Případ Booking.com

Úřad vydal dne 12. 12. 2018 rozhodnutí, v němž konstatoval, že společnost Booking.com B.V. v období od 1. 5. 2009 do 30. 6. 2015 uzavírala zakázané vertikální dohody s poskytovateli krátkodobých ubytovacích služeb na území ČR, čímž narušila hospodářskou soutěž na trhu služeb zprostředkování on-line rezervace krátkodobého ubytování v ČR a na trhu poskytování krátkodobých ubytovacích služeb v ČR. Současně byl jednáním Booking.com potenciálně ovlivněn obchod mezi členskými státy Evropské unie při poskytování služeb on-line rezervace krátkodobého ubytování. Rozhodnutí bylo založeno mimo jiné na rozsáhlém šetření, v jehož průběhu Úřad oslovil stovky hromadných ubytovacích zařízení.

Společnost Booking.com se dopustila protisoutěžního jednání, když zavazovala své obchodní partnery – ubytovací zařízení k plnění tzv. dohod o široké paritě. Podle těchto dohod měla společnost Boooking.com dostávat shodné nebo lepší podmínky rezervace ubytování, ať již ve vztahu k ceně, dostupnosti pokojů nebo jiným podmínkám rezervace, než jaké byly dostupné na webových stránkách těchto ubytovacích zařízení nebo na jakémkoli jiném online či offline distribučním kanálu daného ubytovacího zařízení. Ubytovací zařízení tak byla do značné míry omezována ve své vlastní cenotvorbě, když nemohla v důsledku těchto dohod sama nabízet výhodnější podmínky (nižší ceny, větší dostupnost), než jaké měla sjednána se společností Booking.com. V důsledku toho také žádný z konkurentů společnosti Booking.com nemohl od ubytovacích zařízení získat lepší podmínky rezervace ubytování. Společnost Booking.com svým jednáním bránila, aby se na trhu rozvinula konkurence, která by tak v konečném důsledku zajistila lepší ceny a výhodnější podmínky rezervace ubytování zákazníkům vyhledávajícím krátkodobé ubytování.

Společnost Booking.com se závěry Úřadu nesouhlasila a podala proti jeho prvostupňovému rozhodnutí rozklad. V rámci rozkladového řízení předseda Úřadu svým rozhodnutím ze dne 1. 11. 2019 zamítl všechny námitky společnosti Booking.com a potvrdil tak uloženou pokutu ve výši 8 336 000 korun.

Rozsudek Krajského soudu v Brně (KS)

KS se neztotožnil s námitkami proti vymezení trhu v oblasti rezervace ubytovacích kapacit. Úřad do relevantního trhu správně nezařadil cestovní kanceláře a agentury, neboť rezervace ubytování u nich není pro spotřebitele plně zastupitelná s rezervačními platformami. Cestovní kanceláře nabízejí balík dílčích služeb v přesně stanoveném termínu (ubytování, doprava apod.), kdežto rezervační portál nabízí toliko ubytování, navíc působí pouze jako prostředník mezi spotřebitelem a ubytovacím zařízením. Do relevantního trhu nepatří ani přímé distribuční kanály, neboť u nich zcela absentuje prvek zprostředkování. Úřad nepochybil, pokud neprovedl SSNIP test, jelikož ten je pouze jednou z metod pro vymezení relevantního trhu a argumentace žalobce neříká, proč by měl být tento test vhodnější metodou, než jakou v daném případě použil Úřad.

Úřad při hodnocení široké parity správně podotkl, že omezovala ubytovací zařízení zejména v cenotvorbě, jelikož při formulaci ceny za konkrétní ubytovací kapacitu musela vždy zvažovat, za jakou cenu se kapacita nabízí na portále žalobce. Široká parita sice soutěž na trhu nevyloučila, nicméně představovala překážku pro nové soutěžitele.

KS dále konstatoval, že protisoutěžní povaha ustanovení se nemění tím, že je některá ubytovací zařízení nedodržovala nebo že Booking.com paritu důsledně nevymáhal. KS odmítl obranu společnosti Booking.com poukazující na možnost jejích smluvních partnerů nabízet nižší ceny uzavřeným skupinám koncových zákazníků, což dle ní mělo vést k zániku protisoutěžních účinků široké parity. Tuto obranu shledal KS za hypotetickou a existenci uzavřených skupin bez skutečného dopadu na relevantní trh.

Žalobce s odkazem na čl. 11 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 nemůže namítat, že Úřad údajně nespolupracoval s ostatními soutěžními úřady či postupoval překvapivě, neboť mezi soutěžními úřady neplatí precedenční systém. Pokud některé soutěžní úřady zastavily řízení v obdobné věci, rozhodně to pro žalobce neznamená, že má nárok na stejný postup v ČR.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS)

NSS rozsudkem ze dne 17. 4. 2024 zamítl kasační stížnost společnosti Booking.com proti rozsudku KS v Brně a definitivně tak pokutu uloženou Úřadem potvrdil. Námitky, kterými se NSS v rozsudku zabýval, se týkaly vymezení relevantního trhu, neprokázání protisoutěžních účinků paritních doložek, tzv. širokých paritních ustanovení, aplikace výjimek ze zakázaných dohod a porušení povinnosti spolupráce soutěžních úřadů. Žádné ze vznesených námitek však NSS nepřisvědčil.