číslo jednací: 43534/2025/163
spisová značka: R0120/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Automatizace monitoringu dopravy v klidu – VZ1 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí v části zrušeno a věc vrácena k novému projednání, v části potvrzeno a rozklad zamítnut |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 7. 11. 2025 |
| Související rozhodnutí | 29513/2025/500 43534/2025/163 |
| Dokumenty |  2025_R0120.pdf 402 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0120/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-43534/2025/163 |
|
Brno 6. 11. 2025 |
V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 21. 8. 2025 navrhovatelem
- GEMOS CZ, spol. s.r.o., IČO 25065238, se sídlem B. Smetany 1599, 250 88 Čelákovice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 5. 2025 Mgr. Michalem Šimků, advokátem, ev. č. ČAK 09430, se sídlem Šítkova 233/1, 110 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0330/2025/VZ, č. j. ÚOHS-29513/2025/500 ze dne 6. 8. 2025, vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh navrhovatele ze dne 2. 5. 2025 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- Statutární město Ústí nad Labem, IČO 00081531, se sídlem Velká Hradební 2336/8, 400 01 Ústí nad Labem,
učiněných při zadávání veřejné zakázky – „Automatizace monitoringu dopravy v klidu – VZ1“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-008798, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 2. 2025 pod ev. č. 98202-2025, ve znění pozdějších oprav,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:
I.
Výrok I rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0330/2025/VZ, č. j. ÚOHS-29513/2025/500 ze dne 6. 8. 2025 podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
r u š í m
a věc v tomto rozsahu
v r a c í m
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.
II.
Výrok II rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0330/2025/VZ, č. j. ÚOHS-29513/2025/500 ze dne 6. 8. 2025 podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
p o t v r z u j i
a podaný rozklad v tomto rozsahu
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel zahájil dne 12. 2. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Automatizace monitoringu dopravy v klidu VZ1“.
2. Dle čl. 2.2 „Specifikace veřejné zakázky“ zadávací dokumentace[1] je předmětem veřejné zakázky pořízení vozidla včetně navazujícího technologického vybavení (LIDAR, kamery) za účelem inteligentního monitorování dopravy v klidu na území města Ústí nad Labem, zajištění 5G konektivity a 5G routeru pro potřeby šíření obrazových dat v reálném čase z vozidla do dohledového centra parkovacího systému včetně navazujících integračních služeb do současného systému. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 6 898 000 Kč bez DPH.
3. Dne 11. 4. 2025 navrhovatel podal námitky proti zadávací dokumentaci (dále jen „námitky“)[2], které byly zadavateli doručeny téhož dne. Zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 22. 4. 2025 námitky navrhovatele odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“)[3].
II. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
4. Úřad obdržel dne 2. 5. 2025 návrh navrhovatele z téhož dne podle § 250 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek dále jen „zákon“)[4], proti zadávacím podmínkám a úkonu zadavatele, konkrétně proti rozhodnutí o námitkách. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
III. Napadené rozhodnutí
5. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad, v části návrhu týkající se údajného vymezení minimální úrovně kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, rozhodl o zamítnutí návrhu podle ustanovení § 265 písm. a) zákona, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad ve zbývající části návrhu rozhodl o zastavení správního řízení na základě ustanovení § 257 písm. h) zákona, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
6. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám, konkrétně napadá požadavek zadavatele na referenční zakázku týkající se dodávek či služeb v oblasti poskytování komplexního řešení (HW a SW) monitoringu registračních značek/vozidel na místních komunikacích z jedoucího monitorovacího vozidla v min. hodnotě 3 000 000 Kč bez DPH. Dle názoru navrhovatele je tento požadavek nepřiměřený pro ověření schopnosti dodavatelů plnit veřejnou zakázku.
7. Navrhovatel napadá konkrétně požadovanou hodnotu referenčního plnění ve výši 3 000 000 Kč bez DPH, kterou považuje za nepřiměřenou. Podstatou jeho argumentace je to, že předmětem veřejné zakázky je nákup vozidla s kamerovým systémem a jeho zprovoznění, což je možné pořídit za cenu nižní než 2 000 000 Kč bez DPH. Dle navrhovatele je požadavek zadavatele nesmyslný i s ohledem na to, že vozidlo a kamerová nadstavba v ceně 2 000 000 Kč bez DPH plní stejnou funkci a poskytuje stejnou službu jako vozidlo a kamerová nadstavba za cenu 3 000 000 Kč bez DPH.
8. Úřad konstatoval, že předmět veřejné zakázky sice v sobě skutečně zahrnuje i dodání vozidla a kamerového systému, avšak toto tvoří pouze základní část poptávaného plnění, jež má být součástí komplexního technologického řešení monitoringu registračních značek zahrnujícího i integraci do systému zadavatele a zajištění dedikovaného datového úložiště, a navíc založeného na využití 5G sítě. Úřad se tak neztotožnil s tvrzením navrhovatele, že předmětem veřejné zakázky je pouze nákup vozidla s kamerovým systémem a jeho zprovoznění a že od jeho hodnoty lze odvozovat přiměřenost požadované reference.
9. Dle názoru Úřadu požadavky zadavatele na zajištění systémové integrace navrženého řešení a využití 5G konektivity lze považovat za klíčové a specifické aspekty předmětu plnění veřejné zakázky, jež předmět dané veřejné zakázky podstatným způsobem odlišují od běžných dodávek monitoringu dopravy, tj. dodávek vozidla s kamerovou nástavbou, resp. vozidla s monitorovací technologií.
10. Úřad rovněž uvedl, že byť je dodání vozidla a kamerového setu skutečně součástí předmětu plnění řešené veřejné zakázky, je zároveň zřejmé, že tato část představuje z technického a technologického řešení pouze základní součást předmětu plnění, když však stěžejní podstatou předmětu veřejné zakázky je zpracování koncepce a dodání specifického systému s využitím vozidla a kamerového setu integrovaného do celého technologického systému, a to systému pracujícího s využitím 5G konektivity.
11. Úřad dále posuzoval výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky (6 898 000 Kč bez DPH) vůči požadavku na předmětnou podmínku technické kvalifikace zakázky (3 000 000 Kč bez DPH). Úřad uvedl, že požadoval-li tedy zadavatel doložení zkušenosti s poskytováním komplexního řešení monitoringu dopravy s hodnotou 3 000 000 Kč bez DPH, je zřejmé, že referenční hodnota předpokládanou hodnotu nepřesahuje, když tvoří méně než 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Byť celková hodnota poptávaného plnění může dosahovat i podstatně nižších hodnot než zadavatelem stanové předpokládané hodnoty, vyplynulo zároveň ze zjištění Úřadu, že nelze dovodit, že by hodnota poptávaného plnění neměla přesahovat částku 3 000 000 Kč bez DPH, když naopak tuto částku může přesahovat i velmi výrazně.
12. Úřad konstatoval, že zákon ve své obecnosti neobsahuje žádnou číselnou hranici, do které lze finanční hodnotu referenční zakázky považovat za přiměřenou a důvodnou, a je tak třeba vycházet z konkrétních okolností dané veřejné zakázky. Pokud však požadovaná hodnota referenční zakázky tvoří polovinu předpokládané hodnoty veřejné zakázky, resp. nepřesahuje celkovou dovozenou hodnotu poptávaného plnění, pak lze říci, že tato hodnota má odpovídající vazbu na předmět plnění, a její výši nelze považovat bez dalšího za odporující zásadě přiměřenosti.
IV. Rozklad navrhovatele
13. Dne 21. 8. 2025 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 7. 8. 2025. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
14. Navrhovatel rozklad rozčlenil do tří základních argumentačních okruhů námitek. V první části rozkladu se navrhovatel vyjadřuje k napadenému rozhodnutí v obecné rovině, neboť napadené rozhodnutí považuje za nesprávné, nespravedlivé a diskriminační. Dle názoru navrhovatele je napadené rozhodnutí založeno na domněnkách, spekulacích, ničím nepodložených úvahách, nesprávně zjištěném skutkovém stavu a účelové argumentaci zadavatele.
15. Navrhovatel dále uvádí, že výrok II napadeného rozhodnutí je nezákonný a ze strany Úřadu se jedná o přepjatý formalismus a účelové hodnocení. Navrhovatel se neztotožňuje s názorem Úřadu, že by této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
16. Dále navrhovatel namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné mj. proto, že se Úřad v rozporu s ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu nevypořádal s argumenty navrhovatele, které uvedl ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 17. 7. 2025[5] (dále jen „vyjádření k podkladům“).
17. Dle názoru navrhovatele Úřad takto postupoval i při šetření návrhu, neboť navrhovatelem navržené důkazy Úřad neprovedl a ani neuvedl proč. Namísto toho Úřad opakuje argumentaci zadavatele, kterou doplňuje o svá zjištění od přímých konkurentů navrhovatele (body 32–34 odůvodnění napadeného rozhodnutí).
18. Dále navrhovatel považuje úvahy předestřené v bodech 96 a 97 odůvodnění napadeného rozhodnutí za nesprávné. Dle názoru navrhovatele platí, že pokud zadavatel chtěl mít jistotu, že vybraný dodavatel „umí víc než pouze dodat vozidlo s kamerovou nástavbou“ (citace Úřadu), pak je nesmyslné myslet si, že toho lze dosáhnout nastavením kvalifikačních požadavků na referenční zakázky limitem ve výši 3 000 000 Kč. Zadavatel měl požadovat a soutěžit konkrétní systém monitoringu dopravy a za co nejnižší cenu.
19. Tím, že zadavatel postupoval podle nesmyslného pravidla – „co je dražší, je i lepší“ – a stanovil nepřiměřeně vysoký požadavek na referenční zakázku, nemohl zjistit kvalitu dodavatelů. Zadavatel zvýhodnil pouze dodavatele, kteří nabízí drahé dodávky nebo služby a znemožnil účast těm dodavatelům, kteří dodávky či služby nabízí za reálné a rozumné ceny.
20. V další části rozkladu navrhovatel namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí. Navrhovatel k této části nejprve uvádí, že Úřad provedl průzkum trhu tím, že oslovil přímou konkurenci navrhovatele, které navíc položil sugestivní otázky[6], což je v rozporu se zákonem. Úřad použil návodné otázky, ve kterých označuje dopředu cíle svého šetření, které nejsou pro vyhotovení odpovědi podstatné, ale naopak dotázaným dodavatelům (konkurentům) poskytují návod kam odpověď směřovat. Druhá otázka (vztahující se ke konkrétnímu elektromobilu značky Škoda model Enyaq) je dle názoru navrhovatele návodná celá. Navrhovatel uvádí, že zadavatel tento konkrétní elektromobil nepožadoval. Dále v této otázce Úřad pracuje s ničím nepodloženým hypotetickým zjištěním, že předmět veřejné zakázky lze realizovat za 2 000 000 Kč. Posledním dotazem Úřad přímo odpovídající subjekty navádí dotazem, zda jim v (ne)účasti v šetřeném zadávacím řízení (ne)bránila technická kvalifikace.
21. Dle názoru navrhovatele Úřad pochybil, když neoslovil jiné nezávislé subjekty, ideálně takové, kteří v podobných veřejných zakázkách figurují jako primární dodavatelé (prodejci aut nebo poskytovatelé IT služeb nebo telekomunikační společnosti). Oslovení dodavatelé navíc kalkulují nabídkovou cenu včetně svých marží, takže Úřad nemohl dostat relevantní informace ve vztahu k reálné hodnotě veřejné zakázky. Úřad navíc na základě poskytnutých odpovědí zjistil velký cenový rozptyl nabídek, který nedokázal logicky vysvětlit, a tak jej účelově přizpůsobil tak, aby mohl rozhodnout v neprospěch navrhovatele. Úřad měl v souladu se zásadou materiální pravdy provést další důkazy.
22. Navrhovatel dále poukazuje na nepřiměřené ceny oslovených dodavatelů ve vztahu k 5G konektivitě, routeru a SIM kartám. Navrhovatel uvádí, že velkou část hardware i software si vyvíjí sám, a proto může být mnohem levnější než konkurence. Navrhovatel uvádí, že všechny popsané komponenty včetně vozidla dodává za 2 400 000 Kč. Úřad naprosto pominul, co je vlastně cílem výběrových řízení – zajistit kvalitní řešení za normální cenu a vyhnout se předraženým nabídkám.
23. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách obhajoval požadavek na referenční zakázku tím, že nedosahuje ani 44 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky (kterou stanovil nesmyslně na 6 898 000 Kč). Výsledek zadávacího řízení na veřejnou zakázku prokázal, že navrhovatel měl pravdu a požadavek na referenční zakázku v minimální hodnotě 3 000 000 Kč byl nepřiměřený a diskriminační. Dle protokolu o otevírání nabídek ze dne 22. 4. 2025 (dále jen „protokol o otevírání nabídek“)[7] zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem dvě nabídky s nabídkovými cenami 4 894 185 Kč bez DPH a 3 437 000 Kč bez DPH. Ačkoliv se jedná o nabídku výrazně vyšší, než mohla být nabídka navrhovatele, tak i přesto hodnota referenční zakázky dosahuje téměř 88 % nejlevnější/nejvýhodnější nabídkové ceny, což je obrovský rozdíl oproti 44 %, kterými se zcela nedůvodně zaštiťoval zadavatel.
Závěr rozkladu
24. Navrhovatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil v celém rozsahu a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
V. Řízení o rozkladu
25. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
26. Zadavatel se ve vyjádření k rozkladu ze dne 28. 8. 2025 primárně odkazuje na obsah rozhodnutí o námitkách a na obsah vyjádření k návrhu. Zadavatel konstatuje, že navrhovatel v rozkladu uvádí pouze spekulativní a irelevantní domněnky, které mají za cíl poškodit zadavatele. Zadavatel dále uvádí, že na základě ustanovení § 37 odst. 1 zákona je oprávněn stanovit kvalifikační předpoklady tak, aby si ověřil, že dodavatel disponuje potřebnými odbornými zkušenostmi, kapacitami, technickými schopnostmi a personálním zajištěním, a zároveň že splňuje požadované kvalifikační předpoklady k realizaci veřejné zakázky.
27. Zadavatel opakuje, že nepoptává pouze vozidlo s kamerovým systémem, ale že veřejná zakázka představuje komplexní technologické řešení na klíč. Požadavek na referenci v minimální hodnotě 3 000 000 Kč bez DPH pro dodávku monitorovacího systému není ve vztahu k celkovému předpokládanému objemu plnění veřejné zakázky excesivní, ale naopak odpovídá její technické a organizační náročnosti plnění, které v souladu s technickou specifikací vyžaduje (dodání vozidla, inteligentní systém pro mapování dopravy v klidu a jeho integraci či instalaci na vozidlo, zabezpečení provozního zázemí, podporu integrace řešení na API a propojení na datové zdroje, expertní a technická podpora, konfigurace 5G konektivity, nastavení online komunikace se servery zadavatele, vysokou míru spolehlivosti a bezpečnosti dat, dodání a zprovoznění potřebných licencí, technickou podporu systému, školení, testování a projektové řízení).
28. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že Úřad dostatečným způsobem neprovedl dokazování v rámci tohoto správního řízení. Dle názoru zadavatele Úřad ve správním řízení postupoval při provádění dokazování zcela v intencích právních předpisů. S ohledem na to, že ve správním řízení byly Úřadem učiněny veškeré nezbytné úkony požadované právními předpisy ke zjištění skutkového stavu, je zadavatel přesvědčen, že v rámci zjišťování skutkového stavu provedl Úřad dokazování ve stanoveném rozsahu a byly provedeny všechny podstatné důkazy, které byly pro zjištění skutkového stavu významné a pro posouzení věci rozhodné.
29. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad navrhovatele zamítl.
Stanovisko předsedy Úřadu
30. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, jsem dospěl k závěru, že Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí nerozhodl správně a v souladu se zákonem, zatímco výrokem II rozhodl správně a v souladu se zákonem.
31. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání v rozsahu výroku I a k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu v rozsahu výroku II.
VI. Ke zrušení výroku I napadeného rozhodnutí
32. Předmětem sporu je tvrzení navrhovatele, že se nemůže zúčastnit předmětné veřejné zakázky, protože minimální hodnota reference pro prokázání technické kvalifikace je nastavena příliš vysoko, a to na 3 000 000 Kč bez DPH. Navrhovatel uvádí, že je schopen předmět plnění dodat za cca 2 400 000 Kč bez DPH.
33. V případě námitek proti nastavení kvalifikace může navrhovatel namítat věcné vymezení reference, nebo jen její hodnotu, anebo obojí současně. To pak určuje, jakým směrem se mají ubírat jednak jeho tvrzení a s tím spojené důkazy, kterými svá tvrzení dokládá, a jednak posouzení Úřadu. Pokud bude předmětem sporu toliko věcné vymezení reference, je možné zkoumat pouze její přiměřenost ve vztahu k předmětu plnění, či to, jaké referenční zakázky takto vymezenou kvalifikaci mohou splnit (to podle toho, co bude předmětem sporu). Není se tedy třeba zabývat současně i přiměřeností hodnoty požadované reference, pokud to navrhovatel nenamítá (k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 32/2024 ze dne 30. 10. 2025). Pokud je ale namítána pouze hodnota požadované reference, nelze posuzovat tuto hodnotu a její přiměřenost bez vazby na to, jak zadavatel referenci věcně vymezil. Právě její věcné vymezení totiž určuje, zda takto vymezené plnění (myšleno ve vztahu ke své jednoduchosti či složitosti) je běžně nabízeno v dané hodnotě a zda je přiměřené s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky.
34. V tomto směru je třeba přiznat, že navrhovatel argumentuje částečně nesprávně, když tvrdí, že je požadovaná hodnota referenčního plnění nepřiměřená, neboť on je schopen dodat samotný předmět plnění levněji, než jak předpokládá zadavatel. Technická kvalifikace má totiž zadavateli prokázat, že dodavatel v minulosti plnění specifikované zadavatelem v požadavku na referenci o požadované hodnotě úspěšně dodal, a že tedy již má požadované zkušenosti. Tvrzení o schopnosti dodat plnění soutěžené veřejné zakázky se projeví až po podání nabídek, a to včetně navrhovatelovy ceny. Teprve tehdy zadavatel může ověřit, zda nabízené plnění splňuje všechny požadavky stanovené zadávací dokumentací. Schopnost navrhovatele dodat předmět plnění v této veřejné zakázce tedy stojí částečně mimo rozsah přezkumu tohoto správního řízení, jak byl vymezen návrhem.
35. Již z námitek je však dostatečně jasné, čeho se navrhovatel domáhá. Např. v bodě 9 námitek uvádí: „Podmínky požadované Zadavatelem k prokázání minimální úrovně technické kvalifikace jsou nepřiměřené a nedůvodné. Nepřiměřený je zejména požadavek, aby referenční zakázka, zahrnující dodávky/služby v oblasti poskytování komplexního řešení (HW a SW) monitoringu registračních značek/vozidel (na místních komunikacích z jedoucího monitorovacího vozidla), měla minimální hodnotu ve výši 3 000 000 Kč bez DPH.“[8] Dále pak vypočítává hodnoty, za které je možné obdobné plnění pořídit. Ačkoliv je zřejmé, že i zde navrhovatel směřuje svou argumentaci částečně k tomu, jak by mohla hodnotově vypadat jeho nabídka v tomto zadávacím řízení, z další argumentace je jasně patrné, že překážka, proti které brojí, leží v hodnotě požadované reference. K tomu bod 13 námitek: „Stručně řešeno, dodavatelé, kteří umí dodávat za nižší ceny, požadavky stanovené Zadavatelem na technickou kvalifikaci nesplní a Zakázky se proto účastnit nemohou. Naopak dodavatelé, kteří dodávají za astronomické ceny, požadavky stanovené Zadavatelem na technickou kvalifikaci bez problémů splní.“
36. V přezkoumávaném případě navrhovatel nezůstal u obecného tvrzení nepřiměřenosti požadavku na technickou kvalifikaci, ale v bodech 29 až 32 návrhu označil konkrétní zakázky, které dle jeho názoru měly dokládat nepřiměřenost požadavku zadavatele, neboť (obsahově) odpovídají požadavku zadavatele, avšak jejich hodnota je výrazně nižší, než požaduje zadavatel. I když navrhovatel nenamítá ničeho vůči obsahu kvalifikačního požadavku, nelze výši hodnoty požadované reference přezkoumat izolovaně. V rámci hodnoty je potřeba zohlednit i obsah, ke kterému se vztahuje.
37. Úřad v napadeném rozhodnutí dovodil, že zadavatel byl oprávněn stanovit hodnotu přezkoumávaného požadavku na vyšší úrovni se značným důrazem na vymezení předmětu plnění. V důsledku toho se pak nezabýval navrhovatelem odkazovanými referencemi.
38. Dle čl. 2.1 „Účel veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „hlavní cíl předmětu plnění veřejné zakázky je v aplikaci vysokovýkonnostní konektivity 5G v souladu se specifikací 3GPP za účelem inteligentní kontroly parkování prostřednictvím vozidla s technologií LIDAR a kamerami. 5G síť v souladu se specifikací 3GPP poskytne městu vysokorychlostní, nízké zpoždění a stabilní síťové připojení pro přenos obrazových dat z monitorovacího vozidla v reálném čase.“ Plnění veřejné zakázky je „spolufinancováno prostřednictvím 2. výzvy – Demonstrativní aplikace ekosystému sítí 5G pro chytrá města, obce a regiony vyhlášené v rámci komponenty Národního plánu obnovy (1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie)“, přičemž „účelem této nadlimitní veřejné zakázky je naplnění stanovených cílů a aktivit Projektu 5G formou dodávky vybraných prvků demonstrativní aplikace ekosystému sítí 5G v prostředí statutárního města Ústí nad Labem, a to v podobě uceleného technologického ekosystému zahrnující pořízení vozidla pro inteligentní monitorování dopravy v klidu a navazujícího vybavení včetně integračních služeb do dohledového centra parkovacího systému s využitím 5G konektivity dle specifikací 3GPP“.
39. Dle čl. 2.2 „Specifikace veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „pořízení vozidla, hardwaru a nezbytného softwaru umožňujícího realizaci kontroly oprávněnosti parkování s využitím mobilní technologie automatického rozpoznávání RZ zaparkovaných vozidel a s podporou 5G. Předmět plnění zahrnuje následující dílčí komponenty:
Nákup vozidla vč. inteligentního systému pro mapování dopravy v klidu.
Analytická licence pro provoz inteligentního systému.
Podpora integrace řešení na stávající systém parkování (REST API, mapové podklady ad.).
Pokročilý 5G router s Wi-Fi do monitorovacího vozidla.
Konektivita pro zařízení včetně SIM (předpoklad 12 měsíců provozu).
Konfigurace sítě (zřízení APN / připojení), propojení na síť města a další služby integrace.
Technická podpora řešení (předpoklad 12 měsíců).
Zabezpečení provozního zázemí – úložiště a další prvky.“
„Komponenty jsou v rámci poptávané dodávky 5G aplikace úzce provázány a vyžadují vysokou úroveň vzájemné kompatibility. Zadavatel proto v této veřejné zakázce požaduje dodání komplexního funkčního ekosystému technologií, podpůrných služeb a výkonné 5G konektivity, který bude odpovídat potřebám schváleného projektového záměru formulovaných formou technické specifikace plnění a minimálních technických a funkčních požadavků. Provázání dodávky technologií, služeb a konektivity cílí na prevenci či mitigace funkčních a integračních rizik, která by mohla vyvstat při oddělené dodávce dílčích komponent.“
40. Dle čl. 6.3 „Technická kvalifikace“ zadávací dokumentace požadoval zadavatel předložit „seznam významných dodávek a/nebo služeb poskytnutých dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele“, přičemž „kvalifikaci prokáže dodavatel, který předloží v rámci tohoto kvalifikačního předpokladu min. 2 referenčních zakázek dokončených za posledních 5 let, z toho alespoň:
1 zakázka zahrnující dodávky/služby v oblasti poskytování komplexního řešení (HW a SW) monitoringu registračních značek/vozidel na místních komunikacích z jedoucího monitorovacího vozidla, v min. hodnotě 3 000 000 Kč bez DPH,[9]
1 zakázku zahrnující dodávky/služby v oblasti 5G konektivity poskytované v rámci neveřejné sítě, v hodnotě min. 1 000 000 Kč“.
41. Úřad se v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval otázkou, zda zadavatel vymezil přezkoumávané kritérium technické kvalifikace v souladu se zákonem, tj. se zásadou přiměřenosti a způsobem odpovídajícím rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Svůj závěr odůvodnil také na základě průzkumu trhu, kde se zaměřil na zjišťování toho, za kolik je možné dodat předmět soutěžené veřejné zakázky. Úřad posuzoval přísnost/nepřiměřenost hodnoty požadované reference optikou předmětu nyní požadované veřejné zakázky a uzpůsobil tomu i otázky v průzkumu trhu. Dvě třetiny otázek (první a druhá) směřují na předmět současné veřejné zakázky, ne na věcný obsah požadované referenční veřejné zakázky.
42. Na základě výkladu předmětu veřejné zakázky, jeho hodnoty a provedeného průzkumu trhu Úřad dovodil, že požadovaná reference je svým věcným charakterem srovnatelná s tím, co má dodavatel plnit v rámci soutěžené veřejné zakázky. Tento závěr však není správný.
43. Z citovaných ustanovení zadávací dokumentace je zřejmé, že požadavek na technickou kvalifikaci je zadavatelem stanoven dosti odlišně od předmětu plnění soutěžené veřejné zakázky a právě nesprávné ztotožnění kvalifikačního požadavku zadavatele a (celého) předmětu veřejné zakázky je hlavní vadou napadeného rozhodnutí. Předmět plnění soutěžené zakázky je podrobný a dal by se označit za poměrně složitý, jak zjistil také Úřad. Ačkoliv kvalifikační požadavek obsahuje slovo komplexní, je naopak koncipován a formulován velmi obecně. Zadavatel totiž požaduje zakázku jen v oblasti poskytování komplexního řešení, přičemž pojem komplexní řešení nedefinoval. Pouze do závorky uvedl HW a SW. Současně požadavek nezní tak, že je nutno předložit pouze a jen komplexní řešení, neboť samotný požadavek je napsán vágně – „zahrnující dodávky/služby v oblasti poskytování komplexního řešení“. Tomu odpovídá i to, že v požadavku je zadavatelem připuštěna možnost, že se referenční zakázka bude týkat dodávek či služeb. Zadavatel tedy umožnil, aby předmětný požadavek byl naplněn širokým spektrem dodávek či služeb v oblasti komplexního řešení monitoringu registračních značek/vozidel.
44. V rámci posuzování splnění podmínek účasti je třeba mít na paměti odlišné vymezení předmětu plnění soutěžené veřejné zakázky a vymezení požadavku na technickou kvalifikaci. Ačkoli souhlasím s tím, že kvalifikační požadavky musí být přiměřené obsahu a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neznamená to však, že věcný obsah samotného kvalifikačního požadavku lze vykládat tak, že se v něm vždy promítá složitost předmětu soutěžené veřejné zakázky. Jinými slovy, kvalifikační požadavek lze stanovit i tak, že bude naplněn předložením reference na věcně jednodušší plnění, ačkoli zadavatel poptává věcně složitý předmět plnění. To je ostatně plně v rukou zadavatele, jak přísně si nastaví kvalifikační požadavky. Ohledně výkladu požadavku na technickou kvalifikaci v souvislosti s jeho širokým vymezením odkazuji na rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0101/2024/VZ (zejména body 32 a 33 odůvodnění) a na navazující rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0144/2024/VZ.
45. Skutečnost, zda zadavatelem uvedený požadavek na konkrétní hodnotu v rámci technické kvalifikace je v souladu se zákonem, se v tomto případě tedy má posuzovat tak, že se nejprve vyloží věcný obsah požadavku na technickou kvalifikaci, který se porovná s předmětem plnění soutěžené veřejné zakázky v tom smyslu, že je třeba posoudit, zda odpovídá celému předmětu plnění či jen jeho části. Následně se posoudí přiměřenost požadované hodnoty, a to vůči té části veřejné zakázky, která se s danou referencí překrývá. Tento postup přitom není možno aplikovat jako složité matematické přepočítávání obsahu a rozsahu požadované reference vůči obsahu a rozsahu předmětu veřejné zakázky, ale pouze jako vodítko k posouzení přiměřenosti, která je sama o sobě neurčitým právním pojem, jehož naplnění je třeba hledat v každém z posuzovaných případů jednotlivě.
46. S odůvodněním napadeného rozhodnutí tedy nemohu souhlasit. V důsledku výše uvedeného Úřad neposuzoval skutečnosti rozhodné pro posouzení výše uvedeného předmětu správního řízení. Úřad měl totiž posoudit, zda hodnota uvedená v přezkoumávaném požadavku na technickou kvalifikaci je přiměřená odpovídající části předmětu soutěžené veřejné zakázky. Je také na zvážení Úřadu, zda posoudit předmětný požadavek na technickou kvalifikaci i z pohledu § 36 odst. 1 zákona, neboť navrhovatel ve svém návrhu tvrdil, že tento požadavek je rovněž neodůvodněný. Úřad v novém projednání tedy znovu posoudí zákonnost požadavku na technickou kvalifikaci (bez dovozování jeho obsahu s odkazem k předmětu plnění soutěžené veřejné zakázky), přičemž se může zaměřit zejména (nikoliv však výlučně) na
a. výklad věcného obsahu požadavku na technickou kvalifikaci bez dovozování jeho obsahu pomocí celého předmětu plnění soutěžené veřejné zakázky,
b. porovnání věcného obsahu požadavku na technickou kvalifikaci s odpovídající částí předmětu veřejné zakázky,
c. posouzení přiměřenosti hodnoty plnění, kterým lze naplnit věcný obsah zadavatelem stanoveného požadavku na technickou kvalifikaci, s hodnotou plnění poptávaného v rámci soutěžené veřejné zakázky,
d. vyhodnocení, zda by navrhovatelem označené reference mohly naplnit kvalifikační požadavek po věcné stránce, tedy zda obstojí tvrzení navrhovatele, že se obdobná plnění dodávají za nižší ceny (například srovnáním s jinými, již realizovanými zakázkami obdobného věcného rozsahu, jak jej formuloval zadavatel),
e. posouzení zadavatelem poskytnutého odůvodnění[10] přezkoumávaného požadavku, (v rámci kterého byl zjištěn poměrně značný rozptyl hodnot a věcného obsahu zakázek, ze kterých zadavatel vycházel při stanovení podmínky v podobě 3 000 000 Kč) ve vztahu k překážkám hospodářské soutěže, které tento požadavek vytváří, či
f. podpůrné zohlednění, jakým způsobem zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu soutěžené veřejné zakázky a případně v jaké výši obdržel nabídky.
47. K námitkám navrhovatele týkajícím se průzkumu trhu předesílám, že dvě třetiny průzkumu trhu jsem výše shledal irelevantními, a proto se k nim nebudu konkrétně vyjadřovat. Vyjádřím se k provedenému průzkumu v obecné rovině a konkrétně pak pouze ke třetí otázce, neboť ta jediná může mít za současného stavu pravděpodobně relevanci pro další posouzení věci.
48. Aby si Úřad udělal přehled o tom, zda reference v požadované hodnotě minimálně 3 000 000 Kč bez DPH je či není přiměřená, provedl průzkum trhu. Kompletní průzkum trhu včetně kompletního znění otázek a odpovědí je zachycen v bodech 30–34 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
49. Navrhovatel má za to, že Úřad položil adresátům průzkumu trhu nevhodně formulované dotazy, které považuje za sugestivní (návodné). Dle názoru navrhovatele Úřad použil návodné otázky, ve kterých označuje dopředu cíle svého šetření a které nejsou pro vyhotovení odpovědi podstatné, ale naopak dotázaným dodavatelům (konkurentům) poskytují návod kam odpověď směřovat.
50. Zákaz sugestivních a kapciózních otázek hraje svou roli primárně při výslechu svědků. Svědek je totiž laik, který vypovídá o skutečnostech, které vnímal osobně, a jeho odpovědi mohou být snadno ovlivnitelné. Zakázané formulace otázek by mohly vést ke zkreslení výpovědi svědka způsobem, který by již nebylo možné nijak ověřit. Navíc výslech svědka probíhá ústně, tedy svědek je z povahy věci nucen odpovědět bezprostředně bez prostoru pro úvahy nad otázkou. Výslech svědka v trestním, respektive správním řízení se ve svých aspektech zcela liší od Úřadem uskutečňovaného průzkumu trhu. Zde se Úřad písemně a distančním způsobem dotazoval na názor odborných subjektů, které následně reagovaly rovněž písemně, distančním způsobem a po časovém úseku určeném ke zpracování jejich odpovědi. Na Úřadem provedený průzkum trhu tak zjevně nelze bezvýhradně vztahovat zásady, které by se uplatnily např. při výslechu fyzické osoby v trestním řízení.
51. Při hodnocení Úřadem položené otázky je tedy nutné poukázat na to, kdo byl jejím adresátem. Byly to subjekty, které dlouhodobě působí na relevantním trhu a zcela běžně se samy ocitají v pozici dodavatelů v zadávacích řízeních na veřejné zakázky, jejichž předmětem je dodávka kamerových systémů, dodávky technologií pro monitoring dopravy atp. Jedná se tedy o subjekty, u nichž lze očekávat, že k položené otázce budou přistupovat na základě svých zkušeností právě z perspektivy dodavatele účastnícího se zadávacího řízení. Dotázané subjekty nejsou nuceny přijímat nesprávné předpoklady obsažené v otázce. Dotázané subjekty mají odbornost a prostor k tomu, aby svou odpověď koncipovaly na základě svých znalostí a zkušeností, mají prostor i k tomu, aby vysvětlily nevhodnost položených otázek. Písemné odpovědi dotazovaných subjektů na položené otázky jsou tak zcela jiným podkladem pro zjišťování skutkového stavu, než je výslech svědka, kde formulace otázek a bezprostřednost hraje zcela klíčovou roli. Z tohoto předpokladu zjevně vycházel sám Úřad, když se právě na ně v rámci průzkumu trhu obrátil.
52. Provedený průzkum trhu jasně reflektuje snahu Úřadu udělat si představu nejen o předmětu plnění veřejné zakázky, ale také o její reálné ceně. Je proto zřejmé, že Úřad zkoumal jak důvody, pro které se subjekty neúčastnily zadávacího řízení, tak odborné otázky, jejichž znalost byla dle Úřadu nutná pro řádné rozhodnutí o návrhu navrhovatele. Žádnou z předložených otázek nepovažuji za sugestivní. Všechny směřují k naplnění účelu, který Úřad považoval za nutný zjistit či ověřit. Skutečnost, že se tyto otázky ubíraly nesprávným směrem, je věc jiná.
53. Cílem třetího dotazu bylo zjistit, zda zadavatelem požadovaná reference reálně zamezila některému z dotázaných subjektů zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku. Úřadem položená otázka[11] je formulována jasně, srozumitelně a neutrálně a současně není návodná, neobsahuje jakýkoliv předpoklad, nic nepodsouvá a odpověď na ni není nijak limitována. Sugestivní otázka by vypadala např. tak, že by Úřad položil dotaz: Znemožnil vám nezákonný požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace podat nabídku do předmětného zadávacího řízení? Rovněž s přihlédnutím k uvedenému v předcházejících odstavcích tedy nevnímám Úřadem položený dotaz jako sugestivní. Tato námitka je tedy nedůvodná.
VII. K potvrzení výroku II napadeného rozhodnutí
54. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad ve zbývající části návrhu rozhodl o zastavení správního řízení na základě ustanovení § 257 písm. h) zákona, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
55. V této části návrhu totiž navrhovatel brojil proti dílčímu požadavku technické kvalifikace uvedenému v čl. 6. 3. Jedná se ve své podstatě o další požadavek na technickou kvalifikaci, který přidává další podmínky, a to z hlediska počtu (musí jít o další referenci), z hlediska technického (oblast 5G konektivity) a ceny (min. 1 000 000 Kč).
56. Úřad dospěl k závěru, že tato návrhová argumentace navrhovatele je opožděná, neboť v námitkách navrhovatel sice obecně označil celou technickou kvalifikaci za nepřiměřenou a nedůvodnou, ale ve vztahu k dílčímu požadavku technické kvalifikace týkajícího se dodávky 5G technologií či služeb v minimální hodnotě 1 000 000 Kč bez DPH nic konkrétního neuvedl. Úřad konstatoval, že veškerá argumentace navrhovatele obsažená v námitkách směřovala výhradně k požadavku zadavatele týkajícího se komplexního řešení monitoringu registračních značek z jedoucího monitorovacího vozidla v minimální hodnotě 3 000 000 Kč bez DPH. Nepřiměřenost reference na dodávku či službu v oblasti 5G konektivity v rámci neveřejné sítě navrhovatel ve svých námitkách vůbec nezmínil a k této části technické kvalifikace tedy neuvedl vůbec ničeho, tj. ani to, v čem konkrétně spatřuje v souvislosti s jejím stanovením porušení zákona ze strany zadavatele.
57. S tímto posouzením jsem se zcela ztotožnil, neboť navrhovatel skutečně podal velmi stručné námitky, které zmíněný dílčí kvalifikační požadavek žádným způsobem nerozporují, a tudíž byl naplněn zákonem předvídaný důvod pro zastavení správního řízení (v části) z důvodu, že návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
58. Koncentrace dle zákona je velmi přísná a již při podávání námitek je třeba mít ji na paměti. Z pohledu zákona se tedy jedná o situaci, kdy je podán argumentačně „rozšířený“ návrh, který uplatňuje zcela nové námitky, které navrhovatel neuplatnil dříve ve svých námitkách, přičemž je navrhovatel objektivně uplatnit mohl, neboť podmínky technické kvalifikace ve vztahu k minimální hodnotě reference dílčího požadavku týkajícího se dodávky 5G technologií či služeb jsou a byly zřejmé před uplynutím lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám.
59. K tomu doplňuji, že ačkoli navrhovatel uvedl, že napadá celou technickou kvalifikaci, nelze ji vyhodnotit jako argumentaci dále rozvíjející argumentaci v námitkách, neboť námitky věcně směřují pouze proti prvnímu dílčímu požadavku zadavatele na splnění podmínek technické kvalifikace, tj. konkrétně proti požadované minimální hodnotě reference v hodnotě 3 000 000 Kč bez DPH. Argumentaci ohledně dílčího požadavku týkajícího se minimální hodnoty reference dodávek či služeb v oblasti 5G technologií v minimální hodnotě 1 000 000 Kč bez DPH nelze považovat za rozšíření argumentace týkající se námitek proti minimální hodnotě referenční zakázky ve výši 3 000 000 Kč bez DPH obsažené v prvním dílčím požadavku. Jedná se o dva samostatné okruhy námitek, mající svůj dopad na možný okruh důvodů údajné nepřiměřenosti.
60. V případě předmětné námitky se tedy jedná o námitku proti zadávacím podmínkám, kterou však navrhovatel ve lhůtě pro podání nabídek ve smyslu § 242 odst. 4 zákona neuplatnil. Této části návrhu tak nepředcházely řádně a včas podané námitky. Úřad tedy správně konstatoval, že se touto námitkou nemohl z věcného pohledu zabývat.
VIII. Závěr
61. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad v rozsahu výroku I napadeného rozhodnutí nepostupoval v souladu se zákonem a se správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému posouzení Úřadem, a po zjištění, že Úřad v rozsahu výroku II postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Statutární město Ústí nad Labem, Velká Hradební 2336/8, 400 01 Ústí nad Labem
2. Mgr. Michal Šimků, advokát, Šítkova 233/1, 110 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Ve správním spise pod položkou č. 11.
[2] Ve správním spise pod položkou č. 17.
[3] Ve správním spise pod položkou č. 18.
[4] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[5] Ve správním spise pod položkou č. 36.
[6] Kompletní otázky tak, jak je Úřad formuloval, jsou uvedeny v bodě 30 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
[7] Ve správním spise pod položkou č. 31.
[8] Zvýraznění doplněno předsedou Úřadu.
[9] Zvýraznění doplněno předsedou Úřadu.
[10] Viz bod 29 napadeného rozhodnutí.
[11] „Zvažovali jste podání nabídky na plnění šetřené veřejné zakázky? A pokud ano, byl důvodem Vaší neúčasti v zadávacím řízení požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace v otázce předmětné reference (a případně z jakého konkrétního důvodu byl tento požadavek vyhodnocen jako bránící Vám v podání nabídky na plnění předmětné veřejné zakázky)?“