, přičemž navrhovatel v souvislosti s tím v návrhu uvádí, že sám zadavatel tvrzení uznal, čímž fakticky v tomto bodě částečně námitkám vyhověl a měl tudíž přijmout opatření k nápravě a zrušit oznámení o výběru, což neučinil a dopustil se tak porušení § 245 odst. 1 zákona. Navrhovatel dále konstatuje, že vybraný dodavatel velmi pravděpodobně opakovaně předložil údaje, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti ve smyslu § 48 odst. 2 písm. c) zákona, a v takovém případě má zadavatel v souladu s § 48 odst. 8 zákona vyloučit vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, protože existuje důvod pro vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona. S ohledem na uvedené navrhovatel uzavírá, že zadavatel opětovně postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti a § 123 odst. 1. písm. b) bod 2. zákona, když neuvedl údaje rozhodné pro prokázání kvalifikace této osoby.

K nezákonnosti postupu při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny

22. Navrhovatel ve vztahu k mimořádně nízké nabídkové ceně (dále jen „MNNC“) uvádí, že oznámení o výběru ani rozhodnutí o námitkách neobsahují takové konkrétní a úplné informace o posouzení MNNC, které by mu umožnily ověřit, jak vybraný dodavatel dosáhl nabídkové ceny, kterou navrhovatel považuje za nedostačující k realizaci požadovaného plnění. Navrhovatel v souvislosti s tím uvádí, že nemůže poukázat na konkrétní složky nabídkové ceny a jejich možné vady, které by mohli způsobovat nezákonnost či neporovnatelnost nabídek, neboť nedisponuje žádnými konkrétními informacemi, které se týkají jednotlivých složek ceny. Zadavatel podle navrhovatele pouze rámcově porovnal měsíční paušál za podporu a údržbu s dřívější zakázkou a uzavřel, že cena je srovnatelná, aniž by prokázal srovnatelnost předmětů plnění, aktuálních tržních podmínek a jednotlivých smluvních požadavků. Navrhovatel zdůrazňuje, že takové porovnání postrádá faktický základ a je netransparentní. Navrhovatel opakovaně požadoval zveřejnění kompletního rozpadu nákladů životního cyklu vybraného dodavatele (včetně všech složek ceny) a zveřejnění způsobu stanovení předpokládané hodnoty prostřednictvím vyplnění jednotlivých cen v hodnoticí tabulce až do částky 431 500 000 Kč bez DPH, aby bylo možné identifikovat položky indikující MNNC a posoudit řádné nacenění všech požadovaných činností; takové informace však poskytnuty nebyly.

23. Navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel nejenže neposkytl bližší rozpad ceny, ale sám neuvedl, zda si porovnal jednotlivé předpokládané hodnoty veřejné zakázky s cenami doplněnými vybraným dodavatelem, což by mělo dle navrhovatele sloužit jako základní vodítko ve vztahu k nalezení těch nejnižších mimořádně nízkých cen u jednotlivých položek, kdy výzva na odůvodnění MNNC má směřovat právě ve vztahu k takovým položkám, a to za účelem prokázání splnění podmínky účasti, tj. řádného nacenění všech položek. Zadavatel tak dle navrhovatele i přes zjevné indicie o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny rezignoval na důkladné podrobné posouzení, případně odmítnul bližší informace uvést. Tento netransparentní postup vyvolává pochybnost o reálnosti nabídky vybraného dodavatele, jakož i o porovnatelnosti nabídek.

24. Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel se dovolává ochrany obchodního tajemství bez individuálního posouzení, ačkoliv u jiných smluv zadavatele bývají detailní položkové rozklady cen standardně zveřejňovány, což nyní brání přezkoumatelnosti posouzení MNNC.

25. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel akceptoval vysvětlení vybraného dodavatele k nezvykle nízkému počtu alokovaných MD[1] za jeden měsíc tak, že činnosti některých rolí budou v určitých etapách vykonávat jiné role, což je podle navrhovatele v rozporu se zadávací dokumentací. S ohledem na porušení jednoznačné zadávací podmínky měl dle navrhovatel zadavatel přistoupit k vyloučení vybraného dodavatele, což neučinil.

26. Navrhovatel s ohledem na výše uvedené považuje postup zadavatele za netransparentní a v rozporu s ust. § 113 zákona. V souvislosti s tímto postupem navrhovatel mj. žádá, aby Úřad nabídkovou cenu podrobně posoudil.

K nesplnění podmínek podle § 220 – citlivá činnost

27. Navrhovatel v námitkách upozornil na povinnost stanovenou § 220 zákona týkající se citlivé činnosti a uvedl, že uveřejněnou verzi zadávací dokumentace podepsal [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 3], přičemž stěžovateli vyvstala pochybnost o splnění výše uvedené podmínky, a to i v souvislosti se skutečností, že za zadávací dokumentaci se považuje též vysvětlení zadávací dokumentace. Dle navrhovatele musí být zřejmé, že osoba schvalující zadávací dokumentaci, a tudíž i jednotlivá vysvětlení zadávací dokumentace, je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, přičemž naplnění těchto podmínek dle navrhovatele není zcela zřejmé. Navrhovatel následně v návrhu uvádí, že pojal pochybnost, zda zadavatel v rámci zadávání veřejné zakázky splnil podmínky podle § 220 zákona, tj. schválení zadávací dokumentace k tomu oprávněnou osobou s ohledem na skutečnost, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky přesáhla 300 mil. Kč. Navrhovatel tímto v návrhu reaguje na tvrzení zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách, dle kterého byly námitky v tomto rozsahu opožděné, neboť obsahovaly pouze informaci o podepsání zadávací dokumentace [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 3]. Navrhovatel uvádí, že skutečnost, že jeho zmínka o podepsání zadávací dokumentace [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 3] neznamená, že by tuto osobu považoval za osobu schvalující zadávací dokumentaci a proti samotnému podpisu zadávací dokumentace nic nenamítá. Navrhovatel pouze poukazuje na potenciální porušení zákona, které je důvodem zadávací řízení zrušit.

Závěr

28. Navrhovatel závěrem shrnuje, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti tím, že jeho postup v zadávacím řízení je nečitelný, neodůvodněný a vzbuzuje pochybnosti o skutečných důvodech jednotlivých kroků, a dále porušil § 6 ve spojení s § 39 zákona, protože neprovedl řádné posouzení splnění podmínek účasti u vybraného dodavatele, kterého přesto vybral, přestože tento dodavatel podmínky účasti nesplnil, respektive jejich splnění nevyplývá z jím předložených dokladů. Navrhovatel také tvrdí, že zadavatel porušil ust. § 113 zákona ve spojení s § 6 zákona, neboť posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nebylo dostatečné a transparentní a neposkytovalo účastníkům jasné informace umožňující posoudit splnění zadávacích podmínek ani realizovatelnost veřejné zakázky vybraným dodavatelem, přičemž řádný postup by podle navrhovatele vedl k jeho vyloučení. Dále navrhovatel poukazuje na porušení § 123 zákona ve spojení s § 6 zákona, jelikož oznámení o výběru neobsahovalo zákonem vyžadované náležitosti, čímž byla znemožněna veřejná kontrola splnění podmínek účasti u vybraného dodavatele a byl omezen průběh transparentní hospodářské soutěže. Navrhovatel zmiňuje i možné porušení § 220 zákona v souvislosti s citlivou činností, pokud osoba schvalující zadávací dokumentaci nedisponovala potřebným osvědčením, a konečně tvrdí porušení § 245 odst. 1 zákona, protože zadavatel podle něj materiálně částečně vyhověl námitkám, a měl tedy přijmout opatření k nápravě a zrušit oznámení o výběru, což neučinil.

29. Navrhovatel uvádí, že má zájem realizovat veřejnou zakázku, nicméně je přesvědčen, že zadavatel postupoval nezákonně a tento nezákonný postup mu způsobuje újmu spočívající v nemožnosti získat veřejnou zakázku.

30. S ohledem na výše uvedené navrhovatel tímto Úřadu navrhuje, aby v návaznosti na konkrétní porušení zákona jako opatření k nápravě podle ustanovení § 263 zákona zrušil zadávací řízení, popřípadě aby zrušil oznámení o výběru včetně veškerých souvisejících a navazujících úkonů.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

31. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 15. 12. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

32. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

33. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 17. 12. 2025.

34. Usnesením ze dne 17. 12. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

35. Dne 29. 12. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu.

Vyjádření zadavatele k návrhu

36. Zadavatel v úvodu vyjádření uvádí, že jeho postup byl veden snahou zajistit zákonný průběh řízení a zjištěné nesrovnalosti zhojil prostřednictvím nápravných opatření.

37. Zadavatel ve vyjádření k návrhu odkazuje na své rozhodnutí o námitkách a dále rozvíjí svou argumentaci o další relevantní skutečnosti. Úřad tedy poznamenává, že níže souhrnně uvádí shrnutí rozhodnutí o námitkách i vyjádření zadavatele k návrhu.

K nezákonnosti postupu při zpracování oznámení o výběru

38. Ve vztahu k významné službě A zadavatel uvádí, že společné požadavky pod body i. až v. (analýza, detailní návrh řešení, implementační plán, vývoj, implementace, integrace/pilotní provoz) fakticky pokrývají celý projekt s výjimkou podpory a rozvoje; tomu odpovídá i příloha č. 4 (vzor seznamu významných služeb) s kolonkou „Cena významné služby bez podpory a rozvoje“. Jestliže je v oznámení o výběru uvedena hodnota přesahující 150 mil. Kč bez DPH, je zřejmé naplnění minimální úrovně 40 mil. Kč. Podle zadavatele pro kontrolu ze strany neúspěšných účastníků postačí, že z oznámení lze dovodit alespoň dosažení minima. Zadavatel dodává, že dodavatelé běžně uvádějí údaj „více než minimální hodnota“ a stejně postupoval i navrhovatel ve své nabídce (u vlastní významné služby A jen „více než 40 mil. Kč“). Závěrem v této části zadavatel konstatuje, že kvalifikace byla splněna zjevně a prokazatelně.

39. Ve vztahu k významným službám B, C a E zadavatel uvádí, že do oznámení o výběru přepsal z nabídky vybraného dodavatele údaj, který byl uveden právě v oddílu k uvedení IS do provozu: „Datum uvedení IS do běžného provozu: Akceptační protokol podepsán dne 27. 3. 2024.“ Podle zadavatele z logiky textu plyne, že jde o akceptaci celého IS a tím i o datum uvedení do běžného provozu, nikoli o dílčí fázi; tomu odpovídá i struktura formuláře („datum uvedení IS do běžného provozu“ následované konkrétním datem podpisu akceptačního protokolu). Proto považuje námitku, že by šlo o neurčitý údaj nesvědčící o splnění podmínky, za pouhou spekulaci. Sám navrhovatel dle zadavatele nezpochybňuje konkrétní datum, jen teoreticky dovozuje jinou možnou interpretaci.

40. K osobě [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] zadavatel uvádí, že příloha č. 6 zadávací dokumentace stanovila, že požadovanou praxi lze prokázat jakoukoli praxí v rámci právních povolání (zde mj. např. firemní právník). Oznámení o výběru výslovně uvádí, že dotyčná disponuje korporátní právní praxí (mj. z oblasti veřejných zakázek, smluvního práva, zastupování před soudy apod.) a že tato praxe byla získána v O2 Czech Republic s.r.o.; podle zadavatele tím byla naplněna minimální úroveň dvou let v některé z vymezených profesí a kvalifikační požadavek byl prokázán způsobem, který zadavatel sám výslovně připustil. Důraz navrhovatele na rozpis praxe podle jednotlivých oblastí práva považuje zadavatel za jdoucí nad rámec požadavků zadávací dokumentace. Zadavatel zdůrazňuje, že nepožadoval popis konkrétního naplnění v jednotlivých právních odvětvích a připouštěl různou formu popisu. Upozorňuje rovněž, že navrhovatel obdobně obecně charakterizoval praxi své osoby na danou roli („ve všech oblastech práva“), tedy bez doslovného přepisu požadavku na jednotlivá odvětví.

41. K osobě [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] zadavatel již v námitkách a následně i ve vyjádření k návrhu uznal, že s ohledem na zákon o advokacii měl být kvalifikačním poddodavatelem uveden jeho advokátní společník (resp. advokátní společnost), nikoli on sám. Zároveň však uzavřel, že na splnění podmínek účasti tato formalita vliv nemá, protože kvalifikace na danou roli je prokázána osobou [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] a zadavatel požadoval na tuto roli pouze jednu osobu. Není proto ani důvod k vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. c), jelikož případná nepřesnost u pana Sigmunda nemohla ovlivnit posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele, neboť osoba, jež splňuje kvalifikaci, byla v nabídce od počátku a splnění podmínek je v oznámení o výběru popsáno.

K nezákonnosti postupu při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny

42. K výtkám ve věci posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel uvádí, že v oznámení o výběru výslovně identifikoval, že nabídkovou cenu považuje za mimořádně nízkou ve smyslu § 113 zákona a vyžádal si písemné zdůvodnění, posoudil je a popsal své úvahy, proč je cena přijatelná, čímž naplnil zákonné povinnosti a svůj postup tudíž považuje za transparentní. K tomu zadavatel uvádí, že posouzení MNNC je v zásadě na úvaze zadavatele, přičemž obligatorní vyloučení přichází v úvahu jen tehdy, pokud by MNNC vyplývala z porušení pracovněprávních předpisů nebo z nedovolené veřejné podpory, za jiných okolností je případné vyloučení pouze možností, nikoli povinností. Dle zadavatele vybraný dodavatel učinil potřebná potvrzení dle § 113 zákona. Zadavatel zdůrazňuje, že posouzení MNNC je zcela v dikci zadavatele a není v pravomoci Úřadu, natož jiného účastníka zadávacího řízení stanovovat, jak konkrétně měla hodnotící komise při posouzení nabídky účastníka s odkazem na MNNC konkrétně postupovat. Zadavatel uvádí, že je zcela jeho rozhodnutím a jeho rizikem, zda smlouvu s vybraným dodavatelem obsahující MNNC uzavře a zdůrazňuje, že zadavatel je povinen vyloučit účastníka pro MNNC jen tehdy, je-li MNNC způsobena porušováním pracovněprávní legislativy, případně v důsledku obdržení nedovolené veřejné podpory. Vybraný dodavatel prohlásil, že pracovněprávní legislativu neporušuje a ani neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu a zadavatel nemá ani žádné indicie o opaku – z pohledu zadavatele tak jednoznačně prokázal, že neexistuje veřejný zájem na tom, aby s ním smlouva na veřejnou zakázku nebyla uzavřena.

43. Ve vztahu k předpokládaným hodnotám zadavatel uvádí, že předpokládané hodnoty nepovažuje v souladu s rozhodovací praxí za závazné vodítko. V oznámení o výběru přitom jasně popsal, jakým způsobem při posuzování MNNC postupoval (a to například posouzení ve vztahu k cenám u obdobného systému eISIR), je tedy zřejmé, že předpokládané hodnoty při posuzování MNNC nevyužil, a to zcela v souladu se zákonem.

44. Zadavatel dále uvádí, že zákon neukládá povinnost poskytovat rozpad nabídkové ceny či detailní kalkulace. Tyto informace mohou být obchodním tajemstvím a jejich zpřístupnění konkurentům by bylo nepřiměřené. K porovnání s jinými zakázkami (např. zveřejněné položkové rozpočty u jiných plnění) zadavatel uvádí, že se jedná o neporovnatelné případy a že zveřejnění dokumentů v registru smluv sleduje jiný zájem než poskytování informací účastníkům v probíhajícím zadávacím řízení. Současně připomíná, že povinnost zveřejnit údaje odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím (§ 109 odst. 3 zákona) neznamená povinnost rozkrývat cenotvorbu.

45. K námitce, že zadavatel připustil nahrazování rolí a tím porušil podmínku „jedna osoba – jedna role“, zadavatel uvádí, že pro některou část plnění je možné, aby činnost jinak spadající do působnosti jednoho člena realizačního týmu realizoval člen jiný. To je však na první pohled odlišná situace od toho, že jeden člen realizačního týmu zastává více rolí, což musí být jasné i navrhovatelovi. Zadávací podmínky byly v tomto stanoveny jednoznačně – pro část plnění podpora provozu měli dodavatelé možnost sami určit, kdo se na této fázi bude podílet a v jakém rozsahu. Pro ostatní fáze plnění veřejné zakázky pak byla pravidla stanovená odlišně, a to tak, že se na nich musí podílet všichni členové realizačního týmu v zadavatelem stanoveném předpokládaném rozsahu. Vybraný dodavatel přitom tuto zadávací podmínku respektoval a tam, kde byl povinen, nacenil v nabídce činnost všech rolí, přičemž z oznámení o výběru vyplývá, že každou roli v realizačním týmu vybraného dodavatele zastává jiná osoba.

46. Zadavatel shrnuje, že proces posouzení MNNC zachytil ve zprávě o hodnocení nabídek a v oznámení o výběru v dostatečných detailech a že výběr komparativních referenčních úvah (např. srovnání s eISIR) je věcí jeho rozhodnutí, nikoli povinností řídit se předpokládanou hodnotou či cizí kalkulací.

K nesplnění podmínek podle § 220 – citlivá činnost

47. Navrhovatel podle zadavatele uplatňuje zcela zmatečnou a vnitřně rozpornou argumentaci, neboť v námitkách pouze obecně uvedl, že má pochybnost o tom, zda osoba schvalující veřejnou zakázku splňuje požadavky zákona č. 412/2005 Sb., aniž by uvedl jakýkoliv konkrétní důvod, přičemž jedinou zmíněnou skutečností byl podpis zadávací dokumentace [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 3], proto tuto námitku považuje za opožděnou.

48. V návrhu však navrhovatel nově uvádí, že pouze obecně upozornil na možné porušení zákona, aniž by vysvětlil, proč by k němu mělo dojít. V takovém případě podle zadavatele námitky neobsahovaly náležitosti dle § 244 odst. 2 zákona, neboť neuváděly, kdy se navrhovatel o tvrzeném porušení dozvěděl, a návrh by měl být v této části zastaven podle § 257 písm. h) zákona, stejně jako v případě, že Úřad námitky vyloží shodně se zadavatelem, neboť by pak zároveň byly námitky podány opožděně. Zadavatel se domnívá, že obdobně bylo možné tvrdit libovolné porušení zákona v jakékoliv fázi zadávacího řízení.

Závěr

49. Zadavatel v návaznosti na výše uvedené shrnuje, že svým postupem neporušil zákon, neboť oznámení o výběru obsahuje veškeré zákonem předepsané údaje k posouzení splnění podmínek účasti, kvalifikace byla vybraným dodavatelem prokázána a proces posouzení MNNC byl řádně a přezkoumatelně zachycen. Navrhovatelův požadavek na zrušení rozhodnutí o výběru či na opakované posouzení nabídek považuje zadavatel za nedůvodný. Obdobně za nedůvodné označuje i požadavky na zveřejnění rozpadů nabídkové ceny a upřesnění stanovení předpokládané hodnoty. V závěru zadavatel navrhuje zamítnutí návrhu v celém rozsahu.

Další průběh správního řízení

50. Usnesením ze dne 14. 1. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Úřad usnesením ze dne 20. 1. 2026 prodloužil na základě žádosti navrhovatele účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a to do 27. 1. 2026.

51. Dne 27. 1. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem nevyjádřili.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

52. Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že plně setrvává na svojí předchozí argumentaci a zdůrazňuje, že jeho cílem je pouze řádný průběh zadávacího řízení a případné získání veřejné zakázky. Navrhovatel vnímá porušení zákona při zpracování oznámení o výběru jako zcela jednoznačná, přičemž nerozumí, proč zadavatel nepřistoupil k nápravě ani po opakovaném upozorňování na nedostatky.

53. Ve vztahu k významné službě A navrhovatel dodává, že zadavatel ignoroval jeho argumentaci, která poukazuje na vyčlenění bodu vi. z relevantního objemu významné služby A, ač se u bodu vi. nejedná o podporu ani rozvoj, ale právě součást vývojové fáze, tudíž logicky nemůže platit závěr, že hodnota významné služby za plnění dle bodů i. – v. je rovna ceně významné služby bez podpory a rozvoje. Netransparentnost postupu zadavatele je tak dle vyjádření navrhovatele zcela jednoznačná. Ve vztahu k významným službám B, C a E navrhovatel uvádí, že netransparentnost postupu je dána i rozdílným postupem u předložených významných služeb, kdy u ostatních je uvedeno jen konkrétní datum, zatímco u významných služeb B, C a E je uvedeno datum podepsání akceptačního protokolu. K [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ]navrhovatel ve svém vyjádření uvádí, že údaje uvedené v oznámení o výběru zkrátka neprokazují kvalifikaci pro tuto pozici člena realizačního týmu, což je naprosto zjevné a není možné ani doplnění, neboť dle navrhovatele tato osoba dané požadavky vůbec nesplňuje.

54. Navrhovatel ve vztahu k MNNC uvádí, že ani podklady zpřístupněné Úřadem neumožňují konkretizovat porušení zákona ohledně mimořádně nízké nabídkové ceny, protože objasnění nabídkové ceny zůstávají anonymizována, a žádá proto Úřad o podrobné posouzení změn nabídky, zda při objasňování nedošlo k zakázané změně. Dále navrhovatel navazuje na svou dřívější argumentaci k zaměňování rolí členů realizačního týmu, kdy vybraný dodavatel podle něj nahrazuje kvalifikované pozice jinými osobami (např. vedoucího vývoje vývojářem, Hlavního business analytika a specialistu UI/UX osobou IT specialisty), čímž fakticky snižuje rozsah týmu a jedna osoba vykonává více rolí, což je v rozporu se zadávací dokumentací.

55. Co se ustanovení o citlivé činnosti týče, navrhovatel uvádí, že je třeba posoudit, zda zadavatel splnil požadavek podle § 220 zákona, což má být patrné z dokumentace zadávacího řízení, aby Úřad mohl vykonat přezkum, přičemž k této otázce má dle navrhovatele Úřad přihlédnout i z úřední povinnosti. Pokud by požadavek splněn nebyl, důsledkem by bylo zrušení zadávacího řízení a odpadla by potřeba řešit ostatní body návrhu. Navrhovatel zároveň konstatuje, že zadavatel se k naplnění podmínek dle § 220 zákona věcně nevyjadřuje ani ve vyjádření k návrhu, což podle něj naznačuje, že zjištěná indicie o jejich nesplnění může být relevantní.

56. Závěrem vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel uvádí, že na svém návrhu trvá a navrhuje, aby Úřad v návaznosti na konkrétní porušení zákona zadávací řízení zrušil, případně aby zrušil oznámení o výběru včetně veškerých souvisejících a navazujících úkonů.

Další průběh správního řízení

57. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-04229/2026/500 ze dne 2. 2. 2026 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

58. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou a vyjádření předložených účastníky řízení, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

59. Podle § 2 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatel poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

60. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

61. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení,

62. Podle § 220 zákona se za citlivou činnost podle zákona č. 412/2005 Sb., zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“) při zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) nebo c), jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 300 000 000 Kč, pro účely tohoto zákona považuje schválení zadávací dokumentace, nebo zadání veřejné zakázky, přičemž fyzická osoba vykonávající tuhle citlivou činnost musí splňovat podmínky podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

63. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu po dle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

64. Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek, volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

65. Podle § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále v zákoně uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

66. Podle § 242 odst. 2 zákona platí, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

67. Podle § 242 odst. 3 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání žádostí o účast, musí být námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

68. Podle § 242 odst. 4 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle odstavce 3. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

69. Podle § 244 odst. 1 zákona platí, že v námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá.

70. Podle § 244 odst. 2 zákona platí, že pokud nejde o námitky, na které se vztahují lhůty podle § 242 odst. 2 až 5 a 7 zákona, musí být také uvedeno, kdy se stěžovatel o namítaném porušení zákona dozvěděl.

71. Podle § 244 odst. 3 zákona platí, že v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

72. Podle § 245 odst. 1 zákona platí, že zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá. Součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

73. Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění. Námitky rozhodnutím odmítne.

74. Podle § 245 odst. 3 písm. b) a c) zákona zadavatel odmítne rovněž námitky, které jsou podány opožděně, nebo nesplňují náležitosti podle § 244 zákona.

75. Podle § 251 odst. 4 zákona platí, že k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

76. Podle § 246 odst. 1 písm. d) platí, že zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas.

77. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. To neplatí pro návrhy podle § 254 zákona (v případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy).

78. Podle § 80 zákona o ochraně utajovaných informací se citlivou činností rozumí činnost stanovená tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, jejímž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení zájmu České republiky, přičemž citlivou činnost může vykovávat pouze fyzická osoba, která je bezpečnostně způsobilá, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo jí bylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci. Bezpečnostně způsobilá je osoba, která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby.

Právní posouzení

79. Úřad konstatuje, že navrhovatel v rámci svého návrhu vznesl mj. pochybnost o splnění § 220 zákona, tj. schválení zadávací dokumentace oprávněnou osobou s potřebným osvědčením, s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky přesahující 300 mil. Kč bez DPH a postavení zadavatele dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona.

80. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je předcházející podání námitek zadavateli. Z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení, včetně stanovení zadávacích podmínek. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem. Obdobně se vyjádřil také Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 7 As 131/2019–31, kde uvedl, že „[z] právní úpravy plyne, že pokud dodavatel námitky nepodá (případně tyto podá opožděně), není následně oprávněn brojit proti postupu zadavatele u stěžovatele. Námitky jsou tudíž podmínkou sine qua non následného podání návrhu u stěžovatele. V této souvislosti přitom není rozhodné, zda k podání návrhu a k zahájení přezkumného správního řízení u stěžovatele skutečně dojde, či nikoliv.“.

81. Jak dále vyplývá z ust. § 251 odst. 4 zákona, navrhovatel v podaném návrhu není oprávněn rozšířit svá tvrzení a argumentaci nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, pokud se nejedná o skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit. Je obecně přípustné, aby navrhovatel v návrhu pouze rozšířil svoji dosavadní argumentaci, v takovém případě nic nebrání tomu, aby Úřad k takové argumentaci přihlédnul a zabýval se jí. Obě situace je však třeba rozlišovat a stěžejní skutečností je, zda argumentace v návrhu vůbec byla v námitkách obsažena, nebo zda se jedná o zcela nově tvrzené skutečnosti.

82. V šetřeném případě se tedy Úřad předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl touto částí návrhu věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

83. Navrhovatel v námitkách, které předcházely návrhu, upozorňuje na povinnost vyplývající z ust. § 220 zákona a uvádí, že uveřejněnou verzi zadávací dokumentace podepsal [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 3]. V návaznosti na tuto skutečnost vyslovuje pochybnost o splnění uvedené povinnosti. Současně navrhovatel uvádí, že za součást zadávací dokumentace považuje i následná vysvětlení zadávací dokumentace, k nimž se povinnost vyplývající z dotčeného ustanovení rovněž váže. V návrhu navrhovatel svoji argumentaci ohledně porušení § 220 zákona modifikuje, když uvádí, že nikde v námitkách neuvedl, že osobou schvalující zadávací dokumentaci byl [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 3], který zadávací dokumentaci podepsal. V rámci návrhu navrhovatel uvádí, že v námitkách pouze konstatoval fakt, že určitá osoba zadávací dokumentaci podepsala. Navrhovatel dále uvádí, že nevidí do vnitřních procesů zadavatele a pouze poukázal na možné porušení zákona, které mohl zadavatel rozptýlit jednoduchou odpovědí, že podmínka stanovená § 220 byla splněna, což mohlo být následně ověřeno Úřadem.

84. Pro účely posouzení splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky Úřad považuje za vhodné se mj. vyjádřit i k dotčenému ustanovení zákona upravujícímu tzv. citlivou činnost.

85. Ustanovení § 220 zákona upravuje ve vazbě na zákon o utajovaných informacích, jaké činnosti se pro účely zákona považují za citlivou činnost. Pojem citlivé činnosti v obecném pojetí vymezuje § 80 zákona o utajovaných informacích, dle kterého se za citlivou činnost považuje činnost, která je definována zákonem o utajovaných informacích nebo zvláštním právním předpisem, jejímž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení zájmu České republiky. Ustanovení § 220 zákona pak coby ustanovení zvláštního právního předpisu vymezuje pro účely zákona citlivé činnosti, u kterých by mohlo při jejich zneužití dojít k ohrožení zájmu České republiky a z toho důvodu mohou tuto citlivou činnost vykonávat jen fyzické osoby bezpečnostně způsobilé nebo ty, které jsou držitelem platného osvědčení dle zákona o ochraně utajovaných informací.

86. Aby se jednalo o citlivou činnost podle zákona o ochraně utajovaných informací, musí se jednat o zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem Českou republikou nebo státní příspěvkovou organizací a současně musí jít o veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou činící více než 300 mil. Kč. Jsou-li naplněny obě citované podmínky současně, považuje se za citlivou činnost v rámci procesu zadávání schválení zadávací dokumentace (§ 220 odst. 1 písm. a) zákona) a zadání veřejné zakázky (§ 220 odst. 1 písm. b) zákona). Úřad pro úplnost na tomto místě uvádí, že v souvislosti s namítaným pochybením není v daném případě relevantní citlivá činnost podle § 220 odst. 1 písm. b) zákona, kterou je zadání veřejné zakázky, neboť podle § 2 zákona se tím rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, ke kterému k dnešnímu dni, mimo jiné s ohledem na probíhající správní řízení, nedošlo. Pro posouzení námitky navrhovatele je tak relevantní pouze citlivá činnost spočívající ve schválení zadávací dokumentace dle § 220 odst. 1 písm. a) zákona.

87. V souvislosti s § 220 odst. 1 písm. a) zákona Úřad uvádí, že schválení zadávací dokumentace je jednáním/procesem, pro které zákon nedefinuje žádný specifický postup či formu. Zákon současně nevyžaduje, aby zadávací dokumentace obsahovala informaci o tom, kdo je ve smyslu dotčeného ustanovení zákona osobou schvalující zadávací dokumentaci. Z předmětného ustanovení toliko vyplývá, že v případě veřejné zakázky zadávané Českou republikou nebo státní příspěvkovou organizací, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 300 mil. Kč bez DPH, musí být osoba schvalující zadávací dokumentaci způsobilá dle zákona o ochraně utajovaných informací. Zákon přímo nedefinuje ani samotný pojem „schválení zadávací dokumentace“, ale s ohledem na závaznost zadávacích podmínek je dle názoru Úřadu zřejmá potřeba jejich schválení ještě před formálním zveřejněním. Zákon neodkazuje na konkrétní okamžik, avšak prakticky by tento proces spočívající v interním přijetí textu zadávací dokumentace měl být v momentě uveřejnění zadávací dokumentace již dokončený, byť tato skutečnost z textu zákona výslovně nevyplývá.

88. Dle názoru Úřadu lze k námitce navrhovatele týkající se porušení § 220 zákona při posouzení věci s ohledem na jistou odlišnost mezi argumentací uvedenou v námitkách a argumentací uvedenou v návrhu přistupovat více způsoby. Tyto odlišné přístupy přitom ovlivňují i samotný rámec posuzování otázky řádného a včasného podání námitek.

89. Na základě výkladu argumentace vyplývající z námitek dospěl Úřad k závěru, že navrhovatel vztahuje namítané pochybení ke konkrétní osobě, tj. k [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 3], resp. navrhovatel koncipuje své námitky toliko tak, že uveřejněnou verzi zadávací dokumentace tato osoba podepsala, přičemž navrhovateli vznikla pochybnost o splnění požadavků vyplývajících z ust. § 220 zákona. Přestože v rámci návrhu navrhovatel uvádí, že stran porušení pravidel vyplývajících z ust. § 220 zákona necílil na konkrétní osobu, má Úřad za to, že existence pochybnosti o naplnění povinností vyplývajících z ust. § 220 zákona mohla navrhovateli vzniknout právě v momentu, kdy se seznámil se zadávací dokumentací a tím i s osobou zadávací dokumentaci podepisující. Navrhovatel zároveň v námitkách ani posléze v návrhu nezmiňuje žádný jiný konkrétní okamžik či událost, od nichž by odvozoval vznik své pochybnosti o nesplnění povinnosti zadavatele vyplývající z dotčeného ustanovení zákona.

90. Úřad tedy nejprve řádnost a včasnost podání námitek posuzoval optikou shora předestřeného pohledu, kdy navrhovateli mohla vzniknout pochybnost o nedodržení povinnosti vyplývající z ust. § 220 zákona v okamžiku, kdy se seznámil se zadávací dokumentací a tím i s osobou zadávací dokumentaci podepisující (byť Úřad v daném případě s ohledem na argumentaci navrhovatele neztotožňuje osobu podepisující zadávací dokumentaci s osobou schvalující zadávací dokumentaci ve smyslu ust. § 220 zákona).

91. Úřad je toho názoru, že v daném případě je nutné uplatit lhůtu pro podání námitek dle § 242 odst. 1 zákona, neboť schválení zadávací dokumentace osobou způsobilou dle § 220 zákona není úkonem, jež by dle zákona měl být oznamován v dokumentech, které je zadavatel povinen uveřejňovat či odeslat stěžovateli. Z tohoto důvodu nelze pro účely podání námitek aplikovat § 242 odst. 2 zákona. Současně se bezesporu nejedná ani o námitky proti zadávacím podmínkám tak, jak jsou vymezeny v ust. § 28 odst. 1 písm. a) zákona. Z uvedeného důvodu se tedy neuplatní ani lhůta dle ust. § 242 odst. 4 zákona. Za tohoto stavu je tedy nutné uplatnit patnáctidenní lhůtu dle § 242 odst. 1 zákona běžící ode dne, kdy se navrhovatel o možném porušení zákona mohl objektivně dozvědět. Určení tohoto okamžiku však v daném případě není zcela jednoznačné, přičemž navrhovatel žádný takový okamžik výslovně nezmiňuje. Obecně tedy Úřad vychází z předpokladu, že nejdříve mohl navrhovatel získat pochybnost o možném pochybení zadavatele v den uveřejnění zadávací dokumentace, tj. 19. 12. 2024 (dřívější okamžik navrhovatel neuvádí), přičemž nejzazší moment pak mohl představovat okamžik podání nabídky, kdy bylo zřejmé, že navrhovateli je obsah zadávací dokumentace již znám a tím tedy mohla být založena i pochybnost o splnění požadavků vyplývajících z ust. § 220 zákona.

92. Vzhledem k tomu, že běh lhůty pro podání námitek započal nejpozději podáním nabídky navrhovatelem, tj. dne 24. 3. 2025, který byl zároveň posledním dnem lhůty pro podání nabídek, námitky navrhovatele mohly být podány nejpozději dne 8. 4. 2025. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že námitky proti domnělému porušení § 220 zákona byly zadavateli doručeny až dne 22. 11. 2025. S ohledem na shora uvedené tak Úřad dospěl k závěru, že ve smyslu výše uvedeného výkladu argumentace navrhovatele týkající se porušení § 220 zákona nebyla dodržena lhůta pro podání námitek, když tyto byly podány po lhůtě stanovené § 242 odst. 1 zákona.

93. V případě připuštění obecnější námitkové roviny argumentace navrhovatele ve smyslu jím podaného návrhu, kdy navrhovatel nesvazuje vznik své pochybnosti o dodržení postupu vyplývajícího z § 220 zákona s osobou podepisující zadávací dokumentaci, přičemž toliko obecně poukazuje na možné porušení zákona, dospěl Úřad k následujícím závěrům.

94. Ustanovení § 244 odst. 1 zákona jednoznačně stanoví náležitosti námitek. Z námitek musí být patrno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem, a dále čeho se stěžovatel domáhá. Ve světle těchto zákonných požadavků Úřad uvádí, že námitky musí obsahovat jasné a konkrétní vymezení porušení zákona, které je Úřad schopen přezkoumat. Pouhé obecné vyjádření nesouhlasu nebo poukaz na teoretickou možnost pochybení zákonným požadavkům zcela jistě neodpovídá.

95. Úřad současně připomíná, že podle § 244 odst. 2 zákona ve spojení s § 242 odst. 1 zákona je povinnou náležitostí námitek také údaj o tom, kdy se stěžovatel (navrhovatel) o tvrzeném porušení zákona dozvěděl. Uvedený údaj je nezbytný pro posouzení, zda byly námitky podány v zákonné lhůtě. Pokud tento údaj námitky neobsahují, nelze je považovat za řádně podané, jelikož bez něj není možné ověřit jejich včasnost.

96. Úřad tedy s ohledem na výše uvedené uzavírá, že námitky podané navrhovatelem nesplňovaly v této části zákonné náležitosti podle § 244 zákona, neboť jednak neobsahovaly konkrétní vymezení tvrzeného porušení zákona (navrhovatel se omezil toliko na obecné tvrzení o možném pochybení, které nebylo podloženo žádnou relevantní argumentací či skutečností, z níž by navrhovatel své pochybnosti vyvozoval) ani údaj o tom, kdy se navrhovatel o tomto možném porušení dozvěděl. Za této situace nelze námitky považovat za řádně podané.

Závěr

97. Vzhledem k tomu, že výše vymezené části návrhu, tj. části týkající se pochybnosti o nesplnění podmínek stanovených § 220 zákona, nepředcházely řádně a včas podané námitky, je Úřad povinen dle § 257 písm. h) zákona správní řízení v této části bez dalšího zastavit, a proto Úřad ve vztahu k této části rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. K tomu Úřad dodává, že v souladu se zásadou procesní ekonomie nevydával v této věci samostatné usnesení, ale výrok o zastavení části správního řízení učinil součástí tohoto rozhodnutí.

K výroku II tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

98. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

99. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

100. Podle § 28 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí

a) zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona,

b) zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

c) kvalifikací způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku.

101. Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

102. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

103. Podle § 39 odst. 4 zákona platí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

104. Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce 3 zákona zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

105. Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

106. Podle § 46 odst. 2 zákona platí, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

107. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

108. Podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

109. Podle § 48 odst. 4 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

110. Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona.

111. Podle § 79 odst. 1 zákona zadavatel stanoví za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě kritéria technické kvalifikace. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

112. Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací. Zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

113. Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

114. Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

115. Podle § 79 odst. 3 zákona platí, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, považují se doby podle § 79 odstavce 2 písm. a) a b) zákona za splněné, pokud byla dodávka, služba nebo stavební práce uvedená v příslušném seznamu v průběhu této doby dokončena.

116. Podle § 79 odst. 6 zákona platí, že případě, že prokázání požadované technické kvalifikace nespočívá v předložení dokladu, je zadavatel povinen poskytnout dodavateli příslušnou součinnost a možnost prokázání této části kritérií technické kvalifikace.

117. Podle § 83 odst. 1 zákona může dodavatel ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 zákona požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit

a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 zákona jinou osobou,

b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,

c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 jinou osobou a

d) smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.

118. Podle § 83 odst. 2 zákona platí, že prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle § 83 odstavce 1 písm. d) zákona vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

119. Podle § 83 odst. 3 zákona se má za to, že požadavek podle § 83 odstavce 1 písm. d) zákona je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle § 83 odstavce 1 písm. d) zákona vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem; to neplatí, pokud smlouva nebo potvrzení o její existenci podle § 83 odstavce 1 písm. d) zákona musí splňovat požadavky podle odstavce 2.

120. Podle § 113 zákona platí, že zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru zadavatele.

121. Podle § 113 odst. 4 zákona požádá zadavatel účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

122. Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

123. Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

124. Podle § 123 zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení

a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek

b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1. seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3. seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a) zákona,

4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

125. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

126. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

127. Článkem 12.12.1. zadávací dokumentace (v původním znění) zadavatel stanovil požadavek na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) následujícím způsobem:

„Pokud zadavatel nestanoví u jednotlivého konkrétního požadavku na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace jinak, považují se doby podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona za splněné, pokud byla služba uvedená v příslušném seznamu v průběhu této doby dokončena; to neplatí u zakázek pravidelné povahy, u nichž se pro účely prokázání technické kvalifikace považuje za rozhodný rozsah zakázky realizovaný v průběhu doby podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona.

Nestanoví-li zadavatel u jednotlivého konkrétního požadavku na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace jinak, může dodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona použít služby, které poskytl

a) společně s jinými dodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel, nebo

b) jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na poskytování služeb podílel.

Dodavatel předloží seznam významných služeb poskytnutých za poslední pět (5) let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení obsahu, ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele a jeho kontaktních údajů (e-mail, nebo telefonní číslo) pro ověření správnosti údajů o významné službě. Zadavatel uvádí, že doba posledních pěti (5) let před zahájením zadávacího řízení bude dodržena v případě, pokud byl předmětný informační systém v této době uveden do běžného provozu.

Ve vztahu k prokázání splnění technické kvalifikace zadavatel požaduje, aby dodavatel předložil seznam obsahující alespoň dvě (2) významné služby odpovídající vymezení Významné služby A, jednu (1) významnou službu odpovídající vymezení Významné služby B, jednu (1) významnou službu odpovídající vymezení Významné služby C, jednu (1) významnou službu odpovídající vymezení Významné služby D, jednu (1) významnou službu odpovídající vymezení Významné služby E.

Požadavky na každou Významnou službu:

Předmět každé významné služby musel spočívat v zajištění následujících činností:

i. analýza, a to zejména business analýza obsahující procesní a datovou analýzu (konceptuální/logický datový model, tvorba use case a návrh uživatelského rozhraní, business architektura),

ii. detailní návrh řešení (solution design) zejména technické use case, architektura řešení, návrh integračních rozhraní a návrh technologické části,

iii. zpracování detailního implementačního plánu projektu informačního systému,

iv. vývoj/rozvoj, implementace, integrace včetně WS a konfigurace informačního systému,

v. pilotní provoz (tj. provoz před spuštěním běžného provozu realizovaný v rozsahu běžného provozu, běžnými uživateli s reálnými / ostrými daty), proces akceptačního testování (testování v testovacím prostředí prostřednictvím testerů s testovacími daty) a předávání informačního systému do běžného provozu,

vi. zpracování uživatelské, provozní, architektonické a technické dokumentace informačního systému včetně zpracování architektonických hledisek v notaci Archimate 3.1, UML, BPMN 2.0 atd v rámci dokumentace v průběhu projektu i v rámci finální dokumentace, dokumentace se týká i webových služeb a nástrojů k jejich dokumentaci a tvorbě (OpenAPI,WSDL, Swagger UI, SOAPUI, Postman apod.).

[…]

Požadované informace o Významných službách předloží dodavatel v seznamu Významných služeb dle vzoru obsaženého v Příloze č. 4 této zadávací dokumentace.

Dodavatel je povinen vyplnit veškeré požadované údaje tak, aby bylo jednoznačně zřejmé splnění požadavků zadavatele uvedených výše.

Zadavatel uvádí, že požadavky na Významnou službu A musejí být prokázány dvěma samostatnými významnými zakázkami. Požadavky na Významné služby B až F mohou být prokázány jednou nebo více významnými zakázkami, přičemž požadavky na Významné služby B až F mohou být prokázány i významnými zakázkami předloženými dodavatelem v rámci Významných služeb A.“.

128. Nad rámec výše uvedených obecných požadavků na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b). zákona bylo byly dále čl. 12.12.1. zadávací dokumentace (v původním znění) stanoveny následující požadavky na významnou službu A:

„Požadavky na Významnou službu A:

1) Informační systém, který byl předmětem této významné služby, musel dále splňovat následující kritéria:

i. byl realizován nebo rozvíjen jako agendový IS podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech a/nebo IS veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy,

ii. byl realizován nebo rozvíjen jako významný informační systém nebo kritická informační infrastruktura dle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů,

iii. obsahoval portálové řešení,

iv. obsahoval funkcionalitu pro poskytování otevřených dat,

v. disponoval veřejným a neveřejným rozhraním,

vi. obsahoval integrační vazby založené na SOAP nebo REST nebo GraphQL,

vii. obsahoval integrační vazby na jiné informační systémy, konkrétně na:

1. Informační systém základních registrů a

2. eSSL,

viii. požadovaný počet pravidelně přistupujících unikátních autentizovaných uživatelů byl dle objednatele měsíčně min 3 000,

ix. v rámci realizace byla provedena migrace dat z původního informačního systému do nového informační systému, tedy systému, který byl předmětem realizace,

x. využíval interní, nebo externí sdílenou službu pro elektronický podpis a pečetění,

xi. měl 3 vrstvou architekturu (obsahující prezenční, aplikační a databázovou vrstvu s přístupem pomocí webového klienta),

xii. byl budován jako provozovaný v cloudové infrastruktuře a cloudových službách s vysokou dostupností a režimem provozu 24x7 nebo

xiii. byl vybudován jako vysoce dostupný z minimálně dvou datových center a s režimem provozu 24x7.

2) Hodnota významné služby za plnění definované ve bodech i. až v. Požadavků na každou významnou službu (viz výše) musela činit minimálně 150 mil. Kč bez DPH.

3) Součástí významné služby muselo být také kontinuální poskytování služeb podpory a rozvoje informačního systému po dobu minimálně 24 měsíců, přičemž hodnota podpory a rozvoje informačního systému musela činit minimálně 30 mil. Kč bez DPH za těchto 24 měsíců (do této hodnoty se nezapočítává případná cena potřebných licencí pro poskytování služeb podpory).

4) Pro úplnost zadavatel sděluje, že požadavky na Významnou službu A musí být splněny všechny kumulativně.“.

129. Nad rámec výše uvedených obecných požadavků na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b). zákona bylo byly dále čl. 12.12.1. zadávací dokumentace (v původním znění) stanoveny následující požadavky na významnou službu B:

„Požadavky na Významnou službu B:

1) Součásti významné služby bylo navrhovány za použití technologie kontejnerizace a dalších cloudových technologií (monitoring a logování, bezpečnost, úložiště, sítě a služby).

2) Hodnota významné služby musela činit minimálně 40 mil. Kč bez DPH.“.

130. Nad rámec výše uvedených obecných požadavků na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b). zákona bylo byly dále čl. 12.12.1. zadávací dokumentace (v původním znění) stanoveny následující požadavky na významnou službu C:

„Požadavky na Významnou službu C:

1) Součástí významné služby bylo použití procesu CI/CD a SecDevOps.

2) Hodnota významné služby musela činit minimálně 20 mil. Kč bez DPH.“.

131. Nad rámec výše uvedených obecných požadavků na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b). zákona bylo byly dále čl. 12.12.1. zadávací dokumentace (v původním znění) stanoveny následující požadavky na významnou službu E:

„Požadavky na Významnou službu E:

1) Součástí významné služby bylo použití databázových technologií Oracle nebo IBM nebo MS SQL nebo PostgreSQL.

2) Hodnota významné služby musela činit minimálně 26 mil. Kč bez DPH.“.

132. Přílohou č. 4 - Seznam významných služeb k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel předložil dodavatelům tabulku pro účely vyplnění mj. následujících informací:

Významná služba A - 1
Název významné služby:	[doplňte]
Objednatel:	[doplňte]
Kontaktní osoba, telefon, e-mail objednatele	[doplňte]
Doba plnění významné služby		[doplňte datum od DD/MM/RRRR do DD/MM/RRRR]
Cena významné služby bez ceny služeb podpory a rozvoje		[doplňte částku] Kč bez DPH
Cena podpory a rozvoje za 12 měsíců		[doplňte částku] Kč bez DPH
Významná služba B
Název významné služby:	[doplňte]
Objednatel:	[doplňte]
Kontaktní osoba, telefon, e-mail objednatele	[doplňte]
Doba plnění významné služby		[doplňte datum od DD/MM/RRRR do DD/MM/RRRR]

Významná služba C
Název významné služby:	[doplňte]
Objednatel:	[doplňte]
Kontaktní osoba, telefon, e-mail objednatele	[doplňte]
Doba plnění významné služby		[doplňte datum od DD/MM/RRRR do DD/MM/RRRR]

Významná služba E
Název významné služby:	[doplňte]
Objednatel:	[doplňte]
Kontaktní osoba, telefon, e-mail objednatele	[doplňte]
Doba plnění významné služby		[doplňte datum od DD/MM/RRRR do DD/MM/RRRR]

133. Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 6, v rámci odpovědi na dotaz č. 4, mj. uvedl, že v případě nesouladu mezi kvalifikačními předpoklady vymezenými v zadávací dokumentaci a kvalifikačními předpoklady obsaženými v příloze č. 4 zadávací dokumentace mají přednost údaje uvedené přímo v zadávací dokumentaci.

134. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 zadavatel uvedl, že z vlastní iniciativy uvádí změnu zadávací dokumentace spočívající v úpravě požadavků na prokázání splnění technické kvalifikace. Zadavatel současně přikládá nové znění zadávací dokumentace stanoví novou lhůtu uvedenou v Národním elektronickém nástroji.

135. V návaznosti na vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 zadavatel v článku 11.12.1. zadávací dokumentace stanovil nově požadavky na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona následujícím způsobem (resp. provedl následující tučně zvýrazněné změny):

„[…]

Ve vztahu k prokázání splnění technické kvalifikace zadavatel požaduje, aby dodavatel předložil seznam obsahující alespoň jednu (1) významnou službu odpovídající vymezení Významné služby A, jednu (1) významnou službu odpovídající vymezení Významné služby B, jednu (1) významnou službu odpovídající vymezení Významné služby C, jednu (1) významnou službu odpovídající vymezení Významné služby D, jednu (1) významnou službu odpovídající vymezení Významné služby E.

[…]

Požadavky na Významnou službu A:

1) Informační systém nebo systémy, které byly předmětem jedné nebo více významných služeb z této kategorie, musel či musely dále splňovat následující kritéria:

[…]

xi. měl alespoň 3 vrstvou architekturu (obsahující prezenční, aplikační a databázovou

[…]

2) Hodnota významné služby za plnění definované ve bodech i. až v. Požadavků na každou významnou službu (viz výše) musela činit minimálně 40 mil. Kč bez DPH.

3) Součástí významné služby muselo být také kontinuální poskytování služeb podpory a rozvoje informačního systému po dobu minimálně 24 měsíců, přičemž hodnota podpory a rozvoje informačního systému musela činit minimálně 10 mil. Kč bez DPH za těchto 24 měsíců (do této hodnoty se nezapočítává případná cena potřebných licencí pro poskytování služeb podpory).

4) Pro úplnost zadavatel sděluje, že požadavky na Významnou službu A mohou být splněny i prostřednictvím více významných zakázek.

Požadavky na Významnou službu B:

3) Součásti významné služby bylo navrhovány za použití technologie kontejnerizace a dalších cloudových technologií (monitoring a logování, bezpečnost, úložiště, sítě a služby).

4) Hodnota významné služby musela činit minimálně 20 mil. Kč bez DPH.

Požadavky na Významnou službu C:

1) Součástí významné služby bylo použití procesu CI/CD a SecDevOps.

2) Hodnota významné služby musela činit minimálně 10 mil. Kč bez DPH.“.

[…]

Požadavky na Významnou službu E:

1) Součástí významné služby bylo použití databázových technologií Oracle nebo IBM nebo MS SQL nebo PostgreSQL.

2) Hodnota významné služby musela činit minimálně 13 mil. Kč bez DPH.

[…]

Požadavky na Významné služby B až F mohou být prokázány jednou nebo více významnými zakázkami, přičemž požadavky na Významné služby B až F mohou být prokázány i významnými zakázkami předloženými dodavatelem v rámci Významných služeb A.“.

136. Ze zprávy o hodnocení nabídek mj. vyplývá, že vybraný dodavatel předložil coby významnou službu A veřejnou zakázku s názvem „Informační systém datových schránek ISDS 2023+“, jejímž objednatelem je společnost Česká pošta, s.p.^{^[2]} a jejíž hodnota bez ceny služeb a podpory a rozvoje činí více než 150 mil. Kč bez DPH.

137. Ze zprávy o hodnocení nabídek mj. vyplývá, že vybraný dodavatel předložil coby významnou službu B, významnou službu C a významnou službu E veřejnou zakázku s názvem „Smlouva o dodávce, implementaci a zajištění služeb podpory, provozu a rozvoje informačního systému pro Monitoring Approach“ jejímž objednatelem je Státní zemědělský intervenční fond^{^[3]}. Ve zprávě o hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele je uvedeno následující:

„Datum uvedení IS do běžného provozu:

Akceptační protokol podepsán dne 27. 3. 2024, v současnosti probíhá poskytování služeb podpory provozu a rozvoje.“.

138. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel dne 24. 4. 2025 oslovil kontaktní osobu objednatele významné služby A, společnost Českou poštu, s.p s následující žádostí:

„dovoluji se na Vás obrátit s žádostí o potvrzení referenčních zakázek realizovaných pro Vaši instituci dodavatelem O2 IT Services s.r.o. jako účastníkem zadávacího řízení k veřejné zakázce ‚Elektronické vedení informací státního zastupitelství (ELVIZ)‘.

Prosím o potvrzení pravdivosti a správnosti údajů uvedených účastníkem zadávacího řízení (viz. příloha) u referenčních zakázek, tj. významných služeb a popřípadě osob, které se podílely na realizaci vyznačených v tabulce příslušnou barvou světle šedou.

Rovněž prosím o potvrzení, že dodavatel realizoval vyznačené referenční zakázky řádně a včas.“.

139. Přílohou předmětné žádosti byla tabulka zpracovaná zadavatelem, do které převzal informace o významných službách, které byly vybraným dodavatelem předloženy v rámci nabídky vyplněním přílohy č. 4 zadávací dokumentace.

140. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že kontaktní osoba objednatele významné služby A (Česká pošta, s.p.) zadavateli v návaznosti na žádost odpověděla ve vztahu k předmětné významné službě toliko následující:

„U významné zakázky A nemůžeme potvrdit kritérium – xii. byl budován jako provozovaný v cloudové infrastruktuře a cloudových službách s vysokou dostupností a režimem provozu 24x7“.

141. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel dne 24. 4. 2025 oslovil kontaktní osobu objednatele referenční zakázky, prostřednictvím které byla prokazována významná služba B, významná služba C a významná služba E (Státní zemědělský intervenční fond) s následující žádostí:

Rovněž prosím o potvrzení, že dodavatel realizoval vyznačené referenční zakázky řádně a včas.“.

142. Přílohou žádosti citované v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí byla tabulka zpracovaná zadavatelem, do které převzal informace o významných službách, které byly vybraným dodavatelem předloženy v rámci nabídky vyplněním přílohy č. 4 zadávací dokumentace.

143. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že kontaktní osoba objednatele referenční zakázky, prostřednictvím které byly prokazovány požadavky na významnou službu B, významnou službu C a významnou službu E (Státní zemědělský intervenční fond), zadavateli v návaznosti na žádost odpověděla mj. následující:

„Na základě zaslaných podkladů potvrzuji referenci účastníka pro významnou službu C a E. U významné služby B je situace taková, že v rámci plnění smlouvy dodavatel realizuje plnění, které je realizováno za použití kontejnerizace. V rámci celého systému Monitoring Approach jsou vybrané části realizovány za použití cloudových technologií, které však dodavatel přímo nespravuje. Tyto jsou v gesci dalších dodavatelů v rámci projektu. Dodavatel O2ITS je však z pozice dodavatele Backendu celého systému integruje.“.

144. Článkem 12.12.2. zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavek na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) následujícím způsobem:

„[d]odavatel předloží seznam osob, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky na základě Smluv, bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance účastníka nebo osoby v jiném vztahu k účastníkovi, včetně osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadované profesní zkušenosti vztahující se ke každé roli dle vymezení v bodech Přílohy č. 6 této zadávací dokumentace.

Jednotlivé požadavky na kvalifikační kritéria u každé jednotlivé funkce nelze splnit součtem dílčích kvalifikací více fyzických osob. Uvedené nevylučuje, aby dodavatel ve své nabídce uvedl pro kteroukoliv funkci alternativně více fyzických osob, z nichž každá splňuje veškerá kvalifikační kritéria kladená na příslušného člena personálu samostatně.

Účastník zadávacího řízení prokáže splnění tohoto kritéria technické kvalifikace předložením seznamu členů realizačního týmu dle Přílohy č. 6 této zadávací dokumentace, jehož přílohou budou strukturované profesní životopisy a doklady o odborné kvalifikaci členů realizačního týmu (tam kde jsou požadovány), kteří se budou podílet na plnění předmětu veřejné zakázky. Z těchto dokladů musí vyplývat, že tito členové realizačního týmu splňují požadavky zadavatele uvedené v Příloze č. 5 této zadávací dokumentace. Dodavatel je povinen předložit veškeré požadované údaje a doklady tak, aby bylo jednoznačně zřejmé splnění veškerých požadavků zadavatele.

Strukturovaný profesní životopis musí obsahovat u každého člena realizačního týmu: jméno a příjmení, nejvyšší dosažené vzdělání, informace o požadovaných znalostech, praxi či dalších referencích.

[…]

Zadavatel vzhledem k rozsahu předmětu veřejné zakázky a počtu požadovaných pozic uvádí, že jedna osoba nemůže zastávat současně více pozic vymezených níže.

[…]

Dodavatel rovněž uvede, v jakém vztahu je člen odborného personálu k dodavateli (zaměstnanec, jednatel, OSVČ – obecná smluvní spolupráce, nebo spolupráce na této veřejné zakázce apod.). Všichni členové odborného personálu se musí následně podílet na realizaci této veřejné zakázky. Zadavatel upozorňuje, že v případě, pokud se mezi členem realizačního týmu a dodavatelem nebude jednat o pracovně právní vztah, bude člen realizačního týmu poddodavatelem a v takovém případě je nutné splnit podmínky dle odst. 11.2 této zadávací dokumentace, kdy je kvalifikace prokazována prostřednictvím jiných osob.

Zadavatel požaduje, aby plnění veřejných zakázek na základě Smluv bylo v příslušných funkcích jednotlivých členů realizačního týmu poskytováno osobami, které dodavatel uvedl k prokázání technické kvalifikace. Informace o členech realizačního týmu tak dodavatel uvede v tam požadovaném rozsahu i dle Přílohy obou Smluv nazvané Seznam Realizačního týmu Kontaktní osoby obsaženém v nabídce.“.

145. Článkem 12.12.2. zadávací dokumentace zadavatel umožnil dodavateli prokázat ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilost s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 zákona požadovanou zadavatelem prostřednictvím jiných osob.

146. V rámci přílohy č. 6 zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavky na konkrétní členy realizačního týmu, mezi nimiž byl mj. i požadavek na osobu v pozici Právní specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství. Pro účely prokazování kvalifikace osoby na této pozici zadavatel uvedl následující tabulku:

Jméno a příjmení:

[doplňte]

Požadavek	Způsob prokázání
Magisterské vzdělání v oboru Právo a právní věda	Kopie vysokoškolského titulu Ano/ne – informace doplňte v životopisu
Praxe z oboru občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a zákona o zvláštních řízeních soudních – 2 roky	Informace o identifikačních údajích zaměstnavatele, pracovní pozici, době praxe a obsahu praxe v rozsahu umožňujícím Objednateli ověřit splnění podmínek. Praxi může Poskytovatel prokázat jakoukoliv praxí v rámci právních povolání (např. státní zástupce, soudce, advokát, asistent soudce, advokátní koncipient, asistent státního zástupce, vyšší úředník státního zastupitelství, vyšší soudní úředník, právní čekatel, firemní právník, státní zaměstnanec v oboru služby právo a legislativní činnost apod.) Ano/ne – informace doplňte v životopisu
Účast na plnění Dílčí smlouvy v příslušné roli	Podepsané prohlášení člena realizačního týmu

147. Ze zprávy o hodnocení nabídek mj. vyplývá, že vybraný dodavatel v rámci předloženého seznamu osob, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky v pozici Právní specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství, uvedl [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ], přičemž zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti zachytil splnění kvalifikace této osoby uvedením následujících údajů:

[TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ]

O2 IT Services s.r.o.

Předložené doklady:

Strukturovaný podepsaný životopis

Vysokoškolský magisterský diplom Vzdělání v oboru právo a právní věda

Vzdělání v oboru právo a právní věda

ANO – doložen diplom z Univerzity Karlovy v Praze, obor právo a právní věda

Praxe v civilněprávních oborech

ANO – 8/2021 - dosud – právník, korporátní právní praxe v O2 Czech Republic s.r.o., praxe v oblasti veřejných zakázek, smluvního práva, zastupování před soudy apod. 2/2025 - dosud – konzultant – právnička u O2 IT Services s.r.o., konzultace v právní oblasti

Nabídka obsahuje závazek, že se na plnění veřejné zakázky v příslušné roli bude tato skutečně podílet.

ANO

Vztah k dodavateli:

Zaměstnanec

148. V předloženém profesním životopisu [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] je nad rámec výčtu dosavadní praxe mj. uvedeno: „Pro výkon činností u těchto zaměstnavatelů nutná znalost občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a zákona o zvláštních řízeních soudních“.

V předloženém profesním životopisu je dále uvedeno, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] má více než 2 roky praxe v oboru občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a zákona o zvláštních řízeních soudních.

149. Ze zprávy o hodnocení nabídek mj. vyplývá, že vybraný dodavatel v rámci předloženého seznamu osob, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky coby osoba na pozici Právní specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství uvedl dále poddodavatele [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2], přičemž zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti zachytil splnění kvalifikace této osoby uvedením následujících údajů:

[TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2]

poddodavatel

Předložené doklady:

Strukturovaný podepsaný životopis

Vysokoškolský magisterský diplom

Vysokoškolský doktorský diplom

Vztah k dodavateli:

Zaměstnanec poddodavatele

Vzdělání v oboru právo a právní věda

ANO – doložen diplom z Masarykovy univerzity v Brně, studijní program Právo a právní věda

Praxe v civilněprávních oborech

ANO – výkon advokacie od roku 2002 včetně činnosti insolvenčního správce, od roku 2025 - dosud právní konzultant BDO Consulting s.r.o. - právní poradenství v oblasti občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a zákona o zvláštních řízeních soudních atd.

Nabídka obsahuje závazek, že se na plnění veřejné zakázky v příslušné roli bude tato osoba skutečně podílet.

ANO

150. Z předloženého profesního životopisu [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] vyplývá, že:

od roku 2002 doposud vykonává advokacii jako společník advokátní kanceláře ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o.^{^[4]} a činnost insolvenčního správce se zvláštním povolením jako společník AS ZIZLAVSKY v.o.s.^{^[5]},
od roku 2025 je právním konzultantem ve společnosti BDO Consulting s.r.o., kde náplní práce je právní poradenství v oblasti občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení, zákona o zvláštních řízeních soudních apod.

V předloženém profesním životopisu [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] je uvedeno: „Pro výkon činností u těchto zaměstnavatelů nutná znalost občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a zákona o zvláštních řízeních soudních“.

V předloženém profesním životopisu je dále uvedeno, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] má více než 2 roky praxe v oboru občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a zákona o zvláštních řízeních soudních.

151. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel dne 1. 10. 2025 zaslal vybranému dodavateli žádost o objasnění a doplnění nabídky č. 8 dle § 46 odst. 1 pro účely ověření, zda se v případě [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] jedná o zaměstnance poddodavatele, jak bylo uvedeno v nabídce či zda je tato osoba přímým poddodavatelem. Za předpokladu že je tato osoba přímým poddodavatelem, požádal tímto zadavatel současně k předložení dokladů ve smyslu § 83 odst. 1 zákona.

152. Z odpovědi vybraného dodavatele na žádost uvedenou předchozím bodě ze dne 6. 10. 2025 vyplývá, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] bude v pozici přímého poddodavatele.

153. Dle čl. 11 zadávací dokumentace jsou požadavky na zpracování nabídkové ceny stanoveny následujícím způsobem:

„[ú]častník zadávacího řízení zpracuje nabídkovou cenu prostřednictvím vyplnění příslušných položek v rámci Přílohy č. 3 zadávací dokumentace – Hodnotící tabulka – Celkové náklady (dále jen „Hodnotící tabulka“).

Nabídková cena musí obsahovat veškeré náklady, které vybranému dodavateli dle jeho předpokladu vzniknou v souvislosti s plněním veřejné zakázky.

Nabídková cena bude složená z člověkodní (8 hodin skutečně odvedené práce jednoho člověka – dále jen „ČD“) jednotlivých členů realizačního týmu vybraného dodavatele. Zadavatel rovněž upozorňuje na to, že sazba za ČD pro příslušnou roli musí být shodná v rámci všech Služeb (např. role Vedoucí vývoje musí mít stejnou sazbu v rámci Vývoje i Rozvoje).

Vybraný dodavatel je oprávněn v rámci služeb „Vývoj“ a „Podpora a údržba“ zahrnout do příloh obou Smluv nazvané Seznam členů Realizačního týmu a Kontaktní osoby a Přílohy Servisní smlouvy nazvané Ceník Služeb Rozvoje další role ve svém realizačním týmu, pokud je taková role nutná pro realizaci předmětu Smluv.“.

154. Dle čl. 13 zadávací dokumentace je způsob hodnocení nabídek stanoven následovně:

„[v]rámci hodnocení nabídek dle § 119 zákona budou použity informace a údaje uvedené v Příloze č. 3 této zadávací dokumentace – Hodnotící tabulce. Způsob vyplnění je blíže vysvětlen v Příloze č. 7 této zadávací dokumentace – Metodice hodnocení.

Zadavatel bude ekonomickou výhodnost nabídky hodnotit dle celkových nákladů životního cyklu.

Předmětem hodnocení budou celkové náklady životního cyklu v Kč bez DPH stanovené dodavatelem. Jako nejvýhodnější bude hodnocena nabídka s nejnižšími celkovými náklady životního cyklu. […]“.

155. Z nabídky vybraného dodavatele, konkrétně z vyplněné přílohy č. 3 zadávací dokumentace vyplývá, že celkové náklady pro hodnocení nabídky činí 243 716 322 Kč bez DPH.

156. Z bodu 71. rozhodnutí o původních námitkách vyplývá, že zadavateli vznikly určité pochybnosti o tom, zda jsou celkové náklady vybraného dodavatele skutečně náklady, za které je možné veřejnou zakázku plnit, a proto shledal za vhodné se celkovým nákladům opětovně a detailněji věnovat.

157. Z protokolu z jednání hodnotící komise vyplývá, že komise se na svých jednáních konaných po zrušení původního rozhodnutí o výběru opětovně a extenzivněji zabývala mimořádně nízkou nabídkovou cenou, přičemž dospěla k závěru, že nabídková cena či její dílčí části v rámci rozpadu nákladů mohou být mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Vybranému dodavateli byla v této souvislosti dne 11. 8. 2025 zaslána žádost o objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 zákona z téhož dne (žádost o objasnění č.6).

158. Z žádosti o objasnění č. 6 vyplývá mj. následující:

„Komise v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 zákona žádá výše uvedeného dodavatele o objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny

1) komise při posuzování nabídky zkoumala, jakým způsobem dodavatel rozvrhl předpokládanou náročnost, resp. zapojení jednotlivých rolí pro různé fáze plnění, a zjistila, že dodavatel pro některé role v některých etapách plnění veřejné zakázky počítá s nezvykle malým zapojením jednotlivých pracovníků zastávajících příslušné role.

Konkrétně se jedná o tyto případy:

a) Vedoucí vývoje, s jehož zapojením dodavatel vůbec nepočítá pro etapu plnění ‚Podpora a údržba‘, ačkoliv dle zkušeností zadavatele s obdobnými projekty zadavatel očekává, že osoba na pozici vedoucí vývoje by se v této etapě plnění měla zapojit v rozsahu cca 3 MD za měsíc.

b) Solution architekt, s jehož zapojením dodavatel vůbec nepočítá pro etapu plnění ‚Podpora a údržba‘, ačkoliv dle zkušeností zadavatele s obdobnými projekty zadavatel očekává, že osoba na pozici solution architekta by se v této etapě plnění měla zapojit v rozsahu cca 9,3 MD za měsíc.

c) Hlavní business analytik, s jehož zapojením dodavatel vůbec nepočítá pro etapu plnění ‚Podpora a údržba‘, ačkoliv dle zkušeností zadavatele s obdobnými projekty zadavatel očekává, že osoba na pozici hlavního business analytika by se v této etapě plnění měla zapojit v rozsahu cca 3 MD za měsíc.

d) Specialista na bezpečnost informačních systémů, s jehož zapojením dodavatel vůbec nepočítá pro etapu plnění ‚Podpora a údržba‘, ačkoliv dle zkušeností zadavatele s obdobnými projekty zadavatel očekává, že osoba na této pozici by se v této etapě plnění měla zapojit v rozsahu cca 1 MD za měsíc.

e) Specialista UI/UX, s jehož zapojením dodavatel vůbec nepočítá pro etapu plnění ‚Podpora a údržba‘, ačkoliv dle zkušeností zadavatele s obdobnými projekty zadavatel očekává, že osoba na pozici specialista UI/UX by se v této etapě plnění měla zapojit v rozsahu cca 1 MD za měsíc.

f) Právní specialista (procesní analytik – trestní právo), s jehož zapojením dodavatel vůbec nepočítá pro etapu plnění ‚Podpora a údržba‘, ačkoliv dle zkušeností zadavatele s obdobnými projekty zadavatel očekává, že osoba na této pozici by se v této etapě plnění měla zapojit v rozsahu cca 1 MD za měsíc.

g) Specialista na elektronické písemnosti, s jehož zapojením dodavatel vůbec nepočítá pro etapu plnění ‚Podpora a údržba‘, ačkoliv dle zkušeností zadavatele s obdobnými projekty zadavatel očekává, že osoba na této pozici by se v této etapě plnění měla zapojit v rozsahu cca 2 MD za měsíc.

h) Právní specialista (procesní analytik – netrestní působnost státního zastupitelství), s jehož zapojením dodavatel vůbec nepočítá pro etapu plnění ‚Podpora a údržba‘, ačkoliv dle zkušeností zadavatele s obdobnými projekty zadavatel očekává, že osoba na této pozici by se v této etapě plnění měla zapojit v rozsahu cca 1 MD za měsíc.

i) Vývojář, s jehož zapojením dodavatel vůbec nepočítá pro etapu plnění ‚Rozvoj‘, ačkoliv dle zkušeností zadavatele s obdobnými projekty zadavatel očekává, že osoba na této pozici by se v této etapě plnění měla zapojit v rozsahu cca 5 MD za měsíc.

j) Tester/dokumentarista, s jehož zapojením dodavatel vůbec nepočítá pro etapu plnění ‚Rozvoj‘, ačkoliv dle zkušeností zadavatele s obdobnými projekty zadavatel očekává, že osoba na této pozici by se v této etapě plnění měla zapojit v rozsahu cca 2 MD za měsíc.

k) Specialista IT provozu, s jehož zapojením dodavatel vůbec nepočítá pro etapu plnění ‚Rozvoj‘, ačkoliv dle zkušeností zadavatele s obdobnými projekty zadavatel očekává, že osoba na této pozici by se v této etapě plnění měla zapojit v rozsahu cca 0,5 MD za měsíc.

Všechny výše uvedené role by se dle názoru komise na plnění veřejné zakázky měly podílet ve větším než dodavatelem uváděném rozsahu. Komise tedy žádá dodavatele o objasnění, jak je možné plnit veřejnou zakázku za stanovenou nabídkovou cenu a v požadované kvalitě, když dodavatel počítá s nestandardně malým rozsahem zapojení své pracovní síly.

2) Komise dále žádá dodavatele o potvrzení, že pro plnění veřejné zakázky využije výlučně cloudovou infrastrukturu SPCSS, jak uvádí ve své nabídce, a nikoliv vlastní či jakoukoliv jinou cloudovou infrastrukturu odlišnou od cloudové infrastruktury SPCSS.

3) Dále komise v souladu s § 113 odst. 4 zákona žádá o potvrzení, že dodavatel:

b) že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.“.

159. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že nabídka byla v návaznosti na žádost o objasnění č. 6 vybraným dodavatelem objasněna dne 18. 8. 2025, a to následujícím způsobem:

„1) Dodavatel předně upozorňuje, že nacenil provoz v částce 743 812,- Kč bez DPH za měsíc, což je cena dle zkušenosti se zakázkami obdobného rozsahu ve státní správě zcela adekvátní. Dodavatel si je vědom toho, že tato cena je nepřekročitelná, a prohlašuje, že za tuto cenu je schopen podporu i údržbu systému bez problémů poskytovat.

a) Dodavatel potvrzuje, že činnosti role ‚Vedoucí vývoje‘ v této etapě zcela adekvátně zastane role „Vývojář“, jelikož je tato role zastoupena dostatečně seniorními a kompetentními osobami.

b) Solution architekt je dodavatelem zapojen a řádně uveden pro etapu ‚Podpora a údržba‘ a shodou okolností je dle zkušenosti dodavatele zapojen ve stejném rozsahu, jaký dle svých zkušeností přepokládal i zadavatel, tedy 9,3 MD.

c) Dodavatel potvrzuje, že činnosti role ‚Hlavní business analytik‘ v této etapě zcela adekvátně zastane role ‚IT specialista‘, jelikož je tato role zastoupena dostatečně seniorními a kompetentními osobami.

d) Ve fázi provozu vnímá dodavatel tuto roli jako podpůrnou, kdy tato role vystupuje jako konzultační role pro ostatní členy týmu, resp. servisní tým. Odbornost této role je tedy k dispozici kdykoli podle potřeby a náklady jsou zahrnuty v měsíční ceně.

e) Dodavatel potvrzuje, že činnosti role ‚Specialista UI/UX‘ v této etapě zcela adekvátně zastane role ‚IT specialista“, jelikož je tato role zastoupena dostatečně seniorními a kompetentními osobami.

f) Ve fázi provozu vnímá dodavatel tuto roli jako podpůrnou, kdy tato role vystupuje jako konzultační role pro ostatní členy týmu, resp. servisní tým. Odbornost této role je tedy k dispozici a náklady jsou zahrnuty v měsíční ceně. Viz vysvětlení zadávací dokumentace č. 13, kde i sám zadavatel pro tuto roli přepokládá, že zejména konzultuje businessové požadavky.

g) Ve fázi provozu vnímá dodavatel tuto roli jako podpůrnou, kdy tato role vystupuje jako konzultační role pro ostatní členy týmu, resp. servisní tým. Odbornost této role je tedy k dispozici a náklady jsou zahrnuty v měsíční ceně.

h) Ve fázi provozu vnímá dodavatel tuto roli jako podpůrnou, kdy tato role vystupuje jako konzultační role pro ostatní členy týmu, resp. servisní tým. Odbornost této role je tedy k dispozici a náklady jsou zahrnuty v měsíční ceně. Viz vysvětlení zadávací dokumentace č. 13, kde i sám zadavatel pro tuto roli přepokládá, že zejména konzultuje businessové požadavky.

i) V etapě ‚Rozvoj‘ byly zadavatelem přesně nadefinovány role a jejich rozsah. To byl dodavatel povinen respektovat; obsah předepsané tabulky nebylo možné měnit. Dodavatel tedy tuto roli zahrnul do položky ‚Blended rate‘. Zadavatel žádá vysvětlení k alokaci zdrojů u modelového příkladu, kterou snad považuje za nesprávnou; avšak byl to naopak zadavatel, kdo alokací konkrétních rolí pro tento příklad sám stanovil. Dodavatel prohlašuje, že pro etapu ‚Rozvoj‘ nasadí dostatečný počet odborníků ve všech potřebných rolích (věcně se činnosti v jednotlivých rolích často překrývají) a přitom dodrží nabídkovou cenu.

j) V etapě ‚Rozvoj‘ byly zadavatelem přesně nadefinovány role a jejich rozsah. To byl dodavatel povinen respektovat; obsah předepsané tabulky nebylo možné měnit. Dodavatel tedy tuto roli zahrnul do položky ‚Blended rate‘. Zadavatel žádá vysvětlení k alokaci zdrojů u modelového příkladu, kterou snad považuje za nesprávnou; avšak byl to naopak zadavatel, kdo alokaci konkrétních rolí pro tento příklad sám stanovil. Dodavatel prohlašuje, že pro etapu ‚Rozvoj‘ nasadí dostatečný počet odborníků ve všech potřebných rolích (věcně se činnosti v jednotlivých rolích často překrývají) a přitom dodrží nabídkovou cenu.

k) V etapě ‚Rozvoj‘ byly zadavatelem přesně nadefinovány role a jejich rozsah. To byl dodavatel povinen respektovat; obsah předepsané tabulky nebylo možné měnit. Dodavatel tedy tuto roli zahrnul do položky ‚Blended rate‘. Zadavatel žádá vysvětlení k alokaci zdrojů u modelového příkladu, kterou snad považuje za nesprávnou; avšak byl to naopak zadavatel, kdo alokaci konkrétních rolí pro tento příklad sám stanovil. Dodavatel prohlašuje, že pro etapu ‚Rozvoj‘ nasadí dostatečný počet odborníků ve všech potřebných rolích (věcně se činnosti v jednotlivých rolích často překrývají) a přitom dodrží nabídkovou cenu.

2) Dodavatel potvrzuje, že pro plnění veřejné zakázky využije výlučně cloudovou infrastrukturu SPCSS, jak uvádí ve své nabídce, a nikoliv vlastní či jakoukoliv jinou cloudovou infrastrukturu odlišnou od cloudové infrastruktury SPCSS.

3) Dodavatel potvrzuje, že:

b) že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.“.

160. Ze zadávací dokumentace vyplývá, postup zadavatele při posuzování MNNC byl ve zprávě o hodnocení nabídek zachyceno následujícím způsobem:

„Komise se na svých jednáních konaných po zrušení Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele ze dne 6. 5. 2025 opětovně a extenzivněji zabývala mimořádně nízkou nabídkovou cenou, a to i vzhledem k podaným námitkám, přičemž dospěla k závěru, že nabídková cena či její dílčí části v rámci rozpadu nákladů mohou být mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Vybranému dodavateli byla v této souvislosti zaslána žádost o objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 zákona, a to dne 11. 8. 2025.

V rámci této žádosti komise poukázala na skutečnost, že někteří členové realizačního týmu mají nezvykle nízký počet alokovaných MD za jeden měsíc poskytování služeb podpory a údržby. K této záležitosti vybraný dodavatel uvedl, že činnosti některých z komisí takto identifikovaných členů realizačního týmu budou v určité etapě (buď v etapě ‚Podpora a údržba‘ nebo etapě ‚Rozvoj‘)realizovány v rámci činnosti jiného ze členů realizačního týmu (např. činnosti osoby v roli Hlavního business analytika budou v etapě ‚Podpora a údržba‘ plně poskytovány adekvátně kvalifikovanou osobou v pozici IT specialista), potažmo práce některých členů realizačního týmu má být zahrnuta v měsíční paušální sazbě (např. Specialista na elektronické písemnosti). Jelikož zadavatel v zadávacích podmínkách pro fázi plnění podpory a údržby neuvedl žádné minimální zapojení různých členů realizačního týmu, a to jak v otázce účasti konkrétních lidí na konkrétních pozicích nebo jejich minimální časové dotace, konstatovala komise splnění zadávacích podmínek.

Zároveň komise provedla porovnání měsíčního paušálu za poskytování služeb podpory a údržby s jinými zadavatelovými veřejnými zakázkami, konkrétně s veřejnou zakázkou na vývoj, podporu a rozvoj informačního systému eISIR (dále jen ‚VZ eISIR‘), a zjistila při tom, že nabídková cena nynějšího vybraného dodavatele je s nabídkovou cenou vybraného dodavatele k VZ eISIR rámcově srovnatelná, resp. zhruba o čtvrtinu nižší. Komise si je vědoma, že obě tyto veřejné zakázky nelze zcela srovnávat a zároveň je nutné zohlednit rovněž skutečnost, že VZ eISIR byla ukončena již před několika lety (konkrétně v polovině roku 2022) a ceny ICT služeb od té doby v jistém ohledu narostly, nicméně i přesto se komise nedomnívá, že by se mělo jednat o cenu, za niž je veřejná zakázka nerealizovatelná, neboť uvedený cenový rozdíl nepovažuje za nijak markantní.

Komise rovněž přihlédla k prohlášení vybraného dodavatele obsaženém v reakci na uvedenou žádost o objasnění nabídkové ceny, v němž vybraný dodavatel uvádí, že si je vědom nemožnosti nabídkovou cenu překročit a ujistil komisi, že veřejnou zakázku za jím nabídnutou cenu bude schopen po celou dobu trvání smluvního vztahu realizovat. Komise se rovněž zabývala dílčími nabídkovými cenami za fázi plnění rozvoj a konstatovala, že vybraný dodavatel vyplnil příslušnou část hodnoticí tabulky v souladu se zadávacími podmínkami, přičemž nabídkové ceny za práci jednotlivých členů realizačního týmu, pro něž zadavatel uvedl uzavřený seznam rolí a předpokládanou míru zapojení, nijak nevybočují ze standardu ICT služeb či nabídkových cen zbylých účastníků zadávacího řízení. Komise též přihlédla k prohlášení vybraného dodavatele, že pro fázi plnění rozvoj nasadí dostatečný počet odborníků v potřebných rolí a dodrží nabídkovou cenu.

[…]

V souladu s ustanovením § 113 odst. 4 zákona pak komise vyzvala vybraného dodavatele, aby potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Vybraný dodavatel obě tyto skutečnosti svým prohlášením potvrdil. Současně zadavatel nemá žádné indicie o tom, že by nabídková cena byla mimořádně nízkou z důvodů dle § 113 odst. 6 písm. a) nebo b) zákona.

Komise tedy uzavírá, že po důkladném posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele včetně zohlednění objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny dospěla k závěru, že mimořádně nízká nabídková cena vybraného dodavatele byla vybraným dodavatelem dostatečně zdůvodněna a zadavatel nemá pochybnost, že vybraný dodavatel je schopen za nabízenou cenu předmět plnění realizovat. Komise přitom zohlednila jak obdobné veřejné zakázky realizované zadavatelem, tak závěry odborníků konstatujících, že vybraný dodavatel předložil návrh řešení zcela souladný se zadávacími podmínkami. Při svém rozhodování komise rovněž přihlédla k prohlášením vybraného dodavatele, který potvrdil jak skutečnosti presumované v ustanovení § 113 odst. 4 zákona, tak výši svých dílčích nabídkových cen. Komise dále neshledala žádné porušení zadávacích podmínek veřejné zakázky.“

Právní posouzení

161. Úřad se v následujících částech odůvodnění tohoto rozhodnutí bude dále jednotlivě zabývat dalšími námitkami navrhovatele.

K nezákonnosti postupu při zpracování oznámení o výběru a zkušenostem členů týmu

162. Navrhovatel v této části návrhu namítá, že oznámení o výběru, resp. zpráva o hodnocení nabídek neobsahuje rozhodné skutečnosti pro posouzení splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem, konkrétně technické kvalifikace. Navrhovatel v souvislosti s tím uvádí, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti vyjádřenou v § 6 zákona, jakož i § 123 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona, když neuvedl údaje rozhodné pro prokázání splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele, resp. z uvedených údajů takové prokázání kvalifikace nevyplývá.

163. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že smyslem oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 123 zákona je informovat účastníky zadávacího řízení o výběru dodavatele, u něhož již zadavatel má ověřeno splnění podmínek účasti. Oznámení o výběru má zcela zásadní postavení (na rozdíl od rozhodnutí o výběru, které zákon ani blíže nedefinuje a neklade na něj konkrétní nároky) v zadávacím řízení a jeho úkolem je zajistit vysokou míru transparentnosti postupu zadavatele při výběru dodavatele. Oznámení o výběru dodavatele musí přezkoumatelným způsobem zachytit, proč zadavatel vybral konkrétního účastníka jako vybraného dodavatele a současně musí ve vztahu k zákonem definovaným skutečnostem obsahovat i skutečnosti týkající se splnění podmínek účasti. Součástí oznámení o výběru musí být zpráva o hodnocení nabídek, tj. dokument zachycující způsob hodnocení a postup, kterým zadavatel dospěl k ekonomicky nejvýhodnější nabídce (náležitosti písemné zprávy o hodnocení nabídek jsou definovány v § 119 odst. 2 zákona) a rovněž výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který obsahuje taxativně vyjmenované náležitosti, a ze kterého musí být patrné mj. jakými doklady a údaji vybraný dodavatel prokázal splnění kvalifikace.

164. Součástí oznámení o výběru dodavatele tedy musí na základě § 123 písm. b) zákona být výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který musí dle bodu 1. a 2. citovaného ustanovení obsahovat seznam dokladů, jimiž vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci a u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace rovněž údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace.

165. Úřad dále v obecné rovině konstatuje, že kvalifikací se ve smyslu § 28 odst. 1 písm. c) zákona rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Lze uvést, že účelem institutu kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují dostatečné záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavené kvalifikační předpoklady jsou tedy jakýmsi „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Co se týče kritérií technické kvalifikace, jejich smyslem je pak konkrétně prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (v obecné rovině srov. § 79 odst. 1 zákona). Výčet jednotlivých kritérií technické kvalifikace je v zákoně stanoven taxativním způsobem a z hlediska systematiky již nejsou tato kritéria členěna dle druhu veřejné zakázky, ale zákon technickou kvalifikaci sjednocuje pro všechny druhy veřejných zakázek do ustanovení § 79 odst. 2 zákona.

166. Úřad v dalším uvádí, že požadavek na splnění kritérií technické kvalifikace má zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni po stránce technické a materiální tuto veřejnou zakázku po jejím přidělení též plnit. Při posouzení splnění kvalifikace je nutné vždy reflektovat samotný účel tohoto institutu, kterým je, jak již bylo nastíněno výše, to, aby byl objektivním způsobem zajištěn výběr dodavatele právě z okruhu subjektů, kteří dokládají své schopnosti veřejnou zakázku realizovat řádně a včas. Posledně uvedené pak podporuje i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 15/2014 ze dne 2. 9. 2015, v němž mj. uvádí, že „[ž]alovaný (tj. Úřad, pozn. Úřadu) tedy podle zdejšího soudu správně vyšel z toho, že zadavatel nemá podle ZVZ povinnost ‚slepě‘ přijmout jakékoli osvědčení, jež požadavky zadavatele na doložení tzv. referencí formálně naplňuje, a to bez ohledu na pochybnosti, které zadavateli z takového osvědčení vyplynou. Zadavatel musí mít oprávnění prověřit i obsahovou stránku těchto osvědčení a závěr ohledně splnění kvalifikace učinit právě s ohledem na tuto obsahovou stránku.“. K tomu Úřad doplňuje, že ačkoliv se výše citovaný rozsudek týkal předchozí (již neúčinné) právní úpravy, jsou závěry v něm vyjádřené z pohledu Úřadu plně aplikovatelné i na posuzovaný případ, neboť institut kvalifikace a jejího prokazování nedoznal přijetím nové právní úpravy, tzn. zákona, nikterak zásadních změn.

167. Jinými slovy s ohledem na výše uvedené lze prezentovat následující dílčí závěr. Aby byl naplněn účel kvalifikace, zadavatel nemůže být nucen akceptovat, resp. nemůže akceptovat k prokázání technické kvalifikace takové referenční zakázky, které mu neposkytují dostatečné záruky o schopnostech vybraného dodavatele realizovat veřejnou zakázku řádně a včas. Stejně tak platí, že zadavatel musí disponovat dostatečnými údaji k tomu, aby si ověřil, že daný dodavatel skutečně disponuje jím požadovanými zkušenostmi. Naopak, Úřad má se zřetelem k zásadě transparentnosti za to, že pokud v souvislosti s prokázáním kvalifikace konkrétního dodavatele vyvstanou na straně zadavatele jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto pochybnosti odstranit, a mít tak postaveno najisto, že účastník zadávacího řízení příslušný požadavek skutečně prokázal, čímž rovněž splnil podmínky účasti v zadávacím řízení.

168. Úřad předesílá, že zadavatel je povinen důsledně dbát dodržení zásady transparentnosti v celém průběhu zadávacího řízení, tzn. veškeré úkony učiněné zadavatelem v zadávacím řízení, k tomu, aby toto zadávací řízení mohlo být označeno za souladné se zákonem, tedy musí obstát v testu transparentnosti. Zásada transparentnosti se tak nutně promítá i do úkonů zadavatele zachycujících posouzení splnění podmínek účasti dodavatelů, stejně tak i do rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele. Úřad se proto ve světle shora řečeného zabýval tím, zda z dokumentace o zadávacím řízení prokazatelně vyplývá, resp. zda je z ní seznatelné, že má zadavatel postaveno najisto, že vybraný dodavatel splnil všechny podmínky účasti v zadávacím řízení, včetně předmětných kritérií technické kvalifikace, a zda výběr dodavatele byl učiněn v souladu se zásadou transparentnosti. K tomu Úřad konstatuje následující.

169. Jak již bylo výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedeno, navrhovatel považuje postup zadavatele při zpracování oznámení o výběru za nezákonný z důvodu, že z oznámení o výběru nelze jednoznačně dovodit splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem. Jako jeden z důvodů tvrzené nezákonnosti postupu zadavatele navrhovatel uvádí, že z oznámení o výběru není zřejmé, zda vybraný dodavatel splnil požadavky na kvalifikaci, konkrétně požadavek na minimální hodnotu významné služby A nezbytný pro prokázání technické kvalifikace. Úřad předně konstatuje, že předmětem námitky navrhovatele není tvrzení, že by vybraný dodavatel kvalifikační požadavek na významnou službu A fakticky nesplnil, nýbrž tvrzení, že z oznámení o výběru dodavatele, resp. ze zprávy o hodnocení nevyplývá dostatečně jednoznačně, že k takovému splnění došlo, a že postup zadavatele je proto v rozporu se zákonem, a to zejména se zásadou transparentnosti.

170. Zadavatel v čl. 11.12.1 zadávací dokumentace ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 stanovil požadavek na předložení seznamu významných služeb, obsahující mj. jednu významnou službu odpovídající vymezení významné služby A. Zadavatel následně stanovil rozsáhlé požadavky na významnou službu mj. tak, že požadoval, aby předmět této významné spočíval v zajištění činností definovaných v bodech i – vi. Předmětem významné služby A tak musela být (i.) analýza, (ii.) detailní návrh řešení, (iii.) zpracování detailního implementačního plánu projektu informačního systému, (iv.) vývoj/rozvoj, implementace, integrace včetně WS a konfigurace informačního systému, (v.) pilotní provoz, proces akceptačního testování a předávání informačního systému do běžného provozu a (vi.) zpracování uživatelské, provozní, architektonické a technické dokumentace informačního systému. Zadavatel dále stanovil požadavky na hodnotu významné služby, podle kterých hodnota významné služby za plnění definované v bodech i. až v., tj. hodnota zajištění všech výše jmenovaných činností kromě zpracování uživatelské, provozní, architektonické a technické dokumentace informačního systému (tj. kromě činnosti uvedené v bodě vi.), musela činit minimálně 40 mil. Kč bez DPH. Zadavatel dále stanovil požadavek, aby součástí významné služby bylo kontinuální poskytování služeb podpory a rozvoje informačního systému v hodnotě minimálně 10 mil. Kč bez DPH. Z uvedeného tak vyplývá, že zadavatel stanovil samostatně požadavek na hodnotu tvorby informačního systému a požadavek na hodnotu následného poskytování podpory a rozvoje.

171. Úřad ve vztahu k požadavkům na významnou službu A pro úplnost uvádí, že zadavatel nad rámec výše citovaných požadavků stanovil rovněž další požadavky označené body i. – xiii., které představují spíše technické, funkční a provozní charakteristiky informačního systému, nikoli vymezení dílčích činností dodavatele. Tyto požadavky však nejsou předmětem přezkumu v tomto řízení, neboť navrhovatel ve vztahu k nim žádné námitky neuplatňuje.

172. Informace o významné službě měly být předloženy prostřednictvím seznamu významných služeb dle vzoru obsaženého v příloze č. 4 zadávací dokumentace, který zadavatel následně použil při zpracování zprávy o hodnocení. V příloze č. 4 zadávací dokumentace zadavatel požadoval mj. vyplnění údaje nadepsaného „cena významné služby bez ceny služeb podpory a rozvoje“, přičemž toto označení doplňovaného údaje bylo následně ve stejně podobě přeneseno i do zprávy o hodnocení. S ohledem na uvedené je tak zjevné, že znění požadavku na hodnotu významné služby uvedené v zadávací dokumentaci (hodnota významné služby za plnění definované v bodech i. až v.) se ne zcela shoduje s označením hodnoty uvedené ve zprávě o hodnocení.

173. Zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že technická kvalifikace vybraného dodavatele byla prokázána mj. předložením významné služby A: Informační systém datových schránek ISDS 2023+, u které cena bez služeb podpory a rozvoje činí více jak 150 mil. Kč. Navrhovatel ve své argumentaci uvádí, že takový údaj nesvědčí o tom, že hodnota významné služby za plnění definované v bodech i. až v. činila minimálně 40 mil. Kč. Úřad se tedy zabýval tím, zda odlišné označení vyžadované hodnoty skutečně znemožňuje dospět k závěru, že vybraný dodavatel splnil kvalifikační požadavek stanovený zadávací dokumentací, resp. zda údaje uvedené ve zprávě o hodnocení jsou dostačující pro konstatování, že zadavatel kvalifikaci splnil.

174. Jak již bylo výše uvedeno, kvalifikační požadavek na předložení významné služby A byl zadávací dokumentací stanoven mj. tak, že tato služba dosahovala minimální hodnoty 40 mil. Kč bez DPH, přičemž tato částka se vztahovala k přesně stanoveným činnostem, a to k analýze, návrhu řešení, zpracování implementačního plánu projektu, vývoje a rozvoje, implementace, integrace, konfigurace, pilotní provoz, akceptační testová a předání do běžného provozu. Úřad předně konstatuje, že ačkoliv se označení požadované hodnoty významné služby uvedené v zadávací dokumentaci („hodnota významné služby za plnění definované v bodech i. až v.“) formálně liší od označení použitého ve vzoru seznamu významných služeb a následně ve zprávě o hodnocení nabídek („cena významné služby bez ceny služeb podpory a rozvoje“), nelze z této skutečnosti bez dalšího dovozovat nesplnění kvalifikačního požadavku ani porušení zásady transparentnosti.

175. Z obsahového hlediska je zřejmé, že zadavatel v zadávací dokumentaci rozlišoval ve vztahu k požadované hodnotě dvě samostatné složky plnění významné služby, a to (1) vlastní realizaci informačního systému zahrnující činnosti vymezené v bodech i. až v. zadávací dokumentace a (2) následné kontinuální poskytování služeb podpory a rozvoje informačního systému. Tomuto rozlišení odpovídá rovněž struktura požadovaných údajů v příloze č. 4 zadávací dokumentace, kde je samostatně vyžadována „cena významné služby bez ceny služeb podpory a rozvoje“ a „cena podpory a rozvoje za 12 měsíců“.

176. Úřad má za to, že údaj nadepsaný jako „cena významné služby bez ceny služeb podpory a rozvoje“ věcně odpovídá právě hodnotě plnění spočívajícího v realizaci informačního systému, tj. hodnotě činností definovaných v bodech i. až v. zadávací dokumentace. Tyto činnosti ve svém souhrnu představují celý proces vytvoření informačního systému od jeho analytické a návrhové fáze až po jeho uvedení do běžného provozu, a jsou odlišovány od následných služeb podpory a rozvoje, které se poskytují po dokončení a předání systému.

177. Skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci slovně neztotožnil pojem „hodnota významné služby za plnění definované v bodech i. až v.“ s pojmem „cena významné služby bez ceny služeb podpory a rozvoje“, proto sama o sobě neznamená, že by nebylo možné dovodit, k jakému rozsahu plnění se uvedená hodnota vztahuje, neboť tuto hodnotu, která měla být dodavateli vyplněna, je nutné vykládat v kontextu zadávací dokumentace jako celku, včetně struktury kvalifikačních požadavků a vzoru seznamu významných služeb. Dodavatelům tedy muselo být zřejmé, jaká hodnota je v daném případě pro prokázání daného požadavku relevantní.

178. Pokud se navrhovatel domnívá, že z údaje o ceně významné služby bez služeb podpory a rozvoje nelze s jistotou dovodit, zda tato cena skutečně odpovídá výhradně činnostem vymezeným v bodech i. až v. zadávací dokumentace, jedná se dle Úřadu o námitku spekulativního charakteru. Navrhovatel pouze uvedl, že samotná zadávací dokumentace stanoví pro předmětnou významnou službu i požadavek vi., který představuje zcela typickou činnost spadající do fáze realizace díla. Navrhovatel neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že by cena uvedená vybraným dodavatelem měla zahrnovat i jiná plnění, která by nebyla relevantní pro posouzení splnění kvalifikace.

179. Úřad současně přihlédl k tomu, že cena významné služby A – Informační systém datových schránek ISDS 2023+ – uvedená jako cena bez služeb podpory a rozvoje přesahuje částku 150 mil. Kč. Jedná se tedy o hodnotu několikanásobně převyšující minimální požadovanou hodnotu 40 mil. Kč bez DPH. Za této situace lze jen stěží předpokládat, že by hodnota plnění relevantního pro posouzení splnění kvalifikačního požadavku, tj. činností vymezených v bodech i. až v., nedosahovala minimální požadované hranice 40 mil. Kč bez DPH.

180. Úřad k tomu nad rámec uvedeného dodává, že pokud se navrhovatel domnívá, že označení údajů ve vzoru seznamu významných služeb, tj. v příloze č. 4 zadávací dokumentace, které bylo následně převzato i do zprávy o hodnocení nabídek, neodpovídá požadavkům vymezeným v samotné zadávací dokumentaci, resp. že z této přílohy není zřejmé, jaký rozsah plnění má být v rámci významné služby A cenově vyjádřen, měl tuto skutečnost namítat v rámci námitek proti zadávacím podmínkám. Jestliže navrhovatel takovou námitku neuplatnil, nelze přisvědčit jeho argumentaci, že by uvedené označení hodnoty významné služby mohlo založit nejasnost či netransparentnost postupu zadavatele při posouzení splnění technické kvalifikace. Skutečnost, že navrhovatel (ani jiný účastník zadávacího řízení) takový postup nezvolil a proti zadávacím podmínkám v tomto směru nebrojil, tak spíše svědčí o tom, že dodavatelům bylo z kontextu zadávací dokumentace zřejmé, jaký rozsah plnění má být v rámci položky „cena významné služby bez ceny služeb podpory a rozvoje“ uváděn.

181. Úřad nad rámec uvedeného zohlednil rovněž postup zadavatele při ověřování údajů uvedených v seznamu významných služeb. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že se zadavatel obrátil na objednatele významné služby A – Českou poštu, s.p. s žádostí o potvrzení pravdivosti údajů uvedených vybraným dodavatelem, přičemž objednateli byly současně zaslány konkrétní informace obsažené v seznamu významných služeb, které vybraný dodavatel v nabídce předložil. Objednatel významné služby A ve své odpovědi uvedl, že u veřejné zakázky A nemůže potvrdit požadavek na významnou službu stanovený bodem xii. zadávací dokumentace, tj. že se jedná o systém, který byl budován jako provozovaný v cloudové infrastruktuře a cloudových službách s vysokou dostupností a režimem provozu 24x7. Tento citovaný požadavek však není předmětem přezkumu, neboť ve vztahu k němu není nic namítáno. Objednatel významné služby A ve své odpovědi sice výslovně nepotvrdil pravdivost veškerých dalších údajů rozhodných pro posouzení splnění předmětného kvalifikačního požadavku, tedy mj. ceny významné služby bez služeb podpory a rozvoje, tato však nebyla objednatelem významné služby zpochybněna ani vyvrácena. Dle Úřadu je tak možné dospět k závěru, že pravdivost údajů byla ověřena, a to i bez jejího výslovného konstatování. Uvedený postup zadavatele tak svědčí o tom, že zadavatel nepřevzal údaje uvedené vybraným dodavatelem bez dalšího, ale aktivně usiloval o jejich verifikaci, což dále podporuje závěr o přezkoumatelnosti a transparentnosti jeho postupu při posouzení splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem.

182. S ohledem na uvedené tak Úřad v této části uzavírá, že postup zadavatele při posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele ve vztahu k významné službě A není netransparentní ani nepřezkoumatelný. Ze zprávy o hodnocení ve spojení se zněním zadávací dokumentace je zřejmé, jakým způsobem zadavatel dospěl k závěru o splnění kvalifikačního požadavku, a navrhovatelova námitka je proto v této části nedůvodná.

183. Jak již bylo uvedeno výše, navrhovatel považuje postup zadavatele při zpracování oznámení o výběru za nezákonný z důvodu, že z oznámení o výběru nelze jednoznačně dovodit splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem. Jako další z důvodů této nezákonnosti postupu zadavatele navrhovatel uvádí, že z oznámení o výběru není zřejmé, zda vybraný dodavatel splnil technickou kvalifikaci, konkrétně požadavek na to, aby významná služba B, C, E byla poskytnuta za posledních pět let před zahájením zadávacího řízení, tj, aby předmětný informační systém byl v této době uveden do běžného provozu. Úřad předně konstatuje, že předmětem námitky navrhovatele není tvrzení, že by vybraný dodavatel kvalifikační požadavek na významné služby B, C a E fakticky nesplnil, nýbrž tvrzení, že ze zprávy o hodnocení, resp. z oznámení o výběru dodavatele, nevyplývá dostatečně jednoznačně, že k takovému splnění došlo, a že postup zadavatele je proto v rozporu se zákonem, zejména se zásadou transparentnosti.

184. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek, aby dodavatelé předložili seznam významných služeb poskytnutých za posledních pět let před zahájením zadávacího řízení, přičemž výslovně uvedl, že tato podmínka je splněna tehdy, pokud byl předmětný informační systém v uvedeném období uveden do běžného provozu. Současně zadavatel v rámci zadávací dokumentace poskytl vzor seznamu významných služeb (příloha č. 4 zadávací dokumentace), v němž požadoval mj. uvedení doby plnění významné služby, tedy časového vymezení realizace referenční zakázky. Zadavatel pak při posouzení kvalifikace tyto údaje předložené vybraným dodavatelem převzal do zprávy o hodnocení a ve vztahu k posuzované významné službě uváděl i informaci o datu uvedení informačního systému do běžného provozu.

185. Vybraný dodavatel k prokázání významných služeb B, C a E předložil jednu významnou službu „Smlouva o dodávce, implementaci a zajištění služeb podpory, provozu a rozvoje informačního systému pro Monitoring Approach“, která měla splňovat požadavky kladené na každou z nich. Ve zprávě o hodnocení zadavatel ve vztahu k této službě uvedl mj. údaj: „Datum uvedení IS do běžného provozu: Akceptační protokol podepsán dne 27. 3. 2024, v současnosti probíhá poskytování služeb podpory provozu a rozvoje“, a dále údaj o době plnění služby „10. 3. 2022 – doposud“.

186. Navrhovatel namítá, že z takto formulovaného údaje nelze jednoznačně dovodit, že vybraný dodavatel splnil technickou kvalifikaci stanovenou zadávací dokumentací, resp. že informační systém byl v posledních pěti letech skutečně uveden do běžného provozu, neboť údaj o podepsání akceptačního protokolu splnění této podmínky neprokazuje. Podepsání akceptačního protokolu se může dle navrhovatele vztahovat například pouze k dílčí části plnění, nikoliv k dokončenému informačnímu systému jako takovému. Současně je třeba zdůraznit, že z charakteru námitky navrhovatele nevyplývá zpochybnění samotné skutečnosti, že informační systém byl uveden do běžného provozu, ani tvrzení, že by k jeho dokončení či zahájení provozu vůbec nedošlo. Navrhovatel rozporuje výlučně rozhodný okamžik, k němuž zadavatel uvedení systému do běžného provozu vztáhl. Nelze přitom přehlédnout, že zadavatel nestanovil, že by dodavatel byl povinen uvádět konkrétní skutečnost, prostřednictvím níž k uvedení informačního systému do běžného provozu došlo, postačovalo by samotné uvedení rozhodného data.

187. Ze zprávy o hodnocení je zřejmé, že zadavatel převzal údaj o podpisu akceptačního protokolu přímo z nabídky vybraného dodavatele, přičemž dle Úřadu je zjevné, že tak neučinil izolovaně, když údaj výslovně uvedl ve spojení s informací, že se jedná o „datum uvedení IS do běžného provozu“. Zadavatel tak v rámci zprávy o hodnocení jednoznačně deklaroval, jaký význam tomuto údaji přikládá, tedy že podpis akceptačního protokolu představoval okamžik, kdy byl informační systém uveden do běžného provozu ve smyslu zadávacích podmínek. Zadavatel tedy ve zprávě o hodnocení uvedl konkrétní datum a tento údaj přímo spojil s označením „datum uvedení IS do běžného provozu“. Zpráva o hodnocení nabídek tak neobsahuje pouze informaci o existenci akceptačního protokolu, ale již hodnoticí závěr zadavatele o tom, že právě tato skutečnost představuje rozhodný okamžik pro účely posouzení naplnění podmínky stanovené zadávací dokumentací. Z pohledu přezkoumatelnosti je tedy zřejmé, na základě jakého údaje považoval zadavatel kvalifikační požadavek za splněný.

188. Úřad k tomu dále uvádí, že uvedený údaj je vhodné posuzovat v kontextu ostatních informací zachycených ve zprávě o hodnocení. Z té plyne, že doba plnění významné služby probíhá v období „10. 3. 2022 – doposud“ a že v současnosti již probíhá poskytování služeb podpory provozu a rozvoje informačního systému. Z uvedených údajů je zřejmé, že fáze vytváření systému musela být již završena – jedná se o systém dokončený a plnění se nachází v navazující fázi jeho běžného provozu. Jestliže realizace služby započala v roce 2022, tj. před méně než pěti lety a podle údajů uvedených zadavatelem již přešla do fáze provozu a podpory, muselo k uvedení systému do běžného provozu dojít v průběhu tohoto plnění, tedy zjevně v období posledních pěti let před zahájením zadávacího řízení. Tento závěr vyplývá z celkového časového a věcného rámce plnění služby, a to i nezávisle na uvedení data podpisu akceptačního protokolu.

189. Dle tvrzení navrhovatele nelze podpis akceptačního protokolu automaticky ztotožnit s uvedením informačního systému do běžného provozu, přičemž poukazuje na to, že akceptace se může vztahovat i k dílčí části plnění. Úřad již výše dovodil, že splnění podmínky technické kvalifikace spočívající v plnění významné služby, resp. uvedení informačního systému do běžného provozu v posledních pěti letech vyplývá z celkového časového rámce plnění významné služby, tj. ze skutečnosti, že plnění probíhá od roku 2022 a v současnosti se již poskytují služby podpory provozu a rozvoje systému. Tento stav logicky předpokládá, že systém byl uveden do běžného provozu v průběhu tohoto plnění, tedy v období posledních pěti let před zahájením zadávacího řízení. Posouzení splnění uvedené podmínky tak nestojí výlučně na interpretaci údaje o akceptačním protokolu, nýbrž na souhrnném vyhodnocení všech údajů zachycených ve zprávě o hodnocení.

190. Úřad nad rámec uvedeného přihlédl rovněž k postupu zadavatele při ověřování údajů uvedených v seznamu významných služeb. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že se zadavatel obrátil na objednatele významné služby „Smlouva o dodávce, implementaci a zajištění služeb podpory, provozu a rozvoje informačního systému pro Monitoring Approach“, kterou bylo prokazováno splnění podmínek kladených na významné služby B, C, E – Státní zemědělský intervenční fond – s žádostí o potvrzení pravdivosti údajů předložených vybraným dodavatelem, přičemž objednateli byly současně zaslány konkrétní informace obsažené v seznamu významných služeb, které vybraný dodavatel v nabídce předložil. Objednatel významné služby ve své odpovědi sice výslovně nepotvrdil pravdivost údajů rozhodných pro posouzení splnění kvalifikačního požadavku, mj. poskytnutí významné služby za posledních pět let před zahájením zadávacího řízení, resp. uvedení informačního systému do běžného provozu, tato však z jeho strany nebyla ani zpochybněna ani vyvrácena. Dle Úřadu je tak možné dospět k závěru, že pravdivost údajů byla ověřena, a to i bez jejího výslovného konstatování. Uvedený postup zadavatele tak svědčí o tom, že zadavatel nepřevzal údaje uvedené vybraným dodavatelem bez dalšího, ale aktivně usiloval o jejich verifikaci, což dále podporuje závěr o přezkoumatelnosti a transparentnosti jeho postupu při posouzení splnění technické kvalifikace.

191. Úřad dále uvádí, že námitka navrhovatele, podle níž samotné uvedení data podpisu akceptačního protokolu neprokazuje uvedení informačního systému do běžného provozu, je ryze spekulativní. Navrhovatel totiž neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, jež by nasvědčovaly tomu, že akceptační protokol podepsaný dne 27. 3. 2024 se vztahuje k jiné, dílčí či nesouvisející části plnění, ani neuvedl žádný relevantní důvod, proč by údaj použitý vybraným dodavatelem neměl odpovídat rozhodnému okamžiku uvedení systému do provozu. Zadavatel přitom v zadávacích podmínkách požadoval toliko sdělení data, ke kterému byl informační systém uveden do běžného provozu, nikoli popsání konkrétní skutečnosti, na jejímž základě se tak stalo. Neexistuje proto racionální důvod, proč by vybraný dodavatel měl jako rozhodné uvádět datum podpisu akceptačního protokolu, které by potvrzovalo jinou skutečnost, než že byl systém uveden do běžného provozu ve smyslu požadavku zadavatele. Námitka navrhovatele tak nesměřuje k žádné ověřitelné pochybnosti ohledně pravdivosti údaje, ale je založena výhradně na hypotetické úvaze bez jakékoli opory v konkrétních namítaných skutečnostech.

192. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad uzavírá, že ze zprávy o hodnocení vyplývají dostatečné a vzájemně související údaje, na jejichž základě lze přezkoumatelným způsobem dovodit, že zadavatel posoudil a ověřil splnění časového požadavku na významné služby B, C a E. Úřad proto konstatuje, že postup zadavatele při posouzení splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele není ani v této části v rozporu se zákonem či se zásadou transparentnosti.

193. Jako další důvod nezákonného postupu zadavatele navrhovatel uvádí, že z oznámení o výběru není zřejmé, zda vybraný dodavatel splnil podmínky technické kvalifikace, konkrétně požadavek na to, aby vybraný dodavatel disponoval členem realizačního týmu na pozici právní specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství splňujícím požadavky stanovené zadávací dokumentací.

194. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavky na prokázání technické kvalifikace prostřednictvím seznamu členů realizačního týmu, tedy konkrétních fyzických osob, které musí splňovat vymezené požadavky na vzdělání a odbornou praxi. Úřad se nejprve zabýval konkrétním obsahem kvalifikačního požadavku stanoveného zadavatelem. Z přílohy č. 6 zadávací dokumentace, konkrétně z bodu 12, vyplývá, že zadavatel požadoval, aby dodavatel disponoval mj. osobou na pozici právní specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství s nejméně dvouletou praxí v oblasti občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a zákona o zvláštních řízeních soudních. Zadavatel současně stanovil, že dodavatel má u této osoby uvést identifikační údaje zaměstnavatele, pracovní pozici, dobu praxe a obsah praxe v rozsahu umožňujícím ověřit splnění uvedených podmínek, přičemž praxi bylo možné prokázat výkonem jakéhokoliv právního povolání.

195. Z dokumentace o zadávacím řízení bylo zjištěno, že vybraný dodavatel ve své nabídce předložil seznam členů realizačního, ve kterém na pozici právní specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství uvedl dvě osoby, a to [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] a [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2]. Zadavatel obě osoby uvedl i ve zprávě o hodnocení nabídek. Úřad v souvislosti s tím předně ověřil, že zadávací dokumentace výslovně umožňuje, aby dodavatel ve své nabídce uvedl více fyzických osob, z nichž každá splňuje veškeré kvalifikační požadavky kladené na příslušného člena realizačního týmu samostatně, předmětná kvalifikace tudíž byla více osobami prokazována v souladu se zadávací dokumentací.

196. Navrhovatel namítá, že vybraný dodavatel prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] uvedené požadavky na prokázání technické kvalifikace fakticky nesplňoval, když z oznámení o výběru, resp. ze zprávy o hodnocení nabídek, není možné ověřit, že požadovaná praxe, tj. praxe v oblasti občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a zákona o zvláštních řízeních soudních byla skutečně prokázána.

197. Navrhovatel dále namítá, že vybraný dodavatel nesplnil požadavky na prokázání technické kvalifikace ani prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2]. Navrhovatel uvádí, že doklady o kvalifikaci této osoby byly doplněny až dodatečně a nebyly součástí původní nabídky, přičemž současně z oznámení o výběru vyplývá, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] je zaměstnancem poddodavatele. Podle navrhovatele však tato osoba vykonává advokacii jako společník advokátní společnosti, a právní služby je tak oprávněna poskytovat pouze jejím jménem a na její účet. Z toho navrhovatel dovozuje, že kvalifikace měla být prokazována prostřednictvím této advokátní společnosti jako poddodavatelem, nikoliv prostřednictvím samotné fyzické osoby. Navrhovatel dále uvádí, že v rámci prokazování technické kvalifikace prostřednictvím této osoby došlo k předložení nepravdivých informací, které mohly mít vliv na posouzení podmínek účasti, a zadavatel proto měl vybraného dodavatele vyloučit podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. Tím, že zadavatel k vyloučení nepřistoupil a umožnil doplnění podkladů, měl dle navrhovatele postupovat netransparentně a v rozporu se zákonem. Navrhovatel je dále toho přesvědčení, že v rámci vypořádání námitek týkajících se prokazování kvalifikace prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] zadavatel námitkám v tomto rozsahu vyhověl, tudíž mělo správně dojít k přijetí nápravného opatření a zrušení oznámení o výběru.

198. Úřad se tedy zabýval, jakým způsobem byla praxe výše uvedených členů realizačního týmu dokládána v nabídce vybraného dodavatele, a dále i tím, jak zadavatel splnění tohoto kvalifikačního požadavku u těchto osob posoudil a zachytil v oznámení o výběru, resp. ve zprávě o hodnocení nabídek.

199. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že součástí nabídky byl profesní životopis [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ], obsahující přehled jejích dosavadních pracovních zkušeností na právních pozicích. Životopis současně obsahoval údaje o délce praxe v právní oblasti a vymezení činností, na základě nichž bylo možné posuzovat zkušenosti v oblasti občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a agendy související se zákonem o zvláštních řízeních soudních, tedy v okruhu oborů vymezených zadávací dokumentací. Z předloženého profesního životopisu vyplývá, že daná osoba dlouhodobě vykonává činnosti v různých odvětvích práva spadajících do oblastí požadovaných zadavatelem. Působila a působí v právnických profesích typu advokátní koncipient a firemní právník, přičemž se věnovala zejména sepisu žalob a jiných procesních podání, zastupování a komunikaci se soudy, přípravě a revizi smluvní dokumentace, tvorbě právních stanovisek, jednání s klienty a poskytování právního poradenství. V rámci této agendy se opakovaně zabývala občanským právem (včetně běžné civilní agendy a rodinného práva), právem obchodních korporací a obchodněprávní agendou (smluvní dokumentace, právní podpora podnikových procesů), insolvenčním právem a civilním procesem – občanským soudním řízením i řízeními podle zákona o zvláštních řízeních soudních (příprava procesních podání, účast na řízeních a související procesní úkony). Uvedené činnosti vykonávala u více zaměstnavatelů v různých rolích (mj. advokátní koncipientka a firemní právnička), přičemž jejich obsah a charakter prokazatelně naplňují požadované okruhy odborné praxe. Celková doba výkonu těchto činností rovněž přesahuje zadavatelem stanovený minimální rozsah dvou let. Z poskytnutých identifikačních údajů zaměstnavatelů, pracovních pozic, dob praxe a popisu náplně práce je zřejmé, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] prokazuje požadovanou praxi v oborech občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a řízení dle zákona o zvláštních řízeních soudních v rozsahu převyšujícím minimálně dva roky; praxe je doložena v rámci výkonu právnických povolání, která zadavatel připouští (zejm. advokátní koncipient, firemní právník). Tyto informace představovaly podklad, z něhož zadavatel při posouzení splnění předmětných požadavků u uvedené osoby vycházel.

200. Úřad se následně zabýval tím, jakým způsobem zadavatel splnění tohoto požadavku zachytil v oznámení o výběru, resp. ve zprávě o hodnocení nabídek. Zadavatel zde u uvedené osoby nepřevzal kompletní výčet pozic a údajů obsažených v profesním životopise, ale obecně shrnul praxi, když uvedl korporátní právní praxi u společnosti O2 Czech Republic s.r.o. coby praxi „v oblasti veřejných zakázek, smluvního práva a zastupování před soudy apod.“ Jednalo se tedy pouze o demonstrativní výčet informací, které byly předloženy v profesním životopisu, ze kterého zadavatel vycházel. Zadavatel dále uvedl praxi právníka u O2 IT Services s.r.o. coby konzultanta v právní oblasti. Takový způsob popisu nelze dle Úřadu považovat za zcela vyčerpávající ve vztahu k jednotlivým dílčím právním odvětvím výslovně vyjmenovaným v zadávací dokumentaci. Úřad má nicméně za to, že z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je rozhodující, zda je z dokumentace o zadávacím řízení zřejmé, z jakých podkladů zadavatel při posouzení kvalifikace vycházel a zda tyto podklady objektivně umožňovaly dospět k závěru o splnění podmínky technické kvalifikace.

201. Z dokumentace o zadávacím řízení je patrné, že zadavatel vycházel z profesního životopisu [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ], který obsahoval podrobnější údaje o jejích pracovních zkušenostech, včetně časového vymezení a popisu náplně činnosti, než jaké byly následně shrnuty ve zprávě o hodnocení nabídek. Tento podklad poskytoval dostatečný věcný základ pro závěr, že uvedená osoba splňuje požadavek minimálně dvouleté praxe v právních oblastech vymezených zadávací dokumentací.

202. Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, jaké údaje měl zadavatel k dispozici, a Úřad neshledal důvodné pochybnosti o tom, že prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] byla požadovaná dvouletá praxe v příslušných právních oblastech prokázána. Ačkoliv by podrobnější popis praxe této osoby ve zprávě o hodnocení nabídek přispěl k vyšší srozumitelnosti a způsob, jakým zadavatel zaznamenal výsledek posouzení splnění předmětného požadavku do zprávy o posouzení nabídek lze tedy z pohledu Úřadu považovat za ne zcela ideální, z dokumentace o zadávacím řízení je seznatelné, že zadavatel měl k dispozici konkrétní podklady umožňující ověřit splnění kvalifikační podmínky a že na jejich základě dospěl k závěru o jejím splnění. Skutečnost, že zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek zvolil stručnější rekapitulaci těchto údajů, sama o sobě neznamená, že by splnění kvalifikační podmínky nebylo ověřeno.

203. Úřad se dále zabýval splněním téhož kvalifikačního požadavku prostřednictvím další osoby uvedené vybraným dodavatelem coby člen realizačního týmu na pozici právní specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství, tj. prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2].

204. Jak již bylo uvedeno výše zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavky na prokázání technické kvalifikace prostřednictvím seznamu členů realizačního týmu, tedy konkrétních fyzických osob, které musí splňovat vymezené požadavky na vzdělání a odbornou praxi.

205. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že součástí nabídky byl profesní životopis [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] obsahující přehled jeho dosavadních pracovních zkušeností na právních pozicích. Životopis současně obsahoval údaje o délce praxe v právní oblasti a vymezení činností, z nichž bylo možné posuzovat zkušenosti v oblasti občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a agendy související se zákonem o zvláštních řízeních soudních, tedy v okruhu oborů vymezených zadávací dokumentací. Tyto informace představovaly podklad, z něhož zadavatel při posouzení splnění kvalifikačního požadavku u uvedené osoby vycházel a které byly zadavatelem přeneseny do zprávy o hodnocení nabídek.

206. Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavatel se v rámci postupu podle § 46 odst. 1 zákona zabýval vyjasněním vztahu [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] k vybranému dodavateli. Z žádosti o objasnění nabídky je patrné, že zadavatel vycházel z veřejně dostupných informací o způsobu výkonu advokacie uvedené osoby a požadoval upřesnění, zda tato osoba vystupuje ve vztahu k plnění veřejné zakázky jako zaměstnanec poddodavatele, nebo jako samostatný poddodavatel, včetně případného doložení dokladů dle § 83 odst. 1 zákona. Vybraný dodavatel následně potvrdil, že uvedená osoba bude na plnění veřejné zakázky participovat jako přímý poddodavatel. Zadavateli tak bylo v průběhu zadávacího řízení postavení [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] ve vztahu k plnění veřejné zakázky objasněno.

207. Jak již bylo výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedeno, navrhovatel v souvislosti s postavením [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] mj. dovozuje, že vzhledem ke způsobu výkonu advokacie této osoby mohla být kvalifikace prokazována výlučně prostřednictvím advokátní společnosti, jejímž je společníkem, nikoli prostřednictvím této fyzické osoby, neboť [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] vykonává advokacii jako společník ve společnosti ZIZLAVSKY SIGMUND LEGAL s.r.o., a tudíž je oprávněn právní služby poskytovat pouze v rámci výkonu advokacie, a to jménem společnosti (advokátní kanceláře), jejímž je společníkem, a na její účet. V této situace bylo tedy nutné posoudit význam této skutečnosti z hlediska možnosti využití odborné praxe [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] pro účely prokázání technické kvalifikace.

208. V daném případě lze konstatovat, že smyslem kvalifikačního kritéria dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona je ověření odborné způsobilosti konkrétních osob, tj. ověření toho, zda osoba v reálném čase disponuje stanovenou zkušeností. Úřad v souvislosti s výše uvedeným uvádí, že požadovaná role „právní specialista (procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství“ byla zadavatelem vymezena jako pozice člena realizačního týmu s určitými zkušenostmi a odbornou praxí. Dle názoru Úřadu se však v daném případě nejedná o požadavek na poskytování právních služeb ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), ani na zastupování zadavatele v právních věcech, ale o zajištění odborného personálního zázemí a poskytnutí určitého know-how pro úspěšnou realizaci předmětu veřejné zakázky.

209. Skutečnost, že uvedená osoba je současně advokátem zapsaným v seznamu advokátů a vykonává advokacii jako společník advokátní společnosti, dle názoru Úřadu sama o sobě nevylučuje, aby byla tato fyzická osoba uvedena jako člen realizačního týmu vybraného dodavatele pro účely prokázání technické kvalifikace, a to samostatně v pozici poddodavatele, tj. nikoli jako zaměstnanec/společník poddodavatele – advokátní kanceláře.

210. Úřad konstatuje, že pro posouzení, zda se jedná o výkon advokacie dle § 1 odst. 2 zákona o advokacii je určující obsah a povaha poskytované činnosti, nikoliv skutečnost, že osoba je advokátem či společníkem advokátní společnosti. Výkonem advokacie, resp. poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Pokud činnost nespočívá v poskytování právních služeb, nejde o výkon advokacie, a proto nepodléhá formám výkonu uvedeným v § 11 zákona o advokacii. Obsah předmětné role tak, jak je popsána zadavatelem, je dle názoru Úřadu zaměřen na procesní a funkční analýzu netrestní agendy státního zastupitelství v souvislosti s návrhem a implementací informačního systému. Z pohledu Úřadu jde tedy o činnost konzultační, analytickou a metodickou, jejímž účelem je zachycení procesů, jejich modelace a přenos do struktury informačního systému. Procesní analytik v této roli zajišťuje spíše činnosti spočívající v mapování a pochopení netrestních procesů státního zastupitelství, jejich převod do funkčních a systémových požadavků a identifikaci legislativních a procesních povinností, které je třeba v informačním systému zohlednit. Tato činnost není právním poradenstvím, nevede k řešení individuálních právních věcí a nesměřuje k zastupování či ochraně práv zadavatele. Role představuje odborného konzultanta, jehož úkolem je zajistit, aby informační systém správně reflektoval procesy či agendy netrestní působnosti státního zastupitelství. Nejedná se tedy o výkon advokacie ve smyslu zákona o advokacii. Zákon o advokacii nijak nebrání advokátovi v tom, aby vykonával další odborné nebo podnikatelské činnosti, pokud tyto činnosti nejsou výkonem advokacie a nejsou v rozporu s jinými povinnostmi advokáta. Konzultační a procesně-analytické služby poskytované v rámci vývoje informačního systému mezi takové činnosti nepochybně spadají. Zadavatel svůj požadavek nevymezil jako požadavek na poskytování právních služeb ani na to, aby činnost byla poskytována výhradně prostřednictvím advokáta, když splnění kvalifikace je možné rovněž prostřednictvím osoby působící mimo režim výkonu advokacie.

211. Otázka, zda tato osoba skutečně splňuje zadavatelem stanovené požadavky na vzdělání a odbornou praxi není mezi stranami sporná. Navrhovatel nesměřuje svou námitku proti rozsahu či kvalitě předložených zkušeností ani proti splnění kvalifikačních předpokladů této osoby po věcné stránce, ale výhradně proti možnosti touto osobou kvalifikaci prokazovat z hlediska jejího postavení advokáta. Úřad má i s ohledem na informace obsažené v oznámení o výběru za prokázané, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] požadavky dle zadávací dokumentace splnil.

212. Úřad v souvislosti s tvrzeními navrhovatele týkajícími se prokazovaní technické kvalifikace prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] dále uvádí, že nesouhlasí se stanoviskem navrhovatele, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách formálně částečně vyhověl námitkám, když uznal, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] jakožto společník nemůže vykonávat advokacii pod svým jménem a poddodavatelem měla být advokátní kancelář a měl tak přijmout opatření k nápravě a oznámení o výběru zrušit. Úřad k tomu uvádí, že pro posouzení, zda zadavatel námitkám vyhověl (zcela či částečně), je rozhodující věcný výsledek posouzení napadeného úkonu, nikoli izolované dílčí názory či doplňující úvahy zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách. Námitka navrhovatele směřovala proti tomu, že vybraný dodavatel neprokázal splnění technické kvalifikace u pozice právní specialista (procesního analytika) - netrestní působnost státního zastupitelství, resp. že toto splnění jednoznačně nevyplývá ze zprávy o hodnocení nabídek. Předmětem sporu tedy bylo splnění kvalifikačního požadavku jako takového, nikoli kvalifikace konkrétních osob uvedených na této pozici. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách nedospěl k závěru, že technická kvalifikace nebyla splněna. Naopak výslovně setrval na závěru, že požadavek na danou pozici byl splněn, a to s ohledem na [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] uvedenou vybraným dodavatelem pro tuto roli. Skutečnost, že zadavatel současně dal navrhovateli za pravdu, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] jakožto společník nemůže vykonávat advokacii jako samostatný advokát, nepředstavuje uznání nesplnění kvalifikace, ale pouze dílčí vyjádření k postavení jedné z osob. Zadavatel tedy nezpochybnil výsledek posouzení kvalifikace, tj. že vybraný dodavatel disponuje osobou splňující požadavky na danou pozici, a z tohoto důvodu ani nepřistoupil k přijetí jakéhokoli opatření k nápravě. Za této situace nelze dovodit, že by námitkám bylo byť jen částečně vyhověno ve smyslu § 245 zákona. Úřad proto nepřisvědčuje názoru navrhovatele, že samotné konstatování zadavatele týkající se [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] automaticky zakládalo povinnost opatření k nápravě přijmout.

213. Úřad tedy konstatuje, že v případě [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] neshledal důvodné pochybnosti o tom, že by požadovanou praxi v právních oblastech vymezených zadávací dokumentací fakticky nedisponovala. Současně však Úřad připouští, že způsob, jakým byla praxe této osoby zachycena ve zprávě o hodnocení nabídek, nebyl zcela podrobný ve vztahu ke všem dílčím právním odvětvím výslovně uvedeným v zadávací dokumentaci. Z dokumentace o zadávacím řízení zároveň vyplývá, že vybraný dodavatel pro tutéž pozici uvedl rovněž [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2], v jehož případě popis požadované praxe přesně odrážel požadavky stanovené zadávací dokumentací a není důvod se domnívat, že by zadavatelem stanovené požadavky nebyly splněny. I pokud by tedy Úřad přistoupil na výklad navrhovatele a považoval popis praxe [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] ve zprávě o hodnocení nabídek za nedostatečný, nic by to neměnilo na skutečnosti, že vybraný dodavatel splnil požadavky zadavatele na prokázání technické kvalifikace prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2]. Případné nedostatky v míře podrobnosti popisu praxe jedné z osob v rámci zprávy o hodnocení nabídek tak nemohly mít vliv na posouzení splnění předmětné části kvalifikace vybraného dodavatele jako celku.

214. S ohledem na výše uvedené tak Úřad v této části uzavírá, že postup zadavatele při posouzení splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele ani v této části není v rozporu se zákonem.

K tvrzené nezákonnosti postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny

215. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž rozporuje postup zadavatele týkající se posouzení MNNC. Navrhovatel v souvislosti s tím mj. uvádí, že oznámení o výběru ani rozhodnutí o námitkách neobsahují takové konkrétní a úplné informace o posouzení MNNC, které by mu umožnily ověřit, jak vybraný dodavatel dosáhl nabídkové ceny, kterou navrhovatel považuje za nedostačující k realizaci požadovaného plnění. Navrhovatel se navíc domnívá, že odůvodnění MNNC je v přímém rozporu se zadávací dokumentací.

216. Úřad na tomto místě obecně uvádí, že § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jak vyplývá z § 113 odst. 1 zákona, je povinností zadavatele provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Z uvedeného je zřejmé, že posouzení z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny je obligatorní úkon zadavatele a je třeba ho provést vždy alespoň ve vztahu k vybranému dodavateli. Úřad dále uvádí, že v případě, kdy zadavatel vyhodnotí nabídkovou cenu účastníka zadávacího řízení jako mimořádně nízkou, tj. získá o reálnosti jím předložené ceny pochybnosti, je jeho povinností postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od takového účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, přičemž v žádosti musí po účastníkovi požadovat potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj. že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

217. Dle § 113 odst. 5 zákona pak musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit výše uvedené skutečnosti, tj. skutečnosti podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona a dále může MNNC odůvodnit zejména prostřednictvím ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má pro plnění veřejné zakázky k dispozici, nebo originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

218. Úřad shrnuje, že ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které na straně zadavatele vzbuzují oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takto nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon prostřednictvím tohoto institutu chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu poskytnout vůbec, případně by jej nebyl schopen poskytnout řádně. Současně institut MNNC plní v zákonem vymezených případech funkci ochrany veřejného zájmu. Jedná se o případy, kdy je důvodem MNNC nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou na plnění veřejné zakázky podílet, případně obdržení neoprávněné veřejné podpory. V uvedených případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, a proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu MNNC v takových případech do značné míry omezena. Ve všech ostatních případech je vyhodnocení rizika vyplývajícího z přítomnosti MNNC v nabídce dodavatele na zadavateli. Shora uvedená ochrana zadavatele tak není absolutní, tzn. ustanovení zákona vztahující se k institutu MNNC zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“ (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 9/2019-83 ze dne 5. 8. 2020). Za předpokladu, že ze zdůvodnění MNNC vyplyne, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona nebo z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že tato byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně zdůvodnění MNNC neobsahuje potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, stíhá zadavatele podle § 113 odst. 6 zákona povinnost takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit, tj. vyloučení je za daných okolností obligatorní. Ve všech ostatních případech je v souladu s § 48 odst. 4 zákona potenciální vyloučení účastníka zadávacího řízení v souvislosti s posouzením jeho MNNC pouze na úvaze zadavatele.

219. V dalším Úřad sděluje, že pochybnosti o MNNC, resp. o reálnosti nabídkové ceny, mohou být na straně zadavatele vyvolány dvěma způsoby. Předně k těmto pochybnostem může zadavatel dospět sám, např. v důsledku toho, že nabídková cena jednoho z účastníků zadávacího řízení je markantně nižší než nabídkové ceny zbývajících účastníků. Je však třeba mít na paměti, že vztah nabídkové ceny k nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení, popř. vztah nabídkové ceny k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, může být pouhým vodítkem k závěru, zda se jedná, či nejedná o MNNC, neboť jak vyplývá z definice MNNC v § 28 odst. 1 písm. o) zákona, posouzení nabídkové ceny musí být vždy provedeno ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Druhým způsobem, jak zadavatel může získat pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny, je pak upozornění na tuto skutečnost „zvenčí“, tj. typicky prostřednictvím konkrétního podání od jiného účastníka zadávacího řízení. I v takovém případě, kdy je zadavatel na možnost výskytu MNNC upozorněn námitkami, nicméně může setrvat na svém závěru, že nabídková cena není mimořádně nízkou, je však povinen v daném případě rozhodnutí o námitkách dostatečně a transparentně odůvodnit a v tomto kontextu se přezkoumatelně vypořádat s namítanými skutečnostmi vč. případně tvrzených obligatorních důvodů pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. K tomu lze dokázat na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0207/2024/VZ, č. j. ÚOHS-06496/2025/163 ze dne 20. 2. 2025 či rozhodnutí Úřadu sp. zn. S0220/2025/VZ, č. j. ÚOHS-20695/2025/500 ze dne 4. 6. 2025, ve kterých bylo konstatováno, že „[n]apadl-li navrhovatel svými námitkami řádné posouzení MNNC v otázce obligatorního důvodu vyloučení, pak bylo s ohledem na zásadu transparentnosti žádoucí vypořádat tyto námitky tak, aby na jejich základě zadavatel pochybnosti navrhovatele rozptýlil.“ Zároveň je však třeba v obecnosti uvést, že míra detailu přezkumu tvrzených skutečností zadavatelem by měla korelovat s konkrétností nebo naopak stručností námitek účastníka zadávacího řízení.

220. S ohledem na výše uvedené informace se Úřad zabýval tím, zda zadavatel v projednávaném případě při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny postupoval v souladu se zákonem, tj. zda identifikoval pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny, využil zákonný mechanismus objasnění podle § 113 zákona, vyžádal si od vybraného dodavatele písemné zdůvodnění včetně potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, toto zdůvodnění věcně posoudil a své úvahy o přijatelnosti nabídkové ceny přezkoumatelným a transparentním způsobem zachytil v dokumentaci o zadávacím řízení, a dále zda byly či nebyly dány okolnosti zakládající povinnost obligatorního vyloučení účastníka zadávacího řízení, resp. vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 zákona.

221. Ve vztahu k postupu zadavatele v šetřeném případě Úřad konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel nabídkovou cenu vybraného dodavatele či její dílčí části i s ohledem na námitky podané v rámci zadávacího řízení identifikoval jako mimořádně nízké, a proto před oznámením o výběru postupoval podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádal si její písemné zdůvodnění. MNNC byla identifikována mj. z důvodu, že někteří členové realizačního týmu mají nezvykle nízký počet alokovaných člověkodní za jeden měsíc poskytování služeb podpory a údržby.

222. Úřad se vzhledem k identifikaci nabídkové ceny jako mimořádně nízké v první řadě zabýval otázkou, zda byly v šetřeném případě dány důvody pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 zákona, resp. zda se jimi zadavatel řádně zabýval. Z informací vyplývajících z dokumentace o zadávacím řízení Úřad ověřil, že v žádosti o písemné vyjádření MNNC zadavatel výslovně požádal vybraného dodavatele o potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj. že dodavatel při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, čímž mělo být mj. ověřeno, zda nebyly naplněny obligatorní důvody vyloučení vybraného dodavatele v souvislosti s MNNC. V návaznosti na tuto žádost vybraný dodavatel zadavateli potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, přičemž navrhovatelem tato skutečnost ani není zpochybňována. S ohledem na uvedené má tak Úřad za prokázané, že nebyly naplněny důvody pro obligatorní důvody vyloučení vybraného dodavatele z důvodu MNNC dle § 113 odst. 6 zákona a nebyla tak dána povinnost zadavatele vybraného dodavatele bez dalšího vyloučit.

223. Úřad se dále zabýval tím, jak zadavatel postupoval při ověření dalších skutečností týkajících se MNNC. Z dokumentace o zadávacím řízení bylo zjištěno, že zadavatel ve vztahu k MNNC při posuzování nabídky posuzoval, jakým způsobem dodavatel rozvrhl předpokládanou náročnost, resp. zapojení jednotlivých rolí pro různé fáze plnění, neboť dospěl k závěru, že dodavatel pro některé role v některých etapách plnění veřejné zakázky počítá s nezvykle malým zapojením jednotlivých pracovníků zastávajících příslušné role, resp. že někteří členové realizačního týmu mají nezvykle nízký počet alokovaných člověkodní za jeden měsíc poskytování služeb podpory a údržby. V souvislosti s tím proto zadavatel požádal vybraného dodavatele o objasnění, jak je možné plnit veřejnou zakázku za stanovenou nabídkovou cenu a v požadované kvalitě, když dodavatel počítá s nestandardně malým rozsahem zapojení své pracovní síly, resp. konkrétních rolí. Z objasnění vybraného dodavatele bylo zjištěno, že tento potvrdil reálnost nabídkové ceny tvrzením, dle kterého činnosti některých členů realizačního týmu budou v určité etapě (buď v etapě podpora a údržba nebo v etapě rozvoj) realizovány v rámci činnosti jiného ze členů realizačního týmu (např. činnosti osoby v roli hlavního business analytika budou v etapě podpora a údržba plně poskytovány adekvátně kvalifikovanou osobou v pozici IT specialista), potažmo práce některých členů realizačního týmu má být zahrnuta v měsíční paušální sazbě (např. specialista na elektronické písemnosti). Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel toto vysvětlení vybraného dodavatele vyhodnotil jako dostačující, neboť z něj dovodil, že nízký rozsah zapojení některých rolí v určitých fázích plnění není důsledkem nereálnosti nabídkové ceny či podhodnocení pracnosti plnění, ale odlišného organizačního a personálního modelu zajištění služeb. Zadavatel tedy na základě poskytnutého objasnění neshledal že by plnění veřejné zakázky za nabídnutou cenu nebylo reálné. Takový postup zadavatele Úřad považuje za postup odpovídající § 113 zákona.

224. Úřad současně konstatuje, že právě uvedený způsob vysvětlení MNNC – tedy skutečnost, že v určitých fázích mohou být činnosti některých rolí zajišťovány jiným členem realizačního týmu – se stal základem další námitky navrhovatele, podle níž měl zadavatel tímto přístupem postupovat v rozporu se zadávacími podmínkami, resp. měl tím porušení zadávacích podmínek připustit. Navrhovatel v této souvislosti namítá, že zadávací dokumentace stanovila pravidlo, že jedna osoba nemůže vykonávat více pozic, a že připuštění nahrazování rolí je tak v rozporu se zadávacími podmínkami. Úřad v souvislosti s touto dílčí námitkou navrhovatele uvádí následující.

225. Zadávací dokumentací bylo mj. stanoveno, že zadavatel vzhledem k předmětu veřejné zakázky a počtu požadovaných pozic uvádí, že jedna osoba nemůže zastávat současně více pozic. Zadávací dokumentace však tímto primárně regulovala, aby nedocházelo ke kumulaci více rolí u jedné osoby v rámci personálního zajištění zakázky, tedy aby jedna osoba nebyla současně formálně ustanovena jako nositel více rolí. Úřad se neztotožňuje s výkladem navrhovatele, podle něhož skutečnost, že v určitých fázích plnění mohou být některé činnosti zajišťovány jiným členem realizačního týmu, automaticky znamená porušení zadávací podmínky, dle níž jedna osoba může vykonávat pouze jednu roli. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že účelem bylo vymezit požadovanou strukturu realizačního týmu z hlediska stanovených rolí a kvalifikačních předpokladů osob, které je budou zastávat, a zabránit kumulaci rolí u jedné osoby. Vybraný dodavatel požadovanou strukturu realizačního týmu naplnil, jednotlivé role obsadil osobami s požadovanou kvalifikací a existenci těchto osob v týmu zadavatel v rámci posouzení nabídky nijak nezpochybnil. Zadávací dokumentace však současně nestanovila přesnou míru zapojení jednotlivých osob ani nevyhradila jednotlivé typy dílčích činností výlučně konkrétním rolím bez možnosti jejich zajištění jiným členem týmu s odpovídající kvalifikací. Navrhovatel ve své argumentaci směšuje pojem „role“ jakožto funkčního a odpovědnostního postavení osoby v rámci realizačního týmu s pojmem jednotlivých dílčích činností, které jsou v rámci plnění veřejné zakázky vykonávány. Skutečnost, že určitý úkol vykoná osoba zařazená do jiné role, pokud její odborná kvalifikace takový postup umožňuje, sama o sobě neznamená, že by tato osoba zastávala jinou roli ve smyslu zadávacích podmínek. Taková osoba nadále zůstává členem týmu v rámci své role, splňuje pro ni stanovené kvalifikační požadavky a pouze je v rámci realizace plnění efektivně využita i pro činnosti, které zadávací dokumentace výslovně nevyhradila výlučně jiné roli. Z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny přitom vyplývá, že rozdíl v cenové úrovni nabídky vybraného dodavatele je mimo jiné důsledkem odlišné koncepce nabídkové ceny a jiného rozdělení činností mezi členy realizačního týmu, včetně využití méně nákladných osob tam, kde je jejich kvalifikace pro dané činnosti dostatečná. Takový postup představuje legitimní organizační model plnění, který zadávací dokumentace výslovně nezakazovala. Úřad proto ve vztahu k této dílčí námitce navrhovatele uzavírá, že skutečnost, že vybraný dodavatel v rámci vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny uvedl možnost zajištění některých činností jinými členy týmu s odpovídající kvalifikací, není v rozporu se zadávacími podmínkami.

226. Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že zadavatel při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele postupoval v souladu se zákonem, když identifikoval pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny ve vztahu k předmětu plnění, využil postup podle § 113 zákona, vyžádal si písemné objasnění způsobu stanovení nabídkové ceny, které akceptoval, a svůj postup a informace o přijatelnosti nabídkové ceny zachytil přezkoumatelným a transparentním způsobem v dokumentaci o zadávacím řízení.

227. Úřad na tomto místě pro úplnost uvádí, že v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, jakož i judikaturou správních soudů, nenáleží do jeho pravomoci přezkoumávat samotnou věcnou správnost závěrů zadavatele o tom, zda nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, či nikoli. Úkolem Úřadu je přezkoumat, zda zadavatel při posuzování nabídek a při případném vyžádání zdůvodnění MNNC postupoval v souladu se zákonem, zejména zda svůj postup řádně odůvodnil a nejednal zjevně nepřiměřeně či diskriminačně. Jak opakovaně judikoval NSS např. v rozsudku č. j. 1 As 102/2013-123, Úřad nemá kompetenci přehodnocovat skutkové závěry zadavatele učiněné při hodnocení ekonomických aspektů nabídky, pokud tento postup nevykazuje znaky libovůle či zjevného vybočení ze zákonných mezí.

Závěr

228. Na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad ve věci části návrhu navrhovatele ze dne 15. 12. 2025 rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, Vyšehradská 427/16, 128 00 Praha 2

2. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

3. O2 IT Services s.r.o., Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pojmem MD se pro účely tohoto rozhodnutí rozumí doba odpovídající dnu práce jednoho pracovníka, níže v tomto rozhodnutí uvádělo taktéž pod pojmem „ČD“ příp. „člověkoden“ (pozn. Úřadu).

[2] IČO 47114983, se sídlem, Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha 1

[3] IČ 48133981, se sídlem Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1

[4] IČO 28227409, se sídlem Široká 36/5, 110 00 Praha 1 (dne 1. srpna 2025 zapsána změna názvu společnosti na ZIZLAVSKY SIGMUND LEGAL s.r.o.)

[5] IČO 28490738, se sídlem Široká 36/5, 110 00 Praha 1

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 05985/2026/500spisová značka: S0986/2025/VZ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

II. OBSAH NÁVRHU

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 05985/2026/500
spisová značka: S0986/2025/VZ