No poach dohody: kartely na trhu práce
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se v posledních letech stále častěji setkává s tzv. no-poach dohodami, tedy s případy, kdy se konkurenti dohodnou, že si nebudou přetahovat nebo najímat zaměstnance druhé strany.
Takové ujednání, byť může vzniknout i v rámci širší obchodní spolupráce, představuje omezování soutěže na trhu práce – a tedy porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže.
Tyto dohody mohou mít stejně závažné dopady jako klasické kartely, například dohody o cenách či rozdělení trhu. Soutěž na trhu práce je totiž nedílnou součástí ekonomického systému: firmy soupeří o pracovní sílu a zaměstnanci mají možnost vybírat si mezi více nabídkami. Jakmile se tato soutěž naruší, utrpí nejen zaměstnanci, ale i samotné firmy a ekonomika jako celek.
Co je to „no-poach“ dohoda
Pod pojmem no-poach dohoda se rozumí dohoda mezi dvěma či více soutěžiteli, jejímž účelem nebo důsledkem je omezení mobility pracovníků. Může jít o písemnou, ústní nebo i neformální dohodu, a to jak výslovnou, tak skrytou formou.
Takové dohody jsou z pohledu soutěžního práva zakázané horizontální dohody, tedy dohody mezi podniky, které působí na stejném relevantním trhu. Na tom nemění nic ani skutečnost, dojde-li k jejich uzavření v rámci legitimní spolupráce, například při společném vývoji, outsourcingu, franšízingu či v dodavatelsko-odběratelských vztazích, pokud obsahují nepřiměřené závazky omezující pohyb zaměstnanců.
Druhy dohod na trhu práce
Tyto dohody rozdělit do několika základních kategorií:
1. Dohody o nepřetahování zaměstnanců (no-poach)
- Strany se zavazují, že nebudou aktivně oslovovat (not to solicit) nebo najímat pracovníky konkurenční firmy (not to hire).
- Typicky jde o ujednání ve stylu „nebudeme nabírat vaše lidi, pokud vy nebudete nabírat naše“.
2. Dohody o sjednocení pracovních podmínek nebo mezd (wage-fixing)
- Strany se domluví na určité úrovni odměňování či jiných pracovních podmínkách.
3. Dohody o výměně citlivých informací o zaměstnancích
- Strany se dohodnou, že si budou vyměňovat údaje o mzdách, odměnách či bonusech, což může vést k nepřímé koordinaci mezd.
Každý z těchto typů je považován za tvrdé omezení soutěže, pokud má za cíl či důsledek omezit nezávislé rozhodování podniků při přijímání zaměstnanců.
Proč jsou tyto dohody škodlivé
Narušení soutěže na trhu práce má negativní dopad na zaměstnance, podniky i hospodářství jako celek. Zaměstnanci přicházejí o možnost svobodně měnit zaměstnavatele a vyjednávat lepší pracovní podmínky. Firmy se zase ochuzují o přirozený tok znalostí, inovací a nových přístupů.
Z ekonomického pohledu no-poach dohody:
- snižují mzdy a brání růstu odměn,
- omezují mobilitu pracovní síly,
- zpomalují šíření inovací a know-how,
- vedou ke ztrátě efektivity a konkurenceschopnosti.
Takové praktiky jsou proto posuzovány velmi přísně a mohou vést k sankcím obdobným jako v případě jiných typů kartelových dohod.
Sankce a prevence
Porušení zákazu dohod omezujících soutěž může vést k uložení pokuty až do výše 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.
Úřad proto doporučuje soutěžitelům
- provádět soutěžněprávní školení pro personalisty, manažery i vedení,
- prověřovat obsah smluvních ujednání při spolupráci s jinými soutěžiteli,
- konzultovat s Úřadem,
a v případě zjištění protiprávního jednání využít program shovívavosti (leniency), který umožňuje snížit či zcela odpustit pokutu při dobrovolném oznámení a spolupráci s Úřadem.
Pokud se chcete podrobněji seznámit s problematikou zakázaných dohod na trhu práce, doporučujeme nahlédnout do našeho infolistu.
UOHS-Varovne-signaly-v-HR-A4-letak.pdf 621 KB
UOHS_pruvodce-pro-HR.pdf 5.1 MB