Judikatura k přezkumu místních šetření

Žaloby na ochranu před nezákonným zásahem – šetření na místě

Shrnutí rozsudků Nejvyššího správního soudu (NSS)

Věc TIPSPORT; FORTUNA  

Spisová značka: 7 As 438/2019; 2 As 295/2019

Žalobce: TIPSPORT/CHANCE a.s.; FORTUNA GAME a.s.

NSS potvrdil zákonnost místního šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (Úřad) provedeného v obchodních prostorách žalobců, na rozdíl od Krajského soudu (KS) v Brně (31 A 70/2019; 62 A 77/2019), který shledal šetření jako nezákonné pro absenci dostatečného a důvodného podezření na protisoutěžní jednání.

Dle NSS indicie Úřadu před provedením šetření byly dostatečně přesvědčivé, ve vztahu k existenci důvodného podezření jako základního předpokladu pro místní šetření. NSS se neztotožnil ani s názorem KS, že daný podnět a informace v něm uvedené mají nižší význam a věrohodnost, neboť jej k Úřadu podal jeden z konkurentů soutěžitelů. NSS zde naopak vyzdvihl, že právě konkurent (resp. insider) bude s velkou pravděpodobností disponovat detailnějšími informacemi než subjekt stojící mimo dotčené tržní prostředí.

Věc Dopravní společnost Ústeckého kraje

Spisová značka: 3 As 92/2020-59

Žalobce: Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace

NSS potvrdil zákonnost místního šetření Úřadu provedeného v obchodních prostorách žalobce, na rozdíl od KS v Brně (31 A 195/2019-155), který shledal šetření jako nezákonné, neboť Úřad před uskutečněním předmětného šetření neměl žádné vstupní informace, jež by bylo možno pokládat za přiměřeně objektivizované, vycházel pouze z nedostatečně prověřených informací získaných od stěžovatele.

Dle NSS poznatky, které vedou k provedení místního šetření, nemusejí být jednoznačné ani prokázané. Úřad tedy není povinen před provedením šetření založit do spisové dokumentace jakousi analýzu indicií vedoucích k podezření z protisoutěžního jednání, jsou-li příslušné indicie zřejmé z podkladů obsažených ve spise. K podání podnětu určitého konkurenta na trhu či osoby s takovým konkurentem určitým způsobem spojené NSS uvedl, že každý podnět tohoto typu může být v určitém smyslu prostředkem konkurenčního boje. Ze skutečnosti, že podnět podá právě taková osoba, však nelze automaticky dovozovat, že by obsah jejího podnětu nemohl být relevantní a věrohodný. Tyto podněty totiž zpravidla budou obsahovat relevantní informace o protisoutěžním jednání, neboť takové osoby jsou schopny získat relevantní informace „zevnitř“ určitého tržního prostředí; jiné osoby budou takovými poznatky disponovat spíše méně často.

NSS v daném případě rovněž doporučil, aby Úřad vždy pečlivě vážil a prověřoval informace, které získá od podatele podnětu a v úředním záznamu dostatečně vysvětlil, proč považoval to které zjištění (indicii) za „podezřelé“, tedy proč jej to které zjištění (případně vícero zjištění dohromady) vedlo k podezření, že se dotčené subjekty mohly dopustit jednání narušujícího hospodářskou soutěž.

Věc EGEM

Spisová značka: 2 As 250/2020

Žalobce: EGEM s. r. o.

NSS potvrdil zákonnost místního šetření Úřadu provedeného v obchodních prostorách žalobce. NSS se ztotožnil s KS v tom, že poznatky Úřadu získané na základě podnětů a jejich prověřování byly dostatečnou indicií o tom, že mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže. Úřad současně mohl vycházet z dřívějšího prověřování a nemusel nutně prověřovat druhý anonymní podnět podobně podrobným způsobem.

NSS rovněž zmínil rozsudky (ze dne 16. 9. 2021, č. j. 9 As 365/2019-48, ze dne 15. 10. 2021, č. j. 3 As 92/2020-59), v nichž sám uvádí, že při úvaze, zda bylo provedené místní šetření přiměřené (konkrétněji pak vhodné), je třeba mít na paměti, co je jeho účelem v rámci prověřování podezření na porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Úřad je v případě podezření na protisoutěžní jednání ve složité pozici, pokud jde o získávání relevantních důkazů k jeho prokázání. Místní šetření je přitom mnohdy nezastupitelným a de facto jediným možným nástrojem k opatření důkazů.

NSS dále posuzoval požadavek na přítomnost jednatele (dopravení jeho komunikačních zařízení, extrakci mailboxu), a to s ohledem na smysl a účel institutu místního šetření. Uvedl, že přestože se jedná o invazivní vyšetřovací nástroj, který mnohdy využívá prvku překvapení, jde o nástroj legitimní. Soutěžitelé, kteří jsou podrobeni šetření na místě, nemají díky prvku překvapení možnost manipulovat s důkazy, zbavovat se jich nebo je pozměňovat. Tím, že je Úřad nadán pravomocí vstupovat do obchodních prostor soutěžitele a obstarat v těchto prostorách nezbytné důkazní prostředky, se naplňuje účel zákona o ochraně hospodářské soutěže. Bez takto získaných důkazů by totiž často nebylo možné odhalit závažné protisoutěžní jednání soutěžitelů.

Požadavek, aby se jednatel šetřeného subjektu v rámci součinnosti dostavil do šetřených prostor, nelze tedy bez dalšího označit za nelegitimní. V případě, že jednatel odmítne se z objektivních důvodů dostavit na místo šetření, má Úřad právo prověřit jeho obchodní komunikaci i v jeho nepřítomnosti (byť za přítomnosti jiných osob nebo právního zástupce šetřeného soutěžitele). Pokud by totiž soud dospěl k opačnému závěru, mohl by být v podobných situacích znemožněn efektivní výkon vyšetřovacích pravomocí Úřadu. To platí tím spíše, pokud by inspektoři nemohli získat přístup k informacím ani prostřednictvím zablokování a extrakce mailboxu na dálku, tedy z prostor, kde místní šetření probíhá.

NSS se vyjádřil rovněž k možnosti využít institut předvolání nebo předvedení a plně se zde ztotožnil s posouzením KS. Judikatura již dříve dovodila, že v rámci neohlášeného místního šetření není třeba nejprve vyzývat k předložení podkladů a po uplynutí lhůty přistoupit k jejich prověřování. Takové pojetí by popřelo jeden ze základních znaků neohlášeného místního šetření, jímž je uplatnění „momentu překvapení“ vůči vyšetřovanému soutěžiteli. Stejně tak předvolání jednatele evidentně popírá smysl neohlášeného místního šetření. Místní šetření je účinným nástrojem zejména tehdy, je-li přítomen okamžik překvapení, tedy není-li šetřený subjekt na příjezd správního orgánu do šetřených prostor připraven.

Věc OMEXOM GA Energo

Spisová značka: 29 A 7/2019-173

Žalobce: OMEXOM GA Energo s.r.o.

Uskutečnění místního šetření v dané věci předcházelo anonymní podání, ze kterého se Úřad dozvěděl o možném protisoutěžním jednání konkrétních soutěžitelů i o tom, že se toto jednání mělo dotýkat některých konkrétních výběrových řízení. Anonymní oznamovatel podpořil svá tvrzení uvedením konkrétních soutěžitelů, popř. jejich představitelů a uvedl mj. jiné údaje, které se týkaly cenových nabídek jednotlivých soutěžitelů.

Úřad informace uvedené v podání posoudil za účelem zjištění, zda a do jaké míry odpovídají skutečnosti, a ověřil je z veřejně přístupných zdrojů a na základě neveřejných informací (které mu byly známy např. z vlastní úřední činnosti). Uvedený postup KS označil za podstatný a v této souvislosti dále uvedl, že ačkoliv se všechny údaje uvedené v anonymním podání neukážou přesnými, nelze z těchto jednotlivostí bez dalšího, s přihlédnutím k celkovým souvislostem, dovozovat nerelevanci podnětu.

Úřad se v dané věci nacházel v situaci, kdy další podklady pro něj nebyly dostupné, a kdy by další prověřování, např. kontaktováním dotčených soutěžitelů, mohlo vést k upozornění těchto subjektů na prováděné prověřování. Dle KS však nelze po Úřadu vyžadovat, aby měl před samotným provedením místního šetření k dispozici všechny potřebné informace k jistotě o protisoutěžním jednání – v takovém případě by totiž místní šetření bylo nadbytečné. Místní šetření má ze své povahy legitimně vést k ověření či vyvrácení takového podezření.

KS shledal provedené místní šetření legitimním, neboť toto šetření proběhlo v situaci, kdy Úřad měl k dispozici zřetelné, konkrétní a dostatečné vstupní indicie o tom, že hospodářská soutěž může být narušena protisoutěžním jednáním, i o tom, o jaké protisoutěžní jednání se může jednat, a to jak typově (tj. že se může jednat o jednání kartelové, protisoutěžní dohoda – bid rigging), tak věcně – obsahově (tj. že toto jednání může spočívat v protisoutěžní dohodě týkající se jednak konkrétních veřejných zakázek, jednak širšího okruhu veřejných zakázek společnosti ČEPS).

Věc SPIE Elektrovod

Spisová značka: 62 A 63/2019-140

Žalobce: SPIE Elektrovod, a.s.

KS shledal provedené místní šetření legitimním i v případě místního šetření provedeného u soutěžitele SPIE Elektrovod a nad rámec již uvedeného doplnil, že zásadně musí existovat proporcionální vztah mezi rozsahem podezření, jež se musí v rozumně konkrétní míře promítnout do vymezení předmětu správního řízení, rozsahem pověření k šetření a rozsahem samotného šetření, což bylo v posuzované věci splněno. KS dále uvedl, že pokud by dovodil, že žalovaný měl své podezření před uskutečněním místního šetření dále prověřovat, jednalo by se jen o „knížecí radu“ zcela abstrahující od reálných podmínek odhalování kartelů; avšak ve skutečnosti by neměl pro žalovaného (tj. Úřad) žádný konkrétní návod, jak bez rizika prozrazení věc ještě dále (více) před přistoupením k místnímu šetření prověřovat.