Co je „sdružení soutěžitelů“?

Sdružením soutěžitelů se rozumí všechny formální i neformální svazy, spolky, asociace, komory, cechy, unie atd., které sdružují minimálně dva vzájemné konkurenty na trhu. Může jít o spolky existující zcela na dobrovolné bázi, ale i o komory svobodných povolání založené zákonem, které mají nezastupitelnou roli ve společnosti, neboť povinně sdružují všechny soutěžitele v oboru, působí v oblasti legislativy, vzdělávání, vědy atd.

Úřad existenci sdružení soutěžitelů jako takového nepovažuje za problematické, neboť z něj bezesporu plyne řada benefitů, typicky v oblasti rozvoje oboru, zvyšování a udržování odbornosti, kvality produkce, standardizace, ochrany životního prostředí apod. Sdružení soutěžitelů by však nemělo iniciovat diskuse, vydávat opatření, doporučení či rozhodnutí, které se týkají tržního záměru individuálních soutěžitelů, jejich cenotvorby, stanovení objemu výroby, podnikatelské strategie, a jakkoliv na soutěžitele/členy sdružení působit a ovlivňovat jejich soutěžní chování. Takový postup se totiž týká primárně obchodně citlivých údajů, o kterých má právo svobodně rozhodovat výhradně sám soutěžitel, a je tedy nežádoucí. Za problematické je rovněž nutné považovat jakékoliv kolektivní sdílení individualizovaných dat členů sdružení ohledně cen, objemů prodeje či nákupu, exportu, importu, investic apod.

V případě, že se sdružení soutěžitelů dopustí zneužití dominantního postavení či uzavře zakázanou dohodu, může mu být uložena pokuta až do výše 10 milionů korun nebo 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Zákon o ochraně hospodářské soutěže rovněž umožňuje (za vydání zakázaného rozhodnutí, tedy formu dohody) uložit sdružení soutěžitelů pokutu až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Každý člen sdružení poté ručí za zaplacení takto uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období; z této povinnosti jsou vyňati členové, kteří nebyli jeho členem v době páchání přestupku nebo kteří doloží, že rozhodnutí sdružení vedoucí k narušení hospodářské soutěže neprovedli, a před zahájením správního řízení o tomto rozhodnutí nevěděli nebo ho odmítli.

Úřad může sdružení soutěžitelů uložit i opatření k nápravě, jehož účelem je obnovení účinné hospodářské soutěže na příslušném trhu. Plnění stanoveného opatření Úřad sleduje a jeho případné nesplnění považuje za přestupek, za který je rovněž oprávněn sdružení pokutovat.

Úřad k problematice postavení sdružení soutěžitelů v soutěžním právu zpracoval stanovisko, v němž blíže uvádí příklady možného problematického jednání sdružení soutěžitelů. Toto stanovisko je zveřejněno na webových stránkách zde. K této problematice rovněž vyhotovil  stručný infolist pro soutěžitele. 801 KB