Zaplněný sál Hotelu International v Brně dnes přihlížel prvnímu dni programu Májové konference o veřejných zakázkách. Téměř 150 odborníků diskutovalo o připravovaných změnách v legislativě, rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i aktuální judikatuře. V Brně se kromě expertů z ÚOHS sešli i zástupci zadavatelů, soudů a dalších institucí a firem. Akce se koná už popáté.
V úvodním bloku konference představila místopředsedkyně ÚOHS Markéta Dlouhá činnost dozorového orgánu v číslech. Úřad v loňském roce v oblasti veřejných zakázek zahájil 573 správních řízení, z čehož 305 bylo z moci úřední, ostatní byla návrhová. Právě počet návrhových řízení, kterých ÚOHS při přezkumu dává přednost, protože se týkají zakázek, které jsou právě zadávány, loni vzrostl o více jak 30 procent. V prvním stupni Úřad vydal loni celkově 751 rozhodnutí.
Dlouhá ve svém příspěvku mluvila o aktivní legitimaci dodavatele, zmínila také cíle navrhované změny zákona. Patří k nim zejména stanovení nových pravidel pro skládání kauce s cílem motivace akceptace prvostupňové rozhodnutí, odstranění meziinstančního „ping pongu“ v případě běžící veřejné zakázky, stanovení nových pravidel pro úhradu nákladů řízení a další změny. V zadávací části pak jde například o zjednodušení postupů v JŘBU nebo zpřehlednění pravidel pro vedení systému kvalifikace.
O novele zákona mluvil v úvodu konference i předseda ÚOHS Petr Mlsna. „Cílem této novely není revoluce, ale postupná evoluce a zejména kultivace; nikoli přepisování základních principů, nýbrž jejich zpřesnění a lepší ukotvení v praxi,“ uvedl Mlsna. V prvním bloku dále vystoupil předseda slovenského Úradu pre verejné obstarávanie Peter Kubovič. Mluvil například o připravovaných změnách na evropské úrovni. Spolu s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou se shodli, že podoba revize zadávací směrnic „je zamlžená“.
„Bavíme se více o formě a méně o obsahu,“ uvedl Kubovič s tím, že na Slovensku inklinovali spíše k formě nařízení, postupem času však mění názor. „Nejdříve bychom chtěli poznat obsah a potom právní formu,“ uvedl Kubovič. Podle předsedy ÚOHS revize evropských zadávacích směrnic bude mít dlouhodobý dopad na podobu veřejného zadávání v celé EU. Podle jeho přesvědčení by se Unie měla vydat cestou „rozumného minimalismu.“ Diskuzi o legislativních novinkách v prvním bloku konference doplnil i ředitel odboru veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj David Dvořák.
Nad judikaturou tuzemských soudů v druhém bloku konference diskutoval Mojmír Florian, ředitel odboru veřejných zakázek ÚOHS, se soudcem Krajského soudu v Brně Davidem Rausem a soudcem Nejvyššího správního soudu Petrem Mikešem. Úvod diskuze patřil otázce předběžných opatření ukládaných správním soudem v souvislosti s některými rozhodnutími ÚOHS. V naprosté většině případů nakonec není předběžné opatření soudem uloženo. Mojmír Florian k tomu konstatoval, že soudní přezkum veřejných zakázek v ČR je z tohoto pohledu do značné míry pouze akademický. Další část debaty se týkala náležitostí oznámení o výběru, vymezení technických podmínek předmětu plnění nebo případů, v nichž zadavatel omezuje soutěž pouze na dodavatele nabízející jednu konkrétní platformu.
V panelu o hodnocení ve veřejných zakázkách vystoupila na něm Hana Schneiderová z odboru druhostupňového rozhodování ÚOHS a Michal Garaj ze společnosti Trivo. Zástupkyně ÚOHS představila rozhodovací praxi Úřadu týkající jak nastavení hodnoticích kritérií, tak vlastního provedení hodnocení. Upozornila na nutnost pečlivě promyslet váhu jednotlivých kritérií při kombinovaném hodnocení nabídkové ceny a necenových kritérií. Jako nejnáročnější na přezkum označila částečně objektivizovaná subjektivní kritéria používaná například při hodnocení vzorových prací, studií nebo pohovorů. Slovenský expert Michal Garaj demonstroval na řadě konkrétních i modelových situací variabilitu hodnocení nabídek, když zejména ukazoval nevýhody takzvaného poměrového vzorce, kde je výsledek poměrně nepředvídatelný a nemusí být výhodný pro zadavatele. Doporučil proto jiné výpočetní modely (nezávislý lineární vzorec), které umožní zadavatelům nastavit pravidla hodnocení tak, aby vybraly optimální nabídku od kvalitního dodavatele.
Poslední panel prvního dne konference se věnoval synergii a průsečíkům veřejných zakázek, hospodářské soutěže a veřejné podpory, což jsou tři hlavní kompetence ÚOHS. Kromě předsedy Mlsny se jej zúčastnili všichni místopředsedové – Markéta Dlouhá, Kamil Nejezchleb a Petr Solský, a rovněž Aneta Jonášová a Michal Kobza ze Sekce veřejných zakázek ÚOHS. Předseda Mlsna na počátku bloku zdůraznil, že veřejné zakázky jsou jednou z mála možností, kdy může stát ušetřit podstatné finanční prostředky. Stěžejní je přitom podle něj přípravná fáze v procesu zadávání veřejné zakázky. Právě této fázi musí zadavatelé věnovat největší pozornost, přemýšlet o předmětu plnění a zadávacích podmínkách. Společně s místopředsedkyní Dlouhou pak varoval před kumulací požadavků zadavatelů, které ve svém výsledku nepřiměřeně omezují soutěž o zakázku. „Mělo by docházet ke sdílení know-how mezi zadavateli, aby větší pomohli menším. Především malé obce nebudou mít nikdy dostatečný odborný aparát, aby byly schopny správně zadávat,“ uvedl předseda Úřadu s tím, že stávající systém je neudržitelný a v budoucnu jistě dojde k jeho změně. Současně vedení Úřadu podpořilo využívání inovativních metod zadávání, jako například Design&Build. Řízení o veřejných zakázkách před Úřadem jsou do značné míry řízení sporná, přičemž předseda Mlsna zdůraznil, že je pouze na účastnících, zda unesou důkazní břemeno, přičemž Úřad nebude za zadavatele nebo dodavatele doplňovat a domýšlet jeho argumentaci.
Diskuze se následně přesunula k problematice relevantních trhů a bid riggingu, tedy kartelových dohod mezi dodavateli veřejných zakázek. Místopředseda Kamil Nejezchleb a Aneta Jonášová uvedli základní stopy, na jejichž základě je možno bid rigging odhalit, a dali publiku rovněž několik tipů, jak postupovat, aby případným kartelům dodavatelů předešli.
Tiskové oddělení ÚOHS
26/073
