číslo jednací: 23771/2026/510
spisová značka: S0310/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: IT vybavení serverovny muzea a AV techniky sálu zastupitelů
• Účastníci:
  1. město Chotěboř
  2. Microshop,s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 25. 8. 2026
• Související rozhodnutí: 23771/2026/510; 30051/2026/163

PID	UOHSX00N2K2Z
Č. j.	ÚOHS-23771/2026/510
Sp. zn.	ÚOHS-S0310/2026/VZ
Datum, místo	3. 7. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 30. 4. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – město Chotěboř, IČO 00267538, se sídlem Trčků z Lípy 69, 583 01 Chotěboř,
• navrhovatel – Microshop,s.r.o., IČO 26165031, se sídlem Pod Marjánkou 1448/4, Břevnov, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 23. 10. 2025 JUDr. Robertem Falbrem, advokátem, ev. č. ČAK 11907, se sídlem Kopeckého 1326/47, Břevnov, 169 00 Praha 6,

ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „IT vybavení serverovny muzea a AV techniky sálu zastupitelů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-059402 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 10. 2025 pod ev. č. 705287-2025,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – Microshop,s.r.o., IČO 26165031, se sídlem Pod Marjánkou 1448/4, Břevnov, 169 00 Praha 6 – ze dne 30. 4. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – město Chotěboř, IČO 00267538, se sídlem Trčků z Lípy 69, 583 01 Chotěboř – učiněných při zadávání veřejné zakázky „IT vybavení serverovny muzea a AV techniky sálu zastupitelů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-059402 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 10. 2025 pod ev. č. 705287-2025, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.            ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.         Zadavatel – město Chotěboř, IČO 00267538, se sídlem Trčků z Lípy 69, 583 01 Chotěboř (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 23. 10. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „IT vybavení serverovny muzea a AV techniky sálu zastupitelů“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-059402 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 10. 2025 pod ev. č. 705287-2025 (dále jen „veřejné zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.        Podle čl. 2 s názvem „Předmět veřejné zakázky a předpokládaná hodnota“ odst. 2.1. zadávací dokumentace ze dne 24. 10. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky „komplexní dodávka aktivních prvků počítačové sítě do sálu zastupitelů, muzea a serverovny v budově č.p. 55, Trčků z Lipy, Chotěboř včetně plného datového zprovoznění“, dále „dodávka a instalace audiovizuální techniky do sálu zastupitelů v budově č.p. 55, Trčků z Lipy, Chotěboř“ a „zajištění vzájemného propojení a společného fungování shora uvedených aktivních prvků počítačové sítě a audiovizuální techniky“.

3.        Předpokládaná hodnota veřejné zakázky podle odst. 2.3. téhož článku zadávací dokumentace činí 7 400 000 Kč bez DPH.

4.        Podle čl. 10 s názvem „Podání nabídky a elektronická komunikace“ odst. 10.2. zadávací dokumentace byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 1. 12. 2025 do 10:00 hodin.

5.        Zadavatel obdržel dvě nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – Microshop,s.r.o., IČO 26165031, se sídlem Pod Marjánkou 1448/4, Břevnov, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 23. 10. 2025 JUDr. Robertem Falbrem, advokátem, ev. č. ČAK 11907, se sídlem Kopeckého 1326/47, Břevnov, 169 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne (dále jen „nabídka“).

6.        Následně zadavatel rozhodnutím o vyloučení ze dne 23. 3. 2026 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), které zadavatel zaslal navrhovateli prostřednictvím elektronického nástroje téhož dne[1], rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

7.        Dne 7. 4. 2026 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, které směřovaly proti rozhodnutí o vyloučení (dále jen „námitky“).

8.        Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím o námitkách ze dne 20. 4. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

9.        Vzhledem ke skutečnosti, že se navrhovatel s postupem zadavatele a jeho argumenty uvedenými v rozhodnutí o námitkách neztotožnil, podal dne 30. 4. 2026 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.         OBSAH NÁVRHU

10.      Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí o vyloučení, jakožto i proti postupu zadavatele před vydáním rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách, neboť je navrhovatel považuje „za věcně a právně nesprávné“. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel svým postupem porušil § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), když jej v rozporu se zákonem vyloučil ze zadávacího řízení. Podle navrhovatele zadavatel porušil zásadu transparentnosti, přiměřenosti, zákazu diskriminace a rovného přístupu podle § 6 zákona, neboť zadavatel ex post dotvářel zadávací podmínky a uplatnil vůči navrhovateli nepředvídatelný výklad technických požadavků. Navrhovatel rovněž uvádí, že zadavatel porušil § 245 odst. 1 zákona, neboť rozhodnutí o námitkách „není dostatečně odůvodněno, resp. je nepřezkoumatelné.“ Podle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvedl nic nového a setrval na svých závěrech uvedených v rozhodnutí o vyloučení.

11.       Navrhovatel dále uvádí, že důvodem jeho vyloučení ze zadávacího řízení bylo nesplnění zadávacích podmínek ve vztahu k technickým parametrům jím nabízeného plnění. Konkrétně se jedná o položku poř. č. 2 „Profesionální LCD monitor“ (dále jen „LCD monitor“) vymezenou v příloze č. 5 „Vykaz vymer_cast AV technika“ zadávací dokumentace v části „Sál zastupitelstva – etapa 1“ (dále jen „příloha č. 5“) a dále o položku poř. č. 73 „Jednotka zastupitele“ (dále jen „jednotka zastupitele“) vymezenou rovněž v příloze č. 5.

12.      Ve vztahu k LCD monitoru navrhovatel uvádí, že zadavatel požadoval, aby nabízený výrobek disponoval mj. třemi HDMI porty. Navrhovatel nabídl výrobek, který však podle zadavatele tento požadavek nesplnil, neboť disponuje pouze dvěma HDMI porty. Na základě výzvy k objasnění nabídky č. 2 ze dne 16. 12. 2025 (dále jen „výzva č. 2“) navrhovatel prostřednictvím objasnění nabídky II ze dne 20. 12. 2025 (dále jen „objasnění nabídky č. 2“) zadavateli sdělil, že jím nabízený výrobek disponuje dvěma nativními HDMI porty a třetí HDMI port je řešen prostřednictvím redukce, která je součástí dodávky. V této souvislosti navrhovatel k návrhu přiložil vyjádření výrobce Philips ze dne 30. 4. 2026 (dále jen „vyjádření výrobce“), které podle navrhovatele možnost využití redukce potvrzuje. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že požadavek zadavatele na tři HDMI porty splnil, a zdůrazňuje, že zadavatel „v technické kvalifikaci nikde výslovně neurčil, že požadované HDMI porty musí být řešeny výhradně jako tři nativní, výrobně integrované HDMI konektory na zařízení (tj. bez využití externí redukce / příslušenství).“ Navrhovatel současně odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, konkrétně na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-07132/2024/500, sp. zn. ÚOHS-S0026/2024/VZ, ze dne 15. 2. 2024 (dále jen „rozhodnutí S26/2024“), z něhož dovozuje, že „neurčitost vymezení konkrétního způsobu provedení nelze vykládat k tíži dodavatele, pokud nabízené plnění daný funkční efekt naplní i využitím ‚externího‘ prvku.“ Navrhovatel je dále přesvědčen, že objasněním nabídky nedošlo k její nezákonné změně, nýbrž pouze k vysvětlení, „co to znamená, že je výrobek dodáván v požadované konfiguraci HDMI“. Podle navrhovatele je použití redukce běžným a výrobcem předvídaným řešením, které bylo součástí nabídky již při jejím podání. Navrhovatel dále uvádí, že po objasnění nabídky „již byla nabídka Navrhovatele v této části určitá, seznatelná a porovnatelná s ostatními nabídkami“. Podle navrhovatele „[n]ení pravdou, že nabídka musí být za všech okolností určitá, seznatelná a porovnatelná s ostatními nabídkami již ke dni porovnání nabídek“, neboť zadavatelé běžně žádají účastníky zadávacího řízení o objasnění jejich nabídek nebo o odstranění případných nejasností. Zadavatel tak podle navrhovatele „svým postupem porušil zásadu transparentnosti dle § 6 ZZVZ, neboť ex post dotváří pravidla zadávacího řízení a fakticky uplatňuje skryté technické požadavky, které v zadávací dokumentaci uvedeny nebyly (tj. požadavek na výlučně integrované HDMI porty).“

13.      Ve vztahu k jednotce zastupitele pak navrhovatel uvádí, že zadavatel požadoval dodání zařízení určeného k zapuštění do desky stolu. Navrhovatel nabídl výrobek, který však podle zadavatele tento požadavek nesplňuje, neboť se jedná o řešení určené pro umístění na desku stolu a umožňuje nanejvýš částečné zapuštění. Prostřednictvím objasnění nabídky navrhovatel zadavateli sdělil, že jím nabízené zařízení lze zapustit do desky stolu prostřednictvím připravených otvorů a pevně jej zabudovat, byť nikoliv v celé jeho hloubce. Navrhovatel je přesvědčen, že požadavek na zapuštění do stolu splnil, a zdůrazňuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci nijak nespecifikoval míru ani způsob zapuštění. Podle navrhovatele proto nelze dovodit, že bylo požadováno výlučně úplné zapuštění zařízení do roviny stolové desky. Navrhovatel uvádí, že jím nabízené řešení odpovídá účelu požadovaného plnění a představuje technicky standardní způsob instalace, přičemž způsob zapuštění může být v praxi realizován různými variantami. Podle navrhovatele tak stejně jako u LCD monitoru platí, že „nejednoznačnost zadávací dokumentace jde plně k tíži Zadavatele, nikoliv dodavatele.“ Zadavatel tak podle navrhovatele svým ex post výkladem dotváří zadávací podmínky, když požaduje konkrétní míru zapuštění, která nebyla v zadávací dokumentaci jednoznačně stanovena, čímž porušil zásadu transparentnosti a rovného zacházení podle § 6 zákona.

14.      Navrhovatel v návrhu rovněž uvádí, že mu v důsledku jeho nezákonného vyloučení ze zadávacího řízení hrozí újma, jelikož se nebude moci dále účastnit zadávacího řízení a nebude s ním uzavřena smlouva na realizaci veřejné zakázky, ačkoliv podal ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

15.      Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení, rozhodnutí o námitkách a všechny navazující úkony zadavatele a uložil zadavateli provést nové posouzení a hodnocení nabídek.

III.     PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16.      Úřad obdržel předmětný návrh dne 30. 4. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

17.      Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

18.      Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 4. 5. 2026.

19.      Dne 18. 5. 2026 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k návrhu ze dne 15. 5. 2026 (dále jen „vyjádření k návrhu“), včetně části dokumentace o zadávacím řízení, a téhož dne byla Úřadu zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení uložená v certifikovaném elektronickém nástroji podle § 262a zákona.

Vyjádření zadavatele k návrhu

20.     Úvodem vyjádření k návrhu zadavatel uvádí, že navrhovatel v návrhu rekapituluje průběh zadávacího řízení a současně rozšiřuje argumentaci oproti námitkám, zejména prostřednictvím nového vyjádření a odkazu na „zařízení Audio-Technica, datasheetu zařízení TAIDEN a instalačního manuálu Bosch DICENTIS“. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na § 251 odst. 4 zákona, podle něhož lze k novým skutečnostem přihlédnout pouze tehdy, pokud je navrhovatel nemohl uplatnit již v námitkách.

21.      Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že porušil § 48 odst. 2 písm. a) zákona, základní zásady podle § 6 zákona a § 245 odst. 1 zákona. Zadavatel zdůrazňuje, že navrhovatele nevyloučil ze zadávacího řízení v důsledku ex post změny zadávacích podmínek, nýbrž proto, že z nabídky navrhovatele nevyplývalo splnění požadovaných technických parametrů. Vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona podle zadavatele „slouží právě pro situace, kdy údaje nebo doklady předložené účastníkem nesplňují zadávací podmínky, případně kdy účastník nesplnění zadávacích podmínek ve svém objasnění fakticky potvrdí.“ Argument navrhovatele, že předložil nejvýhodnější nabídku, je podle zadavatele irelevantní. Zadavatel též odmítá tvrzení navrhovatele, že nesplnění zadávacích podmínek nebylo postaveno najisto, neboť jak sám navrhovatel potvrdil, jím nabízené řešení ve vztahu k jednotce zastupitele lze zapustit pouze částečně a LCD monitor disponuje pouze dvěma HDMI porty, přičemž „další prvek plnění byl konkretizován až následně“.

22.     Zadavatel ve vztahu k LCD monitoru uvádí, že se neztotožňuje s výkladem navrhovatele, podle něhož lze požadavek na tři HDMI porty splnit prostřednictvím redukce, ačkoliv zadávací dokumentace výslovně nepožadovala tři vestavěné konektory již z výroby. Zadavatel zdůrazňuje, že „[p]ožadavek na ‚3x HDMI‘ byl uveden jako jeden z minimálních parametrů profesionálního LCD displeje, a to ve stejné části specifikace jako další fyzická rozhraní a vlastnosti zařízení, například ‚1x DP, USB, LAN, RS232‘.“ Zadavatel vykládá tento požadavek jako požadavek na konektorovou výbavu samotného zařízení, „nikoli na libovolnou kombinaci zařízení a neurčitých externích převodníků.“ Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel v nabídce žádnou redukci nekonkretizoval a omezil se pouze na obecnou deklaraci dodání zařízení „v požadované konfiguraci“, která podle zadavatele neumožňuje ověřit splnění požadovaného technického parametru. Zadavatel zdůrazňuje, že institut objasnění nabídky nelze použít k doplnění nového prvku plnění po uplynutí lhůty pro podání nabídek, pokud tento prvek nebyl z nabídky patrný již při jejím podání a je nezbytný pro splnění zadávacích podmínek; tvrzení navrhovatele, že redukce byla součástí původní nabídky, považuje zadavatel za dodatečnou interpretaci navrhovatele, nikoli za obsah nabídky. Zadavatel rovněž nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, „že po objasnění nabídky byla nabídka určitá a porovnatelná s ostatními nabídkami“, neboť podle zadavatele „určitost a porovnatelnost nabídky nemůže být vytvořena až doplněním rozhodného prvku plnění po uplynutí lhůty pro podání nabídek, jestliže tento prvek ovlivňuje splnění technického požadavku“. V této souvislosti pak zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01585/2026/162, sp. zn. ÚOHS-R0158/2025/VZ, ze dne 15. 1. 2026 (dále jen „rozhodnutí R158/2025“), v rámci něhož byla posuzována situace, kdy externí prvek, kterým mají být zadávací podmínky splněny, „v nabídce před jejím objasněním vůbec obsažen nebyl.“ Rozhodnutí S26/2024, na které odkazuje navrhovatel, zadavatel nepovažuje v šetřeném případě za přiléhavé, neboť se týká odlišné skutkové situace. Zadavatel současně poukazuje na to, že pokud by byl třetí HDMI port realizován prostřednictvím redukce z „DisplayPortu“ (dále jen „DP“), nebyl by tím zřejmě zachován požadavek na samostatné rozhraní jednoho DP, což podle něj dokládá nedostatečnou určitost nabídky. Zadavatel proto uzavírá, že nabídka navrhovatele v této části nebyla dostatečně určitá a bez dodatečně konkretizované redukce nesplnila zadávací podmínky.

23.     Ve vztahu k jednotce zastupitele zadavatel uvádí, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, podle něhož jím nabízené zařízení splňuje požadavek na zapuštění do stolu. Zadavatel zdůrazňuje, že zadávací dokumentaci je nutno vykládat jako celek, přičemž z jejího obsahu podle zadavatele vyplývá požadavek na „vestavné řešení integrované do stolové desky“. Zadavatel poukazuje na to, že z technické dokumentace k nabízenému zařízení plyne, že je určeno k volnému umístění nebo k upevnění pomocí šroubů, přičemž zadavatel uvádí, že samotné připevnění ke stolu nelze ztotožňovat se zapuštěním. Dále zadavatel akcentuje, že sám navrhovatel v rámci objasnění nabídky uvedl, že zařízení lze zapustit pouze částečně, čímž fakticky potvrdil, že nabízené řešení neodpovídá jeho požadavku. Zadavatel odmítá výklad navrhovatele, podle něhož lze požadavek na zapuštění splnit i částečným zapuštěním, a uvádí, že takový přístup neodpovídá technickému kontextu, v němž je nutno rozlišovat mezi stolními, částečně zapuštěnými a plně zapuštěnými variantami instalace; u nabízeného zařízení přitom nebylo doloženo, že je určeno k vestavbě. Za irelevantní zadavatel považuje rovněž odkazy na jiná zařízení či výrobky, neboť rozhodující je podle něj konkrétně nabídnutý výrobek. Zadavatel současně uvádí, že akceptace výkladu navrhovatele by vedla k narušení zásady rovného zacházení, neboť by znevýhodnila dodavatele, „kteří vycházeli z požadavku Zadavatele na zapuštění do stolu a tomu přizpůsobili volbu zařízení“. Zadavatel uzavírá, že nabídka navrhovatele tak ani v této části nesplnila zadávací podmínky.

24.     K námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že z jeho odůvodnění je zřejmé, proč zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl. Zadavatel přitom odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-41533/2025/500, sp. zn. ÚOHS-S0549/2025/VZ, ze dne 24. 10. 2025, z něhož dle jeho názoru vyplývá, že není nutné, aby se v rozhodnutí o námitkách vypořádal s každou dílčí argumentací navrhovatele, ale je rozhodující, zda se zadavatel srozumitelně a dostatečně vyjádřil k jádru namítaných skutečností. Skutečnost, že navrhovatel v návrhu konkrétně polemizuje se závěry zadavatele, podle zadavatele potvrzuje srozumitelnost rozhodnutí o námitkách.

25.     Zadavatel má tak za to, že nejsou splněny podmínky pro uložení nápravného opatření, neboť důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení přezkoumatelně obhájil a prokázal, že návrh vychází z nesprávného výkladu zadávacích podmínek a z dodatečného doplňování nabídky. Zadavatel dále zdůrazňuje, „že k zákonnosti vyloučení postačuje existence alespoň jednoho oprávněného důvodu pro vyloučení.“ Zadavatel konstatuje, že postupoval v souladu se zákonem i základními zásadami a navrhuje, aby Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravního opatření.

Další průběh správního řízení

26.     Usnesením ze dne 25. 5. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v průběhu správního řízení v zadávacím řízení, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

27.     Usnesením ze dne 4. 6. 2026 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

28.     Dne 17. 6. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření k podkladům rozhodnutí“). Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil.

Obsah vyjádření k podkladům rozhodnutí

29.     Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí předně obecně uvádí, že setrvává na svých tvrzeních uvedených v návrhu a je přesvědčen, že rozhodnutí o vyloučení i rozhodnutí o námitkách jsou v rozporu se zákonem, a to jak po stránce hmotně-právní, tak po stránce procesní. Za klíčovou navrhovatel považuje tu skutečnost, že zadavatel „nedefinoval technické požadavky způsobem, který by byl pro průměrného, odborně způsobilého dodavatele jednoznačně srozumitelný a předvídatelný“ a svým výkladem rozšířil obsah zadávacích podmínek, čímž porušil základní zásady vymezené v § 6 zákona, a to zejména zásadu transparentnosti a rovného zacházení. Současně navrhovatel zdůrazňuje, že jím poskytnutá objasnění nabídky ve smyslu § 46 zákona nepředstavovala její změnu, ale pouze vysvětlení technického řešení, „které bylo v nabídce obsaženo od počátku, byť v obecnější podobě“. V této souvislosti pak navrhovatel zdůrazňuje, že případné nejasnosti zadávacích podmínek nelze přičítat k tíži jeho nabídky. Navrhovatel dodává, že se mu zadávací podmínky u sporných položek zdály jasné, a proto nevyzval zadavatele k jejich vysvětlení.

30.     Navrhovatel nesouhlasí s výkladem zadavatele ohledně požadavku „3x HDMI“, který zadavatel chápe jako povinnost tří nativních HDMI portů. Podle navrhovatele zadávací dokumentace takový požadavek nestanovila, neboť „[t]ento požadavek je formulován jako požadavek na dostupné rozhraní, nikoliv jako požadavek na konkrétní hardwarovou implementaci tohoto rozhraní.“ Dosažení požadovaného počtu HDMI portů prostřednictvím redukce proto považuje navrhovatel za přípustné, zejména pokud takový způsob odpovídá běžné praxi a konfiguraci předvídané výrobcem. Jelikož zadavatel nestanovil způsob, jakým má být jím požadovaný počet HDMI portů zajištěn, nemůže pak dle navrhovatele „dovozovat skrytou podmínku, že externí redukce je vyloučena“. Navrhovatel dále poukazuje na neurčitost i jiných parametrů požadovaného zařízení; např. požadavek „1x DP“ je formulován podle navrhovatele neurčitě, neboť zadavatel nespecifikoval, zda jde o vstup nebo výstup, „přičemž Zadavatel tuto neurčitost nijak nekritizoval jako nedostatek, nýbrž ji považoval za dostačující“. Podle navrhovatele selektivní přísnost výkladu svědčí „o nerovném přístupu k hodnocení nabídky Navrhovatele“. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel otázku týkající se DP otevřel až ve vyjádření, čímž ex post rozšířil vytýkané nedostatky. K otázce objasnění nabídky navrhovatel pak uvádí, že v nabídce identifikoval konkrétní výrobek a uvedl, že jej dodá „v požadované konfiguraci“. Doplnění, že konfigurace zahrnuje redukci, představovalo podle navrhovatele pouze technické upřesnění, nikoliv změnu nabídky. Navrhovatel zdůrazňuje, že nezměnil žádný základní parametr nabídky a že nabídka po jejím objasnění obsahuje totéž plnění; institut objasnění podle zákona slouží podle navrhovatele právě k odstranění nejasností.

31.      Ve vztahu k položce jednotky zastupitele navrhovatel odmítá výklad zadavatele, podle něhož požadavek na „zapuštění do stolu“ znamenal nutnost plně zapuštěného řešení. Navrhovatel uvádí, že zadávací dokumentace tento pojem nijak blíže nespecifikovala a neobsahovala technické parametry, výkresy ani standardy, které by míru zapuštění do stolu jasně určovaly. Podle navrhovatele je pojem „zapuštění“ obecný a může zahrnovat jak plné, tak částečné zapuštění, přičemž obě varianty jsou v praxi běžné. Zadavatel tím, že nyní požaduje konkrétní technické řešení, podle navrhovatele ex post dotváří zadávací podmínky. Skutečnost, že zařízení lze zapustit pouze částečně, tak podle navrhovatele neznamená nesplnění zadávacích podmínek, neboť ty míru zapuštění nijak nestanovily. Nabízené řešení proto navrhovatel považuje za plně vyhovující. Navrhovatel rovněž zpochybňuje existenci jednotného průmyslového standardu, na který zadavatel odkazuje.

32.     Navrhovatel má současně za to, že uplatnění nových skutečností ve správním řízení je přípustné, protože některé podklady získal až po rozhodnutí o námitkách a část argumentace představuje reakci na vyjádření zadavatele k návrhu. Navrhovatel zdůrazňuje, že vyjádření k podkladům rozhodnutí je jedinou příležitostí, kdy mohl na tyto skutečnosti reagovat, a jejich odmítnutí by bylo v rozporu s právem na spravedlivý proces. Navrhovatel současně opakuje obecnou tezi, že nejednoznačnost zadávacích podmínek jde k tíži zadavatele. V posuzované věci zadavatel dle názoru navrhovatele formuloval zadávací podmínky neurčitě a následně jejich význam ex post zúžil, čímž podle navrhovatele porušil zákon.

33.     Navrhovatel dodává, že zadavatel byl oprávněn vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení, pokud by měl postaveno najisto, že jeho nabídka nesplňuje zadávací podmínky, k čemuž však podle navrhovatele nedošlo. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že jeho nabídka zadávací podmínky splňovala a zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když jej podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona neoprávněně vyloučil ze zadávacího řízení. Tímto postupem zadavatel dle navrhovatele rovněž porušil zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, neboť ex post dovozoval požadavky neuvedené v zadávací dokumentaci a tím nepřípustně měnil pravidla po uplynutí lhůty pro podání nabídek, a současně zásadu rovného zacházení podle § 6 odst. 2 zákona, když přísný výklad uplatnil selektivně pouze vůči určitým částem jeho nabídky, zatímco u jiných částí neurčitost připustil. Zadavatel tak podle navrhovatele „neposuzoval reálně funkční a technicky standardní řešení nabídnuté Navrhovatelem, nýbrž formalisticky a přísně vykládal neurčité a nejednoznačné formulace zadávacích podmínek k tíži Navrhovatele.“ Navrhovatel tak trvá na svém návrhu v plném rozsahu.

Další průběh správního řízení

34.     Dne 15. 6. 2026 Úřad vydal rozhodnutí z téhož dne, kterým nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

IV.        ZÁVĚRY ÚŘADU

35.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

36.     Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

37.     Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

38.     Podle § 28 odst. 1 písm. f) zákona se nabídkou pro účely tohoto zákona rozumí údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace nebo výzvy k podání nabídek.

39.     Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel stanoví zadávací podmínky a poskytne dodavatelům podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

40.     Podle § 39 odst. 1 zákona je zadavatel v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.

41.      Podle § 39 odst. 5 zákona zadavatel v průběhu zadávacího řízení vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

42.     Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

43.     Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

44.     Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

45.     Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)         nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)         nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo

c)         neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

46.     Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

47.     Podle čl. 8 s názvem „Požadavky na zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace „[d]odavatel vyplní ceny v Kč bez DPH k poptávaným položkám v příloze č. 5 Položkový rozpočet této zadávací dokumentace.

Zadavatel upozorňuje, že součástí této VZ není část Sál zastupitelstva – etapa 2, to znamená, že v rámci Přílohy č. 5 Položkový rozpočet této zadávací dokumentace bude dodavatel v části Výkaz výměr část AV technika vyplňovat pouze list s názvem Sál zastupitelstva – etapa 1, část Sál zastupitelstva – etapa 2 zůstane nevyplněna.“

48.     Podle čl. 9 s názvem „Požadavky na zpracování nabídky“ odst. 9.2. zadávací dokumentace zadavatel doporučuje, aby nabídka účastníka obsahovala mj. vyplněný položkový rozpočet (tj. přílohu č. 5), kdy zadavatel současně „upozorňuje na nutnost kromě ceny vyplnit i údaje o výrobci a nabízeném produktu“. Rovněž zadavatel doporučil předložit „katalogové listy nebo jiné dokumenty popisující technickou specifikaci nabízených výrobků u těch, jejichž technická dokumentace není volně dostupná prostřednictvím internetu“.

49.     Příloha č. 5 v rámci výčtu poptávaných položek stanovuje v popisu jednotlivých položek jejich technické požadavky, kdy LCD monitor je vymezen jako „LCD profesionální displej s min. parametry: s uhlopříčkou min. 98", IPS s LED podsvícením, rozlišení 3840 x 2160, haze min. 28%, jas min. 500nit, kontrast 1200:1, odezva max. 8ms, provoz 24/7, orientace landscape/portrait, 3x HDMI, 1x DP, USB, LAN, RS232, media player, tloušťka max. 90mm, integrované reproduktory min. 2x 8W“, a jednotka zastupitele je popsána jako „[j]ednotka zastupitele pro zapuštění do stolu - komplet - čtečka karet, display 7" dotykový, hlasovací tlačítka s možností uživatelksého[2] nastavení pro technickou“.

50.     Nabídka navrhovatele obsahuje mj. doplněnou přílohu č. 5 o jím nabízené produkty, kdy u položky LCD monitoru je navrhovatelem nabízen výrobek Philips označený jako „98BDL4650D v požadované konfiguraci“ (dále jen „výrobek Philips“) a u položky jednotky zastupitele je nabízeno zařízení Bosch označené jako „DCNM-MMD2 v požadované konfiguraci“ (dále jen „zařízení Bosch“).

51.      Ve výzvě č. 2 zadavatel konkretizoval nedostatky identifikované hodnoticí komisí v nabídce navrhovatele. U výrobku Philips zadavatel mj. uvedl, že „má pouze 2x HDMI vstup (nikoliv 3x)“. Ve vztahu k zařízení Bosch pak zadavatel ve výzvě č. 2 uvedl, že „[n]abídnutá jednotka Bosch standardně nejde zapustit do desky stolu (to byl 1 z požadavků)“. Zadavatel tak prostřednictvím výzvy č. 2 požádal navrhovatele o objasnění mj. výše uvedených skutečností.

52.     Dne 20. 12. 2025 navrhovatel na základě výzvy č. 2 předložil zadavateli požadované objasnění nabídky č. 2.

K požadavku zadavatele na tři HDMI porty navrhovatel k jím nabízenému výrobku Philips uvedl, že daný výrobek tento požadavek splňuje, neboť disponuje dvěma nativními HDMI porty a třetí HDMI port je zajištěn prostřednictvím redukce, přičemž navrhovatel dodal, „že požadavek nebyl na 3x HDMI vstup, ale pouze 3x HDMI bez dalšího upřesnění.“

Ve vztahu k zařízení Bosch navrhovatel uvedl, že požadavek na zapuštění do desky stolu splňuje, neboť zadávací dokumentace podle něj blíže nespecifikovala míru zapuštění do stolu; požadovala pevné zabudování do otvorů v desce stolu, nikoli zapuštění v celé jeho hloubce. Navrhovatel dále uvedl, že jím nabízené zařízení Bosch je možné zapustit do stolu pouze částečně, resp. že jej lze „pevně zabudovat ve stolu do připravených otvorů“.

53.     Zadavatel dne 5. 2. 2026 zaslal navrhovateli další žádost o písemné objasnění nabídky z téhož dne (dále jen „výzva č. 3“), neboť při kontrole souladu nabídky navrhovatele se zadávacími podmínkami zadavatel dospěl k závěru, že výrobek Philips „dle technického listu nedisponuje třemi vstupy HDMI a tedy nesplňuje zadávací podmínky“. Ve vztahu k zařízení Bosch zadavatel konstatoval, že toto zařízení podle technického listu nelze zapustit do stolu, čímž nesplňuje zadávací podmínky. Zadavatel proto prostřednictvím výzvy č. 3 vyzval navrhovatele k objasnění uvedených skutečností.

54.     V objasnění nabídky III ze dne 10. 2. 2026 (dále jen „objasnění nabídky č. 3“), která byla zadavateli doručena téhož dne, navrhovatel uvedl, že výrobek Philips je nabízen v požadované konfiguraci, kdy „první a druhý HDMI port jsou nativní, třetí HDMI port je řešený prostřednictvím redukce z nativního portu DisplayPort (redukce DisplayPort/HDMI).“ Navrhovatel dále poukázal na skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci „nespecifikoval, jakým způsobem, tedy jakým konkrétním technologickým řešením má být požadavek na 3x HDMI splněn, konkrétně nezakázal řešení prostřednictvím konektorové redukce.“

K zařízení Bosch pak navrhovatel uvedl, že jej „lze částečně zapustit do vyfrézovaných otvorů ve stolu takovým způsobem, aby byly se stolem pevně spojeny. Zadavatel přitom v ZD nespecifikoval, jakým způsobem, tedy jakým konkrétním technologickým řešením má být požadavek na zapuštění do stolu splněn, proto jsme zvolili nabízené řešení, které zadavatel nezakázal a které dle našeho přesvědčení nejlépe vyhovuje účelu využití daného interaktivního prvku.“

Navrhovatel dále v objasnění nabídky č. 3 uvedl, že zadavatel je povinen postupovat v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona a nese odpovědnost za jednoznačné vymezení zadávacích podmínek. Podle navrhovatele přitom platí, že jsou-li zadávací podmínky nejednoznačné či připouštějí dvojí výklad, nelze upřednostnit výklad jdoucí k tíži účastníka zadávacího řízení; zadavatel současně nemůže vyloučit dodavatele pro nesplnění požadavku, který ze zadávací dokumentace nevyplývá.

55.     Dne 23. 3. 2026 zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť dospěl k závěru, že navrhovatelem nabízený výrobek Philips a zařízení Bosch nesplňují zadávací podmínky.

Ve vztahu k výrobku Philips zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvedl, že z veřejně dostupné technické specifikace, kterou si sám dohledal, zjistil, že nesplňuje požadované parametry, neboť disponuje pouze dvěma HDMI porty namísto tří. Navrhovatel podle zadavatele v nabídce „uvedl pouze označení výrobce Philips a typové označení 98BDL4650D v požadované konfiguraci. Dodavatel nikde v nabídce neuvádí, že součástí dodání tohoto výrobku má být i HDMI redukce, která není běžnou součástí tohoto výrobku. Z formulace v požadované konfiguraci nemůže Zadavatel identifikovat, že součástí dodávky tohoto výrobku bude i dodatečná HDMI redukce, pomocí které Dodavatel u tohoto výrobku dosáhne splnění požadavků Zadavatele na tento výrobek. Tuto informaci Dodavatel poskytl Zadavateli až v rámci objasnění nabídky na základě žádosti Zadavatele. Pokud Dodavatel již při podání nabídky počítal s tím, že k předmětnému výrobku dodá i HDMI redukci, o které se zmiňuje v objasnění nabídky, měl tuto informaci uvést do nabídky. Na základě výše uvedeného dospěl Zadavatel k závěru, že nabídka Dodavatele nesplňuje zadávací podmínky, jelikož výrobek Philips – 98BDL4650D uvedený v nabídce nesplňuje požadavky Zadavatele a jeho doplnění o HDMI redukci představuje nepřípustnou změnu nabídky.“

K zařízení Bosch pak zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvedl, že „v rámci kontroly splnění zadávacích podmínek u předložených nabídek provedl kontrolu splnění požadavků Zadavatele u výrobku Bosch – DCNM-MMD2 z veřejně dostupného technického listu tohoto výrobku. V rámci této kontroly dospěl Zadavatel k závěru, že výrobek Bosch – DCNM-MMD2 nesplňuje Zadavatelem požadované parametry, jelikož dle technického listu je upevňován na desku stolu, a nikoliv jeho zapuštěním do desky stolu, jak v zadávacích podmínkách Zadavatel požadoval. Na základě této skutečnosti Zadavatel vyzval Dodavatele podle § 46 ZZVZ k objasnění nabídky, ve kterém u výše uvedené položky žádal dodavatele o objasnění, jakým způsobem má jím nabízený výrobek splnit požadavek Zadavatele na zapuštění do stolu.“ Následně zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, co obsahovalo objasnění nabídky navrhovatele k výše uvedenému, přičemž zadavatel se neztotožnil s názorem navrhovatele, že v zadávacích podmínkách není míra zapuštění do stolu blíže specifikována, „jelikož v případě tohoto parametru by uvedení míry zapuštění došlo ke změně požadavku ze zapuštění na částečné zapuštění. U konferenčních jednotek (mezi které se řadí i požadovaná jednotka zastupitele) je standardně uváděno, zda jsou instalovány zapuštěním (flush-mount), částečným zapuštěním (semi-flush mount) nebo na desku stolu (tabletop mounting). Dle Zadavatele tak má požadavek na zapuštění jediný význam, a to zapuštění celého zařízení do desky stolu. Jednotka Bosch DCNM-MMD2 má v technickém listu uvedeno umístění na desku stolu. Dodavatel ostatně v rámci svého objasnění nabídky uvedl, že jím nabízený výrobek nesplňuje požadavek Zadavatele na jeho zapuštění do stolu, jelikož je možné ho zapustit pouze částečně. Zadavatel ovšem v zadávacích podmínkách požadoval výrobek, u kterého je možné zapuštění, a nikoliv pouze částečné zapuštění. Jednotka Bosch DCNM-MMD2 tedy nesplňuje požadavek na zapuštění do stolu a nesplňuje tak zadávací podmínky.“

56.     Dne 7. 4. 2026 podal navrhovatel proti rozhodnutí o vyloučení námitky, v nichž uvedl, že považuje své vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona „za neoprávněné, neboť je pevně přesvědčen o tom, že jím podaná nabídka veškeré stanovené parametry Zakázky splňuje.“ K LCD monitoru navrhovatel uvedl, že trvá na tom, že „nabídl přesně takové řešení, jaké zadávací dokumentace požadovala“. Podle navrhovatele zadavatel požadoval, aby nabízené zařízení disponovalo třemi HDMI porty, což výrobek Philips podle názoru navrhovatele splňuje prostřednictvím dvou nativních HDMI portů a třetího HDMI portu je dosaženo pomocí redukce, přičemž zadavatel nikde v zadávací dokumentaci „výslovně neurčil požadovanou formu provedení HDMI portů na zařízeních (integrované vs. externí)“. K jednotce zastupitele pak navrhovatel v námitkách uvedl, že nesouhlasí se závěry zadavatele „a je přesvědčen, že jím nabídnutá zařízení požadavkům zadávací dokumentace plně vyhovují.“ Zadavatel podle navrhovatele v zadávací dokumentaci jednoznačně nedefinoval míru zapuštění do stolu, přičemž tento požadavek formuloval neurčitě. Navrhovatel připustil, že jím nabízené zařízení Bosch lze zapustit do stolu pouze částečně (např. do vyfrézovaného žlabu) a pevně spojit se stolem.

57.     O podaných námitkách zadavatel rozhodl dne 20. 4. 2026 tak, že je odmítl. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil své přesvědčení, že nabídka navrhovatele ve vztahu k požadavkům stanoveným pro LCD monitor a jednotku zastupitele nesplnila zadávací podmínky. Zadavatel tedy setrval na svých argumentech obsažených v rozhodnutí o vyloučení a potvrdil svůj závěr o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Právní posouzení

K rozhodnutí o námitkách

58.     Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel svým návrhem napadá mj. i rozhodnutí o námitkách, se Úřad před samotným věcným přezkumem zabýval také tím, zda zadavatel postupoval při vyřízení námitek navrhovatele v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

59.     Předně k tomu Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky navrhovatele byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, proto byl zadavatel povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

60.     Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám stěžovatele vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, v rozhodnutí o námitkách současně sdělí, jaké provede opatření k nápravě.

61.      Úřad k tomu dále v obecnosti konstatuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytl navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby v odůvodnění rozhodnutí o námitkách bylo vypořádáno jádro podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

62.     Navrhovatel v návrhu mj. uvádí, že zadavatel „porušil ustanovení § 245 odst. 1 ZZVZ, neboť jeho Rozhodnutí o námitkách není dostatečně odůvodněno, resp. je nepřezkoumatelné.“

63.     K tomu Úřad uvádí, že ačkoliv navrhovatel v návrhu označuje rozhodnutí o námitkách za nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné, toto tvrzení zůstává toliko v obecné rovině, neboť navrhovatel jej dále v návrhu nijak blíže nerozvádí ani nespecifikuje, v čem konkrétně má tvrzená nepřezkoumatelnost spočívat.[3] Podle Úřadu navrhovatel pod touto námitkou ve skutečnosti brojí proti věcným závěrům zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách a způsobu, jakým zadavatel vypořádal jeho námitky, nikoliv proti přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách jako takové.

64.     Úřad přesto přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že se zadavatel řádně vypořádal se všemi namítanými body navrhovatele. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel považuje dotčené rozhodnutí o vyloučení, proti kterému navrhovatel vznesl své námitky, za souladné se zákonem a z jakého důvodu přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. K dílčí námitce navrhovatele týkající se LCD monitoru zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že navrhovatelem nabízený výrobek Philips „disponuje pouze dvěma HDMI vstupy, a že teprve v rámci objasnění nabídky Stěžovatel uvedl, že třetí HDMI má být zajištěno prostřednictvím redukce z volného nativního portu.“ Podle zadavatele z nabídky nevyplývalo, že „součástí plnění má být ještě další externí prvek“, neboť z formulace navrhovatele „v požadované konfiguraci“ nemůže zadavatel jednoznačně dovodit, „že součástí plnění má být i HDMI redukce“. K dílčí námitce navrhovatele vztahující se k jednotce zastupitele pak zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že navrhovatelem nabízené zařízení Bosch je možné umístit na desku stolu, nikoliv jej zapustit v celé jeho hloubce, resp. lze jej pouze částečně zapustit, jak připustil na základě objasnění nabídky navrhovatel. Podle zadavatele z kontextu celé zadávací dokumentace a technické zprávy vyplývá, že požadoval plné zapuštění do stolu do předem připravených otvorů, „tedy od počátku poptával vestavné řešení určené pro integraci do stolové desky.“

65.     Zadavatel se podle Úřadu podrobně a srozumitelně vyjádřil k namítaným skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách, přičemž z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítnul jako nedůvodné, resp. je z něj patrné, proč považuje zadavatel rozhodnutí o vyloučení za souladné se zákonem a nesouhlasí s argumenty navrhovatele.

66.     K tvrzení navrhovatele uvedenému ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že rozhodnutím o námitkách sice byly námitky navrhovatele formálně vypořádány, ovšem v rámci „interpretace pojmu ‚zapuštění‘ se Zadavatel omezuje na tvrzení o existenci průmyslového standardu, aniž by tento standard jakkoliv specifikoval nebo doložil odkazem na technické normy, produktové specifikace či jiné objektivní podklady“, Úřad uvádí, že uvedené tvrzení směřuje do věcné správnosti, resp. přesvědčivosti argumentace zadavatele, nikoliv do otázky přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách. Ani případná absence odkazu na konkrétní technické normy či jiné odborné podklady dle Úřadu nic nemění na tom, že z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zřejmé, jaký výklad zadavatel zaujal a z jakých důvodů považoval námitky navrhovatele za nedůvodné. Uvedená argumentace navrhovatele tak není způsobilá zpochybnit výše učiněný závěr Úřadu o přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách.

67.     Úřad tak uzavírá, že rozhodnutí o námitkách vyjadřuje ucelený pohled zadavatele na navrhovatelem namítané skutečnosti. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách dostatečně vypořádal se všemi relevantními skutečnostmi namítanými navrhovatelem způsobem splňujícím požadavky náležitého odůvodnění rozhodnutí o námitkách, a rozhodnutí o námitkách je tedy učiněno v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku tohoto rozhodnutí

68.     Meritem sporu mezi účastníky správního řízení je v posuzovaném případě otázka (ne)zákonnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel je přesvědčen, že jeho nabídka splňovala veškeré požadavky stanovené zadávací dokumentací, a má tak za to, že zadavatel postupoval v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když jej vyloučil ze zadávacího řízení. Současně navrhovatel namítá, že zadavatel svým postupem porušil zásadu transparentnosti a přiměřenosti podle § 6 odst. 1 zákona, jakožto i zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 odst. 2 zákona. Předmětem tohoto správního řízení je tedy posouzení, zda zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávacích podmínek v souladu se zákonem.

69.     Úřad předně k otázce vyloučení účastníka ze zadávacího řízení v obecnosti konstatuje, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že k vyloučení může zadavatel přistoupit výlučně z důvodů stanovených zákonem. Mezi tyto důvody patří mj. důvod uvedený v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž lze účastníka zadávacího řízení vyloučit, jestliže jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník ve stanovené lhůtě nedoložil.

70.     Jak vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu, pokud se zadavatel rozhodne účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v dotčeném (zadavatelem uplatněném) ustanovení zákona jsou dány. Fakt, že zadavatel má tyto důvody za prokázané, musí současně vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení. Jinými slovy, z dokumentace o zadávacím řízení tak musí být zřejmé, že důvody vedoucí k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení podle dotčeného ustanovení zákona existují. Zachycení těchto důvodů v dokumentaci o zadávacím řízení vede k naplnění shora uvedené zásady transparentnosti zadávacího řízení.

71.      Úřad dále doplňuje, že pro konstatování toho, že rozhodnutí o vyloučení je v souladu se zákonem, postačí, pokud je zjištěna existence i jen jednoho z důvodů pro vyloučení, a to i pokud je vyloučení účastníka ze zadávacího řízení odůvodněno více důvody. I pokud by tedy ostatní důvody pro vyloučení oprávněné nebyly, Úřad při zjištění i jen jediného oprávněného důvodu vyloučení musí konstatovat, že zadavatel účastníka vyloučil důvodně a jeho postup při vyloučení účastníka byl tedy v souladu se zákonem.

72.     Úřad dodává, že v každém případě je povinností zadavatele při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (stejně jako v průběhu celého zadávacího řízení) dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona; zadavatel zejména musí své rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení oznámit a toto oznámení v souladu se zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona odůvodnit tak, aby toto bylo určité, jasné, srozumitelné a zpětně přezkoumatelné. V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ Pro úplnost Úřad dodává, že ačkoliv se citované závěry vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou plně aplikovatelné i za platnosti nyní účinného zákona, neboť v něm obsažená koncepce právní úpravy obecně vychází z dosavadní rozhodovací praxe.

73.     Úřad má se zřetelem k zásadě transparentnosti také za to, že pokud v souvislosti s prokázáním údajů obsažených v nabídce účastníka zadávacího řízení vyvstanou na straně zadavatele jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale také jeho povinností tyto pochybnosti odstranit, a mít tak postaveno najisto, že účastník zadávacího řízení splnění zadávací podmínky skutečně prokázal, či neprokázal. Za účelem uvedeného je zadavatel mimo ověřování si věrohodnosti poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů „vlastní cestou“ ve smyslu § 39 odst. 5 zákona taktéž oprávněn postupovat podle § 46 odst. 1 zákona a požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje a doklady. Účelem postupu podle § 39 odst. 5 a § 46 odst. 1 zákona je tedy zpravidla ověření, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že dotčený účastník splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla stanovená zákonem a zadávací dokumentací. Jen takový dodavatel může být vybrán z účastníků zadávacího řízení a povolán k realizaci veřejné zakázky.

74.     Podle Úřadu tak zadavatel v případě, kdy nemá na základě jemu předložených podkladů postaveno najisto, zda nabídka zadávací podmínky splňuje, či nikoliv, a zda tedy jsou dány důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, musí získat jednoznačný podklad pro posouzení této skutečnosti (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2021 či rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 418/2021-31 ze dne 15. 6. 2022). Nedisponuje-li zadavatel takovým podkladem již na základě obsahu nabídky, tedy nemá-li z předložené nabídky postaveno najisto, že jsou dány důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, je nezbytné, aby tuto skutečnost odpovídajícím způsobem ověřil, a to například prostřednictvím výzvy podle § 46 odst. 1 zákona.

75.     Této problematice se ostatně věnuje i metodika Úřadu[4], v níž je mj. uvedeno, že je „postup podle § 46 ZZVZ obecně zákonem koncipován jako možnost, nikoliv povinnost zadavatele, v případě, že zadavatel nemá z předložené nabídky postaveno najisto, že jsou dány důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, je nezbytné, aby se zadavatel s touto nastalou situací vypořádal. Zákon však umožňuje využití např. i postupu dle § 39 odst. 5 zákona. Možností postupů v obecné rovině má tedy zadavatel více a je na zadavateli, aby s ohledem na relevantní okolnosti vyhodnotil, které z možností využije, tzn. která bude vhodná pro sledovaný cíl. Jednoznačně však platí, že zadavatel v situaci, kdy nemá postaveno najisto, že jsou dány důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, není oprávněn automaticky účastníka zadávacího řízení vyloučit.“ Na základě uvedeného pak Úřad učinil dílčí závěr, že pokud zadavatel nedisponuje „na základě obsahu nabídky dostatečnými podklady (tj. údaji, doklady, vzorky nebo modely) pro posouzení, zda účastník zadávacího řízení splňuje či nesplňuje zadávací podmínky, mohl by se postup podle § 46 ZZVZ před vyloučením takového účastníka stát povinností, nikoliv pouze fakultativní možností zadavatele. Uvedené neplatí, rozhodne-li se zadavatel pro alternativní postup dle § 39 odst. 5 věty druhé ZZVZ a sám si opatří potřebné informace, má-li možnost.“ Dále je pak v této souvislosti mj. uvedeno, že „[p]okud je na základě údajů uvedených v nabídce dodavatele po posouzení nabídky zcela jasné a zřejmé, že podaná nabídka nesplňuje stanovené zadávací podmínky, není zadavatel povinen postupovat podle § 46 ZZVZ a je oprávněn účastníka vyloučit ze zadávacího řízení.“ Úřad v uvedené metodice rovněž dovozuje, že „[p]okud tedy zadavateli z posouzení nabídky jasně vyplyne, že dodavatelem nabízené plnění nesplňuje požadované technické parametry, nevzniká zadavateli zjevně potřeba požadovat objasnění předložených údajů pro účely řádného průběhu zadávacího řízení a v takovém případě zadavatel sice může fakultativně postupovat dle § 46 ZZVZ, nicméně není k tomu povinen.“

76.     Z předmětné metodiky Úřadu současně vyplývá, že „zadavatel má povinnost posuzovat jen to, co je uvedeno v nabídce, neboť je obsahem nabídky vázán. Nabídku navíc nelze po uplynutí lhůty k podání nabídek dále měnit či do ní jakýmkoli způsobem zasahovat. Případná chyba v nabídce jde tedy na vrub dodavatele, neboť ten je za její obsah zodpovědný.“ Uvedený závěr metodiky Úřadu koresponduje rovněž s jeho ustálenou rozhodovací praxí. Úřad dlouhodobě zastává názor, že za nabídku odpovídá dodavatel (účastník zadávacího řízení); jak Úřad uvedl např. v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0506/2020/VZ, č. j. ÚOHS-02686/2021/500/AIv, ze dne 22. 1. 2021: „[o]dpovědnost za správnost a úplnost nabídky bezesporu nese dodavatel (účastník zadávacího řízení), přičemž tento se nemůže spoléhat na to, že se zadavatel rozhodne postupovat dle § 46 zákona“. Právě uvedené závěry tak podle Úřadu podtrhují význam toho, aby dodavatelé ve svých nabídkách uvedli všechny podstatné a požadované údaje týkající se nabízeného plnění. Odpovědnost za obsah, správnost a úplnost nabídky nese primárně dodavatel, který nemůže spoléhat na to, že případné nejasnosti či nedostatky jeho nabídky budou vždy odstraněny postupem zadavatele podle § 46 zákona. Je proto v zájmu dodavatele, aby z jeho nabídky jednoznačně vyplývalo splnění zadávacích podmínek již ke dni jejího podání.

77.      Úřad na tomto místě připomíná, že zadavatel v příloze č. 5 požadoval LCD monitor mj. s požadavkem na „3x HDMI“. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel ve své nabídce k položce LCD monitor do kolonky „výrobce“ uvedl „Philips“ a do kolonky „typové označení“ uvedl „98BDL4650D v požadované konfiguraci“.

78.     Úřad z obdržené dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že zadavatel při posouzení nabídky navrhovatele získal pochybnosti o splnění technických požadavků nabízeným výrobkem Philips, konkrétně o tom, zda výrobek Philips disponuje minimálně třemi HDMI porty. Z tohoto důvodu zadavatel výzvou č. 2 a následně výzvou č. 3 vyzval navrhovatele k objasnění nabídky a k vysvětlení, jakým způsobem je uvedený technický požadavek (3x HDMI) nabízeným výrobkem Philips splněn.

79.     Navrhovatel na základě výzvy č. 2 a výzvy č. 3 zadavateli sdělil, že jím nabízený výrobek Philips disponuje pouze dvěma nativními HDMI porty, přičemž třetí HDMI port je zajištěn prostřednictvím redukce. K tomu pak navrhovatel v objasnění nabídky č. 3 dodal, že zadavatel v zadávací dokumentaci nijak nespecifikoval „jakým způsobem, tedy jakým konkrétním technologickým řešením má být požadavek na 3x HDMI splněn, konkrétně nezakázal řešení prostřednictvím konektorové redukce“.

80.     Zadavatel však k objasnění nabídky č. 2 a objasnění nabídky č. 3 nepřihlédl a (mimo jiné) po tomto ověření nabízeného plnění, resp. jeho technických parametrů přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení s odkazem na ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že důvodem vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byla v souvislosti s LCD monitorem skutečnost, že navrhovatelem nabízený výrobek Philips nesplnil požadavek zadávací dokumentace (3x HDMI), neboť disponuje pouze dvěma HDMI porty, ačkoliv zadavatel požadoval alespoň tři, přičemž informace o dodání redukce (jež bude zajištěn třetí HDMI), kterou navrhovatel poskytl prvně až na základě výzvy č. 2, představuje podle zadavatele nepřípustnou změnu nabídky.

81.      Úřad podotýká, že předmětem posouzení v šetřené věci není účelnost či potřebnost požadavku na minimální počet jednotlivých HDMI portů, nýbrž skutečnost, zda navrhovatelem nabízený výrobek tento požadavek splňoval. V rámci přezkumu oprávněnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení proto není rozhodující, zda by pro potřeby zadavatele mohlo být dostatečné i jiné technické řešení (např. formou redukce). Rozhodující podle Úřadu je, zda navrhovatelem nabízené plnění v okamžiku podání nabídky odpovídalo požadavkům, které zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil.

82.     Úřad proto přistoupil k posouzení, zda výrobek Philips nabízený navrhovatelem splňuje zadavatelem stanovené technické požadavky u položky LCD monitor. Úřad uvádí, že navrhovatel v nabídce k položce LCD monitor pouze uvedl, že jde o výrobek značky Philips s typovým označením „98BDL4650D v požadované konfiguraci“, aniž by blíže konkretizoval, jakým způsobem má být splněn požadavek na tři HDMI porty. Z technické specifikace výrobku Philips, konkrétně z části „Možnosti připojení“, pak vyplývá, že vstup videa je zajištěn prostřednictvím „HDMI 2.0 (x 2)“, tedy že je vybaven dvěma HDMI porty. Tuto skutečnost současně potvrdil sám navrhovatel v rámci objasnění nabídky č. 2, když uvedl, že výrobek Philips „konektorovou výbavu splňuje, když disponuje 3x HDMI, přičemž 2x HDMI je dosaženo nativně, 1x HDMI prostřednictvím redukce z určeného volného nativního portu“. Uvedené následně navrhovatel potvrdil i v objasnění nabídky č. 3. Z technické specifikace výrobku Philips dále vyplývá, že dotčený výrobek disponuje rovněž rozhraním DisplayPort, resp. jedním DP, a to jak na vstupu videa, tak i na výstupu. Z vyjádření výrobce předloženého navrhovatelem vyplývá, že výrobek Philips bude dodán „v portové výbavě 3x HDMI, kdy 3. HDMI port je výrobně řešen / umožněn prostřednictvím redukce z DisplayPort na HDMI“.

83.     Z výše uvedeného tak vyplývá, že výrobek Philips nabízený navrhovatelem disponuje dvěma nativními HDMI porty určenými pro vstup videa; třetí HDMI port není samostatným rozhraním tohoto výrobku, nýbrž má být zajištěn prostřednictvím redukce z dostupného DP. V tomto ohledu lze tedy konstatovat, že navrhovatel dovozuje splnění požadavku zadavatele na minimální počet tří HDMI portů kombinací dvou nativních HDMI portů a jednoho HDMI portu prostřednictvím redukce.

84.     Jak bylo již popsáno výše, zadavatel při posouzení nabídky navrhovatele pojal pochybnost, zda navrhovatelem nabízený výrobek Philips splňuje technické požadavky u položky LCD monitor, tedy zda disponuje minimálně třemi HDMI porty. Z technické specifikace výrobku Philips totiž vyplývalo, že disponuje pouze dvěma nativními HDMI porty. Za účelem vyjasnění této skutečnosti proto zadavatel vyzval navrhovatele k objasnění nabídky prostřednictvím výzvy č. 2 a následně výzvy č. 3. Navrhovatel v objasnění nabídky č. 2 a objasnění nabídky č. 3 shodně uvedl, že uvedený požadavek zadavatele je splněn prostřednictvím dvou nativních HDMI portů a třetí HDMI port je zajištěn prostřednictvím „redukce z určeného volného nativního portu“. Informaci o tom, že součástí nabízeného plnění má být rovněž HDMI redukce, přitom navrhovatel poprvé uvedl až v rámci objasnění nabídky č. 2.

85.     Zadavatel však informaci navrhovatele o dodání HDMI redukce společně s výrobkem Philips nepovažoval za pouhé objasnění údajů obsažených v nabídce navrhovatele, nýbrž ji vyhodnotil jako „nepřípustnou změnu nabídky“. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl, že navrhovatel „nikde v nabídce neuvádí, že součástí dodání tohoto výrobku má být i HDMI redukce, která není běžnou součástí tohoto výrobku“, přičemž z formulace „v požadované konfiguraci“ nelze podle zadavatele jednoznačně dovodit, že součástí nabízeného plnění „bude i dodatečná HDMI redukce, pomocí které Dodavatel u tohoto výrobku dosáhne splnění požadavků“ zadávací dokumentace.

86.     Navrhovatel v námitkách a následně i návrhu v této souvislosti argumentuje, že „[r]edukce a rozbočovače sloužící k rozšíření datové konektivity jsou zcela obvyklou součástí řešení AV techniky a jejich využití při plnění předmětu Zakázky Navrhovatel od počátku předpokládal.“ Podle navrhovatele tak v žádném případě k materiální změně nabídky nedošlo, neboť informace o využití redukce byla pouze vysvětlením technického řešení a „tvořila nedílnou součást nabízení konfigurace LCD monitorů již v okamžiku podání nabídky.“

87.     Úřad k uvedené argumentaci navrhovatele uvádí, že pro posouzení věci není rozhodné, zda je použití redukcí či jiných obdobných zařízení v oblasti AV techniky obvyklé, ani zda by bylo technicky možné požadavku zadavatele na minimální počet HDMI portů prostřednictvím redukce dosáhnout. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele v šetřené věci je rozhodující, zda z nabídky navrhovatele ke dni jejího podání vyplývalo, že navrhovatelem nabízené plnění zadávací podmínky splňuje.

88.     Z nabídky navrhovatele však vyplývá pouze údaj o nabízeném výrobku Philips s označením „98BDL4650D v požadované konfiguraci“, aniž by bylo jakkoliv konkretizováno, jakým způsobem má být splněn požadavek na minimální počet tří HDMI portů. Z obecné formulace „v požadované konfiguraci“ podle Úřadu nelze jednoznačně dovodit, že společně s výrobkem Philips bude dodána i redukce, jakožto příslušenství, prostřednictvím které má být dotčená zadávací podmínka (3x HDMI) splněna. Navrhovatel přitom tuto skutečnost uvedl poprvé až v rámci objasnění nabídky č. 2, kdy zadavateli sdělil, že třetí HDMI port bude zajištěn prostřednictvím redukce z jiného portu. V objasnění nabídky č. 3 navrhovatel dále argumentoval tím, že zadavatel v zadávací dokumentaci nespecifikoval konkrétní způsob, jakým má být požadovaného počtu HDMI portů dosaženo.

89.     Úřad sice souhlasí s tvrzením navrhovatele, že zadavatel v zadávací dokumentaci blíže nespecifikoval způsob, jakým má být požadovaného počtu HDMI portů dosaženo, současně je však třeba přisvědčit zadavateli, že z formulace „v požadované konfiguraci“ nelze dovodit, jaké konkrétní komponenty či technická řešení jsou součástí nabízeného plnění. Z uvedené formulace totiž podle Úřadu nevyplývá, jakým způsobem má být požadavek na tři HDMI porty prostřednictvím nabízeného výrobku Philips splněn, ani že součástí nabízeného plnění má být další prvek (redukce), jehož prostřednictvím má být dotčený požadavek naplněn. Uvedená obecná formulace proto nemůže podle Úřadu bez dalšího nahradit konkrétní specifikaci nabízeného plnění. Úřad přitom nepřehlédl, že navrhovatel formulaci „v požadované konfiguraci“ nepoužil pouze ve vztahu k nyní posuzovanému výrobku Philips, ale systematicky u všech položek své nabídky. Tím spíše nelze podle Úřadu dovodit, že by tato formulace sama o sobě představovala konkrétní specifikaci určitého technického řešení či konkrétního technického parametru. Pokud navrhovatel tvrdí, že nabízel výrobek v konfiguraci odlišné od konfigurace vyplývající z technické specifikace daného modelu, musí být taková skutečnost zřejmá již ze samotné nabídky, případně musí být její existence z nabídky jinak objektivně dovoditelná. Pouhá obecná formulace „v požadované konfiguraci“ bez bližšího upřesnění však takový závěr podle Úřadu neumožňuje. Navrhovatel přitom informaci o tom, že požadovaného počtu HDMI portů má být dosaženo prostřednictvím redukce, uvedl poprvé až v rámci objasnění nabídky č. 2. Z pohledu Úřadu se tak nejednalo o pouhé vysvětlení již v nabídce obsaženého údaje, nýbrž o doplnění nové skutečnosti, která z nabídky navrhovatele nevyplývala a která je rozhodná pro posouzení splnění zadávacích podmínek. Z obsahu nabídky totiž nebylo možné dovodit, že navrhovatel zamýšlí splnit dotčený požadavek zadavatele právě tímto způsobem. I pokud by navrhovatel skutečně od počátku zamýšlel s nabízeným výrobkem Philips zadavateli dodat rovněž redukci, tato skutečnost z jeho nabídky nijak nevyplývala. Úřad proto dospěl k závěru, že navrhovatel prostřednictvím objasnění nabídky č. 2 a objasnění nabídky č. 3 nespecifikoval již existující údaj, ale doplnil novou skutečnost, která je rozhodná pro posouzení splnění zadávacích podmínek, přičemž takový postup neodpovídá smyslu institutu objasnění nabídky podle § 46 zákona, který nesmí vést ke změně nebo doplnění nabídky. Za situace, kdy bez této informace (zajištění třetího HDMI prostřednictvím redukce) nelze dospět k závěru o splnění dotčené zadávací podmínky, se jedná o nepřípustnou změnu nabídky podle § 46 odst. 2 zákona. Přijetí výkladu navrhovatele by dle Úřadu mohlo vést situaci, kdy by dodavatelé mohli až po uplynutí lhůty pro podání nabídek doplňovat podstatné prvky nabízeného plnění; takový postup by však byl v rozporu s požadavkem na určitost a přezkoumatelnost obsahu nabídky, neboť by fakticky znemožňoval ověřit, jaké konkrétní plnění bylo v okamžiku podání nabídky skutečně nabízeno. Úřad tedy uzavírá, že z nabídky navrhovatele nebylo možné dovodit splnění požadavku na minimální počet tří HDMI portů a že tento nedostatek nemohl být zhojen následným objasněním nabídky ze strany navrhovatele.

90.     S ohledem na výše uvedené tak Úřad dospěl k závěru, že nabídka navrhovatele ve vztahu k výrobku Philips nesplnila zadávací podmínky a zadavatel tak postupoval v souladu se zákonem, když podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení.

91.      Úřad současně neshledal důvodnými ani námitky navrhovatele, podle nichž měl zadavatel svým postupem ex post dotvářet zadávací podmínky nebo porušit zásady transparentnosti, přiměřenosti podle § 6 odst. 1 zákona či zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 odst. 2 zákona. Jak vyplývá z výše uvedeného, zadavatel nevyloučil navrhovatele na základě dodatečného výkladu zadávacích podmínek, nýbrž z důvodu, že z jeho nabídky nevyplývalo splnění zadávacích podmínek (konkrétně technického požadavku na požadovaný minimální počet tří HDMI portů). Postup zadavatele tak nelze považovat za porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona, neboť zadavatel vycházel z obsahu nabídky navrhovatele a byl v souladu se zákonem.

92.     K tvrzení navrhovatele a jeho odkazu na rozhodnutí S26/2024, z něhož vyvozuje, že neurčitost vymezení konkrétního způsobu splnění technického požadavku nelze vykládat v neprospěch dodavatele, pokud nabízené plnění požadovaný funkční efekt naplní i prostřednictvím externího prvku, Úřad uvádí, že citované rozhodnutí nepovažuje za přiléhavé na nyní projednávaný případ, neboť vychází z odlišných skutkových okolností. V odkazovaném rozhodnutí Úřadu bylo podstatou sporu, zda lze požadovaného efektu (připevnění popisovací tabule v rozích, což mělo být naplněno pomocí externích úchytů) dosáhnout prostřednictvím externího prvku. V nyní šetřeném případě však není předmětem sporu, a tudíž ani rozhodující otázkou, zda lze zadávací podmínku spočívající v požadavku na tři HDMI porty splnit prostřednictvím externího prvku (redukce), nýbrž zda navrhovatelem nabízené plnění v okamžiku podání nabídky, tj. před jejím objasněním, resp. doplněním o redukci, zadávací podmínky splňovalo, či nikoliv. Nejde tedy o posouzení přípustnosti určitého technického řešení, ale o posouzení souladu nabídky s technickými požadavky zadávací dokumentace.

93.     V této souvislosti lze přisvědčit zadavateli, který ve vyjádření k návrhu odkazuje na rozhodnutí R158/2025, v němž předseda Úřadu mj. uvedl, že „[a]ť už použití PDU představuje konfiguraci již nabízeného plnění, nebo dodání příslušenství, výsledek bude pro navrhovatele vždy stejný. Navrhovatel totiž nedal dostatečně najevo, že a jak požadavek na počet výstupů splní, a tak i kdyby šlo o konfiguraci, stejně by jeho nabídka nesplňovala zadávací podmínky. Pokud by šlo o příslušenství, pak by se jednalo již o nepřípustnou[5] materiální změnu nabídky, jelikož tak nabízel jiné (o produkt PDU obohacené) plnění. Obojí by bylo důvodem pro vyloučení, protože by navrhovatel nesplnil buď požadavek na dostatečný popis plnění, nebo přímo technický požadavek na počet výstupů sám o sobě.“ V nyní šetřené věci je tak situace obdobná a lze na základě uvedeného učinit závěr, že doplněním externího prvku (redukce) došlo ze strany navrhovatele k nepřípustné materiální změně nabídky, jelikož tak navrhovatel nabízel jiné (o redukci obohacené) plnění.

94.     K tvrzení navrhovatele, že nabídka nemusí být ke dni podání určitá, seznatelná a porovnatelná, pak Úřad uvádí, že se s takovým tvrzením neztotožňuje. Nabídka musí již v okamžiku svého podání obsahovat dostatečné údaje umožňující zadavateli posoudit, jaké plnění je mu nabízeno a zda toto plnění odpovídá zadávacím podmínkám. Úřad opakovaně připomíná, že institut objasnění nabídky podle § 46 zákona neslouží k tomu, aby dodavatel teprve dodatečně konkretizoval podstatné aspekty nabízeného řešení, které z nabídky nebyly zjistitelné. Ačkoliv zadavatelé v praxi institut objasnění nabídky často využívají, tato skutečnost však nic nemění na tom, jak je uvedeno výše, že se jedná o oprávnění zadavatelů, nikoliv o jejich povinnost. Dodavatel proto nemůže během přípravy své nabídky vycházet z předpokladu, že případné nejasnosti, obecné formulace či chybějící informace bude moci bez dalšího doplnit až na základě výzvy zadavatele. Odpovědnost za obsah, určitost a srozumitelnost nabídky nese primárně dodavatel. Je proto v jeho vlastním zájmu, aby z nabídky bylo jednoznačně seznatelné již ke dni jejího podání, jaké plnění nabízí a jakým způsobem jsou naplněny jednotlivé požadavky zadavatele. Pokud dodavatel zvolí obecné či neurčité formulace a současně spoléhá na to, že jejich obsah bude moci následně v případě nejasností objasnit v rámci postupu podle § 46 zákona, činí tak zcela vědomě a na vlastní riziko. Nelze totiž vyloučit, že zadavatel již na základě obsahu předložené nabídky a jiných dostupných informací a podkladů dospěje k jasnému závěru, že nabídka účastníka zadávací podmínky nesplňuje, a přistoupí rovnou k jeho vyloučení ze zadávacího řízení, aniž by institut objasnění nabídky využil.

95.     K otázce DP a možnostem jeho využití Úřad uvádí, že její posouzení není v šetřeném případě rozhodné, neboť, jak Úřad dospěl k závěru, z nabídky navrhovatele ke dni jejího podání nebylo zřejmé, jakým způsobem měl být požadavek zadavatele na minimální počet HDMI portů splněn, přičemž tato skutečnost nemohla být zhojena až následným objasněním nabídky. Proto ani případná nejednoznačnost zadávací dokumentace týkající se požadovaného DP nebo možnost splnit požadavek na DP různými způsoby nemůže nic změnit na závěru Úřadu, že nabídka navrhovatele nesplnila zadávací podmínky (požadavek na 3X HDMI) a že následné doplnění nabídky (o redukci) představovalo nepřípustnou změnu nabídky.

96.     V kontextu výše uvedeného se Úřad již nezabýval otázkou, zda požadavek zadavatele na zapuštění jednotky zastupitele do stolu připouštěl výklad zastávaný navrhovatelem, ani tím, zda navrhovatelem nabízené zařízení Bosch daný požadavek splňovalo. Úřad má za prokázané, že nabídka navrhovatele nesplnila zadávací podmínky stanovené pro LCD monitor, jejichž nesplnění samo o sobě odůvodňuje jeho vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Přezkum dalších důvodů vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení tak Úřad považuje za nadbytečný, neboť v případě, kdy byl Úřadem prokázán alespoň jeden důvod vyloučení za oprávněný, by tak nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu, tj. že zadavatel vyloučil navrhovatele v souladu se zákonem, vliv. Jak ostatně uvedl předseda Úřadu např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-15332/2026/162, sp. zn. ÚOHS-R0043/2026/VZ, ze dne 27. 4. 2026, „[o]becně platí, že rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení obstojí, pokud obstojí alespoň jeden z důvodů, na kterých spočívá. Pokud tedy Úřad přezkoumá jen část rozhodnutí o vyloučení a dá v této části zadavateli zapravdu, nemusí se již zabývat ostatními důvody pro vyloučení.“ Úřad proto v souladu se zásadou procesní ekonomie považuje za neúčelné, aby se věcně zabýval všemi důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v případě prokázání oprávněnosti alespoň jednoho z nich, tedy aby k prokázání či vyvrácení existence dalších důvodů prováděl další dokazování, jež dále zatíží účastníky správního řízení a případně též nedůvodně pozdrží průběh přezkumného a zadávacího řízení, když i po posouzení těchto skutečností by se na výsledku rozhodnutí nic nezměnilo.

97.     Úřad dále uvádí, že nepřehlédl tvrzení zadavatele, že navrhovatel v návrhu rozšířil svou argumentaci oproti námitkám, zejména prostřednictvím dalších vyjádření a odkazů. S ohledem na výše uvedené závěry však Úřad nepovažoval za nezbytné se touto otázkou blíže zabývat, neboť ani případné zohlednění uvedených podkladů by nemohlo ovlivnit výsledek posouzení šetřené věci Úřadem.

98.     S přihlédnutím ke všem výše uvedeným zjištěním a skutečnostem Úřad uzavírá, že neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, neboť v postupu zadavatele v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení neshledal rozpor se zákonem. Úřad proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i:

1.         město Chotěboř, Trčků z Lípy 69, 583 01 Chotěboř

2.        JUDr. Robert Falbr, advokát, Kopeckého 1326/47, Břevnov, 169 00 Praha 6

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Navrhovatel v návrhu uvádí, že mu rozhodnutí o vyloučení bylo doručeno dne 27. 3. 2026, pozn. Úřadu.

[2] Přímá citace, pozn. Úřadu.

[3] V bodu 22. návrhu navrhovatel pouze uvádí, že „[v] Rozhodnutí o námitkách neuvedl Zadavatel nic podstatně nového.“

[4] Dostupná na: uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/metodicka-cinnost/vykladova-stanoviska-a-metodiky (12).

[5] Srov. například rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc.