číslo jednací: 13738/2026/872
spisová značka: S0551/2023/KD
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Uzavírání zakázaných dohod v oblasti elektrospotřebičů |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Vertikální dohody |
| Výrok | § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb. § 22a odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb. § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 31. 8. 2026 |
| Související rozhodnutí | 13738/2026/872 29734/2026/164 |
| Dokumenty |  2023_S0551.pdf 561 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0551/2023/KD Číslo jednací: ÚOHS-13738/2026/872 |
|
Brno 14. 4. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 20 odst. 1 písm. a) a § 20a odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0551/2023/KD zahájeném dne 7. 9. 2023 z moci úřední dle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a s § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a/nebo možného porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož účastníkem je společnost
HP TRONIC Zlín, spol. s r.o., se sídlem náměstí Práce 2523, 760 01 Zlín, IČO 49973053, zastoupená na základě plné moci ze dne 14. 6. 2023 advokátem JUDr. Robertem Nerudou, Ph.D., jednatelem a společníkem HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO 26454807,
vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto
ROZHODNUTÍ
I.
Účastník řízení, společnost HP TRONIC Zlín, spol. s r.o., se sídlem náměstí Práce 2523, 760 01 Zlín, IČO 49973053,
se uznává vinným
ze spáchání přestupku podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 226/2023 Sb. a
z porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, kterých se v období nejméně od roku 2012 do 13. 6. 2023 jako soutěžitel dopustil tím, že stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální maloobchodní ceny elektrospotřebičů, kontroloval dodržování těchto cen odběrateli a vyzýval je k navýšení cen na stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankcí, které v případě nedodržování stanovených minimálních cen reálně uplatnil, přičemž na tyto výzvy odběratelé účastníka řízení v uvedeném období přistupovali, čímž v rozporu s § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 226/2023 Sb. a v rozporu s čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie uzavřel a plnil s odběrateli zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a ke kterému došlo na území České republiky na relevantních trzích (i) malých domácích spotřebičů, (ii) velkých domácích spotřebičů, (iii) spotřební elektroniky, (iv) počítačové techniky a (v) telekomunikačních zařízení, přičemž tyto dohody byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie.
II.
Podle § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 226/2023 Sb. se účastníku řízení, společnosti HP TRONIC Zlín, spol. s r.o., se sídlem náměstí Práce 2523, 760 01 Zlín, IČO 49973053, do budoucna zakazuje plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
III.
Podle § 22a odst. 3 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 226/2023 Sb. se účastníku řízení, společnosti HP TRONIC Zlín, spol. s r.o., se sídlem náměstí Práce 2523, 760 01 Zlín, IČO 49973053, za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) téhož zákona a za porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie popsané ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši
38 971 000 Kč (slovy: třicet osm milionů devět set sedmdesát jedna tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 270 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
IV.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnosti HP TRONIC Zlín, spol. s r.o., se sídlem náměstí Práce 2523, 760 01 Zlín, IČO 49973053, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou
3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. Zahájení a dosavadní průběh správního řízení
1. Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že společnost HP TRONIC Zlín, spol. s r.o., se sídlem náměstí Práce 2523, 760 01 Zlín, IČO 49973053 (dále též „HPT Zlín“), se svými odběrateli sjednává pro další prodej elektrospotřebičů a příslušenství protisoutěžní dohody. Důvodné podezření plynulo z dokumentů zajištěných při šetření na místě provedeném dne 20. 10. 2021 v rámci prošetřování podnětu, který se týkal jednání jiného soutěžitele, a to společnosti Elberry s.r.o., IČO 25952323,[1] a z dokumentů zajištěných při šetření na místě provedeném ve dnech 13.–14. 6. 2023[2] v obchodních prostorách společnosti HPT Zlín. Podezření na uzavírání zakázaných cenových dohod svědčila také Úřadem provedená cenová srovnání,[3] z nichž je patrná značná sladěnost maloobchodních cen (dále též „MOC“) vybraných elektrospotřebičů nabízených internetovými prodejci s cenami inzerovanými společností HPT Zlín prostřednictvím jejího e-shopu Datart na cenovém srovnávači Heureka.
2. Proto Úřad dne 7. 9. 2023 zahájil se společností HPT Zlín správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0551/2023/KD ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a/nebo možného porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“). Možné jednání v rozporu se zákazem stanoveným v § 3 odst. 1 zákona a/nebo čl. 101 odst. 1 SFEU spatřoval Úřad v uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej sjednávaných mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli, přičemž zbožím tvořícím předmět uvedených dohod byly elektrospotřebiče a příslušenství dodávané účastníkem řízení (dále též „dotčené zboží“).[4]
3. V průběhu správního řízení Úřad oslovil vybrané odběratele společnosti HPT Zlín se žádostí o poskytnutí podkladů a informací[5] a ve dnech 17.–18. 4. 2024[6] provedl v obchodních prostorách společnosti HPT Zlín druhé šetření na místě.
4. Dne 24. 6. 2024 podala společnost HPT Zlín žádost o snížení pokuty dle § 22ba zákona a Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 7. 2023 o aplikaci § 22ba zákona o ochraně hospodářské soutěže – program leniency (shovívavost)[7].[8]
5. Dne 13. 6. 2025 vyzval Úřad společnost HPT Zlín,[9] aby sdělila, zda má zájem o využití narovnání.[10] Po vyjádření souhlasu ze strany společnosti HPT Zlín[11] Úřad narovnání zahájil[12] a po ústních jednáních[13] konaných v jeho rámci vyjádřila dne 27. 2. 2026 společnost HPT Zlín zájem v narovnání pokračovat.[14] Úřad v rámci narovnání vydal dne 17. 3. 2026 stručné sdělení výhrad k možnému narušení hospodářské soutěže společností HPT Zlín uzavřením zakázaných dohod.[15] Společnost HPT Zlín dne 31. 3. 2026 sdělila, že uznává svou odpovědnost za přestupek, jehož skutkové okolnosti a právní hodnocení bylo uvedeno ve sdělení výhrad.[16]
II. Charakteristika účastníka řízení
6. Společnost HPT Zlín náleží do skupiny, která se na území České republiky (dále též „ČR“) zabývá maloobchodním a velkoobchodním prodejem spotřebního zboží, zejména elektroniky. Provozuje maloobchodní síť prodejen pod obchodními značkami Datart a ETA a e-shopy se spotřebním zbožím datart.cz a eta.cz. Od roku 2011 je součástí skupiny i společnost ETA a. s., IČO 27544001 (dále též „ETA“). Výrobky značky ETA se vyrábí převážně v zahraničí a dováží se do ČR, kde je distribuuje výhradně skupina účastníka řízení. Významná [obchodní tajemství].[17] Obě společnosti jsou úzce provázané a podléhají jednotné kontrole.
7. Hlavním nástrojem, prostřednictvím kterého velkoobchodní a maloobchodní partneři společnosti HPT Zlín objednávají zboží, je internetový portál HP Online. [obchodní tajemství] Prodej zboží odběratelům se řídí smlouvami uzavřenými mezi společností HPT Zlín a danými odběrateli a všeobecnými obchodními podmínkami. Vlastnické právo přechází na partnera poté, co zaplatí fakturu na dodávané zboží. Pro distribuci svých výrobků v ČR na velkoobchodní úrovni využívá společnost HPT Zlín systém volné distribuce.[18]
III. Zjištěné skutečnosti
III.1 Stanovování maloobchodních cen pro další prodej
8. Společnost HPT Zlín v rámci své cenové politiky usilovala o to, aby všichni odběratelé působící v ČR při maloobchodním prodeji dotčeného zboží dodržovali jí stanovené MOC,[19] které uváděla v jim zasílaných e-mailech,[20] cenících[21] a systému B2B[22] či je poskytovala prostřednictvím datového feedu.[23] Dodržování stanovených MOC kontrolovala,[24] a pokud některý odběratel nabízel dotčené zboží za nižší cenu než stanovenou, byl na tuto skutečnost ústně nebo písemně upozorněn a vyzván k jejímu navýšení.[25] Za nedodržování stanovených MOC hrozila odběratelům sankce, a to ukončení dodávek[26] nebo navýšení nákupních cen,[27] k nimž společnost HPT Zlín přistupovala zejména v případech dlouhodobého „podsekávání“ cen.
9. Odběratelé společnosti HPT Zlín měli povědomí o povinnosti dodržovat MOC dotčeného zboží (včetně možných sankcí za případné nedodržování MOC).[28] V některých případech sami upozornili společnost HPT Zlín na nesprávně nastavené MOC jinými prodejci[29] či společností HPT Zlín na Datartu.[30]
10. Odběratelé na výzvy o úpravu cen dotčeného zboží přistupovali, tj. navyšovali MOC dle požadavků společnosti HPT Zlín, a to nejméně od roku 2012 v případě malých domácích spotřebičů, velkých domácích spotřebičů, spotřební elektroniky, počítačové techniky i telekomunikačních zařízení.[31] Uvedenému jednání svědčila i cenová srovnání provedená Úřadem, z nichž byla patrná značná sladěnost MOC dotčeného zboží nabízeného internetovými prodejci s cenami inzerovanými účastníkem řízení prostřednictvím jeho e-shopu Datart na cenovém srovnávači Heureka.[32]
11. K ukončení jednání spočívajícího ve vynucování dodržování MOC stanovených společností HPT Zlín došlo po provedení místního šetření ve dnech 13.–14. 6. 2023, od něhož společnost HPT Zlín upustila od jakéhokoli jednání, které by ve svém důsledku mohlo ovlivnit cenu jí distribuovaného dotčeného zboží v rámci prodeje konečnému spotřebiteli.[33]
III.2 Shrnutí zjištěných skutečností
12. Společnost HPT Zlín v rámci své obchodní strategie usilovala o to, aby všichni odběratelé při maloobchodním prodeji dotčeného zboží na území ČR dodržovali jí stanovené MOC, o jejichž výši informovala prostřednictvím zasílaných e-mailů a ceníků, systému B2B či datového feedu. Dodržování stanovených MOC kontrolovala, a pokud některý odběratel nabízel dotčené zboží za nižší cenu než požadovanou, byl na tuto skutečnost upozorněn a vyzván k jejímu navýšení. Odběratelé na výzvy o úpravu cen nejpozději od roku 2012 přistupovali, tj. navyšovali a následně dodržovali MOC dotčeného zboží dle požadavků společnosti HPT Zlín. Při nedodržení požadovaných MOC hrozila odběrateli ze strany společnosti HPT Zlín sankce ve formě ukončení spolupráce. Odběratelé společnosti HPT Zlín měli povědomí o dodržování MOC dotčeného zboží, včetně možných sankcí za případné nedodržování MOC, a v některých případech sami upozornili společnost HPT Zlín na nesprávně nastavené MOC jinými prodejci. Společnost HPT Zlín tak uvedeným jednáním nejméně od roku 2012 do 13. 6. 2023 v případě malých domácích spotřebičů, velkých domácích spotřebičů, spotřební elektroniky, počítačové techniky i telekomunikačních zařízení určovala odběratelům MOC pro další prodej. Jednotný přístup vedoucí k dodržování MOC dotčeného zboží aplikovala společnost HPT Zlín vůči všem odběratelům, čemuž mj. svědčila i cenová srovnání provedená Úřadem, z nichž byla patrná značná sladěnost MOC dotčeného zboží nabízeného internetovými prodejci s cenami inzerovanými účastníkem řízení prostřednictvím jeho e-shopu Datart na cenovém srovnávači Heureka.
IV. Právní posouzení
IV.1 Použitá znění právních norem
13. Protiprávnost určitého jednání, resp. trestnost činu se posuzuje a trest ukládá dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro pachatele příznivější.[34] Jestliže se zákon změní během páchání pokračujícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.[35]
14. Za dobu ukončení protiprávního jednání společnosti HPT Zlín Úřad považuje 13. 6. 2023.[36] Na hmotněprávní posouzení jednání společnosti HPT Zlín se však uplatní zákon účinný do 31. 12. 2024, neboť tato pozdější právní úprava je pro společnost HPT Zlín příznivější.[37] V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), ve znění účinném do 31. 12. 2023.[38] Z hlediska procesního postupuje Úřad dle zákona v aktuálním znění[39], přestupkového zákona v aktuálním znění[40] a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rovněž v aktuálním znění[41] (dále též „správní řád“).
IV.2 Zákonná a judikaturní východiska
15. Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
16. Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.
17. Pokud účastník řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na něj vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona, je dle § 21d odst. 1 zákona povinen navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastník řízení takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.
18. Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).
19. Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v čl. 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství[42] (dále též „nařízení 1/2003“) upravuje aplikaci čl. 101 SFEU včetně jejího přenosu na národní soutěžní úřady členských států. Podle čl. 5 nařízení 1/2003 může Úřad za účelem použití čl. 101 SFEU požadovat ukončení protiprávního jednání, nařizovat předběžná opatření, přijímat závazky nebo ukládat pokuty, penále nebo jiné sankce stanovené vnitrostátními právními předpisy. Uvedené bylo promítnuto do § 20a odst. 1 zákona. Podle § 1 odst. 4 zákona se zákon použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie (dále též „EU“) podle čl. 101 SFEU. Jestliže Úřad zahájí řízení o porušení čl. 101 SFEU, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 zákona.[43]
IV.3 Podmínky pro aplikaci SFEU
20. Úřad aplikuje hmotné právo podle čl. 101 SFEU[44] v případě, že jednání soutěžitele má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy EU, tj. je u něho splněna podmínka existence unijního prvku. Pro aplikaci SFEU tedy musí být naplněna kritéria, kterými jsou prokázání existence obchodu mezi členskými státy a schopnosti tento obchod protisoutěžním jednáním ovlivnit, a to znatelně.[45]
IV.4 Dohody dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU
21. Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.
22. Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.[46] U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není pro jejich uzavření vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek.
23. Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavřené mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.
24. Obdobně jako na národní úrovni je zákaz dohod upraven i na unijní úrovni v čl. 101 odst. 1 SFEU, dle kterého jsou s vnitřním trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky.
25. Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciálního narušení soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu výsledku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.[47] U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.[48]
26. Rovněž na unijní úrovni dle judikatury Soudního dvora EU platí, že pokud existuje protisoutěžní cíl dohody spočívající v narušení, omezení či ve vyloučení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, má taková dohoda vždy nezanedbatelný dopad na soutěž (tento dopad se presumuje). Pro účely uplatnění čl. 101 SFEU je proto u cílových dohod nadbytečné zkoumání konkrétních účinků dohody. V této souvislosti Soudní dvůr EU zdůraznil, že rozlišování mezi protisoutěžním cílem a výsledkem dohod vychází ze skutečnosti, že některé formy koluzí mezi podniky mohou být již ze své povahy považovány za škodlivé pro řádné fungování hospodářské soutěže. Soudní dvůr EU tedy učinil závěr, že dohoda, která může ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a která má protisoutěžní cíl, představuje svou povahou a nezávisle na jakémkoliv jejím skutečném účinku podstatné omezení hospodářské soutěže.[49]
27. Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona i čl. 101 odst. 1 SFEU, je třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.[50]
IV.5 Vertikální dohody o určení cen pro další prodej
28. Vertikální dohody o určení pevných či minimálních cen pro další prodej, jestliže jejich obsah, cíl, kterého mají dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadají, vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, představují dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Nezanedbatelný negativní dopad takových cílových dohod se presumuje.[51] Kvůli takovým dohodám je zásadně znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů a současně omezena i soutěž vůči značkám ostatním, případně usnadněna koluze.
29. Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či spojena se sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev nebo jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.
30. Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona, resp. jsou dle čl. 101 odst. 1 SFEU pokládány za neslučitelné s vnitřním trhem, a tedy zakázané, pokud současně ovlivňují obchod mezi členskými státy EU. Na dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze aplikovat doktrínu de minimis[52] ve smyslu Oznámení Úřadu o dohodách de minimis[53] nebo Sdělení Komise o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 101 odst. 1 SFEU (sdělení de minimis)[54]. Takové dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU, umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.
IV.6 Vymezení soutěžitele
31. Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.[55] V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování.[56] Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Z unijní judikatury dále vyplývá, že pod pojem podnik mohou spadat nejrůznější podnikatelská sdružení či uskupení, tj. i mateřské a dceřiné společnosti, na které je z hlediska soutěžního práva nahlíženo jako na tzv. jednoho soutěžitele, za předpokladu, že tvoří tzv. jednu hospodářskou jednotku (single economic unit).[57]
32. Pro účely nyní vedeného správního řízení Úřad považuje společnosti HPT Zlín a ETA za jednoho soutěžitele (dále též „soutěžitel HPT“) ve smyslu zákona a SFEU.
IV.7 Vymezení relevantních trhů a stanovení tržních podílů soutěžitele HPT
33. Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je vhodné vymezit relevantní trh, na kterém se projevily účinky jednání soutěžitele HPT. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží[58], které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického. Při vymezení relevantního trhu je třeba vyjít z výchozího produktu zasaženého posuzovaným jednáním, jímž bylo soutěžitelem HPT vyráběné, prodávané a distribuované dotčené zboží.
34. Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť u cílových dohod je narušení hospodářské soutěže, resp. nezanedbatelný negativní dopad na hospodářskou soutěž, presumováno a není nutné jej prokazovat. U cílových protisoutěžních dohod jsou tak nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly i soudy.[59]
IV.7.1 Vymezení relevantních trhů
35. V rámci úvah o vymezení relevantního trhu Úřad přihlížel k podkladům a informacím získaným od soutěžitele HPT a dále vycházel ze své předešlé rozhodovací praxe.
36. V minulosti Úřad z věcného hlediska rozlišoval mj. relevantní trhy spotřební elektroniky, velkých domácích spotřebičů, malých domácích spotřebičů, počítačové techniky, nebo telekomunikačních zařízení, z hlediska geografického tyto trhy vymezoval územím ČR.[60] Úřad neseznal, že by v nyní řešeném případě existoval důvod se od uvedeného vymezení relevantních trhů odchýlit, a proto pro účely nyní vedeného správního řízení s ohledem na výše popsané skutečnosti a východiska vymezuje z hlediska věcného relevantní trhy jako trh (i) malých domácích spotřebičů, (ii) velkých domácích spotřebičů, (iii) spotřební elektroniky, (iv) počítačové techniky a (v) telekomunikačních zařízení.
37. V případě geografického vymezení trhu má Úřad za to, že na území ČR existují dostatečně homogenní podmínky pro prodej dotčeného zboží a zboží s ním zastupitelného v rámci všech pěti produktových relevantních trhů. Z hlediska geografického jsou uvedené výrobkové trhy definovány na národní úrovni, v daném případě pro účely tohoto správního řízení tedy územím ČR.
38. Úřad otázku přesného vymezení a případné podrobnější segmentace jednotlivých relevantních trhů s ohledem na charakter posuzovaného jednání soutěžitele HPT ponechává v tomto konkrétním případě otevřenou.
IV.7.2 Postavení soutěžitele HPT na relevantních trzích
39. Při stanovení tržních podílů soutěžitele HPT vycházel Úřad z podkladů shromážděných a zpracovaných ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0512/2023/KS.[61] Na relevantních trzích velkých domácích spotřebičů, spotřební elektroniky a malých domácích spotřebičů se v roce 2022 tržní podíl soutěžitele HPT pohyboval okolo [obchodní tajemství] %. V případě relevantního trhu telekomunikačních zařízení byl pod [obchodní tajemství] % a na relevantním trhu počítačové techniky zaujímal soutěžitel HPT menší než [obchodní tajemství]% tržní podíl.
40. Na uvedených relevantních trzích působila celá řada dalších významných soutěžitelů, např. společnosti Alza, Internet Mall (nyní Allegro Retail), FAST ČR, K + B Progres, AT Computers nebo eD systém.[62]
IV.8 Skutkový popis a právní posouzení jednání soutěžitele HPT
IV.8.1 Dohody o dodržování cen pro další prodej
41. Cílem uzavírání a plnění dohod o dodržování cen pro další prodej stanovených ze strany soutěžitele HPT bylo především zachování, resp. stabilizace a ochrana, marží z prodeje jím distribuovaného dotčeného zboží konečným spotřebitelům. K této obchodní strategii soutěžitele HPT vedlo mj. vysoce transparentní cenové prostředí, v němž cenotvorba odběratelů reagovala na nejnižší ceny konkurence zobrazované na portálu Heureka.
42. Cenová strategie soutěžitele HPT byla uplatňována vůči všem jeho odběratelům, včetně malých prodejců, kteří díky absenci významnějších provozních nákladů často nabízeli zboží za výrazně nižší MOC.
43. Tyto okolnosti přispěly k tomu, že se soutěžitel HPT opakovaně uchyloval k tzv. „narovnávání“ cen, tedy k prosazování cenové úrovně, kterou u konkrétních výrobků považoval za dlouhodobě udržitelnou. Za tímto účelem monitoroval cenové nabídky prodejců dotčeného zboží na portálu Heureka. Pokud zjistil, že odběratel prodával dotčené zboží pod úrovní stanovených MOC, kontaktoval jej s výzvou k úpravě ceny, v některých případech i pod pohrůžkou uplatnění odvetných opatření v případě opakovaného odchýlení se od doporučených cen.
Shrnutí k dohodám o dodržování cen pro další prodej
44. Úřad má za prokázané, že soutěžitel HPT na základě své iniciativy postupně uzavíral s odběrateli působícími na území ČR dohody o dodržování cen pro další prodej s jednotným záměrem udržet jím požadovanou cenovou hladinu dotčeného zboží. MOC dotčeného zboží pro prodej konečným spotřebitelům uváděl v e-mailech, cenících a systému B2B či je poskytoval prostřednictvím datového feedu. Soutěžitel HPT kontroloval inzerované MOC dotčeného zboží nabízeného odběrateli, a pokud tito prodávali dotčené zboží konečným spotřebitelům za ceny nižší než jím určené, byli na tuto skutečnost soutěžitelem HPT ústně nebo písemně upozorněni a vyzváni k navýšení MOC na požadovanou úroveň. V případě nepřistoupení na požadované MOC soutěžitel HPT hodlal odběratelům navýšit nákupní ceny či ukončit dodávky dotčeného zboží, přičemž v některých případech k uvedenému i přistoupil. Za uzavření a plnění dohody pokládá Úřad i to, že někteří odběratelé upozorňovali soutěžitele HPT na nedodržování stanovených MOC jinými odběrateli. Odběratelé tak byli srozuměni s jednotnou cenovou politikou vyžadovanou soutěžitelem HPT a akceptovali ji, tedy navyšovali jimi inzerovanou MOC dotčeného zboží na stanovenou výši. Soutěžitel HPT svým jednáním určil odběratelům ceny dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům a vynucoval jejich dodržování, čímž se uvedené MOC staly de facto cenami minimálními. Takto popsané jednání soutěžitele HPT, které komplexně aplikoval vůči všem odběratelům, Úřad kvalifikuje jako vertikální dohody o určení minimálních cen pro další prodej.
IV.8.2 Formální stránka dohod
45. Aby došlo k uzavření dohody ve smyslu soutěžního práva, je zapotřebí prokázat „shodu vůle“ obou stran, kdy strany musí výslovně anebo konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.[63] Po formální stránce lze dohody uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně či neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Pro naplnění znaků dohody je tedy třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran o jejich zamýšleném postupu v rámci hospodářské soutěže
46. V případě vertikálních dohod o určení minimálních cen pro další prodej uzavřených soutěžitelem HPT s jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že soutěžitel HPT vyzýval odběratele k dodržování MOC dotčeného zboží při jeho dalším prodeji, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, neboť akceptovali tyto návrhy a nabízeli v jejich důsledku dotčené zboží konečným spotřebitelům za MOC stanovené soutěžitelem HPT.
47. Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody uzavřené a plněné soutěžitelem HPT a jeho odběrateli naplňují formální stránku dohod o určení minimálních cen pro další prodej, přičemž se jedná o dohody stricto sensu.
IV.8.3 Materiální stránka dohod (cílový charakter), jejich plnění a narušení hospodářské soutěže
48. K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona či SFEU.[64] Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže bylo cílem nyní šetřených dohod.
49. U dohod cílového charakteru je jejich uzavření již z povahy věci ohrožovacím přestupkem, neboť postačuje, aby měla dohoda protisoutěžní cíl, bez ohledu na to, zda se dostaví její důsledky a případně jaké. Tento ohrožovací přestupek je tedy „trestný“ již pro svůj protisoutěžní cíl; právě v něm spočívá ohrožení hospodářské soutěže, a právě toto ohrožení naplňuje materiální znak přestupku bez ohledu na účinek posuzovaného jednání.
50. Vertikální dohody uzavřené a plněné soutěžitelem HPT a odběrateli, jejichž předmětem bylo stanovení minimálních cen pro další prodej, Úřad posoudil s ohledem na jejich obsah, cíl, kterého měly dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadaly.[65] Shledal, že posuzované dohody vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, a představují tak dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Pro jejich cílový charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená na tuzemské i unijní úrovni doktrínou de minimis.
51. Úřad má za prokázané, že jednotlivé posuzované vertikální dohody uzavřené soutěžitelem HPT s odběrateli naplňují nejen formální, ale také materiální stránku dohod o určení minimálních cen pro další prodej.
52. Jelikož byly vertikální dohody o určení minimálních cen plněny, neboť odběratelé navyšovali MOC dotčeného zboží dle pokynů soutěžitele HPT, mělo předmětné protisoutěžní jednání skutečný negativní dopad na relevantních trzích, na kterých cíleně omezovalo intenzitu cenové soutěže při prodeji dotčeného zboží. Soutěžitel HPT byl schopný ovlivnit cenovou hladinu dotčeného zboží na relevantních trzích a uzavřením a plněním vertikálních dohod o určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej s těmi odběrateli, kteří se původně snažili nabízet dotčené zboží za nižší ceny, ji skutečně ovlivnil, a to i přes skutečnost, že nemusel uzavřít cenové dohody se všemi odběrateli.
IV.8.4 Naplnění podmínky pro aplikaci SFEU
53. Úřad považuje za prokázané, že existoval obchod s dotčeným zbožím mezi členskými státy EU, kterému i s ohledem na charakter dotčeného zboží nebránily žádné překážky. Současně má za to, že protisoutěžní jednání soutěžitele HPT mělo schopnost tento obchod ovlivnit, a to znatelně. Vychází ze skutečnosti, že posuzované vertikální cenové dohody pokrývaly celé území ČR,[66] dále z posouzení hospodářského a právního kontextu,[67] a rovněž z tržních podílů dosahovaných soutěžitelem HPT na shora vymezených relevantních trzích na území ČR.[68] Proto Úřad aplikuje na jednání soutěžitele HPT i hmotné právo dle čl. 101 SFEU.
IV.8.5 Posouzení dohod uzavřených soutěžitelem HPT
54. Shora popsané jednání soutěžitele HPT a jeho odběratelů, spočívající v dodržování minimálních cen dotčeného zboží stanovených soutěžitelem HPT pro další prodej konečným spotřebitelům, Úřad kvalifikuje, s ohledem na jeho obsah, cíl a právní a hospodářský kontext, v němž k němu docházelo, jako zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami.
IV.8.6 Absence podmínek pro vynětí ze zákazu dohod
55. Důkazní břemeno k prokázání splnění podmínek pro vynětí ze zákazu dohod podle § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU leží na účastníkovi řízení. Soutěžitel HPT takové důkazy v řízení nepředložil.
56. Na vertikální cenové dohody nelze použít žádnou z blokových výjimek dle § 4 odst. 1 zákona. Bloková výjimka se v daném případě nevztahuje na vertikální dohody, které obsahují tzv. tvrdá omezení hospodářské soutěže, mezi která patří i určení minimálních či fixních cen pro další prodej; taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.[69]
IV.8.7 Doba trvání přestupku a porušení SFEU a jeho charakteru
57. Soutěžitel HPT jednotlivé trvající dohody s odběrateli uzavřel a plnil postupně, veden jednotným cílem udržovat ceny dotčeného zboží na úrovni jím stanovených minimálních MOC. Každá taková dohoda s jednotlivým odběratelem přitom samostatně naplnila skutkovou podstatu zakázané dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a byla tedy trvajícím přestupkem ve smyslu § 8 přestupkového zákona[70].
58. Úřad kvalifikuje postupné uzavření a plnění zakázaných dohod s odběrateli soutěžitele HPT jako dílčí útoky (přičemž každý z nich sám o sobě naplňuje všechny znaky samostatného trvajícího přestupku) jednoho pokračujícího přestupku, které naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona. Útoky byly vedeny jednotným záměrem, kterým bylo zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli soutěžitele HPT za jím určené minimální MOC, byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, spočívajícím v předkládání cenových návrhů, blízkou souvislostí časovou, neboť byly prováděny kontinuálně nejméně od roku 2012 do 13. 6. 2023,[71] a souvislostí v předmětu útoku, neboť jejich cílem bylo omezit odběratele v možnosti cenově soutěžit, resp. v prodeji dotčeného zboží za nižší než soutěžitelem HPT stanovené minimální MOC a udržovat tak jím určenou cenovou hladinu dotčeného zboží. Současně popsané jednání představuje jediné pokračující protiprávní jednání[72], které Úřad kvalifikuje jako porušení zákazu stanoveného v čl. 101 odst. 1 SFEU.[73]
59. Posuzované jednání, jakožto jediný pokračující přestupek a porušení SFEU soutěžitelem HPT, započalo nejpozději v roce 2012 a trvalo do 13. 6. 2023 (viz odst. 12).
IV.8.8 Posouzení odpovědnosti účastníka řízení za přestupek
60. Soutěžitel HPT je subjektem, který navrhoval uzavření cenových dohod jiným soutěžitelům. Tyto dohody narušily hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného zboží. Z tohoto důvodu Úřad ve správním řízení omezil okruh jeho účastníků pouze na společnost HPT Zlín, jednající jako soutěžitel, který na základě své iniciativy uzavřel s odběrateli tyto protisoutěžní dohody.
61. Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem HPT Úřad přičítá účastníku řízení, společnosti HPT Zlín, která, jako soutěžitel, přímo uzavírala předmětné zakázané dohody.
62. Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, že prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti. Vynaložení veškerého úsilí je nutno posuzovat objektivně, a nikoli subjektivně, liberační důvod proto nebude dopadat na případy subjektivních hospodářských potíží, na případy, kdy překážky nesplnění povinnosti byla odpovědná osoba povinna překonat nebo odstranit, např. nedostatek úředního povolení apod.[74]
63. Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby společnost HPT Zlín jednala protiprávně, a která by ji nutila porušovat její právní povinnost, a v důsledku které společnost HPT Zlín nemohla porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.
64. Lze proto uzavřít, že společnost HPT Zlín nemůže být zproštěna odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona.
IV.9 Závěry skutkového a právního hodnocení
65. Soutěžitel HPT stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální MOC jím dodávaného dotčeného zboží, kontroloval, zda odběratelé stanovené minimální MOC dodržují, a vyzýval je k navýšení MOC na stanovenou úroveň, přičemž odběratele prodávající dotčené zboží za nižší než určené MOC rovněž sankcionoval. Na cenové požadavky soutěžitele HPT odběratelé přistupovali a v některých případech upozorňovali soutěžitele HPT na nedodržování minimálních MOC jinými odběrateli.
66. Tyto dohody mezi soutěžitelem HPT a odběrateli Úřad posoudil jako jednotlivé zakázané trvající dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže. Jejich postupné uzavření a plnění mělo charakter pokračujícího přestupku. Současně toto jednání soutěžitele HPT a odběratelů představuje jediné pokračující protiprávní jednání, tedy cílovou dohodu porušující zákaz dohod stanovený v čl. 101 odst. 1 SFEU. S ohledem na cílový charakter zakázaných dohod nelze jejich dopad na hospodářskou soutěž pokládat za zanedbatelný. Posuzované zakázané dohody nebylo možno vyjmout z působnosti § 3 odst. 1 zákona nebo čl. 101 odst. 1 SFEU na základě blokové výjimky ani na základě aplikace § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU. Tyto zakázané dohody byly prokazatelně plněny, narušily hospodářskou soutěž a byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU.
67. Účastník řízení, společnost HPT Zlín, se uznává vinným ze spáchání pokračujícího přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a z porušení SFEU, kterých se v období nejméně od roku 2012 do 13. 6. 2023 jako soutěžitel dopustil tím, že v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU uzavřel a plnil s odběrateli zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
V. Odůvodnění výše pokuty
68. Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 3 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Dle § 21h odst. 5 zákona při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních s unijním prvkem postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII zákona.
69. Úřad dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.[75] Úřad tedy v daném případě za horní hranici bude považovat částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
70. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.[76] Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici a dále aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta pro něj nebude likvidační.[77]
71. Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele HPT představuje porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 21h odst. 5 a § 22a odst. 3 zákona.
72. Soutěžitel HPT předložil informace a podklady, které umožnily Úřadu prokázat širší rozsah protisoutěžního jednání. Nad rámec Úřadem zjištěných skutečností bylo doloženo, že dohody o stanovování MOC pro další prodej byly uzavírány po delší časové období a že jejich předmětem byly rovněž další produkty a značky elektrospotřebičů a příslušenství. Úřad tyto dodatečné skutečnosti nehodlá zohlednit při výpočtu pokuty ukládané soutěžiteli HPT. Z tohoto důvodu Úřad dále kalkuluje pokutu pouze za období od 17. 9. 2020 do 13. 6. 2023 a pouze z obratu dosaženého soutěžitelem HPT na malých domácích spotřebičích značek Bosch, Domo a Eta v ČR.[78]
73. Protože se soutěžitel HPT dopustil porušení zákona a SFEU v jednočinném souběhu, musí Úřad určit, které z těchto porušení je závažnější a tím přísněji trestné, tedy, za které porušení bude pokuta primárně ukládána, a zohlednit spáchání dalšího porušení dle absorpční zásady.
74. V nyní posuzovaném případě platí, že porušení zákona i SFEU se soutěžitel HPT dopustil ve shodném časovém období a je pro ně stanovena totožná horní hranice sankce. Přestože se v posuzovaném případě znaky obou skutkových podstat jinak v zásadě kryjí, liší se v podmínce účinku protisoutěžního jednání na obchod mezi členskými státy EU. Úřad s ohledem na skutečnost, že vytváření jednotného vnitřního trhu EU je základním cílem unijního práva, k jehož naplňování v rámci SFEU slouží i čl. 101, vyhodnotil jako závažnější porušení čl. 101 odst. 1 SFEU (dále též „primární porušení“).[79]
V.1 Vyměření pokuty
75. Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která má tato pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty, zásady přiměřenosti a zásady individualizace správního trestu.
76. Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly stanovenými v metodice pokut[80], která spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.
77. Hodnotu tržeb Úřad stanovil jako obrat dosažený z prodeje dotčeného zboží v roce 2022 soutěžitelem HPT na malých domácích spotřebičích značek Bosch, Domo a Eta v ČR. Hodnota tržeb tak činí [obchodní tajemství] Kč.[81]
78. Podíl hodnoty tržeb se určí s ohledem na typovou závažnost, danou samotnou charakteristikou primárního porušení, a závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.
79. Posuzované vertikální dohody o určení minimálních cen spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb stanoven v rozpětí 3 až 10 %.[82]
80. Při určení konkrétní výše tohoto podílu, resp. individuální závažnosti, Úřad prvotně vychází z tržní síly soutěžitele na vymezených relevantních trzích. Rovněž přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele, stejně jako k míře dopadu daného jednání na konečné spotřebitele. Bere v úvahu i to, zda jednání soutěžitele bylo úspěšně implementováno a mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, a také, zda a v jaké míře došlo k narušení inter-brand i intra-brand soutěže.
81. Úřad v tomto případě pokládá za podstatné, že soutěžitel HPT výše popsané zakázané dohody inicioval, jejich dodržování kontroloval, vymáhal a za nedodržení dohod hrozil sankcí. Úřad přihlédl k tomu, že soutěžitel HPT byl významným soutěžitelem na trhu malých domácích spotřebičů na území ČR. Na druhou stranu považuje Úřad za podstatné, že takto významné postavení dosahoval soutěžitel HPT především díky maloobchodním prodejům, [obchodní tajemství]. Vedle omezení soutěže intra-brand, na kterou měly posuzované dohody dopad, probíhala rovněž soutěž inter-brand, přičemž lze předpokládat, že na tuto soutěž byla míra negativního dopadu jednání soutěžitele HPT s ohledem na počet dotčených značek nízká. Úřad také přihlédl k nízkému počtu jednotlivých dílčích útoků a k charakteru zboží dotčeného těmito dílčími útoky, které je sice spotřebiteli hojně využívané, ale nejedná se o nezbytný statek. Především vzhledem k těmto závažnost snižujícím okolnostem stanovil Úřad hodnotu tržeb na úrovni [obchodní tajemství] %.
82. Koeficient času činí v nyní posuzovaném případě 2,84 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 34 měsíců, tedy od 17. 9. 2020 do 13. 6. 2023.
83. Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil Úřad ve výši [obchodní tajemství] Kč.
84. V rámci posouzení polehčujících okolností Úřad přihlédl k tomu, že soutěžitel HPT prokazatelně doložil, že informoval odběratele o tom, že stanovení konečné prodejní ceny pro jejich zákazníky je v jejich kompetenci[83]. Úřad rovněž zohlednil soutěžitelem HPT rozšířený a posílený compliance program,[84] který považuje za dostatečně efektivní ve vztahu k fungování hospodářské soutěže na vymezených relevantních trzích, charakteru a typu zboží, obchodnímu modelu podnikání a velikosti soutěžitele HPT. Úřad zohlednil uvedené polehčující okolnosti snížením základní částky pokuty o 25 %.
85. Pokud se jedná o navýšení pokuty za souběh s přestupkem spočívajícím v porušení § 3 odst. 1 zákona, Úřad uvádí, že dle národní judikatury je oprávněn, nikoli povinen, mnohost přestupků zohlednit a pokutu navýšit,[85] přičemž tento postup se týká spíše mnohosti přestupků při relativně samostatných jednáních, u nichž je po skutkové stránce možné jednotlivé přestupky přehledně vymezit a oddělit. V případě jednočinného souběhu přestupku podle § 3 odst. 1 zákona a porušení čl. 101 odst. 1 SFEU však není popsaná situace natolik jednoznačná. Nyní posuzované uzavření a plnění zakázaných vertikálních cenových dohod, kvalifikované Úřadem primárně jako porušení SFEU, vedlo k narušení tuzemského soutěžního prostředí, které je ale v daném případě neoddělitelnou součástí širšího geografického rámce, tedy vnitřního trhu EU, v němž se protisoutěžní jednání odehrávalo.
86. Přestože v posuzovaném případě došlo k jednočinnému souběhu porušení národního a unijního práva, není dle názoru Úřadu vhodné v rámci aplikace absorpční zásady zvyšovat pokutu s ohledem na tento souběh, neboť takový postup by ve své podstatě znamenal navyšování sankce za jedno, a to samé jednání. Z těchto důvodů Úřad sice konstatuje porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU, avšak pokutu ukládá jen za porušení unijního práva, bez přitížení za porušení práva národního, což je ostatně postup ve prospěch společnosti HPT Zlín.[86]
V.2 Výše pokuty
87. Pokuta po zaokrouhlení na celé tisíce dolů činí 69 592 000 Kč.
88. Pokuta nepřevyšuje zákonem stanovenou hranici 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem HPT za poslední účetní období.
89. Jelikož soutěžitel HPT splnil všechny zákonem a Oznámením o leniency stanovené podmínky pro snížení pokuty v souladu s § 22ba odst. 1 písm. b) zákona, Úřad snížil částku pokuty o 30 % v souladu s bodem 13. Oznámení o leniency. Dále soutěžitel HPT splnil všechny podmínky narovnání, proto Úřad snížil výslednou částku pokuty o 20 %.
90. Po zohlednění všech shora uvedených skutečností činí po zaokrouhlení na celé tisíce dolů konečná výše pokuty uložená soutěžiteli HPT 38 971 000 Kč.
91. Úřad nepovažuje konečnou výši pokuty s ohledem na hospodářské údaje soutěžitele HPT za likvidační.
V.3 Úhrada pokuty
92. Uloženou pokutu je společnost HPT Zlín povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Ostravě, číslo účtu 3754-97729761/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo společnosti HPT Zlín.
VI. Zákaz plnění dohod
93. V souladu s § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
VII. Náklady řízení
94. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že společnost HPT Zlín vytýkaným jednáním porušila § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, již je povinna společnost HPT Zlín uhradit, ve výši 3 500 Kč.
95. Náklady řízení je společnost HPT Zlín povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2023000551.
VIII. Závěr
96. Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že společnost HTP Zlín, jako soutěžitel, byla uznána vinnou ze spáchání přestupku dle zákona a z porušení SFEU spočívajících v uzavření a plnění zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej narušujících hospodářskou soutěž v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
otisk úředního razítka
Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
Vážený pan
JUDr. Robert Neruda, Ph.D., advokát
HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
Na Florenci 2116/15
110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Viz přílohy dokumentu č. 1 spisu označené UOHSX00FYK27_Protokol z mistniho setreni, E4, E6, E15 a F22.
[2] Viz dokument č. 3 spisu, včetně příloh.
[3] Viz dokument č. 1 spisu, přílohy č. 1–19 a 25–96.
[4] Viz dokument č. 21 spisu.
[5] Viz dokumenty č. 64, 65, 67, 70, 76, 80, 82, 83, 88, 92, 97, 197, 211, 223–228, 230, 232–236, 239–241, 244–245, 248–253, 255, 257–265, 267–276, 278–281, 283–286, 289–300, 303–306, 308–311, 318–321 spisu a přílohy dokumentů č. 90, 93, 222, 231, 237, 238, 247, 254, 266, 277, 301, 302 spisu.
[6] Viz dokument č. 111 spisu, včetně příloh.
[7] Dále též „Oznámení o leniency“; dostupné na https://uohs.gov.cz/cs/hospodarska-soutez/zakazane-dohody/
leniency-program.html.
[8] Viz příloha dokumentu č. 354 spisu označená HP_TRONIC_Žádost_o_využití_programu_shovívavosti.
[9] Viz dokument č. 338 spisu.
[10] Jehož postup je upraven v Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 7. 2023 o narovnání dle § 22bb zákona o ochraně hospodářské soutěže; dostupné na https://uohs.gov.cz/cs/hospodarska-soutez/zakazane-dohody/narovnani.html.
[11] Viz dokument č. 339 spisu.
[12] Viz dokument č. 340 spisu.
[13] Viz dokumenty č. 341 a 346 spisu.
[14] Viz dokument č. 347 spisu.
[15] Viz dokument č. 348 spisu.
[16] Viz dokument č. 359 spisu.
[17] Prodejny ETA i e-shop eta.cz jsou provozovány vlastním jménem a na účet společnosti HPT Zlín, která zboží pro tento prodej nakupuje interně od společnosti ETA.
[18] Viz dokument č. 105 spisu.
[19] Viz příloha dokumentu č. 354 spisu.
[20] Viz např. dokumenty č. 80, 211 a 230 spisu.
[21] Viz např. dokumenty č. 67, 233, 234, 245 a 268 spisu.
[22] Viz např. příloha dokumentu č. 3 spisu označená G19, příloha dokumentu č. 111 spisu označená B3, dokumenty č. 226, 230, 239 spisu.
[23] Viz např. dokument č. 244 spisu a příloha dokumentu č. 238 spisu.
[24] Viz např. přílohy dokumentu č. 1 spisu označené E15, F22, přílohy dokumentu č. 3 spisu označené A10, B2, D1, J10, J12, N2, N3, příloha dokumentu č. 111 spisu označená C1.
[25] Viz např. přílohy dokumentu č. 1 spisu označené E15, F22, příloha dokumentu č. 3 spisu označená D1, dokument č. 76 spisu.
[26] Viz např. dokument č. 76 spisu, příloha dokumentu č. 90 spisu označená (7681) ETA Seznam Email 86.pdf a příloha dokumentu č. 357 spisu označená 0239.
[27] Viz např. příloha dokumentu č. 350 spisu označená 0082 a přílohy dokumentu č. 356 spisu označené 0142 a 0143.
[28] Viz např. dokument č. 76 spisu.
[29] Viz např. příloha dokumentu č. 355 spisu označená 0047 a příloha č. 357 spisu označená 0220.
[30] Viz např. příloha dokumentu č. 111 spisu označená C2.
[31] Viz příloha dokumentu č. 354 spisu.
[32] Viz dokument č. 1 spisu, přílohy č. 1–19 a 25–96.
[33] Viz příloha dokumentu č. 354 spisu.
[34] Srov. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., v platném znění.
[35] Srov. § 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) sp. zn. 8 Afs 17/2007 ze dne 23. 10. 2008 ve věci ČEZ, str. 9.
[36] V době spáchání přestupku byl účinný zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákonů č. 417/2021 Sb. a č. 261/2021 Sb.
[37] Tj. ve znění zákona č. 226/2023 Sb., kterým bylo s účinností ode dne 29. 7. 2023 mj. rozšířeno použití institutu leniency (shovívavosti) umožňujícího snížení pokuty (tj. trestu) dle § 22ba odst. 1 písm. b) i na vertikální dohody. Následně byl zákon s účinností ode dne 1. 1. 2025 novelizován zákonem č. 265/2024 Sb. a s účinností ode dne 3. 4. 2025 zákonem č. 69/2025 Sb. Úřad obě uvedené novely posoudil, avšak s ohledem na to, že nejsou pro společnost HPT Zlín příznivější, v tomto správním řízení je neaplikuje.
[38] Po spáchání přestupku nabyly účinnosti zákony č. 277/2019 Sb., č. 349/2023 Sb., č. 427/2023 Sb. a č. 78/2025 Sb., které však nejsou z hlediska hmotněprávního posouzení jednání společnosti HPT Zlín relevantní.
[39] Tj. ve znění zákona č. 69/2025 Sb.
[40] Tj. ve znění zákona č. 78/2025 Sb.
[41] Tj. ve znění zákona č. 218/2025 Sb.
[42] Nyní čl. 101 a 102 SFEU.
[43] Viz § 21h odst. 1 zákona.
[44] Srov. čl. 3 odst. 1 nařízení 1/2003.
[45] Srov. bod 13 Pokynů k pojmu ovlivnění obchodu podle čl. 81 a 82 Smlouvy, OJ C 101, 27. 4. 2004 (dále též „Pokyny o dopadu na obchod“) a bod 23 (Pro konstatování schopnosti dohody ovlivnit obchod mezi členskými státy je přitom dostačující, že na základě souboru objektivních právních nebo skutkových okolností je možné předvídat s dostatečným stupněm pravděpodobnosti, že dohoda může mít na průběh obchodu vliv přímý nebo nepřímý, existující nebo potenciální).
[46] Viz rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 78/2008 ze dne 25. 2. 2009, ve věci kartelové dohody o výměně informací, odst. 47.
[47] Srov. např. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 3/2012-131 ze dne 20. 12. 2013 ve věci Sokolovská uhelná, právní nástupce, odst. 42.
[48] Srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně (dále též „KS“) č. j. 62 Af 67/2010-140 ze dne 15. 12. 2011 ve věci Sokolovská uhelná, právní nástupce, str. 24.
[49] Srov. rozsudek ze dne 13. 12. 2012, Expedia Inc. v. Autorité de la concurrence, C-226/11, EU:C:2012:795 (dále též „rozsudek Expedia“), odst. 37.
[50] Viz např. rozsudek KS č. j. 31 Af 47/2022-968 ze dne 3. 7. 2024 ve věci GARLAND distributor (dále též „rozsudek KS GARLAND“), odst. 71, rozsudek ze dne 29. 6. 2023, Super Bock Bebidas SA, C 211/22, EU:C:2023:529 (dále též „rozsudek Super Bock Bebidas“), odst. 35, a v něm citovaná judikatura, nebo rozsudek ze dne 11. 9. 2014, Groupement des cartes bancaires (CB) v. Evropská komise (dále též „Komise“), C-67/13 P, EU:C:2014:2204, odst. 53; zde podaný výklad se vztahuje k čl. 101 odst. 1 SFEU, který koreluje s dikcí § 3 odst. 1 zákona.
[51] Srov. rozsudek Super Bock Bebidas, odst. 32.
[52] Srov. rozsudek KS č. j. 62 Af 17/2021-77 ze dne 18. 8. 2022 ve věci ABISTORE SPORT, odst. 17, potvrzený rozsudkem NSS č. j. 1 As 207/2022-47 ze dne 8. 3. 2023, odst. 19, rozsudek KS č. j. 30 Af 47/2021-285 ze dne 21. 12. 2023 ve věci
V-GARDEN (dále též „rozsudek KS V-GARDEN“), odst. 49, potvrzený rozsudkem NSS č. j. 8 As 38/2024-76 ze dne 13. 1. 2025, odst. 37, či rozsudek KS GARLAND, odst. 75, stejně tak rozsudek Expedia, odst. 37.
[55] Blíže viz rozsudek KS č. j. 29 Ca 110/2003-45 ze dne 31. 3. 2005 ve věci Česká lékařská komora, list č. 7.
[56] Viz např. rozsudek ze dne 23. 4. 1991, Klaus Höfner a Fritz Elser v. Macrotron GmbH, C-41/90, EU:C:1991:161, odst. 21.
[57] Viz např. rozsudek ze dne 28. 6. 2005, Dansk Rørindustri a další, C-189/02 P, C-202/02 P, C-205/02 P až C-208/02 P a C-123/02 P, EU:C:2005:408, odst. 112 a 113.
[58] Legislativní zkratka zboží je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona a rozumí se jí výrobky a služby.
[59] Např. rozsudek KS č. j. 62 Af 75/2010-318 ze dne 23. 2. 2012 ve věci cenového kartelu na trhu barevných obrazovek, str. 35 (Pokud žalovaný dovodil, že dohoda je zakázanou pro svůj protisoutěžní cíl, má úvaha v tom směru, že v takovém případě je standard přesného vymezení relevantního trhu nižší než v případě dohod zakázaných pro svůj protisoutěžní účinek, v napadeném rozhodnutí svého místa.), nebo rozsudek KS V-GARDEN, odst. 55, či rozsudek ze dne 28. 6. 2016, Telefónica proti Komisi, T-216/13, ECLI:EU:T:2016:369, odst. 214 (V rámci čl. 101 odst. 1 SFEU předchozí vymezení relevantního trhu není nutné v případě, že samotná sporná dohoda má protisoutěžní účel, tedy pokud Komise mohla správně dojít k závěru, bez předchozího vymezení trhu, že dotčená dohoda narušuje hospodářskou soutěž a může citelně ovlivnit obchod mezi členskými státy.).
[60] Viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-15964/2023/870 ze dne 27. 4. 2023 ve věci FAST ČR nebo rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-10932/2024/873 ze dne 12. 3. 2024 ve věci spojení soutěžitelů HP Invest a.s., HP TRONIC-prodejny elektro a.s. a NAY a.s. (dále též „rozhodnutí o spojení soutěžitelů HP TRONIC“).
[61] Viz rozhodnutí o spojení soutěžitelů HP TRONIC.
[62] Viz dokument č. 105 spisu a rozhodnutí o spojení soutěžitelů HP TRONIC.
[63] Srov. rozsudek ze dne 6. 1. 2004, Komise v. Bayer AG, EU C-2/01 P a C-3/01 EU:C:2004:2, odst. 118, nebo rozsudek ze dne 13. 7. 2006, Komise v. Volkswagen AG, C-74/04P EU:C:2006:460, odst. 37.
[64] Srov. např. rozsudek NSS č. j. 9 Afs 109/2009-180 ze dne 21. 4. 2010 ve věci T-Mobile Czech Republic, str. 7–8.
[65] Obsahem dohod bylo ujednání o navýšení MOC dotčeného zboží ze strany odběratelů, jejich cílem bylo navýšení cenové hladiny dotčeného zboží. Současně na relevantních trzích neexistovaly žádné specifické ekonomické či právní aspekty (a ani soutěžitel HPT takové nedoložil), které by naznačovaly, že by uvedené dohody mohly vykazovat nedostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jednalo o typ dohod, které jsou řazeny do kategorie tzv. tvrdých omezení.
[66] Srov. bod 88 Pokynů o dopadu na obchod a rozsudek ze dne 18. 1. 2024, Lietuvos notary rūmai, C-128/21, EU:C:2024:49 (dále též „rozsudek Lietuvos notary rūmai“), odst. 50, rozsudek Super Bock Bebidas, odst. 62, nebo rozsudek ze dne 24. 9. 2009, Erste Group Bank and Others v Commission, C-125/07 P, EU:C:2009:576, odst. 38; kartelová dohoda vztahující se na celé území členského státu má ze své podstaty za účinek posílení oddělování vnitrostátních trhů, čímž narušuje vzájemné hospodářské prolínání, které je zamýšleno SFEU.
[67] Srov. rozsudek Lietuvos notary rūmai, odst. 49 (Ovlivnění obchodu mezi členskými státy tak obecně vyplývá ze spojení více faktorů, které nejsou nezbytně určující samy o sobě. Pro ověření, zda kartelová dohoda citelně ovlivňuje obchod mezi členskými státy, je třeba ji zkoumat v jejím hospodářském a právním kontextu.).
[68] Srov. bod 53 Pokynů o dopadu na obchod, podle kterých u dohod, které jsou ze své podstaty způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy, platí domněnka, že dopady těchto dohod na obchod jsou znatelné, pokud celkový roční obrat dodavatele týkající se výrobků pokrytých dohodou překračuje 40 milionů EUR (bez DPH) nebo pokud souhrnný tržní podíl stran na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, přesahuje 5 %. Tržní podíly soutěžitele HPT na shora vymezených relevantních trzích na území ČR přesahovaly 5 %.
[69] Srov. čl. 4 písm. a) nařízení Komise (EU) č. 2022/720 ze dne 10. května 2022 o použití čl. 101 odst. 3 SFEU na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (OJ L 134, 11. 5. 2022), podle kterého se výjimka podle čl. 2 nevztahuje na vertikální dohody, jejichž účelem je omezení způsobilosti kupujícího stanovit svou prodejní cenu.
[70] Trvající přestupek je takový přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán.
[71] Z důvodu, že jednotlivé dílčí útoky pokračujícího přestupku byly samy o sobě přestupky trvajícími, považuje Úřad až ukončení trvání posledního z dílčích útoků za konec pokračujícího přestupku.
[72] Srov. rozsudek ze dne 6. 12. 2012, Verhuizingen Coppens NV, C 441/11 P, EU:C:2012:778, odst. 41 (Podle ustálené judikatury nemusí být porušení čl. 81 odst. 1 ES výsledkem jen jediného skutku, ale i řady skutků nebo rovněž pokračujícího jednání, i když jeden nebo několik prvků této řady skutků nebo tohoto pokračujícího jednání by mohly samy o sobě a nahlíženy jednotlivě zakládat porušení uvedeného ustanovení. Pokud se tak jednotlivé skutky začleňují do „jednotného záměru“ z důvodu svého totožného cíle narušujícího hospodářskou soutěž uvnitř společného trhu, má Komise právo přičítat odpovědnost za tyto skutky v závislosti na účasti na protiprávním jednání nahlíženém jako celek...), současně odkazující na rozsudek ze dne 8. 7. 1999, Anic Partecipazioni SpA, C-49/92 P, EU:C:1999:356, odst. 81.
[73] Srov. rozsudek ze dne 17. 12. 1991, Enichem Anic SpA, T-6/89, EU:T:1991:74, odst. 204 (Bylo by umělé rozdělit více dílčích (pokračujících) útoků, charakterizované jediným cílem, tím, že by se na ně pohlíželo jako na několik samostatných protiprávních jednání.).
[74] Viz důvodová zpráva k přestupkovému zákonu.
[75] Srov. rozsudek NSS č. j. 5 As 204/2019-64 ze dne 14. 9. 2020 ve věci ARMEX Oil (dále též „rozsudek ARMEX Oil“), odst. 19.
[76] Srov. rozsudek ARMEX Oil, odst. 23.
[77] Srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 7/2011-619 ze dne 29. 3. 2012 ve věci DELTA PEKÁRNY, str. 92.
[78] Z Úřadem zjištěných skutečností bylo doloženo, že na výzvy o navýšení cen dotčeného zboží dle požadavků společnosti HPT Zlín v případě malých domácích spotřebičů značek Bosch, Domo a Eta přistupovali tito odběratelé: společnost [obchodní tajemství], IČO [obchodní tajemství], nejméně od 17. 9. 2020 (viz příloha dokumentu č. 1 spisu označená E15), společnost [obchodní tajemství], IČO [obchodní tajemství], nejméně od 13. 11. 2020 (viz příloha dokumentu č. 90 spisu označená (7681) ETA Seznam Email 83.pdf), podnikající fyzická osoba [obchodní tajemství], IČO [obchodní tajemství], nejméně od 13. 11. 2020 (viz příloha dokumentu č. 3 spisu označená B2), společnost [obchodní tajemství], IČO [obchodní tajemství], nejméně od 9. 7. 2022 (viz příloha dokumentu č. 111 spisu označená I2), podnikající fyzická osoba [obchodní tajemství], IČO [obchodní tajemství], nejméně od 1. 3. 2023 (viz příloha dokumentu č. 111 spisu označená E1).
[79] I přesto, že porušení čl. 101 odst. 1 SFEU není v zákoně definováno jako přestupek, postupuje Úřad při vyčíslení sankce za primární porušení stejně jako v případě přestupku definovaného zákonem, čemuž odpovídá § 21h odst. 5 zákona.
[80] Viz dokument Úřadu Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Revidované Oznámení o postupu při uložení trestu a stanovení jeho výše za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže Úřad neaplikuje z důvodu spáchání nyní řešeného přestupku před jeho účinností (1. 1. 2024).
[81] Viz příloha č. 1 dokumentu č. 327 spisu.
[82] Viz odst. 3.15 a 3.19 bod (ii) metodiky pokut.
[83] Viz přílohy č. 3 a 4 dokumentu č. 354 spisu.
[84] Viz přílohy č. 4a–4i dokumentu č. 343 spisu.
[85] Srov. např. rozsudek NSS sp. zn. 7 Afs 7/2008 ze dne 3. 12. 2008 ve věci Tupperware, str. 18, nebo rozsudek téhož soudu sp. zn. 5 Afs 15/2012 ze dne 28. 3. 2014 ve věci RWE Supply & Trading CZ, str. 12.
[86] Obdobně srov. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0633/2016/KD-27706/2018/852/DSv ze dne 21. 9. 2018 ve věci Rail Cargo Austria AG a další, odst. 113.