číslo jednací: 06815/2026/500
spisová značka: S0992/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Výstavba sportoviště pro mládež v obci Roudné
• Účastníci:
  1. obec Roudné
  2. EDIKT a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.; § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 28. 4. 2026
• Související rozhodnutí: 06815/2026/500; 15332/2026/162

Spisová značka:  ÚOHS-S0992/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-06815/2026/500

Brno 19. 2. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19. 12. 2025 na návrh ze dne 18. 12. 2025, jehož účastníky jsou

• zadavatel – obec Roudné, IČO 00245372, se sídlem Roudenská 120, 370 07 Roudné, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 12. 2025 Mgr. Ing. Tomášem Němcem, advokátem, ev. č. ČAK 12479, společníkem advokátní kanceláře HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 25702599, se sídlem Korunní 1302/88, 101 00 Praha,
• navrhovatel – EDIKT a.s., IČO 25172328, se sídlem Rudolfovská tř. 461/95, 370 01 České Budějovice,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Výstavba sportoviště pro mládež v obci Roudné“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 21. 10. 2025, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne pod systémovým číslem P25V00035730,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele– EDIKT a.s., IČO 25172328, se sídlem Rudolfovská tř. 461/95, 370 01 České Budějovice – ze dne 18. 12. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – obec Roudné, IČO 00245372, se sídlem Roudenská 120, 370 07 Roudné – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Výstavba sportoviště pro mládež v obci Roudné“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 21. 10. 2025, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne pod systémovým číslem P25V00035730, se v části návrhu navrhovatele týkající se:

• namítaného stanovení nepřiměřených lhůt pro předložení dokladů ve výzvě k doplnění údajů ze dne 12. 11. 2025 a výzvě k doplnění a vysvětlení údajů ze dne 18. 11. 2025,
• tvrzení, podle něhož zadavatel porušil § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, neboť „před výběrem dodavatele (tj. před rozhodnutím o výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky) vyžadoval po navrhovateli doložení dokladů prokazujících kvalifikaci“ a
• namítané nezákonnosti zadávacích podmínek, konkrétně požadavků na technické parametry svítidel a driveru,

podle § 257 písm. h) citovaného zákona, zastavuje, neboť předmětným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – EDIKT a.s., IČO 25172328, se sídlem Rudolfovská tř. 461/95, 370 01 České Budějovice – ze dne 18. 12. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů
zadavatele – obec Roudné, IČO 00245372, se sídlem Roudenská 120, 370 07 Roudné – učiněných při zadávání veřejné  zakázky „Výstavba sportoviště pro mládež v obci Roudné“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 21. 10. 2025, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne pod systémovým číslem P25V00035730, se vyjma částí, ve vztahu k nimž bylo správní řízení zastaveno podle výroku I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – obec Roudné, IČO 00245372, se sídlem Roudenská 120, 370 07 Roudné, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 12. 2025 Mgr. Ing. Tomášem Němcem, advokátem, ev. č. ČAK 12479, společníkem advokátní kanceláře HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 25702599, se sídlem Korunní 1302/88, 101 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 21. 10. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem PV25V00035730 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Výstavba sportoviště pro mládež v obci Roudné“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V čl. 3.2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce, a to konkrétně: „SO-01 Výstavba nového moderního hřiště s přírodním travním kobercem, drenážním systémem, závlahou a ochranným oplocením, dále je samozřejmostí, že jsou zde umístěny střídačky, brány, rohové praporky. […] SO-02 Výstavba kabin a provozního zázemí, včetně tribuny pro diváky. Jedná se o stavbu konstrukčně řešenou jako modulární sestava buněk, které jsou kompletně vystrojené a napojují se na vnitřní rozvody vody a kanalizace. […] SO-03 NN areálové rozvody a osvětlení hřišť se skládá ze zemních rozvodů, které jsou napojeny z nově budované trafostanice, která je investicí E. GD. […] Osvětlení fotbalových hřišť bylo navrženo na základě světelně technické studie zajišťující minimální hodnoty osvětlení hrací plochy a rovnoměrnosti světla s ohledem na minimalizaci okolního světelného smogu.“

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena v čl. 3.3 zadávací dokumentace ve výši 38 774 656,37 Kč.

4.             Z protokolu o otevírání nabídek vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem čtyři nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – EDIKT a.s, IČO 25172328, se sídlem Rudolfovská tř. 461/95, 370 01 České Budějovice (dále jen „navrhovatel“).

5.             Zadavatel rozhodnutím a oznámením o vyloučení dodavatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 24. 11. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení dodavatele“) vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Rozhodnutí o vyloučení dodavatele bylo navrhovateli doručeno dne 24. 11. 2025.

6.             Dne 8. 12. 2025 obdržel zadavatel námitky navrhovatele z téhož dne směřující proti rozhodnutí o vyloučení dodavatele (dále jen „námitky“), které zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 13. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 15. 12. 2025.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách nesouhlasil, podal dne 19. 12. 2025 návrh na přezkoumání úkonu zadavatele ze dne 18. 12. 2025 (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.            OBSAH NÁVRHU

8.             Navrhovatel v návrhu brojí proti rozhodnutí o vyloučení dodavatele, přičemž je toho názoru, že byl vyloučen ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona neoprávněně. Dále navrhovatel požaduje přezkoumat rozhodnutí o námitkách.

9.             Navrhovatel nejprve uvádí námitky proti postupu zadavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení a uvádí, že zadavatel postupoval v rozporu s § 122 odst. 3 zákona, neboť „před výběrem dodavatele (tj. před rozhodnutím o výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky) vyžadoval po navrhovateli doložení dokladů prokazujících kvalifikaci. Výzvou ze dne 12.11.2025, resp. 18.11.2025 tedy požadoval doložení dokladů k prokázání základní způsobilosti dle § 74 ZZVZ, dokladů k prokázání profesní způsobilosti dle § 77 ZZVZ, dokladů k prokázání ekonomické způsobilosti dle § 78 ZZVZ, dokladů k prokázání technické kvalifikace dle § 79 ZZVZ a katalogových listů, světelných výpočtů a certifikací.  Tyto výzvy však byly učiněny před provedením hodnocení nabídek a výběrem dodavatele.“ Navrhovatel rovněž nesouhlasí s argumentací zadavatele v rozhodnutí o námitkách spočívající v tvrzení, že ustanovení § 39 odst. 4 zákona umožňuje posouzení podmínek účasti před nebo po hodnocení nabídek a dodává, že toto tvrzení je právně chybné, neboť citované ustanovení zákona se vztahuje na obecný postup v zadávacích řízeních a postup podle § 122 zákona je speciální ustanovení pro zjednodušené podlimitní řízení, přičemž ustanovení § 122 odst. 3 zákona stanoví, že doklady se vyžadují až od vybraného dodavatele.

10.         Dále je navrhovatel toho názoru, že zadavatel porušil zásadu rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásadu přiměřenosti, neboť stanovil krátké lhůty (1-2 dny) pro doložení dokladů k prokázání kvalifikace. Navrhovatel k tomu dodává, že lhůty byly nepřiměřené, neboť doklady k prokázání kvalifikace (výpisy z rejstříku trestů, potvrzení finančního úřadu, potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení) vyžadují širší administrativní čas na jejich vyřízení. Stejně tak katalogové listy, světelně technické výpočty a certifikace vyžadují koordinaci s výrobci a dodavateli. Navrhovatel tak musel shromáždit doklady za sebe i za poddodavatele v extrémně krátké lhůtě.

11.         Ve vztahu k vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona (pro údajně nepravdivé údaje), kdy zadavatel vyloučil navrhovatele s odůvodněním, že „údaje v čestném prohlášení o referenční zakázce ‚LED osvětlení Sinobo stadium’ neodpovídaly skutečnosti“, navrhovatel uvádí, že byl ze zadávacího řízení vyloučen neodůvodněně. Navrhovatel uvádí, že původně v čestném prohlášení dodavatele uvedl, že referenční zakázku „LED osvětlení Sinobo stadium“ realizoval jako „100% dodavatel“. Po výzvě zadavatele navrhovatel vysvětlil skutečný stav věci a doložil smlouvu o spolupráci mezi společností LEDsviti s.r.o., IČO 09481443, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 193/26, 470 01 Česká Lípa (dále jen „LEDsviti“) a AGRO CS a.s., IČO 64829413, se sídlem Říkov 265, 552 03 Říkov (dále jen „AGRO CS“) a dále smlouvu o dílo mezi společností LEDsviti a objednatelem citované referenční zakázky a rovněž také předávací protokol dokládající realizaci této zakázky. Navrhovatel je přesvědčen, že splnil povinnost podle § 46 zákona, tj. vysvětlil a doplnil údaje v nabídce a dále také, že referenční zakázka splňuje požadavky zadávací dokumentace, když „její vysvětlení a doložení smluv prokázalo skutečný stav, nebyl prokázán vliv na posouzení podmínek účasti a navrhovatel prostřednictvím poddodavatele splňuje technickou kvalifikaci.“

12.         Navrhovatel dále nesouhlasí s odůvodněním vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, a sice, že navrhovatel nedoložil doklady k prokázání základní, profesní a technické kvalifikace poddodavatele LEDsviti, a dále, že na smlouvě s poddodavatelem není uvedeno datum uzavření smlouvy.  Navrhovatel namítá, že zadavatel nespecifikoval konkrétně, které doklady po doplnění ze dne 21. 11. 2025 chyběly, pročež je rozhodnutí o vyloučení navrhovatele nepřezkoumatelné, neboť nenaplňuje ustanovení § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v náležitostech rozhodnutí. Navrhovatel uvádí, že předložil dokumenty prokazující závazek poddodavatele k poskytnutí plnění podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona, a sice smlouvu o spolupráci mezi společností LEDsviti a AGRO CS, smlouvu o dílo dokládající realizaci referenční zakázky a předávací protokol a je přesvědčen, že zadavatel nadinterpretoval požadavky podle § 83 odst. 1 zákona tím, že vyžadoval úplnou základní způsobilost poddodavatele, ačkoliv se na něj navrhovatel spoléhal pouze pro část technické kvalifikace. Navrhovatel je rovněž toho názoru, že absence data na smlouvě není důvodem pro vyloučení ze zadávacího řízení.

13.         Navrhovatel rovněž nesouhlasí s vyloučením ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona z důvodu nedoložení katalogových listů svítidel, světelně technických výpočtů a certifikací a domnívá se, že „technické listy jsou ekvivalentní ke katalogovým listům, když obsah je stěžejní oproti označení dokumentu. Navrhovatel předložil technické listy nabízených svítidel obsahující všechny relevantní parametry. Tyto listy obsahují ekvivalentní informace jako katalogové listy, dále parametry osvětlení, výkon, účinnost atd. Obsahově tak technické listy naplňují požadavek zadavatele a nesou stejné informace jako katalogové listy či certifikace.“ Navrhovatel dodává, že pokud zadavatel považoval technické listy za nedostatečné, měl umožnit další doplnění ve smyslu ustanovení § 46 zákona, neboť vyloučení ze zadávacího řízení je krajní opatření a zadavatel musí zvážit, zda chybějící doklady jsou podstatné pro hodnocení nabídky.

14.         V další části návrhu navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám a uvádí, že nezákonnost zadávacích podmínek se „dostatečně a určitě projevila až při jejich aplikaci, když zadavatel extrémně úzce interpretoval technické požadavky, a to zejména tím, že zadavatel odmítl technické listy jako ekvivalent katalogových listů. Zadavatel bez dalšího a stricto senzu vyžadoval certifikace, které jsou pouze dobrovolné (ENEC, ENEC+), když navrhovatel nepředpokládal takto rigidní výklad podmínek, který je navíc diskriminační.“ Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyšší správního soudu č. j. 2 Afs 67/2010-105 ze dne 25. 1. 2011.  Navrhovatel dále napadá následující technické požadavky na LED osvětlení stanovené zadavatelem a uvádí následující odůvodnění. Navrhovatel napadá požadavek na vzhled tělesa, třmenu a driveru osvětlení – „hliníkový tlakově litý odlitek“, dále požadavek na povrchovou úpravu – „automatizované práškové lakování s polyesterovou pryskyřicí“ a namítá, že zadavatel porušil § 89 odst. 5 zákona, neboť zadavatel má specifikovat výsledek, nikoliv výrobní technologii. U požadavku na difuzor projektoru – „difuzor z polykarbonátu + odkaz na normu UNI EN 12150-1:2001 pro tvrzené sklo“ navrhovatel namítá, že tato norma se týká skla, nikoliv polykarbonátu a jedná se tak o technicky nesplnitelný požadavek. Dále navrhovatel nesouhlasí s požadavkem na odolnost – „DIN 18032-3:2018“ a uvádí, že tato norma je pro vnitřní sportovní haly, nikoliv venkovní osvětlení, rovněž nesouhlasí s požadavkem na minimální certifikaci – „ENEC a ENEC+“ a uvádí, že se jedná o dobrovolné certifikace, nikoliv zákonný požadavek. U požadavku na fotobiologické riziko – „EN 62471“ navrhovatel namítá, že je již zahrnuto v CE označení.  Navrhovatel rovněž napadá požadavek zadavatele, aby svítidla a driver pro svítidla byla vyrobena v Evropské unii, neboť je toho názoru, že se jedná o přímé porušení čl. 18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18 ES a rozhodovací praxi Úřadu a dále k tomu namítá, že zadavatel nesmí omezovat původ zboží. Navrhovatel rovněž nesouhlasí s požadavky zadavatele na index podání barev – „Ra ≥ 70“, dle navrhovatele je daná hodnota podezřele nízká, běžný standard je Ra ≥ 80a asymetrickou optiku – „60°–65°“, dle navrhovatele je to arbitrární omezení. U požadavku na minimální měrný výkon – „99,5 lm/W“ navrhovatel opětovně namítá, že daná hodnota je podezřele nízká, neboť moderní LED svítidla dosahují 130-170 lm/W.  Navrhovatel také nesouhlasí s požadavkem na životnost – „250 000 h“ a uvádí, že „při 500h/rok = přes 100 let – což technicky nemožné“. Navrhovatel je toho názoru, že výše uvedené požadavky zadavatele omezují rovnou hospodářskou soutěž na minimum dodavatelů a naznačují předurčení pro konkrétního dodavatele. Zadavatel tak dle navrhovatele porušil § 6 a § 36 zákona, neboť „technické podmínky musí být odůvodněny veřejným zájmem, zvlášť, pokud jsou tak striktní a specifické.“

15.         V závěru navrhovatel uvádí, že mu hrozí materiální újma v podobě ušlého zisku z nerealizování veřejné zakázky a dále nemateriální újma v podobě poškození obchodní pověsti vyloučením ze zadávacího řízení zejména pro nepravdivá tvrzení, která navrhovatel odmítá. Navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o námitkách a rozhodnutí o jeho vyloučení.

III.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 19. 12. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

17.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

18.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 23. 12. 2025.

19.         Dne 2. 1. 2026 byla Úřadu podle § 262a zákona zpřístupněna v elektronickém nástroji NEN dokumentace o zadávacím řízení a dále Úřad obdržel prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 2. 1. 2026. Dne 13. 1. 2026 obdržel Úřad další dokumenty tvořící obsah dokumentace o zadávacím řízení.

20.         Usnesením ze dne 23. 12. 2025 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Vyjádření zadavatele ze dne 2. 1. 2026 k návrhu navrhovatele

21.         Zadavatel se k návrhu navrhovatele vyjádřil ve stanovisku ze dne 2. 1. 2026, které Úřad obdržel téhož dne.

22.         Zadavatel uvádí, že jeho postup v zadávacím řízení byl zcela v souladu se zákonem a s pravidly pro zjednodušené podlimitní řízení, včetně jeho smyslu a účelu. Zadavatel postupoval tak, že nejprve provedl hodnocení nabídek, dle kterého byl navrhovatel dodavatelem, který podal nejvýhodnější nabídku. Proto zadavatel dále posuzoval splnění podmínek účasti, aby mohl rozhodnout o jeho výběru (který by následně oznámil všem účastníkům zadávacího řízení). Před formálním rozhodnutím o výběru zadavatel posuzoval, zda navrhovatel splnil všechny podmínky účasti, a proto si vyžadoval příslušné dokumenty a informace. Zadavatel k tomu dodává, že ustanovení § 122 zákona není speciální úpravou pro zjednodušené podlimitní řízení.  Toto ustanovení se použije pro nadlimitní režim a obdobně i pro zjednodušené podlimitní řízení (dle § 53 odst. 6 zákona). Ustanovení § 39 zákona je součástí části druhé zákona (základní ustanovení o zadávacích řízeních) a použije se ve všech zadávacích řízeních.

23.         K tvrzení navrhovatele o nepřiměřeně krátkých lhůtách pro předložení dokladů zadavatel uvádí, že poskytnuté lhůty považuje za dostačující a přiměřené. Informace a doklady, které měl navrhovatel doložit, měly být doloženy již v nabídce, případně neměly představovat výraznou byrokratickou zátěž na straně navrhovatele. Stejně tak to platí v případě dokladů k prokázání technických parametrů nabízených svítidel. Ty byl navrhovatel povinen doložit už v nabídce, a proto zadavatel nepředpokládal, že je začne po obdržení výzvy teprve získávat.

24.         Ve vztahu k vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel uvádí, že navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení pro uvedení nepravdivých informací ohledně dodavatele referenční zakázky „LED osvětlení Sinobo stadium“ pro objednatele Eden Arena a.s., IČO 29413001, se sídlem U Slavie 1540/2a, 100 00 Praha (od 1. 1. 2024 společnost SK Slavia Praha – fotbal a.s., IČO 63999609, se sídlem U Slavie 1540/2a, 100 00 Praha).  Vzhledem k tomu, že navrhovatel předložil v nabídce nevyplněné čestné prohlášení dodavatele ze dne 11. 11. 2025 vyzval zadavatel navrhovatele k předložení vyplněného tohoto čestného prohlášení dodavatele. V návaznosti na to předložil navrhovatel zadavateli vyplněné čestné prohlášení dodavatele ze dne 13. 11. 2025, kde u referenční zakázky „LED osvětlení Sinobo stadium“ uvedl, že ji realizoval sám, a sice ze „100 %“. Navrhovatel předložil zadavateli mimo jiné smlouvu s poddodavatelem, společností AGRO CS, která měla pro navrhovatele provést i dodávku a montáž osvětlení a navrhovatel prokazuje část technické kvalifikace prostřednictvím tohoto poddodavatele. Zadavatel dále uvádí, že si u objednatele citované referenční zakázky ověřil tuto skutečnost a zjistil, že navrhovatel ani společnost AGRO CS tuto zakázku pro objednatele nerealizovali. S ohledem na to zadavatel požadoval po navrhovateli objasnit, kdo plnil předmětnou referenční zakázku, přičemž navrhovatel v odpovědi potvrdil, že danou referenční zakázku realizovala společnost LEDsviti. Zadavatel k tomu dodává, že navrhovatel tím potvrdil skutečnost, že informace uvedená v čestném prohlášení dodavatele ze dne 13. 11. 2025 byla nepravdivá.

25.         K námitkám navrhovatele proti vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona z důvodu nedoložení dokladů prokazujících základní způsobilost a profesní a technickou kvalifikaci poddodavatele LEDsviti, a dále, z důvodu, že na smlouvě s poddodavatelem není uvedeno datum uzavření smlouvy, zadavatel uvádí, že navrhovatel k novému poddodavateli LEDsviti nedoložil doklady k prokázání základní způsobilosti. Zadavatel k tomu dodává, že ve výzvě požadoval předložit všechny doklady k prokázání kvalifikace, přičemž výčet těchto dokladů je obsažen v zadávací dokumentaci. Není tedy pravda, že navrhovatel nevěděl, jaké doklady má předložit. Je odpovědností navrhovatele, aby věděl, jaké doklady má předkládat, protože pouze on zná složení svých poddodavatelů. Zadavatel rovněž uvádí, že navrhovatelem předložené doklady by mohly nanejvýš prokazovat splnění požadavků podle § 83 odst. 1 písm. b) a d) zákona. Navrhovatel však k poddodavateli LEDsviti nepředložil žádné doklady, které by prokazovaly splnění základní způsobilosti. Ve vztahu k chybějícímu podpisu na smlouvě s poddodavatelem zadavatel uvádí, že to vnímá jako skutečnost podtrhující nepravdivost referenční zakázky uvedené navrhovatelem a nejednalo se o samostatný důvod, pro který by byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení.

26.         Ve vztahu k vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona z důvodu nedoložení katalogových listů a certifikací zadavatel uvádí, že podle zadávacích podmínek požadoval doložení katalogových listů konkrétních svítidel uvedených v nabídce, včetně jejich světelně technických výpočtů a certifikace CE, ENEC, ENEC + a dále certifikaci driveru CE. Tento požadavek byl tedy navrhovateli znám již ze zadávací dokumentace, jak plyne z čl. 18.1 zadávací dokumentace a jejich doložení zadavatel výslovně vyžadoval i v čl. 5.1 zadávací dokumentace. Navrhovatel tyto dokumenty nedodal, a to ani po vyzvání ze strany zadavatele.

27.         V této souvislosti zadavatel dále uvádí, že navrhovatel na výzvu zadavatele předložil pouze technické listy, o kterých tvrdí, že jsou rovnocenné dokladům požadovaným zadavatelem. Technické listy však nejsou ekvivalentním dokladem k listům katalogovým. Zadavatel si nechal v rámci posouzení splnění podmínek účasti zpracovat i podrobné vyjádření jednoho ze členů komise. I pokud by doklady předložené navrhovatelem byly ekvivalentní, stále v nich absentovaly výslovně požadované doklady o certifikaci a světelně technické výpočty. Zadavatel rovněž doplňuje, že možnost vyzvat dodavatele postupem podle § 46 zákona k doplnění nabídky je právem zadavatele, nikoliv jeho povinností a také odmítá tvrzení navrhovatele, že k doložení měla být stanovena delší lhůta. Navrhovatel o tomto požadavku věděl přímo ze zadávací dokumentace a dokumenty měl přiložit přímo v nabídce.

28.         Ohledně námitek proti zadávacím podmínkám zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách, v němž odmítnul tyto námitky s odůvodněním, že byly podány opožděně. Ve vztahu k rozsudku Nejvyššího správního soudu, na který odkazuje navrhovatel, zadavatel pak uvádí, že soudní praxe skutečně v určitých případech připouští, aby dodavatelé mohli napadat části zadávacích podmínek až po uplynutí lhůty pro podání nabídek, „[t]o však není případem Navrhovatelem tvrzené diskriminační povahy zadávacích podmínek. Ta mu byla jednoznačně známa pouze z textu zadávacích dokumentace a pokud je považoval za nezákonné, nic mu nebránilo ve lhůtě pro podání nabídek podat námitky.“

Další průběh správního řízení

29.         Usnesením ze dne 3. 2. 2026 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

30.         Dne 6. 2. 2026 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, v němž navrhovatel uvádí, že veškeré podklady, důkazy a argumenty, které považuje za relevantní, jsou již obsaženy ve správním spise, přičemž se domnívá, že Úřad má k dispozici všechny potřebné podklady a důkazy k tomu, aby mohl ve věci meritorně rozhodnout.

31.         Dne 9. 2. 2026 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž zadavatel uvádí, že po prostudování podkladů pro rozhodnutí má stále za to, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení v souladu se zákonem a ve zbytku návrhu zadavatel trvá na tom, že Úřad má správní řízení zastavit podle § 257 písm. h) zákona, jelikož návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. Zadavatel rovněž odkazuje na argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu a dodává, že z obsahu správního spisu neplynou žádné nové skutečnosti, ke kterým by bylo potřeba se nad rámec těchto podání vyjadřovat.

IV.          ZÁVĚRY

32.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.

33.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

34.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

35.         Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

36.         Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

37.         Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

38.         Podle § 242 odst. 2 zákona platí, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

39.         Podle § 242 odst. 4 zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle odstavce 3 zákona. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

40.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

41.         Zadavatel odeslal dne 12. 11. 2025 navrhovateli výzvu k doplnění údajů z téhož dne (dále jen „výzva č. 1“), v níž se uvádí:

„1) Doložte vyplněnou přílohu č.2, která byla součástí zadávací dokumentace, jež poskytl Zadavatel s názvem Příloha č.2_Čestné prohlášení dodavatele o splnění způsobilosti a kvalifikace.

Požadované doručte ve lhůtě do 13.11.2025 do 23:59.“

42.         Zadavatel odeslal dne 18. 11. 2025 navrhovateli výzvu k doplnění a vysvětlení údajů z téhož dne (dále jen „výzva č. 2“), v níž se uvádí:

„1) Doložte doklady k prokázání základní způsobilosti dle § 74 ZZVZ, které nebyly dosud předloženy za vás i za poddodavatele, kterým prokazujete část technické kvalifikace.

2) Doložte doklady k prokázání profesní způsobilosti dle § 77 ZZVZ, které nebyly dosud předloženy za vás i za poddodavatele, kterým prokazujete část technické kvalifikace.

3) Doložte doklady k prokázání ekonomické způsobilosti dle § 78 ZZVZ.

4) Doložte doklady k prokázání technické kvalifikace dle § 79 ZZVZ, které nebyly dosud předloženy za vás i za poddodavatele, kterým prokazujete část technické kvalifikace.

5) Prokázání technické kvalifikace dle § 79 ZZVZ odst. 2 písm. a) vysvětlete vaše tvrzení v čestném prohlášení, které jste na výzvu Zadavatele doplňovali dne 13.11.2025, konkrétně tedy vyplňovali, jelikož v předložené nabídce bylo doloženo nevyplněné, v seznamu stavebních prací u stavební práce s těmito údaji:

[…]

Zadavatel z vlastní iniciativy a zákonné možnosti ověřil uvedené údaje u objednatele Eden Arena a.s. (k dnešnímu dni 18.11.2025 zapsán v obchodním rejstříku jako SK Slavia Praha– fotbal a.s.) k této stavební práci a obdržel informaci, že vy ani společnost Agro CS a.s. jste tuto zakázku pro něj nerealizovali. Zadavatel proto žádá o vysvětlení.

6) Doložte katalogové listy konkrétních svítidel uvedený v nabídce včetně jejich světelně technických výpočtů a certifikace CE, ENEC, ENEC+ a dále certifikaci driveru CE.

Požadované doručte ve lhůtě do 21.11.2025 do 23: 59.“

Právní posouzení

43.         Úřad primárně předesílá, že základním pilířem ochrany dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele jsou námitky ve smyslu § 241 a násl. ustanovení zákona. Námitky je zadavateli nutno podat písemně, ve lhůtách stanovených v § 242 zákona (tj. povinnost podat námitky včas) a dále musí námitky splňovat náležitosti vyjmenované v § 244 zákona (tj. povinnost podat námitky řádně). Platí přitom, že pokud chce dodavatel brojit proti nezákonnému postupu zadavatele návrhem u Úřadu, avšak tomuto návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad podle § 257 písm. h) zákona zahájené správní řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Citované ustanovení § 257 písm. h) zákona respektuje princip, podle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Je tomu tak právě proto, že v případě pochybení může zadavatel na základě indicií získaných z námitek svůj postup sám napravit a pokračovat dále v zadávacím řízení bez ingerence státní moci. Pakliže ovšem dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní řádně a včas, tj. při respektování všech zákonných náležitostí, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

44.         Úřad dále v obecné rovině uvádí, že zákon definuje konkrétní časový okamžik v průběhu zadávacího řízení, v jehož rámci je z pohledu stěžovatele nutné využít práva k podání námitek, neboť každé zadávací řízení prochází určitými fázemi a možnost obrany proti postupu zadavatele vždy odpovídá té které fázi zadávacího řízení, ve které se zrovna zadávací řízení nachází. Uvedený přístup koresponduje se zásadou právní jistoty jak všech účastníků zadávacího řízení, resp. potenciálních dodavatelů, tak i samotného zadavatele. Ve vztahu k námitkám týkajícím se domnělého porušení zákona pak dle § 242 odst. 1 zákona platí, že tyto námitky musí být doručeny zadavateli nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o tomto domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl. V případě námitek proti zadávacím podmínkám platí, že tyto musí být zadavateli doručeny nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek, neboť si nelze představit situaci, kdy např. v pokročilé či závěrečné fázi zadávacího řízení, kdy má dojít k provedení výběru dodavatele, budou rozporovány zadávací podmínky, podle kterých celé zadávací řízení probíhalo. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011, jehož závěry, byť byl vydán ve vztahu k předchozí právní úpravě, lze použít i ve vztahu k zákonu. Z uvedeného rozsudku mj. vyplývá, že „[k]oncepce citovaných ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek je totiž založena na souslednosti jednotlivých kroků a na různých prostředcích ochrany proti případným nezákonnostem v oblasti veřejných zakázek, které je třeba využít bezprostředně poté, co žadatel některá pochybení zadavatele zjistí. Jde o to, že celý tento proces musí být nejen maximálně transparentní a férový, nýbrž také efektivní a zamezující zbytečným obstrukcím a opakovanému přezkumu stejných námitek, které mohly být daleko smysluplněji uplatněny dříve.“. Jinými slovy smyslu a účelu zákona neodpovídá takový postup, kdy dodavatel vyčkává s podáním námitek proti požadavkům zadavatele uvedeným v zadávací dokumentaci, tedy proti zadávacím podmínkám, do pozdější fáze zadávacího řízení, kdy je jeho nabídka například vyřazena, resp. dojde k jeho vyloučení. Naopak lze uvést, že zákon je koncipován tak, aby námitky byly uplatňovány co možná nejdříve, aby bylo příp. možné zjednat nápravu či postup zadavatele stěžovateli řádně zdůvodnit. Pokud má dodavatel jako v úvahu přicházející účastník zadávacího řízení za to, že zadávací dokumentace obsahuje konkrétní podmínky, které neodpovídají například povaze předmětu veřejné zakázky nebo jde o podmínky zcela nepřiměřené a diskriminační, zákon vyžaduje, aby tyto argumenty uplatnil formou námitek proti zadávacím podmínkám.

45.         V šetřeném případě se tedy Úřad zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro podání návrhu spočívající v tom, že návrhu předcházely ze strany navrhovatele řádně a včas podané námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůt pro jejich podání.

46.         Úřad při posouzení splnění předmětné povinnosti navrhovatele (podmínky vedení správního řízení) vycházel toliko z obsahu námitek ze dne 8. 12. 2025, jakožto jediných námitek navrhovatele, které předcházely podání návrhu u Úřadu. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení totiž nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku před podáním návrhu k Úřadu doručil navrhovatel zadavateli jiné podání, jehož obsahem by byly námitky ve smyslu § 241 a násl. zákona, než námitky ze dne 8. 12. 2025, které byly navrhovatelem podány v návaznosti na rozhodnutí o vyloučení dodavatele.

Námitky proti stanovení nepřiměřených lhůt zadavatelem k předložení dokladů ve výzvě č. 1 a výzvě č. 2

47.         Navrhovatel v podaném návrhu mj. namítá, že zadavatel stanovil ve výzvě č. 1 a č. 2 pro doložení dokladů k prokázání kvalifikace a dalších požadovaných dokladů krátké lhůty (1-3 dny), čímž porušil zásadu rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásadu přiměřenosti. Podle navrhovatele byly lhůty nepřiměřené, neboť doklady k prokázání kvalifikace (výpisy z rejstříku trestu, potvrzení finančního úřadu, potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení) vyžadují širší administrativní čas na jejich vyřízení. Stejně tak katalogové listy, světelně technické výpočty a certifikace vyžadují koordinaci s výrobci a dodavateli. Navrhovatel tak musel shromáždit doklady za sebe i za poddodavatele v extrémně krátké lhůtě.

48.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel obdržel od zadavatele dne 12. 11. 2025 výzvu č. 1, v níž zadavatel požadoval předložit vyplněné čestné prohlášení dodavatele, přičemž stanovil lhůtu pro předložení citovaného dokumentu do 13. 11. 2025 do 23:59, tj. 1 den. Dne 18. 11. 2025 obdržel navrhovatel od zadavatele výzvu č. 2, v níž zadavatel požadoval předložit doklady k prokázání základní způsobilosti podle § 74 zákona, profesní způsobilosti podle § 77 zákona, ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona  a technické kvalifikace podle § 79 zákona. Dále zadavatel požadoval předložit katalogové listy konkrétních svítidel uvedených v nabídce navrhovatele včetně jejich světelně technických výpočtů a certifikace CE, ENEC, ENEC+ a dále certifikaci driveru CE. Pro předložení citovaných dokladů stanovil zadavatel lhůtu do 21. 11. 2025 do 23:59, tj. 3 dny.

49.         Úřad tedy shrnuje, že navrhovatel v návrhu mj. brojí proti délce lhůty 1 den stanovené zadavatelem ve výzvě č. 1 doručené navrhovateli dne 12. 11. 2025 a délce lhůty 3 dny stanovené zadavatelem ve výzvě č. 2 doručené navrhovateli dne 18. 11. 2025.

50.         V této souvislosti Úřad uvádí, že pakliže měl navrhovatel za to, že lhůta stanovená zadavatelem ve výzvě č. 1 a rovněž také lhůta stanovená zadavatelem ve výzvě č. 2 je nepřiměřeně krátká, byl oprávněn – a současně povinen – brojit proti takovému úkonu zadavatele formou námitek ve lhůtě stanovené v § 242 odst. 1 zákona.

51.         Jak Úřad uvedl výše, z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že výzva č. 1 byla navrhovateli doručena dne 12. 11. 2025. Tímto okamžikem počala běžet zákonná lhůta pro podání námitek, neboť navrhovatel se tímto dnem prokazatelně seznámil s úkonem zadavatele, tj. stanovením lhůty 1 den pro doložení čestného prohlášení dodavatele. Výzva č. 2 byla navrhovateli doručena dne 18. 11. 2025, přičemž tímto okamžikem počala běžet zákonná lhůta pro podání námitek, neboť navrhovatel se tímto dnem prokazatelně seznámil s úkonem zadavatele, tj. stanovením lhůty 3 dny pro doložení dokladů k prokázání základní a profesní způsobilosti, ekonomické a technické kvalifikace a katalogových listů svítidel včetně jejich světelně technických výpočtů a certifikace CE, ENEC, ENEC+ a dále certifikace driveru CE. Pokud navrhovatel považoval citované lhůty (1 a 3 dny) stanovené zadavatelem za nezákonné, byl povinen podat námitky nejpozději do 15 dnů od doručení výzvy č. 1 a výzvy č. 2, tedy do 27. 11. 2025 (v případě námitek proti délce lhůty stanovené ve výzvě č. 1) a do 3. 12. 2025 (v případě námitek proti délce lhůty stanovené ve výzvě č. 2). Z dokumentace o zadávacím řízení je však zřejmé, že námitky navrhovatele byly podány až dne 8. 12. 2025 (v návaznosti na vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení), tedy po uplynutí zákonných lhůt.

52.         Vzhledem k tomu, že včasné a řádné podání námitek je zákonnou podmínkou přípustnosti návrhu na zahájení řízení podle § 250 odst. 1 zákona, a navrhovatel tuto podmínku nesplnil z důvodu opožděného podání námitek, nebyly naplněny předpoklady pro věcné projednání této části návrhu ze strany Úřadu.

53.         V kontextu vnesené argumentace navrhovatelem pak stojí za zmínku, že nelze přehlížet následující skutkové okolnosti. Zadavatel v čl. 7 zadávací dokumentace stanovil, že dodavatel může prokázat splnění základní způsobilosti podle § 74 zákona, profesní způsobilosti podle § 77 zákona, ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona a technické kvalifikace podle § 79 zákona (dále jen také „kvalifikace“) prostřednictvím čestného prohlášení dodavatele, které tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace. V citovaném článku zadávací dokumentace si zadavatel dále vymezil, že si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Z nabídky navrhovatele vyplývá, že navrhovatel využil možnosti stanovené v zadávací dokumentaci a předložil v nabídce čestné prohlášení dodavatele ze dne 11. 11. 2025, kterým prokazoval požadovanou kvalifikaci. Navrhovatel však v předloženém čestném prohlášení dodavatele nevyplnil tabulku „seznam stavebních prací“ a tabulku „seznam techniků“, pročež jej zadavatel prostřednictvím výzvy č. 1 vyzval k předložení vyplněného tohoto čestného prohlášení a stanovil pro doložení tohoto dokumentu lhůtu 1 den. Z uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel požadoval po navrhovateli předložit dokument, který měl být již (v zadavatelem požadovaném rozsahu) obsažen v nabídce navrhovatele. Ohledně lhůty stanovené zadavatelem pro předložení daných dokumentů ve výzvě č. 2 Úřad uvádí, že zadavatel požadoval v této výzvě předložit doklady k prokázání základní a profesní způsobilosti, a doklady k prokázání ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace, a to i pro poddodavatele. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze přehlížet lhůta v délce 3 dny byla zadavatelem stanovena pro předložení dokladů, které by pro navrhovatele neměly představovat nový požadavek, nýbrž se jednalo o doklady, jejichž předložení vyplývalo ze zadávací dokumentace. Vzhledem k tomu, že si zadavatel vyhradil možnost vyžádat si v průběhu zadávacího řízení předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, musel navrhovatel počítat s tím, že může být kdykoli v průběhu zadávacího řízení vyzván k jejich předložení. Ve vztahu k dalším dokumentům, které zadavatel požadoval dle výzvy č. 2 předložit, a sice katalogové listy konkrétních svítidel uvedených v nabídce navrhovatele včetně jejich světelně technických výpočtů a certifikace CE, ENEC, ENEC+ a certifikaci driveru CE, Úřad uvádí, že se jedná o dokumenty, které byl navrhovatel povinen předložit již v nabídce (dle čl. 5.1 a 18.1 zadávací dokumentace a přílohy č. 6 zadávací dokumentace „formulář splnění/nesplnění technických požadavků na svítidla a drivery“). V takovýchto případech Úřad v obecné rovině stanovení prima facie jevících se kratších termínů (lhůt pro doložení) nepovažuje za jakkoliv excesivní či nepřiměřeně krátké. Dodavatelé by měli řádně reflektovat znění zadávacích podmínek a tomu uzpůsobit své nabídky, event. dle povahy znění zadávacích podmínek být připraveni pro poskytnutí součinnosti.

Námitky proti tvrzení, podle něhož zadavatel porušil § 122 odst. 3 zákona

54.         Navrhovatel v podaném návrhu dále uvádí, že zadavatel porušil svým postupem § 122 odst. 3 zákona, neboť „před výběrem dodavatele (tj. před rozhodnutím o výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky) vyžadoval po navrhovateli doložení dokladů prokazujících kvalifikaci. Výzvou ze dne 12. 11. 2025, resp. 18. 11. 2025 tedy požadoval doložení dokladů k prokázání základní způsobilosti dle § 74 ZZVZ, dokladů k prokázání profesní způsobilosti dle § 77 ZZVZ, dokladů k prokázání ekonomické způsobilosti dle § 78 ZZVZ, dokladů k prokázání technické kvalifikace dle § 79 ZZVZ a katalogových listů, světelných výpočtů a certifikací.“ V šetřeném případě je meritem této námitky otázka oprávněnosti zaslání výzvy č. 1, resp. výzvy č. 2.

55.         Úřad shrnuje, že v daném případě zadavatel v čl. 16 zadávací dokumentace stanovil, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky, přičemž ekonomickou výhodnost nabídky bude hodnotit podle nejnižší nabídkové ceny. Z protokolu o hodnocení nabídek vyplývá, že jako ekonomicky nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka navrhovatele, a dále, že nabídka navrhovatele neobsahovala požadované doklady (konkrétně vyplněný vzor čestného prohlášení dodavatele), pročež komise doporučila zadavateli vyzvat navrhovatele podle § 46 zákona k předložení uvedeného dokladu. Zadavatel odeslal dne 12. 11. 2025 navrhovateli výzvu č. 1 k doplnění nabídky, na kterou navrhovatel reagoval doložením čestného prohlášení dodavatele ze dne 13. 11. 2025 a dalších dokladů týkajících se kvalifikace. Zadavatel si následně ověřoval referenční zakázku „LED osvětlení Sinobo stadium“ uvedenou v čestném prohlášení dodavatele ze dne 13. 11. 2025 u objednatele této zakázky. Dne 18. 11. 2025 odeslal zadavatel navrhovateli výzvu č. 2, v níž požadoval předložit doklady o kvalifikaci, které nebyly navrhovatelem zatím předloženy, katalogové listy konkrétních svítidel uvedených v nabídce navrhovatele včetně jejich světelně technických výpočet a certifikace CE, ENEC, ENEC+ a certifikaci driveru CE a dále požadoval objasnit nesrovnalosti týkající se realizace referenční zakázky „LED osvětlení Sinobo stadium“. Na uvedenou výzvu reagoval navrhovatel doložením vysvětlení nabídky ze dne 21. 11. 2025 a doložením požadovaných dokladů. Z protokolu z jednání komise č. 3 vyplývá, že komise posoudila na základě předložených informací a dokumentů splnění podmínek účasti navrhovatelem a konstatovala, že „zaslaná
cenová nabídka ani po jejím doplnění a vysvětlení na výzvy Zadavatele ze dne 12. 11. 2025
a 18. 11. 2025 nesplnila podmínky účasti v zadávacím řízení.“  Dne 24. 11. 2025 odeslal zadavatel navrhovateli rozhodnutí o vyloučení dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona. Dne 25. 11. 2025 uveřejnil zadavatel na profilu zadavatele oznámení o výběru dodavatele z téhož dne.

56.         Z uvedených skutkových okolností šetřeného případu tedy vyplývá, že navrhovatel v návrhu brojí proti postupu zadavatele, který zaslal navrhovateli dne 12. 11. 2025 výzvu č. 1 a dne 18. 11. 2025 výzvu č. 2, a to před uveřejněním oznámení o výběru dodavatele.

57.         V této souvislosti Úřad uvádí, že pakliže měl navrhovatel za to, že výzva č. 1 a č. 2 byly učiněny zadavatelem v rozporu se zákonem, byl oprávněn – a současně povinen – brojit proti takovým úkonům zadavatele formou námitek ve lhůtě stanovené v § 242 odst. 1 zákona.

58.         Vzhledem ke skutečnosti, že výzva č. 1 byla navrhovateli doručena dne 12. 11. 2025, počala tímto okamžikem běžet zákonná lhůta pro podání námitek, neboť navrhovatel se tímto dnem prokazatelně seznámil s úkonem zadavatele, tj. odesláním výzvy navrhovateli k doplnění údajů podle § 46 zákona. Výzva č. 2 byla navrhovateli doručena dne 18. 11. 2025, přičemž tímto okamžikem počala běžet zákonná lhůta pro podání námitek, neboť navrhovatel se tímto dnem prokazatelně seznámil s úkonem zadavatele, tj. odeslání výzvy navrhovateli k doplnění a vysvětlení údajů podle § 46 zákona. Pakliže navrhovatel považoval postup zadavatele spočívající v odeslání citovaných výzev za rozporný s § 122 odst. 3 zákona, byl povinen podat námitky nejpozději do 15 dnů od doručení výzvy č. 1 a výzvy č. 2, tedy do 27. 11. 2025 (v případě výzvy č. 1) a do 3. 12. 2025 (v případě výzvy č. 2). Z dokumentace o zadávacím řízení je však zřejmé, že námitky navrhovatele byly podány až dne 8. 12. 2025 (v návaznosti na vyloučení navrhovatele z účastni v zadávacím řízení), tedy po uplynutí zákonných lhůt.

59.         Vzhledem k tomu, že včasné a řádné podání námitek je zákonnou podmínkou přípustnosti návrhu na zahájení řízení podle § 250 odst. 1 zákona, a navrhovatel tuto podmínku nesplnil z důvodu opožděného podání námitek, nebyly naplněny předpoklady pro věcné projednání této části návrhu ze strany Úřadu.

60.         Nad rámec uvedeného Úřad pro úplnost uvádí, že k otázce okamžiku výběru dodavatele, který je navrhovatelem zpochybňován, neboť se domnívá, že v době, kdy mu byly ze strany zadavatele odeslány předmětné výzvy k doplnění údajů, nebyl v postavení vybraného dodavatele, Úřad primárně odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-24386/2022/162 ze dne 22. 7. 2022, které v kontextu znění § 28 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 122 odst. 1 zákona jasně hovoří o tom, že vybraným dodavatelem se tento stává v okamžiku, kdy zadavatel vyhodnotí nabídku tohoto dodavatele (účastníka zadávacího řízení) jako nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita, respektive pokud byl v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení, může být zadavatelem vybrán bez provedení hodnocení. Uvedené podporuje i komentářová literaturu k zákonu, která uvádí, že prvním úkonem v rámci kroků dle § 122 až 128 zákona „je výběr dodavatele dle § 122 odst. 1; tento moment znamená de facto identifikaci účastníka (označovaného od tohoto výběru jako ‚vybraný dodavatel‘), jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvýhodnější, resp. jenž je eventuálně jediným účastníkem v řízení“, a je lhostejno, zda se bude jednat o nabídky již posouzené z hlediska splnění podmínek účasti, či o nabídky, kdy je hodnocení provedeno hned jako první krok po podání a otevření nabídek (tedy před posouzením splnění podmínek účasti)[1]. Je tedy zjevné, že zadavatel je oprávněn přistoupit  k vyzvání účastníka zadávacího řízení (vybraného dodavatele) k předložení dokladů prokazujících kvalifikaci dříve než je vůbec učiněno oznámení o výběru dodavatele.

Námitky proti údajné nezákonnosti zadávacích podmínek, konkrétně požadavků na technické parametry svítidel a driveru

61.         Navrhovatel v podaném návrhu rovněž namítá, že technické požadavky na LED osvětlení a driver (blíže viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí) omezují hospodářskou soutěž na minimum dodavatelů, přičemž zadavatel postupoval v s § 6 a § 36 zákona. Navrhovatel dále namítá, že nezákonnost zadávacích podmínek se projevila až při jejich aplikaci, když zadavatel „extrémně úzce interpretoval technické požadavky, a to zejména tím, že zadavatel odmítl technické listy jako ekvivalent katalogových listů. Zadavatel bez dalšího a stricto senzu vyžadoval certifikace, které jsou pouze dobrovolné (ENEC, ENEC+), když navrhovatel nepředpokládal takto rigidní výklad podmínek, který je navíc diskriminační.“

62.         V této souvislosti Úřad uvádí, že výše namítané skutečnosti představují námitky proti zadávací dokumentaci, konkrétně proti technickým požadavkům stanoveným v příloze č. 6 zadávací dokumentace „formulář splnění/nesplnění technických požadavků na svítidla a drivery“.

63.         K tomu Úřad dále uvádí, že jak vyplývá z ustanovení § 242 odst. 4 zákona, pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty. Ustanovení § 242 odst. 4 zákona tak konstruuje zvláštní lhůtu pro podání námitek výhradně proti zadávací dokumentaci, resp. jedná se o ustanovení speciální vůči obecné lhůtě pro podání námitek ve smyslu § 242 odst. 1 zákona. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že v šetřeném případě zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 11. 11. 2025 v 10:00 hod. Tento den byl tedy posledním dnem, kdy mohl navrhovatel zadavateli doručit námitky proti zadávací dokumentaci.

64.         Úřad se dále zaměřil na posouzení, zda se v šetřeném případě nejedná o situaci, kdy lze nejasnost zadávacích podmínek rozporovat až po lhůtě stanovené v § 242 odst. 4 zákona, neboť se projevila až v pozdějších fázích zadávacího řízení. Právě tímto odůvodňuje svůj postup navrhovatel. Úřad k dané problematice uvádí, že touto otázkou se již zabývala i rozhodovací praxe soudů (přestože se vztahuje k nyní již neúčinné právní úpravě, je dle názoru Úřadu v nyní projednávané věci aplikovatelná). Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 potvrdil názor vyjádřený Krajským soudem v Brně, že se „nejasnost zadávací dokumentace projevila až při hodnocení nejvhodnější nabídky. Žalobce tedy námitky uplatnil v zákonem stanovené lhůtě, a to v návaznosti na rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.“. V rozsudku sp. zn. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011 Nejvyšší správní soud obecněji shrnul okolnosti napadení zadávacích podmínek až v rámci námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž konstatoval, že „je nutno od sebe odlišovat situace, kdy podle okolností konkrétního případu lze po uchazeči spravedlivě požadovat, aby napadl zákonnost zadávacích podmínek, neboť si této nezákonnosti mohl a měl být vědom, od případů, kdy se tato nezákonnost skutečně vyjeví až při hodnocení jednotlivých nabídek. Jde tak o odlišení případů protizákonných zadávacích podmínek per se od podmínek, které samy o sobě protizákonné být nemusí, nicméně tato protizákonnost se projeví až jejich aplikací.“.

65.         Úřad tedy ve světle výše uvedených právních názorů správních soudů konstatuje, že v praxi může reálně nastat situace, kdy lze brojit proti zadávacím podmínkám až v rámci námitek podaných po uplynutí lhůty pro podání nabídek, avšak pouze za předpokladu, že nejasnost či nezákonnost zadávacích podmínek se projevila až v rámci procesu výběru dodavatele.

66.         Úřad tak na tomto místě přistoupil ke zhodnocení skutečnosti, zda se navrhovatelem namítaná nezákonnost zadávacích podmínek projevila až později v průběhu zadávacího řízení, přičemž pak by bylo možno námitky navrhovatele považovat za řádně a včas podané ve smyslu § 242 odst. 2 zákona. Naopak v případě, že by navrhovatelem namítaná nezákonnost zadávacích podmínek vyšla ve vztahu k navrhovateli najevo již v okamžiku, kdy se navrhovatel mohl seznámit se zadávacími podmínkami, jednalo by se v daném případě o námitky podané opožděně, čímž by byl dán důvod pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona.

67.         Obsahem námitek je tvrzení navrhovatele, že technické podmínky uvedené v bodě 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí omezují hospodářskou soutěž na minimum dodavatelů a naznačují předurčení pro konkrétního dodavatele, pročež zadavatel porušil ustanovení § 6 zákona, konkrétně zásadu rovného zacházení, zákazu diskriminace a přiměřenosti a dále § 36 zákona, neboť dle navrhovatele i technické podmínky musí být odůvodněny veřejným zájmem, zvlášť pokud jsou tak striktní a specifické.

68.         Z právě uvedeného je zřejmé, že vše, co navrhovatel v námitkách zadavateli vytýká, bylo zjistitelné již ze samotného textu předmětných zadávacích podmínek.

69.         Vzhledem k tomu, že zkoumaná část námitek navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám, přičemž k projevení jejich tvrzené nezákonnosti nemohlo dojít až jejich aplikací ze strany zadavatele v další fázi zadávacího řízení, Úřad konstatuje, že v posuzovaném případě nešlo o situaci, kdy lze nejasnost zadávacích podmínek rozporovat námitkami i po lhůtě stanovené § 242 odst. 4 zákona, neboť navrhovatel si mohl a měl být vědom tvrzené nesprávnosti nastavení zadávacích podmínek před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Navrhovateli tedy nic nebránilo v podání části námitek směřujících proti postupu zadavatele při stanovení zadávacích podmínek ve lhůtě pro podání nabídek, tedy do 11. 11. 2025, přesto navrhovatel zadavateli doručil námitky až dne 8. 12. 2025.

70.         Úřad má tedy za prokázané, že navrhovatel část námitek směřující proti zadávacím podmínkám nepodal ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona.

71.         Vzhledem k tomu, že včasné a řádné podání námitek je zákonnou podmínkou přípustnosti návrhu na zahájení řízení podle § 250 odst. 1 zákona, a navrhovatel tuto podmínku nesplnil z důvodu opožděného podání námitek, nebyly naplněny předpoklady pro věcné projednání této části návrhu ze strany Úřadu.

Shrnutí

72.         Úřad opakuje, že pokud některým částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, přičemž jejich řádné a včasné podání je dle jazykového výkladu § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že není splněna zákonná podmínka pro projednání daných částí návrhu Úřadem. Z uvedeného důvodu Úřad správní řízení v částech návrhu týkající se

• namítaného stanovení nepřiměřených lhůt pro předložení dokladů ve výzvě k doplnění údajů ze dne 12. 11. 2025 a výzvě k doplnění a vysvětlení údajů ze dne 18. 11. 2025,
• tvrzení, podle něhož zadavatel porušil § 122 odst. 3 zákona, neboť „před výběrem dodavatele (tj. před rozhodnutím o výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky) vyžadoval po navrhovateli doložení dokladů prokazujících kvalifikaci“ a
• namítané nezákonnosti zadávacích podmínek, konkrétně požadavků na technické parametry svítidel a driveru,

podle § 257 písm. h) zákona, zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

73.         Úřad k výše uvedenému rovněž doplňuje, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení řízení v uvedených částech návrhu rozhodnutím, a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k  rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, v němž předseda Úřadu uvedl, že „lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení.“

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

74.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

75.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

76.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

77.         Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel stanovit podmínky účasti v zadávacím řízení jako

a)      podmínky kvalifikace,

b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)      obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

78.         Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

79.         Podle § 39 odst. 5 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

80.         Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

81.         Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

82.         Podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

83.         Podle § 48 odst. 8 zákona zadavatel vyloučí vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odstavce 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c) zákona.

84.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

85.         V čl. 5 „Technické podmínky“ bodu 5.1 „Stavební práce“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil:

„Technické podmínky, specifikace a technické a uživatelské standardy stavby jsou uvedeny v projektové dokumentaci. Dodavatel je povinen bezpodmínečně dodržet parametry uvedené v zadávací dokumentaci. Dodavatel nesmí snížit kvalitu parametrů určených technickými podmínkami.

Zadavatel požaduje doložení katalogových listů konkrétních svítidel uvedených v nabídce, včetně jejich světelně technických výpočtů vykazující parametry minimálně stejně kvalitní jako v přiložených světelně technických výpočtech uvedených v projektové dokumentaci a certifikace CE, ENEC, ENEC + a dále certifikaci driveru CE (viz požadavky na zpracování nabídky dle čl. 18. této zadávací dokumentace).“

86.         V čl. 18. „Požadavky na zpracování nabídky“ bodu 18.1 „Doporučená struktura nabídky“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že doporučuje, aby nabídka dodavatele byla členěna následovně:

„[…]

→   Formulář splnění/nesplnění technických požadavků na svítidla a drivery (příloha č. 6 této ZD)

→ Katalogové listy konkrétních svítidel uvedených v nabídce, včetně jejich světelně technických výpočtů a certifikace CE, ENEC, ENEC + a dále certifikaci driveru CE.“

87.         V příloze č. 6 „Formulář splnění/nesplnění technických požadavků na svítidla a drivery“ zadávací dokumentace (dále jen „formulář technických požadavků“) se uvádí následující:

„Požadavky na technické parametry svítidla A, B a B+

		ano/ne	nabízená hodnota
Certifikace v minimálním rozsahu	CE, ENEC, ENEC + (dodavatel dokáže splnění požadavku doložením certifikátu/ů jako nedílnou součást cenové nabídky)	DOPLNIT

Požadavky na technické parametry svítidla C

		ano/ne	nabízená hodnota
Certifikace v minimálním rozsahu	CE, ENEC, ENEC + (dodavatel dokáže splnění požadavku doložením certifikátu/ů jako nedílnou součást cenové nabídky)	DOPLNIT

Požadavky na technické parametry driveru pro svítidla A, B a C

		ano/ne	nabízená hodnota
Certifikace v minimálním rozsahu	CE (dodavatel dokáže splnění požadavku doložením certifikátu/ů jako nedílnou součást cenové nabídky)	DOPLNIT

Vysvětlivky:

Účastník zadávacího řízení doplní ke každému parametru odpověď ano v případě, že výrobek požadované hodnoty nebo zadání splňuje nebo ne, pokud výrobek požadované hodnoty nebo zadání nesplňuje a v tomto případě doplní do sloupce nabízená hodnota, hodnotu nebo parametr, jež musí být stejný či lepší než hodnota či parametr v zadání.“

88.         Součástí projektové dokumentace je dokument „výpočet umělého osvětlení pro hřiště č. 1“, který obsahuje vymezené parametry v následujících oblastech:

-          V kapitole 1 „údaje o svítidle“ jsou uvedeny specifikace daných svítidel.

-          V kapitole 2 „venkovní osvětlení 1“ článku 2.1 „popis, venkovního osvětlení 1“ je uveden „Půdorys“ a „3D zobrazení, Pohled 1“.

-          V kapitole 2 „venkovní osvětlení 1“ článku 2.2 „přehled výsledků, venkovní osvětlení 1“ je uveden „Přehled výsledků, hrací plocha PA 103x66m“, „Přehled výsledků, hrací plocha PA 103x66 m“, „Přehled výsledků, celková plocha TA 111x72m“ a „Přehled výsledků, celková plocha TA 111x72m“.

-          V kapitole 2 „venkovní osvětlení 1“ článku 2.3 „výsledky výpočtu, venkovní osvětlení 1“ je uvedena „Tabulka, hrací plocha PA 103x66 m (E)“, „Tabulka, celková plocha TA 111x72 m (E)“, „Tabulka, hrací plocha PA 103x66m (RG)“; „3D jasy, Pohled 1“ a „3D pseudobarvy, Pohled 1 (E)“.

89.         Součástí projektové dokumentace je dokument „výpočet umělého a rušivého osvětlení pro hřiště č. 2“, který obsahuje vymezené parametry v následujících oblastech:

-          V kapitole 1 „údaje o svítidle“ jsou uvedeny specifikace daných svítidel.

-          V kapitole 2 „venkovní osvětlení 1“ článku 2.1 „popis, venkovního osvětlení 1“ je uveden „Půdorys“ a „3D zobrazení, Pohled 1“.

-          V kapitole 2 „venkovní osvětlení 1“ článku 2.2 „přehled výsledků, venkovní osvětlení 1“ je uveden „Přehled výsledků, hrací plocha PA 101,8x64m“, „Přehled výsledků PA, - hrací plocha 101,8x64 m“ a „Přehled výsledků, TA - celková plocha 103,4x70m“.

-          V kapitole 2 „venkovní osvětlení 1“ článku 2.3 „výsledky výpočtu, venkovní osvětlení 1“ je uvedena „Tabulka, PA - hrací plocha 101,8x64 m (E)“, „Tabulka, TA - celková plocha 103,4x70 m (E)“, „Tabulka, Rušivé osvětlení č.p. 74 Boční plochy 5 (E)“, „Tabulka, Rušivé osvětlení č.p. 74 Boční plochy 6 (E)“, „Tabulka, PA – hrací plocha 101,8x64m (RG)“, „3D jasy, Pohled 1“ a „3D pseudobarvy, Pohled 1 (E)“.

90.         Zadavatel požadoval ve výzvě č. 2 odeslané navrhovateli dne 18. 11. 2025 podle § 46 zákona předložit:

„katalogové listy konkrétních svítidel uvedených v nabídce včetně jejich světelně technických výpočtů a certifikace CE, ENEC, ENEC+ a dále certifikaci driveru CE.“

91.         Dne 21. 11. 2025 navrhovatel předložil zadavateli doklady požadované ve výzvě č. 2 (dále jen „odpověď č. 2), mj. také „Technický list Highlander 1605W A, B a B+“ (dále jen „technický list svítidel č. 1“) a „Technický list Highlander 1569W typu C“ (dále jen „technický list svítidel č. 2“).

92.         Technický list svítidel č. 1 obsahuje následující informace:

„Vysoce výkonný modulární LED projektor určený pro profesionální osvětlení sportovišť. Svítidlo je konstruováno s důrazem na robustnost, tepelný management a dlouhodobou spolehlivost v náročných venkovních podmínkách. Díky pokročilé optice a flexibilnímu systému montáže je ideální volbou pro osvětlení hřišť, stadionů a multifunkčních arén.

1.        Těleso projektoru

• Robustní hliníkový tlakově litý odlitek
• Integrované chladicí žebrování pro účinný odvod tepla
• 3 samostatně řízené LED moduly

2.        Montážní třmen

• Robustní hliníkový tlakově litý odlitek s integrovaným svorkovnicovým boxem
• Umožňuje horizontální posun
• Vybaven úhloměrem pro přesné a rychlé zaměření

3.        Povrchová úprava

• Plně automatizované práškové lakování
• Přídavná vrstva polyesterové pryskyřice pro vysokou odolnost proti korozi a solným výparům
• UV stabilní

4.        Difuzor projektoru

• Vstřikovaný transparentní polykarbonát
• V2 samozhášivý
• UV stabilní
• Nárazuvzdorný

5.        Optika

• Extra čiré polykarbonátové čočky s vysokou propustností světla

6.        Ostatní konstrukční prvky

• Integrovaný odvzdušňovací ventil
• Stupeň krytí IP 66 dle EN 60529
• Pevnostní index IK08 dle EN 60598– 1

7.        Světelné parametry

• Teplota chromatičnosti: 4000 K (2700-6500K)
• Index podání barev: Ra ≥ 80
• Životnost LED čipů: min. 100 000 h při plném zatížení L90B10
• Provozní teplota okolí: -40 °C až +45 °C
• Asymetrická optika: více typů (úhel 60–65°)
• Minimální měrný výkon: 140 lm/W
• Účiník: cosφ ≥ 0,92
• Odolnost proti úderu míčem: dle DIN 18032-3:2018 (IK08)
• Rozsah regulace: 0,1–100 %
• Certifikace: CE (a další)
• Hmotnost: 24 kg včetně třmenu
• Příkon: max. 1605 W (250 - 1800W)

___________________________________________________________________________

Technický list zdroje

1.        Konstrukce

• Hliníkový tlakově litý odlitek
• Integrované chladicí žebrování

2.        Elektrické parametry

• Výkon: min. 1800 W (600 W / kanál)
• Stupeň krytí: IP66 dle EN 60529
• Pevnostní index: IK08 dle EN 60598-1
• Regulace: DALI2 / 3 adresy
• Rozsah regulace: 0,1–100 %
• Management: 3 samostatně programovatelné kanály
• Napájecí napětí: 180–528 V AC
• Vstupní frekvence: 47–63 Hz
• Udržovaný vstupní proud: 9,5 A / 220 V A
• Náběhový proud: ≤ 20 A / 680 ms / 220 V AC (50 %)
• Celkové harmonické zkreslení: < 5 % při 220 V AC / 100 % zatížení
• Výstupní napětí: 160–500 V DC / kanál
• Výstupní proud: 30–2000 mA / kanál

3.        Ochrany

• Programovatelná tepelná ochrana LED modulů (NTC)
• Ochrana proti přepětí na vstupu: 10 kV (standardní i diferenciální mód)
• Ochrana proti přepětí na výstupu: >520 V, automatické obnovení
• Blikání: <1 % při 1000 Hz, v souladu s IEEE 1789

4.        Provozní podmínky

• Provozní teplota okolí: -40 °C až +50 °C
• Maximální teplota Tc driveru: +90 °C
• Životnost: min. 250 000 h při 25 °C a 100 % zatížení
• Váha: max. 6,3 kg

5.        Kabeláž

• Max. 200 m mezi driverem a LED modulem
• Celkový úbytek napětí na kanál max. 5 V

6.        Certifikace

• CE

Distributor: Roel Adriaan Ramp

Profesionální průmyslové a sportovní LED osvětlení

Služby: Technická podpora, projektové výpočty, výběr optik a konfigurací, vypracování dokumentace, zajištění certifikátů

www.LEDSVITI.cz

Roel Adriaan Ramp

info@ledsviti.cz / +420 602 658319

IČO: 86941461 DIČ: CZ8611124346

Okružní 2719, Česká Lípa, 470 01“

93.         Technický list svítidel č. 2 obsahuje následující informace:

„Vysoce výkonný modulární LED projektor určený pro profesionální osvětlení sportovišť. Svítidlo je konstruováno s důrazem na robustnost, tepelný management a dlouhodobou spolehlivost v náročných venkovních podmínkách. Díky pokročilé optice a flexibilnímu systému montáže je ideální volbou pro osvětlení hřišť, stadionů a multifunkčních arén.

1.        Těleso projektoru

• Robustní konstrukce projektoru
• Hliníkový tlakově litý odlitek
• Integrované chladicí žebrování pro efektivní odvod tepla

2.        Montážní třmen

• Robustní hliníkový tlakově litý odlitek
• Integrovaný svorkovnicový box
• Umožňuje horizontální posun
• Vybaven úhloměrem pro přesné zaměření

3.        Povrchová úprava

• Plně automatizované práškové lakování
• Přídavná vrstva polyesterové pryskyřice pro vysokou odolnost proti korozi a solným výparům
• UV stabilní

4.        Difuzor projektoru

• Vstřikovaný transparentní polykarbonát
• V2 samozhášivý
• UV stabilní
• Nárazuvzdorný

5.        Optika

• Extra čiré polykarbonátové čočky s vysokou propustností světla

6.        Ostatní konstrukční prvky

• Integrovaný ovzdušňovací ventil
• Stupeň krytí: IP 66 dle EN 60529
• Pevnostní index: IK08 dle EN 60598– 1

7.        Světelné parametry

• Teplota chromatičnosti: 4000 K (2700-6500K)
• Index podání barev: Ra ≥ 80
• Životnost LED čipů: min. 100 000 h (L90B10)
• Provozní teplota okolí: -40 °C až +45 °C
• Asymetrická optika: více variant (úhel 60–65°)
• Minimální měrný výkon: 140 lm/W
• Účiník: cosφ ≥ 0,92
• Odolnost proti úderům míčem: dle DIN 18032-3:2018 (IK08)
• Rozsah regulace: 0,1–100 %
• Certifikace: CE (a další)
• Hmotnost: 24 kg včetně třmenu
• Maximální příkon: 1569 W (250 - 1800W)

___________________________________________________________________________

Technický list zdroje

1.        Konstrukce

• Hliníkový tlakově litý odlitek
• Integrované chladicí žebrování

2.        Elektrické parametry

• Výkon: min. 1800 W (600 W / kanál)
• Stupeň krytí: IP66 dle EN 60529
• Pevnostní index: IK08 dle EN 60598-1
• Regulace: DALI2 / 3 adresy
• Rozsah regulace: 0,1–100 %
• Management: 3 samostatně programovatelné kanály
• Napájecí napětí: 180–528 V AC
• Vstupní frekvence: 47–63 Hz
• Udržovaný vstupní proud: 9,5 A / 220 V A
• Náběhový proud: ≤ 20 A / 680 ms / 220 V AC (50 %)
• Celkové harmonické zkreslení THD: < 5 % při 100% zátěži
• Výstupní napětí: 176–500 V DC / kanál
• Výstupní proud: 21–2100 mA / kanál

3.        Ochrany

• Programovatelná tepelná ochrana LED modulů (NTC)
• Ochrana proti přepětí na vstupu: 10 kV (standardní i diferenciální mód)
• Ochrana proti přepětí na výstupu: >520 V, automatické obnovení
• Blikání: <1 % při 1000 Hz, v souladu s IEEE 1789

4.        Provozní podmínky

• Provozní teplota okolí: -40 °C až +50 °C
• Maximální teplota Tc: +90 °C
• Životnost: min. 250 000 h při 25 °C a 100 % zatížení
• Váha: max. 6,3 kg

5.        Kabeláž

• Max. 200 m mezi driverem a LED modulem
• Maximální úbytek napětí: 5 V na kanál

6.        Certifikace

• CE

Distributor: Roel Adriaan Ramp

Profesionální průmyslové a sportovní LED osvětlení

Služby: Technická podpora, projektové výpočty, výběr optik a konfigurací, vypracování dokumentace, zajištění certifikátů

www.LEDSVITI.cz

Roel Adriaan Ramp

info@ledsviti.cz / +420 602 658319

IČO: 86941461 DIČ: CZ8611124346

Okružní 2719, Česká Lípa, 470 01“

94.         Dle rozhodnutí o vyloučení dodavatele zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona, přičemž v odůvodnění citovaného rozhodnutí uvedl následující:

„[…] Zadavatel zkontroloval nabídku Vyloučeného dodavatele včetně doplněného čestného prohlášení a dospěl k závěru, že nabídka nesplňuje všechny požadavky stanovené zákonem a zadávací dokumentací. Zadavatel z toho důvodu zaslal Vyloučenému dodavateli Výzvu k doplnění a vysvětlení údajů v souladu s § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). […]

Vyloučený dodavatel doložil dne 21. 11. 2025 na základě Výzvy k doplnění a vysvětlení údajů dodatečné dokumenty. Zadavatel má za to, že dodatečné informace a dokumenty předložené Vyloučeným dodavatelem nejsou dostatečné k prokázání splnění podmínek účasti a přistoupil proto k vyloučení účastníka zadávacího řízení v souladu s § 48 odst. 2 zákona.

Jelikož údaje předložené účastníkem zadávacího řízení neodpovídaly skutečnosti a mohly mít vliv na posouzení podmínek účasti, je naplněn důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona, proto Zadavatel vylučuje dodavatele EDIKT a.s., IČO: 251 72 328, se sídlem Rudolfovská tř. 461/95, České Budějovice 4, 370 01 České Budějovice, ze zadávacího řízení. […]

Vyloučený dodavatel tak nepředložil ve stanovené lhůtě dokumenty, které po něm vyžadoval Zadavatel, čímž nesplnil ani zákonem a zadávací dokumentací (čl. 7.5) stanovené požadavky, pročež je dán důvod pro vyloučení dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a) a § 48 odst. 2 písm. b) zákona.

Vyloučený dodavatel dále nedoložil ani další vyžádané dokumenty. Zadavatel požadoval po Vyloučeném dodavateli doložení katalogových listů konkrétních svítidel uvedených v nabídce včetně jejich světelně technických výpočtů a certifikace CE, ENEC, ENEC+ a dále certifikace driveru CE. Místo katalogových listů předložil Vyloučený dodavatel pouze technické listy nabízených svítidel. Světelně technické výpočty a jednotlivé certifikace nepředložil Vyloučený dodavatel vůbec. Jednotlivé doklady předložené Vyloučeným dodavatelem nebyli proto Vyloučeným dodavatelem doplněny na základě žádosti podle § 46, proto je splněn důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení v souladu s § 48 odst. 2 písm. b) zákona.“

Právní posouzení

95.         Mezi účastníky správního řízení je spor o oprávněnosti vyloučení navrhovatele z účasti v šetřeném zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona. Zatímco navrhovatel je toho názoru, že jeho vyloučení ze zadávacího řízení bylo neodůvodněné, zadavatel zaujímá názor odlišný, neboť je přesvědčen, že postupoval v souladu se zákonem.  

96.         V návaznosti na výše uvedené Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle ustanovení § 48 odst. 1 zákona limitován zákonem taxativně vymezenými důvody. Mezi tyto důvody spadá mj. možnost vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, a to tehdy, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

97.         Současně Úřad dodává, že v každém případě je povinností zadavatele při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (stejně jako v průběhu celého zadávacího řízení) dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené § 6 zákona; zadavatel zejména musí své rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení oznámit a toto oznámení v souladu se zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona odůvodnit tak, aby toto bylo určité, jasné, srozumitelné a zpětně přezkoumatelné.

98.         V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ Pro úplnost Úřad dodává, že ačkoliv se citované závěry vztahují k předchozí právní úpravě, jsou plně aplikovatelné i za platnosti nyní účinného zákona, neboť v něm obsažená koncepce právní úpravy obecně vychází z dosavadní rozhodovací praxe.

99.         Nadto podle Úřadu jasně vyplývá z rozhodovací praxe, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v dotčeném (zadavatelem uplatněném) ustanovení zákona jsou dány. Fakt, že zadavatel má tyto důvody za prokázané, musí současně vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Jinými slovy, z dokumentace o zadávacím řízení tak musí být zřejmé, že důvody vedoucí k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení podle dotčeného ustanovení zákona existují. Zachycení těchto důvodů v dokumentaci o zadávacím řízení vede k naplnění shora uvedené zásady transparentnosti zadávacího řízení.

100.     Úřad má se zřetelem k zásadě transparentnosti také za to, že pokud v souvislosti s prokázáním údajů obsažených v nabídce účastníka zadávacího řízení vyvstanou na straně zadavatele jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto pochybnosti odstranit, a mít tak postaveno najisto, že účastník zadávacího řízení splnění zadávací podmínky skutečně prokázal, či neprokázal. Za účelem uvedeného je zadavatel mimo ověřování si věrohodnosti poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů „vlastní cestou“ ve smyslu § 39 odst. 5 zákona taktéž oprávněn postupovat podle § 46 odst. 1 zákona a požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje a doklady. Účelem postupu podle § 39 odst. 5 a § 46 odst. 1 zákona je tedy zpravidla ověření, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že účastník splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla stanovená zákonem a zadávací dokumentací. Jen takový dodavatel může být vybrán z účastníků zadávacího řízení a povolán k realizaci veřejné zakázky. Na druhé straně odpovědnost za správnost a úplnost nabídky bezesporu nese dodavatel (účastník zadávacího řízení), jenž se nemůže spoléhat na to, že zadavatel bude postupovat podle § 46 zákona. Současně je pak na účastnících zadávacího řízení, aby na výzvu učiněnou dle § 46 zákona řádně reagovali a případné nedostatky své nabídky opravili, odstranili nejasnosti a svá tvrzení (uváděná v nabídce) řádně doložili.

101.     Jak vyplývá z rozhodnutí o vyloučení dodavatele, jedním z důvodů, z nichž zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, byla skutečnost, že doklady předložené navrhovatelem v jeho nabídce nebyly na základě žádosti podle § 46 zákona doplněny.

102.     Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení dodavatele konkrétně uvádí, že „požadoval po Vyloučeném dodavateli doložení katalogových listů konkrétních svítidel uvedených v nabídce včetně jejich světelně technických výpočtů a certifikace CE, ENEC, ENEC + a dále certifikace driveru CE. Místo katalogových listů předložil Vyloučený dodavatel pouze technické listy nabízených svítidel. Světelně technické výpočty a jednotlivé certifikace nepředložil Vyloučený dodavatel vůbec. Jednotlivé doklady předložené Vyloučeným dodavatelem nebyly proto Vyloučeným dodavatelem doplněny na základě žádosti podle § 46, proto je splněn důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení v souladu s § 48 odst. 2 písm. b) zákona.“

103.     V zadávací dokumentaci zadavatel stanovil, že požaduje, aby dodavatelé předložili ve své nabídce katalogové listy konkrétních nabízených svítidel, včetně informací o světelně technických výpočtech, z nichž bude vyplývat, že nabízená svítidla vykazující parametry minimálně stejně kvalitní jako v přiložených světelně technických výpočtech uvedených v projektové dokumentaci. Dále zadavatel požadoval předložit certifikaci svítidel CE, ENEC, ENEC+ a certifikaci driveru CE (konkrétně viz čl. 5.1 a čl. 18.1 zadávací dokumentace, přičemž požadavek na předložení certifikace svítidel a driveru vyplývá také z formuláře technických požadavků). Součástí projektové dokumentace učinil zadavatel dokumenty „výpočet umělého osvětlení pro hřiště č. 1“ a „výpočet umělého a rušivého osvětlení pro hřiště č. 2“.

104.     Z nabídky navrhovatele vyplývá, že navrhovatel ve své nabídce nepředložil žádný z předmětných dokumentů požadovaných zadavatelem v zadávací dokumentaci.

105.     V návaznosti na tuto skutečnost odeslal zadavatel navrhovateli výzvu č. 2, v níž požadoval podle § 46 zákona, aby navrhovatel doložil „katalogové listy konkrétních svítidel uvedených v nabídce včetně jejich světelně technických výpočtů a certifikace CE, ENEC, ENEC+ a dále certifikaci driveru CE.“

106.     Navrhovatel v rámci odpovědi č. 2 předložil zadavateli technický list svítidel č. 1 a technický list svítidel č. 2 (dále jen také společně „technické listy svítidel“). Ohledně předložených technických listů svítidel navrhovatel v návrhu uvádí, že technické listy jsou ekvivalentní ke katalogovým listů, neboť obsah je stěžejní oproti označení dokumentu. Předložené technické listy obsahují dle navrhovatele všechny relevantní parametry, přičemž navrhovatel k tomu dodává, že „tyto listy obsahují ekvivalentní informace jako katalogové listy, dále parametry osvětlení, výkon, účinnost atd. Obsahově tak technické listy naplňují požadavek zadavatele a nesou stejné informace jako katalogové listy či certifikace. Podle našeho názoru je požadavek na katalogové listy formální požadavek a podstatné je tak splnění technických parametrů, nikoliv forma dokumentu. Technické listy prokazují shodu s požadavky (min. 500 lux).“

107.     Z vyjádření zadavatele k návrhu je zřejmé, že s uvedeným tvrzením navrhovatele zadavatel nesouhlasí, neboť uvádí, že technické listy svítidel nejsou ekvivalentním dokladem k listům katalogovým a dodává, že si nechal v rámci posouzení splnění podmínek účasti zpracovat i podrobné vyjádření jednoho z členů komise[2]. Zadavatel dále doplňuje, že „i pokud by doklady předložené navrhovatelem byly ekvivalentní, stále v nich absentovaly výslovně požadované doklady o certifikaci a světelné výpočty.“.

108.     S ohledem na výše uvedené se Úřad dále zabýval otázkou, zda technické listy svítidel předložené navrhovatelem v rámci odpovědi č. 2 „naplňují požadavek zadavatele a nesou stejné informace jako […] certifikace“, jak tvrdí navrhovatel.

109.     Nejprve se Úřad vyjadřuje k navrhovatelem předloženým technickým listům svítidel a uvádí, že oba technické listy obsahují základní popis svítidla a účel jeho využití a dále obsahují popis následujících částí a parametrů svítidla: těleso projektoru, montážní třmen, povrchová úprava, difuzor projektoru, optika, ostatní konstrukční prvky, světelné parametry. Součástí technických listů je také popis zdroje svítidla obsahující následující položky: konstrukce, elektrické parametry, ochrany, provozní podmínky, kabeláž certifikace.  V každém technickém listu je dále uveden distributor daného svítidla, nabízené služby a identifikační údaje distributora (tj. internetové stránky, e-mailová adresa, telefonní číslo, identifikační číslo osoby/organizace, daňové identifikační číslo a sídlo) (blíže viz body 92. a 93. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tedy shrnuje že předmětné technické listy svítidel představují informativní dokumenty popisující konstrukční, technické a provozní vlastnosti svítidel, a dále obsahují údaje o světelných a elektrických parametrech.

110.     Úřad na tomto místě připomíná, že zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci předložit certifikaci svítidel CE a certifikaci driveru CE. Ohledně certifikace CE Úřad uvádí, že z volně dostupných informací[3] zjistil následující skutečnosti. Označení CE je povinné označení pro vybrané výrobky prodávané v Evropské unii (dále jen také „EU“), které umisťuje výrobce na daný výrobek, čímž deklaruje jeho shodu s požadavky stanovenými příslušnými předpisy Evropské unie týkající se ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí. Odpovědnost za posouzení shody výrobku s požadavky právních předpisů Evropské unie nese výrobce. Ten je povinen zvolit odpovídající postup posouzení shody, tj. určit, zda může posouzení provést sám, nebo zda je nezbytné požádat o to příslušný subjekt, dále je povinen vypracovat technickou dokumentaci prokazující shodu výrobku a následně vyhotovit a podepsat „EU prohlášení o shodě“. „EU Prohlášení o shodě“ je tedy právní dokument, kterým výrobce formálně potvrzuje, že výrobek splňuje všechny požadavky stanovené relevantními předpisy EU, přičemž musí obsahovat zejména následující informace: identifikační údaje o výrobci a podpis oprávněné osoby, identifikaci výrobku, uvedení příslušných právních předpisů, s nimiž je daný výrobek v souladu, prohlášení výrobce, že přebírá plnou odpovědnost za výrobek a datum vystavení prohlášení.

111.     S ohledem na výše uvedené informace je zřejmé, že ačkoliv zadavatel uvádí v zadávací dokumentaci terminologii „certifikace CE“, jedná se de facto o „EU prohlášení o shodě“, tzn. o doklad prokazující shodu výrobku s příslušnými předpisy EU, jakožto jediný relevantní dokument potvrzující oprávnění výrobce používat označení CE. Úřad je tedy toho názoru, že požadavek na „certifikace CE“ je nutno vykládat s ohledem na běžnou odbornou praxi v oblasti elektrotechniky a světlené techniky jako požadavek na předložení „EU prohlášení o shodě“ výrobce a dodavatelé měli tudíž v nabídce předložit právě tento dokument.

112.     Ve vztahu k požadavku zadavatele na předložení certifikace svítidel ENEC a ENEC+ Úřad zjistil z volně dostupných informací[4] následující skutečnosti. Značka ENEC a ENEC+ je evropská certifikační značka pro elektrické výrobky, která prokazuje jejich shodu s příslušnými evropskými normami (EN), přičemž značka ENEC+ zahrnuje navíc ověření deklarovaných technických a výkonnostních parametrů výrobku (u svítidel se jedná o fotometrické a elektrické parametry). Na rozdíl od označení CE, za které nese odpovědnost výhradně výrobce daného výrobku, certifikaci ENEC a ENEC+ uděluje nezávislá třetí strana, tj. akreditovaný certifikační orgán, jejichž seznam je uveden na internetových stránkách https://enec.com/certification-bodies/. Jedná se tedy o dobrovolné certifikáty (na rozdíl od označení CE, které je povinné) vydávané pouze oprávněnými organizacemi, které deklarují, že daný výrobek splňuje příslušné evropské normy (EN) a jeho výroba probíhá pod kontinuálním dohledem. Certifikáty ENEC a ENEC+ mají podobu oficiálního dokumentu, který obsahuje jednoznačnou identifikaci výrobku, uvedení příslušných evropských norem (EN), podle nichž byl výrobek posuzován, informace o provedeném testování výrobku, identifikační údaje certifikačního orgánu, číslo certifikátu (které je ověřitelné na internetových stránkách https://enec.com/search-enec-certificates/), datum vydání a vymezení jeho rozsahu a platnosti.

113.     Při zohlednění všech výše uvedených skutečností nemůže Úřad souhlasit s tvrzením navrhovatele, že technické listy svítidel obsahově „naplňují požadavek zadavatele a nesou stejné informace jako […] certifikace“. Technické listy svítidel popisují pouze konstrukční, technické a provozní vlastnosti svítidel a dále obsahují údaje o světelných a elektrických parametrech včetně identifikačních údajů distributora a představují tedy pouze informativní dokumenty, které slouží k popisu daných svítidel. Naproti tomu „EU prohlášení o shodě“ je právně relevantním dokumentem vydávaným výrobcem daného výrobku v rámci režimu posuzování shody výrobku s požadavky stanovenými příslušnými předpisy Evropské unie týkající se ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí, z čehož vyplývá, že technické listy svítidel nemohou nést stejné informace jako toto prohlášení, neboť v technických listech svítidel absentuje zejména uvedení příslušných právních předpisů, s nimiž je daný výrobek v souladu a prohlášení výrobce, že přebírá plnou odpovědnost za výrobek. Stejný názor zastává Úřad také u certifikátů ENEC a ENEC+, neboť vzhledem k tomu, že tyto certifikáty jsou vydávány akreditovanými certifikačními orgány a jsou výsledkem formálního certifikačního procesu, jehož účelem je objektivně ověřit shodu výrobku a jeho výrobu s příslušnými evropskými normami (EN), nemohou technické listy svítidel předložené navrhovatelem svou povahou ani obsahem splňovat požadavky kladené na tyto dokumenty a nemůžou být tak považovány za jejich ekvivalent. S ohledem na uvedené Úřad činí závěr, že předmětné technické listy svítidel jsou pouze informativními dokumenty popisující vlastnosti daných svítidel a nelze je tak považovat za ekvivalent certifikace svítidel CE, ENEC a ENEC+ a certifikaci driveru CE.

114.     Úřad připomíná, že zadavatel v zadávací dokumentaci rovněž požadoval předložit světelně technické výpočty svítidel uvedených v nabídce dodavatele vykazující parametry minimálně stejně kvalitní jako v přiložených světelně technických výpočtech uvedených v projektové dokumentaci.

115.     Úřad uvádí, že součástí projektové dokumentace šetřené veřejné zakázky je dokument „výpočet umělého osvětlení pro hřiště č. 1“ a dokument „výpočet umělého a rušivého osvětlení pro hřiště č. 2“ (dále také společně „výpočty umělého osvětlení“). Oba dokumenty byly zpracovány ve specializovaném programu „Relux“ a řeší návrh a ověření umělého osvětlení daného fotbalového hřiště, přičemž obsahují popis použitých LED svítidel, jejich rozmístění na stožárech, půdorysné a 3D podklady a tabulkové i grafické výsledky výpočtu osvětlenosti a rovnoměrnosti na hlavní hrací ploše a v celkové ploše areálu, včetně hodnocení oslnění. „Výpočet umělého a rušivého osvětlení pro hřiště č. 2“ zahrnuje navíc návrh rušivého osvětlení fotbalového hřiště a posouzení rušivého osvětlení vůči okolní zástavbě (blíže viz body 88. a 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

116.     Přestože navrhovatel v návrhu výslovně neuvádí, že jím předložené technické listy svítidel lze považovat za ekvivalent k výpočtům umělého osvětlení, Úřad se s ohledem na skutečnost, že navrhovatel předložil v reakci na výzvu č. 2 toliko technické listy svítidel zabýval otázkou, zda předmětné technické listy lze považovat z hlediska obsahu za dostatečný podklad pro posouzení splnění požadavku zadavatele na předložení „světelně technických výpočtů vykazující parametry minimálně stejně kvalitní jako v přiložených světelně technických výpočtech uvedených v projektové dokumentaci“. Po porovnání uvedených podkladů (technických listů svítidel a výpočtů umělého osvětlení) dospěl Úřad k závěru, že technické listy svítidel předložené navrhovatelem nesplňují předmětný požadavek zadavatele, neboť je nelze považovat za rovnocennou náhradu světelně technických výpočtů (absentuje v nich soubor údajů potřebných k posouzení splnění světelně technických požadavků v konkrétním řešení).

117.     S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatelem předložené technické listy svítidel v návaznosti na výzvu č. 2 učiněnou zadavatelem podle § 46 zákona nesplňují zadavatelem stanovený požadavek na předložení světelně technických výpočtů svítidel uvedených v nabídce navrhovatele a certifikace svítidel CE, ENEC, ENEC+ a certifikaci driveru CE, nepředložil navrhovatel předmětné doklady požadované zadavatelem, byly tak naplněny důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

118.     V kontextu právě uvedeného se Úřad již nezabýval otázkou, zda navrhovatelem předložené technické listy svítidel v rámci odpovědi č. 2 „naplňují požadavek zadavatele a nesou stejné informace jako katalogové listy“, jak tvrdí navrhovatel, neboť má již za prokázané, že nepředložením předmětných dokladů, tj. světelně technických výpočtů svítidel a certifikací svítidel CE, ENEC, ENEC+ a certifikace driveru CE byly naplněny důvody pro vyloučení navrhovatele za zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona.

119.     Nadto však Úřad uvádí, že zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci předložit rovněž katalogové listy konkrétních svítidel uvedených v nabídce, přičemž z rozhodnutí o vyloučení dodavatele vyplývá, že jedním z důvodů, pro které byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení je skutečnost, že navrhovatel „místo katalogových listů předložil […] pouze technické listy nabízených svítidel.“ Ve vztahu ke katalogovým listům Úřad uvádí, že žádný právní předpis nestanovuje, jaké údaje a informace má katalogový list svítidla obsahovat, a ani zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl žádné bližší informace k tomto dokumentu, tj. blíže nespecifikoval požadovaný obsah katalogového listu. Úřad připomíná, že navrhovatel v odpovědi č. 2 předložil technické listy svítidel, které Úřad považuje za informativní dokumenty popisující konstrukční, technické a provozní vlastnosti svítidel, a dále údaje o světelných a elektrických parametrech. V návrhu navrhovatel uvádí, že se domnívá, že „technické listy jsou ekvivalentní ke katalogovým listům, když obsah je stěžejní oproti označení dokumentu. Navrhovatel předložil technické listy nabízených svítidel obsahující všechny relevantní parametry. Tyto listy obsahují ekvivalentní informace jako katalogové listy […].“ Úřad je toho názoru, že katalogový list svítidla představuje marketingově-technický dokument vytvořený obvykle výrobcem nebo distributorem, jehož primárním účelem je poskytnout základní informace o daném výrobku. S ohledem na uvedené skutečnosti a v kontextu toho, že zadavatel nestanovil v zadávací dokumentaci bližší požadavky na katalogové listy, nelze dle Úřadu zcela vyloučit, že technické listy svítidel předložené navrhovatelem mohou představovat ekvivalent ke katalogovým listům, neboť tyto doklady (technické listy svítidel a katalogové listy) představují informativní dokumenty o svítidlech a obsah těchto dokumentů by mohl být tedy obdobný, je tedy otázkou, zda vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení s odůvodněním, že navrhovatel „místo katalogových listů předložil […] pouze technické listy nabízených svítidel“ bez podrobnějšího zdůvodnění, lze považovat za učiněné v souladu se zákonem.

120.     Úřad dále uvádí, že nepřehlíží další navrhovatelem namítaná pochybení zadavatele týkající se vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona. Avšak vzhledem k tomu, že jak bylo dovozeno výše, rozhodnutí o vyloučení dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona bylo učiněno v souladu se zákonem, považuje Úřad již za nadbytečné zabývat se dalšími namítanými skutečnostmi a argumenty navrhovatele, a to s odkazem na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 2/1999-20 ze dne 24. 6. 1999, který judikoval, že za situace, kdy existuje alespoň jediný oprávněný důvod k vyloučení uchazeče, je nadbytečné zkoumat další namítané důvody pro vyloučení (přestože se tento rozsudek vztahoval k dnes již neplatné právní úpravě, je závěr v něm uvedený aplikovatelný i v nyní projednávané věci.) Šetření dalších důvodů vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení by totiž nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu, tj. že zadavatel vyloučil navrhovatele v souladu se zákonem, vliv. Úřad tak shledává přezkum dalších důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení za nadbytečný v případě, kdy byl Úřadem prokázán alespoň jeden důvod za oprávněný. K tomuto postupu Úřad přistoupil v souladu se zásadou procesní ekonomie, neboť považuje za neúčelné, aby se věcně zabýval všemi důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v případě prokázání oprávněnosti alespoň jednoho z nich, tedy aby k prokázání či vyvrácení existence dalších důvodů prováděl rozsáhlé dokazování, jež dále zatíží účastníky řízení a případně též nedůvodně pozdrží průběh přezkumného a zadávacího řízení, když i po posouzení těchto skutečností by se na výsledku rozhodnutí nic nezměnilo.

121.     Nad rámec uvedeného však Úřad považuje za vhodné vyjádřit se k dokladům předloženým navrhovatelem ve vztahu poddodavatelům, prostřednictvím kterých prokazuje technickou kvalifikaci. Navrhovatel předložil v nabídce „čestné prohlášení o poddodavatelích“, z něhož vyplývá, že zadavatel má v úmyslu využít při realizaci veřejné zakázky poddodavatele AGRO CS, a to na část veřejné zakázky „dodávka a montáž trávníkového povrchu a osvětlení“ (podíl prací realizovaných tímto poddodavatelem má činit 8 %) a dále poddodavatele MT elektromontáže s.r.o., IČO 28079671, se sídlem Zahradní 192, 373 73 Štěpánovice, a to na část veřejné zakázky „dodávka a montáž svítidel“ (podíl prací realizovaných tímto poddodavatelem má činit 20 %). V reakci na výzvu č. 1 předložil navrhovatel dále „smlouvu o spolupráci na zakázce“ uzavřenou dne 13. 11. 2025 mezi navrhovatelem a společností AGRO CS, jejímž předmětem plnění je mimo jiné spolupráce na provedení předmětné veřejné zakázky spočívající v předložení dokladů (společností AGRO CS) prokazujících splnění části technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci[5] a dále závazek této společnosti provést pro   navrhovatele práce „dodávka a montáž trávníkového povrchu a osvětlení“. Úřad dále uvádí, že zadavatel si na základě skutečnosti uvedené v čestném prohlášení dodavatele ze dne 13. 11. 2025, a sice, že navrhovatel uvedl u referenční zakázky „LED osvětlení Sinobo stadium“ v kolonce prokazující postavení zhotovitele při realizaci této zakázky informaci „100 % dodavatel“, ověřoval tuto informaci u objednatele referenční zakázky, jenž mu sdělil, že tuto referenční zakázku realizovala společnost LEDsviti. V reakci na výzvu č. 2 (v rámci které zadavatel požadoval objasnit tuto nesrovnalost spočívající v rozdílných informacích o společnosti, která realizovala referenční zakázku „LED osvětlení Sinobo stadium“) předložil navrhovatel nedatovanou „smlouvu o spolupráci na zakázce“ uzavřenou mezi společností AGRO CS a společností LEDsviti, jejímž předmětem plnění je mimo jiné spolupráce na provedení předmětné veřejné zakázky spočívající v předložení dokladů (společností LEDsviti) prokazujících splnění části technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci[6] a dále závazek této společnosti provést pro navrhovatele práce „dodávka a montáž osvětlení“.

122.     K výše uvedeným skutkovým okolnostech šetřeného případu Úřad v obecné rovině uvádí, že v případě prokazování technické kvalifikace jinou osobou je podmínkou zakotvenou v § 83 odst. 1 písm. d) zákona, kterou musí dodavatel splnit v případě, kdy prokazuje splnění kritéria technické kvalifikace prostřednictvím jiné osoby (poddodavatele), předložení smlouvy nebo jinou osobou podepsaného potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. V § 83 odst. 3 zákona je dále stanoveno, že požadavek podle odst. 1 písm. d) citovaného ustanovení zákona je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem. To však neplatí, pokud smlouva nebo potvrzení o její existenci musí splňovat požadavky podle § 83 odst. 2 zákona, v němž se uvádí, že prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové sobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odst. 1 písm. d) citovaného ustanovení zákona vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Smlouva nebo jiné potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky, pak musí naplňovat určité náležitosti tak, aby byl naplněn základní účel předkládání tohoto závazku, a sice aby měl zadavatel jistotu, že část veřejné zakázky, na které se bude podílet osoba odlišná od dodavatele, který v tomto rozsahu zpravidla nedisponuje příslušnými zkušenostmi, bude plněna osobou kvalifikovanou. Je tedy nezbytné, aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

123.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti je Úřad toho názoru, že v právě šetřeném případě nebyl naplněn základní účel poddodavatelského závazku, neboť navrhovatel nepředložil zadavateli ve vztahu ke společnosti LEDsviti smlouvu nebo touto společností podepsané potvrzení o její existenci, z jejíhož obsahu by vyplývala reálná míra participace jiné osoby (společnosti LEDsviti) na plnění předmětné veřejné zakázky. Zadavatel tak nemohl mít najisto postaveno do jaké míry se bude společnost LEDsviti podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.   

124.     K námitce navrhovatele spočívající v tvrzení, že pokud zadavatel považoval technické listy svítidel za nedostatečné, měl umožnit další doplnění ve smyslu ustanovení § 46 zákona, uvádí Úřad následující.

125.     Ačkoli v jistých případech by se mohl postup podle § 46 zákona před vyloučením účastníka, u něhož zadavatel nemá postaveno najisto, zda jeho nabídka splňuje zadávací podmínky (nedisponuje-li zadavatel na základě obsahu nabídky dostatečnými podklady svědčícími pro vyloučení uchazeče), stát povinností, primárně platí, že postup dle § 46 odst. 1 zákona je právem, nikoli povinností zadavatele. Zákonodárce v § 46 zákona používá nikoli náhodou výraz „může“, což značí že se jedná o právo, nikoli povinnost zadavatele. Stejně tak když se zadavatel rozhodne daného postupu využít, „může“ tuto žádost učinit i opakovaně.

126.     Touto problematikou se zabývá i metodika Úřadu[7], v níž Úřad na str. 10 mimo jiné uvádí, že „[p]okud je na základě údajů uvedených v nabídce dodavatele po posouzení nabídky zcela jasné a zřejmé, že podaná nabídka nesplňuje stanovené zadávací podmínky, není zadavatel povinen postupovat podle § 46 ZZVZ a je oprávněn účastníka vyloučit ze zadávacího řízení.“ Tamtéž Úřad dovozuje, že „[p]okud tedy zadavateli z posouzení nabídky jasně vyplyne, že dodavatelem nabízené plnění nesplňuje požadované technické parametry, nevzniká zadavateli zjevně potřeba požadovat objasnění předložených údajů pro účely řádného průběhu zadávacího řízení a v takovém případě zadavatel sice může fakultativně postupovat dle § 46 ZZVZ, nicméně není k tomu povinen.“ Následně Úřad i doplnil, že „zadavatel má povinnost posuzovat jen to, co je uvedeno v nabídce, neboť je obsahem nabídky vázán. Nabídku navíc nelze po uplynutí lhůty k podání nabídek dále měnit či do ní jakýmkoli způsobem zasahovat. Případná chyba v nabídce jde tedy na vrub dodavatele, neboť ten je za její obsah zodpovědný.“ Úřad ostatně konstantně prezentuje stanovisko, že za nabídku odpovídá dodavatel[8]. 

127.     Pokud nelze obecně dovozovat povinnost institut dle § 46 ZZVZ vůbec využít, tím spíš nelze dovozovat povinnost zadavatele, aby se uchazeče doptával opakovaně. Uvedené podporuje i odborná literatura[9]: „Skutečnost, že zadavatel může účastníka zadávacího řízení vyzývat k doložení dokladů i opakovaně, však neznamená, že tak musí činit tak dlouho, dokud k předložení chybějícího dokladu nedojde. Jak již bylo uvedeno, na zaslání výzvy zadavatele není na straně dodavatele právní nárok a je pouze na uvážení zadavatele, zda k danému postupu přistoupí.“ Ke stejným závěrům dochází i soudní praxe, např. v rozsudku 4 As 144/2019 (bod 47) Nejvyšší správní soud uvádí: „Povahou § 59 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách se Nejvyšší správní soud již minulosti rovněž zabýval a uzavřel, že podání žádosti o objasnění nejasností ohledně splnění kvalifikace podle § 59 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách je pouze fakultativním postupem zadavatele. Břemeno prokázání kvalifikace totiž spočívá na dodavateli, resp. uchazeči. Zadavatel nemůže od požadavku prokázání kvalifikace ustoupit, to však neznamená, že musí k prokázání kvalifikace dodavatele opakovaně (či vůbec) vyzývat (viz rozsudek ze dne 20. 8. 2015, č. j. 10 As 55/2015 - 46).“ Byť se rozsudek vztahuje k předchozí právní úpravě, tato oblast oproti zákonu nedoznala zásadních změn.

128.     Ohledně požadavku navrhovatele uvedeného v návrhu, aby Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách, Úřad uvádí, že jsou-li podány námitky, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo rozhodnutí o námitkách zpětně přezkoumatelné. V této souvislosti Úřad uvádí, že po posouzení rozhodnutí o námitkách neshledal, že by zadavatel rozhodl o námitkách navrhovatele v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, naopak je Úřad přesvědčen, že rozhodnutí o námitkách je přezkoumatelné a zadavatel se dostatečně podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem námitkám navrhovatele.

129.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že zadavatel měl při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení najisto postaveno, že doklady předložené navrhovatelem v nabídce nebyly na základě výzvy č. 2 učiněné podle § 46 zákona doplněny. Úřad tedy konstatuje, že navrhovatel nedoplnil doklady na základě výzvy č. 2 podle § 46 zákona a byl tak dán zákonný důvod k jeho vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona.

Shrnutí

130.     Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

131.     S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Úřad neshledal, že by se zadavatel v intencích předmětné části návrhu dopustil porušení zákona, a proto rozhodl o zamítnutí předmětné části návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             Mgr. Ing. Tomáš Němec, advokát, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., Korunní 1302/88, 101 00 Praha

2.             EDIKT a.s., Rudolfovská tř. 461/95, 370 01 České Budějovice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 122 [Výběr dodavatele]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 924 až 938

[2] Pozn. Úřadu: Přílohou následného protokolu z jednání komise ze dne 21. 11. 2025 je „závěrečná zpráva k odbornému a technickému posouzení nabídky“ podepsána členem komise (odborným projektantem elektro), v níž se uvádí: „Zaslané technické listy neobsahují certifikaci výrobce, prohlášení o shodě, ani světelně technické výpočty.“

[3] Např. na internetových stránkách https://europa.eu/youreurope/business/product-requirements/labels-markings/ce-marking/index_cs.htm

[4] Např. na internetových stránkách https://enec.com/

[5] Společnost AGRO CS se zavázala předložit doklady prokazující splnění následující části technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a), a sice:

-          seznam minimálně 1 realizované stavební práce za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, jejímž předmětem plnění byla nová výstavba, rekonstrukce nebo obnova hřiště s travnatou plochou včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení těchto prací, přičemž finanční rozsah těchto stavebních prací musí být minimálně 5 mil. Kč bez DPH

-          seznam minimálně 1 realizované stavební práce za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, jejímž předmětem plnění byla nová výstavba nebo rekonstrukce LED osvětlení pro sportoviště (venkovní hrací plochy) o hodnotě min. 500 lux (nesmí se jednat o prostou výměnu svítidel) včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení těchto prací, finanční rozsah těchto stavebních prací musí být minimálně 4 mil. Kč bez DPH

[6] Společnost AGRO CS se zavázala předložit doklady prokazující splnění následující části technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a), a sice:

-          seznam minimálně 1 realizované stavební práce za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, jejímž předmětem plnění byla nová výstavba nebo rekonstrukce LED osvětlení pro sportoviště (venkovní hrací plochy) o hodnotě min. 500 lux (nesmí se jednat o prostou výměnu svítidel) včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení těchto prací, finanční rozsah těchto stavebních prací musí být minimálně 4 mil. Kč bez DPH. 

[7] Dostupná na https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/metodicka-cinnost/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html (12)

[8] Např. v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0506/2020/VZ, č. j. ÚOHS-02686/2021/500/AIv ze dne 22.01.2021 Úřad uvádí, že „[o]dpovědnost za správnost a úplnost nabídky bezesporu nese dodavatel (účastník zadávacího řízení), přičemž tento se nemůže spoléhat na to, že se zadavatel rozhodne postupovat dle § 46 zákona“ (bod 66).

[9] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 46 [Objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 354.