Vertikální dohody
Vertikální dohody uzavírají soutěžitelé působící na různých úrovních trhu. Podle § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže jsou zakázány zejména dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, obsahující ujednání o:
a) přímém nebo nepřímém určení cen, popř. jiných obchodních podmínkách,
b) omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic,
c) rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,
d) tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění, které věcně ani podle obchodních zvyklostí a zásad poctivého obchodního styku s předmětem smlouvy nesouvisí,
e) uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům při shodném nebo srovnatelném plnění, jimiž jsou někteří soutěžitelé v hospodářské soutěži znevýhodněni,
f) tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky spolupracovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak působit újmu (skupinový bojkot).
V praxi se vertikální dohody nejčastěji vyskytují ve formě ujednání o přímém určení prodejních cen nebo minimálních prodejních cenách (mezi výrobcem zboží a jeho distributorem, velkoobchodníkem a maloobchodníkem apod.).
VERTIKÁLNÍ DOHODY O URČENÍ CEN PRO DALŠÍ PRODEJ (RESALE PRICE MAINTENANCE – RPM)
Vertikální dohody o určení fixních či minimálních cen pro další prodej typově představují závažnou formu narušení hospodářské soutěže. Dohody takového charakteru nelze pokládat za dohody bagatelní a aplikovat na ně doktrínu de minimis. Tyto dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona o ochraně hospodářské soutěže umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku. Stanovení cen pro další prodej, označované jako RPM, představuje v praxi nejčastější porušení práva hospodářské soutěže v oblasti distribučních (dodavatelsko-odběratelských) vztahů.
Dodavatel stanovením konkrétních (zpravidla vyšších) cen znemožňuje prodejcům nabídnout zákazníkům zboží za nižší ceny. Důsledkem takového postupu je sjednocení vyšších nákupních cen na velkoobchodní/maloobchodní úrovni a ve výsledku též vyšší maloobchodní ceny pro spotřebitele. RPM tedy znemožňuje cenovou soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů, neboť jeho prostřednictvím dochází k eliminaci konkurenčního vztahu na navazujícím stupni distribuce u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat.
Za zakázaná jsou považována rovněž doporučující cenová ujednání, která jsou však spojena se sankcemi (např. ve formě zastavení dodávek dotčeného zboží či ukončení spolupráce) zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev nebo jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.
Možnost každého distributora (odběratele/kupujícího) stanovit prodejní cenu svého zboží patří mezi základní principy fungování hospodářské soutěže. Jakékoliv omezení této možnosti proto může deformovat základní principy existence svobodné hospodářské soutěže.
Významná rozhodnutí Úřadu týkající se dohod RPM naleznete zde
