Právní předpisy EU v oblasti HS týkající se OSVČ bez zaměstnanců

 

Pokyny k uplatňování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže na kolektivní smlouvy týkající se pracovních podmínek OSVČ bez zaměstnanců

 

Cílem pokynů k uplatňování právních předpisů Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže na kolektivní smlouvy týkající se pracovních podmínek OSVČ bez zaměstnanců („pokyny") je objasnit, které kategorie kolektivních smluv nespadají do působnosti čl. 101 Smlouvy o fungování Evropské unie, a proti kterým kategoriím kolektivních smluv nebude Komise zasahovat. Tyto pokyny byly přijaty v důsledku změn nastalých na trhu práce, jako jsou trend subdodavatelství a externího zajišťování činností, digitalizace výrobních procesů, vzestup ekonomiky online platforem, a rovněž rostoucí míry osob samostatně výdělečně činných v Evropské unii působících zejména v oblasti online platforem.

Pokyny se předně zaměřují na OSVČ bez zaměstnanců, tedy osoby, které nemají pracovní smlouvu nebo nejsou v pracovním poměru a které se při poskytování dotčených služeb spoléhají především na svou vlastní osobní práci (mohou k poskytování svých služeb používat i určité zboží nebo majetek), a definují tři kategorie OSVČ nacházející se ve srovnatelné situaci jako zaměstnanci, a to konkrétně i) ekonomicky závislé OSVČ bez zaměstnanců, ii) OSVČ bez zaměstnanců pracující „bok po boku“ se zaměstnanci a iii) OSVČ bez zaměstnanců pracující prostřednictvím digitálních pracovních platforem. Komise dále nezasáhne v případech, kdy se OSVČ nachází ve slabé vyjednávací pozici vůči svým protistranám. 

I) Ekonomicky závislé OSVČ bez zaměstnanců

  • Služby OSVČ poskytované výhradně nebo převážně jedné protistraně (v průměru alespoň 50 % celkového ročního příjmu z práce od jediné protistrany po dobu jednoho roku nebo dvou let, protistrana je nedílnou součástí jejich podnikání)
  • Absence možnosti chovat se na trhu nezávisle, pravděpodobnost ukládání pokynů od protistrany

II) OSVČ bez zaměstnanců pracující „bok po boku“ se zaměstnanci

  • Výkon stejných/obdobných úkolů „bok po boku“ se zaměstnanci pro tutéž protistranu
  • Přijímání pokynů od protistrany (např. jak mají služby OSVČ vypadat)
  • Absence nezávislosti při výkonu činnosti
  • Absence obchodních rizik

III) OSVČ bez zaměstnanců pracující prostřednictvím digitálních pracovních platforem

  • Závislost na digitálních platformách (např. dosah při oslovování zákazníků)
  • Minimální/žádný prostor pro vyjednání pracovních podmínek (vč. odměn)
  • Možnost jednostranně stanovit podmínky ze strany platforem

IV) Další skupiny OSVČ

Pokyny dále rozlišují případy, kdy se sice OSVČ nenachází v situaci srovnatelné se situací pracovníků, ale mohou mít potíže s ovlivňováním jejich pracovních podmínek z důvodu slabé vyjednávací pozice vůči jejich protistraně nebo protistranám. Komise tedy rovněž nezasáhne proti následujícím kategoriím kolektivních smluv:

  • OSVČ ve slabé vyjednávací pozici vůči svým protistranám

o   Nerovnováha bude existovat v oblastech, kde protistrana:

    i) zastupuje celé odvětví/průmysl nebo

    ii) dosahuje obratu dva miliony eur nebo zaměstnává více než 10 zaměstnanců anebo tam, kde několik protistran přesahuje společně jednu z uvedených prahových hodnot.

  • OSVČ s přiznaným právem na kolektivní vyjednávání (dle právní předpisů státu či EU) 

Na jaké druhy dohod se pokyny vztahují?

  • Všechny dohody sjednané a/nebo uzavřené kolektivně mezi určitými kategoriemi OSVČ na jedné straně a jejich protistranami na straně druhé (kolektivní dohody), pokud se svou povahou a účelem týkají pracovních podmínek.
  • Všechny formy kolektivního vyjednávání (určitý stupeň koordinace před uzavřením kolektivní smlouvy je možný, avšak nutnost splnit podmínku nezbytnosti a přiměřenosti).
  • Případy, kdy si OSVČ bez zaměstnanců přejí, aby se na ně vztahovala stávající kolektivní smlouva (uzavřená protistranou, pro kterou pracují).

Na jaké druhy dohod se pokyny nevztahují?

  • Rozhodnutí sdružení nebo dohody mezi OSVČ bez zaměstnanců mimo rámec jednání (nebo příprav na jednání) s protistranou s cílem zlepšit pracovní podmínky.
  • Dohody, které jdou nad rámec úpravy pracovních podmínek tím, že stanoví podmínky (zejména ceny), za nichž jsou služby nabízeny spotřebitelům.
  • Dohody, které omezují svobodu zaměstnavatelů najímat si pracovníky, které potřebují.

 

 

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz